—

za Finanzamt Oschatz T. Martinem, jako zmocněncem,

—

za Zweckverband zur Trinkwasserversorgung und Abwasserbeseitigung Torgau-Westelbien F. Schmidtem, Steuerberater,

—

za německou vládu M. Lummou a U. Forsthoffem, jako zmocněnci,

—

za italskou vládu I. M. Bragugliou, jako zmocněncem, ve spolupráci s G. Fiengem, avvocato dello Stato,

—

za Komisi Evropských společenství D. Triantafyllouem, jako zmocněncem,

1

Podstatou žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce je výklad pojmu „dodání vody“ uvedeného v příloze D bodu 2 a pojmu „dodávky vody“ uvedeného v příloze H kategorie 2 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (Úř. věst. L 145, s. 1; Zvl. vyd. 09/01, s. 23), ve znění směrnice 2001/4/ES Rady ze dne 19. ledna 2001 (Úř. věst. L 22, s. 17; Zvl. vyd. 09/01, s. 341, dále jen „šestá směrnice“).

2

Tato žádost byla předložena v rámci sporu mezi Finanzamt Oschatz (dále jen „Finanzamt“) a Zweckverband zur Trinkwasserversorgung und Abwasserbeseitigung Torgau-Westelbien (zájmové sdružení obcí za účelem dodávek pitné vody a odvádění odpadních vod v Torgau-Westelbien, dále jen „Zweckverband“) ohledně toho, zda se na zhotovení individuální přípojky vodovodního zařízení určité budovy k vodovodní distribuční síti uplatní snížená sazba daně z přidané hodnoty, či nikoli.

3

Článek 4 odst. 5 šesté směrnice zní:

„Státy, kraje, obce a jiné veřejnoprávní subjekty se nepovažují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi nebo plněními, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi nebo plněními dávky, poplatky, příspěvky či platby.

Vykonávají-li takové činnosti nebo plnění, považují se nicméně za osoby povinné k dani v souvislosti s těmito činnostmi či plněními, vedlo-li by jejich nepodléhání dani k výraznému narušení hospodářské soutěže.

V každém případě se tyto subjekty považují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze D, nejsou-li tyto činnosti prováděny v zanedbatelné míře.

[…]“

4

V příloze D bodu 2 uvedené směrnice je uvedeno mimo jiné dodání vody.

5

Článek 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice stanoví:

„Základní sazbu daně z přidané hodnoty stanoví každý členský stát jako procentní podíl ze základu daně a je stejná pro dodání zboží i pro poskytování služeb. […]

[…]

Členské státy mohou rovněž uplatňovat jednu či dvě snížené sazby. Tyto sazby se určí jako procentní podíl ze základu daně, který nesmí být nižší než 5 %, a vztahují se pouze na dodání zboží a poskytnutí služeb těch kategorií, které jsou uvedeny v příloze H.

[…]“

6

V příloze H šesté směrnice s nadpisem „Seznam dodání zboží a služeb, které mohou být předmětem snížené sazby DPH“, jsou ve druhé kategorii uvedeny dodávky vody.

7

Podle § 1 odst. 1 první věty zákona o dani z obratu za rok 1999 (Umsatzsteuergesetz 1999, dále jen „UStG“), ve znění platném v rozhodné době z hlediska skutečností v původním řízení, podléhají dani z obratu dodávky zboží a poskytování služeb uskutečněné v tuzemsku podnikatelem v rámci jeho podnikání.

8

Na základě ustanovení § 2 odst. 3 první věty UStG veřejnoprávní právnické osoby vyvíjí obchodní nebo jinou výdělečnou činnost pouze v rámci svých podniků obchodní povahy. Těmito podniky jsou podle § 4 odst. 3 zákona o korporační dani (Körperschaftsteurgesetz) zejména podniky, jejich předmětem činnosti je zásobování veřejnosti vodou.

9

Podle § 12 odst. 1 UStG činí daň, které podléhá každý zdanitelný obrat, 16 % z daňového základu.

10

Nicméně odstavec 2 uvedeného článku stanoví, že sazba daně se snižuje na 7 % u obratů vznikajících z dodávek, dovozů a nabývání v rámci Společenství uvedených v příloze 2 k tomuto zákonu, mezi nimiž je v bodě 34 této přílohy uvedena i voda.

11

Zweckverband zajišťuje dodávky pitné vody a odvádění odpadních vod pro několik měst a obcí v okrese Torgau-Westelbien. Pro tyto účely uvedené zájmové sdružení provádí zejména jímání, dopravování, úpravu a dodávání pitné vody svým zákazníkům, tj. vlastníkům budov připojených k vodovodní distribuční síti. V tomto rámci zájmové sdružení zhotovuje na žádost svých zákazníků individuální přípojky k vodovodním distribučním sítím, za které vybírá jednorázový poplatek odpovídající nákladům na jejich zhotovení. Přípojka zůstává ve vlastnictví Zweckverband.

12

Finanzamt měl za to, že uvedená přípojka se odlišuje od dodávání vody, a proto rozhodl, že se na ni uplatní základní sazba DPH stanovená vnitrostátními právními předpisy.

13

Poté, co se Zweckverband bez úspěchu domáhalo autoremedury rozhodnutí Finanzamt, podalo žalobu k Finanzgericht v Sasku, ve které navrhovalo, aby se na uvedenou individuální přípojku uplatnila tatáž snížená sazba DPH jako na dodávání vody.

14

Finanzgericht v Sasku žalobě Zweckverband vyhověl, přičemž měl za to, že dodávání vody a individuální přípojka k vodovodním distribučním sítím představují společně jediné zdanitelné plnění spočívající v „dodávání vody“ ve smyslu vnitrostátní právní úpravy, kterou byla provedena šestá směrnice.

15

Finanzamt poté podal proti tomuto rozsudku k Bundesfinanzhof opravný prostředek „Revision“.

16

Předkládající soud, stejně jako účastníci původního řízení vychází z toho, že při zhotovování individuální přípojky Zweckverband vystupuje v souladu s vnitrostátní právní úpravou jako podnik. Uvedený soud nicméně dodává, že z vyjádření uvedených účastníků během jednání, které proběhlo v původním řízení, vyplývá, že Zweckverband jedná na základě veřejnoprávního statutu a podle veřejného práva, což by s ohledem na čl. 4 odst. 5 šesté směrnice svědčilo v neprospěch úvahy, že uvedené zájmové sdružení je osobou povinnou k DPH.

17

Co se týče příslušné daňové sazby, uvedený soud připomíná, že až do rozeslání dopisu Bundesministerium der Finanzen (spolkového ministerstva financí) ze dne 4. července 2000 byla individuální přípojka považována za plnění související s dodáváním vody.

18

Tento soud je rovněž nakloněn myšlence, že uvedená přípojka spadá pod dodávky vody, domnívá se však, že tato otázka závisí na výkladu ustanovení čl. 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice a její přílohy H kategorie 2.

19

Za těchto podmínek se Bundesfinanzhof rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Spadá připojení zařízení vlastníka nemovitosti k vodovodní distribuční síti (tzv. ‚individuální přípojka‘) provedené společností dodávající vodu za zvláštním způsobem stanovený poplatek pod pojmy [‚dodání vody‘/‚dodávky vody‘] ve smyslu šesté směrnice […] (přílohy D bodu 2 a přílohy H kategorie 2)?“

20

Vzhledem k tomu, že spor v původním řízení se netýká toho, zda je Zweckverband povinné k DPH, vyjádřily Finanzamt a německá vláda své pochybnosti ohledně relevance předběžné otázky v části, která se týká přílohy D bodu 2 šesté směrnice.

21

K tomuto je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury může Soudní dvůr odmítnout rozhodnout o předběžné otázce položené vnitrostátním soudem pouze tehdy, pokud je zjevné, že požadovaný výklad práva Společenství nemá žádný vztah k realitě nebo předmětu sporu v původním řízení, jestliže se jedná o hypotetický problém nebo také pokud Soudní dvůr nedisponuje skutkovými nebo právními poznatky nezbytnými pro užitečnou odpověď na otázky, které jsou mu položeny (viz zejména rozsudky ze dne 19. února 2002, Arduino,C-35/99, Recueil, s. I-1529, bod 25, a ze dne 11. července 2006, Chacón Navas,C-13/05, Sb. rozh. s. I-6467, bod 33).

22

Žádná z těchto podmínek však v projednávané věci není naplněna.

23

Vnitrostátní soud, který rozhoduje o sporu ohledně DPH, ve svém předkládacím rozhodnutí podrobně popisuje skutkový a právní rámec sporu v původní řízení.

24

Dále se Soudního dvora dotazuje na právo Společenství použitelné na DPH, konkrétně na pojem „dodání vody“ / „dodávky vody“ z přílohy D a přílohy H šesté směrnice, k tomu, aby byl schopen posoudit, zda má být zhotovení individuální přípojky určité budovy k vodovodní distribuční síti pojímáno tak, že spadá pod uvedený pojem.

25

I  když se spor v původním řízení týká především možnosti uplatnit na uvedené plnění sníženou sazbu DPH, tj. možnosti odchýlit se od základní sazby DPH, z žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce vyplývá, že si předkládající soud klade rovněž otázky ohledně toho, zda je Zweckverband osobou povinnou k DPH, což je nezbytná podmínka k tomu, aby na toto plnění mohla být uplatněna určitá sazba DPH.

26

Požadovaný výklad práva Společenství má tedy vztah k realitě a předmětu sporu v původním řízení, který není hypotetický.

27

Položená otázka je tedy přípustná.

28

Je třeba zaprvé zodpovědět tu část předběžné otázky, která se týká čl. 4 odst. 5 šesté směrnice a její přílohy D bodu 2, a zadruhé tu část předběžné otázky, která se týká použití jedné se snížených sazeb DPH uvedených v čl. 12 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice vykládaném ve spojení s její přílohou H kategorií 2.

29

Svou otázkou se předkládající soud zejména táže, zda zhotovení individuální přípojky k vodovodní distribuční síti spadá pod dodání vody ve smyslu přílohy D bodu 2 šesté směrnice.

30

Chybí-li v šesté směrnici určitá definice, je třeba připomenout, že pro účely výkladu takového ustanovení práva Společenství, jakým je bod 2 přílohy D k uvedené směrnici, je třeba vzít do úvahy nejen jeho znění, ale rovněž jeho kontext a cíle sledované právní úpravou, jejíž je součástí (viz v tomto smyslu zejména rozsudky ze dne 19. září 2000, Německo v. Komise,C-156/98, Recueil, s. I-6857, bod 50, a ze dne 6. července 2006, Komise v. Portugalsko,C-53/05, Sb. rozh. s. I-6215, bod 20).

31

Z čl. 4 odst. 5 třetího pododstavce šesté směrnice vyplývá, že stanoví-li toto ustanovení, že se veřejnoprávní subjekty považují za osoby povinné k dani v souvislosti s činnostmi uvedenými v příloze D, nejsou-li tyto činnosti prováděny v zanedbatelné míře, znamená to omezení pravidla, že tyto subjekty nepodléhají DPH, které se připojuje k omezením vyplývajícím z podmínky uvedené v prvním pododstavci tohoto článku, tj. že se jedná o činnosti, při nichž vystupují jako orgány veřejné správy, a k omezení vyplývajícímu z výjimky upravené v druhém pododstavci téhož článku pro případ, že by jejich nepodléhání dani vedlo k výraznému narušení hospodářské soutěže. Cílem třetího pododstavce uvedeného článku je tedy zajistit, aby některé kategorie hospodářských činností, jejichž důležitost vyplývá z jejich předmětu, neunikaly DPH z důvodu, že jsou vykonávány veřejnoprávními subjekty, které vystupují jako orgány veřejné správy (viz rozsudek ze dne 17. října 1989, Comune di Carpaneto Piacentino a další, 231/87 a 129/88, Recueil, s. 3233, bod 26).

32

V daném případě je třeba poukázat na to, že dodání vody se vyznačuje tím, že je voda poskytována obyvatelstvu, a jak zdůrazňuje generální advokát v bodě 43 svého stanoviska, je dodávání uskutečňováno prostřednictvím pevných sítí určených k poskytování veřejné služby.

33

Dále z předkládacího rozhodnutí, jakož i z vyjádření předložených Soudnímu dvoru vyplývá, že individuální přípojka k pevným vodovodním distribučním sítím spočívá v tom, že Zweckverband položí potrubí umožňující napojení vodovodního zařízení budovy na uvedené sítě.

34

Je nesporné, že bez zhotovení této přípojky je poskytování vody vlastníkovi či nájemníkovi budovy nemožné. Přípojka je tedy k poskytování vody nezbytná.

35

Vzhledem k tomu, že cílem čl. 4 odst. 5 třetího pododstavce šesté směrnice, který byl připomenut v bodě 31 tohoto rozsudku, je zajistit, aby z důvodu, že poskytovatel je v postavení veřejnoprávní osoby, DPH neunikaly některé kategorie významných hospodářských činností uvedené v příloze D, mezi než se řadí i dodání vody, nebo dále, že dodání vody se vyznačuje tím, že je voda poskytována obyvatelstvu, a nakonec, že individuální přípojka je k poskytování vody nezbytná, je třeba na uvedenou přípojku nahlížet tak, že spadá pod dodání vody ve smyslu bodu 2 uvedené přílohy.

36

Z toho vyplývá, že i kdyby Zweckverband zhotovilo individuální přípojku v postavení orgánu veřejné správy ve smyslu čl. 4 odst. 5 prvního pododstavce šesté směrnice, bylo by na základě třetího pododstavce uvedeného článku, pokud jde o uvedenou přípojku, osobou povinnou k dani.

37

Vzhledem k výše uvedenému je na předběžnou otázku třeba odpovědět, že čl. 4 odst. 5 šesté směrnice a její příloha D bod 2 musejí být vykládány tak, že pod dodání vody ve smyslu této přílohy spadá zhotovení individuální přípojky, které stejně jako ve věci v původním řízení spočívá v položení potrubí umožňujícího napojení vodovodního zařízení budovy na pevné vodovodní distribuční sítě, takže veřejnoprávní subjekt, který vystupuje jako orgán veřejné moci, je, pokud jde o uvedené plnění, osobou povinnou k dani.

38

Předkládající soud se rovněž táže, zda individuální přípojka k vodovodním distribučním sítím spadá pod dodávky vody ve smyslu kategorie 2 přílohy H k šesté směrnici.

39

Z čl. 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice vyplývá, že uplatnění jedné nebo dvou snížených sazeb DPH je možností, která je dána členským státům coby výjimka ze zásady, že se uplatní základní sazba. Krom toho se podle tohoto ustanovení snížené sazby vztahují pouze na dodání zboží a poskytnutí služeb uvedená v příloze H.

40

Šestá směrnice neobsahuje definici dodávek vody a z jejích ustanovení nelze dovodit, že by tento výraz měl být vykládán rozdílně podle toho, v jaké příloze je uveden. Vzhledem k tomu, že, jak vyplývá z bodu 34 tohoto rozsudku, individuální přípojka je nezbytná k poskytování vody obyvatelstvu, je třeba mít za to, že rovněž spadá pod dodávky vody ve smyslu kategorie 2 přílohy H k šesté směrnici.

41

Nicméně je třeba rovněž zdůraznit, že v textu čl. 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice o DPH není nic, co by nutně vedlo k tomu, že se uvedené ustanovení musí vykládat tak, že vyžaduje, aby se snížená sazba uplatnila pouze tehdy, vztahuje-li se na veškeré aspekty dodávek vody podle přílohy H k téže směrnici, takže nelze vyloučit selektivní uplatňování snížené sazby s výhradou, že tím nevznikne riziko narušení hospodářské soutěže (viz obdobně rozsudek ze dne 8. května 2003, Komise v. Francie,C-384/01, Recueil, s. I-4395, bod 27).

42

Je třeba připomenout, že zavedení a zachování nižších sazeb DPH, než je základní sazba stanovená v čl. 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice, je přípustné, pouze pokud neporušuje zásadu daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH a která brání tomu, aby bylo s podobným zbožím a podobnými službami, které si navzájem konkurují, zacházeno z pohledu DPH rozdílně (viz zejména rozsudky ze dne 3. května 2001, Komise v. Francie,C-481/98, Recueil, s. I-3369, body 21 a 22, a ze dne 23. října 2003, Komise v. Německo,C-109/02, Recueil, s. I-12691, bod 20).

43

Členské státy proto mají možnost uplatňovat sníženou sazbu DPH na konkrétní a zvláštní aspekty dodávek vody ve smyslu kategorie 2 přílohy H k šesté směrnici, jako je individuální připojení, je-li zachována zásada daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH.

44

Za těchto podmínek je třeba na předběžnou otázku rovněž odpovědět, že čl. 12 odst. 3 písm. a) šesté směrnice a její příloha H kategorie 2 musejí být vykládány tak, že pod dodávky vody spadá zhotovení individuální přípojky, které stejně jako ve věci v původním řízení spočívá v položení potrubí umožňujícího napojení vodovodního zařízení budovy na pevné vodovodní distribuční sítě. Mimoto členské státy mohou uplatňovat sníženou sazbu DPH na konkrétní a zvláštní aspekty dodávek vody, jako je zhotovení individuální přípojky, které je předmětem věci v původním řízení, pod podmínkou, že je dodržena zásada daňové neutrality, která je vlastní společnému systému DPH.

45

Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení ve vztahu ke sporu probíhajícímu před předkládajícím soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud. Výdaje vzniklé předložením jiných vyjádření Soudnímu dvoru než vyjádření uvedených účastníků řízení se nenahrazují.

Z těchto důvodů Soudní dvůr (druhý senát) rozhodl takto: