Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 62002CJ0361

Rozsudek Soudního dvora (třetího senátu) ze dne 1. července 2004.
Elliniko Dimosio proti Nikolaosu Tsapalosovi (C-361/02) a Konstantinosu Diamantakisovi (C-362/02).
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Dioikitiko Efeteio Peiraios - Řecko.
Směrnice 76/308/EHS - Vzájemná pomoc při vymáhání cel - Použitelnost na pohledávky vzniklé před vstupem směrnice v platnost.
Spojené věci C-361/02 a C-362/02.

Sbírka rozhodnutí 2004 I-06405

ECLI identifier: ECLI:EU:C:2004:401

Date of document:
01/07/2004
Date lodged:
08/10/2002
Author:
Soudní dvůr
Country or organisation from which the request originates:
Řecko
Form:
Rozsudek
Authentic language:
řečtina
Type of procedure:
Řízení o předběžné otázce
Observations:
Evropská komise, Orgány a instituce EU, Řecko, Členské státy EU
Judge-Rapporteur:
Schintgen
Advocate General:
Kokott
National court:

** AFFAIRE C-361/2 **

*A9* Dioikitiko Efeteio Peiraios, apofasis tis 28/06/2002 (1117/2002)

- Dioikitiki Diki 2004 p.1049-1054

** AFFAIRE C-362/2 **

*A9* Dioikitiko Efeteio Peiraios, apofasis tis 28/06/2002 (1118/2002)
Treaty:
Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství
Link
Select all documents mentioning this document
Case affecting:
Instruments cited in case law:
Notes relating to the decision:
  • 1. Meisse, Eric: Application ratione temporis des actes communautaires. Loin d'être absolu, le principe de non-rétroactivité des actes communautaires connaît d'importantes exceptions, Europe 2004 Août-Septembre Comm. nº 273 p. 13 (FR)
  • 2. Poggioli, Marcello: Applicabilità della disciplina comunitaria di assistenza alla riscossione ai crediti tributari sorti antecedentemente all'entrata in vigore della Direttiva 76/308/CEE, Rassegna tributaria 2005 p.350-362 (IT)
  • 3. Raventós-Calvo, Stella ; Baker, Philip ; Gangemi, Bruno ; Gutmann, Daniel ; Hinnekens, Luc ; Lang, Michael ; Richelle, Isabelle ; Rädler, Albert ; Rödler, Friedrich: CFE Opinion Statement on the Joint Case C-361/02 and C-362/02: The Greek State v. Nikolaos Tsapalos and Konstantinos Diamantakis, European Taxation 2005 p.156-157 (EN)
Arrêt de la Cour

Spojené věci C-361/02 a C-362/02

Elliniko Dimosio

v.

Nikolaos Tsapalos a Konstantinos Diamantakis

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, podaná Dioikitiko Efeteio Peiraios)

„Směrnice 76/308/EHS – Vzájemná pomoc při vymáhání cel – Použitelnost na pohledávky vzniklé před vstupem směrnice v platnost”

Shrnutí rozsudku

Sbližování právních předpisů – Vzájemná pomoc při vymáhání cel – Směrnice 76/308 – Časová použitelnost – Použitelnost na pohledávky vzniklé před vstupem směrnice v platnost ve státě, v němž sídlí dožádaný orgán

(Směrnice Rady 76/308)

Směrnice 76/308 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel, musí být vykládána tak, že se vztahuje na celní pohledávky, které vznikly v členském státě a jsou předmětem dokladu o vymahatelnosti vydaného tímto státem před vstupem uvedené směrnice v platnost v jiném členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.

Jelikož totiž účelem směrnice je odstranění překážek fungování společného trhu vyplývajících z obtíží spojených s přeshraničním vymáháním dotčených pohledávek a dále zamezení podvodným praktikám, nelze vyloučit použitelnost směrnice na pohledávky již vzniklé před jejím vstupem v platnost v členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.

(viz body 22-23 a výrok)





ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (třetího senátu)
1. července 2004(1)

Směrnice 76/308/EHS – Vzájemná pomoc při vymáhání cel – Použitelnost na pohledávky vzniklé před vstupem směrnice v platnost

Ve spojených věcech C-361/02 a C-362/02,

jejichž předmětem jsou žádosti Dioikitiko Efeteio Peiraios (Řecko) zaslané Soudnímu dvoru na základě článku 234 ES směřující k získání, ve sporech probíhajících před tímto soudem mezi

Elliniko Dimosio

a

Nikolaosem Tsapalosem (C-361/02),

Konstantinosem Diamantakisem (C-362/02),

rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článku 1 směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel, a týkající se daně z přidané hodnoty a určitých spotřebních daní (Úř. věst. L 73, s. 18), ve znění aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a úpravách Smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 1994, C 241, s. 21),

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát),,



ve složení A. Rosas, předseda senátu, R. Schintgen (zpravodaj) a N. Colneric, soudci,

generální advokátka: J. Kokott,
vedoucí soudní kanceláře: M. Múgica Arzamendi, vrchní rada,

s přihlédnutím k písemným vyjádřením předloženým:

–
za N. Tsapalose V. K. Koutoulakosem, dikigoros,

–
za K. Diamantakise C. Kara-Sepetzoglou, dikigoros,

–
za řeckou vládu S. Spyropoulosem D. Kalogirosem a P. Mylonopoulosem, jako zmocněnci,

–
za Komisi Evropských společenství X. Lewisem a M. Konstantinidisem, jako zmocněnci,

po vyslechutí ústních vyjádření řecké vlády zastoupené S. Spyropoulosem a M. Apessosem, jako zmocněnci, a Komise zastoupené X. Lewisem a M. Konstantinidisem, na jednání konaném dne 11. února 2004,

po slyšení stanoviska generální advokátky na jednání konaném dne 19. února 2004,

vydává tento



Rozsudek



1
Rozsudky ze dne 28. června 2002 došlými do Kanceláře Soudního dvora dne 8. října 2002 položil Dioikitiko Efeteio Peiraios na základě článku 234 ES předběžnou otázku týkající se výkladu článku 1 směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel, a týkající se daně z přidané hodnoty a určitých spotřebních daní (Úř. věst. L 73, s. 18), ve znění aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a o úpravách Smluv, na nichž je založena Evropská unie (Úř. věst. 1994, C 241, s. 274, dále jen „směrnice“).

2
Tato otázka vyvstala v rámci dvou sporů mezi jednak Elliniko Dimosio (řecký stát) a N. Tsapalosem a dále mezi Elliniko Dimosio a K. Diamantakisem v souvislosti s vymáháním celních pohledávek Italské republiky vzniklých před přijetím směrnice a jejím vstupem v platnost v Řecku.


Právní rámec

Právní úprava Společenství

3
Cílem směrnice je odstranit překážky ve vytvoření a fungování společného trhu vyplývající z územního omezení působnosti vnitrostátních právních předpisů týkajících se vymáhání pohledávek, zejména cel. Tato situace, jak vyplývá z 2. bodu odůvodnění směrnice, by mohla usnadňovat „podvodné praktiky“.

4
Za tím účelem směrnice zavádí společná pravidla pro vzájemnou pomoc při vymáhání pohledávek. Tak podle jejího článku 8 prvního a druhého pododstavce:

„Doklad o vymahatelnosti pohledávky je případně v souladu s předpisy platnými v členském státě, ve kterém má sídlo dožádaný orgán, potvrzen, uznán, doplněn nebo nahrazen dokladem o vymahatelnosti platným na území tohoto členského státu.

Potvrzení, uznání, doplnění nebo nahrazení dokladu musí být provedeno v co nejkratší lhůtě ode dne obdržení žádosti o vymáhání pohledávky. Nelze je odepřít, má-li doklad o vymahatelnosti pohledávky v tom členském státě, ve kterém má sídla dožadující orgán, všechny formální náležitosti.“

5
V souladu se svým čl. 2 písm. c) a f) se směrnice zejména vztahuje na pohledávky týkající se cel ve smyslu zejména čl. 2 písm. b) rozhodnutí Rady 70/243/ESUO, EHS, Euratom ze dne 21. dubna 1970 o nahrazení finančních příspěvků členských států vlastními zdroji Společenství (Úř. věst. L 94, s. 19) a úroky a náklady vztahující se k pohledávkám uvedeným v tomto článku.

6
Kromě toho na základě článku 2 aktu o podmínkách přistoupení Řecké republiky a úpravách Smluv (Úř. věst. 1979, L 291, s. 17, dále jen „akt o přistoupení“) akty přijaté orgány Společenství zavazují Řeckou republiku a použijí se v tomto státě od přistoupení, tedy od 1. ledna 1981.

7
Článek 145 aktu o přistoupení stanoví:

„Řecká republika přijme opatření nezbytná k tomu, aby ode dne svého přistoupení dosáhla souladu s ustanoveními směrnic […], ve smyslu článku 189 Smlouvy o EHS […], ledaže je v seznamu obsaženém v příloze XII nebo v jiných ustanoveních tohoto aktu stanovena jiná lhůta.“ (neoficiální překlad)

8
Taková lhůta v aktu o přistoupení, pokud jde o směrnici, stanovena nebyla.

Vnitrostátní právní úprava

9
Směrnice byla do řeckého právního řádu provedena články 86 až 98 (kapitola 1.A nazvaná „Vzájemná pomoc při vymáhání pohledávek“) zákona č. 1402/1983 o přizpůsobení celních předpisů právu Evropských společenství (EHS) (FEK A´ 167, část I, dále jen „zákon č. 1402/1983“) a výnosem č. 1243/319 ministra financí ze dne 26. března 1984 o způsobech použití režimu vzájemné pomoci mezi členskými státy při vymáhání pohledávek (FEK A´ 179, část I, dále jen „výnos ministra“).

10
Článek 103 zákona č. 1402/1983 stanoví, že „není-li v tomto zákoně uvedeno jinak, nabývá účinnosti dne 1. ledna 1981“.

11
Kromě toho podle čl. 21 odst. 1 výnosu ministra:

„Se všemi pohledávkami, které jsou předmětem žádosti o vymáhání nebo o přijetí zajišťovacích opatření ze strany dožadujícího orgánu jiného členského státu, zachází příslušný celní úřad nebo ministerstvo financí jako s pohledávkami vzniklými v Řecku a jejich vymáhání se řídí ustanoveními řeckých zákonů, zejména ustanoveními ‚zákoníku o vymáhání veřejných pohledávek‘ […]“


Spory v hlavním řízení a předběžná otázka

12
Rozsudkem Corte d‘appello di Catania (Itálie) členové posádky „Ster“, lodi plující pod panamskou vlajkou, mezi nimi i žalovaní v hlavním řízení, byli odsouzeni k trestu odnětí svobody a k zaplacení cel a dalších poplatků za to, že na italské území protiprávně dovezli tabák. Rozsudkem ze dne 31. ledna 1972 Corte suprema di cassazione (Itálie) zamítl opravný prostředek podaný proti výše uvedenému rozsudku.

13
Žádost italských úřadů směřující k vymožení předmětných pohledávek v celkové výši 1 787 485 050 ITL, včetně úroků a dalších nákladů, byla předána příslušným řeckým úřadům (totiž zvláštnímu oddělení pro vyšetřování v celních věcech při generálním ředitelství cel), které rozhodnutími ze dne 6. února 1996, vydanými na základě směrnice, jakož i zákona č. 1402/1983 a výnosu ministra, prohlásily, že italský doklad o vymahatelnosti výše uvedených pohledávek je na řeckém území vykonatelný.

14
N. Tsapalos a K. Diamantakis napadli výše uvedená rozhodnutí u Diokitiko Protodikeio Peiraios (Řecko), který je zrušil v části, v níž se týkala žalovaných v hlavním řízení, z důvodu, že vzájemná pomoc mezi Řeckou republikou a ostatními členskými státy se týká vymáhání jen těch pohledávek, které vznikly po nabytí účinnosti zákona č. 1402/1983. Sporná pohledávka italského státu vznikla v roce 1968, tedy roce, kdy byl trestný čin pašeráctví zjištěn, a byla potvrzena výše citovanými rozsudky Corte d‘appello di Catania z roku 1970 a Corte suprema di cassazione z roku 1972.

15
Řecký stát podal proti tomuto rozsudku odvolání k Dioikitiko Efeteio Peiraios, ve kterém uplatnil, že ustanovení zákona č. 1402/1983 mají být vykládána ve světle účelu směrnice, jejíž článek 1 se dotýká vymáhání pohledávek, které „vznikly” v jiném členském státě, takže na pohledávky vzniklé před nabytím účinnosti těchto ustanovení se bude rovněž vztahovat působnost těchto ustanovení.

16
Za těchto podmínek se Dioikitiko Efeteio Peiraios rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku, která je formulována shodně v obou věcech:

„Musí být článek 1 směrnice […] vykládán tak, že ustanovení směrnice se vztahují též na pohledávky, které vznikly v členském státě před vstoupením této směrnice v platnost a jsou předmětem dokladu o vymahatelnosti, který, jako v projednávaném případě doklad o vymahatelnosti italského státu, byl rovněž vydán příslušnými orgány takového státu před vstoupením této směrnice v platnost, a že v důsledku toho takové pohledávky, které zůstaly nevyřízeny a nemohly být vymoženy v jiném členském státě, mohou nyní po vstoupení směrnice v platnost, po uplynutí lhůty k jejímu provedení a poté, kdy jiné členské státy vydáním předpisů nezbytných k provedení směrnice splnily své povinnosti, být vymoženy odpovídající žádostí ,dožadujícího orgánu‛ vůči ,dožádanému orgánu‛ ve smyslu článku 3 směrnice?“

17
Usnesením předsedy Soudního dvora ze dne 9. prosince 2002 byly obě věci spojeny pro účely písemné a ústní části řízení, jakož i pro účely vydání rozsudku.


K předběžné otázce

18
Svou otázkou se postupující soud v zásadě táže, zda musí být směrnice vykládána tak, že se vztahuje na celní pohledávky, které vznikly v členském státu a jsou předmětem dokladu o vymahatelnosti vydaného tímto státem před vstupem směrnice v platnost v jiném členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.

19
V tomto ohledu je namístě připomenout, že podle ustálené judikatury se obecně procesní pravidla použijí na všechny spory probíhající v době, kdy vstupují v platnost, na rozdíl od hmotně právních pravidel, která jsou zpravidla vykládána tak, že se nedotýkají situací existujících před jejich vstupem v platnost [viz zejména rozsudky ze dne 12. listopadu 1981, Salumi a další, 212/80 až 217/80, Recueil, s. 2735, bod 9; ze dne 6. července 1993, CT Control (Rotterdam) a JCT Benelux v. Komise, C-121/91 a C-122/91, Recueil, s. I-3873, bod 22, a ze dne 7. září 1999, De Haan, C-61/98, Recueil, s. I-5003, bod 13].

20
Dále pak, jak správně podotkla řecká vláda a Komise, jelikož směrnice upravuje výlučně uznání a vymáhání určitých kategorií pohledávek vzniklých v jiném členském státě, aniž by stanovila pravidla týkající se jejich vzniku nebo jejich trvání, je namístě ustanovení této směrnice považovat za procesní předpis.

21
Mimoto žádné ustanovení směrnice neumožňuje domnívat se, že zákonodárce Společenství zamýšlel omezit použití těchto procesních předpisů pouze na pohledávky vzniklé po vstupu této směrnice v platnost v členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.

22
Naopak účel směrnice, kterým je, jak vyplývá z 2. a 3. bodu odůvodnění směrnice, odstranění překážek fungování společného trhu vyplývajících z obtíží spojených s přeshraničním vymáháním dotčených pohledávek a dále zamezení podvodným praktikám, mluví ve prospěch použitelnosti směrnice na pohledávky již vzniklé před jejím vstupem v platnost v členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.

23
Za těchto podmínek je namístě odpovědět na položenou otázku tak, že směrnice musí být vykládána tak, že se vztahuje na celní pohledávky, které vznikly v členském státě a jsou předmětem dokladu o vymahatelnosti vydaného tímto státem před vstupem uvedené směrnice v platnost v jiném členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.


K nákladům řízení

24
Náklady vzniklé řecké vládě a Komisi, které předložily Soudnímu dvoru vyjádření, se nenahrazují. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky hlavního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporu probíhajícímu před vnitrostátním soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.

Z těchto důvodů

SOUDNÍ DVŮR (třetí senát)

o otázce, kterou mu předložil Dioikitiko Efeteio Peiraios rozsudky ze dne 28. června 2002, rozhodl takto:

Směrnice Rady 76/308/EHS ze dne 15. března 1976 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z operací, které jsou součástí systému financování Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, zemědělských dávek a cel, a týkající se daně z přidané hodnoty a určitých spotřebních daní, ve znění aktu o podmínkách přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království a úpravách Smluv, na nichž je založena Evropská unie, musí být vykládána tak, že se vztahuje na celní pohledávky, které vznikly v členském státě a jsou předmětem dokladu o vymahatelnosti vydaného takovým členským státem před vstupem uvedené směrnice v platnost v jiném členském státě, kde má sídlo dožádaný orgán.

Rosas

Schintgen

Colneric

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 1. července 2004.

Vedoucí soudní kanceláře

Předseda třetího senátu

R. Grass

A. Rosas

1 –
Jednací jazyk: řečtina.
Top