STANOVISKO GENERÁLNÍHO ADVOKÁTA

JÁNA MAZÁKA

přednesené dne 6. března 2007(1)

Věc C‑142/06

Olicom A/S

proti

Skatteministeriet

[žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Østre Landsret (Dánsko)]

„Společný celní sazebník – Číslo 8471 (zařízení pro automatizované zpracování dat) a číslo 8517 (telekomunikační zařízení) – Síťové karty s dvojí funkcí, přístupem k Local Area Network (LAN) a Wide Area Network (WAN) – Zařazení v kombinované nomenklatuře – Speciální funkce“

1.     Tato věc se týká celního zařazení kombinovaných síťových a modemových karet, které umožňují přístup k Local Area Network (např. intranet společnosti), jakož i k Wide Area Network (např. internet). Soudní dvůr byl požádán, aby rozhodl, zda takové výrobky mají být předmětem cla jako zařízení pro automatické zpracování dat (osobní počítače) (číslo 8471), nebo jako telekomunikační zařízení (číslo 8517). Krom toho je v této věci důležité, zda dotčené výrobky vykonávají „speciální funkci“.

2.     Zdá se, že přetrvává názorová nejednotnost, pokud jde o celní zařazení elektronických výrobků (a zejména výrobků v oblasti informačních technologií). Soudní dvůr však o těchto otázkách nerozhoduje poprvé(2). V tomto kontextu již rozhodl o několika otázkách. V této souvislosti bych zmínil zejména věc Peacock a Cabletron(3). Jak však uvedu dále, domnívám se, že příliš doslovné použití této judikatury Soudním dvorem ve věci, jako je tato věc, by ve skutečnosti mohlo být v rozporu s účelem celního zařazení.

I –    Právní rámec

3.     Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku(4) zavedlo v příloze I nomenklaturu zboží nazvanou „kombinovaná nomenklatura“ (dále jen „KN“), která je založena na celosvětovém harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (dále jen „HS“)(5). Znění KN platné v době rozhodné z hlediska skutečností původního sporu bylo znění změněné a doplněné nařízením Komise (ES) č. 3009/95(6), které nabylo účinnosti dne 1. ledna 1996.

4.     Třída XVI(7) přílohy I zahrnuje kapitoly 84 a 85(8), které jsou relevantní pro projednávanou věc. Číslo 8471 KN odkazuje na „Zařízení pro automatizované zpracování dat a jejich jednotky; magnetické nebo optické snímače, zařízení pro přepis dat v kódované formě na paměťová média a zařízení pro zpracování těchto dat, jinde neuvedené ani nezahrnuté“. Na druhou stranu číslo 8517 zní následovně: „Elektrické přístroje pro drátovou telefonii nebo telegrafii, včetně drátových telefonních přístrojů s bezdrátovými mikrotelefony a telekomunikačních přístrojů pro nosnou frekvenci nebo pro digitální drátové systémy; videotelefony“(9).

5.     Všeobecná pravidla pro výklad KN, která jsou uvedena v části první hlavě I písm. A) KN (dále jen „všeobecná pravidla“ nebo „VPV“(10)), mimo jiné uvádí:

„3. Zboží, které lze podle pravidla 2 b) nebo z jiných důvodů zařadit prima facie do dvou nebo více čísel, se zařazuje takto:

a)      číslo, které obsahuje nejspecifičtější popis, má přednost před čísly s obecnějším popisem. Jestliže se však každé ze dvou nebo více čísel vztahuje pouze na část materiálů nebo látek obsažených ve smíšeném nebo složeném zboží nebo pouze na část položek soupravy (sady) v balení pro drobný prodej, považují se tato čísla za stejně specifická ve vztahu k tomuto zboží, i když jedno z nich obsahuje úplnější nebo přesnější popis zboží;

b)      směsi, zboží složené z různých materiálů nebo zhotovené z různých komponentů a zboží v soupravách (sadách) v balení pro drobný prodej, které nelze zařadit podle pravidla 3 a), se zařadí podle materiálu nebo komponentu, který jim dává podstatné rysy, je-li možno takový materiál nebo komponent určit;

c)      zboží, které nelze zařadit podle pravidel 3 a) ani 3 b), se zařadí do posledního z čísel, která podle pořadí přicházejí stejnou měrou v úvahu.

4. Zboží, které nelze zařadit podle výše uvedených pravidel, se zařadí do čísla odpovídajícího nejpodobnějšímu zboží.“

6.     Poznámka 3 k třídě XVI a poznámka 5 kapitoly 84 KN stanoví:

„3. Není-li stanoveno jinak, kombinované stroje sestávající ze dvou nebo více strojů sestavených společně do formy celku a jiné stroje konstruované k vykonávání dvou nebo více funkcí, které se navzájem doplňují nebo střídají, se zařazují, jako kdyby sestávaly pouze z té části, která vykonává hlavní funkci charakterizující celek, nebo jako by byly strojem, který vykonává hlavní funkci charakterizující celek.“

„5. A. Ve smyslu čísla 8471 se výrazem „zařízení pro automatizované zpracování dat“ rozumějí:

[…]

c)      hybridní zařízení sestávající buď z digitálního zařízení s analogovými prvky, nebo z analogového zařízení s digitálními prvky.

B. Zařízení pro automatizované zpracování dat může být ve formě systémů sestávajících z různého počtu samostatných jednotek. S výhradou níže uvedeného odstavce E) je jednotka považována za část celého systému, jestliže splňuje všechny následující podmínky:

a)      její výhradní nebo hlavní použití je v systému automatizovaného zpracování dat;

b)      je možné ji k centrální zpracovatelské jednotce připojit, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jedné nebo více dalších jednotek; a 

c)      je schopná přijímat nebo předávat data v takové formě (kódy nebo signály), kterou může používat celý systém.

C. Samostatně předkládané jednotky k zařízením pro automatizované zpracování dat se zařazují do čísla 8471.

[...]

E. Stroje vykonávající specifickou funkci, jinou, než je zpracování dat, a obsahující nebo pracující ve spojení se zařízením pro automatizované zpracování dat, se zařazují do čísel odpovídajících jejich specifické funkci nebo, v případě že takové číslo neexistuje, do zbytkových čísel.“

7.     Součástí Světové celní organizace (dále jen „SCO“) je Výbor pro harmonizovaný systém (dále jen „Výbor HS“), ve kterém je Evropské společenství, jako smluvní strana úmluvy o harmonizovaném systému, zastoupené Evropskou komisí (dále jen „Komise“). Úkolem tohoto výboru je mimo jiné předkládat návrhy na změny a doplnění HS a vypracovávat vysvětlivky (dále jen „VHS“), stanoviska k zařazení zboží a ostatní pokyny pro výklad HS a doporučení za účelem zabezpečení jednotného výkladu a použití HS(11). Komise vypracovává rovněž vysvětlivky ohledně KN. Ty doplňují vysvětlivky HS.

II – Skutkový a procesní rámec a předběžné otázky

8.     Tato věc se týká kombinovaných síťových a modemových karet PCMCIA typu OC 2232 a typu OC 3232, které jsou vyrobeny tak, aby mohly být vloženy do přenosných počítačů (dále jen „Go karty“ nebo „výrobky“), které dovážela společnost Olicom A/S (dále jen „Olicom“) v období od roku 1996 do roku 1999(12). Každá Go karta má PC‑rozhraní v souladu se standardem PCMCIA. Karty jsou „kombinované“, jelikož obě mají LAN-rozhraní, jakož i WAN-rozhraní (modem), která umožňují osobnímu počítači komunikovat prostřednictvím sítě s ostatními počítači(13). Existuje zde tedy jednotka, která přijímá, zpracovává a posílá data z jednoho osobního počítače do ostatních osobních počítačů v síti. KN stejně jako HS mluví „o zařízeních pro automatizované zpracování dat“ obecně, a nikoli o „počítačích“ či „osobních počítačích“. Z toho důvodu budu ve svém stanovisku používat tento terminus technicus nebo jeho zkratku „zařízení pro AZD“.

9.     Podle žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce, jelikož jsou Go karty ve skutečnosti pouze vylepšenou verzí čistých LAN karet, jsou vyrobeny tak, že funkce WAN (modem) nemůže pracovat bez funkce LAN (Token Ring). Funkce LAN může nicméně pracovat, ať je funkce WAN odstraněna, či nikoli(14).

10.   Dánská společnost Olicom při dovozu síťového zařízení, zejména Go karet, které jsou dotčeny v původní řízení, zařadila tyto karty jako zařízení pro automatizované zpracování dat do položky 8473/71. Dovezla rovněž Go karty typu, který měl pouze funkci LAN, a zařadila je rovněž do čísla 8471. Komise přijala dvě nařízení, a to nařízení č. 1638/94(15) a nařízení č. 1165/95(16), podle kterých je třeba především zařízení LAN vyráběné jako adaptéry, linkové adaptéry, přijímače a adaptérové karty zařadit do čísla 8517, a nikoli do čísla 8471, což způsobilo zvýšení použitelného cla. Rozhodnutím ze dne 16. března 1999 Told- og Skatteregion Helsingør (oblastní celní a daňový orgán v Helsingør) přistoupil k vymáhání cla a posteriori od společnosti Olicom v souvislosti s Go kartami. Olicom se následně dne 16. června 1996 odvolala proti tomuto rozhodnutí.

11.   Ve věci Cabletron Soudní dvůr však prohlásil tato dvě nařízení Komise za neplatná ohledně celního zařazení adaptérů, linkových adaptérů, přijímačů a adaptérových karet. Po tomto rozsudku přijala Komise pokyny pro zařazení výrobků a vrácení cla v této věci(17). Příslušné orgány následně vrátily clo v souvislosti s Go kartami, které mají pouze funkci LAN, avšak trvaly na tom, že výrobky, které mají jak funkci LAN, tak funkci WAN, musí být zařazeny jako karty WAN. Po vyčerpání správních opravných prostředků byl spor předložen dne 14. dubna 2003 Østre Landsret.

12.   Dne 11. listopadu 2004 zasedal Výbor pro celní kodex (dále jen „VCK“) za účelem vyslechnutí společnosti Olicom. Tento výbor poté vydal dne 10. ledna 2005 stanovisko, ve kterém uvedl, že výrobky, které jsou dotčeny v původním řízení, mají být zařazeny do čísla KN 8517. Výbor založil svůj závěr na zjištění, že výrobky nemají hlavní funkci(18).

13.   Usnesením ze dne 9. března 2006 proto Østre Landsret (Východní oblastní soud, 15. komora, Kodaň) přerušil řízení a předložil Soudnímu dvoru následující předběžné otázky:

„1)       Má být příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise č. 3009/95, vykládána tak, že kombinované síťové a modemové karty, jako jsou ty, které jsou dotčeny v původním řízení, mají od 1. ledna 1996 podléhat clu jako zařízení pro zpracování dat pod číslem 8471, nebo jako telekomunikační zařízení pod číslem 8517?

V této souvislosti je Soudní dvůr Evropských společenství žádán, aby rozhodl, zda má být pojem „speciální funkce“ ve smyslu poznámky 5 písm. E) ke kapitole 84 kombinované nomenklatury, ve znění nařízení č. 3009/95, vykládán tak, že výrobky je třeba zařadit do čísla jiného než 8471, pokud je přítomna funkce WAN, nebo zda je třeba výrobky zařadit do čísla jiného než 8471, pouze pokud funkce WAN může fungovat nezávisle na zařízení pro automatizované zpracování dat.

2)       V případě, že Soudní dvůr Evropských společenství shledá, že funkce WAN v kombinované síťové a modemové kartě je speciální funkcí, je Soudní dvůr žádán, aby rozhodl, zda je pro celní zařazení relevantní, že za hlavní funkci výrobku může být považována funkce LAN.“

III – Posouzení

A –    Argumenty účastníků řízení

14.   Z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že společnost Olicom (žalobkyně v původním řízení) tvrdí, že výrobky by měly být zařazeny jako zařízení pro automatizované zpracování dat do čísla 8471, jelikož nemají žádnou „speciální funkci“. I když účastníci řízení souhlasí, že tři podmínky stanovené ve věci Cabletron(19) jsou splněny, jejich názory se liší ohledně splnění čtvrté podmínky: „4. zařízení nemá funkci, kterou by mohlo vykonávat bez pomoci zařízení pro automatizované zpracování dat.“ Z judikatury Cabletron a Peacock(20) vyplývá, že komunikační zařízení ve formě inter alia síťové karty vyžaduje zařízení pro automatizované zpracování dat, aby mohlo vykonávat funkci(21) – na rozdíl například od mobilního telefonu, který vykonává komunikační funkci nezávisle – a náleží proto do čísla 8471(22). Olicom se v každém případě domnívá, že číslo 8471 by se vzhledem k hlavní funkci (LAN) výrobků mělo použít, jelikož představují pouze „vylepšené“ verze čistých výrobků LAN. Olicom nesouhlasí s vyjádřením Výboru pro celní kodex.

15.   Skatteministeriet (žalovaný v původním řízení), jakož i Komise v podstatě tvrdí, že výrobky měly být správně zařazeny do čísla 8517, neboť mají speciální funkci. Poznámka 5 písm. E) kapitoly 84 brání jejich zařazení do čísla 8471, jelikož jsou prostřednictvím zabudovaného modemu schopné navázat datovou komunikaci nezávisle na zařízení pro automatizované zpracování dat. Fyzické spojení výrobků se zařízením pro automatizované zpracování dat neznamená, že nemají speciální funkci jako takovou, jelikož funkce WAN není závislá na zařízení pro automatizované zpracování dat a na jeho funkcích. Skatteministeriet, jakož i Komise tvrdí, že čtvrtá podmínka vyplývající z věci Cabletron není splněna(23).

B –    První otázka

16.   Podstatou první otázky vnitrostátního soudu je, zda výrobky mají být zařazeny do čísla 8471, nebo 8517 KN, ve znění nařízení č. 3009/95. Nejdříve se však budu zabývat některými rozsudky Soudního dvora, které se týkají projednávané věci.

17.   Jak již Soudní dvůr vícekrát rozhodl, v zájmu právní jistoty a ulehčení dohledu se musí pro celní zařazení zboží vyhledat rozhodné kritérium obecně podle jeho objektivních charakteristických znaků a vlastností, jak je uvádí příslušné znění čísla KN(24).

18.   Ve věci Peacock Soudní dvůr rozhodl, že síťové karty (LAN) vyrobené za účelem jejich instalace do zařízení pro automatizované zpracování dat měly být v období mezi červencem 1990 a květnem 1995 zařazeny do položky 8471 jako jednotky zařízení tohoto typu(25), zatímco ve věci Cabletron(26) Soudní dvůr v podstatě potvrdil, že zařízení pro počítačovou síť (LAN), zejména síťové karty, musí být zařazeny do položky KN 8471, a to před i po 1. lednu 1996.

19.   Ve věci CBA Computer(27) Soudní dvůr rozhodl, že zvukové karty, které byly dotčeny v této věci(28), nemají žádnou speciální funkci a je třeba je zařadit do čísla KN 8471. Následně ve věci Jakob Meijer(29) Soudní dvůr potvrdil, že zvukové karty nemají být zařazeny do čísla 8543, která se týká pouze elektrických strojů a přístrojů se speciální funkcí. Naopak ve věci Ikegami(30) Soudní dvůr rozhodl, že přístroj, který za účelem videodohledu ukládá do paměti signály vydané kamerami a po jejich komprimaci je reprodukuje na obrazovce, plní jinou speciální funkci, než je zpracování dat ve smyslu poznámky 5 písm. E) kapitoly 84 KN.

20.   Ve věci Hewlett Packard(31) Soud prvního stupně mimo jiné rozhodl, že „z poznámky 5 písm. E) jasně vyplývá, že typ zařízení, které je vyloučeno z čísla 8471, je samostatnou jednotkou, která vykonává konkrétní úlohu, kterou je možné provést i bez zařízení pro automatizované zpracování dat, i kdyby to bylo pracnější“(32). Soud prvního stupně rovněž konstatoval, že na přenos dat v rámci systému zpracování dat by se nemělo nahlížet jako na telekomunikační funkci(33).

21.   Musím poukázat na to, že i když Soudní dvůr v několika případech stanovil zařazení elektronických obvodů (zařízení LAN), v souvislosti s WAN tak zatím neučinil. Zatímco tedy z judikatury Soudního dvora jasně vyplývá, že síťové karty LAN pouze „odevzdávají a přijímají data“ ve formě, kterou mohou využít zařízení pro automatizované zpracování dat, a jsou tedy srovnatelné s jakýmkoli jiným médiem, kterým toto zařízení přijímá nebo odevzdává data (tedy nemají žádnou specifickou funkci), výrobky, které jsou dotčené v projednávané věci, jsou kombinované modemové a síťové karty.

22.   Závěr učiněný ve vztahu ke kartám LAN tedy podle mého názoru nelze obdobně použít na síťové karty s funkcí WAN, jelikož na rozdíl od pouhého „odevzdávání a přijímání dat“ musí tyto síťové karty rovněž nezbytně taková data/signály „konvertovat“. Zařízení WAN musí přijatá data/signály zpracovat tím, že je „moduluje“ a „demoduluje“ (z toho vyplývá název „modem“) z analogové do digitální formy a opačně, jednak aby byly přenosné v rámci telefonní sítě (analogová forma), a jednak aby byly kompatibilní se zařízením pro automatizované zpracování dat (digitální forma). Tvrzení Komise v této souvislosti, že funkci WAN, tak jak bylo vysvětleno v předcházejícím bodě, je třeba považovat za „jinou funkci než zpracování dat“, považuji za opodstatněné.

23.   Domnívám se, že na základě objektivních vlastností funkce WAN (modem) skutečně náleží do telekomunikace (tedy do čísla 8517), a nikoli do zpracování dat (tedy do čísla 8471). Krom toho WAN, na rozdíl od zařízení LAN, používá pro komunikaci telefonní linky. Chtěl bych v této souvislosti zdůraznit, že výrobky již byly schváleny pro používání v telefonní síti a mohou být snadno používány jako modemy.

24.   Dospěl jsem tedy k závěru, že zařízení WAN – na rozdíl od zařízení, které má pouze funkce LAN – plní „speciální funkci“, jelikož data, která tento modem odeslal a přijal, musí být nezbytně konvertovaná ze signálů, které zařízení pro automatizované zpracování dat může zpracovat na signály přenosné telefonními linkami a jinými podobnými způsoby.

25.   To je potvrzeno ve VHS, které výslovně vylučují zařazení modemů do čísla 8471 a jasně je zařazují do čísla 8517(34). Zařazení výrobků do čísla 8517 potvrdil rovněž VCK(35). Krom toho Sbírka stanovisek k zařazení v harmonizovaném systému(36), kterou zveřejňuje SCO, obsahuje číselný seznam stanovisek k zařazení přijatých touto organizací, sestavený podle pořadí čísel, položek a podpoložek HS. V této sbírce je uvedeno následující stanovisko k zařazení ze dne 13. listopadu 1998:

„3. Karta vyrobená za účelem vložení do zařízení pro automatizované zpracování dat (karta ,slot-it‘) by měla být zařazena do čísla 8517.50/3, jelikož digitálně konvertuje signály zařízení pro automatizované zpracování dat na analogové signály a naopak, a tím umožňuje komunikaci s jiným zařízením pro automatizované zpracování dat prostřednictvím systému telefonních linek. Stejně tak umožňuje zařízení pro automatizované zpracování dat poslat a přijmout fax a e-mail, a dokonce umožňuje uskutečnit takové operace prostřednictvím mobilního telefonu.“(37)      (neoficiální překlad)

26.   Navíc poslední změny týkající se KN (vyplývající ze změny struktury HS), které nabyly účinnosti dne 1. ledna 2007 a přinesly do struktury kapitol 84 a 85 významné změny, podporují můj závěr, i když v projednávané věci nejsou relevantní rationae temporis. Jelikož poznámka 5 písm. E) zůstává nezměněna, na základě poznámky 5 písm. D) jsou v současnosti určité výrobky z čísla 8471 vyloučeny. Mimo jiné se jedná o: „ii) přístroje pro vysílání nebo příjem hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě)“(38). Současně bylo změněno a doplněno číslo 8517 KN, které nyní zahrnuje „telefonní soupravy včetně telefonů pro celulární síť nebo pro ostatní bezdrátové sítě; ostatní přístroje pro vysílání nebo příjem hlasu, obrazů nebo jiných dat, včetně přístrojů pro komunikaci v drátových nebo bezdrátových sítích (jako jsou lokální nebo dálkové sítě)“(39).

27.   Předběžné otázky obsahují tvrzení, že výrobky by měly být v každém případě zařazeny do čísla 8471, jelikož funkce WAN nemůže fungovat nezávisle na zařízení pro automatizované zpracování dat.

28.   S tímto tvrzením nemůžu souhlasit. Jak jsem již vysvětlil, funkce WAN výrobku se musí objektivně vykládat jako funkce, která se odlišuje od zpracování dat. Pokud by byly zcela absolutní kritéria v judikatuře Peacock a Cabletron(40), jakož i kapitoly 84 a 85 vykládány příliš striktně, bylo by nutné všechna zařízení kvalifikovat jako zařízení pro automatizované zpracování dat – i když plní zcela jiné funkce, než je zpracování dat –, a to pouze z důvodu, že taková zařízení fungují při připojení k zařízení pro automatizované zpracování dat, například prostřednictvím elektronických obvodů(41). Ve světle uvedeného musím souhlasit s tvrzením Komise, že takový výklad by zbavil poznámku 5 písm. E) KN jakéhokoliv účinku.

C –    Druhá otázka

29.   Podstatou druhé otázky předkládajícího soudu je, zda v případě, že Soudní dvůr rozhodne, že funkce WAN výrobků je speciální funkcí, je pro účely celního zařazení relevantní skutečnost, že za hlavní funkci výrobku může být považována funkce LAN.

30.   Společnost Olicom tvrdí, že funkce LAN je v každém případě hlavní funkcí výrobku a funkcí, která je nejvíce využívaná zákazníky. Již skutečnost, že dotčené karty jsou speciálně vyrobené pro účely použití v přenosných počítačích, však podle mého názoru ukazuje na to, že vzhledem k objektivním vlastnostem přenosných počítačů a jejich používání a účelu je dost možné, že k dispozici je pouze funkce WAN (jelikož funkce LAN je ve své podstatě „lokální“ funkcí a je spojená například s kanceláří uživatele nebo s prostory společnosti obecně). Domnívám se, že upřednostnění koupě přenosného počítače před typickým osobním počítačem spočívá právě ve flexibilitě a přenosnosti, které přenosný počítač nabízí a které se promítají v jeho vyšší ceně a obecně nižším výkonu počítače, omezenějším vybavení a podobně.

31.   Z mých úvah v souvislosti s první otázkou vyplývá, že podle mého názoru postačí uvést, že vzhledem k tomu, že funkce WAN výrobků je speciální funkcí, není důležité, zda funkce LAN může být považována za hlavní funkcí těchto výrobků, či nikoli.

32.   V každém případě se na rozdíl od tvrzení společnosti Olicom domnívám, že ve skutečnosti je základní vlastností výrobků spíše jejich dvojí funkce (tedy skutečnost, že mají jednak funkci LAN, a jednak funkci WAN), což se mimo jiné odráží v jejich zvláštní koncepci pro přenosné počítače, v jejich ceně atd. Jak jsem již uvedl, VCK jednohlasně (tedy všemi přítomnými členskými státy) rozhodl, že hlavní funkci výrobků, které jsou dotčeny v původní řízení, není možné určit(42).

33.   Ve světle předcházejících úvah a vzhledem k tomu, že v projednávané věci nelze použít ani VPV 3a), ani VPV 3b) [jelikož, pokud jde o VPV 3a), jak číslo 8471, tak číslo 8517 mají stejný stupeň specifičnosti, a pokud jde o VPV 3b), měl by být spíše než hlavní funkce rozhodující podstatný charakter, tedy dvojí funkce karty] se domnívám, že právě ze VPV 1, VPV 3c) (zařazení do čísla, které se v číselném pořadí vyskytuje jako poslední) a VPV 6 vyplývá, že správné zařazení výrobků je jejich zařazení do čísla KN 8517.

IV – Závěry

34.   Z těchto důvodů se domnívám, že Soudní dvůr by měl na otázky položené Østre Landsret v projednávané věci odpovědět následovně:

„1)      Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, ve znění nařízení Komise č. 3009/95, musí být vykládána tak, že kombinované síťové a modemové karty, jako jsou ty, které jsou dotčeny v původním řízení, mají podléhat od 1. ledna 1996 clu jako telekomunikační zařízení pod číslem 8517.

         Pojem „speciální funkce“ ve smyslu poznámky 5 písm. E) ke kapitole 84 kombinované nomenklatury, ve znění nařízení č. 3009/95, musí být vykládán tak, že pokud je přítomna funkce WAN, je třeba provést zařazení do čísla jiného než 8471, a to bez ohledu na to, zda může funkce WAN fungovat nezávisle na zařízení pro automatizované zpracování dat.

2)      Jelikož funkce WAN v kombinovaných síťových a modemových kartách, jako jsou karty, které jsou dotčeny v původním řízení, je speciální funkcí, není pro celní zařazení relevantní, že za hlavní funkci výrobků může být považována funkce LAN.“

---

1 – Původní jazyk: angličtina.

---

2 – Již v roce 1999 ve stanovisku ve věci Peacock (C‑339/98, Recueil, s. I‑8947, bod 13) generální advokát Jacobs uvedl, že „vývoj LAN a konvergence technologie, která se používá při přenosu počítačových dat v telefonii, vytvořily nejistotu, kde je třeba přesně stanovit rozdíl mezi těmito dvěma typy systémů“.

---

3 – Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. května 2001, Cabletron (C‑463/98, Recueil, s. I‑3495.)

---

4 – Úř. věst. 1987 L 256, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 382.

---

5 – Harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží byl zaveden mezinárodní úmluvou ze dne 14. června 1983 a schválen pro Společenství rozhodnutím Rady ze dne 7. dubna 1987, 87/369/EHS (Úř. věst. 1987 L 198, s. 1; Zvl. vyd. 02/02, s. 288). KN z něj přebírá šestimístné položky a podpoložky a pouze sedmé a osmé číslo je dalším vlastním tříděním KN. KN tedy umožňuje splnit jak požadavky Společného celního sazebníku, tak požadavky statistik vnějšího obchodu Společenství. Chtěl bych doplnit, že příloha I se mění a doplňuje každý rok s účinností od 1. ledna.

---

6 – Nařízení Komise (ES) č. 3009/95 ze dne 22. prosince 1995, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. 1995, L 319, s. 1). Toto nařízení Komise přineslo významnou změnu HS.

---

7 – Má název „Stroje a mechanická zařízení […]“

---

8 – Kapitola 84 „Jaderné reaktory, kotle, stroje […]“ a kapitola 85 „Elektrické stroje […]“.

---

9 – Obě čísla KN, jakož i všeobecná pravidla pro výklad ve znění nařízení Rady č. 3009/95, citovaného výše v poznámce pod čarou 6.

---

10 – Šest všeobecných pravidel pro výklad se použije hierarchicky (to znamená VPV 1 před VPV 2, VPV 2 před VPV 3 atd.). Přitom platí, že VPV 1 je základním pravidlem, podle kterého „Názvy tříd, kapitol a podkapitol jsou pouze orientační; pro právní účely jsou pro zařazení směrodatná znění čísel a příslušných poznámek ke třídám nebo kapitolám a následující ustanovení, pokud znění těchto čísel nebo poznámek nestanoví jinak.“ VPV 6 stanoví: „Zařazení zboží do položek a podpoložek určitého čísla je pro právní účely stanoveno zněním těchto položek a podpoložek a příslušných poznámek k položkám a podpoložkám, jakož i mutatis mutandis výše uvedenými pravidly, přičemž se rozumí, že srovnávány mohou být pouze položky a podpoložky stejné úrovně. Není-li stanoveno jinak, uplatňují se pro účely tohoto pravidla rovněž příslušné poznámky ke třídě a kapitole.“

---

11 – I když nemají závaznou povahu, jsou považovány za přesvědčivé. Viz rozsudky Soudního dvora ze dne 10. prosince 1998, Glob Sped (C‑328/97, Recueil, s. I‑8357, bod 26), a ze dne 6. listopadu 1997, LTM v. FIRS (C‑201/96, Recueil, s. I‑6147, bod 17 a uvedená judikatura).

---

12 – Úplný název prvního uvedeného modelu je „GoCard 2232 Eth/Modem 336 PC Card“ a název druhého je „GoCard 3232 TRN/Modem 336 PC Card“. „Eht“ a „TRN“ znamenají Ethernet a Token Ring, tedy dvě dominující technologie při komunikacích LAN v době, kdy tyto karty byly uvedeny na trh.

---

13 – PCMCIA znamená Personal Computer Memory Card Industry Association. Go karty mohou být jednoduše vloženy do jakéhokoli přenosného osobního počítače (který je s tímto standardem slučitelný) do otvorů určených pro tento účel. Zařízení LAN – jak napovídá název – je určené pro místní komunikaci, jako například intranet. Zařízení WAN je určené pro dálkovou komunikaci, a tedy pro vnější sítě, zejména internet. Specifikace výrobku dodává, že kapacita modemu umožňuje, aby se uživatelé při cestování nebo při práci z domu připojili k hostitelskému počítači pro přístup ke korporátním informacím, e-mailu, BBS a veřejným službám buď prostřednictvím veřejné telefonní sítě (VTS), nebo prostřednictvím analogového mobilního telefonu.

---

14 – V souvislosti s dalšími podrobnostmi a vysvětleními ohledně síťových karet jako takových, LAN, WAN, jakož i širších souvislostí, odkazuji na věci Peacock a Cabletron, které se týkaly síťových karet LAN a zařízení LAN. Zejména viz stanovisko generálního advokáta Jacobse ve věci Peacock, uvedené v poznámce pod čarou 2, např. body 10 až 18 a body 39 a 40; a do určité míry i jeho stanovisko ve věci Cabletron, uvedené výše v poznámce pod čarou 3, body 3 až 10.

---

15 – Nařízení Komise (ES) č. 1638/94 ze dne 5. července 1994 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 1994 L 172, s. 5; Zvl. vyd. 02/05, s. 241).

---

16 – Nařízení Komise (ES) č. 1165/95 ze dne 23. května 1995 o zařazení určitého zboží do kombinované nomenklatury (Úř. věst. 1995 L 117, s. 15; Zvl. vyd. 02/05, s. 410).

---

17 – Pokyny Komise k zařazení výrobků a vrácení cla ve věci C‑463/98, Cabletron (TAXUD/1666/2002 ze dne 12. února 2002).

---

18 – Podle žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je vyhlášení VCK údajně založené na nesprávném předpokladu, že účastníci řízení se shodují na tom, že dotyčná funkce WAN byla speciální funkcí ve formě drátové telefonie. Komise však toto tvrzení odmítá jako nedorozumění: ze stanoviska VCK nelze vyvodit, že se strany shodly na tom, že modem je „speciální funkcí“ ve smyslu poznámky 5 písm. E) KN. Pokud by VCK zastával tento názor, celá věc by ztratila smysl, jelikož právě v tomto bodě mají strany odlišný názor.

---

19 – Citovaný výše v poznámce pod čarou 3, odst. 17. Soudní dvůr na základě těchto čtyř podmínek rozhodl, kdy mají být síťové karty zařazeny jako zařízení pro automatizované zpracování dat do číslo 8471.

---

20 – Citovaný výše v poznámce pod čarou 2, bod 16.

---

21 – Jelikož zařízení pro automatizované zpracování dat přenáší do výrobků elektrický proud, instrukce a rovněž data potřebná pro jejich fungování, nemohou tyto výrobky fungovat bez pomoci zařízení pro automatizované zpracování dat (osobního počítače) a příslušného programu (ovladače). LAN stejně tak jako WAN vyžadují, aby byly výrobky fyzicky spojeny se zařízením pro automatizované zpracování dat.

---

22 – Jelikož jediným účelem výrobků je navázat datovou komunikaci mezi zařízeními pro automatizované zpracování dat, podle judikatury to nemůže být „speciální funkce“ ve smyslu poznámky 5 písm. E); funkce modemu v této souvislosti nic nemění. Funkce LAN, jakož i WAN jsou podobné v tom, že obě odesílají nebo přijímají data mezi zařízeními pro automatizované zpracování dat v rámci sítě, a jediným rozdílem je, že funkce LAN se vztahuje na místní síť a funkce WAN na vnější síť, zejména internet.

---

23 – Pokyny Komise citované výše stanovily, že pokud nejsou splněny čtyři podmínky, výrobek je zařaditelný do jiného čísla než do čísla 8471, nejspíše do čísla 8517 [dále uvádějí, že i) o speciální funkci lze hovořit, pokud výrobek může podporovat komunikaci mezi počítačovými sítěmi prostřednictvím telefonních linek nebo využitím telekomunikačních technologií, a ii) modemy včetně digitálních modemů a výrobky obsahující jakýkoli modem jsou vždy zařaditelné do čísla HS 8517].

---

24 – Např. rozsudek Soudního dvora ze dne 17. května 2005, Ikegami (C‑467/03, Sb. rozh., s. I‑2389, bod 17). Viz rovněž Peacock, citovaný výše v poznámce pod čarou 2, bod 9 a uvedená judikatura.

---

25 – Citovaná výše v poznámce pod čarou 2. Zejména síťové karty (LAN), které se vyrábějí pouze pro zařízení pro automatizované zpracování dat, jsou s těmito zařízeními přímo spojeny a jejich funkcí je odevzdání a přijímání dat ve formě, kterou tato zařízení mohou využít.

---

26 – Citovaná výše v poznámce pod čarou 3, bod 27. Poznamenávám, že i kdyby byl jeden z 58 typů zařízení, kterého se týkala věc Cabletron, vyroben rovněž pro WAN, Soudní dvůr v této věci konstatoval, že všechny tyto typy zařízení měly spojit počítače fungující v LAN.

---

27 – Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. června 2001, CBA Computer (C‑479/99, Recueil, s. I‑4391, body 21 až 28).

---

28 – Definované jako elektronické obvodové desky, které umožňují zařízení pro automatizované zpracování dat a jeho jednotkám zpracovat zvukové signály.

---

29 – Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. července 2005, Jacob Meijer a Eagle International Freight (C‑304/04 a C‑305/04, Sb. rozh. s. I‑6251).

---

30 – Citovaná v poznámce pod čarou 24.

---

31 – Rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 13. února 2001, Hewlett Packard France a Hewlett-Packard Europe v. Komise (T‑133/98 a T‑134/98, Recueil, s. II‑613).

---

32 – Tamtéž, viz bod 39 rozsudku. Bylo v něm však konstatováno, že žádný z těchto výrobků (pro sítě LAN) není schopný vykonávat funkci nezávisle na zařízení pro automatizované zpracování dat nebo úplném systému.

---

33 – Tamtéž, viz bod 42 rozsudku.

---

34 – Třída XVI, část s názvem „IV. Přístroje pro nosnou frekvenci nebo pro digitální drátové systémy“ zní: „Tyto systémy jsou založeny na modulaci elektrického nosného proudu nebo světelného paprsku analogovými nebo digitálními signály a používají se na přenos všech druhů informací (znaky, grafika, obrazy nebo jiná data, atd.). Patří sem: [...] B kombinované modulátory – demodulátory (modemy)“ (neoficiální překlad), s. 1654 (znění z února 2004).

---

35 – I když Soudní dvůr konstatoval, že stanoviska VCK nemají závaznou povahu, uvedl rovněž, že „představují významný způsob zajištění jednotného používání celního kodexu celními orgány členských států a jako takové mohou být považovány za platný prostředek pro jeho výklad“ (rozsudek Soudního dvora ze dne 11. května 2006, Friesland Coberco Dairy Foods, C‑11/05, Sb. rozh. s. I‑4285, bod 39 a uvedená judikatura).

---

36 – SCO, harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží – Sbírka stanovisek k zařazení do HS, Třída XVI, položka 8517.50, s. XVI/19 E (znění z února 2004).

---

37 –      Vztahuje se rovněž na předchozí stanoviska 8517.50/1 týkající se přístrojů na spojení zařízení pro automatizované zpracování dat s telefonní linkou a 8517.50/2 o přístrojích na spojení zařízení pro automatizované zpracování dat s telefonní linkou prostřednictvím ISDN a doplňuje, že byla použita VPV 1 a 6.

---

38 – Změny a doplnění nomenklatury připojené jako příloha k úmluvě přijaté na základě doporučení Rady pro celní spolupráci, Světové celní organizace ze dne 26. června 2004, Mezinárodní úmluva o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží (Brusel, 14. června 1983), nabytí účinnosti: dne 1. ledna 2007, s. 67.

---

39 – Viz tamtéž, s. 80.

---

40 – Mimo jiné je zde uvedeno, že výrobky bez funkce, kterou by mohly vykonávat bez pomoci zařízení pro automatizované zpracování dat, musí být zařazeny do čísla 8471.

---

41 – Pokud zohledním technologický pokrok (všudypřítomné používání osobních počítačů, elektronických obvodů atd. ve stále větším množství výrobků), musím dodat, že by se to vztahovalo na množství výrobků, které není zanedbatelné – právě naopak –, což ještě přidává na významu zkoumaného problému.

---

42 – Považuji za dost přesvědčivé stanovisko VCK v projednávané věci, a to jeho část, ve které uvádí, že na základě objektivních vlastností a tvrzení výrobky nemají hlavní funkci. Jeho závěrem je, že výrobky mají dvě samostatné funkce (LAN a WAN) a nemají hlavní funkci.