Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 62002CJ0285

Rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 27. května 2004.
Edeltraud Elsner-Lakeberg proti Land Nordrhein-Westfalen.
Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce: Verwaltungsgericht Minden - Německo.
Článek 141 ES - Směrnice 75/117/EHS - Vnitrostátní opatření stanovící, že učitelé na plný úvazek a ti zaměstnaní na částečný úvazek jsou povinni pracovat stejný počet hodin práce přesčas proto, aby měli právo na odměnu - Nepřímá diskriminace pracovníků ženského pohlaví zaměstnaných na částečný úvazek.
Věc C-285/02.

Sbírka rozhodnutí 2004 I-05861

ECLI identifier: ECLI:EU:C:2004:320

Date of document:
27/05/2004
Date lodged:
02/08/2002
Author:
Soudní dvůr
Country or organisation from which the request originates:
Německo
Form:
Rozsudek
Authentic language:
němčina
Type of procedure:
Řízení o předběžné otázce
Observations:
Členské státy EU, Orgány a instituce EU, Evropská komise, Německo
Judge-Rapporteur:
Jann
Advocate General:
Jacobs
National court:

*A9* Verwaltungsgericht Minden, Beschluß vom 26/07/2002 (4 K 123/01)
Treaty:
Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství
Link
Select all documents mentioning this document
Case affecting:
Instruments cited in case law:
Notes relating to the decision:
  • 1. Veldman, A.G.: Toch overwerkvergoeding bij deeltijdarbeid?, Sociaal recht 2004 p.381-382 (NL)
  • 2. Burri, S.D.: Overuren en overwerktoeslagen van deeltijders; a "continuing story" of een nieuwe wending?, Nederlands tijdschrift voor Europees recht 2008 p.159-164 (NL)
  • 3. Svoboda, Pavel: Má EU pravomoci k dosažení cíle sociálnĕ-tržního hospodářství?, Právník: teoreticky casopis pro otázky státu a práva 2018 nº 2 p.143-157 (CS)
Arrêt de la Cour

Věc C‑285/02

Edeltraud Elsner-Lakeberg

v.

Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko

(žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podaná Verwaltungsgericht Minden)

„Článek 141 ES –  Směrnice 75/117/EHS – Vnitrostátní opatření stanovící, že učitelé na plný úvazek a ti zaměstnaní na částečný úvazek jsou povinni pracovat stejný počet hodin práce přesčas proto, aby měli právo na odměnu – Nepřímá diskriminace pracovníků ženského pohlaví zaměstnaných na částečný úvazek”

Shrnutí rozsudku

Sociální politika – Pracovníci a pracovnice – Stejná odměna – Vnitrostátní právní úprava stanovící pro učitele na plný úvazek a ty zaměstnané na částečný úvazek odměnu za práci přesčas, pouze překročí-li určitý počet hodin, totožný pro obě kategorie – Nepřípustnost – Podmínky – Nepřímá diskriminace pracovnic na částečný úvazek

(Článek 141 ES; směrnice Rady 75/117, článek 1)

Článek 141 ES a článek 1 směrnice 75/117 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy, musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které nepobírají učitelé na částečný úvazek – stejně jako ti zaměstnaní na plný úvazek – žádnou odměnu za práci přesčas, nepřekračuje-li tři hodiny za kalendářní měsíc, pokud se takovéto rozdílné zacházení dotýká značně vyššího počtu žen než mužů a pokud toto rozdílné zacházení nemůže být odůvodněno cílem nemajícím nic společného s příslušností k určitému pohlaví nebo pokud není nezbytné pro dosažení sledovaného cíle.

(viz bod 19 a výrok)





ROZSUDEK SOUDNÍHO DVORA (prvního senátu)
27. května 2004(1)

Článek 141 ES – Směrnice 75/117/EHS – Vnitrostátní opatření stanovící, že učitelé na plný úvazek a ti zaměstnaní na částečný úvazek jsou povinni pracovat stejný počet hodin práce přesčas proto, aby měli právo na odměnu – Nepřímá diskriminace pracovníků ženského pohlaví zaměstnaných na částečný úvazek

Ve věci C-285/02,

jejímž předmětem je žádost Verwaltungsgericht Minden (Německo) zaslaná Soudnímu dvoru na základě článku 234 ES směřující k získání, ve sporu probíhajícím před tímto soudem mezi

Edeltraudou Elsner-Lakeberg

a

spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko,

rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článku 141 ES a směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (Úř. věst. L 45, s. 19),

SOUDNÍ DVŮR (první senát),,



ve složení P. Jann (zpravodaj), předseda senátu, A. La Pergola, S. von Bahr, R. Silva de Lapuerta a K. Lenaerts, soudci,

generální advokát: F. G. Jacobs,
vedoucí soudní kanceláře: R. Grass,

s ohledem na vyjádření předložená:
- za spolkovou zemi Severní Porýní-Vestfálsko A. Machwirthem, jako zmocněncem, - za německou vládu M. Lummou, jako zmocněncem, - za Komisi Evropských společenství N. Yerrell a H. Kreppelem, jako zmocněnci,

po vyslechnutí stanoviska generálního advokáta na jednání konaném dne 16. října 2003,

vydává tento



Rozsudek



1
Usnesením ze dne 26. července 2002, došlým Soudnímu dvoru dne 2. srpna 2002, položil Verwaltungsgericht Minden na základě článku 234 ES předběžnou otázku týkající se výkladu článku 141 ES a směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy (Úř. věst. L 45, s. 19).

2
Tato otázka vyvstala v rámci sporu mezi E. Elsner-Lakeberg a jejím zaměstnavatelem spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko ve věci požadavku E. Elsner-Lakeberg na získání odměny za její práci přesčas.


Právní rámec

Právní úprava Společenství

3
Na základě článku 1 směrnice 75/117:

„Zásadou stejné odměny za práci pro muže a ženy uvedenou v článku 119 Smlouvy (dále jen „zásada stejné odměny“) se rozumí pro stejnou práci nebo pro práci, které je přiznána stejná hodnota, odstranění veškeré diskriminace na základě pohlaví ve všech hlediscích a podmínkách odměňování.

[…]“

Vnitrostátní právní úprava

4
Na základě článku 78a Beamtengesetz für das Land Nordrhein-Westfalen (služební zákon pro úředníky ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko), ve znění zveřejněném dne 1. května 1981 (GV NRW s. 234), jsou úředníci povinni vykonávat práci přesčas, vyžaduje-li to práce. Pokud tato práce přesčas překročí pět hodin za kalendářní měsíc, má úředník nárok na náhradní odpočinek odpovídající veškeré vykonané práci přesčas. Je-li poskytnutí tohoto náhradního odpočinku neslučitelné se zájmem služby, mohou někteří úředníci za odpovídající práci přesčas získat odměnu.

5
Článek 5 odst. 2 bod 1 Verordnung über die Gewährung von Mehrarbeitsvergütung für Beamte (nařízení týkající se odměny za práci přesčas vykonanou úředníky) ze dne 13. března 1992 (BGBl. 1992 I, s. 528), v novelizovaném znění ze dne 3. prosince 1998 (BGBl. 1998 I, s. 3494) stanoví, že v případě, že je práce přesčas vykonávána ve školství, tři hodiny výuky odpovídají pěti hodinám.


Spor v původním řízení a předběžná otázka

6
Edeltraud Elsner-Lakeberg, jež je úřednicí, pracuje na částečný úvazek jako učitelka na střední škole v Severním Porýní-Vestfálsku. Učitelé na plný úvazek zde vyučují 24 a půl hodin týdně, což odpovídá 98 hodinám za měsíc v průměru o 4 týdnech, zatímco E. Elsner-Lakeberg zde vyučuje 15 hodin týdně, tj. 60 hodin za měsíc.

7
V prosinci 1999 musela učit 2 a půl hodiny přesčas. Její žádost směřující k získání odměny za tuto práci byla zamítnuta z důvodu, že použitelné právní předpisy stanoví, že práce přesčas vykonaná učitelem, který je úředníkem, je odměňována pouze tehdy, překročí-li 3 hodiny za měsíc. Za 2 a půl hodiny práce přesčas tak nedostala zaplaceno.

8
Po neúspěšném správním opravném řízení podala E. Elsner-Lakeberg žalobu k Verwaltungsgericht Minden.

9
Vzhledem k tomu, že Verwaltungsgericht Minden měl za to, že vyřešení sporu, který je mu předložen, vyžaduje výklad práva Společenství, rozhodl přerušit řízení a položit Soudnímu dvoru následující předběžnou otázku:

„Je skutečnost, že řádné učitelky a učitelé zaměstnaní na částečný úvazek – stejně jako ti zaměstnaní na plný úvazek – nepobírají v Severním Porýní-Vestfálsku žádnou odměnu za práci přesčas, nepřekračuje-li tři hodiny výuky za kalendářní měsíc, slučitelná s článkem 141 ES ve spojení se směrnicí [75/117]?“


K předběžné otázce

10
Svou otázkou se postupující soud v podstatě táže, zda článek 141 ES a článek 1 směrnice 75/117 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které nepobírají učitelé na částečný úvazek – stejně jako ti zaměstnaní na plný úvazek – žádnou odměnu za práci přesčas, nepřekračuje-li tři hodiny za kalendářní měsíc.

11
Spolková země Severní Porýní-Vestfálsko a německá vláda uplatňují, že s učiteli na částečný úvazek je zacházeno přesně stejným způsobem jako s těmi na plný úvazek. Všichni učitelé mají právo na odměnu za práci přesčas, jestliže tato překračuje tři hodiny. V tomto případě je tato práce přesčas odměňována přesně stejným způsobem. Stejná odměna je zaručena jak za běžnou pracovní dobu, tak za práci přesčas.

12
V tomto ohledu je vhodné konstatovat, že podle ustálené judikatury se zásadou stejné odměny za práci pro muže a ženy tak, jak je zakotvena v článku 141 ES a v článku 1 směrnice 75/117 rozumí, že pro stejnou práci nebo pro práci, které je přiznána stejná hodnota, je veškerá diskriminace na základě pohlaví ve všech hlediscích a podmínkách odměňování zakázána, nemůže-li být rozdílné zacházení odůvodněno cílem nemajícím nic společného s příslušností k určitému pohlaví nebo není-li nutné pro dosažení sledovaného cíle (viz v tomto smyslu zejména rozsudky ze dne 30. března 2000, JämO, C-236/98, Recueil, s. I-2189, bod 36, a ze dne 26. června 2001, Brunnhofer, C-381/99, Recueil, s. I-4961, body 27 a 28).

13
Pokud jde o pracovníky na částečný úvazek, Soudní dvůr tak rozhodl, že členové znevýhodněné skupiny, muži nebo ženy, mají právo na uplatnění stejné úpravy jako ostatní pracovníci poměrně ke své pracovní době (rozsudek ze dne 27. června 1990, Kowalska, C-33/89, Recueil, s. I-2591, bod 19).

14
Pokud jde o pojem „odměny“ předvídaný článkem 141 ES a článkem 1 směrnice 75/117, zahrnuje rovněž podle ustálené judikatury veškeré odměny v hotovosti nebo v naturáliích, současné nebo budoucí, jsou-li vypláceny, i když nepřímo, zaměstnavatelem pracovníkovi z důvodu jeho zaměstnání (viz zejména rozsudky ze dne 17. května 1990, Barber, C-262/88, Recueil, s. I-1889, bod 12, a výše uvedený Brunnhofer, bod 33).

15
Mimoto z judikatury vyplývá, že pokud jde o metodu, která má být použita při ověření dodržování zásady stejné odměny při příležitosti srovnání této odměny s ohledem na dotčené pracovníky, skutečná průhlednost umožňující účinnou kontrolu je zajištěna pouze tehdy, použije-li se tato zásada na každou část odměny přiznané za práci mužům a ženám s vyloučením celkového posouzení výhod přiznaných dotčeným osobám (viz výše uvedené rozsudky Barber, body 34 a 35, jakož i Brunnhofer, bod 35). Je vhodné tedy srovnat odděleně odměnu za běžnou pracovní dobu a odměnu za práci přesčas.

16
Ve věci v původním řízení tvoří odměna za práci přesčas výhodu přiznanou spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko dotčeným učitelům z důvodu jejich zaměstnání.

17
Tato odměna se sice zdá stejná, jelikož právo na odměnu za práci přesčas vzniká pouze za práci přesčas překračující 3 hodiny pro učitele na částečný úvazek, jakož i pro učitele na plný úvazek, je však vhodné konstatovat, že 3 hodiny práce přesčas představují větší zatížení pro učitele na částečný úvazek než pro učitele na plný úvazek. Učitel na plný úvazek musí totiž pracovat 3 hodiny navíc nad svou měsíční pracovní dobu 98 hodin, což představuje zvýšení přibližně o 3 %, proto, aby získal odměnu za svou práci přesčas, učitel na částečný úvazek musí pracovat tři hodiny navíc nad svou měsíční pracovní dobu 60 hodin, což představuje zvýšení o přibližně 5 %. Vzhledem k tomu, že pro učitele na částečný úvazek není počet hodin práce přesčas, který zakládá právo na odměnu, snížen způsobem poměrným k jejich pracovní době, jedná se tedy o nestejné zacházení s těmito učiteli ve srovnání s učiteli na plný úvazek, pokud jde o odměnu za jejich výuku jako práci přesčas.

18
Náleží vnitrostátnímu soudu určit zaprvé, zda se rozdílné zacházení zavedené dotčenými právními předpisy dotýká značně více žen než mužů, a zadruhé, zda toto rozdílné zacházení odpovídá cíli nemajícímu nic společného s příslušností k určitému pohlaví a zda je nezbytné pro dosažení sledovaného cíle (viz v tomto smyslu rozsudek ze dne 7. března 1996, Freers a Speckmann, C-278/93, Recueil, s. I-1165, bod 28).

19
Za těchto okolností je třeba odpovědět na položenou otázkou tak, že článek 141 ES a článek 1 směrnice 75/117 musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které nepobírají učitelé na částečný úvazek – stejně jako ti zaměstnaní na plný úvazek – žádnou odměnu za práci přesčas, nepřekračuje-li tři hodiny za kalendářní měsíc, pokud se takovéto rozdílné zacházení dotýká značně vyššího počtu žen než mužů a pokud toto rozdílné zacházení nemůže být odůvodněno cílem nemajícím nic společného s příslušností k určitému pohlaví nebo pokud není nezbytné pro dosažení sledovaného cíle.


K nákladům řízení

20
Výdaje vzniklé německé vládě a Komisi, které předložily Soudnímu dvoru vyjádření, se nenahrazují. Vzhledem k tomu, že řízení má, pokud jde o účastníky původního řízení, povahu incidenčního řízení vzhledem ke sporům probíhajícím před vnitrostátním soudem, je k rozhodnutí o nákladech řízení příslušný uvedený soud.

Z těchto důvodů

SOUDNÍ DVŮR (první senát)

o otázce, kterou mu předložil Verwaltungsgericht Minden usnesením ze dne 26. července 2002, rozhodl takto:

Článek 141 ES a článek 1 směrnice Rady 75/117/EHS ze dne 10. února 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se uplatňování zásady stejné odměny za práci pro muže a ženy musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní právní úpravě, podle které nepobírají učitelé na částečný úvazek – stejně jako ti zaměstnaní na plný úvazek – žádnou odměnu za práci přesčas, nepřekračuje-li tři hodiny za kalendářní měsíc, pokud se toto rozdílné zacházení dotýká značně vyššího počtu žen než mužů a pokud takovéto rozdílné zacházení nemůže být odůvodněno cílem nemajícím nic společného s příslušností k určitému pohlaví nebo pokud není nezbytné pro dosažení sledovaného cíle.

Jann

La Pergola

von Bahr

Silva de Lapuerta

Lenaerts

Takto vyhlášeno na veřejném zasedání v Lucemburku dne 27. května 2004.

Vedoucí soudní kanceláře

Předseda prvního senátu

R. Grass

P. Jann

1 –
Jednací jazyk: němčina.
Top