EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.7.2025

COM(2025) 565 final

2025/0240(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509

{SWD(2025) 565 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V uplynulých letech fondy EU s předem stanovenými národními příděly zásadním způsobem podpořily plnění klíčových cílů EU a jejích společných politik – od hospodářské, územní a sociální soudržnosti až po zajištění přiměřené životní úrovně pro zemědělskou komunitu, přístup k cenově dostupným potravinám, podporu společné rybářské politiky nebo vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V současné době existuje několik fondů, které mají z větší části předem stanovené národní příděly. S ohledem na zásadní výzvy, před nimiž naše Unie stojí, je nicméně zapotřebí uvažovat nad otázkou, jak koncepci těchto fondů zlepšit, aby umožňovaly co nejlépe plnit naše společné priority.

Společná zemědělská politika (SZP) je schopna zajistit 450 milionům Evropanů přístup k bezpečným, vysoce kvalitním a rozmanitým potravinám za přijatelné ceny a zároveň přispívá k zachování živých venkovských oblastí a významnému pokroku směrem k udržitelnosti. Dlouhodobá rizika týkající se zajištění potravin a dopady změny klimatu a zhoršování životního prostředí však vystavují zemědělské odvětví rostoucímu tlaku. Na zemědělce, rybáře a venkovské a pobřežní oblasti navíc stále citelněji dopadá nekalá celosvětová soutěž, vyšší ceny energií, nedostatek mladých zemědělců a rybářů a obtížný přístup ke kapitálu. Jako příklad lze uvést to, že i přes značnou podporu poskytovanou ze společné zemědělské politiky jsou příjmy pracovníků v zemědělství nadále nestabilní a výrazně nižší než průměrná mzda v hospodářství EU (60 % v roce 2023).

Válka, nejistota, chudoba a nedostatek příležitostí posílily migrační toky a názornou ukázkou nových hrozeb se stalo zneužívání migrace jako zbraně na hranicích EU. Výzvou nebývalých rozměrů je současně i globální politická a hospodářská situace, neboť na evropském kontinentu i v jeho sousedství se stále válčí.

Přestože se jedná pouze o několik z mnoha výzev, před nimiž naše Unie stojí, je jasné, že je třeba zlepšit koncepci podpory EU tak, aby umožňovala co nejlépe plnit naše společné priority a politiky, a rovněž zajistit, aby rozpočet EU i nadále zásadním způsobem přispíval k podpoře spravedlivého růstu podporujícího začlenění, udržitelné hospodářské konvergence, mezigenerační spravedlnosti a bezpečnosti. Politické směry Komise na období 2024–2029 v tomto ohledu vyzývají k posílení a modernizaci politiky soudržnosti a růstu s cílem snížit hospodářské, sociální a územní rozdíly, podpořit zaměstnanost a posílit konkurenceschopnost Unie. Přezkum politiky soudržnosti v polovině období již zavádí flexibilitu a nabízí pobídky pro směřování investic do nových výzev a zároveň zachovává klíčové zaměření na snižování regionálních rozdílů. Politické směry Komise také vyzývají k zajištění udržitelnosti, konkurenceschopnosti a odolnosti odvětví rybolovu a k zachování rovných podmínek pro evropský rybářský řetězec. Obsahují závazek, že Evropský pakt pro oceány se zaměří na podporu modré ekonomiky a zajištění dobré správy a udržitelnosti našich oceánů ve všech jejich rozměrech. Vyzývají také k vytvoření společné zemědělské politiky, která by byla cílenější a která by nalezla správnou rovnováhu mezi pobídkami, investicemi a regulací a zajistila zemědělcům spravedlivý a dostatečný příjem. V širším měřítku se také zavazují podporovat opatření na posílení obrany a bezpečnosti Evropy a řešení migrace, včetně účinné ochrany vnějších hranic EU, jakož i posílení připravenosti a boje proti změně klimatu. Hlavy států EU při různých příležitostech vyzývaly ke zvýšení odolnosti zemědělství EU, aby bylo dlouhodobě zajištěno zabezpečení potravin a udržována hodnota živých venkovských komunit a zásadní úloha, kterou v tomto ohledu plní SZP. Poukazovaly rovněž na potřebu zajištění stabilního a předvídatelného politického rámce, který by mimo jiné umožnil poskytovat zemědělcům pomoc při řešení problémů v oblasti životního prostředí a klimatu.

Sdělení Komise ze dne 19. února 2025 nazvané „Vize pro zemědělství a potraviny“6 stanoví obecné zásady pro SZP pro období po roce 2027. Jejich součástí je i to, že SZP má být založena na cílech a cílených požadavcích, členské státy mají přijímat a nést větší odpovědnost za to, jak plní cíle politiky SZP, SZP má hrát zásadní roli při podpoře a stabilizaci příjmů zemědělců a přilákání budoucí generace zemědělců, má vzniknout jednodušší a cílenější politika, která bude vytvářet jasnější rovnováhu mezi pobídkami a povinnými požadavky, zemědělcům má být poskytnuta větší míra flexibility a od podmínek by se mělo přejít k pobídkám.

Obecně lze říci, že tento víceletý finanční rámec na období 2028–2034 je příležitostí k vytvoření politicky orientovaného, jednoduššího, účinnějšího a citlivějšího rozpočtu, který by členským státům a jejich regionům pomohl řešit priority a výzvy co nejúčinnějším, nejinkluzivnějším a nejefektivnějším způsobem a s využitím všech poznatků získaných na základě stávajících programů. Sdělení Komise o „cestě k příštímu víceletému finančnímu rámci“ zveřejněné 11. února 2025 v této souvislosti zdůrazňuje, že je třeba řešit „aktuálně panující složitosti, nedostatky a nepružnosti, maximalizovat dopad každého vynaloženého eura“ a zároveň zaručit schopnost rozpočtu reagovat na měnící se realitu. 

Cílem tohoto návrhu nařízení je reagovat na tyto různé výzvy:

·zajištěním lepší soudržnosti mezi prioritami EU a opatřeními na celostátní a regionální úrovni;

·zjednodušováním a zlepšováním poměru mezi kvalitou a cenou díky vytvoření jednoduššího a efektivnějšího systému plnění priorit;

·řešením nových politických priorit na základě snadnějšího přerozdělování zdrojů v reakci na nové potřeby a nepředvídané krize, aniž by bylo ohroženo plnění dlouhodobých cílů.

Za účelem dosažení těchto cílů tato iniciativa stanoví, že předem stanovené národní příděly budou v rámci fondu seskupeny, což umožní:

·Zjednodušit stávající rámec: z téměř 540 programů se stane 27 plánů národního a regionálního partnerství a jeden Plán Interreg s širokým rozsahem způsobilosti a jednotným souborem pravidel, což umožní snížit správní náklady na všech úrovních, usnadnit přístup k financování pro podniky EU, včetně malých a středních podniků, místní orgány a předkladatele projektů a udržet zaměření na snižování regionálních rozdílů. Zemědělské odvětví by se v tomto rámci mělo vyvíjet na základě nejnovější reformy, která poprvé vychází ze strategických národních plánů a výkonnosti. Nový rámec rovněž zaručuje soudržnost, protože intervence SZP, které se v současnosti opírají o strukturu dvou fondů, budou integrovány v jediné zastřešující struktuře. Tato harmonizace pak umožňuje další flexibilitu a zjednodušování.

·Zajistit proces integrovanějšího plánování, který umožní uplatňovat namísto dosavadního univerzálního přístupu k plnění priorit EU přístup diferencovanější a kvalitativnější, který bude přizpůsoben národním a regionálním výzvám jednotlivých členských států. Integrované plánování umožní také účinnější součinnost mezi různými politikami – členské státy tak budou díky tomu například schopny komplexněji řešit problémy venkovských a pobřežních oblastí –, ale i s jinými výdajovými programy EU (např. s Evropským fondem pro konkurenceschopnost nebo Nástrojem pro propojení Evropy). Fond tímto způsobem rovněž zajistí, aby i nadále byla poskytována podpora tam, kde je nejvíce potřebná, včetně nejméně rozvinutých regionů a zemědělců, kteří ji nejvíce potřebují, a to s důrazem na generační obměnu.

·Zajistit, aby rozpočet EU napomáhal úspěchu, čehož bude dosaženo stanovením cílů nezbytných k tomu, aby se členské státy a regiony zapojily do ambiciózního programu reforem, z něhož bude mít prospěch EU jako celek, a směřováním výdajů do nejdůležitějších oblastí, kde mohou přinést EU nejvyšší přidanou hodnotu – s ohledem na to bude především podporovat, aby členské státy a regiony vybíraly více projektů s vysokou přidanou hodnotou pro EU, než je tomu v současnosti, včetně přeshraničních projektů a projektů zaměřených na více zemí (zejména významných projektů společného evropského zájmu). Bude zajištěna celková soudržnost, jednak lepším plánováním politik na všech úrovních a účinnějším přidělováním finančních prostředků EU tam, kde mohou přinést nejlepší výsledky, jednak posílením součinnosti mezi různými politikami.

·Podporovat vlastnickou odpovědnost na všech úrovních, s víceúrovňovou správou a silným regionálním rozměrem, založenou na sdíleném řízení a zásadě partnerství, která zajistí, že podpora bude zaměřena na konkrétní potřeby jednotlivých členských států a jejich regionů a odvětví, jakož i kontinuitu a předvídatelnost pro řídicí orgány a příjemce podpory.

·Umožnit rychlejší a lepší zhodnocení peněz, čehož bude dosaženo tím, že poskytování finančních prostředků členským státům bude vázáno na pokrok dosažený při provádění opatření, a nikoli na úhradu způsobilých nákladů.

·Zakotvit silné záruky, které zajistí dodržování zásad právního státu a účinné uplatňování Listiny základních práv Evropské unie po celou dobu provádění.

·Podporovat větší flexibilitu a přizpůsobivost na základě toho, že finanční prostředky budou přidělovány postupně během celého programového období, a dále tím, že bude usnadněna revize plánů a vytvořena rezerva na úrovni EU (Facilita EU), která nabídne větší prostor pro přizpůsobení se novým prioritám a krizím.

Provádění na národní a regionální úrovni bude doplňovat Facilita EU. Facilita EU bude podporovat nadnárodní a inovativní projekty s vysokou přidanou hodnotou pro EU, které vyžadují zvláštní koordinační práci na úrovni EU. V rámci Facility bude rovněž členským státům poskytována technická podpora, která jim umožní účinně provádět jejich plány národního a regionálního partnerství. Kromě toho jim také pomůže rychle řešit naléhavé konkrétní potřeby v reakci na krizové situace, jako je například velká celostátní nebo regionální přírodní katastrofa, a podpoří opravy a obnovu s cílem zvýšit odolnost po krizi. Umožní rovněž reagovat na nejistotu, protože Unii poskytne dodatečný manévrovací prostor, aby se mohla přizpůsobit novým prioritám na úrovni Unie, které vyžadují koordinovanou reakci.

K tomuto návrhu jsou připojeny návrhy nařízení pro jednotlivá odvětví, která stanoví zvláštní podmínky pro poskytování podpory Unie v oblastech politiky, na něž se vztahují příslušné plány. Tato podpora Unie bude poskytována v rámci fondu v souladu s pravidly uvedenými v navrhovaném nařízení, kterými se tento fond bude řídit.

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Fond pomůže lépe využívat synergie mezi různými politikami, které spadají do oblasti působnosti této iniciativy, a podpoří tak uskutečňování jejich cílů. Například díky tomu, že se politika soudržnosti, společná zemědělská politika a společná rybářská politika stanou součástí jednotného programového přístupu, budou mít členské státy k dispozici širší soubor nástrojů pro řešení problémů, kterým čelí zemědělci a komunity ve venkovských a pobřežních oblastech (např. rozvoj infrastruktury; služby, digitalizace, přístup k vodě a energetická infrastruktura; rozvoj dovedností, generační obměna). Stejný programový přístup bude uplatňován i v oblasti migrace a soudržnosti, díky čemuž budou členské státy a regiony lépe vybaveny pro integraci migrantů na trhu práce, ale zároveň i pro ochranu svých hranic.

Zjednodušený rámec pro předem stanovené národní příděly umožní lépe kapitalizovat synergie s ostatními rozpočtovými programy EU a mechanismus řízení zajistí soudržné plánování bez překryvů. Důležité budou zejména synergie s nástrojem InvestEU Evropského fondu pro konkurenceschopnost, Nástrojem pro propojení Evropy, programem Erasmus+, programem pro jednotný trh, cla a spolupráci mezi vnitrostátními orgány (SMP+) a Globálním evropským fondem.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Fond bude podporovat, a tedy i zajišťovat větší soudržnost s dalšími opatřeními Unie, jako je:

·sdělení Komise nazvané „Evropa jednodušší a rychlejší: sdělení o provádění a zjednodušování“ 1 , které přineslo nový impuls pro urychlování, zjednodušování a zlepšování politik a právních předpisů EU, jasnější a srozumitelnější formulování pravidel a jejich rychlejší provádění.

·Kompas konkurenceschopnosti pro EU 2 , který vyzývá k horizontálním opatřením, jako je odstranění překážek jednotného trhu, prohloubení kapitálových trhů prostřednictvím provádění reforem, které jsou základem Unie úspor a investic, a také zjednodušení regulačního prostředí prostřednictvím nového zaměření rozpočtu EU. Zjednodušený rámec pro předem stanovené národní příděly umožní v tomto ohledu lépe využívat synergie s dalšími nástroji rozpočtu EU, včetně Evropského fondu pro konkurenceschopnost a programu Horizont Evropa.

·Dohoda o čistém průmyslu 3 , která společný plán pro konkurenceschopnost a dekarbonizaci a víceletý finanční rámec po roce 2027 označuje jako klíčový nástroj pro přechod na čistý průmysl. V rámci Dohody o čistém průmyslu přijala Komise Akční plán pro dostupné ceny energie 4 , jehož cílem je snížit náklady na energii pro všechny, urychlit zavádění obnovitelných zdrojů energie, zvýšit energetickou účinnost nebo připravenost na energetické krize.

·Sdělení Komise ze dne 5. března 2025 o Unii dovedností 5 , v němž jsou uvedeny nezbytné kroky, které lze reálně učinit pro dosažení toho, aby lidé měli potřebné dovednosti a aby Evropa byla konkurenceschopnější a inkluzivnější.

·„Vize pro zemědělství a potraviny“ 6 ze dne 19. února 2025, která předkládá opatření k zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti, udržitelnosti a odolnosti zemědělského a potravinářského odvětví EU.

·Politika výzkumu a inovací, kterou přináší strategie výzkumu a inovací v rámci Paktu pro oceány a v součinnosti s tím i strategie výzkumu a inovací v oblasti vodohospodářské odolnosti.

·Bílá kniha o evropské obraně – připravenost 2030 ze dne 19. března 2025, která stanoví nový přístup k obraně a vymezuje investiční potřeby. Nastiňuje hlavní směry činnosti, jak zajistit bezpečnost Evropy, mimo jiné prostřednictvím masivních investic do obrany a budování připravenosti evropského obranného průmyslu.

·Sdělení Komise ze dne 5. března 2025 o Průmyslovém akčním plánu pro evropský automobilový průmysl, který stanoví nezbytné kroky pro přechod k bezemisním, propojeným a stále více automatizovaným vozidlům.

·Sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020 nazvané „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ stanoví nezbytné kroky, které evropský dopravní systém uvedou na cestu k udržitelné, inteligentní a odolné mobilitě.

·Unie rovnosti a související strategie,7 jejichž cílem je bojovat proti diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Evropský pakt pro oceány ze dne 5. června 2025, který stanoví komplexní strategii pro lepší ochranu oceánů, podporu prosperující modré ekonomiky a podporu dobrých životních podmínek lidí žijících v pobřežních oblastech.

·Sdělení o Strategii unie připravenosti EU pro předcházení novým hrozbám a krizím a reakci na ně. 

·Souhrnné balíčky přijaté v průběhu roku 2025 7 , jejichž cílem je mj. zjednodušení, soulad s jinými právními předpisy a snížení počtu datových bodů. Akt o průmyslu s nulovými čistými emisemi a akt o kritických surovinách, a to i z hlediska krátkých lhůt pro vydávání povolení.

·Sdělení Komise ze dne 5. června 2025 o Evropské strategii pro vodohospodářskou odolnost.

·Politický program Digitální dekáda 2030, zřízený rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481, který stanoví cíle Unie v oblasti digitální transformace do roku 2030 a mechanismus monitorování a spolupráce založený na národních strategických plánech pro digitální dekádu; výroční sdělení o stavu digitální dekády, jež hodnotí pokrok Unie při plnění digitálních cílů do roku 2030 a obsahují využitelná doporučení pro jednotlivé členské státy.

·Sdělení Komise o Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence.

·Sdělení Komise ze dne 19. března 2025 o Unii úspor a investic 8 , které předkládá opatření k vytvoření lepších investičních příležitostí pro občany EU a možností financování pro podniky EU, a z finančních trhů tak činí horizontální nástroj pro dosažení strategických cílů EU.

Tato iniciativa rovněž zajistí soulad s evropským právním rámcem pro klima, jak vyžaduje čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1119.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Činnost EU se opírá o vícero právních základů, odpovídajících různým politikám, které fond podporuje:

·Článek 174 SFEU zavazuje EU k podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

·Články 176, 177 a 162 SFEU zřizují Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond a vymezují jejich příslušné cíle.

·Článek 38 a čl. 42 odst. 3 SFEU zmocňují Unii k vymezení a provádění společné zemědělské politiky (SZP) a společné rybářské politiky (SRP). Článek 39 SFEU stanoví cíle SZP, mezi něž patří zvýšení produktivity zemědělství, odpovídající životní úroveň zemědělského obyvatelstva, stabilizace trhů, zajištění plynulosti zásobování a toho, aby se tyto dodávky dostaly ke spotřebitelům za rozumné ceny. Článek 42 SFEU umožňuje Unii vymezit, v jakém rozsahu se pravidla Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu vztahují na zemědělskou produkci a obchod se zemědělskými produkty uvedenými v příloze I SFEU.

·Článek 175 SFEU uvádí strukturální fondy, které podporují dosažení hospodářské, sociální a územní soudržnosti – orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu; Evropský sociální fond; Evropský fond pro regionální rozvoj. Článek 177 SFEU stanoví, že „Evropský parlament a Rada [...] vymezí úlohu, přednostní cíle a organizaci strukturálních fondů, které mohou zahrnovat sdružování fondů“. 

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

·tematických akcí, jako je panelová diskuse občanů o novém evropském rozpočtu, výroční rozpočtová konference, Tour d’Europe (kolo konzultací pořádaných pod vedením komisaře pro rozpočet, boj proti podvodům a veřejnou správu v členských státech a regionech);

·tematické otevřené veřejné konzultace (od 12. února do 7. května 2025).

Konzultace se zúčastněnými stranami se nesly v podobném duchu jako závěry posouzení dopadů: jako klíčové prvky budoucího rámce financování vyzdvihly potřebu zjednodušování, větší flexibility a význam zajištění podpory pro všechny regiony na základě jejich specifických potřeb, a nikoli na základě přidělování prostředků podle jednotného vzoru. Hlavním problémem je i nadále otázka strukturálních rozdílů, včetně přetrvávajících rozdílů sociálních, ekonomických, regionálních a územních, stejně jako nezbytnost posílení správních kapacit. Jasnou prioritou se ukázalo rovněž posílení víceúrovňové správy a účasti zainteresovaných stran.

Kritické připomínky, které vznesly zúčastněné strany, jsou reflektovány v různých zjednodušujících opatřeních obsažených v nařízení o fondu a v různých pravidlech upravujících tvorbu a provádění plánů.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Návrh byl podpořen posouzením dopadů, ve kterém byly zváženy různé možnosti koncepce plánu se zaměřením na model plnění – způsob provádění plateb – a na způsob řízení – způsob provádění a kontroly výdajů EU. Koncepční prvky mají vliv na rozsah plánů, který byl zkoumán ve druhé fázi.

Posouzení dopadů dospělo k závěru, že pro koncepci plánů je přednostní možností model plnění na základě předem dohodnutých cílů (možnost B) v rámci sdíleného řízení (možnost D). Plnění předem dohodnutých cílů umožňuje zajistit lepší soudržnost, hospodárnost a odpovědnost ve srovnání s modelem plnění založeným na nákladech, protože konkrétní výsledky, jichž má být dosaženo, jsou stanoveny předem. Poskytování přímé finanční podpory po dosažení stanovených milníků a cílových hodnot vytváří silnější pobídky k tomu, aby provádění dohodnutých opatření přineslo požadované výsledky. Takovýto model plnění rovněž vytváří jednodušší rámec pro reformy na úrovni členských států a umožňuje dále posílit soudržnost mezi činnostmi na úrovni EU a na národní/regionální/místní úrovni. Sdílené řízení pak nejlépe vyhovuje víceúrovňovému řízení a akcentovanému regionálnímu rozměru plánů. Pro členské státy a regiony by bylo zároveň zárukou jednoduchosti, protože by umožňovalo vycházet ze struktur, které jsou pro řízení fondů EU s předem stanovenými národními příděly již zavedeny, a pro orgány členských států by tak ve srovnání s přímým řízením (kromě Sociálního klimatického fondu) znamenalo nižší náklady na přizpůsobení.

Pokud jde o rozsah plánů, posouzení dopadů ukázalo, že existence plánu pro každý členský stát by zajistila soudržnější a koordinovanější plánování předem stanovených přídělů, které by odráželo různé potřeby na celostátní a regionální úrovni, ale zároveň by zajistilo podporu priorit EU stanovených v rámci mechanismu řízení. Posouzení dopadů dospělo k závěru, že větší rozsah plánů, jak je předpokládán v možnosti 3b, by přinesl největší soudržnost politik v nich obsažených, což by umožnilo využít synergií, které mezi politikami existují, a odstranit stávající překryvy.

Lze očekávat, že všechny možnosti sníží správní náklady členských států a regionů, i když v různé míře. Možnost 1 by snížila počet programů z více než 400 na jeden plán pro každý členský stát, přičemž lze očekávat, že přechod od dvoufázového plánování v politice soudržnosti k jednotnému plánování založenému na jednotném souboru pravidel povede rovněž k menším zpožděním v provádění – aniž by tím byl dotčen důraz na víceúrovňovou správu a regionální rozměr. Možnost 2a by částečně pomohla lépe využít synergie s ostatními politikami EU, jako je například politika soudržnosti, ale byla by zcela protichůdná vůči dosavadnímu přístupu k celé SZP, který je, počínaje strategickými plány SZP na období 2023–2027, založen na myšlence strategického plánování. Vzhledem k podobnostem mezi SZP a nařízením o společných ustanoveních by tato možnost přinesla další zjednodušení, avšak zároveň s tím i určité náklady na přizpůsobení pro orgány členských států, které by pro dva fondy SZP musely používat dva různé systémy. Tento problém by odstranila úplná integrace SZP (možnost 2b), ale pro zachování integrity jednotného trhu a spravedlivé hospodářské soutěže mezi zemědělci by však bylo nezbytné zavedení zvláštních pravidel pro integraci intervencí podle plochy a podle zvířat, na nichž jsou zemědělci přímo závislí z hlediska své obživy. Celkově se ukázalo, že oproti možnostem 1 a 2a mají možnosti 2b a 3 větší přínosy v zjednodušování a nabízejí lepší synergie mezi různými politikami.

Existence jediného přídělu pro každý členský stát by zajistila účinné a flexibilní přidělování prostředků financování ve všech oblastech politiky, což by členským státům umožnilo řešit nové priority, jako jsou obranné schopnosti nebo připravenost. Usnadnilo by to také přerozdělování zdrojů v situacích, kdy je nutné reagovat na nepředvídané výzvy nebo měnící se politické potřeby, aniž by bylo třeba přehodnocovat stávající legislativní rámec. Posouzení dopadů vedlo k závěru, že větší rozsah plánů, se kterým počítá možnost 3b, by ve srovnání s ostatními dvěma možnostmi přinesl největší flexibilitu.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Očekává se, že tato iniciativa povede k výraznému snížení administrativní zátěže a zvýšení efektivity. V krátkodobém až střednědobém horizontu se očekává, že existence jednoho společného souboru pravidel sníží náklady celostátních/regionálních/místních správních orgánů i zúčastněných stran. Seskupením různých fondů EU vzniká rovněž příležitost k rozšíření synergií a flexibility při využívání zdrojů EU, a tedy i k lepšímu rozdělování zdrojů a efektivnějšímu rozpočtu EU, což bude mít z dlouhodobého hlediska makroekonomické a celospolečenské přínosy. Očekává se také, že zaměření na priority EU, při současném zohlednění národních a regionálních potřeb, přispěje k efektivnějšímu využívání zdrojů EU.

Celostátní a regionální orgány a příjemci podpory (včetně podniků) budou sice muset vynaložit jednorázové náklady na přizpůsobení se novým podmínkám, ale díky úsilí o zjednodušení by se jim ve srovnání se současným stavem měly snížit pravidelné náklady na dodržování předpisů a administrativní náklady.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0240 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

S ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42, čl. 43 odst. 3, čl. 46 písm. d), čl. 91 odst. 1 písm. d), článek 149, čl. 153 odst. 2 písm. a) a články 164, 175, 177 a 178, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, čl. 209 odst. 1, čl. 212 odst. 2, čl. 322 odst. 1 písm. a) a článek 349 této smlouvy,

s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu,

s ohledem na návrh Evropské komise,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Článek 174 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že Unie za účelem podpory celkového harmonického vývoje rozvíjí a prosazuje svou činnost, která vede k posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále se v něm stanoví, že se Unie má zaměřit především na omezování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů.  

(2)Článek 175 Smlouvy o fungování EU vyžaduje, aby členské státy koordinovaly své hospodářské politiky tak, aby dosahovaly cílů stanovených v článku 174 Smlouvy u fungování EU.  Dosahování těchto cílů Unie dále podporuje prostřednictvím strukturálních fondů, včetně orientační sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, Evropského sociálního fondu a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Sdělení Komise o cestě k příštímu víceletému finančnímu rámci1 zdůrazňuje, že účinnost financování Unie je omezována roztříštěností finanční architektury spojenou se složitostí a nepružností, což zvyšuje riziko překrývání. Financování politických cílů Unie je rozptýleno mezi překrývající se programy, z nichž každý má vlastní soubor pravidel. Tyto faktory vytvářejí administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků a členské státy a omezují flexibilitu rozpočtu Unie.   

(3)Článek 38 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie vymezuje a provádí společnou zemědělskou politiku (SZP) a společnou rybářskou politiku (SRP). Článek 39 SFEU stanoví cíle společné zemědělské politiky (SZP), mezi něž patří zvýšení produktivity zemědělství, zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, stabilizace trhů a zajištění plynulého zásobování a toho, aby se dodávky dostaly ke spotřebitelům za rozumné ceny. Článek 42 Smlouvy o fungování EU umožňuje Unii stanovit, v jakém rozsahu se pravidla Unie pro hospodářskou soutěž a státní podporu použijí na zemědělskou produkci a obchod zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU.

(4)Článek 162 Smlouvy o fungování EU zdůrazňuje cíle, které je třeba sledovat, aby se zlepšily možnosti zaměstnávání pracovníků na vnitřním trhu a přispělo se ke zvýšení životní úrovně. 

(5)Článek 152 Smlouvy o fungování EU uznává sociální dialog jako klíčovou součást evropského sociálního modelu a společný cíl Unie a jejích členských států.  

(6)Články 9, 19 a 153 Smlouvy o fungování EU stanoví jako jeden z hlavních cílů Unie komplexní rámec pro sociální začleňování, včetně boje proti chudobě a diskriminaci. Cílem je zajistit, aby všichni občané měli příležitosti a prostředky k plnému zapojení do hospodářského, sociálního a kulturního života. Součástí toho je přístup na trh práce, rovný přístup k zařízením, službám a výhodám, podpora životní úrovně a dobrých životních podmínek v souladu s hodnotami EU. 

(7)Unie musí svých cílů dosahovat v nesnadné hospodářské, sociální a demografické situaci, kdy čelí celé řadě výzev, včetně přetrvávajících regionálních a územních rozdílů, dopadů změny klimatu a výzev souvisejících s potravinovou bezpečností a ochranou přírody, nedostatečného a nerovnoměrného pokroku v digitální transformaci Unie, podkopávání snah o posílení její digitální suverenity, jakož i významných hospodářských a sociálních důsledků. Neméně obtížná je i geopolitická a geoekonomická situace, která má dopad na obrannou, bezpečnostní (včetně hospodářské bezpečnosti) a migrační politiku Unie. Účinné zvládání těchto výzev vyžaduje cílenější, jednodušší a účinnější rozpočet Unie, zajištění přidané hodnoty Unie a jasného souladu mezi finanční podporou Unie a prioritami politiky Unie ve všech oblastech politiky a způsobech řízení a [další úsilí o] zjednodušování pravidel finanční podpory Unie.

(8)Toto nařízení by mělo stanovit pravidla pro úkoly, prioritní cíle a organizaci fondu. V zájmu dalšího rozvoje koordinovaného a harmonizovaného provádění podpory Unie vynakládané ve sdíleném řízení, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti, opatření financovaných ve sdíleném řízení v oblasti společné zemědělské a rybářské politiky a podpory podle hlavy V části III Smlouvy o fungování EU, by měla být rovněž stanovena horizontální pravidla založená na článku 322 Smlouvy o fungování EU. Odvětvová nařízení mohou stanovit zvláštní podmínky, které doplní toto nařízení. Tyto podmínky by neměly být s tímto nařízením v rozporu. V případě pochybností má přednost toto nařízení.

(9)Rozpočet Unie plněný společně s členskými státy by měl zejména zajistit posílení a modernizaci politiky soudržnosti a růstu podporujícího začlenění, která přispěje ke snížení regionálních rozdílů v Unii, podpoří její udržitelný rozvoj a konkurenceschopnost, její technologickou suverenitu, digitální transformaci a bezpečnost. Tato politika by měla být vypracována ve spolupráci s celostátními, regionálními a místními orgány a měla by zvýšit úsilí o dosažení klimatické a vodohospodářské odolnosti a připravenosti, přičemž zastřešujícím cílem činnosti Unie by měla být připravenost na rostoucí klimatická rizika. Rozpočet Unie by měl i nadále podporovat jednodušší a cílenou SZP, která nalezne správnou rovnováhu mezi pobídkami, investicemi a regulací a zajistí zemědělcům spravedlivý a dostatečný příjem, atraktivní pro mladé zemědělce. Rozpočet Unie by měl zajistit předvídatelnost nezbytnou pro společnou politiku podpory příjmu.

(10)V této souvislosti je klíčové pokračovat v úsilí o zjednodušování pravidel a zlepšování stávajících modelů plnění cílů, aby se maximalizovala účinnost a schopnost reagovat na výdaje Unie a aby se zjednodušily podmínky pro členské státy, regionální a místní orgány i příjemce podpory. Finanční prostředky přidělené členským státům by proto měly být více zaměřeny na výsledky, zjednodušování a maximalizaci veřejných investic s vysokou přidanou hodnotou Unie, včetně strategického využívání veřejných zakázek na podporu klíčových politických cílů a využívání soukromého kapitálu. Unie by proto měla stanovit cíle a druhy intervencí, ale větší díl odpovědnosti za plnění těchto cílů by měly nést členské státy. V důsledku toho je třeba zajistit větší míru subsidiarity a flexibility, jež umožní lépe zohledňovat místní podmínky a potřeby.

(11)V souladu s článkem 177 Smlouvy o fungování EU Evropský parlament a Rada prostřednictvím nařízení vymezí úkoly, priority, cíle a organizaci strukturálních fondů, což může zahrnovat sdružování fondů. V zájmu koordinovanějšího, harmonizovanějšího a účinnějšího provádění fondů Unie by toto nařízení mělo stanovit sdružení fondů s předem stanovenými národními příděly v rámci Evropského fondu pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, venkovské oblasti a námořní záležitosti, udržitelnou prosperitu a bezpečnost (dále jen „fond“). Fond by měl být prováděn prostřednictvím plánů národního a regionálního partnerství (dále též „plány NRP“) a Facility Unie (dále též „facilita“), jejímž cílem je zvýšit flexibilitu a reagovat na nepředvídané krize a financovat intervence, jež doplní a posílí plány vyžadující řízení nebo koordinaci na úrovni Unie, jakož i podporu politiky založené na průkazných faktech a doplňkovost při mobilizaci soukromých investic.

(12)Východní příhraniční regiony EU stojí před dvojím úkolem: posílit bezpečnost a zároveň podpořit své ekonomiky, podniky a obyvatele, na něž měly negativní dopad přímé či nepřímé důsledky útočné války Ruska proti Ukrajině. Členským státům a regionům, které čelí těmto výzvám, poskytnou plány národního a regionálního partnerství komplexní a soudržnou podporu.

(13)Pro zajištění účinnějšího využívání finančních prostředků Unie by měl fond řešit nastíněné výzvy komplexním, koordinovaným a konzistentním způsobem, který by odrážel různé celostátní a regionální potřeby jednotlivých členských států, ale zároveň zajišťoval podporu všech příslušných priorit Unie a efektivní vynakládání finančních prostředků. Fond by měl také napomáhat fungování racionalizovaného a dobře koordinovaného rámce a současně s tím se opírat o silnou víceúrovňovou správu a partnerství. Měl by poskytnout základ pro zajištění účinnějšího a pružnějšího rozdělování finančních prostředků mezi různé oblasti politiky a zároveň umožnit členským státům řešit nové politické priority a přerozdělovat zdroje v reakci na nepředvídané výzvy a krize. 

(14)Podpora určená členským státům, regionům a místním komunitám na plnění priorit politiky Unie a maximalizaci účinnosti financování Unie by měla být zajištěna prostřednictvím podpory opatření s velkým významem pro Unii, která jsou spojena s nejnaléhavějšími problémy Evropy.  Tyto problémy by měly být řešeny v rámci plnění pěti hlavních cílů: udržitelná prosperita Evropy ve všech regionech; obranné schopnosti a bezpečnost Evropy; podpora obyvatelstva, posílení evropských společností a evropského sociálního modelu; udržení kvality života v Evropě; ochrana a posilování demokracie, právního státu a dodržování hodnot Unie.

(15)Udržitelná prosperita Unie by měla být podpořena posílením její průmyslové základny a zvýšením atraktivity území v rámci podpory oprávnění k pobytu, a to i prostřednictvím strategií integrovaného rozvoje městských, venkovských a pobřežních oblastí a podpory evropské územní spolupráce. Opatření by se měla zaměřit na dokončení transevropských dopravních a energetických sítí, které jsou klíčové pro skutečnou existenci energetické unie, a na projekty dekarbonizace, včetně podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti, skladování a rozvoje inteligentních energetických systémů, domácích přenosových a distribučních sítí, a měla by zároveň umožnit regionům, odvětvím a lidem řešit dopady transformace spojené s plněním cíle Unie v oblasti klimatu. V zájmu podpory ekologické a digitální transformace v dopravě a mobilitě musí být transevropská dopravní síť dokončena v případě hlavní sítě do roku 2030 a v případě rozšířené hlavní sítě do roku 2040. Opatření by se měla rovněž zaměřit na podporu inovativní hospodářské transformace, měla by napomáhat dosažení cíle v oblasti výzkumu a vývoje, jímž je vyhrazení 3 % HDP na tuto oblast, jakož i rozvoji a využívání vyspělých technologií, zavádění pokročilých digitálních řešení včetně umělé inteligence a konektivity využívající bezpečných a důvěryhodných IKT, a zároveň s tím vyrovnávat rozdíly v inovacích a digitalizaci.  Měla by přispět k realizaci doporučení podle článku 6 politického programu Digitální dekáda 2030 a podporovat digitální transformaci. Měla by rovněž přispívat k posílení odolnosti systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče a podporovat dostupné bydlení. Opatření by měla také podporovat konkurenceschopné a udržitelné odvětví cestovního ruchu v EU, zaměřené na vyvážený cestovní ruch, řízení turistických toků a podporu Evropy jako přední světové destinace v oblasti cestovního ruchu.

(16)V oblasti obranných schopností a bezpečnosti Unie by opatření měla posílit obrannou průmyslovou základnu a vojenskou mobilitu Unie a zlepšit připravenost Unie, odhalování hrozeb, ochranu a odolnost kritické energetické a dopravní infrastruktury a reakci na krize, včetně posílení kybernetické bezpečnosti. Součástí toho by měla být i opatření na rozvoj infrastruktury TEN-T dvojího užití, aby bylo možné v krátké době uskutečnit rozsáhlé přesuny vojsk a těžké techniky a materiálu. Cílem opatření by rovněž mělo být zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii, včetně integračních opatření, která jsou v souladu s cíli stanovenými v nařízení (EU) [...] o podpoře Unie pro azyl, včetně doplňkové ochrany, dočasné ochrany, migrace a integrace, nařízení (EU) [...] o podpoře Unie pro evropskou [integrovanou] správu hranic, včetně fungování schengenského prostoru a evropské vízové politiky, a nařízení (EU) [...] o podpoře Unie pro vnitřní bezpečnost.    

(17)Opatření na podporu obyvatelstva a posílení společnosti v zemích Unie a jejího sociálního modelu by měla přispět k provádění evropského pilíře sociálních práv a dosažení jeho hlavních cílů v souladu s hlavními směry zaměstnanosti uvedenými v čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU, a to podporou projektů v oblastech politiky zaměstnanosti a mobility pracovních sil, rozvoje dovedností, vzdělávání, sociálního začleňování a snižování chudoby, jež posílí odolnost a konkurenceschopnost Unie. Cílem opatření by mělo být zajištění rovných příležitostí, rovného přístupu na trh práce, spravedlivých a kvalitních pracovních podmínek, sociální ochrany a začleňování, zejména se zaměřením na zvýšení nabídky pracovních sil, zajištění kvalitního a inkluzivního vzdělávání a odborné přípravy, celoživotního učení a materiální podpory pro nejchudší osoby, odstranění stávajících rozdílů, včetně rozdílů mezi muži a ženami. Opatření by měla podporovat investice do dětí a mladých lidí, marginalizovaných a znevýhodněných komunit a státních příslušníků třetích zemí a měla by zajistit rovný přístup ke službám. Měla by rovněž přispět k posílení odolnosti systémů zdravotní péče a služeb dlouhodobé péče, podporovat sociální a dostupné bydlení a zaměřit se na dosažení sociálně spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě, zvláště pak se zřetelem k sociálním dopadům zahrnutí emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.

(18)Udržitelná kvalita života v Unii by měla být podpořena zajištěním spravedlivějších a dostatečných příjmů zemědělců a jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti a přispíváním k dlouhodobému zabezpečení potravin.  Obecné cíle fondu by měly být s ohledem na SZP definovány na úrovni Unie a prováděny členskými státy prostřednictvím jejich plánů. Opatření by měla rovněž zlepšit atraktivitu a životní úroveň ve venkovských oblastech a spravedlivé pracovní podmínky a podpořit generační obměnu; zlepšit připravenost zemědělců a jejich schopnost čelit krizím a rizikům, zlepšit přístup ke znalostem a inovacím a urychlit ekologický a digitální přechod k prosperujícímu zemědělsko-potravinářskému odvětví. Opatření by měla podpořit udržitelnost, konkurenceschopnost a odolnost rybolovu a unijního odvětví akvakultury, posílit udržitelnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních i vnitrozemských oblastech, zvýšit socioekonomické příležitosti a odolnost místních komunit a zajistit účinnou správu oceánů ve všech jejích rozměrech, tak aby oceány byly bezpečné, chráněné, čisté a spravované udržitelným způsobem. Měla by aktivně posilovat klimatická opatření, tzn. napomáhat snižování emisí skleníkových plynů, podporovat úsilí o zmírňování dopadů změny klimatu a usnadňovat přizpůsobení se jejím dopadům. Měla by posilovat klimatická opatření, poskytování ekosystémových služeb, podporovat efektivní vodní hospodářství a vodohospodářskou odolnost, posilovat udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí, posilovat zachování a obnovu biologické rozmanitosti a přírodních zdrojů, včetně půdy, a zlepšovat dobré životní podmínky zvířat. Komise a členské státy pokračují v práci na vývoji metodiky pohlcování uhlíku a odhadu snížení emisí skleníkových plynů dosaženého v rámci SZP, aby mohly ocenit pozitivní dopady činnosti zemědělců na klima a usnadnit jim využívání dobrovolných tržních pobídek.

(19)Plány NRP by měly i nadále podporovat rozvoj inovativních, zainteresovanými stranami řízených projektů, které přispívají ke strategickým prioritám EU, a tím zvyšovat odolnost a vedoucí postavení EU v oblasti životního prostředí a klimatu a zároveň a zachovávat přírodní zdroje a biologickou rozmanitost Unie, které jsou základem našich dobrých životních podmínek a naší prosperity, přičemž by měly čerpat ze zkušeností nabytých v rámci programu LIFE.

(20)V zájmu ochrany a posílení demokracie a právního státu a prosazování hodnot Unie by měla být podpora věnována zachování a dalšímu rozvoji otevřené a na právech založené, demokratické a rovné společnosti podporující začlenění, ale podporováno by mělo být i posílení soudnictví, rámců pro boj proti korupci, plurality sdělovacích prostředků a účinných mechanismů kontroly a vyvažování moci. Cílem těchto opatření by mělo být rovněž přispívat k lepší správě věcí veřejných zvyšováním efektivity veřejné správy, včetně soudních orgánů, a institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran v členských státech, regionech a místních komunitách. To by mělo zvýšit účinnost a efektivitu podporovaných opatření. Členské státy by měly vyhradit prostředky na podporu sociálního začleňování, aby zajistily, že bude náležitě prosazován sociální rozměr Evropy, jak je vymezen v Evropském pilíři sociálních práv, a že těm nejpotřebnějším bude poskytováno dostatečné množství cílených zdrojů. Obzvláště zapotřebí je podporovat děti žijící v chudobě a také pro tento účel by členské státy měly ve svých plánech vyčlenit prostředky na příslušná opatření v rámci evropské záruky pro děti. Vzhledem k přetrvávající vysoké míře nezaměstnanosti a nečinnosti mladých lidí v řadě členských států a regionů postihující zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, je nutné, aby uvedené členské státy i nadále investovaly dostatečné zdroje do opatření na podporu zaměstnanosti mládeže, včetně provádění systému záruk pro mladé lidi. Na tento úkol by proto členské státy měly vyčlenit odpovídající množství zdrojů. Členské státy vážně postižené nezaměstnaností mladých lidí by na podporu zaměstnatelnosti mladých lidí měly vyčlenit prostředky z ESF.

(21)K udržitelné prosperitě a konkurenceschopnosti Unie významně přispěje další rozvoj tržního financování ve všech členských státech, a zejména v těch, kde jsou kapitálové trhy v současnosti méně rozvinuté. Unie úspor a investic vyžaduje při plnění těchto cílů přístup zdola nahoru, za který nesou společnou odpovědnost členské státy a orgány EU. Zatímco v klíčových oblastech, kde by měly všechny členské státy při řešení nedostatků, které má celá Unie, postupovat jednotně, jsou opatření na úrovni EU opodstatněná, jiná opatření budou sice také vyžadovat koordinovaný přístup, ale budou záviset spíše na postupu jednotlivých členských států.

(22)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale z důvodu rozsahu a specifičnosti některých z výše uvedených výzev jich může být lépe dosaženo spíše na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů.   Středem pozornosti fondu, jehož základními prvky jsou princip partnerství a víceúrovňová správa, budou i nadále regiony. Aby byla zajištěna kontinuita, bude fond v co největší míře vycházet ze stávajících struktur, přičemž klíčovou roli při navrhování, řízení, provádění a monitorování opatření podporovaných v rámci fondu budou hrát regionální a místní orgány, sociální partneři a další příslušné zúčastněné strany.

(23)Jako doplněk k činnostem podporovaným na základě nařízení (EU) [...] [Globální Evropa] může fond podporovat činnosti ve třetích zemích nebo činnosti s těmito zeměmi související. Tyto činnosti by měly zajistit plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější politiky Unie, s mezinárodními závazky Unie a s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie.

(24)Při využívání fondů je klíčovým prvkem zásada partnerství, která vychází z modelu víceúrovňové správy a zajišťuje zapojení regionálních, místních, městských a dalších orgánů veřejné správy, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů. Aby byla zajištěna kontinuita v organizaci partnerství, měl by se na plány i nadále uplatňovat evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci a programy podporované evropskými strukturálními a investičními fondy (dále jen „evropský kodex chování pro partnerskou spolupráci“) zavedený nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014. 9

(25)Cílem plánů NRP je zajistit vysokou hodnotu za vynaložené prostředky tím, že platby Komise členským státům jsou podmíněny dosažením výstupů a splněním dohodnutých podmínek, a to bez ohledu na to, jakou formu úhrady členské státy ve vztahu k příjemcům podpory použijí. K pravidelnosti plateb členským státům přispěje to, že vyplácení prostředků bude vázáno na dohodnuté a předem stanovené milníky, cíle a výstupy zahrnující celou dobu trvání podporovaného opatření. Pro usnadnění tohoto procesu by členské státy měly mít možnost předkládat žádosti o platbu až šestkrát ročně. V zájmu zjednodušení financování a snížení administrativní zátěže příjemců podpory se členským státům doporučuje, aby používaly stejnou formu úhrady, jaká se používá pro platby Komise členskému státu, nebo standardní stupnice jednotkových nákladů, jednorázové částky nebo paušální sazby.

(26)Fond by měl být prováděn v souladu s nařízením (EU, Euratom) 202X/XXXX [nařízení o výkonnosti], které stanoví pravidla pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnostní rámec pro rozpočet, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro monitorování a zaznamenávání výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti. Fond by měl zajistit přístupnost s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, včetně Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Neměl by podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace, diskriminace nebo vyloučení, včetně vyloučení rasizovaných komunit, jako jsou Romové, a při financování infrastruktury by měl zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(27)Toto nařízení by mělo obsahovat spolehlivé záruky, které zajistí, že fond bude prováděn způsobem, který zajistí dodržování práv, svobod a zásad stanovených v Listině základních práv Evropské unie a zásad právního státu, jak je stanoveno v čl. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2020/2092 10 . Proto by členské státy měly v rámci procesu validace svých plánů NRP poskytnout jistotu o splnění těchto dvou horizontálních podmínek, přičemž by měly identifikovat případné nedostatky a opatření pro jejich nápravu, především s ohledem na výzvy, které jsou specifické pro danou zemi a které byly zjištěny v souvislosti se zprávou o právním státě a evropským semestrem, jakož i s řízeními o nesplnění povinnosti a rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Všechny členské státy by měly být v rámci přezkumu v polovině období povinny přezkoumat své plány NRP v polovině jejich provádění, aby mohly přistoupit k řešení případných nově odhalených nedostatků, zejména v souvislosti s poslední zprávou o právním státě. Kdykoli v průběhu provádění a po výměně informací s dotčeným členským státem by měla existovat možnost zablokovat část nebo všechny platby provedené členskému státu, pokud není splněna jedna nebo více horizontálních podmínek týkajících se právního státu a Listiny. S náležitým ohledem na zásadu proporcionality by se při rozhodování o nesplnění horizontálních podmínek a zjišťování konkrétních dotčených opatření měl zohlednit skutečný nebo potenciální dopad nesplnění podmínek na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo na finanční zájmy Unie, jakož i povaha, trvání, závažnost a rozsah porušení.

(28)Celkové částky, které mají být přiděleny jednotlivým členským státům, by Komise měla stanovit v souladu s metodikou přidělování stanovenou v tomto nařízení prostřednictvím jediného prováděcího rozhodnutí. Toto rozhodnutí by mělo zpravidla zahrnovat částky podle tohoto nařízení a podle článku 4 nařízení (EU) 202X/XXXX [azyl], článku 4 nařízení (EU) 202X/XXXX [správa hranic] a článku 4 nařízení 202X/XXXX [vnitřní bezpečnost].

(29)Každý členský stát by měl plán NRP předložit Komisi zpravidla do 31. ledna 2028, aby mohl být pečlivě a včas posouzen. V zájmu zajištění rychlého provádění fondu by členské státy měly mít možnost předložit návrh plánu NRP od června 2027. Členské státy by měly vypracovat a provádět plány NRP ve spolupráci s místními a regionálními orgány, hospodářskými a sociálními partnery a partnery v oblasti venkova, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami v souladu s vnitrostátním právním rámcem a pravidly stanovenými v tomto nařízení. Plány NRP by měly být vypracovány v úzké spolupráci s Komisí, připraveny v souladu s poskytnutým vzorem a zveřejněny po jejich přijetí Radou na základě Komisí provedeného posouzení a jejího návrhu prováděcího rozhodnutí Rady. V souladu se stávajícími ujednáními budou mít členské státy možnost zahrnout do svého plánu NRP regionální a územní kapitoly a měly by být povinny zajistit, aby regionální řídicí orgány dostávaly pravidelné platby na základě pokroku, kterého dosáhnou při provádění příslušných opatření, a částku, která bude do konce období alespoň rovna příspěvku, který jim poskytla Unie, s výhradou případných oprav vyplývajících z provádění příslušné kapitoly či kapitol. Pro zajištění účinného řízení plánu NRP by členské státy měly zřídit monitorovací výbory pro jednotlivé kapitoly a koordinační výbor na úrovni plánu NRP.    

(30)Pro zajištění své vlastnické odpovědnosti by členské státy, které chtějí získat podporu, měly předložit Komisi řádně odůvodněné a podložené plány NRP. V plánu by mělo být podrobně popsáno, v čem spočívá jeho komplexní příspěvek ke všem cílům fondu s přihlédnutím ke specifickým celostátním, regionálním a územním výzvám daného členského státu. Plán by měl rovněž obsahovat vysvětlení, jak přispívá k účinnému řešení příslušných výzev specifických pro jednotlivé země, které byly identifikovány mimo jiné v kontextu evropského semestru a dalších příslušných dokumentů oficiálně přijatých Komisí v souvislosti s fondem podporovanými cíli, a jak přispívá k dokončení vnitřního trhu, zejména tím, že zahrnuje reformy, investice a další intervence s přeshraničním, nadnárodním nebo vícestátním rozměrem. V zájmu posílení konkurenceschopnosti Unie ve strategicky důležitých odvětvích a zároveň i zajištění toho, že nebudou ohroženy rovné podmínky, by plány NRP měly zahrnovat přeshraniční projekty a projekty pro více zemí, zejména významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) zaměřené buď na výzkum, vývoj, inovace nebo první průmyslové nasazení, nebo na výstavbu důležité infrastruktury, kterou budou moci využívat i třetí strany, zvláště pak s ohledem na analýzy uvedené v poslední výroční zprávě o jednotném trhu a konkurenceschopnosti. Členské státy by měly v rámci svých plánů soustředit prostředky na snižování hospodářských, sociálních a územních rozdílů, zejména v méně rozvinutých regionech. Měly by také podporovat generační obměnu a sociální opatření a prosperitu rybolovu a akvakulturní produkci.

(31)Plán by měl zajistit doplňkovost a synergie mezi různými opatřeními podporujícími různé oblasti politiky a zaměřenými na různé skupiny příjemců podpory. To je obzvláště důležité pro komplexní politickou reakci, která podpoří prosperitu venkovských a pobřežních oblastí a zajistí dobré fungování zemědělství a rybolovu. Tyto synergie by členské státy měly podporovat především ve své koncepci opatření a kapitol a v uplatňování sazeb spolufinancování. V případě opatření na podporu základních služeb a infrastruktury ve venkovských a pobřežních oblastech a venkovských a pobřežních podniků by členské státy měly vypracovat integrované plánování, aby zajistily, že venkovské a pobřežní komunity budou mít přístup k financím prostřednictvím vhodných mechanismů, včetně politických činností pro konkrétní mechanismy a řídicí struktury, které umožní koordinovat plánování a provádění unijních, celostátních, regionálních a místních politik, programování místně a regionálně integrovaných přístupů k financování, které budou zohledňovat konkrétní podmínky a kapacitu cílových příjemců podpory, a vytváření kapacit zaměřených jak na správní orgány, tak na příjemce podpory. Plán NRP by měl stanovit podrobný soubor opatření a pravidel pro jeho monitorování a provádění, včetně zřízení orgánů odpovědných za plán NRP, monitorovacího a koordinačního výboru, odhadu nákladů na tato opatření a vnitrostátního příspěvku a opatření ke zvýšení kvality správy a posílení správní kapacity veřejné správy. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci a reálně ji naplňovat; je třeba podporovat učení se a experimentování v oblasti politiky.

(32)Finanční podpora plánu NRP by měla být možná ve formě půjčky za předpokladu uzavření dohody o půjčce s Komisí a na základě řádně odůvodněné žádosti, kterou dotyčný členský stát předloží spolu se svým plánem NRP. Žádost o podporu v podobě půjčky by měla být odůvodněna vyššími finančními potřebami spojenými s dodatečnými reformami a investicemi zahrnutými v plánu NRP a výší nákladů na tento plán, která je větší než součet finančního příspěvku Unie a vnitrostátního příspěvku.  

(33)V zájmu maximalizace dopadů a vlastnické odpovědnosti členských států za financování ze strany Unie a dodržení zásady spravedlnosti a solidarity by měl vnitrostátní příspěvek na odhadované náklady na různá opatření plánu NRP odrážet různou úroveň hospodářského rozvoje regionů z hlediska počtu obyvatel ve vztahu k průměru EU-27. Splnění tohoto požadavku na spolufinancování by mělo být posouzeno ex ante v rámci schvalovacího postupu plánu. Doplňkovost příspěvku EU bude Komise sledovat po celou dobu trvání programu.

(34)Toto nařízení by mělo stanovit orientační finanční krytí fondu. Běžné ceny by se pro účely tohoto nařízení měly vypočítat pomocí pevného 2% deflátoru.

(35)V zájmu podpory synergií mezi plány NRP a jinými nástroji Unie by mělo být možné zahrnout do plánů opatření prováděná s využitím finančních příspěvků členského státu pro [nástroj InvestEU spadající pod Evropský fond pro konkurenceschopnost] nebo pro jiné nástroje Unie, jejichž prostřednictvím se provádějí politiky v souladu s cíli plánu NRP, včetně příspěvků nezbytných na podporu provádění s využitím těchto nástrojů, pokud jsou tato opatření v souladu s tímto nařízením.

(36)V řádně odůvodněných případech, jako jsou krizové situace nebo jiné naléhavé důvody veřejného zájmu, by Komise měla mít možnost navrhnout Radě, aby včas přijala prováděcí rozhodnutí o schválení plánu NRP s cílem umožnit provádění nezbytných opatření podle tohoto nařízení, a aby zároveň určila nedostatky, které je třeba řešit, a odpovídající opatření, na něž mají tyto nedostatky dopad a na něž by před napravením takové situace neměly být poskytovány žádné platby.

(37)Členské státy by měly mít možnost podat během období provádění fondu odůvodněnou žádost o změnu plánu NRP. Komise by měla posoudit soulad pozměněného plánu NRP s tímto nařízením způsobem přiměřeným navrhovaným změnám. Aby se zabránilo nadměrné administrativní zátěži, měly by mít členské státy možnost provádět drobné úpravy či opravovat administrativní chyby v plánech NRP prostým oznámením těchto změn Komisi, pakliže jsou tyto změny v souladu s požadavky plánu NRP.  

(38)Každý členský stát by měl v polovině období provést přezkum svého plánu NRP. Výsledkem tohoto přezkumu by měl být ucelený návrh změny plánu NRP, který vezme v úvahu pokrok, jehož bylo při provádění opatření dosaženo, hlavní výsledky příslušných hodnocení a přezkum odhadovaných celkových nákladů na opatření zahrnutá v plánu NRP. Tento přezkum by měl být zároveň příležitostí pro zohlednění nových výzev a případných krizí. Pro účely přezkumu v polovině období by měla být rovněž zohledněna socioekonomická situace dotčeného členského státu nebo regionu, včetně jakéhokoli významného negativního finančního, hospodářského nebo sociálního vývoje. Pozměněný plán NRP, který členský stát předloží po přezkumu v polovině období, by měl obsahovat návrh na plánování částky flexibility s revidovanými nebo novými opatřeními spolu s jejich odhadovanými náklady a odpovídajícími milníky a cíli. 

(39)Měla by být zřízena Facilita EU, jejímž účelem bude doplňovat provádění na celostátní a regionální úrovni. Tato facilita by měla podporovat projekty nadnárodního rozměru s vysokou přidanou hodnotou ze zapojení Unie, které vyžadují další koordinační úsilí na úrovni Unie a podporu politiky založené na průkazných faktech a které přispívají k cílům stanoveným v tomto nařízení. Měla by rovněž pomoci členským státům rychle řešit naléhavé a specifické potřeby v reakci na krizové situace, jako je například velká vnitrostátní nebo regionální přírodní katastrofa, a podpořit nápravu a obnovu s cílem zvýšit odolnost po krizi. Měla by rovněž umožnit reagovat na nejistotu, protože Unii poskytne dodatečný manévrovací prostor, aby se mohla přizpůsobit novým prioritám na úrovni Unie, které vyžadují koordinovanou reakci. V neposlední řadě by v jejím rámci měla být členským státům poskytována technická podpora, která jim umožní účinně provádět politiky podle tohoto nařízení. V souvislosti s budoucím rozšířením je nezbytné zajistit, aby legislativní a rozpočtový rámec Unie mohl účinně podporovat také přistoupení nových členských států. Facilita by přitom měla v závislosti na typu opatření a účinnosti postupu umožňovat sdílené, přímé nebo nepřímé řízení. 

(40)V případě krizí vyvolaných přírodními katastrofami a v zájmu zajištění dostupnosti zdrojů po celou dobu trvání fondu by podpora Unie měla doplňovat úsilí dotčených členských států a měla by být použita na pokrytí určité části opatření prováděných za účelem odstranění škod způsobených krizí. Pro financování těchto intervencí a zjednodušení postupů by součástí finančního přídělu každého členského státu měla být částka flexibility („opatření pro případ krize a přezkumu v polovině období“). Členské státy tak budou mít dostatek finančních zdrojů pro reakci na krize až do konce provádění plánů NRP. Odhad druhu a výše podpory, která má být dotyčnému členskému státu poskytnuta, by se měl řídit vícestupňovým přístupem, tzn. že členský stát by měl nejprve přistoupit ke změně svého plánu NRP a poté požádat o stanovení určité části nepřidělené částky flexibility pro potřeby programu, a pokud by požadovaná a dostupná částka flexibility k pokrytí těchto potřeb nepostačovala, požádat o další podporu poskytovanou v rámci akcí Unie.  V krajním případě, kdyby se ukázalo, že jiné zdroje, které jsou v rámci facility k dispozici, k pokrytí těchto potřeb nepostačují, měla by mít Komise možnost použít rozpočtový polštář.

(41)Měla by být zřízena Jednotná bezpečnostní síť, která by stabilizovala zemědělské trhy v době jejich otřesů. Tato síť by měla být využívána v obdobích existující či hrozící nerovnováhy na trhu, jejíž příčinou mohou být mimo jiné problémy související se zdravím zvířat nebo rostlin, které ovlivňují ceny zemědělských produktů a náklady na vstupy v rámci celého vnitřního trhu nebo určité jeho části. V zájmu zachování strategické autonomie Unie v oblasti dodávek a zabezpečení potravin by měly finanční prostředky přidělené na podporu trhu prostřednictvím Jednotné bezpečnostní sítě zohlednit rostoucí nejistotu na zemědělských trzích a zvýšený nepřímý dopad problémů v oblasti zdraví zvířat na rovnováhu na trhu. Účelem Jednotné bezpečnostní sítě není kompenzovat přímé ztráty, které zemědělci utrpěli v důsledku přírodních katastrof. V souladu s potřebou stabilizovat zemědělské trhy Unie by měly být nadále k dispozici zdroje na propagaci zemědělských produktů Unie, aby se zemědělskému odvětví Unie otevřely nové tržní příležitosti a zvýšila se viditelnost a podíl jeho produktů na trhu v rámci Unie i v mezinárodním měřítku. 

(42)V zájmu zajištění soudržnosti by se rozpočtová záruka a finanční nástroje, a to i v případě, že jsou v rámci operací kombinování zdrojů při využívání Facility EU spojeny s nevratnou podporou, měly provádět v souladu s hlavou X nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2024/2509 11 a [nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost] a s technickými opatřeními, podmínkami a pravidly stanovenými Komisí pro účely jeho uplatňování. Podpora poskytovaná v rámci Facility EU ve formě rozpočtové záruky nebo finančních nástrojů, a to i tehdy, je-li v rámci operace kombinování zdrojů spojena s nevratnou podporou, by měla být poskytována výhradně prostřednictvím [nástroje InvestEU Evropského fondu pro konkurenceschopnost]. V zájmu zajištění širšího výběru prováděcích partnerů pro účely rozpočtové záruky a finančních nástrojů by Komise měla mít možnost uzavírat dohody v rámci nepřímého řízení se všemi kategoriemi subjektů uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V zájmu zajištění řádného finančního řízení a rozpočtové kázně a omezení nesplacených plateb by rezervy na rozpočtovou záruku prováděnou v rámci Facility EU neměly být přiděleny na závazcích po skončení posledního roku víceletého finančního rámce, nýbrž měly by být vytvořeny do konce třetího roku po skončení víceletého finančního rámce. Rozpočtové závazky pro tyto rezervy by měly zohledňovat pokrok při poskytování rozpočtové záruky. Při tvorbě rezerv by se měl zohlednit pokrok při schvalování a podepisování finančních a investičních operací na podporu cílů Facility EU.

(43)Nová SZP je zjednodušená, má racionalizovaný soubor intervencí a vychází ze zkušeností z předchozího programového období, aby byla účinnější a efektivnější. Zjednodušuje nástroje, zabraňuje roztříštěnosti a posiluje strategický přístup členských států. Díky využívání synergií s ostatními politikami, které jsou součástí plánu NRP, by měla mít SZP k dispozici další nástroje, které jí umožní účinně přispívat k rozvoji odolného, inovativního a environmentálně odpovědného zemědělského odvětví v celé Evropě.

(44)Podpora příjmu zemědělců by měla být i nadále základním politickým nástrojem, který zemědělcům zaručí spravedlivý příjem. Přispívá k podpoře konkurenceschopného, odolného a udržitelného zemědělského odvětví, které usiluje o dosažení přínosů spojených s vysoce kvalitní produkcí a účinným využíváním zdrojů, což zajišťuje generační obměnu, a tím i dlouhodobé potravinové zabezpečení. Podpora poskytovaná v rámci SZP by měla být zaměřena na aktivní zemědělce definované v souladu s pravidly WTO. V zájmu dalšího zvyšování výkonnosti SZP by podpora příjmu na plochu měla cílit na zemědělce, pro které je zemědělství hlavní činností. Podpora příjmu by měla být určena zemědělcům, kteří ji nejvíce potřebují, se zvláštním zřetelem na zemědělce v oblastech s přírodními omezeními, ženy a na mladé a nové zemědělce. Hospodářský rozvoj venkova umožňuje nejen zajistit zlepšení infrastruktury a digitální transformaci, které vedou k vyrovnávání regionálních rozdílů, ale zvyšuje i přitažlivost venkovských oblastí, sociální začlenění a pracovní příležitosti ve venkovských oblastech.

(45)Pro účely rozlišení příjemců podpory v rámci SZP by kritéria, jimiž je vymezen pojem hlavní činnosti, měla zahrnovat podíl zemědělských příjmů na celkových příjmech, pracovní vstupy v zemědělském podniku, předmět podnikání a zařazení jejich zemědělských činností do celostátních nebo regionálních rejstříků. Členské státy by měly mít možnost používat také negativní seznamy k identifikaci žadatelů, kteří definici „zemědělce“ nesplňují.

(46)Společná rybářská politika a námořní politika Unie by měly přispívat k udržitelnému rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů, generační obměně a energetické přeměně činností v oblasti udržitelného rybolovu a akvakultury a zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh, udržitelné modré ekonomice v pobřežních, ostrovních i vnitrozemských oblastech, rozšiřování znalostí o moři, zvyšování dovedností potřebných pro činnosti související s modrou ekonomikou, odolnosti pobřežních komunit, a zejména drobného pobřežního rybolovu, posílení mezinárodní správy a pozorování oceánů a k tomu, aby moře a oceány byly bezpečné, chráněné, čisté a spravované udržitelným způsobem.

(47)Nejvzdálenější regiony se potýkají se specifickými problémy spojenými s jejich odlehlostí, topografií a klimatem, jak je uvedeno v článku 349 Smlouvy o fungování EU, a mají také zvláštní výhody, zejména v oblasti rozvoje udržitelné modré ekonomiky. Dotčené členské státy by proto měly do svých plánů NRP zahrnout opatření na podporu všech nejvzdálenějších regionů, jež zohlední jejich specifické potřeby a výzvy, jako je potravinové zabezpečení, bydlení, doprava, vodní hospodářství a nakládání s odpady, energetika, vzdělávání a dovednosti, migrace, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, ochrana životního prostředí, přístup ke zdravotní péči, energetika, doprava, digitální konektivita a hospodářský rozvoj, včetně udržitelné a diverzifikované modré ekonomiky.

(48)Opatření by měla zaručit zásobování nejvzdálenějších regionů základními produkty určenými k lidské spotřebě nebo používanými ke zpracování a jakožto zemědělské vstupy a za tímto účelem by měla zmírňovat vícenáklady spojené se vzdálenou polohou těchto regionů, aniž by byla dotčena místní produkce a její růst. Součástí opatření by měla být také podpora na zajištění dlouhodobé budoucnosti a rozvoje zemědělství, rybolovu a akvakultury, včetně produkce, zpracování, uvádění na trh a prodeje místních plodin a produktů, a diverzifikace produkce potravin se zvláštním důrazem na potravinové zabezpečení a soběstačnost, a na zachování a posílení jejich konkurenceschopnosti. Tato opatření by měla zahrnovat také podporu, včetně kompenzací, pro zvláštní režim zásobování v zemědělství, podporu místní zemědělské produkce a zpracování a podporu místní produkce, zpracování a uvádění na trh v oblasti rybolovu a akvakultury a podporu na zlepšení dopravní, energetické a digitální konektivity. Členské státy by měly mít možnost poskytnout na provádění uvedené podpory dodatečné finanční prostředky. Jako státní podpora by toto financování mělo být oznámeno Komisi, která je může schválit podle tohoto nařízení jako součást této podpory.

(49)s ohledem na potřebu zohlednit zvláštní podmínky společné rybářské politiky, které jsou uvedeny v nařízení (EU) č. 1380/2013, a přispět k dodržování pravidel společné rybářské politiky by měla být stanovena zvláštní ustanovení pro pravidla týkající se přerušení lhůty, pozastavení plateb a finančních oprav. Pokud členský stát nedodrží své povinnosti v rámci společné rybářské politiky nebo má-li Komise důkazy, z nichž takové nedodržení vyplývá, měla by Komise mít možnost přerušit platby coby preventivní opatření. Aby se zabránilo zjevnému riziku vyplácení nezpůsobilých výdajů, měla by mít Komise kromě možnosti přerušení platební lhůty také možnost pozastavit platby a uložit finanční opravy v případě závažného nedodržení pravidel společné rybářské politiky členským státem.

(50)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a určují zejména postup sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie. Pravidla přijatá podle článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie v případě porušení zásad právního státu v členských státech, který byl zaveden nařízením (EU, Euratom) 2020/2092. 

(51)Činnosti související s transparentností, poskytováním informací, komunikací a zviditelňováním mají zásadní význam pro zviditelňování činnosti Unie v praxi a zajištění sledovatelnosti prostředků a měly by vycházet z pravdivých, přesných a aktualizovaných informací. Za účelem dosažení těchto cílů je nezbytné stanovit vhodná opatření pro sběr a vykazování údajů upotřebitelných zároveň pro více účelů. Aby se zamezilo zdvojování úsilí a snížila se administrativní zátěž členských států, shromažďování údajů a jejich zpřístupňování pro účely auditu a kontroly, transparentnosti a monitorování a hodnocení výkonnosti by se mělo zracionalizovat a měly by se stanovit požadavky na zveřejňování, které umožní zajistit maximální transparentnost.

(52)Za účelem ochrany finančních zájmů a rozpočtu Unie by měla být stanovena a provedena přiměřená opatření na úrovni členských států a Komise. Pokud jsou splněny příslušné podmínky, Komise by měla mít možnost přerušit platební lhůty, pozastavit platby a použít finanční opravy. Komise by měla dodržovat zásadu proporcionality tím, že zohlední povahu, závažnost a četnost nesrovnalostí a jejich finanční důsledky pro rozpočet Unie.  V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(6) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(7), (Euratom, ES) č. 2185/96(8) a (EU) 2017/1939(9) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se předcházení podvodům, korupci a střetům zájmů, jejich odhalování a nápravy a vyšetřování a případně ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) je v souladu s nařízením (EU) 2017/1939 oprávněn vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371. V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) a Účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Členské státy by měly Komisi urychleně podávat zprávy o zjištěných nesrovnalostech a o následných opatřeních reagujících na tyto nesrovnalosti a na vyšetřování provedené Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF). Příslušné orgány členských států, které se účastní posílené spolupráce při zřizování Evropského úřadu pro ochranu osobních údajů (EPPO) podle nařízení (EU) 2017/1939, by tomuto úřadu měly bez zbytečného odkladu hlásit rovněž jakékoli trestné jednání, na které by se mohl vztahovat výkon jeho pravomoci, v souladu s nařízením (EU) 2017/1939. 

(53)Aby se snížila administrativní zátěž a náklady pro příjemce finančních prostředků Unie a aby se zabránilo zdvojování auditů a řídicích kontrol týchž výdajů, mělo by být pro fond konkrétně stanoveno použití zásady jednotného auditu. Audity by měl provádět auditní orgán, který by měl současně zajistit spolehlivost výroku auditora předkládaného Komisi. Tento výrok auditora by měl Komisi poskytnout jistotu, že řídicí a kontrolní systémy členského státu řádně fungují a že tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu předloženém koordinačním orgánem jsou správná. 

(54)V souladu se zásadou a pravidly sdíleného řízení by měly být členské státy a Komise odpovědné za řízení a kontrolu plánů a měly by poskytnout jistotu zákonného a řádného využívání prostředků Unie. Vzhledem k tomu, že hlavní odpovědnost za řízení a kontrolu nesou členské státy, měly by zajistit, aby operace podporované z fondu byly v souladu s platnými právními předpisy, včetně platných pravidel zadávání veřejných zakázek a státní podpory. 

(55)Postupy pro výběr operací uplatňované členskými státy mohou být soutěžní nebo nesoutěžní za předpokladu, že uplatňovaná kritéria a postupy jsou nediskriminační, inkluzivní, případně též otevřené osobám se zdravotním postižením, a transparentní a zohledňují Listinu základních práv Evropské unie a že vybrané operace maximalizují přínos financování z prostředků Unie a jsou v souladu s horizontálními zásadami vymezenými v tomto nařízení.

(56)V zájmu zajištění zásady řádného finančního řízení by členské státy měly zajistit, aby výše odhadovaných celkových nákladů jejich plánu NRP zůstala přiměřená a věrohodná po celou dobu jeho provádění, a v případě potřeby požádat o změnu tohoto plánu. Model poskytování prostředků z fondu by se měl soustředit na zajištění předvídatelnosti a úměrnosti výše plateb individuálnímu tempu provádění jednotlivých opatření, čehož by mělo být dosaženo tím, že každému milníku a cíli budou přiřazeny výše prostředků vyplácených ex ante. Kromě toho by měl členský stát v rámci přezkumu v polovině období provést přezkum odhadované výše celkových nákladů na reformy a investice a další intervence, na které se plán NRP vztahuje, a v odůvodněných případech provést odpovídající úpravy. Členský stát by měl navíc při předkládání konečného výročního balíčku pro poskytnutí jistoty za období uplynulého rozpočtového roku potvrdit, že celková výše plateb od Komise nepřesahuje při zohlednění výše vnitrostátního příspěvku celkovou částku, kterou členský stát vyplatil během provádění plánu příjemcům podpory.  Ze stejných důvodů řádného finančního řízení by Komise měla mít možnost získat zpět částky dříve vyplacené za průběžné kroky určitého opatření, není-li splněn jeho konečný milník nebo cíl, a zasáhnout v případě zpětné změny milníku nebo cíle, ke které dojde do pěti let od data provedení příslušné platby Komise.

(57)Za účelem co nejvýznamnějšího zjednodušení postupů a snížení administrativní zátěže pro příjemce finančních prostředků, členské státy i Komisi, ale zároveň i pro zajištění spolehlivých záruk řádného a účinného využívání finančních prostředků Unie by plány NRP měly obsahovat opatření pro usnadnění provádění, a to jak ve své koncepci a provádění, tak i v ustanoveních o monitorování. Tato opatření by měla zahrnovat například poskytování technické pomoci a podpory členským státům, omezení duplicitních auditů díky uplatňování koncepce jednotného auditu a zaměření na skutečné výsledky namísto prověřování faktur. Od vnitrostátních kontrolních orgánů a Komise by se v tomto ohledu nemělo očekávat, že budou pro účely své kontrolní činnosti ověřovat související náklady na operace. V zájmu zjednodušení by měla být technická pomoc poskytována po celou dobu provádění prostřednictvím paušální sazby platné pro všechny platby. Fond by měl rovněž zajistit dostatečnou flexibilitu, ať už prostřednictvím zjednodušených postupů pro změny plánů, nebo zlepšením schopnosti reagovat na nepředvídané krize díky využití více mechanismů, které v takových případech umožní mobilizovat zdroje, jako je revize plánu, částka flexibility nebo možnost využití Facility EU. Členským státům by měl fond rovněž umožnit, aby na základě svého tempa provádění samy rozhodly, které milníky a cíle mají být uvedeny v jednotlivých žádostech o platbu. V zájmu zajištění pravidelného vyplácení prostředků a včasného plnění cílů Unie v místě jejich realizace by mělo pravidlo zrušení ročního závazku zajistit, aby členské státy předkládaly pravidelné žádosti o platby dostatečně vysokých částek.

(58)Podobné cíle a podobná opatření ve srovnatelném časovém rámci sleduje Sociální klimatický fond zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023 12 . Od roku 2028 by proto měly být sociální klimatické plány začleněny do plánů NRP. Díky tomu by mělo být možné využívat finanční prostředky Unie efektivněji a podpořit účinnější a soudržnější plnění cílů fondu. Zamezilo by se tak paralelnímu fungování podobných systémů a procesů, což by mělo jasné přínosy jak pro lepší plánování politik a jejich konzistentnost, tak z hlediska snahy o zjednodušování. Bylo by tak možné rovněž zajistit uplatňování společných pravidel, zejména pokud jde o dodržování zásad právního státu a Listiny základních práv Evropské unie, přičemž stávající příděly členských států v rámci Sociálního klimatického fondu by zůstaly beze změny. Synergie mezi stávajícími a budoucími investicemi v rámci Modernizačního fondu a opatřeními plánů by měly být rovněž podporovány prostřednictvím koordinované plánování s cílem zajistit lepší doplňkovost a politickou soudržnost mezi rozpočtem Unie a prostředky přidělenými Modernizačnímu fondu.

(59)Na podporu podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. V souladu s článkem 42 Smlouvy o fungování EU by se však vzhledem ke zvláštnostem odvětví zemědělství tato ustanovení neměla vztahovat na podporu spadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, která je prováděna na základě tohoto nařízení, nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] nebo nařízení (EU) č. 1308/2012 a v souladu s nimi, jakož i na dodatečné vnitrostátní financování těchto intervencí v případě, že podpora Unie spadá do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU. U produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I Smlouvy o fungování EU, na něž se vztahují články 107, 108 a 109, může Komise podle článku 108 Smlouvy o fungování EU v odvětví produkce, zpracování a uvádění těchto produktů na trh schválit provozní podporu v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, aby se tím zmírnily zvláštní obtíže v těchto regionech způsobené jejich odlehlostí, ostrovní povahou nebo vzdálenou polohou.

(60)Ustanovení nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 o sdíleném řízení by měla být přizpůsobena modelu plnění cílů podle tohoto nařízení. Za tímto účelem je nutné umožnit předkládání informací týkajících se pokroku v provádění a odpovídajícím způsobem upravit obsah prohlášení řídicího subjektu a výroku auditora.

(61)Za účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 SFEU, pokud jde o články týkající se podpory místních zemědělských produktů, produktů rybolovu a akvakultury, podávání zpráv o nesrovnalostech, výpočtu sankcí za nezodpovědné hospodaření, shromažďování a zaznamenávání údajů, integrovaného administrativního a kontrolního systému, jakož i přílohy týkající se plnění milníků a cílů, pokroku v provádění, akcí Unie, finančních oprav, školního projektu EU, intervencí SZP a spolupráce v rámci SZP. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 13 . Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(62)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění plánu NRP pro [seznam akcí Unie, zemědělských postupů, redukčních koeficientů pro olejniny] by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 14 .

(63)Pro přijímání Plánu Interreg by se měl použít poradní postup. Přezkumný postup by měl být použit pro přijímání prováděcích aktů týkajících se stanovení orientační referenční oblasti podpory pro každý členský stát ve vztahu k olejninám a integrovaného administrativního a kontrolního systému.

(64)Jelikož akty použitelné na programové období 2021–2027 by měly být použitelné i na programy a operace podporované z fondů, na něž se vztahuje programové období 2021–2027, a jelikož se očekává, že prováděcí období uvedeného nařízení přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých operací schválených uvedeným nařízením, měla by být zavedena ustanovení týkající se jednotlivých fází. Každá jednotlivá fáze postupně prováděné operace, která sleduje tentýž obecný cíl, by měla být prováděna podle pravidel programového období, ve kterém získala finanční prostředky, přičemž řídicí orgán může přikročit k výběru druhé fáze na základě výběrového řízení provedeného pro příslušnou operaci v rámci programového období 2021–2027, pokud se přesvědčí, že podmínky stanovené v tomto nařízení pro postupné provádění jsou splněny.

(65)Vzhledem k potřebě provádět fondy Unie, na něž se toto nařízení vztahuje, koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jeho rychlé provádění, by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1
Předmět

1.Tímto nařízením se zřizuje „Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost“ (dále jen „fond“). Stanoví pravidla týkající se:

a)úkolů, prioritních cílů, organizace a sdružení následujících nástrojů v rámci tohoto fondu:

(I)strukturální fondy a Fond soudržnosti;

(II)nástroje společné zemědělské politiky (SZP);

(III)nástroje společné rybářské politiky;

(IV)nástroje financované z dražeb povolenek v rámci systémů obchodování s emisemi zřízených podle směrnice 2003/87/ES, které mají řešit sociální dopady zavedení systému obchodování s emisemi pro budovy a silniční dopravu na zranitelné domácnosti, zranitelné mikropodniky a zranitelné uživatele dopravy;

(V)podpora bezpečnostních a obranných schopností;

b)finančních pravidel pro podporu Unie, která má být prováděna prostřednictvím plánů národního a regionálního partnerství (dále jen „plány NRP“), Plánu Interreg, jak je stanoveno v nařízení XX [regionální rozvoj, kapitola II o Plánu Interreg] (dále jen „Plán Interreg“), a Facility EU (dále jen „facilita“);

c)finančních zdrojů na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034.

2.Níže uvedená nařízení pro jednotlivé fondy mohou stanovit zvláštní podmínky doplňující toto nařízení, které nesmí být s tímto nařízením v rozporu:

a)nařízení XX [jímž se zřizuje Evropský fond pro regionální rozvoj, včetně Fondu pro evropskou územní spolupráci (Interreg) a Fondu soudržnosti, jako součást fondu stanoveného v nařízení (EU) […] [o NRP] a stanoví podmínky provádění podpory Unie pro regionální rozvoj na období 2028–2034];

b)nařízení XX [kterým se zřizuje Evropský sociální fond jako součást fondu stanoveného v nařízení (EU) […] [o NRP] a stanoví podmínky provádění podpory Unie pro kvalitní pracovní místa, dovednosti a sociální začleňování na období 2028–2034]

c)nařízení XX [kterým se zavádí společná zemědělská politika jako součást fondu stanoveného v nařízení (EU) […] [o NRP] a stanoví podmínky provádění podpory Unie pro provádění společné zemědělské politiky (SZP) Unie v souladu s hlavou III části III SFEU, která zajistí přiměřenou životní úroveň zemědělského obyvatelstva a dostupnost potravin, zvýšení produktivity zemědělství, stabilizaci trhů a podporu dlouhodobého potravinového zabezpečení na období 2028–2034];

d)nařízení XX [kterým se zavádí společná rybářská politika a námořní politika Unie jako součást fondu stanoveného v nařízení (EU) [...] [o NRP] a stanoví podmínky provádění .......... na období 2028–2034];

e)nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro azyl, migraci a integraci na období 2028–2034;

f)nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro evropskou integrovanou správu hranic a evropskou vízovou politiku na období 2028–2034;

g)nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro vnitřní bezpečnost na období 2028–2034;

h)nařízení (EU) 202X/XXXX, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 15 , pokud jde o projekt Ovoce, zelenina a mléko do škol („školní projekt EU“), intervence v některých odvětvích, vytvoření odvětví bílkovinných plodin, požadavky na konopí, možnost stanovení obchodních norem pro sýry, bílkovinné plodiny a maso, uplatňování dodatečných dovozních cel a pravidla pro dostupnost dodávek v době mimořádných událostí a závažných krizí, a to v rozsahu relevantním pro podporu podle tohoto nařízení.

V případě pochybnosti, zda použít toto nařízení nebo nařízení pro jednotlivé oblasti politiky, která jsou uvedena v prvním pododstavci, má přednost toto nařízení.

Článek 2
Obecné cíle fondu

1.V rámci svého celkového zaměření na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti, udržitelného rozvoje a konkurenceschopnosti Unie, její bezpečnosti a její připravenosti podporuje fond tyto obecné cíle:

a)snižovat regionální nerovnováhu v Unii a zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů a podporovat evropskou územní spolupráci v souladu s částí třetí hlavou XVIII Smlouvy o fungování EU, včetně podpory projektů v oblasti životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury v souladu s čl. 177 odst. 2 Smlouvy o fungování EU („Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti“);

b)podporovat kvalitní pracovní místa, vzdělávání a dovednosti a sociální začleňování v souladu s částí třetí hlavou XI a části třetí hlavou XVIII Smlouvy o fungování EU („Evropský sociální fond“) a přispívat k sociálně spravedlivému přechodu ke klimatické neutralitě v souladu s čl. 91 odst. 1 písm. d), čl. 192 odst. 1 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování EU;

c)podporovat provádění SZP Unie v souladu s částí třetí hlavou III Smlouvy o fungování EU;

d)podporovat provádění společné rybářské politiky Unie v souladu s částí třetí hlavou III Smlouvy o fungování EU;

e)chránit a posilovat demokracii v Unii a prosazovat hodnoty Unie v souladu s článkem 2 Smlouvy o EU.

Článek 3
Specifické cíle fondu

1.Obecné cíle uvedené v článku 2 jsou ve všech regionech naplňovány prostřednictvím těchto specifických cílů:

a)podporovat udržitelnou prosperitu Unie ve všech regionech:

(I)zvyšováním atraktivity území pro podporu práva na pobyt, včetně podpory strategií integrovaného rozvoje městských a venkovských oblastí, včetně podpory územních služeb a infrastruktury;

(II)posilováním průmyslové základny Unie, odolných dodavatelských řetězců a rozvoje udržitelné a konkurenceschopné výroby, zejména v oblasti technologií s nulovými čistými emisemi a v oblasti kritických surovin a s důrazem na konkurenceschopnost malých a středních podniků, a to na základě důsledné integrace environmentálních a klimatických ambicí umožňující urychlit přechod na čistý průmysl; 

(III)podporou spravedlivého přechodu k cílům Unie v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030, 2040 a 2050, zejména upřednostněním podpory výroby čisté energie a infrastruktury, prosazováním energetické účinnosti a dekarbonizace, skladování a technologií, rozvojem inteligentních energetických systémů a domácích přenosových a distribučních sítí, a to i s ohledem na transevropskou síť (TEN-E) a technologie, a podporou oběhového hospodářství, která umožní zajistit, aby všechna území a všichni jednotlivci mohli přispívat k přechodu na čistou energii a mít z něj prospěch;

(IV)podporou digitální transformace zaměřené k cílům a úkolům digitální dekády, které jsou stanoveny v politickém programu Digitální dekáda 2030, což umožní přispívat k dosažení digitální suverenity, bezpečnosti a inkluzivity Unie, podporovat rozvoj a využívání vyspělých technologií, včetně bezpečné a důvěryhodné digitální infrastruktury a služeb AI, základních a pokročilých digitálních dovedností, digitálních veřejných služeb a konektivity v oblasti IKT, a zároveň odstraňovat digitální propast;

(V)podporou výzkumu, vývoje a inovací, včetně šíření inovací ve všech regionech;

(VI)prováděním podpůrných opatření, včetně reforem na podporu unie úspor a investic a na podporu rozvoje tržních možností financování;

(VII)podporou sociálního a cenově dostupného bydlení;

(VIII)zlepšováním dopravní infrastruktury Unie a přispěním k dokončení transevropské dopravní sítě, zejména pokud jde o hlavní a rozšířenou hlavní síť, při současném snižování emisí uhlíku a zlepšování konektivity, bezpečnosti a dostupnosti pro vzdálené, okrajové a méně propojené oblasti; podporovat ekologickou a digitální transformaci dopravy;

(IX)podporovat cestovní ruch včetně udržitelnosti;

(X)podporovat účinné vodní hospodářství, kvalitu vody a vodohospodářskou odolnost, ochranu životního prostředí, přizpůsobování se klimatu, odolnost vůči změně klimatu a zvyšování biologické rozmanitosti, kvalitu půdy a přírodní zdroje, prosazovat oběhové hospodářství, biohospodářství a širší a účinné využívání zdrojů, posilovat prevenci a kontrolu znečišťování životního prostředí a napravování jeho důsledků, chránit a obnovovat přírodu a zvyšovat biologickou rozmanitost a přírodní zdroje, prosazovat řešení Nového evropského Bauhausu pro zastavěné prostředí;

b)podporovat obranné schopnosti a bezpečnost Unie ve všech regionech:

(I)posilováním obranné průmyslové základny Unie a vojenské mobility, zejména budováním infrastruktury TEN-T dvojího užití;

(II)posilováním připravenosti Unie na krize a katastrofy obecným uplatňováním zásady „připravenosti již od návrhu“;

(III)posilováním bezpečnosti Unie na základě zlepšování jejích schopností odhalovat hrozby, předcházet jim a reagovat na ně, včetně posilování kritické infrastruktury v oblasti energetiky a dopravy a kybernetické bezpečnosti;

a to způsobem, který je plně v souladu s cíli stanovenými:

·v nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro azyl, migraci a integraci na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034;

·v nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro evropskou integrovanou správu hranic a evropskou vízovou politiku na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034;

·v nařízení (EU) […], kterým se zavádí podpora Unie pro vnitřní bezpečnost na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034;

c)posilovat sociální soudržnost podporou obyvatel a posilováním společnosti v členských státech Unie a jejího sociálního modelu prostřednictvím:

(I)podpory zaměstnanosti, rovného přístupu na trh práce, spravedlivých a kvalitních pracovních podmínek a mobility pracovních sil;

(II)zvyšování nabídky pracovních sil a rozvoje vzdělávání a celoživotního získávání dovedností, zejména podporou zvyšování kvalifikace a rekvalifikace;

(III)prosazování rovných příležitostí pro všechny, podpory silných záchranných sociálních sítí, podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě a bezdomovectví a prostřednictvím podpory investic do sociální infrastruktury;

(IV)usnadnění přístupu ke službám a související infrastruktuře, včetně modernizace, digitalizace a posílení kvality a odolnosti systémů zdravotní péče, služeb pro děti a dlouhodobé péče;

(V)řešení problémů spojených s demografickými změnami v EU, mezi něž patří nedostatek pracovních sil a rozdíly mezi generacemi a regiony;

(VI)řešení sociálních dopadů souvisejících se začleněním emisí skleníkových plynů z budov a silniční dopravy do oblasti působnosti směrnice 2003/87/ES;

d)udržet kvalitu života v Unii a za tímto účelem:

(I)podporovat spravedlivější a dostatečné příjmy zemědělců a jejich dlouhodobou konkurenceschopnost, což zahrnuje i zlepšování postavení zemědělců v hodnotovém řetězci;

(II)přispívat k dlouhodobému potravinovému zabezpečení;

(III)zvyšovat atraktivitu venkovských oblastí a životní úroveň jejich obyvatel, včetně přístupu ke zdravotní péči, a podporovat spravedlivé pracovní podmínky a generační obměnu; zlepšovat připravenost zemědělců a jejich schopnost zvládat krize a rizika; zlepšovat přístup ke znalostem a inovacím a urychlit digitální a ekologický přechod k prosperujícímu zemědělsko-potravinářskému odvětví;

(IV)podporovat udržitelnost, konkurenceschopnost a odolnost rybolovu a odvětví akvakultury v Unii, posilovat udržitelnou a konkurenceschopnou modrou ekonomiku v pobřežních, ostrovních i vnitrozemských oblastech, zvyšovat socioekonomické příležitosti a odolnost místních komunit a zajistit účinnou správu oceánů ve všech jejích rozměrech, tak aby oceány byly bezpečné, chráněné, čisté a spravované udržitelným způsobem;

(V)posilovat udržitelné metody řízení v zemědělství a lesnictví, které umožní prosazovat opatření posilující odolnost vůči změně klimatu a zajistit poskytování rozmanitých ekosystémových služeb, podporovat efektivní vodní hospodářství, kvalitu vody a vodohospodářskou odolnost a zavádění přírodních řešení, posilovat udržitelný rozvoj, ochranu životního prostředí, intenzivně podporovat zachování a obnovu biologické rozmanitosti, půdy a přírodních zdrojů a zasazovat se o zlepšování dobrých životních podmínek zvířat;

e)chránit a posilovat základní práva, demokracii, rovnost, právní stát a prosazovat hodnoty Unie:

(I)udržováním a dalším rozvojem otevřené, na právech založené, demokratické, rovné a inkluzivní společnosti, mimo jiné budováním kapacit občanské společnosti a sociálních partnerů potřebných k prosazování hodnot Unie, občanského vzdělávání a zapojení mládeže;

(II)podporováním a dodržováním zásad právního státu prostřednictvím posilování systémů soudnictví, protikorupčních rámců, plurality sdělovacích prostředků, informační integrity, mediální gramotnosti a účinného systému brzd a protivah;

(III)zvýšením efektivity veřejné správy a institucionální kapacity veřejných orgánů a zúčastněných stran na celostátní, regionální i místní úrovni;

(IV)šířením kultury jako katalyzátoru evropských hodnot a podporou živého a rozmanitého kulturního odvětví.

Článek 4
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

2)„platnými právními předpisy“ právo Unie a vnitrostátní právo přímo související s jeho uplatňováním;

3)„příjemcem podpory“

a)veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právní subjektivitou nebo bez právní subjektivity nebo fyzická osoba, jež není účastníkem, odpovídající za zahájení nebo za zahájení i provádění operace v rámci plánu NRP a Plánu Interreg v souladu s podmínkami podpory stanovenými v dokumentu, který byl tomuto subjektu či této osobě poskytnut;

b)v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který provádí holdingový fond, nebo, pokud není zavedena struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí zvláštní fond, nebo, pokud finanční nástroj spravuje řídicí orgán, samotný řídicí orgán;

c) v rámci SZP zemědělec, který je:

(I)fyzickou nebo právnickou osobou, jejíž zemědělský podnik se nachází v Unii a jejíž hlavní činností je zemědělská činnost v souladu s kritérii vymezenými členskými státy v souladu s tímto nařízením; nebo

(II)fyzickou osobou nebo malou právnickou osobou, jejíž hlavní činností není zemědělství, ale která vykonává zemědělskou činnost alespoň v minimálním rozsahu, který je vymezen členskými státy;

4)„kapitolou plánu NRP“ část plánu NRP, která se zaměřuje na konkrétní úkol, odvětví, politiku nebo zeměpisnou oblast,

5)„dodavatelem“ subjekt nebo fyzická osoba, s níž příjemce grantu nebo příjemce finančních prostředků uzavře smlouvu za konkrétním účelem provedení jedné nebo více operací nebo jejich části;

6)„příjemcem finančních prostředků“ subjekt s právní subjektivitou nebo bez ní nebo fyzická osoba, která není účastníkem, přijímající finanční prostředky z rozpočtu Unie prostřednictvím příjemce podpory;

7)„konečným příjemcem finančních prostředků“ subjekt s právní subjektivitou nebo bez ní nebo fyzická osoba, která není účastníkem, přijímající podporu v rámci finančního nástroje a chápaný jako příjemce finančních prostředků pro účely čl. 38 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

8)„účastníkem“ fyzická osoba, která má z operace přímý prospěch, aniž by operaci zahájila nebo prováděla;

9)„operací“

a)projekt, smlouva, akce nebo skupina projektů či skupina akcí vybrané v rámci provádění opatření plánu;

b)v souvislosti s finančními nástroji příspěvek z prostředků plánu NRP a Plánu Interreg na určitý finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům finančních prostředků;

c)v rámci SZP platba poskytovaná zemědělcům v rámci intervencí na podporu příjmu poskytovanou v rámci SZP podle plochy a podle zvířat podle čl. 35 odst. 1 [druhy intervencí] písm. a) až g), o) a p).

10)„opatřením“ reforma, investice nebo jiná intervence na celostátní nebo nižší než celostátní úrovni podporovaná v rámci plánu NRP nebo Plánu Interreg;

11)„milníkem“ kvalitativní výsledek používaný k měření pokroku na cestě k provedení opatření;

12)„cílem“ kvantitativní výsledek používaný k měření pokroku na cestě k provedení opatření;

13)„výplatní hodnotou“ částka, kterou má Komise vyplatit členskému státu za pokrok dosažený při provádění opatření plánu, s přihlédnutím k částkám vyčleněným na reformy;

14)„zemědělským znalostním a inovačním systémem“ nebo „systémem AKIS“ kombinace organizačních a znalostních toků mezi osobami, organizacemi a institucemi, které užívají a vytvářejí poznatky a inovace pro účely zemědělství a souvisejících oblastí uvedené v článku 20 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP];

15)„ekologickým zemědělstvím“ systém ekologické produkce certifikovaný v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 16 ;

16)„zemědělským podnikem“ soubor všech jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu v územní působnosti Smluv, jak je vymezena v článku 52 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování EU;

17)„menšími ostrovy v Egejském moři“ všechny ostrovy v Egejském moři s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia;

18)„pečetěmi“ pečetě excelence a pečetě suverenity udělené na základě provádění programů Unie v programovém období 2021–2027 a pečetě udělené v rámci programů Unie prováděných formou přímého řízení v období 2028–2034, jako je pečeť konkurenceschopnosti;

19)„subdodavatelem“ osoba nebo subjekt, s nímž dodavatel uzavřel smlouvu na plnění části určité smlouvy za konkrétním účelem provedení jedné nebo více operací nebo jejich části;

20)„krizí“ krize podle definice uvedené v čl. 2 bodě 22 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

21)„posouzením pilířů“ posouzení podle čl. 157 odst. 3 a 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

22)členské státy dále ve svých plánech NRP na základě objektivních a nediskriminačních kritérii a v souladu se zásadou proporcionality stanoví definice „zemědělské činnosti“, „zemědělské plochy“, „způsobilého hektaru“ a „mladého zemědělce“;

a)„zemědělská činnost“ je vymezena jednou nebo oběma následujícími činnostmi:

(I)produkcí zemědělských produktů, která zahrnuje všechny činnosti zaměřené na získání těchto produktů; přičemž zemědělskými produkty se rozumí produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU s výjimkou produktů rybolovu, jakož i bavlny a rychle rostoucích dřevin pěstovaných na výmladkových plantážích;

(II)údržba zemědělských ploch, která spočívá v činnostech zaměřených na udržování půdy ve stavu vhodném pro pastvu nebo obdělávání; pokud je to řádně odůvodněno dobrými životními podmínkami zvířat nebo ochranou životního prostředí, lze za „údržbu“ považovat i extenzivní pastvu na zemědělské ploše, která nezvyšuje zemědělskou produkci dotčených zemědělců;

b)„zemědělská plocha“ se vymezí tak, aby zahrnovala pouze půdu, která je využívána k zemědělské činnosti, včetně půdy, která tvoří agrolesnické systémy;

c)„způsobilý hektar“ se vymezí tak, aby zahrnoval pouze plochy, které jsou zemědělcům k dispozici a které zahrnují:

(I)zemědělské plochy, na kterých se provádí zemědělská činnost, kterou má zemědělec z hlediska řízení, přínosů a finančních rizik pod svou kontrolou. Pokud jsou na těchto plochách prováděny i nezemědělské činnosti, musí být zemědělská činnost činností převažující;

(II)plochy, na které je poskytována podpora podle čl. 35 odst. 1 písm. a) a g) [postupně se snižující podpora příjmu, drobní zemědělci] tohoto nařízení nebo v rámci základní podpory příjmu pro udržitelnost podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 [Základní podpora příjmu pro udržitelnost [vše včetně nároků], režim pro drobné zemědělce] nařízení (EU) 2021/2115, není-li zemědělská činnost vykonávána z důvodu závazků a povinností vyplývajících z intervencí Unie nebo členských států nebo jiných programů, které přispívají ke specifickým cílům SZP v oblasti životního prostředí a klimatu;

(III)členské státy mohou rozhodnout, že pojem „způsobilý hektar“ bude zahrnovat krajinné prvky, na které se nevztahují závazky a režimy uvedené v bodě ii), pokud tyto krajinné prvky významně nebrání výkonu zemědělské činnosti a nejsou na zemědělském pozemku převažující;

d) „mladý zemědělec“ se vymezí tak, aby splňoval alespoň tyto podmínky:

(I)horní věková hranice mezi 35 a 40 lety;

(II)je „vedoucím podniku“.

Pokud se má za to, že zemědělec v okamžiku prvního přístupu k podpoře spadá do definice „mladého zemědělce“, zůstane mu tento status zachován po celou dobu trvání způsobilosti stanovené v rámci příslušného režimu podpory bez ohledu na to, že zemědělec následně horní věkovou hranici překročí. 

23)Pojem „nový zemědělec“ se vymezí tak, aby tento pojem odkazoval na jiného zemědělce, než je mladý zemědělec, a na zemědělce, který je „vedoucím zemědělského podniku“ poprvé.

24)„veřejnými výdaji“ se pro účely SZP rozumí jakýkoli příspěvek k financování operací, jehož zdrojem je rozpočet vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie vyčleněný pro potřeby fondu, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů;

25)„mírou podpory“ se pro účely SZP rozumí míra veřejných výdajů na operaci; v souvislosti s finančními nástroji se jedná o hrubý grantový ekvivalent podpory, jak je definován v čl. 2 bodě 20 nařízení Komise (EU) č. 702/2014;

26)„drobným pobřežním rybolovem“ rybolov prováděný:

a)mořskými a vnitrozemskými rybářskými plavidly o celkové délce menší než 12 metrů, která nepoužívají vlečná lovná zařízení uvedená v čl. 2 bodě 1 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006(28), nebo

b)pěšími rybáři, včetně sběračů měkkýšů;

27)„rybářem“ každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán dotčeným členským státem;

28)„rybolovem“ každá fyzická osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán dotčeným členským státem;

29)„udržitelnou modrou ekonomikou“ všechny odvětvové a meziodvětvové hospodářské aktivity v rámci vnitřního trhu související s oceánem, moři, pobřežními i vnitrozemskými vodami, které zahrnují ostrovní a nejvzdálenější regiony, jakož i vnitrozemské země Unie, a to včetně rozvíjejících se odvětví a netržních výrobků a služeb, jejichž cílem je dlouhodobě zajišťovat environmentální, sociální a ekonomickou udržitelnost a jsou v souladu s cíli udržitelného rozvoje, zejména s cílem udržitelného rozvoje č. 14, a s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí;

30)„námořní politikou“ politika Unie, jejímž cílem je podporovat integrované a soudržné rozhodování za účelem maximalizace udržitelného rozvoje, hospodářského růstu a sociální soudržnosti Unie, zejména pobřežních, ostrovních a nejvzdálenějších regionů, a udržitelná odvětví modré ekonomiky, a to prostřednictvím soudržných politik v námořní oblasti a příslušné mezinárodní spolupráce;

31)„námořní bezpečností a dohledem“ činnosti, jejichž cílem je pochopení, případně prevence a komplexní řízení všech událostí a opatření týkajících se námořní oblasti, které by měly vliv na oblasti námořní bezpečnosti a ochrany moří, prosazování práva, obrany, hraniční kontroly, ochrany mořského prostředí, kontroly rybolovu, obchodních a hospodářských zájmů Unie;

32)„Evropskou námořní sítí pro pozorování a sběr dat“ nebo „sítí EMODnet“ partnerství, které shromažďuje mořská data a metadata v zájmu zajištění větší dostupnosti těchto roztříštěných zdrojů a jejich použitelnosti veřejnými a soukromými uživateli nabídkou kvalitních, interoperabilních a harmonizovaných mořských dat;

33)„územním plánováním námořních prostor“ proces, kterým orgány příslušného členského státu analyzují a organizují lidské činnosti v mořských oblastech v zájmu dosažení ekologických, hospodářských a sociálních cílů;

34)„pozorováním oceánů“ základ všech znalostí v námořní oblasti. Pozorování oceánů vytváří základ pro porozumění mořským ekosystémům a faktorům, které je ovlivňují. Poskytuje zásadní údaje pro předpověď počasí, strategie zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se jí, monitorování extrémních událostí, civilní bezpečnost – stav moře, povodně –, námořní dopravu, obnovitelnou energii na moři, rybolov a akvakulturu a stále častěji také pro bezpečnost a obranu. Vytváří základ pro rozhodování založené na průkazných faktech a poskytuje zásadní informace o tom, jak lidská činnost ovlivňuje zdraví oceánů a jaké služby oceán poskytuje společnosti.

35)„nesrovnalostí“ jakékoli porušení použitelného práva, v jehož důsledku je nebo by mohl být poškozen rozpočet Unie tím, že by byl z něho na základě milníků, cílů a výstupů uhrazen neoprávněný výdaj;

36)„holdingovým fondem“ fond zřízený na základě pravomoci řídicího orgánu v rámci jedné nebo několika kapitol plánu;

37)„zvláštním fondem“ fond, jehož prostřednictvím řídicí orgán nebo holdingový fond poskytují finanční produkty konečným příjemcům;

38)„subjektem provádějícím finanční nástroj“ subjekt, který se řídí veřejným nebo soukromým právem a vykonává úkoly holdingového fondu nebo zvláštního fondu;

39)„méně rozvinutými regiony“ regiony, jejichž HDP na obyvatele je nižší než 75 % průměru HDP na obyvatele v EU-27 (dále jen „méně rozvinuté regiony“);

40)„přechodovými regiony“ regiony, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 % a 100 % průměru HDP na obyvatele v EU-27 (dále jen „přechodové regiony“);

41)„více rozvinutými regiony“ regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 100 % průměru HDP na obyvatele EU-27 (dále jen „více rozvinuté regiony“).

Zařazení regionů do jedné z těchto tří kategorií se určí na základě vztahu HDP na obyvatele každého regionu, vyjádřeného ve standardu kupní síly (PPS) a vypočteného na základě údajů Unie za období 2021–2023, k průměru HDP na obyvatele v zemích EU-27 za stejné referenční období.

Komise přijme prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, kterým stanoví seznam regionů, jež splňují kritéria jedné ze tří kategorií regionů stanovených v bodech 38 až 40, a členských států, jež splňují kritéria stanovená v čl. 22 odst. 2 písm. a). Tento seznam platí od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034.

Článek 5
Správa fondu

1.Členské státy a Komise provádějí krytí financované z rozpočtu Unie a veškeré dodatečné zdroje přidělené plánům NRP a Plánu Interreg v rámci sdíleného řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku a čl. 6 odst. 3 nařízení XX [regionální rozvoj, Plán Interreg] [ustanovení o použití nepřímého řízení v případě některých druhů spolupráce Interreg].

2.Komise provede ustanovení hlavy IV týkající se facility v rámci přímého, sdíleného nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

3.Technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 10 se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 6
Partnerství a víceúrovňová správa

1.Pro účely plánu NRP a jeho jednotlivých kapitol a pro účely kapitoly Plánu Interreg, jak je uvedeno v kapitole II nařízení XX [Regionální rozvoj, Plán Interreg] každý členský stát organizuje a provádí komplexní partnerství v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a s přihlédnutím ke zvláštnostem příslušných kapitol. V tomto partnerství jsou vyváženě zastoupeni následující partneři: 

a)regionální, místní, městské, venkovské a jiné veřejné orgány nebo sdružení, která tyto orgány zastupují; 

b)hospodářští a sociální partneři, včetně zemědělců, rybářů a jejich organizací; 

c)příslušné subjekty zastupující občanskou společnost, například partnery v oblasti životního prostředí, nevládní organizace, organizace mládeže a subjekty zodpovědné za prosazování sociálního začleňování, základních práv, práv osob se zdravotním postižením, genderové rovnosti a nediskriminace, jakož i vnitrostátní instituce a organizace činné v oblasti lidských práv; 

d)případně též výzkumné organizace a univerzity. 

2.Partnerská spolupráce navázaná podle odstavce 1 funguje v souladu se zásadou víceúrovňové správy a v souladu s přístupem zdola nahoru. Členský stát zapojí partnery uvedené v jednotlivých pododstavcích odstavce 1 do přípravy plánu a dbá, aby byli zapojeni po celou dobu přípravy, provádění a hodnocení kapitol, a to i prostřednictvím účasti v monitorovacích výborech podle článku 55.     

3.Partnerská spolupráce se navazuje a provádí v souladu s evropským kodexem chování pro partnerskou spolupráci, který zavedla Komise nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 240/2014. 

4.Pokud jde o partnery uvedené v odst. 1 písm. a), členský stát zajistí, aby všechny orgány, jichž se týkají příslušné kapitoly plánu, byly náležitě zastoupeny v souladu s odpovídající územní úrovní, případně zeměpisným pokrytím kapitoly. 

5.Členské státy se mohou odchýlit od požadavků na partnerství a víceúrovňovou správu pro účely podpory Unie, které jsou stanoveny nařízením (EU) 202X/XX [správa hranic] a nařízením (EU) 202X/XX [vnitřní bezpečnost], pokud to členský stát ve svém plánu řádně odůvodní a doloží. Pro účely podpory Unie v oblasti azylu, migrace a integrace stanovené nařízením (EU) 202X/XX [migrace, azyl a integrace] zahrnují partnerství regionální, místní, městské a jiné veřejné orgány nebo sdružení tyto orgány zastupující, organizace občanské společnosti, jako jsou organizace uprchlíků a organizace vedené migranty, jakož i vnitrostátní instituce pro lidská práva a orgány pro rovnost a případně mezinárodní organizace a hospodářské a sociální partnery.

6.Komise alespoň jednou ročně konzultuje provádění plánů s organizacemi, které zastupují partnery na úrovni Unie. 

Článek 7
Horizontální zásady

1.Členské státy navrhnou opatření v plánu NRP a Plánu Interreg takovým způsobem, aby bylo zajištěno dodržování

a)zásad právního státu stanovených v čl. 2 písm. a) a v článku 3 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092;

b)práv, svobod a zásad stanovených v Listině základních práv Evropské unie.

Členské státy jsou povinny tato práva, svobody a zásady dodržovat při přípravě a provádění svých plánů.

2.Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby během přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení plánů nedocházelo k diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Po celou dobu přípravy a provádění plánů je zejména třeba zohlednit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

3.Platby v rámci intervencí uvedených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až f) a písm. o) a p) musejí v rozsahu, v jakém se týkají podpory místních zemědělských produktů, splňovat podmínky „zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku“ podle ustanovení článku 3 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP]. Platby, na které se vztahují povinnosti zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku uvedené v části A a C přílohy I nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP], se považují za platby, které jsou v souladu se zásadou „významně nepoškozovat“, jak je stanoveno v čl. 33 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

4.Podpora poskytovaná z prostředků fondu doplňuje vnitrostátní veřejné financování.

5.Komise a dotčené členské státy zajistí způsobem odpovídajícím jejich povinnostem koordinaci, soudržnost a součinnost mezi fondem a ostatními programy a nástroji Unie. Za tímto účelem zajistí: 

a)doplňkovost a synergické působení mezi jednotlivými nástroji Unie na celostátní a regionální úrovni, a to jak ve fázi programování, tak během provádění;

b)úzkou spolupráci mezi orgány odpovědnými za provádění a kontrolu na unijní, celostátní a regionální úrovni za účelem dosažení cílů fondu a synergií mezi opatřeními sledujícími různé cíle fondu.

Z jiných programů a nástrojů Unie mohou být operace podpořeny za předpokladu, že tato podpora a milníky a cíle, které vedou k platbám, nepokrývají stejné náklady. Pro účely prvního pododstavce členské státy a Komise spolupracují při navrhování a provádění operací, které jsou kumulativně financovány v rámci plánu a jiného programu Unie, aby se zabránilo dvojímu financování.

Článek 8
Dodržování práv, svobod a zásad stanovených v Listině základních práv a svobod

1.Členské státy zavedou a udržují účinné mechanismy, které zajistí soulad opatření podporovaných jejich plány a jejich provádění s příslušnými ustanoveními Listiny základních práv Evropské unie po celou dobu provádění fondu (dále jen „horizontální podmínka Listiny“).

Poskytnou posouzení těchto mechanismů v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. q) [požadavky na plán NRP] a informují Komisi o všech změnách, které mají dopad na splnění horizontální podmínky Listiny.

2.Pokud se Komise domnívá, že členský stát nesplňuje nebo přestal splňovat horizontální podmínku Listiny podle odstavce 1, oznámí dotyčnému členskému státu své posouzení na základě informací poskytnutých dotyčným členským státem v jeho plánu NRP v reakci na připomínky Komise a s přihlédnutím k příslušným informacím, včetně zpráv o právním státu a zpráv o evropském semestru pro jednotlivé země.

3.Dotčený členský stát může do dvou měsíců od oznámení posouzení podle odstavce 2 předložit své připomínky a uvést případná nápravná opatření, včetně změn plánu NRP.

4.Pokud Komise dospěje k závěru, že horizontální podmínka Listiny není splněna, přijme do dvou měsíců od obdržení připomínek členského státu uvedených v odstavci 3 prováděcí rozhodnutí, v němž konstatuje, že horizontální podmínka Listiny není splněna, a uvede konkrétní opatření plánu NRP, kterých se nesplnění této podmínky týká.

Za tímto účelem se zohlední následující aspekty nesplnění horizontální podmínky Listiny:

a)skutečný nebo potenciální dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo na finanční zájmy Unie;

b)povaha, trvání, závažnost a rozsah.

5.Členský stát může předložit žádosti o platbu na konkrétní opatření uvedená v rozhodnutí podle odstavce 4, ale Komise příslušné platby neprovede, dokud horizontální podmínka Listiny nebude splněna.

6.Dotčený členský stát informuje Komisi, jakmile se domnívá, že horizontální podmínka Listiny byla splněna. Komise tyto informace vyhodnotí do dvou měsíců od jejich obdržení. Pokud se Komise domnívá, že horizontální podmínka Listiny je splněna, zruší rozhodnutí uvedené v odstavci 4.

Pokud Komise s členským státem nesouhlasí, pokud jde o splnění horizontální podmínky Listiny, uvědomí o tom členský stát a poskytne své posouzení.

7.Komise tomuto členskému státu úměrně sníží finanční příspěvek Unie s ohledem na konkrétní dotčená opatření nebo v případě podpory půjčky přijme opatření, které jí smlouva o půjčce nabízí, pokud rozhodnutí uvedené v odstavci 4 nebylo zrušeno do jednoho roku od jeho přijetí.

8.Pokud by Komisí zjištěné porušení pravidel mohlo rovněž představovat porušení horizontální podmínky právního státu, použije se přednostně postup podle článku 9.

Článek 9
Dodržování zásad právního státu

1.Členské státy zajistí dodržování zásad právního státu podle čl. 2 písm. a) a článku 3 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 po celou dobu provádění fondu („horizontální podmínka právního státu“). Uvědomí Komisi o každé změně, jež má dopad na plnění této podmínky.

2.Pokud se Komise domnívá, že členský stát nesplňuje nebo přestal splňovat horizontální podmínku právního státu, oznámí dotyčnému členskému státu své posouzení, ve kterém přihlédne k relevantním informacím, včetně informací poskytnutých dotyčným členským státem v jeho plánu NRP, které obdržela v reakci na své připomínky a ke zprávám o právním státu a o evropském semestru.

3.Dotčený členský stát může do dvou měsíců od oznámení posouzení podle odstavce 3 předložit své připomínky a uvést případná nápravná opatření, včetně změn plánu NRP.

4.Pokud Komise dospěje k závěru, že horizontální podmínka právního státu není splněna, navrhne Radě do dvou měsíců od obdržení připomínek členského státu uvedených v odstavci 4 prováděcí rozhodnutí, v němž konstatuje, že horizontální podmínky právního státu nejsou splněny, a uvede konkrétní opatření plánu NRP, kterých se nesplnění těchto podmínek týká.

Za tímto účelem se zohlední následující aspekty nesplnění horizontální podmínky právního státu:

a)skutečný nebo potenciální dopad na řádné finanční řízení rozpočtu Unie nebo na finanční zájmy Unie;

b)povaha, trvání, závažnost a rozsah.

Rada přijme prováděcí rozhodnutí zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.

5.Členský stát může předložit žádosti o platbu na konkrétní opatření uvedená v rozhodnutí podle odstavce 4, ale Komise příslušné platby neprovede, dokud horizontální podmínka právního státu nebude splněna.

6.Členský stát informuje Komisi, jakmile se domnívá, že porušení horizontální podmínky právního státu bylo napraveno. Komise tyto informace vyhodnotí do dvou měsíců od jejich obdržení. Pokud se Komise domnívá, že porušení horizontální podmínky právního státu bylo v plném rozsahu napraveno, navrhne Radě, aby rozhodnutí uvedené v odstavci 4 zrušila. Pokud se Komise domnívá, že porušení této podmínky bylo částečně napraveno, navrhne Radě, aby rozhodnutí uvedené v odstavci 4 odpovídajícím způsobem změnila. Rada přijme nové prováděcí rozhodnutí do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.

7.Komise tomuto členskému státu úměrně sníží finanční příspěvek Unie s ohledem na konkrétní dotčená opatření plánu nebo v případě podpory půjčky přijme opatření, které jí smlouva o půjčce nabízí, pokud rozhodnutí uvedené v odstavci 4 nebylo zrušeno [do [jednoho] roku od jeho přijetí].

8.Komise neprodleně informuje Evropský parlament o každém rozhodnutí navrženém, přijatém, pozměněném nebo zrušeném podle odstavců 4 a 6.

HLAVA II
FINANČNÍ RÁMEC

KAPITOLA 1
Společná ustanovení

Článek 10
Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění fondu na období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034 činí 865 076 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Finanční krytí se rozdělí takto:

a)782 879 000 000 EUR se přidělí plánům NRP uvedeným v hlavě III v souladu s přílohou I [klíč pro přidělování], z toho:

(I)nejméně 217 798 000 000 EUR pro méně rozvinuté regiony stanovením minimálních částek na členský stát na základě metodiky uvedené v příloze II;

(II)nejméně 295 700 000 000 EUR na intervence SZP uvedené v čl. 35 odst. 1 [druhy podpory] písm. a) až k) a r) a odst. 10 a na intervence uvedené v čl. 35 odst. 11;

(III)nejméně 34 215 510 000 EUR se rozdělí takto: 11 975 428 500 EUR se přidělí, jak je stanoveno v článku 4 nařízení (EU) 202X/XXX [kterým se zavádí podpora Unie pro azyl, migraci a integraci na období 2028–2034], 15 396 750 000 EUR, jak je stanoveno v článku 4 nařízení (EU) 202X/XXX [kterým se zavádí podpora Unie pro schengenský prostor, pro evropskou integrovanou správu hranic a pro společnou vízovou politiku na období 2028–2034], a 6 843 331 500 EUR, jak je stanoveno v článku 4 nařízení (EU) 202X/XXX [kterým se zavádí podpora Unie pro vnitřní bezpečnost na období 2028–2034], na cíle stanovené v článku 3 těchto nařízení.

b)71 933 000 000 EUR se přidělí facilitě uvedené v hlavě IV; 

c)10 264 000 000 EUR se přidělí Plánu Interreg uvedenému v kapitole II nařízení XX [Regionální rozvoj, Plán Interreg];

d)až 0,5 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise podle článku 12 [technická pomoc]. 

3.Kromě přídělu stanoveného v druhém pododstavci písm. a) zahrnuje finanční příspěvek Unie 50 100 000 000 EUR z částek pro Sociální klimatický fond stanovených v čl. 30d odst. 4 čtvrtém pododstavci písm. c) až g) směrnice 2003/87/ES, které mají být provedeny v rámci plánů, v souladu s rozdělením stanoveným v příloze II nařízení (EU) 2023/955. Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2059.

4.Na provádění plánů je členským státům k dispozici částka 150 000 000 000 EUR na podporu v podobě půjčky.

5.Nejméně 14 % finančního krytí uvedeného v odstavci 2 a částky uvedené v odstavci 4 je určeno na plnění sociálních cílů Unie, přičemž při výpočtu se použijí koeficienty uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) [nařízení o výkonnosti]. Částka uvedená v odst. 2 písm. a) bodě ii) a vnější účelově vázané příjmy ze Sociálního klimatického fondu se ze základu pro výpočet tohoto minimálního přídělu vylučují.

6.Komise přijme prováděcí akt, kterým stanoví maximální částku, jež má být přidělena každému členskému státu za použití metodiky stanovené v příloze I, s ohledem na cíle uvedené v článcích 2 a 3.

Článek 11
Dodatečné zdroje a využití zdrojů

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na nástroj poskytnout dodatečné finanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Pro účely provádění opatření v rámci svého plánu NRP mohou členské státy navrhnout, aby do tohoto plánu byly jako odhadované náklady zahrnuty částky finančních příspěvků, které mají členské státy poskytnout na programy nebo nástroje Unie, jimiž se provádějí politiky odpovídající cílům plánu NRP, pro účely provádění opatření prostřednictvím těchto programů nebo nástrojů. Tyto příspěvky mohou být rovněž poskytnuty na tvorbu rezervy pro rozpočtovou záruku, na financování finančního nástroje nebo na jakékoli částky nevratné podpory, pokud jsou kombinovány s rozpočtovou zárukou nebo finančním nástrojem jako součást operace kombinování zdrojů v rámci [nástroje InvestEU Evropského fondu pro konkurenceschopnost]. Opatření musí splňovat požadavky tohoto nařízení. Jsou-li tyto částky příspěvkem na tvorbu rezervy pro rozpočtovou záruku v rámci [nástroje InvestEU Evropského fondu pro konkurenceschopnost], musí být v příslušných případech doplněny o záruku „back-to-back“, kterou poskytuje členský stát a která kryje podmíněný závazek, na který nejsou tvořeny rezervy.

3.Členské státy mohou při předložení svého původního plánu nebo při jakékoli žádosti o změnu požádat o přerozdělení části částky stanovené v článku 4 nařízení (EU) XX (MIGRACE), článku 4 nařízení (EU) XX (HRANICE) a článku 4 nařízení (EU) XX (BEZPEČNOST) na provádění cílů stanovených v některém jiném z těchto nařízení. Komise vznese námitky proti žádosti o přerozdělení těchto prostředků pouze v případě, že by ovlivnilo soulad pozměněného plánu s požadavky článku 22 stanovenými v tomto nařízení.

Článek 12
Technická pomoc z podnětu Komise

1.Z podnětu Komise může fond podporovat technickou a administrativní pomoc při provádění plánu a Plánu Interreg, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, podnikové systémy a platformy informačních technologií, informační a komunikační činnosti, včetně vytváření sítí orgánů členských států a dalších příslušných zúčastněných stran v rámci celé EU, komunikace podniků o politických prioritách Unie a veškerá další technická a administrativní pomoc nebo výdaje na zaměstnance, které vzniknou Komisi při řízení fondu, a případně se třetími zeměmi.

2.Fond rovněž podporuje veškerou další technickou a administrativní pomoc potřebnou k provádění a řízení společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky, včetně kontrolních a donucovacích opatření v oblasti rybolovu, kontrol trhu, sběru nebo nákupu údajů, včetně družicových údajů, geoprostorových údajů a meteorologických údajů, monitorování zdrojů, vývoje a údržby elektronické certifikace ekologických produktů a souvisejících podnikových systémů informačních technologií, vývoje, registrace a ochrany označení, zkratek a symbolů odkazujících na režimy jakosti Unie a příspěvků podle mezinárodních dohod. 

3.Akce uvedené v odstavci 1 se mohou vztahovat na předchozí a následující programová období.

4.Komise přijme rozhodnutí o financování, pokud se předpokládá příspěvek z tohoto fondu v souladu s článkem 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. 

5.V závislosti na účelu mohou být akce uvedené v tomto článku financovány jako operační výdaje nebo jako správní výdaje.

6.V souladu s čl. 196 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a na omezenou dobu považovat akce technické pomoci z podnětu Komise podporované podle tohoto nařízení v přímém řízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2028, a to i v případě, že tyto akce byly provedeny a související náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 13
Technická pomoc z podnětu členských států

1.Z fondu lze z podnětu členského státu podpořit akce, které se mohou týkat předchozích i následujících programových období, nezbytné pro účinné provádění fondu, včetně financování funkcí, jako je mimo jiné příprava, školení, řízení, monitorování, hodnocení, informování, zviditelňování a komunikace.

2.Technická pomoc pro každý plán NRP a každou kapitolu Plánu Interreg se stanoví jako paušální sazba až do výše 3 %, resp. 8 %, která se použije na částku uvedenou v jednotlivých žádostech o platbu podle článku 65 [žádosti o platbu]. Paušální sazba činí 10 % pro kapitoly Plánu Interreg podporující spolupráci s nejvzdálenějšími regiony a spolupráci na vnějších hranicích.

3.V případě snížení finančního příspěvku Unie, a to i v důsledku zrušení závazku nebo finanční opravy, vrátí členský stát při ukončení plánu NRP do rozpočtu Unie veškeré prostředky vyplacené na technickou pomoc v souladu s odstavcem 1, které přesahují procentní podíl finančního příspěvku Unie stanovený v odstavci 2.

4.Členské státy zajistí, aby částky vyplacené Komisí na plány NRP byly rozděleny vyváženě a přiměřeně mezi všechny kapitoly plánu tak, aby přispívaly k naplňování všech podporovaných cílů.

5.Členské státy mohou požádat o podporu na přípravu reforem obsažených v jejich plánech NRP.

KAPITOLA 2
Podpora v rámci plánů

Článek 14
Rozpočtové závazky

1.Rozpočtové závazky Unie týkající se finančního přídělu na jednotlivé plány plní Komise v ročních splátkách v souladu s čl. 112 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034 takto (zaokrouhleno):

a)15,8 % v roce 2028;

b)15,5 % v roce 2029;

c)15,1 % v roce 2030;

d)14,8 % v roce 2031;

e)14,4 % v roce 2032;

f)12,8 % v roce 2033;

g)11,7 % v roce 2034.

2.Částka flexibility, která odpovídá 25 % finančního příspěvku Unie členského státu, jak je stanoveno v příloze I [metoda přidělování], je k dispozici pouze v rámci následujícího plánování:

a)až o jednu pětinu může členský stát požádat v souladu s článkem 34 (změna plánu v případě krizových situací), přičemž zbývající částka se naplánuje v souladu s článkem 25 (přezkum v polovině období);

b)o tři pětiny může členský stát požádat v souladu s článkem 25 [přezkum v polovině období], přičemž o část těchto prostředků může za řádně odůvodněných a výjimečných okolností požádat před přezkumem v polovině období;

c)o pětinu může členský stát požádat až od roku 2031 v souladu s článkem 34 (změna plánu v případě krizových situací). Ke dni 30. června 2033 je veškerá nenaplánovaná částka k dispozici pro plánování případných změn plánu.

Část finančního příspěvku přidělená na intervence uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. a) až h), j), k) a r) [druhy intervencí] se nezapočítává do částky flexibility.

Pro částku flexibility začíná lhůta stanovená v čl. 15 odst. 1 běžet až po naplánování částek v souladu s písmeny a), b) a c).

Tento odstavec se nevztahuje na unijní finanční příspěvek členského státu do Plánu Interreg. 

Článek 15
Zrušení přidělení prostředků na závazek

1.Komise zruší v plánu NRP a v kapitole Plánu Interreg veškeré částky přidělené na závazek, které nebyly použity na předběžné financování v souladu s článkem 17 [předběžné financování] nebo na které nebyla předložena žádost o platbu v souladu s článkem 65 [předkládání a posuzování žádostí o platbu], do 31. října kalendářního roku následujícího po roce rozpočtových závazků. 

2.Částka, jíž se zrušení přidělení prostředků na závazek týká, se snižuje o částky odpovídající té části rozpočtového závazku, u níž:

a)jsou operace pozastaveny soudním řízením nebo řízením o správním opravném prostředku s odkladným účinkem nebo

b)nebylo možné zažádat o platbu z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění celého plánu NRP nebo jeho části nebo kapitoly Plánu Interreg.

Vnitrostátní orgány, které se odvolávají na vyšší moc podle prvního pododstavce písm. b), musí prokázat přímé důsledky vyšší moci na provádění celého plánu NRP nebo jeho části nebo kapitoly Plánu Interreg.

3.Do 31. ledna zašle členský stát Komisi informace o výjimkách podle odst. 2 prvního pododstavce písm. a) a b) v souvislosti s částkou, která se má vykázat do 31. prosince předcházejícího roku.

4.Prostředky odpovídající zrušeným závazkům v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 a články 8 [Listina] a 9 [horizontální podmínka právního státu] tohoto nařízení mohou být znovu poskytnuty k využití pro potřeby jiných nástrojů nebo programů Unie prováděných v rámci přímého nebo nepřímého řízení, zejména těch, které přispívají k podpoře evropské demokracie, občanské společnosti, hodnot Unie nebo boje proti korupci.

5.Tento článek se nevztahuje na částky poskytnuté jako vnější účelově vázané příjmy a odstavce 1 až 3 se nevztahují na intervence uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g) [druhy intervencí].

Článek 16
Postup zrušení přidělení prostředků na závazek

1.Komise na základě informací, které obdržela ke dni 31. ledna, informuje členský stát o výši, v jaké bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno.

2.Poté, co mu Komise poskytne informaci uvedenou v odstavci 1, má členský stát dva měsíce, aby odsouhlasil částku, jejíž přidělení na závazek má být zrušeno, nebo aby předložil své připomínky.

3.Pokud se zrušení přidělení prostředků na závazek týká částek přidělených v rámci plánu NRP, předloží členský stát Komisi do 30. června žádost o změnu plánu NRP, která bude odrážet sníženou částku podpory. Částky dotčené zrušením přidělení prostředků na závazek a odpovídajícím snížením se v plánu NRP rozdělí na základě pokroku dosaženého při provádění opatření v jednotlivých kapitolách plánu NRP.

4.V případě Plánu Interreg se finanční závazky přijímají na úrovni kapitoly. Pokud se zrušení přidělení prostředků na závazek týká částek přidělených v rámci kapitoly o Plánu Interreg, členský stát, v němž sídlí příslušný řídicí orgán, předloží Komisi do 30. června žádost o změnu této kapitoly, která bude zohledňovat sníženou částku podpory.

5.Pokud žádost podle odstavců 3 a 4 nepředloží, Komise v souladu s těmito odstavci sníží příspěvek z fondu na příslušný kalendářní rok nejpozději do 31. října.

6.V návaznosti na postup zrušení přidělení prostředků na závazek stanovený v tomto článku předloží Komise návrh nového prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje plán NRP v souladu s článkem 23, v němž se zohlední částky, jichž se zrušení přidělení prostředků na závazek týká.

Článek 17
Předběžné financování

1.Za předpokladu přijetí prováděcího rozhodnutí uvedeného v článku 23 Radou a dostupnosti finančních prostředků provede Komise platbu předběžného financování. Částka předběžného financování činí 10 % finančního přídělu Unie uvedeného v článku 14 [rozpočtové závazky] a vyplácí se v tranších během tří po sobě následujících let takto: 4 % v roce 2028, 3 % v roce 2029 a 3 % v roce 2030. Přijme-li Rada prováděcí rozhodnutí po 31. červenci 2028, vyplatí se pouze tranše na roky 2029 a 2030.

2.Komise za předpokladu dostupnosti finančních prostředků poskytne předběžné financování ve výši 12 % finančního příspěvku Unie z fondu na každou kapitolu Plánu Interreg, jak je stanoveno v prováděcím aktu, kterým se schvaluje kapitola plánu Interreg podle článku 8 nařízení XX [Regionální rozvoj, Plán Interreg]. Tato částka bude vyplacena ve třech stejně velkých tranších ve výši 4 % během tří po sobě následujících let.

Je-li na některou kapitolu plánu Interreg poskytnuta podpora z nástroje Globální Evropa, mohou být v prováděcím aktu uvedeném v čl. 8 odst. 1 nařízení XX [Regionální rozvoj, Plán Interreg] [Schválení a změna Plánu Interreg] stanovena zvláštní pravidla pro předběžné financování odchylující se od ustanovení tohoto odstavce.

3.Částky vyplacené v rámci předběžného financování se z účtů Komise zúčtují nejpozději po obdržení výročního balíčku pro poskytnutí jistoty za poslední rok provádění.

Článek 18
Žádost o podporu v podobě půjčky

1. Žádost členského státu o podporu v podobě půjčky musí obsahovat:

a)výši požadované podpory v podobě půjčky;

b)opatření v souladu s článkem 21 [Příprava a předložení plánu], která mají být z této podpory v podobě půjčky financována;

c)finanční potřeby spojené s opatřeními uvedenými v písmenu b);

d)vysvětlení, proč jsou odhadované náklady na plán NRP vyšší než celkový finanční příspěvek Unie, s přihlédnutím k vnitrostátnímu příspěvku.

2.Podpora v podobě půjčky nesmí být vyšší než rozdíl mezi celkovými odhadovanými náklady plánu, po případné revizi, a součtem finančního příspěvku Unie a vnitrostátního příspěvku.

3.Členské státy předloží Komisi žádost o podporu v podobě půjčky do 31. ledna 2028.

4.Komise přidělí členským státům částky podpory v podobě půjčky uvedené v čl. 10 odst. 4 s přihlédnutím k zásadám rovného zacházení, solidarity, proporcionality a transparentnosti. Podíl půjčky poskytnutých třem členským státům, které čerpaly největší podíl poskytnutých půjček, nepřesáhne 60 procent maximální částky uvedené v čl. 10 odst. 4.

Pokud po přidělení půjček uvedených v odstavci 3 zůstanou k dispozici částky na podporu v podobě půjčky, může Komise zveřejnit nové výzvy k vyjádření zájmu o podporu v podobě půjčky. V takovém případě se obdobným způsobem použije postup stanovený v odstavcích 1 až 5 tohoto článku a v článku 19.

5.Půjčka se vyplácí v závislosti na plnění milníků a cílů v souladu s článkem 65 [žádost o platbu].

6.Komise posoudí žádost o podporu v podobě půjčky v souladu s článkem 23 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady].

Článek 19
Dohoda o půjčce, výpůjční a zápůjční operace

1.Za účelem financování podpory v rámci plánu ve formě půjček je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 224 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v článku 23 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady] uzavře Komise s členským státem dohodu o půjčce. Kromě prvků stanovených v čl. 223 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se v dohodě o půjčce stanoví maximální výše půjčky, období dostupnosti, maximální doba trvání každého vyplácení půjčky a podrobné podmínky podpory. Tyto dohody mohou rovněž obsahovat výši předběžného financování a pravidla jeho zúčtování.

Článek 20
Příspěvek členského státu na odhadované náklady

1.Minimální sazba vnitrostátního příspěvku na odhadované náklady na opatření plánu nesmí být nižší než:

a)15 % pro méně rozvinuté regiony,

b)40 % pro přechodové regiony;

c)60 % pro více rozvinuté regiony.

2.Pokud u daného opatření není možné určit podíl provádění v méně rozvinutých regionech, nesmí být míra vnitrostátního příspěvku na odhadované náklady nižší než populačně vážený průměr použitelných sazeb příspěvku jeho regionů stanovený v odstavci 1.

3.Sazba vnitrostátního příspěvku na úrovni každé kapitoly týkající se programu Interreg nesmí být nižší než 20 %. Pro kapitoly podporující spolupráci nejvzdálenějších regionů a přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích se sazba snižuje o [5] procentních bodů.

4.Na intervence uvedené v čl. 35 písm. a), b), c) a g) se žádný vnitrostátní příspěvek nepožaduje. Na tyto intervence se neposkytuje žádné další vnitrostátní financování. Jakákoli sazba příspěvku odchylující se od sazeb uvedených v odstavci 1 na intervence uvedené v hlavě V, včetně případů, kdy nejsou požadovány žádné vnitrostátní příspěvky, se použije pouze na celkovou částku intervencí, která nepřesahuje podíl členského státu na částce stanovené v čl. 10 odst. 2 písm. a) bodě ii), jak je stanoveno v příloze I.

HLAVA III
PLÁNY NÁRODNÍHO A REGIONÁLNÍHO PARTNERSTVÍ

KAPITOLA 1
Příprava a přijetí plánu

Článek 21
Příprava a předložení plánu

1.Každý členský stát vypracuje a předloží Komisi plán NRP, v němž stanoví svůj program reforem, investic a dalších intervencí. Každý plán obsahuje opatření, která tvoří komplexní a ucelený soubor. Členský stát zveřejní plán předložený Komisi na internetových stránkách uvedených v článku 64 [Transparentnost].

2.Každý členský stát připraví a provede plán v partnerství s partnery uvedenými v článku 6 [Partnerství], včetně regionálních a místních orgánů, a v souladu se svým institucionálním, právním a finančním rámcem. Plán obsahuje národní, odvětvové a případně regionální a územní kapitoly.

3.Pro financování jsou způsobilá pouze opatření, jejichž provádění bylo zahájeno od 1. ledna 2028, pokud splňují požadavky stanovené v tomto nařízení a v nařízeních uvedených v čl. 1 odst. 1.

Odchylně od prvního pododstavce mohou být způsobilé pro příspěvek výdaje související s právními závazky vůči příjemcům podpory, které vznikly v rámci intervencí financovaných podle nařízení (EU) 2021/2115, pokud jsou tyto výdaje uvedeny v příslušném plánu NRP v souladu s tímto nařízením a nařízením (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP].

Článek 22
Požadavky na plán NRP

1.Každý plán NRP musí být řádně odůvodněný a podložený a musí obsahovat prvky uvedené v odstavci 2 tohoto článku v souladu se vzorem uvedeným v příloze V.

2.Plán NRP:

a)podporuje obecné cíle stanovené v článku 2, komplexním a přiměřeným způsobem a se zřetelem ke specifickým problémům daného členského státu přispívá ke všem specifickým cílům stanoveným v článku 3 a stanoví intervenční strategii, ze které je zřejmé, jak budou tyto cíle v rámci plánu plněny a financovány, jaká výše financování je potřebná k dosažení obecných cílů a jak je tato výše financování odůvodněna. Plán NRP členského státu s HND na obyvatele nižším než 90 % průměru Unie musí zejména prokázat, že přiměřeným způsobem přispívá ke specifickým cílům stanoveným v čl. 3 písm. a) bodech vii) a ix) a v čl. 3 písm. d) bodě v);

b)účinně řeší všechny zjištěné problémy nebo jejich významnou část:

(I)v kontextu evropského semestru, zejména v příslušných doporučeních pro daný členský stát, včetně těch, která se týkají evropského pilíře sociálních práv;

(II)v dalších souvisejících dokumentech oficiálně přijatých nebo posouzených Komisí v souvislosti s cíli stanovenými v článku 3 [specifické cíle], včetně vnitrostátních doporučení SZP stanovených v článku 2 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP], doporučení pro Digitální dekádu vydaných na základě článku 6 rozhodnutí, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda, a vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu;

(III)v příslušných dokumentech a strategiích přijatých Radou nebo Komisí v oblasti vnitřní bezpečnosti, evropské integrované správy hranic, vízové politiky a azylu a migrace, s přihlédnutím k schengenské informační architektuře, schengenskému hodnoticímu mechanismu v souladu s nařízením (EU) 2022/922, posouzení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 a monitorovacímu mechanismu Agentury Evropské unie pro otázky azylu v souladu s nařízením (EU) 2021/2303.

Členský stát poskytne vysvětlení, jakým způsobem jsou v jeho plánu NRP řešeny problémy a doporučení pro jednotlivé země a jaká je předpokládaná výše financování a jak plán NRP:

a)odpovídá zejména národním střednědobým fiskálně-strukturálním plánům podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263, národním plánům na obnovu přírody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 17 , vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 18 a národním strategickým plánům pro digitální dekádu podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 19 ;

b)přispívá k dotvoření jednotného trhu, zejména tím, že stanoví opatření s přeshraničním, nadnárodním nebo vícestátním rozměrem, včetně zohlednění projektů nacházejících se v rámci hlavní a rozšířené hlavní sítě, jak jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1679 20 , že zohlední a prostřednictvím rozvoje vnitrostátních sítí umožní projekty společného zájmu, jak jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 21 , že podpoří významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) a operace, kterým byla udělena pečeť konkurenceschopnosti, a že povede k provedení opatření, o něž se opírá unie úspor a investic;

c)obsahuje seznam a popis opatření seskupených do kapitol, včetně obecných a specifických cílů, které každé z těchto opatření primárně sleduje, a seznam předpokládaných milníků a cílů s jejich orientačním datem dokončení během programového období, včetně dodatečných opatření a souvisejících milníků a cílů v případě, že dotyčný členský stát požádá o podporu v podobě půjčky. Opatření spojená se SZP musí splňovat požadavky stanovené v hlavě V [SZP], nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] a nařízení (EU) 202X/XXXX [společná organizace zemědělských trhů] a opatření spojená se společnou rybářskou politikou musí splňovat požadavky stanovené v článku XX nařízení XX [SRP]. Ukazatele navržené pro cíle vycházejí vyjma řádně odůvodněných případů z ukazatelů výstupů uvedených v příloze I nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o výkonnosti];

d)stanoví celkové odhadované náklady na opatření v souladu se vzorem uvedeným v příloze V jako součást plánu nebo žádosti o jeho změnu, a to v celkové výši odpovídající alespoň součtu finančního příspěvku Unie, případných požadovaných půjček a vnitrostátního příspěvku, případně spolu s informacemi o stávajícím nebo plánovaném financování ze strany Unie, podložené náležitým odůvodněním a vysvětlením dokládajícím jejich věrohodnost a přiměřenost, soulad se zásadou nákladové efektivnosti, řádného finančního řízení a jejich úměrnost ve vztahu k očekávanému hospodářskému a sociálnímu dopadu. Nenaplánovaná částka vyčleněná jako částka flexibility se považuje za součást celkových odhadovaných nákladů na opatření;

e)stanoví jasná opatření pro účinné monitorování a provádění plánu dotčeným členským státem, včetně odpovědných orgánů a monitorovacích výborů, která budou v souladu s cílem vytvořit spolehlivý systém víceúrovňové správy založený na zásadě partnerství, očekávaným přístupem k zajištění komunikace a viditelnosti, určením potenciálních potřeb v oblasti technické podpory a s jasným a účinným rozdělením rolí vnitrostátních a regionálních orgánů, pokud jde o odpovědnost za plánování, provádění, finanční řízení, monitorování a hodnocení, ve shodě s institucionálním a právním rámcem daného členského státu;

f)snižuje hospodářské, sociální a územní rozdíly v méně rozvinutých, přechodových a rozvinutějších regionech, a to zejména tím, že:

(I)přiděluje zdroje méně rozvinutým, přechodovým a více rozvinutým regionům v souladu s jejich specifickými problémy, které se uvedou v příloze V na základě metodiky stanovené v příloze VII;

(II)soustředí zdroje do méně rozvinutých regionů stanovením minimálních částek pro každý členský stát na základě metodiky uvedené v příloze II;

(III)věnuje pozornost specifickým potřebám příhraničních regionů, severních řídce osídlených regionů, venkovských a městských oblastí, oblastí postižených průmyslovou transformací, ostrovů, které se uvedou v příloze V na základě metodiky stanovené v příloze VII;

(IV)posiluje hospodářský a sociální rozvoj nejvzdálenějších regionů; jež mají být stanoveny ve zvláštních opatřeních pro dotčená území v souladu s článkem 46;

g)soustředí zdroje na:

(I)podporu generační obměny v odvětví zemědělství v souladu s článkem 8 nařízení XX [SZP, generační obměna], jakož i v odvětví rybolovu a akvakultury;

(II)sociální opatření v souladu s přílohou VI [sociální příděly];

(III)podporu rybolovu, akvakultury a námořních činností, včetně drobného rybolovu, provádění SRP, jak je stanoveno v nařízení EU XX [SRP], jakož i Evropského paktu pro oceány v souladu s přílohou V [vzor plánu];

h)účinně přispívá:

(I)k podpoře využívání intervencí v oblasti spolupráce uvedených v článku 74 [intervence v oblasti spolupráce], včetně integrovaných územních investic ve městech, městských, venkovských a pobřežních oblastech, komunitně vedeného místního rozvoje nebo jiných územních nástrojů včetně strategií pro spravedlivý přechod a inteligentní specializaci, jakož i programu LEADER uvedeného v článku 77 [LEADER];

(II)ke zlepšení odolnosti zemědělských podniků a řízení rizik na úrovni zemědělských podniků a k podpoře přechodu zemědělství a venkovských oblastí na digitální technologie a data s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost, udržitelnost a odolnost;

(III)prioritním oblastem životního prostředí a klimatu stanoveným v článku 4 nařízení (EU) 202X/XXXX [SZP – prioritní oblasti životního prostředí a klimatu];

i)podporuje partnerství, výměnu znalostí a případně distribuci zemědělských produktů a za tímto účelem uvede:

(I)které zúčastněné strany byly konzultovány, jak byly vybrány, jak byla zajištěna jejich reprezentativnost a předcházení střetu zájmů a jak jsou jejich vstupy zohledněny v plánu v souladu s kodexem chování pro partnerskou spolupráci 22 , a shrne rovněž proces konzultací, které proběhly v souvislosti s přípravou plánu a jednotlivých kapitol;

(II)zemědělský znalostní a inovační systém včetně jeho organizačního uspořádání v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP – zemědělské znalostní a inovační systémy a zemědělské poradenské služby];

(III)varianty pro školní projekt EU v souladu s hlavou I částí II kapitolou IIa nařízení (EU) č. 1308/2013;

j)upřesní, jak plán NRP a jeho provádění naplňují zásadu stanovenou v čl. 6 odst. 3, včetně popisu ochranných postupů uvedených v čl. 3 odst. 4 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP], jejich územní působnosti, zemědělců a dalších příjemců podpory, na které se daný postup vztahuje, a shrnutí ochranného postupu a doplňkovosti různých prvků zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku a příslušných opatření podporovaných v rámci plánu NRP;

k)vysvětlí, jak systém členského státu a jeho opatření umožňují dostatečně zajistit řádné, účinné a účelné využívání zdrojů Unie v souladu s řádným finančním řízením a ochranou jejích finančních zájmů, a to na základě klíčových požadavků stanovených v příloze IV [klíčové požadavky], a uvedou i opatření k řešení případných nedostatků;

l)uvede zavedená opatření, která zajistí, že v případě přerušení platebních lhůt nebo pozastavení financování Unie, finančních oprav nebo jiných opatření k zajištění ochrany finančních zájmů Unie budou členské státy plnit své povinnosti a pokračovat v platbách příjemcům podpory, příjemcům finančních prostředků, konečným příjemcům finančních prostředků, dodavatelům a účastníkům;

m)v případě potřeby poskytne bezpečnostní sebehodnocení založené na společných objektivních kritériích, v němž označí případné bezpečnostní problémy a podrobně uvedou, jak budou tyto problémy řešit, aby byly splněny příslušné platné právní předpisy;

n)zdůvodní soudržnost plánu a součinnost a doplňkovost jednotlivých opatření na podporu plnění cílů uvedených v článcích 2 a 3 a popíše, jakým způsobem budou uspokojovány potřeby více než jedné cílové skupiny, včetně potřeb venkovských a pobřežních komunit, a na základě jakých ujednání bude možné tuto součinnost kapitalizovat;

o) předloží vlastní posouzení toho, jak jsou dodržovány horizontální podmínky Listiny uvedené v článku 8 [článek o Listině];

p)uvede, jakým způsobem plán a jeho předpokládané provádění zajišťují dodržování horizontální podmínky právního státu uvedené v článku 9 [horizontální podmínka právního státu], včetně opatření přijatých v návaznosti na doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci poslední zprávy o právním státu a evropského semestru, a uvede rovněž opatření, která mají řešit zjištěné problémy týkající se dané země;

q)zajistí, aby plán NRP přispíval k naplňování sociálních cílů Unie. Na splnění těchto cílů se věnuje nejméně 14 % celkového příspěvku Unie a půjček, přičemž při výpočtu se použijí koeficienty uvedené v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) …/…[nařízení o výkonnosti]. Částka uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. a) bodě ii) a vnější účelově vázané příjmy ze Sociálního klimatického fondu se ze základu pro výpočet tohoto minimálního přídělu vylučují.

r)zajistí, aby plán NRP přispíval k plnění cílů Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. Na splnění těchto cílů se věnuje určitý minimální procentní podíl celkového přídělu Unie na plán NRP, odpovídající specifickému cíli výdajů v oblasti klimatu a životního prostředí uvedenému v příloze III nařízení (EU) …/… [nařízení o výkonnosti].

Odchylně od odstavce 1 může Komise požádat členské státy, aby na cíle v oblasti klimatu a životního prostředí přispěly nižším nebo vyšším minimálním procentem z celkového přídělu na plán. Konkrétní procentní podíl stanoví Komise při schvalování plánu NRP.

Při stanovení procentního podílu Komise zohlední své posouzení pokroku členského státu a jeho předpokládané trajektorie plnění jeho cílů podle nařízení (EU) 2018/842 (nařízení o sdílení úsilí), jak je podrobně uvedeno v jeho nejnovějším posouzení vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, jakož i plnění jeho cílů podle nařízení (EU) 2024/1991 (nařízení o obnově přírody) v souladu s plány obnovy přírody.

3.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 [výkon přenesené pravomoci] za účelem změny vzoru uvedeného v příloze V.

Článek 23
Návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady

1.Komise posoudí plán nebo pozměněný plán předložený členským státem a jeho soulad s tímto nařízením do čtyř měsíců od jeho předložení a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady. Při posuzování Komise zajistí, aby plán NRP splňoval všechny požadavky stanovené v tomto nařízení, zejména v článku 22.

2.Komise může členským státům předložit připomínky a vyžádat si doplňující informace.

V řádně odůvodněných případech může Komise požádat o zahrnutí dodatečných opatření nebo o změnu opatření navržených členským státem.

Členský stát poskytne požadované doplňující informace a v případě potřeby svůj plán přezkoumá se zřetelem k připomínkám a požadavkům Komise. Lhůta uvedená v odstavci 1 se přerušuje ode dne následujícího po dni, kdy Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty, do dne, kdy členský stát Komisi odpoví.

3.Pokud plán nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1, sdělí Komise dotčenému členskému státu ve lhůtě stanovené v odstavci 1 řádně odůvodněné stanovisko.

4.Pokud Komise dospěje k závěru, že plán splňuje požadavky uvedené v odstavci 1, ve svém návrhu prováděcího rozhodnutí Rady stanoví:

a)celkový příspěvek Unie;

b)výši podpory v podobě půjčky, pokud o ni dotyčný členský stát požádá; a související výši předběžného financování, jakož i dobu dostupnosti půjčky;

c)seznam opatření, na která se vztahuje příspěvek Unie a půjčky obsažené v plánu NRP.

5.V řádně odůvodněných případech, kdy Komise dospěje k závěru, že jedno nebo více opatření plánu nesplňuje požadavky uvedené v odstavci 1 a že členské státy uspokojivě nevyhověly příslušné žádosti podané v souladu s odst. 2 druhým pododstavcem, může v návrhu Komise, který je uveden v odstavci 4, poukázat na nedostatky týkající se těchto opatření.

6.Rada přijme prováděcí rozhodnutí uvedená v odstavci 1 zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise.

7.Jakmile Rada přijme prováděcí rozhodnutí podle odstavce 6, přijme Komise rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, jež mimo jiné stanoví:

a)milníky a cíle vztahující se k provádění opatření obsažených v plánu NRP a pro každý z nich odpovídající výplatní hodnotu;

b)roční příspěvek Unie na základě procentních podílů uvedených v čl. 14 odst. 1 [závazky].

Oznámení tohoto rozhodnutí Komise dotčenému členskému státu představuje právní závazek.

Pokud se použije čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení o víceletém finančním rámci, může být toto rozhodnutí o financování změněno v souladu s výsledkem ročního rozpočtového procesu.

8.Dotčený členský stát může předložit žádosti o platbu na konkrétní opatření, která jsou ovlivněna nedostatky zjištěnými v prováděcích rozhodnutích přijatých Radou, ale Komise příslušné platby neprovede, dokud nebudou nedostatky odstraněny.

KAPITOLA 3 
Revize plánu NRP

Článek 24
Změna plánu NRP

1.Členský stát může Komisi předložit odůvodněnou žádost o změnu svého plánu NRP spolu s pozměněným plánem NRP, ve kterém objasní očekávaný dopad dané změny na dosažení cílů uvedených v článcích 2 a 3.

2.Komise posoudí soulad pozměněného plánu NRP s tímto nařízením, včetně článku 23 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady], a může vznést připomínky do tří měsíců od předložení pozměněného plánu NRP.

3.V řádně odůvodněných případech a bez ohledu na to, zda členský stát předložil odůvodněnou žádost o změnu svého plánu NRP podle odstavce 1, může Komise rovněž navrhnout členskému státu změnu stávajících nebo zavedení nových opatření.

4.Členský stát přezkoumá pozměněný plán NRP do jednoho měsíce ode dne předložení připomínek Komise uvedených v odstavci 2, přičemž zohlední připomínky a návrhy Komise uvedené v odstavcích 2 nebo 3.

5.Pokud Komise nepředloží žádné připomínky nebo pokud je přesvědčena, že všechny předložené připomínky byly řádně zohledněny, a pokud by změna plánu NRP vedla ke změně celkového příspěvku Unie, výše podpory v podobě půjčky nebo seznamu opatření nebo k tomu, že by jedno nebo více opatření plánu přestalo splňovat požadavky uvedené v čl. 23 odst. 1 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady], předloží Komise návrh nového prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s článkem 23 nejpozději do čtyř měsíců po předložení pozměněného plánu NRP. Rada přijme nové prováděcí rozhodnutí zpravidla do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komise. Komise poté odpovídajícím způsobem změní rozhodnutí o financování uvedené v čl. 23 odst. 7 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady].

Pokud by změna plánu NRP nevedla ke změně celkového příspěvku Unie, výše podpory v podobě půjčky nebo seznamu opatření, Komise postupuje přímo a rozhodnutí o financování uvedené v čl. 23 odst. 7 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady] odpovídajícím způsobem změní.

6.Přijetí rozhodnutí uvedených v odstavci 5 se nevyžaduje:

a)v případě oprav čistě administrativní nebo redakční povahy nebo v případě drobných úprav plánu NRP, jimiž se cíl stanovený v plánu NRP zvyšuje nebo snižuje o méně než 5 %. Tato pravidla použijí členské státy pro každý cíl pouze jednou a úpravy oznámí Komisi. Změny musí být v souladu se všemi požadavky plánu NRP, včetně revize informací o kalkulaci nákladů;

b)v případě změn podle čl. 31 odst. 7.

7.Členské státy zajistí, aby výše odhadovaných celkových nákladů na jejich plán NRP zůstala přiměřená a věrohodná po celou dobu jeho provádění v souladu se zásadou řádného finančního řízení, a v případě potřeby požádají o změnu svého plánu v souladu s odstavcem 1.

8.Konkrétní opatření uvedená v prováděcím rozhodnutí podle čl. 9 odst. 4 nebo podléhající rozhodnutí o uložení opatření na ochranu rozpočtu podle nařízení (EU, Euratom) 2020/2092 se nemění, dokud není toto rozhodnutí zrušeno, ledaže by účelem změny bylo podpořit opatření přispívající ke splnění horizontální podmínky právního státu nebo k řešení situace, která vedla k přijetí výše uvedených rozhodnutí.

9.Konkrétní opatření uvedená v prováděcím rozhodnutí podle čl. 8 odst. 4 [podmínky Listiny] nelze měnit, dokud nebude rozhodnutí zrušeno, ledaže by účelem změny bylo podpořit opatření, která přispívají:

a)ke splnění horizontální podmínky Listiny;

b)k řešení významných změn v prioritách Unie v rámci limitu 30 % částek spojených s dotčenými konkrétními opatřeními.

10.Členský stát není povinen přezkoumávat části plánu NRP, které nejsou přímo dotčeny zamýšlenými změnami, jež navrhl.

Článek 25
Přezkum v polovině období

1.Členské státy přezkoumají své plány NRP s těmito zřeteli:

a)úkoly stanovené v souladu s čl. 22 odst. 2 písm. a), b) a c) [Požadavky plánu];

b)socioekonomická situace dotčeného členského státu nebo regionu se zvláštním důrazem na územní potřeby, s přihlédnutím k negativnímu vývoji v oblasti finanční, hospodářské nebo sociální; 

c)hlavní výsledky příslušných průběžných hodnotících zpráv;

d)pokrok při plnění opatření s přihlédnutím k významným potížím, které se v průběhu provádění plánu NRP vyskytly;

e)významné projekty společného evropského zájmu (IPCEI) a projekty, kterým byla udělena některá z pečetí;

f)výskyt jakékoli krize;

g)potřeba zajistit při provádění plánu trvalé dodržování horizontálních podmínek právního státu a Listiny, zejména s ohledem na výzvy specifické pro jednotlivé země, které byly zjištěny v souvislosti se zprávou o právním státu a evropským semestrem.

2.Členský stát předloží do 31. března 2031 pozměněný plán NRP, v němž uvede výsledek přezkumu v polovině období, včetně přezkumu odhadovaných celkových nákladů na opatření, na něž se plán vztahuje, a návrhu dodatečných opatření, která mají být podpořena částkou flexibility uvedenou v čl. 14 odst. 2.

3.Pozměněný plán obsahuje:

a)revidovaná nebo nová opatření;

b)aktualizované odhadované celkové náklady na plán a požadovanou částku flexibility;

c)revidované nebo nové milníky a cíle.

4.Revidovaný plán se schvaluje v souladu s článkem 24 [o změně].

HLAVA IV
Facilita EU

Článek 26
Obecná ustanovení o provádění Facility EU

1.Částka uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. b) [rozpočet] se přiděluje prostřednictvím Facility EU.

2.Facilita se provádí v rámci sdíleného, přímého nebo nepřímého řízení, jak je stanoveno v rozhodnutí o financování přijatém v souladu s čl. 31 odst. 1.

3.Facilita může poskytovat prostředky financování v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509. Může mít podobu grantů poskytovaných přímo subjektům podle článku 70 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII tohoto nařízení. Facilita EU může rovněž poskytovat finanční prostředky ve formě rozpočtových záruk a finančních nástrojů, a to i v kombinaci s granty nebo s jinými formami nevratné podpory v rámci operací kombinování zdrojů finančních nástrojů.

4.Prostředky financování z Facility EU se použijí na tyto její složky:

a)63 223 000 000 miliard EUR na akce Unie, včetně Jednotné bezpečnostní sítě uvedené v odst. 1 písm. j) přílohy XV [akce Unie], akce Unie uvedené v odst. 1 písm. l) přílohy XV (akce Unie podporované z Facility EU, akce v oblasti vnitřních věcí), podpůrné akce programu LIFE uvedené v odst. 1 písm. n) přílohy XV [akce Unie], solidární akce uvedené v odst. 1 písm. i) přílohy XV [akce Unie] podporované z Facility EU;

b)8 710 000 000 EUR na rezervu pro nově se objevující výzvy a priority („rozpočtový polštář“).

5.Komise stanoví celkovou částku, jež má být pro facilitu uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.

6.Akce Unie uvedené v příloze XV odst. 1 písm. c) [akce Unie podporované Facilitou EU, oblast politiky týkající se sociálních investic a dovedností] se provádějí v souladu s odstavci 7, 8 a 9 tohoto článku a článkem 27 [Provádění formou rozpočtových záruk, finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů]. 

Na provádění těchto akcí Unie se použijí články 21 až 25 [nástroj InvestEU Evropského fondu pro konkurenceschopnost], článek 14 [řídicí a poradní výbory], článek 1 [předmět], článek 31 [přístup k finančním prostředkům Unie], článek 26 [poradenské služby] a článek 28 [podpora podnikání] nařízení [Evropský fond pro konkurenceschopnost].

7.Pro účely akcí Unie uvedených v odst. 1 písm. c) přílohy XV se finanční krytí Facility EU použije na vytvoření rezervy pro příslušnou částku rozpočtové záruky stanovené v [nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost].

8.V souladu s čl. 214 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se rezervy uvedené v odstavci 7 tvoří do roku [2037] a zohledňují pokrok při schvalování a podepisování finančních a investičních operací na podporu cílů facility.

9.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na facilitu poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

10.Odchylně od článků 63 a 64 [shromažďování a zaznamenávání údajů a transparentnost] se v případě, že je facilita prováděna v přímém nebo nepřímém řízení, použijí pravidla stanovená v čl. 36 odst. 6 a 10 a článku 38 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

11.Facilita může poskytovat podporu Unie na akce ve třetích zemích nebo týkající se těchto zemí, pokud akce přispívá k cílům stanoveným v článcích 2 a 3 tohoto nařízení, článku 3 nařízení [azyl a migrace], článku 3 nařízení [hranice a víza] a článku 3 nařízení [vnitřní bezpečnost]. Tyto akce musí sloužit zájmům vnitřní politiky Unie a být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie.

Článek 27
Provádění formou rozpočtových záruk, finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů

1.Rozpočtová záruka a finanční nástroje, a to i v kombinaci s granty nebo s jinými formami nevratné podpory v rámci operací kombinování zdrojů, se v rámci facility provádějí v souladu s hlavou X nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Odchylně od čl. 211 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pokud jsou finanční nástroje nebo rozpočtové záruky prováděny v rámci nepřímého řízení, uzavře Komise dohody se subjekty podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) uvedeného nařízení.

3.Pokud rozhodnutí o financování, kterým se facilita provádí, stanoví, že financování ze strany Unie má formu rozpočtové záruky, použije rozpočtovou záruku stanovenou nařízením XX [nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost] v rámci její maximální výše.

4.Aniž je dotčen čl. 26 odst. 9, mohou členské státy, třetí země a jiné třetí strany poskytovat zvláštní příspěvky na rozpočtovou záruku zřízenou [Evropským fondem pro konkurenceschopnost] nebo na finanční nástroj v souladu s čl. 211 odst. 2 a čl. 221 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Tyto příspěvky na rozpočtovou záruku zajistí její dodatečnou výši.

Jsou-li tyto příspěvky poskytnuty formou peněžité částky, představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

5.Komise poskytne rozpočtovou záruku nebo pověření k provádění finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů prostřednictvím dohod o přiznání příspěvku nebo záručních dohod uzavřených podle nařízení [nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost] se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 v souladu s pravidly nařízení [nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost].

Bez ohledu na první pododstavec může Komise v souladu s pravidly nařízení [nařízení o Evropském fondu pro konkurenceschopnost] uzavřít samostatné dohody o přiznání příspěvku nebo záruční dohody s jinými subjekty, než jsou subjekty uvedené v tomto pododstavci.

Článek 28
Přidružené třetí země 

1.Facilita může být otevřena účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článcích 2 a 3 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují na:  

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i evropské mikrostáty;  

b)přistupující, kandidátské a potenciální kandidátské země;  

c)země evropské politiky sousedství;  

d)jiné třetí země.  

2.Dohody o přidružení týkající se účasti na programu:  

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;  

b)stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;  

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;  

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy. Třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí, že rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování EU, a rozsudky a usnesení Evropského soudního dvora jsou přímo vykonatelné;  

e)v příslušných případech zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku. 

3.Odchylně od odstavce 1 je účast třetích zemí vyloučena u opatření přispívajících ke specifickým cílům stanoveným v čl. 3 písm. d) bodech i), ii) a iii).

Článek 29
Podpora činností ve třetích zemích nebo v souvislosti s nimi

Podpora Unie může být poskytnuta na akce ve třetích zemích nebo v souvislosti s nimi, pokud tyto akce přispívají k cílům stanoveným v článku 3 [Specifické cíle]. Tyto akce musí sloužit zájmům vnitřní politiky Unie a být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie. 

Článek 30
Způsobilé subjekty v rámci přímého a nepřímého řízení

1.V udělovacích řízeních týkajících se grantů, cen, finančních nástrojů a kombinování zdrojů v rámci přímého a nepřímého řízení mohou být pro financování z prostředků Unie způsobilé tyto právní subjekty:

a)subjekty usazené v členském státě nebo v přidružené třetí zemi;

b)mezinárodní organizace;

c)jiné subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení akce a přispívá k cílům stanoveným v článcích 2 a 3.

2.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v článku 28 tohoto nařízení. Na zúčastněné přidružené třetí země se použijí obdobně pravidla platná pro členské státy.

3.Na udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, se vztahují omezení v souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

4.Pracovní program podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 nebo dokumenty související s udělovacím řízením může/mohou kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo může/mohou pro specifické akce stanovit další kritéria způsobilosti. Zejména v zadávacích řízeních se v souladu s právními předpisy EU z bezpečnostních důvodů omezuje způsobilost vysoce rizikových dodavatelů.

Článek 31
Akce Unie

1.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí o financování uvedené v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, v němž určí cíle a akce, které mají být podporovány, a upřesní částky pro akce Unie uvedené v příloze XV tohoto nařízení [akce Unie]. Rozhodnutí o financování může být roční nebo víceleté. Určení cílů a akcí musí být založeno na spravedlivých a transparentních kritériích a musí zajistit vyvážené rozdělení prostředků.

2.Pro účely akcí Unie uvedených v odst. 1 písm. j) přílohy XV tohoto nařízení [akce Unie, Jednotná bezpečnostní síť] a v závislosti na rozpočtových možnostech se rozhodnutí o financování uvedené v odstavci 1 vhodným způsobem změní, aby podpořilo přijetí aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů podle nařízení (EU) č. 1308/2013. Tyto akce Unie se považují za intervence založené na výstupech a provádějí se v rámci sdíleného řízení v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

3.Rozhodnutí o financování uvedené v odstavci 1 zohlední podíl částek, které má Komise poskytnout členským státům:

a)v souladu s článkem 7 nařízení XX [nařízení o hranicích], kdy představují vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2025/2509 a

b)v souladu s článkem 8 nařízení XX [nařízení o hranicích] a článkem 9 nařízení XX [nařízení o migraci], kdy představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2025/2509.

Částky uvedené v prvním pododstavci se poskytují v souladu s odstavcem 7 tohoto článku.

4.Pokud je akce Unie prováděna v rámci přímého řízení, mohou být členy hodnotící komise uvedené v článku 153 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 externí odborníci.

5.Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu pokrývají rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

6.Pokud je akce Unie prováděna v rámci sdíleného řízení, obdrží členský stát na provádění této akce podporu Unie, která doplní jeho finanční příspěvek podle článku 10 [rozpočet].

Finanční prostředky na akce Unie se nepoužijí na jiná opatření plánu NRP členského státu, s výjimkou řádně odůvodněných okolností a případů schválených Komisí na základě změny plánu NRP členského státu, včetně případů, kdy se plánované využití zdrojů v rámci plánu změní v souladu s článkem 34 [změna plánu v krizových situacích].

Ustanovení druhého pododstavce se použije rovněž v případě, že se plánované využití zdrojů v rámci plánu změní v souladu s článkem 34 [změna plánu v krizových situacích].

7.Pokud je akce Unie prováděna v souladu s odstavcem 6, může Komise s ohledem na druh akce Unie a preference dotčeného členského státu přidělit členskému státu finanční prostředky z Facility EU v souladu s rozhodnutím o financování uvedeným v odstavci 1. Po přidělení prostředků z tohoto nástroje navrhne dotčený členský stát dodatečná opatření, která mají být do plánu NRP doplněna. Tento postup se nepoužije pro akce Unie uvedené v příloze XV odst. 1 písm. i) a akce týkající se více než jednoho členského státu přílohy XV [akce Unie] a odchylně od čl. 13 odst. 3 [Technická pomoc z podnětu členských států] nezvyšuje podporu Unie na technickou pomoc. Pokud Komise některá nebo všechna navrhovaná dodatečná opatření přijme, oznámí to členskému státu. Toto oznámení představuje právní závazek, který přistupuje k právnímu závazku uvedenému v čl. 23 odst. 7. Při příští změně, která vyžaduje rozhodnutí podle čl. 24 odst. 5, zahrne členský stát do svého plánu pro informaci všechna přijatá dodatečná opatření.

8.Pokud se plán NRP změní v návaznosti na akce Unie uvedené v příloze XV odst. 1 písm. i) (akce Unie, přírodní katastrofy), jsou opatření požadovaná členským státem a související s těmito změnami způsobilá ode dne, kdy krize nastala, a jsou plánována jako opatření spadající pod cíl „Podpora opatření pro řešení krize prostřednictvím rekonstrukcí, oprav a zvyšování odolnosti“. Tento cíl doplňuje cíle stanovené v článcích 2 a 3 (cíle plánu) a použije se pouze pro opatření plánovaná v reakci na krizové situace, včetně případů, kdy se plánované využití zdrojů v rámci plánu NRP změní v souladu s článkem 34 [změna plánu v krizových situacích].

9.Kromě čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se prostředky na závazky a platby na akce Unie uvedené v odst. 1 písm. i) a j) přílohy XV [akce Unie, Jednotná bezpečnostní síť], které nebyly využity do konce rozpočtového roku, na který byly zaúčtovány, automaticky přenášejí.

Prostředky na závazky přenesené v souladu s prvním pododstavcem mohou být použity do roku 2034. Prostředky na závazky a na platby přenesené v souladu s prvním pododstavcem se použijí nejdříve v následujícím rozpočtovém roce.

10.Ke dni 1. září každého roku zůstává k dispozici nejméně jedna čtvrtina roční částky stanovené v rozpočtu na akce Unie uvedené v příloze XV odst. 1 písm. i), aby byly pokryty potřeby vzniklé do konce daného roku.

11.Kromě kritérií pro způsobilé náklady stanovených v článku 189 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 platí, že náklady vynaložené členskými státy na provádění mimořádných veterinárních a fytosanitárních opatření v rámci specifického cíle stanoveného v písmenu g) přílohy XV [akce Unie] tohoto nařízení: a) jsou způsobilé přede dnem podání žádosti o grant podle čl. 196 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509; b) jsou způsobilé ode dne podezření na výskyt nákazy zvířat nebo přítomnosti škodlivého organismu rostlin, pokud tento výskyt nebo tato přítomnost jsou následně potvrzeny. Před podáním žádosti o grant musí být Komisi předloženo hlášení o výskytu nákazy zvířat v souladu s článkem 19 nebo 20 a pravidly přijatými na základě článku 23 nařízení (EU) 2016/429 nebo o přítomnosti karanténního škodlivého organismu pro Unii v souladu s článkem 9, 10 nebo 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031. Odchylně od čl. 111 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 přijme Komise rozpočtový závazek na grant poskytnutý na tato mimořádná opatření po posouzení žádostí o platbu předložených členskými státy.

Článek 32
Výdaje související s opatřeními veřejné intervence v rámci Jednotné bezpečnostní sítě

1.Není-li s ohledem na veřejnou intervenci stanovena částka za jednotku, pro účely Jednotné bezpečnostní sítě zřízené v rámci facility jako akce Unie se dané opatření financuje na základě jednotných paušálních částek, zejména pokud jde o finanční prostředky, které pocházejí z členských států a jsou používány na nákup produktů, hmotné operace v souvislosti se skladováním a případně na zpracování produktů způsobilých pro veřejnou intervenci podle článku 11 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 229 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 33
Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority

1.Částka uvedená v čl. 26 odst. 4 písm. b) [rozpočtový polštář] se použije zejména tam, kde je to nejpotřebnější a řádně odůvodněné, zejména tedy:

a)k zajištění odpovídající reakce Unie v případě nepředvídaných okolností;

b)na podporu nových iniciativ nebo priorit Unie.

2.Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí o financování uvedená v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, v nichž určí cíle a akce, které mají být podporovány, a upřesní částky pro rozpočtový polštář stanovený v čl. 26 odst. 4 písm. b) tohoto nařízení [obecné ustanovení o provádění Facility EU]. 

3.Kromě čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se prostředky na závazky a na platby, které nebyly vyčerpány do konce rozpočtového roku, na který byly zaúčtovány, automaticky přenášejí.

Prostředky na závazky přenesené v souladu s prvním pododstavcem mohou být použity do konce roku 2033. Prostředky na závazky a na platby přenesené v souladu s prvním pododstavcem se použijí nejdříve v následujícím rozpočtovém roce.

Článek 34
Změna plánu NRP v případě krizových situací

1.Členské státy mohou požádat o změnu plánů NRP v souladu s článkem 24 [změna plánu] s cílem poskytnout podporu opatřením podobné povahy, jako jsou opatření uvedená v odst. 1 písm. i) přílohy XV [přírodní katastrofy], jakož i s cílem poskytnout krizové platby zemědělcům postiženým přírodními katastrofami a podpořit investice podporující obnovu zemědělského potenciálu, pokud je za takové uznal příslušný veřejný orgán členského státu.

Členský stát může poskytovat zemědělcům krizové platby pouze tehdy, když: 

a)jeho příslušný orgán formálně uznal, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je tímto členským státem definována; 

b)byla přijata opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 k eradikaci nebo omezení výskytu choroby rostlin nebo škodlivého organismu; 

c)byla přijata opatření k prevenci nebo eradikaci nákaz zvířat uvedených v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882; nebo 

d)byla přijata opatření týkající se nově se objevující nákazy v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429. 

2.Pokud žádost o změnu překročí hranici 1 % finančního příspěvku Unie v rámci plánu, může členský stát navíc požádat o naplánování až 2,5 % částky finančního příspěvku Unie ze své částky flexibility, jejíž využití nebylo dosud naplánováno, v mezích stanovených v článku 12 [rozpočtové závazky] na opatření uvedená v odstavci 1 tohoto článku.

3.Pokud požadovaná a dostupná částka podle odstavce 2 nepostačuje k pokrytí potřeb, mohou členské státy požádat o dodatečnou podporu z akcí Unie uvedených v článku 26 [obecné ustanovení o provádění Facility EU] v závislosti na dostupnosti finančních prostředků.

4.Pokud dostupná částka podle odstavce 3 nepostačuje k pokrytí potřeb, mohou členské státy za předpokladu dostupnosti finančních prostředků získat dodatečnou podporu z „rozpočtového polštáře“ podle čl. 26 odst. 4 písm. b) [obecné ustanovení o provádění Facility EU].

5.Členský stát předloží žádost o změnu plánu NRP uvedeného v odstavci 1 a případně v odstavcích 2 a 3 do čtyř měsíců ode dne, kdy příslušný orgán vyhlásil stav krize, a uvede v ní důvody a popíše, jaké vznikly škody a co je třeba opravit a obnovit. Předložená změna má tyto součásti:

a)popis opatření, která mají odstranit škody způsobené krizí a podpořit opravy a pokrizovou obnovu, s uvedením odhadovaných nákladů a odpovídajících milníků a cílů;

b)případně též požadované částky, které mají být uvolněny z částky flexibility a z facility, a to až do výše celkových odhadovaných nákladů na související opatření a s přihlédnutím k nově naplánovaným částkám.

6.Odchylně od článku 24 [změna plánu] Komise učiní vše pro to, aby schválila každou změnu plánu NRP do 15 pracovních dnů od jejího předložení členským státem.

7.Komise formou mimořádného předběžného financování uhradí v závislosti na dostupnosti finančních prostředků až 80 % přídělu na opatření uvedená v odstavci 5, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení změny plánu uvedeném v odstavci 6. Tato platba doplní předběžné financování plánu NRP podle článku 17 [předběžné financování] a je každoročně zúčtována.

8.Členské státy se mohou rozhodnout použít postup stanovený v tomto článku pro podporu poskytovanou podle přílohy XV odst. 1 písm. l) (akce Unie podporované z Facility EU, akce v oblasti vnitřních věcí).

9.Odstavce 3 a 4 se nevztahují na poskytování krizových plateb zemědělcům postiženým přírodními katastrofami.

HLAVA V
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

KAPITOLA I

Článek 35
Typy intervencí

1.V souladu s intervencemi uvedenými v článku XX [druhy podpory] nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] jsou stanoveny tyto intervence SZP:

a)postupně se snižující podpora příjmu vázaná na plochu;  

b)podpora příjmu vázaná na produkci;  

c)zvláštní podpora pro bavlnu; 

d)platby na přírodní či jiná omezení specifická pro určité oblasti;  

e)podpora na znevýhodnění vyplývající z určitých závazných požadavků;  

f)agroenvironmentální a klimatická opatření;  

g)podpora drobných zemědělců;

h)podpora pro nástroje řízení rizik;  

i)podpora investic pro zemědělce a držitele lesů;  

j)podpora zahájení činnosti mladých zemědělců, nových zemědělců, venkovských podniků a začínajících podniků a rozvoje drobných zemědělců; 

k)podpora na pomocné služby pro zemědělství;

l)iniciativa Společenství pro rozvoj venkova (LEADER); 

m)podpora sdílení znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech

n)iniciativy územní a místní spolupráce;

o)intervence v nejvzdálenějších regionech uvedené v článku 46;

p)intervence na menších ostrovech v Egejském moři uvedené v článku 42;

q)školní projekt EU uvedený v hlavě I části II kapitole IIa nařízení (EU) č. 1308/2013;

r)podpora na intervence v určitých odvětvích uvedených v hlavě X nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.Intervence uvedené v odst. 1 písm. a), b), c) a g) se nevztahují na nejvzdálenější regiony uvedené v hlavě IV.

3.Intervence uvedené v odst. 1 písm. a) až k) a r) jsou intervencemi na podporu příjmu, které mají být financovány z fondu v souladu s čl. 10 odst. 2 písm. a) bodem ii) [rozpočet].

Plánovaná průměrná podpora na hektar pro postupně se snižující podporu příjmu vázanou na plochu podle prvního pododstavce nesmí být s platností pro všechny členské státy nižší než 130 EUR a vyšší než 240 EUR. Podpory pro bavlnu jsou definovány v článku 38.

4.S výhradou dodržení čl. 20 odst. 4 [vnitrostátní příspěvek na odhadované náklady] činí minimální vnitrostátní příspěvek na intervence uvedené v odst. 1 písm. d) až k) nejméně 30 % celkových odhadovaných nákladů na každou intervenci.  

Maximální míra podpory použitelná na intervence uvedené v odst. 1 bodě 1 [investice pro zemědělce] činí 75 % celkových způsobilých nákladů na každou intervenci. Maximální míra podpory použitelná na intervence uvedené v odst. 1 písm. i), které jsou zaměřeny na mladé zemědělce, však činí 85 % způsobilých veřejných výdajů. 

5.Finanční příděl na intervence na podporu příjmu vázanou na produkci podle odst. 1 písm. b) je omezen na maximálně 20 % příspěvku Unie stanoveného členským státem v plánu NRP na intervence na podporu příjmu v rámci SZP uvedené v odst. 1 písm. a), c), f) a g). Tento procentní podíl může být zvýšen maximálně o 5 procentních bodů za předpokladu, že částka odpovídající procentnímu podílu přesahujícímu 20 % je přidělena na bílkovinné plodiny, a podporu zemědělců kombinujících rostlinnou a živočišnou výrobu nebo zemědělských oblastí ohrožených ukončením zemědělské výroby, zejména ve východních pohraničních regionech, které jsou vymezeny v plánech. Pro účely tohoto článku se východními příhraničními regiony rozumí regiony Unie v kategorii NUTS2, které sousedí s Ruskou federací, Běloruskem nebo Ukrajinou po souši nebo po moři a nepokrývají celé území dotyčného členského státu.

6.Minimální vnitrostátní příspěvek na celkové způsobilé veřejné výdaje na intervence v rámci školního projektu EU uvedené v hlavě části II kapitole IIa nařízení (EU) č. 1308/2013 činí 30 % celkových způsobilých veřejných výdajů na každou intervenci.

Na náklady na intervence uvedené v prvním pododstavci mohou členské státy poskytnout další vnitrostátní prostředky financování, které doplní finanční pomoc Unie a vnitrostátní příspěvek.

Výše finanční pomoci Unie stanovená v plánu NRP pro intervence na zvyšování informovanosti uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 1308/2013 nepřesáhne 15 % celkové výše finanční pomoci Unie a vnitrostátního příspěvku stanoveného v plánu NRP pro intervence v rámci školního projektu EU uvedené v prvním pododstavci.

Částka finanční pomoci Unie stanovená v plánu NRP na dodávky a distribuci výrobků obsahujících volné cukry nebo výrobků s obsahem tuku vyšším než 4 % nesmí překročit 10 % celkové částky finanční pomoci Unie a vnitrostátního příspěvku stanoveného v plánu NRP na intervence uvedené v prvním pododstavci.

7.Školním projektem EU nejsou dotčeny samostatné vnitrostátní školní projekty, které jsou v souladu s právními předpisy Unie. Podpora Unie může být využívána k rozšíření rozsahu či účinnosti stávajících vnitrostátních školních projektů nebo projektů, v jejichž rámci se do vzdělávacích zařízení dodává ovoce, zelenina a mléko, avšak nesmí nahrazovat financování těchto stávajících vnitrostátních projektů, s výjimkou bezplatné distribuce jídel dětem ve vzdělávacích zařízeních.

8.S výhradou dodržení čl. 20 odst. 4 [vnitrostátní příspěvek na odhadované náklady] činí minimální vnitrostátní příspěvek na způsobilé veřejné výdaje na intervence v některých odvětvích uvedených v hlavě I části II kapitole IIa nařízení (EU) č. 1308/2013 30 % způsobilých veřejných výdajů na každou intervenci.

Maximální míra podpory použitelná na tyto intervence činí 75 % celkových způsobilých nákladů na každou intervenci.

Odchylně od prvního a druhého pododstavce se minimální vnitrostátní příspěvek na způsobilé veřejné výdaje na intervence v odvětví včelařství prováděné jinými příjemci podpory než organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů nebo určenými seskupeními producentů rovná alespoň finanční pomoci Unie poskytnuté na tyto intervence.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout o zvýšení maximální míry podpory až na 95 % celkových způsobilých nákladů na každou intervenci v případě intervencí souvisejících s generační obměnou, výzkumem a inovacemi, řízením rizik nebo životním prostředím a klimatem a v případě organizací producentů, které provádějí operační programy poprvé.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy rovněž rozhodnout, že producentům nahradí ztrátu příjmů způsobenou prováděním intervencí uvedených v čl. 31 písm. n) nařízení (EU) č. 1308/2013, a to tak, že po dobu nejvýše tří let poskytnou krytí až 100 % příslušné ztráty.

Odchylně od druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout o zvýšení maximální míry podpory pro intervence spočívající ve stažení z trhu za účelem bezplatné distribuce na 100 % v případě, že stažení z trhu nepřesahuje 5 % objemu produkce, kterou organizace producentů uvádí na trh. Objem produkce se vypočítá jako průměr celkových objemů produktů, pro které je organizace producentů uznána a které uvedla na trh během tří předchozích let. Členské státy zajistí, aby náhrada poskytnutá za stažení z trhu nepřesáhla tržní cenu stažených produktů.

9.S výhradou dodržení čl. 20 odst. 4 je finanční pomoc Unie, která má být poskytnuta uznaným organizacím producentů, sdružením organizací producentů nebo určeným seskupením producentů provádějícím intervence v některých odvětvích uvedených v článku 31 nařízení (EU) č. 1308/2013, omezena na:

a)4,1 % hodnoty produkce uvedené na trh každou organizací producentů;

b)4,5 % hodnoty produkce uvedené na trh každým sdružením organizací producentů;

c)5 % hodnoty produkce uvedené na trh každou nadnárodní organizací producentů nebo nadnárodním sdružením organizací producentů.

Tyto limity lze zvýšit o 0,5 procentního bodu, pokud operační program zahrnuje jednu nebo více intervencí souvisejících s generační obměnou, výzkumem a inovacemi, řízením rizik nebo životním prostředím a klimatem, za předpokladu, že částka přesahující příslušný procentní podíl stanovený v prvním pododstavci písm. a), b) nebo c) je použita výhradně na financování výdajů souvisejících s prováděním těchto intervencí.

Členské státy ve svých plánech NRP stanoví pravidla týkající se výpočtu podpory na destilaci vedlejších produktů z vína, která zajistí spravedlivou kompenzaci jak pro destilátory, tak pro výrobce vína.

Pokud členské státy ve svých plánech NRP stanoví, že subjekty uvedené v čl. 32 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou být příjemci intervencí v některých odvětvích stanovených v článku 31 uvedeného nařízení, poskytnou členské státy kromě podpory poskytované na provádění intervence rovněž podporu na zřízení organizací producentů v souladu s článkem 74 [spolupráce].

Finanční pomoc Unie a vnitrostátní příspěvek na každou intervenci v některých odvětvích uvedených v článku 31 nařízení (EU) č. 1308/2013 nesmí ve svém úhrnu překročit 100 % skutečných nákladů na intervenci.

10.Podporu na intervence uvedené v odstavci 1 lze poskytnout pouze za podmínek stanovených v této hlavě. Veškeré částky vztahující se k roku podání žádosti 2027 uvedené v příloze V nařízení (EU) 2021/2115, jakož i žádosti týkající se druhů intervencí uvedených v článku 42 nařízení (EU) 2021/215, žádosti vztahující se k nařízením (EU) č. 228/2013 a č. 229/2013 se započítávají jako součást rozpočtových závazků na rozpočtový rok 2028, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 1 písm. a).

Odchylně od čl. 23 odst. 7 tohoto nařízení může být rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 přijato pro částku uvedenou v prvním pododstavci a tato částka může být přidělena a vyplacena před přijetím prováděcího rozhodnutí uvedeného v čl. 23 odst. 6 tohoto nařízení.

11.Mezi intervence společné rybářské politiky patří

a)podpora udržitelného rybolovu a obnovy a zachování vodních biologických zdrojů, energetická transformace rybolovu a akvakultury a opatření ke zvýšení bezpečnosti;

b)podpora inovací pro selektivnější rybolovné činnosti a pro zachování, ochranu a obnovu vodní biologické rozmanitosti a ekosystémů;

c)podpora společné organizace zemědělských trhů;

d)podpora pro rybáře nebo producenty v odvětví akvakultury na kompenzace určené provozovatelům v odvětví rybolovu a akvakultury za jejich ušlé příjmy nebo dodatečné náklady a kompenzace uznaným organizacím producentů a sdružením organizací producentů, které skladují produkty rybolovu uvedené v příloze II nařízení (EU) č. 1379/2013, pokud jsou tyto produkty skladovány v souladu s články 30 a 31 uvedeného nařízení.

12.Při stanovování výše částek, které mají být vyplaceny na podporu poskytovanou na intervence SZP podle čl. 35 odst. 1 písm. a) až [h] a [j], [k] a [r] a odstavce 11, se výplatní hodnoty vypočítají bez vyčlenění částek na reformy.

Článek 36
Zvláštní požadavky na intervence SZP

1.Členské státy stanoví pro každou intervenci ve svých plánech:

a)druh intervence, na kterém je založena, územní rozsah a typ cílové oblasti; 

b)případně odvětví, na něž se intervence zaměřuje, nebo skupina zemědělců či jiných příjemců podpory, kterých se tato intervence týká, prioritní oblast SZP v oblasti životního prostředí a klimatu v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP]; 

c)Vysvětlení příslušných kritérií podle přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, jak je uvedeno v článku 40 [domácí podpora WTO] a v příloze XVII [příloha WTO];

d)popis koncepce intervence, včetně podmínek způsobilosti, a pro agroenvironmentální a klimatická opatření uvedená v článku 10 nařízení XX [SZP];

e)popis zemědělských postupů, na které se intervence vztahuje, na základě klasifikace zemědělských postupů Společného výzkumného střediska v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP];

f)v souvislosti s intervencemi v některých odvětvích uvedených v části II hlavě I kapitole IIa nařízení (EU) č. 1308/2013 odůvodnění zaměření na vybraná odvětví a doplňkovost s ostatními intervencemi SZP a případně s dalšími opatřeními stanovenými v plánu;  

2.členské státy stanoví výši podpory na přechodná opatření uvedená v čl. 10 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] na základě odhadů nákladů uvedených v přechodných plánech. Podpora je omezena na [200 000 EUR] na zemědělce v jednom programovém období plánu;  

3.pokud veřejná podpora poskytnutá podle článku 13 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] na investiční operaci nepřesáhne hranici 100 000 EUR a nepodléhá pravidlům pro zadávání veřejných zakázek, má tato podpora formu standardních stupnic jednotkových nákladů, jednorázových částek nebo paušálních sazeb. 

Článek 37
Monitorování zemědělských zdrojů

Fond může podporovat opatření přijatá Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu Země používaných pro monitorování zemědělských zdrojů, jejichž cílem je poskytnout Komisi nástroje umožňující: 

a)sledovat zemědělské trhy Unie v globálním kontextu; 

b)zajistit agroekonomické a agroenvironmentálně-klimatické monitorování využívání zemědělské půdy a změn ve využívání zemědělské půdy, včetně zemědělsko-lesnických ploch, a monitorování stavu půdy, plodin, vody, biologické rozmanitosti, zemědělské krajiny a zemědělské půdy, které umožní vytváření odhadů, zejména pokud jde o výnosy a zemědělskou produkci a zemědělské dopady spojené s mimořádnými okolnostmi, a posoudit odolnost zemědělských systémů a pokrok při naplňování relevantních cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj; 

c)sdílet přístup k odhadům uvedeným v písmeni b) v mezinárodním měřítku, jako jsou iniciativy koordinované organizacemi OSN, včetně vytváření inventur skleníkových plynů v rámci úmluvy OSN o změně klimatu, nebo jinými mezinárodními agenturami; 

d)přispívat ke konkrétním opatřením zvyšujícím transparentnost světových trhů s přihlédnutím k cílům a závazkům Unie; 

e)zajistit technologické monitorování agrometeorologického systému. 

Článek 38
Krizové platby zemědělcům v návaznosti na přírodní katastrofy, nepříznivé klimatické jevy a katastrofické události

1.Členské státy mohou poskytovat krizové platby zemědělcům, kteří jsou zasaženi přírodními katastrofami, nepříznivými klimatickými jevy nebo katastrofickými událostmi. Tyto platby mají zajistit kontinuitu zemědělské činnosti těchto zemědělců a podléhají podmínkám stanoveným v tomto článku a dále upřesněným členskými státy.    

2.Podpora podle tohoto článku je podmíněna formálním uznáním ze strany příslušného orgánu členského státu, že došlo k přírodní katastrofě, nepříznivému klimatickému jevu nebo katastrofické události, jak je vymezuje členský stát, a že tyto události nebo opatření přijatá v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem eradikace nebo zabránění dalšího šíření choroby nebo škodlivého organismu rostlin nebo opatření přijatá za účelem tlumení, prevence nebo eradikace nákaz zvířat, které jsou uvedeny v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882, nebo opatření přijatá v souvislosti s nově se objevující nákazou v souladu s čl. 6 odst. 3 a článkem 259 nařízení (EU) 2016/429 přímo způsobily škodu, která vedla ke zničení alespoň 30 % průměrné roční produkce zemědělce v předcházejícím tříletém období nebo tříletého průměru stanoveného na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.      

3.Ztráty se vypočítávají buď na úrovni zemědělského podniku, na úrovni činnosti zemědělského podniku v dotčeném odvětví, nebo ve vztahu k dotčené ploše.   

4.Členské státy stanoví použitelné sazby podpory na náhradu ztráty produkce. Tyto sazby jsou vyšší pro zemědělce, kteří rovněž provádějí intervence nebo jiná preventivní opatření na úrovni zemědělského podniku s cílem snížit míru produkčních a příjmových rizik, na něž je poskytována podpora. K výpočtu ztráty produkce lze použít indexy.    

5.Při poskytování podpory podle tohoto článku členské státy zajistí, aby nedocházelo k nadměrné kompenzaci v důsledku kombinace této podpory s jinými vnitrostátními nebo unijními nástroji podpory nebo soukromými systémy pojištění.  

Článek 39
Zvláštní podpora pro bavlnu

1.Bulharsko, Řecko, Španělsko a Portugalsko poskytují zvláštní podporu pro bavlnu zemědělcům pěstujícím bavlnu kódu KN 5201 00. Tyto členské státy stanoví zvláštní požadavky, aby byla zaručena minimální úroveň účinnosti výroby a kvality výrobků.   

2.Členské státy uvedené v odstavci 1 zajistí, aby podporovaná produkce bavlny nadměrně nezatěžovala přírodní zdroje, jako je voda a půda. Za tímto účelem nebo z jiných environmentálních či sociálně-ekonomických důvodů mohou tyto členské státy poskytovat podporu pouze na určité odrůdy bavlny, v určitých regionech nebo pro určité druhy zemědělské činnosti nebo mohou stanovit požadavky týkající se agronomických postupů.   

3.Zvláštní podpora pro bavlnu se poskytuje na způsobilý hektar plochy oseté bavlnou.  

4.Stanoví se tyto vnitrostátní základní plochy:   

a)Bulharsko: 3 342 ha;   

b)Řecko: 250 000 ha;   

c)Španělsko: 48 000 ha;   

d)Portugalsko 360 ha.   

5.Stanoví se tyto výnosy v referenčním období:   

a)Bulharsko: 1,2 tuny/ha;  

b)Řecko: 3,2 tuny/ha;   

c)Španělsko: 3,5 tuny/ha;   

d)Portugalsko 2,2 tuny/ha.   

6.Částka zvláštní podpory na způsobilý hektar plochy se vypočte tak, že se výnosy uvedené v odstavci 2 vynásobí těmito referenčními částkami:   

a)Bulharsko: 636,13 EUR

b)Řecko: 229,37 EUR;  

c)Španělsko: 354,73 EUR;   

d)Portugalsko 223,32 EUR.  

7.Pokud plocha bavlny způsobilá pro podporu v daném členském státě v daném roce nepřekročí základní plochu stanovenou v odstavci 1, může být částka na hektar uvedená v odstavci 3 zvýšena buď o koeficient získaný vydělením vnitrostátní základní plochy skutečnou plochou způsobilou pro podporu, nebo zvýšena o 25 %, podle toho, která hodnota je nižší.    

8.Pokud plocha způsobilá pro podporu přesahuje základní plochu, částka na hektar se sníží poměrně k překročení základní plochy.   

9.Pro účely tohoto článku se „schválenou meziooborovou organizací“ rozumí právnická osoba tvořená a založená zemědělci produkujícími bavlnu a alespoň jednou vyzrňovací stanicí. Tyto organizace zajišťují účinnou a trvalou činnost, jejímž účelem je koncentrovat nabídku a přizpůsobovat výrobu požadavkům trhu.    

10.Členský stát, v němž jsou vyzrňovací stanice usazeny, schválí mezioborové organizace, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1.   

11.V případě zemědělců, kteří jsou členy schválené mezioborové organizace, se zvláštní podpora pro bavlnu na hektary způsobilé v rámci vnitrostátní základní plochy stanovené v odstavci 4 zvýší o částku 2 EUR. Za tímto účelem mohou členské státy stanovit pro členy těchto mezioborových organizací zvláštní požadavky.  

KAPITOLA II
Mezinárodní závazky

Článek 40
Domácí podpora WTO

1.Členské státy navrhnou intervence SZP na podporu příjmu na základě typů intervencí uvedených v příloze XVII [příloha o WTO] tohoto nařízení, včetně definic a podmínek stanovených v článku 4 tak, aby splňovaly kritéria přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství. 

2.Podpora uvedená v čl. 35 odst. 1 písm. a), d), g), o) a p) se pro tyto intervence kvalifikuje podle kritérií uvedených v odstavcích přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství v příloze XVII [příloha o WTO] tohoto nařízení. V případě jiných intervencí jsou odstavce přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, které jsou uvedeny v příloze XVII [příloha o WTO] tohoto nařízení, orientační a takové intervence mohou být místo toho v souladu s jinými odstavci přílohy 2 Dohody WTO o zemědělství, je-li to uvedeno a vysvětleno v plánu NRP. 

Článek 41
Provádění memoranda o porozumění o olejnatých semenech

1.Pokud členské státy stanoví intervence na základě plochy, které jsou relevantní z hlediska přílohy Memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech podle Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT), nesmí celková plocha podporovaná na základě plánovaných výstupů zahrnutých v plánech dotčených členských států překročit maximální podporovanou plochu pro celou Unii.

2.Každý členský stát, který má v úmyslu poskytnout podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, uvede v plánu NRP odpovídající plánované výstupy v hektarech.

3.Pokud všechny plánované výstupy navržené členskými státy v jejich plánech NRP překročí maximální podporovanou plochu pro celou Unii uvedenou v odstavci 1 tohoto článku, přijme Komise prováděcí akty, kterými stanoví orientační referenční podporovanou plochu pro každý členský stát, která se vypočítá na základě podílu každého členského státu na průměrné obdělávané ploše v Unii za předchozích pět let počínaje rokem předcházejícím předložení návrhu plánu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 88 [postup projednávání ve výboru].

4.Komise informuje každý z těchto členských států o redukčním koeficientu. Členské státy upraví v souladu s redukčními koeficienty navrhované plánované výstupy v plánech NRP.

5.Pokud má členský stát v úmyslu zvýšit plánované výstupy uvedené v odstavci 1 a stanovené v plánu NRP schváleném Komisí, oznámí to Komisi prostřednictvím žádosti o změnu plánu NRP.

6.Pokud je to nezbytné, aby nebyla překročena maximální podporovaná plocha pro celou Unii uvedená v odstavci 1, stanoví Komise redukční koeficienty nebo reviduje stávající redukční koeficienty pro všechny členské státy, které ve svých plánech NRP překročily svou referenční podporovanou plochu.

Redukční koeficienty uvedené v prvním pododstavci Komise stanoví nebo reviduje prostřednictvím prováděcího rozhodnutí.

7.Členské státy ze všech intervencí na základě plochy podle odstavce 1 vyloučí pěstování semen slunečnice cukrářského typu.

KAPITOLA III
Podpora menších ostrovů v Egejském moři 

 Článek 42
Oblast působnosti a společné požadavky

1.Tato kapitola stanoví zvláštní typy intervencí v oblasti zemědělství ke zmírnění obtíží způsobených izolovanou polohou, malou rozlohou menších ostrovů v Egejském moři a jejich vzdáleností od trhů.  

2.Pro účely tohoto nařízení se „menšími ostrovy v Egejském moři“ rozumějí všechny ostrovy v Egejském moři s výjimkou ostrovů Kréta a Euboia. 

3.Kromě specifických cílů vymezených v čl. 3 písm. d) přispívají intervence uvedené v odstavci 1 k těmto cílům: 

a)zaručit zásobování menších ostrovů v Egejském moři základními produkty k lidské spotřebě nebo ke zpracování a jakožto zemědělské vstupy, a to zmírněním vícenákladů spojených se vzdálenou a izolovanou polohou, aniž by byla dotčena místní produkce a její růst; 

b)zabezpečit dlouhodobou budoucnost a rozvoj zemědělské činnosti na menších ostrovech v Egejském moři, včetně produkce, zpracování a prodeje místních plodin a produktů, se zvláštním důrazem na potravinové zabezpečení a soběstačnost a udržení a posílení jejich konkurenceschopnosti.  

4.Řecko může na menších ostrovech v Egejském moři provádět intervence uvedené v čl. 35 odst. 1, s výjimkou intervencí uvedených v odst. 1 písm. o) [nejvzdálenější regiony] uvedeného článku [typy intervencí]. 

5.Zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku podle článku 3 nařízení (EU) …/… [nařízení o SZP] se vztahuje na příjemce, kteří čerpají podporu na místní zemědělské produkty uvedenou v článku 44 [podpora na místní zemědělské produkty].  

6.Příjemce podpory na místní zemědělské produkty uvedené v článku 44 [podpora na místní zemědělské produkty], který obdrží roční platbu do výše 3 000 EUR, je však od požadavků vztahujících se na zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku podle přílohy XI částí A a C nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] …/… osvobozen. 

Článek 43
Zvláštní režim zásobování

1.Zřizuje se zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU, jež mají v menších ostrovech v Egejském moři zásadní význam pro lidskou spotřebu, pro výrobu jiných produktů nebo jako zemědělské vstupy.  

2.Řecko ve svém plánu stanoví na zeměpisné úrovni, kterou považuje za nejvhodnější, maximální objem každého zemědělského produktu z produktů uvedených v příloze I SFEU, aby vyčíslilo roční požadavky na zásobování menších ostrovů v Egejském moři.  

3.Maximální objem zemědělských produktů uvedený v prvním pododstavci zahrnuje rovněž objemy těchto produktů, které potřebují podniky balící a zpracovávající produkty určené pro místní trh, pro zasílání do zbytku Unie nebo pro vývoz do třetích zemí v rámci regionálního obchodu nebo v rámci tradičních obchodních toků. Maximální objem produktů uvedený v prvním pododstavci se stanoví zejména s přihlédnutím k množství těchto produktů stanovenému v předpokládané rozvaze dodávek v předchozím programovém období.  

4.Podpora se poskytuje na zásobování menších ostrovů v Egejském moři produkty Unie, aby byly zajištěny zvláštní požadavky na dodávky stanovené v souladu s odstavcem 2, které se týkají ceny a kvality, a při zachování podílu Unie na dodávkách těchto produktů. 

5.Na produkty, na které se již vztahuje zvláštní režim zásobování na jiném z menších ostrovů v Egejském moři, se neposkytuje žádná podpora. 

6.Zvláštního režimu zásobování se využívá pouze u produktů řádné a uspokojivé obchodní jakosti.

7.Při provádění zvláštního režimu zásobování Řecko zohlední zejména potřebu zajistit, aby stávající místní výroba nebyla destabilizována a omezována ve svém rozvoji, jakož i požadavek stanovený v odstavci 5.  

Článek 44
Podpora na místní zemědělské produkty

1.Řecko poskytuje podporu na produkci, zpracování, uvádění na trh a přepravu surových i zpracovaných zemědělských produktů na menších ostrovech v Egejském moři.  

2.Řecko navrhne intervence tak, aby na menších ostrovech v Egejském moři zajistilo kontinuitu a rozvoj místní zemědělské produkce. 

3.Řecko zajistí spravedlivé rozdělení plateb. Výši podpory, která má být příjemci poskytnuta v daném kalendářním roce, může Řecko omezit nebo použít postupně se snižující platby. 

4.Řecko může poskytnout podporu na uvádění produktů na trh mimo region, v němž jsou vyráběny. Tato podpora nepřesáhne 10 % hodnoty produkce uvedené na trh a dodané do oblasti určení v daném kalendářním roce.  

5.V případě změny plánu v souladu s článkem 24 [změny plánu] mohou příjemci podpory, kteří byli postiženi mimořádnou přírodní katastrofou nebo závažným meteorologickým jevem, nadále využívat podporu ve formě opatření na podporu produkce, zpracování nebo uvádění na trh podle odstavce 1 bez ohledu na úroveň jejich činnosti během celého období obnovy, avšak pod podmínkou formálního závazku obnovit svou kapacitu zemědělské produkce. 

Článek 45
Kontroly a sankce

1.U zvláštních režimů zásobování provádí Řecko ověřování prostřednictvím správních a fyzických kontrol a kontrol na místě.

2.Správní kontroly při dovozu, vstupu, vývozu a zasílání zemědělských produktů jsou úplné a zahrnují křížové kontroly dokladů. Fyzické kontroly prováděné na dotčených menších ostrovech v Egejském moři při dovozu nebo vstupu zemědělských produktů zahrnují reprezentativní vzorek v rozsahu nejméně 5 % licencí a osvědčení.

3.V případě opatření na podporu místní produkce provádí Řecko ověřování prostřednictvím správních kontrol a kontrol na místě.

4.Správní kontroly jsou úplné a zahrnují mimo jiné křížové kontroly údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému.

5.Žadatele o podporu na zvláštní režim zásobování a podporu místní produkce vybere příslušný orgán ke kontrole na místě na základě analýzy rizik a reprezentativnosti předložených žádostí o podporu; kontroly na místě provádějí příslušné orgány na základě výběru vzorků pro každou činnost alespoň u 5 % žádostí o podporu. Vzorek musí zároveň představovat alespoň 5 % z množství, na něž se vztahuje podpora na každou činnost.

Ve všech vhodných případech Řecko využije integrovaný správní a kontrolní systém podle článku 70.

Každá kontrola na místě je předmětem kontrolní zprávy, kde jsou přesně popsány jednotlivé prvky kontroly.

HLAVA VI
NEJVZDÁLENĚJŠÍ REGIONY

Článek 46
Nejvzdálenější regiony

1.Dotčené členské státy připraví v rámci svého plánu opatření k řešení trvalých a strukturálních omezení nejvzdálenějších regionů Unie, která vážně omezují jejich rozvoj a jsou uvedena v článku 349 Smlouvy o fungování EU. Tato opatření mohou být prováděna v rámci zvláštní kapitoly. Mají tyto cíle:

a)řešit jejich specifické potřeby a problémy, jako je potravinové zabezpečení, bydlení, udržitelná doprava, vodní hospodářství a nakládání s odpady, energetika, zaměstnanost a mobilita pracovních sil, zejména mladých lidí, dekarbonizace, oběhové hospodářství, vzdělávání a dovednosti, sociální začleňování, migrace, odolnost vůči změně klimatu a přizpůsobení se této změně, ochrana životního prostředí, modrá ekonomika, přístup ke zdravotní péči, energetika, udržitelná doprava a digitální konektivita a hospodářský rozvoj, včetně udržitelné a diverzifikované modré ekonomiky;

b)zaručit zásobování základními produkty určenými k lidské spotřebě nebo používanými ke zpracování a jakožto zemědělské vstupy zmírněním vícenákladů spojených se vzdálenou a/nebo izolovanou polohou, aniž by byla dotčena místní produkce a její růst;

c)zabezpečit dlouhodobou budoucnost a rozvoj zemědělství, rybolovu, akvakultury, včetně produkce, zpracování, uvádění na trh a prodeje místních plodin a produktů, a diverzifikace produkce potravin se zvláštním důrazem na potravinové zabezpečení a soběstačnost a udržení a posílení jejich konkurenceschopnosti.

2.Kapitoly zahrnují i další intervence [podporované ze zdrojů uvedených v článku 10 – Rozpočet], včetně kompenzací, které se týkají:

a)zvláštních režimů zásobování uvedených v článku 47;

b)zvláštní podpory na pomoc místní zemědělské produkci a zpracování uvedené v článku 48;

c)podpory rovných podmínek pro produkty rybolovu a akvakultury z nejvzdálenějších regionů;

d) zvláštní podpory na pomoc místní produkci, zpracování a uvádění na trh v oblasti rybolovu a akvakultury podle článku 48;

e) zvláštní podpory hospodářského, sociálního a územního rozvoje, zejména s cílem posílit dekarbonizovanou dopravu, čistou energetiku a digitální konektivitu, aby byly kompenzovány dodatečné náklady spojené s odlehlou polohou, a zajistit rovné podmínky s kontinentální Evropou a podpořit tak jejich bezpečnost a odolnost;

f)zvláštní podpory na zlepšení přístupu k zaměstnání a posílení mobility pracovních sil, vzdělávání, dovedností a sociální začlenění, aby byly kompenzovány dodatečné náklady spojené s odlehlou polohou, a zajistit rovné podmínky s kontinentální Evropou a podpořit tak jejich bezpečnost a odolnost;

g)strukturální podpory odvětví rybolovu a akvakultury, kompenzace dodatečných nákladů pro odvětví rybolovu a akvakultury, včetně metodiky jejich výpočtu, a veškerých dalších investic do udržitelné modré ekonomiky nezbytné pro dosažení udržitelného rozvoje pobřežních oblastí.

Článek 47
Zvláštní režim zásobování

1.Může být zřízen zvláštní režim zásobování zemědělskými produkty uvedenými v příloze I Smlouvy o fungování EU, jež mají v nejvzdálenějších regionech zásadní význam pro lidskou spotřebu, pro výrobu jiných produktů nebo jako zemědělské vstupy.  

2.Dotčený členský stát stanoví na zeměpisné úrovni, kterou považuje za nejvhodnější, maximální objem každého produktu uvedeného v příloze I Smlouvy o fungování EU, aby vyčíslil roční požadavky na dodávky pro každý nejvzdálenější region.

Maximální objem produktů zahrnuje rovněž objemy těchto produktů, které potřebují podniky balící a zpracovávající produkty určené pro místní trh, pro zasílání do zbytku Unie nebo pro vývoz do třetích zemí v rámci regionálního obchodu nebo v rámci tradičních obchodních toků. Maximální objem produktů se stanoví zejména s přihlédnutím k množství těchto produktů stanovenému v předpokládané rozvaze dodávek v předchozím programovém období.

Pro pokrytí požadavků podniků balících nebo zpracovávajících produkty určené na místní trh, pro tradiční zasílání do zbývající části Unie nebo pro vývoz do třetích zemí jako součást regionálního obchodu nebo v rámci tradičních obchodních toků lze stanovit samostatnou předpokládanou rozvahu dodávek. 

3.Na přímý dovoz produktů, na které se vztahuje zvláštní režim zásobování a které spadají do maximálního objemu stanoveného v plánech NRP v souladu s odstavcem 2, ze třetích zemí do nejvzdálenějších regionů se neuplatňuje žádné clo.

Produkty, které byly na celním území Unie propuštěny do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo uskladňování v celním skladu, se pro účely tohoto článku považují za přímo dovezené ze třetích zemí. 

4.Podpora se poskytuje na zásobování nejvzdálenějších regionů produkty Unie, aby byly zajištěny zvláštní požadavky na dodávky stanovené v souladu s odstavcem 2, které se týkají ceny a kvality, a při zachování podílu Unie na dodávkách těchto produktů. 

Na produkty, na které se již vztahuje zvláštní režim zásobování v jiném nejvzdálenějším regionu, se neposkytuje žádná podpora. 

5.Zvláštního režimu zásobování se využívá pouze u produktů řádné a uspokojivé obchodní jakosti. Produkty z třetích zemí musí skýtat rovnocennou úroveň záruk jako produkty splňující veterinární a rostlinolékařské normy Unie.

6.Při provádění zvláštního režimu zásobování členské státy zohlední zejména potřebu zajistit, aby stávající místní výroba nebyla destabilizována a omezována ve svém rozvoji, jakož i požadavek stanovený v odstavci 6. 

7.Členské státy provádějí kontroly prostřednictvím správních a fyzických kontrol a kontrol na místě. Správní kontroly při dovozu, vstupu, vývozu a zasílání produktů jsou úplné a zahrnují křížové kontroly dokladů. Fyzické kontroly prováděné v dotčeném nejvzdálenějším regionu při dovozu nebo vstupu produktů zahrnují reprezentativní vzorek v rozsahu nejméně 5 % licencí a osvědčení.

Článek 48
Podpora místních zemědělských produktů a produktů rybolovu a akvakultury

1.Každý dotčený členský stát stanoví v souladu s kritérii stanovenými v souladu s odstavcem 7 tohoto článku pro každý nejvzdálenější region seznam zemědělských produktů a produktů rybolovu a akvakultury a množství těchto produktů, které jsou způsobilé pro náhradu dodatečných nákladů vzniklých hospodářským subjektům.

2.Seznam uvedený v odstavci 1 obsahuje nejméně tyto prvky: 

a)popis plánovaných intervencí;  

b)seznam podpor, které představují intervence na podporu příjmu podle čl. 35 odst. 1; 

c)částku podpory stanovenou pro každou intervenci a částku odhadovanou pro každou akci pro dosažení jednoho nebo více cílů stanovených programem. 

3.Intervence mohou spočívat v podpoře produkce, zpracování, uvádění na trh a přepravy surových i zpracovaných zemědělských produktů a produktů rybolovu a akvakultury v nejvzdálenějších regionech.

Při sestavování seznamů a množství uvedených v odstavci 1 členské státy zohlední všechny relevantní faktory, zejména dodatečné náklady, které vzniknou hospodářským subjektům v nejvzdálenějších regionech, a potřebu zajistit, aby kompenzace byla slučitelná a v souladu s pravidly společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky.  

4.Členské státy zajistí spravedlivé rozdělení plateb. Výši podpory, která má být příjemci podpory poskytnuta v daném kalendářním roce, mohou členské státy omezit nebo použít postupně se snižující platby.

5.Vyrovnání nebude poskytnuto za produkty rybolovu a akvakultury:

a)ulovené plavidly třetích zemí, s výjimkou rybářských plavidel plujících pod vlajkou Venezuely a operujících ve vodách Unie v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2015/1565 (37);

b)ulovené rybářskými plavidly Unie, která nejsou registrovaná v přístavu jednoho z nejvzdálenějších regionů;

c)dovezené ze třetích zemí.

6.Ustanovení odst. 5 písm. b) se nepoužije, pokud stávající kapacita zpracovatelského odvětví v dotčeném nejodlehlejším regionu překročí množství dodané suroviny.

7.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s články 86 a 87, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením kritérií pro výpočet dodatečných nákladů vyplývajících ze zvláštních podmínek dotčených regionů.

HLAVA VII
ŘÍZENÍ PLÁNU

KAPITOLA 1
Orgány odpovědné za plán a jejich funkce

Článek 49
Orgány odpovědné za plán

1.Pro účely čl. 63 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 určí každý členský stát pro plán jeden nebo více řídicích orgánů, jednu nebo více platebních agentur a jeden nebo více auditních orgánů. Určené orgány musí splňovat příslušné klíčové požadavky stanovené v příloze IV tohoto nařízení. Všechny orgány určené pro účely tohoto článku mají možnost výměny informací s Komisí.

2.Pokud členský stát pověří prováděním plánu orgány odpovědné za provádění politiky soudržnosti, SZP nebo Evropského fondu pro námořní rybolov a akvakulturu v programovém období 2021–2027 a Komise na základě všech dostupných výsledků auditu nezpochybnila účinné fungování těchto orgánů, má se za to, že tyto orgány splňují klíčové požadavky.  

3.Pokud členský stát určí více než jeden řídicí orgán, zřídí koordinační orgán. Řídicí orgán může být pověřen výkonem některých funkcí koordinačního orgánu. Ujednání mezi řídicím orgánem a zprostředkujícími subjekty se zaznamenají písemně.

4.Řídicí orgán může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů k vykonávání určitých úkolů na jeho odpovědnost. Ujednání mezi řídicím orgánem a zprostředkujícími subjekty se zaznamenají písemně. Úkoly svěřené zprostředkujícím subjektům nelze dále svěřovat jiným subjektům.

5.Auditní orgán je veřejný orgán, který je funkčně nezávislý na auditovaných subjektech. Audit může být na odpovědnost auditního orgánu proveden veřejným nebo soukromým subjektem, který není auditním orgánem.  Pokud členský stát určí více než jeden auditní orgán, zavede koordinační opatření pro přípravu výročního výroku auditora a shrnutí auditů uvedených v článku 53 [funkce auditního orgánu].

6.Členské státy zajistí dodržování zásady oddělení funkcí mezi určenými orgány odpovědnými za plán a uvnitř těchto orgánů. 

7.Členské státy akreditují platební agentury odpovědné za řízení a kontrolu opatření uvedených v čl. 35 odst. 1 a akcí Unie uvedených v příloze XV odst. 1 písm. h) a j) tohoto nařízení [akce Unie], které jsou prováděny v rámci sdíleného řízení, a mohou svěřit své funkce uvedené v článku 52 [funkce platební agentury] řídicímu orgánu nebo jinému subjektu.

8.Řídicí a auditní orgány mohou být odpovědné za jednu nebo více kapitol plánu. K plnění svých úkolů mají k dispozici odpovídající zdroje. 

9.Při výkonu svých funkcí mohou orgány odpovědné za plán používat jednotný integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém, včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik, jak je uvedeno v čl. 36 odst. 2 písm. d) nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509, pro přístup k příslušným údajům a jejich analýzu s cílem jejich obecného použití členskými státy.

10.Jednou ročně se mezi Komisí a každým členským státem pořádají výroční přezkumná zasedání za účelem posouzení výkonnosti plánu nebo jeho kapitol. Těchto přezkumných zasedání se účastní příslušné orgány a koordinační orgán.  Závěry přezkumného zasedání se zaznamenají v zápisu z jednání. Členský stát přijme opatření v návaznosti na záležitosti vznesené během přezkumného zasedání, které ovlivňují provádění plánu nebo jedné nebo více kapitol, a do tří měsíců o těchto přijatých opatřeních informuje Komisi.

Článek 50
Funkce koordinačního orgánu

Koordinační orgán odpovídá za: 

a)monitorování provádění plánu a zároveň zajištění řádné správy a udržování odpovídající správní kapacity orgánů odpovědných za plán; 

b)zajištění soudržnosti při provádění jednotlivých kapitol plánu; 

c)předkládání žádostí o platbu v rámci plánu Komisi v souladu s článkem 65; 

d)prognózy částek pro žádosti o platbu, které mají být předloženy pro běžný a následující kalendářní rok do 31. ledna a 30. července v souladu se vzorem uvedeným v příloze X [o prognóze plateb]; 

e)předložení prohlášení řídicího subjektu podle čl. 59 odst. 1 písm. c) [výroční balíček pro poskytnutí jistoty] v souladu se vzorem uvedeným v příloze XII [prohlášení řídicího subjektu], podepsané řídicím orgánem nebo platební agenturou;   

f)koordinuje a předkládá Komisi všechny dokumenty, které jsou vyžadovány jako součást výročního balíčku pro poskytnutí jistoty podle článku 59 [výroční balíček]; 

g)zajištění finančních toků směrem k řídicím orgánům, aby bylo zaručeno, že s každou platbou provedenou Komisí obdrží tyto orgány částky, které jim náleží, v souladu s pokrokem dosaženým při provádění opatření obsažených v příslušných kapitolách a s přihlédnutím k možným finančním opravám vyplývajícím z provádění těchto kapitol, a že do konce období obdrží částku odpovídající alespoň příspěvku, který jim poskytuje Unie;

h)zajištění rámce pro posílení správní kapacity orgánů, zúčastněných stran, partnerů a příjemců podpory na celostátní i místní úrovni a podporu učení se a experimentování v dané oblasti politiky;

i)podporu práce koordinačního výboru spočívající v poskytování potřebných informací a přijímání opatření v návaznosti na rozhodnutí a doporučení koordinačního monitorovacího výboru; 

j)informování občanů Unie o úloze, cílech a výsledcích plánu NRP v souladu s článkem 18 nařízení [nařízení o výkonnosti] prostřednictvím jednotného internetového portálu, kde budou zpřístupněny všechny kapitoly plánu NRP podle čl. 64 odst. 1.   

Článek 51
Funkce řídicího orgánu

1.Řídicí orgán je odpovědný za řízení plánu nebo jeho části s ohledem na plnění jeho cílů. Plní následující funkce: 

a)vybírá operace s cílem maximalizovat přínos plánu k dosažení cílů fondu, které jsou vymezeny na úrovni jeho kapitol a opatření stanovením a uplatňováním nediskriminačních a transparentních kritérií a postupů;  

b)provádí řídicí kontroly s cílem zajistit plnění milníků a cílů stanovených v plánu a efektivní využívání finančních prostředků v souladu s platnými právními předpisy; pro účely vypracování prohlášení řídicího subjektu se od řídicího orgánu neočekává, že bude ověřovat související náklady na operace; 

c)s ohledem na zjištěná rizika uplatňuje účinná a přiměřená opatření a postupy s cílem předcházet nesrovnalostem, včetně podvodů, korupce, střetu zájmů a dvojího financování, odhalovat je a napravovat a zajišťovat soulad probíhajících operací s platnými právními předpisy v souladu s příslušnými klíčovými požadavky uvedenými v příloze IV [klíčové požadavky]; 

d)podporuje práci monitorovacího výboru včasným poskytováním potřebných informací a přijímáním opatření v návaznosti na rozhodnutí a doporučení monitorovacího výboru; 

e)případně též vykonává dohled nad zprostředkujícími subjekty a dbá na řádné postupy řízení a udržování odpovídající správní kapacity; 

f)zasazuje se o zvyšování správní kapacity zprostředkujících subjektů (v případě, že byly zřízeny) a příjemců podpory a podporuje učení se a experimentování v dané oblasti politiky;

g)zajišťuje, aby příjemce podpory obdržel částku splatnou v souvislosti s prováděním opatření v plné výši a nejpozději do [80] dnů ode dne, kdy příjemce podpory předloží žádost o platbu, a u intervencí uvedených v čl. 35 písm. a) až g), o), p) a r) [typy intervencí] zajistí, aby platba pro příjemce podpory proběhla nejpozději do 30. června roku následujícího po roce podání žádosti o platbu. Lhůta může být přerušena, pokud informace předložené příjemcem podpory neumožňují řídicímu orgánu určit, zda je částka splatná; 

h)elektronicky zaznamenává a uchovává údaje nezbytné pro monitorování, hodnocení, finanční řízení, kontrolu a audity v souladu s článkem 58 [povinnosti členských států] a přílohou IV [klíčové požadavky] a dbá o zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrnosti údajů a ověřování uživatelů; 

i)zajišťuje, aby každý příjemce podpory obdržel dokument, který stanoví její podmínky; plán financování, limity plnění a případně způsob uplatnění platebních podmínek;

j)dbá o to, aby příjemci plnili svou povinnost zajistit viditelnost podpory Unie v souladu s článkem 18 nařízení (EU, Euratom) XX [nařízení o výkonnosti];

k)podepisuje prohlášení řídicího subjektu uvedené v čl. 59 odst. 1 písm. a) bodě 1 písm. c) bodě 1 písm. a) [výroční balíček pro poskytnutí jistoty] v souladu se vzorem uvedeným v příloze XII [prohlášení řídicího subjektu];

l)podává informace o pokroku při provádění opatření plánu v souladu s požadavkem článku 58 [povinnosti členských států] a přílohou IX [podávání zpráv o pokroku při provádění opatření].

2.Řídicí kontroly uvedené v odst. 1 písm. b) jsou prováděny na základě rizik a jsou úměrné předem zjištěným a písemně stanoveným rizikům. 

3.Řídicí kontroly zahrnují správní kontroly žádostí o platbu od příjemců podpory a kontroly operací na místě. Tyto kontroly se provádějí před předložením výročního balíčku pro poskytnutí jistoty v souladu s článkem 59. 

Článek 52
Funkce platební agentury

1.Platební agentura musí mít správní organizaci a systém vnitřní kontroly, který je v souladu s mezinárodně uznávanými standardy vnitřní kontroly a který poskytuje dostatečné záruky, že platby jsou legální, správné a řádně zaúčtované.

2.Každý členský stát omezí s ohledem na své institucionální předpisy počet svých akreditovaných platebních agentur na nejvýše jednu na celostátní úrovni, případně na region.

3.V souvislosti s opatřeními uvedenými v článku 35 [typ intervencí SZP] plní platební agentura úkoly řídicího orgánu uvedené v čl. 51 odst. 1 [řídicí orgán] písm. b), c), f), g), h), i), j) a k) a odstavci 2 a 3 uvedeného článku.

S výjimkou provádění plateb může platební agentura výkon svých úkolů delegovat.

4.Platební agentura poskytne koordinačnímu orgánu nezbytné informace pro účely čl. 50 písm. c), e) a f) nařízení [SZP].

Osoba odpovědná za platební agenturu vypracuje a předloží koordinačnímu orgánu prohlášení řídicího subjektu uvedené v čl. 59 odst. 1 písm. c) tohoto nařízení [předložení výročního balíčku pro poskytnutí jistoty].

5.Každý členský stát průběžně sleduje, zda platební agentura splňuje požadavky stanovené v odstavci 1, a je odpovědný za vydávání, přezkoumávání a odebírání její akreditace.

Pokud členský stát zjistí, že akreditovaná platební agentura již nedodržuje jeden nebo více požadavků stanovených v odstavci 1 způsobem, který ovlivňuje plnění jejích úkolů, členský stát neprodleně pozastaví platnost akreditace této platební agentury. Vypracuje plán, který stanoví opatření a termíny pro odstranění zjištěných nedostatků, a to ve lhůtě, která bude stanovena podle závažnosti problému. Tato lhůta nesmí být delší než 12 měsíců ode dne, kdy byla platnost akreditace pozastavena. V řádně odůvodněných případech může Komise na žádost dotčeného členského státu tuto lhůtu prodloužit.

Článek 53
Funkce auditního orgánu

1.Auditní orgán odpovídá za provádění auditů plnění milníků a cílů a auditů systémů s cílem poskytnout Komisi jistotu o účinném fungování řídicích a kontrolních systémů, včetně toho, zda řídicí a kontrolní systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací a účinnou a včasnou ochranu finančních zájmů Unie. Audity poskytují jistotu o efektivním využívání finančních prostředků v souladu s platnými právními předpisy.

2.Auditní orgán vypracovává: 

a)výroční výrok auditora pro účely čl. 63 odst. 7 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 v souladu se vzorem uvedeným v příloze XIII tohoto nařízení, kde je stanoveno, zda

(I)údaje uvedené v žádostech o platbu předložených za referenční období podle čl. 59 odst. 1 písm. a) [balíček pro poskytnutí jistoty] jsou úplné, přesné a spolehlivé;

(II)řídicí a kontrolní systémy řádně fungují a zajišťují účinnou a včasnou ochranu finančních zájmů Unie a legalitu a správnost uskutečněných operací;

(III)použití finančních prostředků je v souladu s platnými právními předpisy;

(IV)výsledek auditní činnosti zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu;

b)shrnutí provedených auditů podle čl. 59 odst. 1 písm. b) [balíček pro poskytnutí jistoty], včetně analýzy povahy a rozsahu zjištěných nedostatků a veškerých přijatých nebo plánovaných nápravných opatření. 

Auditní činnost se provádí v souladu s mezinárodně uznávanými auditními standardy. 

3.Auditní orgán připraví strategii auditu na základě posouzení rizik, přičemž zohlední popis řídicího a kontrolního systému podle čl. 22 odst. 2 písm. m), který zahrnuje audity systému a audity týkající se milníků a cílů a účinného využívání finančních prostředků v souladu s platnými právními předpisy. U všech nově určených řídicích orgánů bude před předložením první žádosti o platbu proveden audit systému. 

4.Od auditního orgánu se neočekává, že by pro účely své auditní činnosti ověřoval související náklady na operace.

KAPITOLA II
Monitorovací opatření

Článek 54
Monitorovací výbor a koordinační výbor

1.Každý členský stát zřídí jeden nebo více monitorovacích výborů pro jednotlivé kapitoly plánu NRP s funkcí odpovídající příslušné kapitole. Výbor či výbory musí být zřízeny pro všechny kapitoly plánu. Jeden a tentýž monitorovací výbor může být příslušný pro více než jednu kapitolu.  

2.Pokud členský stát zřídí více než jeden monitorovací výbor, zřídí rovněž koordinační výbor, který zajistí přehled a monitorování provádění plánu po konzultaci s příslušnými orgány, které řídí jednotlivé kapitoly plánu NRP, a to do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o schválení plánu NRP dotčenému členskému státu. Koordinační výbor schvaluje všechny prvky uvedené v čl. 56 odst. 1 [funkce monitorovacího výboru]. 

3.Na koordinační výbor a monitorovací výbor se vztahují pravidla stanovená v článcích 55 a 56.  

4.Každý monitorovací i koordinační výbor přijme svůj jednací řád, včetně ustanovení o předcházení střetu zájmů a uplatňování zásady transparentnosti.  

5.Monitorovací výbor se schází nejméně jednou ročně a přezkoumává provádění kapitoly nebo kapitol plánu NRP, za které odpovídá, včetně všech problémů, které ovlivňují pokrok při plnění jejich cílů.  

6.Jednací řád monitorovacího výboru a údaje a informace předávané monitorovacímu výboru se zveřejní na internetových stránkách uvedených v článku 64. 

Článek 55
Složení monitorovacího výboru

1.Každý členský stát určí veřejným postupem a na základě objektivních a transparentních kritérií složení a velikost monitorovacího výboru, přičemž zajistí vyvážené zastoupení příslušných orgánů a zprostředkujících subjektů členských států a zástupců partnerů uvedených v článku 6 [partnerství]. Počet těchto partnerů musí být stejný nebo vyšší než počet členů za orgány nebo zprostředkující subjekty.  

Monitorovací výbor má složení zohledňující kapitolu nebo kapitoly plánu, za které je odpovědný. Složení a velikost monitorovacího výboru musí umožňovat, aby výbor vykonával svou práci účinně a efektivně.  

Každý člen monitorovacího výboru má jeden hlas.  

Členský stát zveřejní a každoročně aktualizuje seznam členů monitorovacího výboru na internetových stránkách uvedených v článku 64.  

2.Na práci monitorovacího výboru se jakožto poradci podílejí zástupci Komise.  

Článek 56
Funkce monitorovacího výboru

1.Monitorovací výbor prověřuje zejména:  

a)pokrok při provádění opatření uvedených v kapitole plánu;  

b)veškeré problémy, které ovlivňují výkonnost plnění kapitoly, a opatření přijatá za účelem vyřešení těchto problémů; 

c)plnění horizontálních podmínek právního státu a Listiny stanovených v článcích 8 a 9 [horizontální podmínky právního státu a Listiny] a jejich uplatňování po celé programové období;

d)pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění hodnocení, shrnutí hodnocení a realizaci opatření v návaznosti na závěry hodnocení;  

e)provádění informačních a komunikačních činností a činností zaměřených na zvyšování viditelnosti v souvislosti s reformami a investicemi a dalšími intervencemi uvedenými v této kapitole;  

f)v příslušných případech pokrok při budování administrativních kapacit veřejných institucí, partnerů a příjemců; 

g)efektivní fungování partnerství ohledně kapitoly či kapitol plánu, za které je odpovědný.  

2.Ve vztahu k dané kapitole či kapitolám, za které odpovídá, monitorovací výbor schvaluje:  

a)veškeré návrhy na změnu kapitoly nebo kapitol plánu NRP, za které odpovídá, s výjimkou změn podle článku 34 [akce Unie, Facilita EU].

b)metodiku, kritéria a postupy pro výběr operací, včetně jejich změn. Uplatňovaná kritéria a používané postupy musí být nediskriminační, inkluzivní a transparentní, musí zajišťovat přístupnost pro osoby se zdravotním postižením, rovnost žen a mužů a být v souladu s Listinou základních práv Evropské unie;

c)plán hodnocení a veškeré jeho změny;

d)komunikační strategii;

e)strategie územního rozvoje.  

3.Koordinační výbor přezkoumává a schvaluje stejné prvky jako prvky uvedené v předchozím odstavci, ale činí tak na úrovni plánu.  V případě rozdílných stanovisek je rozhodující stanovisko monitorovacího výboru odpovědného za danou kapitolu.

4.V případě zpoždění nebo problémů vznikajících při provádění různých kapitol plánu může koordinační výbor vydat orgánům, které kapitoly plánu řídí, doporučení pro efektivnější naplňování jejich cílů, včetně toho, jaká nápravná opatření mají tyto orgány přijmout.

Článek 57
Evropská a vnitrostátní síť SZP

1.Každý členský stát nejpozději 12 měsíců po schválení plánu Komisí zřídí a podpoří národní síť pro společnou zemědělskou politiku („národní síť pro SZP“), která bude sloužit jako síť propojující organizace a správní orgány, poradce, výzkumné pracovníky a jiné inovační subjekty, jakož i další aktéry působící na celostátní úrovni v oblasti zemědělství a rozvoje venkova. Národní sítě pro SZP vycházejí ze stávajících zkušeností a postupů při vytváření sítí v členských státech.

2.Komise zřídí evropskou síť pro společnou zemědělskou politiku (dále jen „evropská síť pro SZP“) s cílem propojit na úrovni Unie národní sítě, organizace a správní orgány činné v oblasti zemědělství a rozvoje venkova.

3.Cílem národních a evropských sítí SZP je: 

a)zapojovat zúčastněné strany do vytváření koncepce intervencí SZP a jejich provádění v rámci plánu NRP; 

b)podporovat správní orgány členských států při provádění intervencí SZP; 

c)zlepšovat kvalitu plánů NRP, zejména jejich opatření týkajících se zemědělství, a šířit výsledky; 

d)podporovat inovace, vzájemné učení a sdílení znalostí; 

e)posilovat kapacity v oblasti monitorování a hodnocení; 

f)šířit informace o SZP a možnostech financování; 

g)přispívat k dalšímu rozvoji SZP.

4. Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 6 tyto sítě: 

a)shromažďují, analyzují a šíří informace o osvědčených postupech týkajících se SZP a analýzy vývoje v zemědělství a venkovských oblastech; 

b)budují kapacity pro správní orgány členských států a další subjekty zapojené do provádění, monitorování a hodnocení plánů NRP týkajících se SZP; 

c)usnadňují výměny, vzájemné učení a vytváření sítí, včetně případných výměn se sítěmi ve třetích zemích; 

d)podporují vytváření sítí financovaných projektů spolupráce, jako jsou místní akční skupiny podle článku 77 [LEADER] a operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI) uvedené v článku 19 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP], a podporují vazby na další strategie financované Unií.

5.Evropská síť SZP a národní sítě SZP spolupracují a provádějí společné činnosti při plnění cílů uvedených v odstavci 3. Evropská síť SZP používá výraznou vizuální identitu. 

HLAVA X
PRAVIDLA ŘÍZENÍ A FINANČNÍ PRAVIDLA

KAPITOLA I
Všeobecná pravidla řízení

Článek 58
Povinnosti členských států

1.Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie a zajistí, aby používání prostředků financování při provádění plánů bylo v souladu s platnými právními předpisy, včetně platných pravidel pro zadávání veřejných zakázek a státní podpory. Zajišťují zejména prevenci, odhalování, nápravu a hlášení nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce a střetu zájmů.  

2.Pro účely odstavce 1 členské státy:  

a)zavedou pro své plány účinné a efektivní řídicí a kontrolní systémy v souladu s klíčovými požadavky stanovenými v příloze IV a zajistí jejich náležité fungování v souladu se zásadou řádného finančního řízení; 

b)zajistí a pravidelně kontrolují, zda byla poskytnutá podpora řádně využita k dosažení stanovených milníků a cílů nebo výstupů, a přijmou veškerá vhodná opatření, aby bylo zajištěno, že použití finančních prostředků při provádění plánů je v souladu s platnými právními předpisy; 

c)přijímají vhodná opatření za účelem prevence, odhalování a nápravy nesrovnalostí, včetně podvodů, korupce a střetu zájmů, a za tímto účelem využívají i nástrojů pro vytěžování dat;

d)v případech, kdy nejsou dodržovány platné právní předpisy, uplatňují nápravná opatření; 

e)zajistí, aby nedocházelo k dvojímu financování z rozpočtu Unie, a přijmou okamžité opatření k nápravě případného dvojího financování zrušením posledního přídělu finančních prostředků, o němž bylo pro danou operaci rozhodnuto; 

f)dbají na dodržování povinností stanovených v článku 130 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509;

g)starají se o to, aby všechny případy podezření na podvod, korupci a nesrovnalosti, včetně střetu zájmů, dvojího financování a dalších případů porušení platných právních předpisů byly zaznamenávány v systému Komise pro řízení nesrovnalostí (IMS); Komise tyto informace každoročně shrne a zveřejní a sdělí je Evropskému parlamentu;

h)zajistí, aby Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a v případě členských států, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, Úřad evropského veřejného žalobce:  

(I)mohly vykonávat své příslušné pravomoci stanovené v čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, včetně výslovného požadavku, aby příjemci finančních prostředků Unie poskytli nebo zajistili nezbytná práva a přístup;  

(II)v rámci výkonu svých příslušných pravomocí získaly přístup k údajům uvedeným v článku 63 [o shromažďování a zveřejňování údajů].   

i)mají zavedeny systémy a postupy, které zajistí, aby všechny podklady nezbytné pro auditní stopu související s opatřením podporovaným z fondu byly uchovávány na příslušné úrovni po dobu deseti let od 31. prosince roku, v němž byla provedena poslední platba Komise členskému státu;  pokud byl uplatněn nápravný prostředek, podáno odvolání nebo zahájeno soudní řízení, musí být podklady uchovávány až do ukončení těchto řízení nebo následných řízení o vymáhání poskytnutých prostředků;

j)přijímají opatření k zajištění účinného prošetřování stížností týkajících se využívání fondu v souladu se svým institucionálním a právním rámcem a na žádost Komise prošetřují stížnosti předložené Komisi, které spadají do oblasti působnosti plánu NRP, a o výsledcích těchto šetření informují Komisi; 

k)zajistí, aby veškerá výměna informací mezi příjemci prostředků financování a orgány odpovědnými za plán NRP, jakož i s Komisí, probíhala prostřednictvím systémů pro elektronickou výměnu dat, který mimo jiné zahrnuje používání automatických a interaktivních formulářů a výpočtů, zajišťuje vedení záznamů a ukládání dat v systému umožňujícím jak administrativní ověřování žádostí o platbu předložených příjemci, tak i audity a umožňuje automatickou synchronizaci a přenos dat mezi systémy příjemců podpory a členských států;

l)zajistí, aby veškerá oficiální výměna informací s Komisí probíhala prostřednictvím systému pro elektronickou výměnu dat uvedenému v příloze XVI [SFC2028: systém pro elektronickou výměnu dat mezi členskými státy a Komisí]. Od členských států se neočekává, že při posuzování plnění milníků a cílů budou ověřovat související náklady na operace a opatření.

3.Členské státy informují Komisi do 15. února každého roku o pokroku dosaženém při plnění cílů stanovených v plánech, přičemž za tímto účelem vyčíslí plnění jednotlivých cílů a milníků, a o pokroku dosaženém u intervencí založených na výstupech, které jsou v rámci těchto plánů podporovány. Tyto informace se poskytují v souladu se vzorem uvedeným v příloze IX [Podávání zpráv o pokroku při provádění opatření]. Pokud v systémech podávání zpráv o pokroku není k dispozici kvantifikace pokroku milníků a cílů, členský stát poskytne odhad dosaženého pokroku v souladu se vzorem uvedeným v příloze IX [Podávání zpráv o pokroku při provádění opatření]. Zpřístupněné informace se týkají pokroku, kterého bylo dosaženo do konce roku N, a předkládají se jako součást výročního balíčku pro poskytnutí jistoty podle čl. 57 odst. 1 písm. a).

4.Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 [akty v přenesené pravomoci], kterými se doplňuje odst. 2 písm. g) tohoto článku o pravidla týkající se kritérií, podle nichž se určují případy podezření na podvod, korupci a nesrovnalosti, které je nutné oznámit, a údajů, které mají být v této souvislosti poskytnuty.

Článek 59
Předložení výročního balíčku pro poskytnutí jistoty

1.Pro účely článku 63 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 předloží členské státy Komisi do 15. února každého roku následujícího po roce 2028 tyto dokumenty („výroční balíček pro poskytnutí jistoty“):  

a)zprávy o pokroku při provádění opatření plánu stanovených v čl. 58 odst. 4 [povinnosti členských států] v souladu se vzorem uvedeným v příloze IX [podávání zpráv o pokroku při provádění opatření], které obsahují odkazy na žádosti o platbu podané v předchozím rozpočtovém roce;

b)shrnutí auditů uvedených v čl. 53 odst. 2 písm. b) [funkce auditního orgánu];

c)prohlášení řídicího subjektu v souladu se vzorem uvedeným v příloze XII, ve kterém se konstatuje, že:

(I)informace předložené spolu se žádostí (žádostmi) o platbu jsou úplné, přesné a spolehlivé;

(II)prostředky byly použity správně;

(III)zavedené řídicí a kontrolní systémy řádně fungují a poskytují potřebnou jistotu o tom, že finanční prostředky byly spravovány v souladu se všemi platnými právními předpisy, včetně předpisů o prevenci, odhalování, oznamování a nápravě střetů zájmů, korupce, dvojího financování, podvodů a jiných nesrovnalostí, a v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

(IV)informace uvedené v písmenu a) poskytují věrný a poctivý obraz o pokroku v provádění;

d)výroční výrok auditora uvedený v čl. 53 odst. 2 [funkce auditního orgánu] v souladu se vzorem uvedeným v příloze XII. 

2.Komise vezme v úvahu informace poskytnuté ve výročním balíčku pro poskytnutí jistoty, aby rozhodla, zda je nutné přijmout některé z opatření uvedených v článcích 66, 67 a 68 [přerušení] [pozastavení plateb] [finanční opravy].

3.Členský stát by měl při předkládání konečného výročního balíčku pro poskytnutí jistoty za období uplynulého rozpočtového roku potvrdit, že celková výše plateb od Komise nepřesahuje při zohlednění výše vnitrostátního příspěvku celkovou částku, kterou členský stát vyplatil během provádění plánu příjemcům podpory. 

Článek 60
Odpovědnost Komise

1.Komise získá přiměřenou jistotu o tom, že členské státy mají zavedeny systémy řízení a kontroly v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a že tyto systémy během provádění plánů fungují účinně a efektivně.  

2.Pro účely svých vlastních auditů vypracuje Komise strategii auditu a plán auditu, který bude založen na posouzení rizik a zásadě proporcionality.  

3.Komise a auditní orgán svou auditní činnost koordinují. 

4.Úředníci Komise nebo jejich pověření zástupci mají v souladu s čl. 58 odst. 2 písm. h) [povinnosti členských států] pro účely svých auditů přístup ke všem potřebným záznamům, dokumentům a metadatům, a to bez ohledu na médium, na němž jsou uloženy, které se týkají provádění plánu, včetně operací podporovaných z fondu, nebo řídicích a kontrolních systémů, a obdrží kopie v požadovaném formátu. Úředníci Komise nebo jejich zplnomocnění zástupci si mohou vyžádat doplňující informace a provádět kontroly na místě. 

5.Komise provádí audity v průběhu provádění fondu a do tří let po datu závěrečné platby.  

6.Od Komise se neočekává, že by pro účely auditu ověřovala související náklady na operace.

Článek 61
Jednotný audit

1.Komise a auditní orgány při provádění auditů náležitě zohlední zásady jednotného auditu a proporcionality ve vztahu k úrovni rizika pro rozpočet Unie.

2.Komise a auditní orgány nejprve použijí všechny informace a záznamy uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. h) [povinnosti členských států], včetně výsledků řídicích kontrol, a další dokumenty a důkazní informace si mohou vyžádat a opatřit od orgánů odpovědných za plán a dotčených příjemců podpory v případě, že je to na základě jejich odborného úsudku nezbytné jako podklad pro vyvození jednoznačných auditních závěrů.  

3.V případě plánů, u kterých dojde Komise k závěru, že výrok auditního orgánu je spolehlivý, a jestliže se dotčený členský stát účastní posílené spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, jsou vlastní audity Komise omezeny na auditování práce auditního orgánu.  

4.Komise a auditní orgán mohou rozhodnout, že nebudou provádět audit milníků a cílů v kterémkoli roce, ve kterém již byly předmětem auditu Evropského účetního dvora.

5.Bez ohledu na odstavec 3 může být kterýkoli milník a cíl předmětem více než jednoho auditu, pokud auditní orgán na základě svého odborného úsudku dojde k závěru, že není možné vypracovat platný výrok auditora.  

6.Odstavec 2 se nepoužije, pokud:  

a)existuje konkrétní riziko nebo podezření na podvod, korupci nebo střet zájmů nebo jiné závažné porušení povinností členských států uvedených v článku 58 [Povinnosti členských států];  

b)je v návaznosti na Komisí provedené posouzení rizik potřebné zopakovat práci auditního orgánu, aby byla získána jistota o jeho účinném fungování;  

c)existují důkazy, že fungování auditního orgánu není v souladu s klíčovými požadavky stanovenými v článku 53 [funkce auditního orgánu] a v příloze IV [požadavky na audit a kontrolu].

7.Komise a auditní orgány se scházejí pravidelně a alespoň jednou za rok, pokud není dohodnuto jinak, aby posoudily auditní strategii, výroční kontrolní zprávu a výrok auditora, koordinovaly své plány a metody auditu a vyměnily si názory na otázky týkající se zlepšení systémů řízení a kontroly.

Článek 62
Kontrolní systém pro zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku a společnou rybářskou politiku

1.Členské státy v rámci kontrol uvedených v článku 58 [povinnosti členských států] ověří, zda příjemci podpory dodržují požadavky na zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku uvedené v článku 3 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] a v čl. XX odst. XX nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SRP].

Pokud plocha způsobilá pro podporu uvedenou v prvním pododstavci, která je deklarována v geoprostorové žádosti uvedené v článku 70 [IACS], nepřesahuje 10 hektarů, jsou příjemci podpory osvobozeni od kontrol a sankcí podle tohoto článku.

Pokud byl příjemce vybrán ke kontrole na místě týkající se žádosti o podporu nebo žádosti o platbu, členské státy v možném rozsahu a s ohledem na související rizika nevybírají tohoto příjemce pro následnou kontrolu a kontrolní vzorek pro daný rok, s výjimkou případů, kdy okolnosti vyžadují více než jednu kontrolu na místě, aby byla zajištěna účinná ochrana finančních zájmů Unie. Toto ustanovení nesnižuje úroveň kontrol.

2.Členské státy využijí své systémy kontroly a vymáhání práva v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, sociálních a pracovněprávních předpisů, platných pracovních norem, rybolovu a akvakultury, aby zajistily, že příjemci podpory dodržují požadavky stanovené v prvním odstavci.

3.Řídicí orgán nebo platební agentura jsou v případě potřeby alespoň jednou ročně informovány o případech nedodržování právních předpisů, pokud byla v tomto ohledu přijata vykonatelná rozhodnutí v rámci platných systémů kontroly a vymáhání práva uvedených v odstavci 2. Toto oznámení zahrnuje posouzení a odstupňování závažnosti, rozsahu, trvání nebo opakování a úmyslnosti dotčeného nedodržení.

4.Správní sankce uvedené v odstavci 5 se použijí pouze na nesplnění požadavků vztahujících se na zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku, které jsou uvedeny v článku 3 nařízení XX [SZP, zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku], pokud je jejich nesplnění výsledkem jednání nebo opomenutí, které lze přímo přičíst dotčenému příjemci podpory, a pokud je splněna jedna nebo obě následující podmínky:

a)nesplnění požadavků souvisí se zemědělskou činností příjemce, jak ji definují členské státy ve svých plánech NRP v souladu s čl. 4 bodem 21 písm. a) [rámcová definice zemědělské činnosti];

b)nesplnění požadavků se týká zemědělského podniku, jak je vymezen v čl. 4 bodu 15 [definice – zemědělský podnik], nebo jiných ploch spravovaných příjemcem, které se nacházejí na území téhož členského státu.

Pokud se však nesplnění požadavků týká lesních oblastí, sankce uvedené v odstavci 5 se neuplatní, nebyla-li na dotčenou plochu podána žádost o podporu.

5.Členské státy zavedou systém správních sankcí pro příjemce podpory uvedené v odstavci 4, kteří v kterémkoli období daného kalendářního roku nesplňují požadavky vztahující se na zodpovědné hospodaření v zemědělském podniku.

Sankce spočívají ve snížení nebo vyloučení celkové částky plateb v rámci opatření uvedených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až f) a písm. o) a p) v rozsahu, v jakém se týkají podpory místních zemědělských produktů, nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP], které byly nebo mají být poskytnuty dotyčnému příjemci v souvislosti s žádostmi o podporu, které příjemce podal nebo podá v průběhu kalendářního roku, v němž bylo zjištěno nesplnění požadavků. Sankce se vypočítají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nesplnění požadavků došlo. Pokud však není možné určit kalendářní rok, v němž k nesplnění požadavků došlo, vypočítají se snížení nebo vyloučení celkové částky na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž došlo ke zjištění nesplnění požadavků.

Při výpočtu těchto sankcí se zohlední závažnost, rozsah, trvalost nebo opakování a úmyslnost zjištěného nesplnění požadavků na základě posouzení uvedeného v odstavci 3. Sankce uložená podle vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádějí právní akty uvedené v částech A a B přílohy I nařízení XX [SZP], za stejné jednání nebo opomenutí zemědělce nebo jiného příjemce podpory se zohlední při výpočtu sankcí uvedených v prvním pododstavci.

Výdaje, které byly sníženy v důsledku uplatnění sankce, se považují za zákonné a řádné. Toto snížení činí zpravidla 3 % z celkové částky plateb. V případě úmyslného nesplnění požadavků činí snížení nejméně 15 % částky těchto plateb.

Členské státy stanoví, že správní sankce se neuloží, pokud je nesplnění požadavků způsobeno:

a)vyšší mocí nebo výjimečnými okolnostmi;

b)příkazem veřejného orgánu.

6.V případě nedodržení článku XX nařízení (EU) XX [společná rybářská politika] se podpora vyplacená příjemci podpory vymáhá zpět a žádost o podporu podaná příjemcem podpory je po stanovenou dobu podle odstavce 8 tohoto článku nepřípustná, pokud bylo konečným rozhodnutím dotčeného příslušného orgánu zjištěno, že se tento příjemce dopustil podvodu.

7.Pokud nastane případ uvedený v článku XX nařízení (EU) XX [společná rybářská politika] v období od podání žádosti do pěti let po konečné platbě, podpora vyplacená příjemci se vymáhá zpět. Vymáhání poskytnuté podpory musí být přiměřené povaze, závažnosti, trvání a opakování závažného porušování předpisů nebo trestných činů ze strany dotyčného příjemce a významu podpory pro hospodářskou činnost jejího příjemce.

8.Za účelem zajištění rovných podmínek pro členské státy a účinnosti, přiměřenosti a odrazujícího účinku sankcí uvedených v odstavci 5 a vymáhání poskytnuté podpory a nepřípustnosti uvedených v článku XX nařízení EU XX [společná rybářská politika] a v odstavcích 6 a 7 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86, kterými se toto nařízení doplní o

a)podrobná pravidla pro uplatňování a výpočet sankcí;

b)určení prahové hodnoty, která zakládá nepřípustnost, a doby jejího trvání, jakož i opatření pro vymáhání poskytnuté podpory, včetně prahových hodnot, které ji zakládají.

Článek 63
Shromažďování a vykazování údajů

1.Pro účely auditu a kontrol, transparentnosti a sledování a hodnocení výkonnosti členské státy shromažďují, zaznamenávají a uchovávají informace uvedené v písmenech a) až g) v elektronické podobě, přičemž dbají o zajištění bezpečnosti, integrity a důvěrnosti údajů a ověřování uživatelů a umožní automatizovanou výměnu údajů s elektronickým systémem určeným Komisí:

a)pokud jde o příjemce podpory:

(I)informace o tom, zda jejím příjemcem je veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt nebo subjekt s právní subjektivitou či bez ní, nebo fyzická osoba nebo skupina fyzických osob;

(II)úplnou obchodní firmu subjektu, adresu a jeho identifikační číslo pro DPH nebo daňové identifikační číslo, pokud je k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikátor stanovený na úrovni země;

(III)v případě fyzické osoby jméno a příjmení, datum narození, obec a vnitrostátní identifikační číslo;

(IV)informace o všech případných skutečných majitelích příjemce podpory ve smyslu čl. 4 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 23 , a sice jméno (jména) a příjmení, datum (data) narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla), pokud je dostupné, nebo jiný jednoznačný identifikační kód na úrovni země;

(V)výši závazku Unie uvedeného v dokumentu, který stanoví podmínky podpory;

(VI) označení souvisejícího opatření v rámci plánu s pořadovým číslem opatření a identifikátorem operace;

(VII)v případě finančních nástrojů informaci o tom, zda příjemce podpory je subjekt, který provádí holdingový fond, nebo, pokud není zavedena struktura holdingového fondu, subjekt, který provádí zvláštní fond, nebo, pokud finanční nástroj spravuje řídicí orgán, informace o řídicím orgánu;

(VIII)v případě intervencí SZP uvedených v čl. 35 odst. 1

·pohlaví, ať už je příjemcem zemědělec, držitel lesa, mladý zemědělec, nebo nově založený podnik; v případě odvětvových intervencí typ organizace producentů;

·geolokaci zemědělského podniku, zda se nachází v oblasti s přírodními nebo zvláštními omezeními podle článku 8 nařízení (EU) 202/XXXX [nařízení o SZP] [platba za přírodní nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti], v oblasti ohrožené dusičnany 24 , v oblasti Natura 2000 podle článku 9 uvedeného nařízení [podpora na znevýhodnění vyplývající z určitých závazných požadavků];

·typ výrobního zaměření 25 , zda zemědělský podnik hospodaří ekologicky 26 , celkový počet hektarů orné půdy, plochy trvalých travních porostů, s trvalými kulturami, na kterých se neprovádí žádná zemědělská činnost, ale které jsou způsobilé pro podporu, celkový počet hektarů ve správě zemědělského podniku, z toho chráněné postupy;

b)pokud jde o příjemce finančních prostředků a konečného příjemce finančních prostředků:

(I)zda je příjemce finančních prostředků nebo konečný příjemce finančních prostředků fyzickou nebo právnickou osobou, a v případě právnické osoby, zda se jedná o veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt;

(II)v případě právnické osoby celou obchodní firmu příjemce finančních prostředků nebo konečného příjemce finančních prostředků a jeho identifikační číslo pro DPH nebo daňové identifikační číslo, pokud je k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikátor stanovený na úrovni země, a v případě fyzické osoby jméno a příjmení příjemce, datum narození a daňové identifikační číslo, pokud je k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikátor;

(III)u finančních nástrojů týkajících se intervencí na podporu společné zemědělské politiky prováděných v rámci sdíleného řízení, pohlaví, zda je konečným příjemcem zemědělec, držitel lesa, mladý zemědělec, nově založený podnik, a počet smluv podepsaných mezi konečným příjemcem finančních prostředků a bankou;

(IV)lokalitu příjemce finančních prostředků nebo konečného příjemce finančních prostředků, konkrétně adresu příjemce, pokud je příjemcem finančních prostředků nebo konečným příjemcem finančních prostředků právnická osoba; region na úrovni NUTS 2, pokud je příjemce finančních prostředků nebo konečný příjemce finančních prostředků fyzickou osobou a má bydliště v Unii, nebo zemi, pokud je příjemce finančních prostředků nebo konečný příjemce finančních prostředků fyzickou osobou a nemá bydliště v Unii;

(V)informace o všech případných skutečných majitelích příjemce finančních prostředků nebo konečného příjemce finančních prostředků ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849, a sice jméno (jména) a příjmení, datum (data) narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla), pokud je dostupné, nebo jiný jednoznačný identifikační kód na úrovni země;

(VI)výši přiděleného příspěvku Unie, označení souvisejícího opatření v rámci plánu a identifikátor operace;

c)pokud jde o dodavatele:

(I)název a identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo;

(II)informace o všech případných skutečných majitelích dodavatele ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice (EU) 2015/849, a sice jméno (jména) a příjmení, datum (data) narození a identifikační číslo (čísla) pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (čísla), pokud je dostupné nebo jiný jednoznačný identifikační kód na úrovni země;

(III)informace o všech smlouvách, a sice název, datum, odkaz, částku smlouvy a jakýkoli příslušný identifikátor nebo identifikační číslo;

(IV)označení souvisejícího opatření v rámci plánu s pořadovým číslem opatření a identifikátorem operace;

d)pokud jde o subdodavatele:

(I)název, identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo;

(II)informace o subdodavatelské smlouvě, a sice název, datum, odkaz, částku smlouvy a jakýkoli příslušný identifikátor nebo identifikační číslo;

(III)označení souvisejícího opatření a operace v rámci plánu s pořadovým číslem opatření a identifikátorem operace;

e)pokud jde o operaci:

(I)název a jedinečný identifikátor a geolokaci operace nebo v případě mobilních operací geolokaci operací prováděných v cloudu nebo operací pokrývajících několik míst, zeměpisnou polohu příjemce podpory;

(II)stručný popis a cíle operace, s výjimkou intervencí SZP uvedených v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g), o) a p);

(III)jedinečný identifikátor výzvy (výzev) k předkládání návrhů a nabídek, v rámci kterých byla operace vybrána, a související informace v souladu s čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) [nařízení o výkonnosti];

(IV)datum podání žádosti o financování a datum dokumentu, v němž jsou stanoveny podmínky podpory;

(V)výši příspěvku Unie uvedenou v dokumentu, v němž jsou stanoveny podmínky podpory;

(VI)částku vyplacenou příjemci podpory za danou operaci;

(VII)míru spolufinancování platnou pro příslušnou kapitolu plánu a případně další vnitrostátní financování;

(VIII)datum zahájení operace a datum jejího ukončení uvedené v dokumentu, v němž jsou stanoveny podmínky podpory;

(IX)skutečné datum fyzického dokončení operace nebo její úplné realizace;

(X)měnu operace, jak je uvedena v dokumentu, v němž jsou stanoveny podmínky podpory;

(XI)jedinečný identifikátor plánu, v jehož rámci je operace podporována;

(XII)informace o tom, zda se operace uskutečňuje s účastí třetí země nebo zda probíhá ve třetí zemi; pokud ano, identifikace této třetí země;

(XIII)pořadové číslo opatření, milníku a cíle, oblasti intervence a ukazatele výkonnosti podle článku 14 nařízení [nařízení o výkonnosti], k nimž operace přispívá, a pokrok v podobě dosažených výsledků uvedený zvlášť pro každý ukazatel;

(XIV)v případě intervencí SZP uvedených v čl. 35 odst. 1: plochu způsobilou pro podporu, případně též používané zemědělské postupy, zda je tento zemědělský postup nově zaveden, zemědělské odvětví, skupinu zemědělců nebo cílovou oblast, typ podporované plochy, pojištěnou plochu nebo počet zvířat nebo kapitál, kategorie investic, typ školení;

(XV)informace o tom, zda je finanční nástroj kombinován s programovou podporou ve formě grantů ve smyslu článku 71;

(XVI)informace o tom, zda je operace finančního nástroje prováděna v níže uvedených po sobě jdoucích programových obdobích: programové období 2021–2027 a následující programové období 2027–2034;

(XVII)zda je finanční nástroj organizován prostřednictvím holdingového fondu, informace o subjektu provádějícím zvláštní fond v rámci holdingového fondu;

(XVIII)pokud jde o operace finančního nástroje, objem mobilizovaných soukromých a veřejných prostředků nad rámec fondů podle produktu: půjčky; záruky; vlastní kapitál nebo kvazikapitál; granty v rámci operace finančního nástroje;

f)v případě komunitně vedeného místního rozvoje u každé místní akční skupiny (LAG):

(I)počet členů podle kategorie, počet členů podílejících se na rozhodování podle kategorie a pohlaví, zapojení mladých lidí do rozhodovacího procesu;

(II)počet realizovaných akcí rozdělených podle typu příjemce podpory a podle oblasti, počet akcí zahrnujících inovace; výši příspěvku Unie přiděleného a vyplaceného na akce zaměřené na budování kapacit a přípravné akce a na řízení, monitorování a hodnocení strategie a její oživení;

(III)podporu místních akčních skupin poskytnutou na regionální rozvoj, zaměstnanost a sociální politiku nebo na rozvoj pobřežních a akvakulturních komunit;

g)u každé operační skupiny evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI):

(I)název projektu; koordinátora projektu a partnera (partnery): typ partnera, jméno, adresu, e-mail a telefonní číslo; datum zahájení a ukončení, cíle a charakter projektu; klíčové tematické oblasti projektu; územní rozsah, zeměpisnou polohu; „abstrakty z praxe“ obsahující hlavní závěry projektu; přínos projektu k plnění specifických cílů SZP; závěrečnou zprávu;

(II)případně další zdroje financování kromě příspěvku Unie a spolufinancování.

2.Členské státy poskytnou Komisi informace uvedené v odstavci 1 dvakrát ročně na základě ujednání o automatické výměně údajů.

3.Pokud jde o údaje uvedené v odstavci 1 týkající se intervencí SZP, členské státy každoročně nejpozději do 31. října roku N zpřístupní Komisi informace týkající se plateb podle plochy a plateb podle zvířat vyplacených v roce podání žádosti N-1, odvětvových intervencí provedených v kalendářním roce N-1 a případných dalších intervencí.

4.Členské státy zřídí systémy pro shromažďování údajů tak, aby byly interoperabilní a připravené k digitalizaci, přičemž postupují podle zásady, že údaje se shromažďují pouze jednou a používají se opakovaně. Členské státy zajistí, aby příjemci podpory, příjemci finančních prostředků, koneční příjemci finančních prostředků, dodavatelé a subdodavatelé pokud možno nemuseli vyplňovat duplicitní žádosti o údaje, měli přístup ke všem relevantním údajům, které se jich týkají, a mohli tyto údaje při vyplňování a předkládání žádostí snadno znovu použít. Kdykoli je to možné, členské státy využijí stávajících rejstříků a databází.

5.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 [Výkon přenesené pravomoci] za účelem změny vzoru uvedeného v odstavci …

Článek 64
Transparentnost

1.Členský stát do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí Rady uvedeného v článku 23 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady] zajistí, aby byly v provozu internetové stránky, na nichž budou k dispozici informace o podpoře poskytované na základě tohoto nařízení, zahrnující cíle plánu, činnosti, dostupné možnosti financování a dosažené výsledky.

2.Členský stát zajistí zveřejnění informací uvedených v čl. 63 odst. 1 [shromažďování a zaznamenávání údajů] na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 tohoto článku se zřetelem k ochraně osobních údajů a výjimkám uvedeným v odstavci 5 tohoto článku. Tyto informace se aktualizují alespoň jednou za šest měsíců.

Odchylně od prvního pododstavce v případě intervencí SZP uvedených v čl. 35 odst. 1 členské státy do 31. května roku N+1 zajistí zveřejnění informací uvedených v čl. 63 odst. 3 [shromažďování a zaznamenávání údajů], s výjimkou údajů uvedených v odst. 1 písm. a) bodě iv), písm. a) bodě ix) a písm. e) bodě xiv) uvedeného článku.

Členský stát rovněž zajistí, aby byly na těchto internetových stránkách zveřejněny body uvedené v čl. 12 odst. 4 nařízení (EU) [nařízení o výkonnosti] v souvislosti s výzvami fondu k předkládání návrhů a nabídek, jakož i harmonogram plánovaných výzev fondu k předkládání návrhů, které tyto prvky obsahují, aktualizovaný alespoň dvakrát ročně.

Informace musí být v úředním jazyce nebo úředních jazycích členského státu a/nebo v angličtině, francouzštině nebo němčině a musí být na internetových stránkách k dispozici po dobu dvou let ode dne jejich prvního zveřejnění. Údaje zveřejněné na internetových stránkách uvedených v odstavci 1 musí být v digitálním, otevřeném, interoperabilním a strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, vyhledávání, extrakci, porovnávání a opakované použití údajů.

3.Členský stát před zveřejněním údajů podle odstavce 2 informuje příjemce podpory a požádá je, aby vyrozuměli příjemce finančních prostředků, konečné příjemce finančních prostředků, dodavatele a subdodavatele o tom, že uvedené údaje budou zveřejněny.

4.Komise zveřejní údaje uvedené v odstavci 2 tohoto článku na centralizovaných internetových stránkách uvedených v článku 12 [jednotná brána] nařízení [nařízení o výkonnosti].

Pro účely prvního pododstavce Komise zveřejní podíl příspěvku Unie v částkách uvedených v článku 63 [shromažďování a zaznamenávání údajů]. Příspěvek Unie se stanoví vynásobením částek uvedených v článku 63 [shromažďování a zaznamenávání údajů] sazbou spolufinancování platnou pro příslušnou kapitolu plánu. Částky v jiné měně než v eurech se přepočítávají na eura pomocí měsíčního účetního směnného kurzu uvedeného v čl. 19 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

5.Informace se nezveřejňují, pokud právo Unie nebo vnitrostátní právo takové zveřejnění vylučuje z důvodů bezpečnosti, veřejného pořádku, vyšetřování trestných činů nebo pokud se na informace vztahuje čl. 38 odst. 3 písm. a) až d) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Informace o jménu a příjmení zemědělců se nezveřejňují, pokud částka, kterou obdrží za jeden rok, je rovna 2 500 EUR nebo nižší.

KAPITOLA II
Pravidla pro platby

Článek 65
Podávání a posuzování žádostí o platbu

1.Platby bude provádět Komise v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích.  

2.Členské státy předloží Komisi žádost o platbu v souladu se vzorem uvedeným v příloze XI [vzor žádosti o platbu]. Částky uvedené v žádosti o platbu odpovídají částkám odůvodněným splněním milníků a cílů nebo odpovídajících výstupů pro jiné intervence v souladu s rozhodnutím o schválení plánu a na základě průkazných údajů shromážděných a ověřených členským státem.

3.Při posuzování plnění milníků a cílů hodnotí členský stát každý milník a cíl jako celek s přihlédnutím k jeho formulaci, základnímu účelu a kontextu podle přílohy VIII [Pokyny pro hodnocení uspokojivého plnění milníků a cílů v rámci fondu].

4.Žádosti o platbu předkládají členské státy Komisi v souladu se vzorem uvedeným v příloze XI nejvýše šestkrát ročně do 31. října.   

5.Žádosti o platbu nejsou přípustné, pokud ještě nebyl předložen poslední balíček pro poskytnutí jistoty, který měl být v souladu s článkem 59 předložen [výroční balíček pro poskytnutí jistoty], a to až do okamžiku jeho předložení.  

6.V závislosti na dostupných finančních prostředcích provede Komise platbu do 60 dnů ode dne, kdy obdrží žádost o platbu. Částky mohou být vyplaceny v jedné nebo více splátkách. 

7.Celková kumulativní částka předběžného financování a provedených plateb nesmí překročit 95 % příspěvku z fondů do plánu. Po dosažení tohoto stropu koordinační orgán pokračuje v předávání žádostí o platbu Komisi. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 66, 67 a 68, vyplatí Komise konečný zůstatek nejpozději deset měsíců po obdržení dokumentů za poslední rok provádění.  

8.Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 86 za účelem změny příloh VIII a IX [o žádosti o platbu a plnění milníků a cílů]. 

Článek 66
Lhůty a přerušení platební lhůty

1.Pokud je pro činnost Komise ve vztahu k členskému státu stanovena nějaká lhůta, začíná tato lhůta běžet v okamžiku, kdy členský stát předloží všechny informace podle požadavků stanovených v tomto nařízení.  

2.Tato lhůta se přerušuje od data následujícího po datu, k němuž Komise zašle členskému státu své připomínky nebo žádost o revidované dokumenty, do dne, kdy členský stát Komisi na tyto připomínky odpoví nebo poskytne požadované dokumenty. 

3.S ohledem na informace, které má k dispozici, a zásadu proporcionality může Komise přerušit lhůtu pro platbu na dobu nejvýše šesti měsíců nebo v případě podpory v podobě půjčky přijmout jakékoli opatření, které má podle dohody o půjčce k dispozici, pokud je splněna některá z těchto podmínek:  

a)z těchto informací vyplývá, že členský stát závažným způsobem neplní povinnosti stanovené v článku 58 [povinnosti členských států] a nepřijal v tomto ohledu nápravná opatření;  

b)Komise má v úmyslu provádět ověření, zejména aby zjistila, zda došlo k nesplnění jednoho nebo více milníků, cílů nebo výstupů uvedených v žádosti o platbu;

c)milník nebo cíl, na který byla vyplacena platba, mohl být zpětně změněn podle článku 69 [zpětné změny].  

4.Komise písemně informuje dotčený členský stát o důvodech přerušení a případně jej požádá o nápravu vzniklé situace.

Článek 67
Pozastavení plateb

1.Komise může pozastavit všechny platby nebo jejich část nebo, pokud jde o podporu v podobě půjčky, přijmout jakékoli opatření, které má podle dohody o půjčce k dispozici, přičemž zohlední zásadu proporcionality, a to v kterémkoli z těchto případů: 

a)členský stát nepřijal nápravná opatření k vyřešení situace, jež vedla k přerušení platební lhůty podle čl. 66 odst. 3 [přerušení platební lhůty] písm. a); 

b)došlo k závažnému nesplnění povinností stanovených v článku 58 [povinnosti členských států] a nebyla v tomto ohledu přijata nápravná opatření;    

c)nebyl splněn jeden nebo více milníků nebo cílů nebo výstupů uvedených v žádosti o platbu nebo byl milník nebo cíl, na který byla vyplacena platba, zpětně změněn podle článku 69 [zpětné změny]; 

d)existuje odůvodněné stanovisko Komise týkající se řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU v záležitosti, která ohrožuje účinné provádění opatření;

e)Rada rozhodla, že členský stát:

(I)nepřijal účinná opatření k nápravě nadměrného schodku vyjma situace, kdy Rada přijme doporučení podle článku 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 v případě prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku;

(II)nepřijal nápravná opatření k odstranění nadměrné nerovnováhy vyjma situace, kdy Rada změní své doporučení podle čl. 9 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011;

(III)rozhodla, že členský stát neplní politické požadavky obsažené v makroekonomickém ozdravném programu uvedeném v článku 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 z důvodů, které nejsou mimo kontrolu dotyčného členského státu;

f)Komise dospěla k závěru, že členský stát nejedná v souladu s ozdravným programem a memorandem o porozumění uvedeném v článcích 3 a 3a nařízení Rady (ES) č. 332/2002.

2.Před přijetím rozhodnutí o pozastavení plateb vyrozumí Komise členský stát o svých závěrech a dá mu příležitost předložit do dvou měsíců k posouzení Komise svoje připomínky. Lhůta může být na základě vzájemné dohody prodloužena. Před přijetím rozhodnutí o pozastavení plateb Komise zohlední všechny relevantní informace a připomínky poskytnuté členským státem. 

3.Komise ukončí pozastavení plateb, pokud členský stát přijme opatření, která napraví nedostatky uvedené v odstavci 1. Taková opatření mohou zahrnovat změnu plánu, jejíž součástí je stanovení dodatečných podmínek pro platbu. 

Článek 68
Finanční opravy prováděné Komisí

1.Komise uplatní finanční opravy s cílem přiměřeně snížit finanční příspěvek Unie a případně získat zpět od členských států jakoukoli částku splatnou do rozpočtu Unie nebo, pokud jde o podporu v podobě půjčky, přijmout jakékoli opatření, které má podle dohody o půjčce k dispozici, pokud dospěje k závěru, že nastala jedna z těchto situací: 

a)dotyčný členský stát nepřijal nezbytná opatření uvedená v čl. 67 odst. 2 [pozastavení plateb] a platby byly pozastaveny na dobu nejméně šesti měsíců; 

b)došlo k podvodu, korupci nebo střetu zájmů poškozujícímu finanční zájmy Unie, který nebyl členským státem zjištěn, oznámen a napraven;

c)došlo k závažnému nesplnění povinností stanovených v článku 58 [povinnosti členských států] a členský stát v tomto ohledu nepřijal nápravná opatření; 

d)byly vyplaceny částky za nesplněný milník nebo cíl nebo nedosažený výstup, který nebyl zjištěn a nahlášen členským státem a do ukončení plánu nebyla přijata nápravná opatření; pokud členský stát oznámí tato zjištění Komisi, použije se pro pozastavení plateb postup stanovený v čl. 67 odst. 1 písm. c) (pozastavení plateb);

e)ukázalo se, že milník nebo cíl, na který byla vyplacena platba, byl po poslední platbě provedené v rámci plánu zpětně změněn a do konce plánu nebyla přijata nápravná opatření. 

2.Při rozhodování o výši finanční opravy se Komise řídí zásadou proporcionality a zohlední závažnost, četnost a finanční důsledky nedostatků uvedených v odstavci 1. Výše finanční opravy musí co nejvíce odpovídat skutečné finanční ztrátě nebo riziku pro rozpočet Unie. Pokud Komise nemůže s vynaložením přiměřeného úsilí určit skutečnou výši neoprávněných plateb a velikost finanční škody, kterou Unie utrpěla, může určit výši finanční opravy použitím extrapolovaných nebo paušálních oprav v souladu s přílohou XIV [Stanovení výše paušálních finančních oprav].  

V případě nesplnění milníku nebo cíle, který nebyl členským státem zjištěn a oznámen, jak je uvedeno v odst. 2 písm. d), se hodnota opravy uplatněné Komisí stanoví v poměru k nesplněné části. 

Pokud nebyl splněn konečný milník nebo cíl daného opatření, stanoví se hodnota opravy uplatněné Komisí v poměru k provádění tohoto opatření a s přihlédnutím k předchozím provedeným platbám. 

3.Před přijetím rozhodnutí o finanční opravě vyrozumí Komise členský stát o svých závěrech a dá mu příležitost do dvou měsíců předložit k posouzení Komise svoje připomínky. Lhůta může být na základě vzájemné dohody prodloužena. Před přijetím rozhodnutí o uplatnění finanční opravy Komise zohlední všechny relevantní informace a připomínky poskytnuté členským státem. 

4.Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, Komise podporu přiměřeně sníží a získá zpět veškeré částky splatné do rozpočtu Unie ve všech případech, které mají nepříznivý dopad na finanční zájmy Unie nebo na dosažení milníků a cílů, ve kterých členský stát nezjednal nápravu, nebo mají za následek závažné nedodržení klíčových požadavků uvedených v příloze IV [klíčové požadavky] nebo povinností stanovených v článku 58 [povinnosti členských států], které členský stát do předložení balíčku pro poskytnutí jistoty za poslední účetní období nenapravil.  

5.Pokud se po změně plánu zruší opatření, na které byly vyplaceny částky za splněné milníky nebo cíle, dříve vyplacené částky se získají zpět, aniž by se snížil finanční příspěvek Unie, a stanoví se jejich využití na jiná opatření. 

Článek 69
Trvanlivost a zpětné změny

1.Členský stát zajistí, aby kterýkoli z příslušných milníků a cílů zůstal naplněn po dobu nejméně pěti let od data platby, kterou Komise provedla na základě dosažení tohoto milníku nebo cíle.

2.Pokud se Komise domnívá, že požadavky stanovené v odstavci 1 nebyly splněny, nebo pokud členský stát informuje o zpětné změně balíčku pro poskytnutí jistoty, postupuje Komise podle článků 66, 67 a 68 [přerušení, pozastavení plateb, oprava].

3.Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na investice v rámci specifických cílů stanovených v čl. 3 písm. c), které nejsou investicemi do infrastruktury, pokud nepodléhají povinnosti zachování investice podle pravidel státní podpory nebo pokud je taková povinnost zachování investice stanovena v plánu.

4.Operace podporující přemístění nejsou způsobilé.

Článek 70
Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS)

1.Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“). Použije se na intervence uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. a) až g).

2.Integrovaný systém se v nezbytném rozsahu použije také pro řízení [zodpovědného hospodaření v zemědělském podniku] podle článku XX nařízení XX [SZP] a ve všech vhodných případech pro opatření uvedená v hlavě VI [ustanovení o podpoře nejvzdálenějších regionů].

3.Integrovaný systém má tyto součásti:

a)zemědělský monitorovací systém (AMS). AMS je systém pravidelného a soustavného pozorování, sledování a vyhodnocování zemědělských činností a postupů využívající technologických prostředků, jako jsou mimo jiné data z družic Sentinel složky Copernicus;

b)systém žádostí na základě zeměpisné polohy a rozlohy a podle zvířat (GSA). GSA je digitální aplikace pro příjemce podpory, která jim umožňuje ohlašovat, jaké ve svém zemědělském podniku provádějí zemědělské činnosti a postupy;

c)systém evidence půdy (LPIS);

d)systém identifikace a registrace zvířat;

e)systém evidence příjemců intervencí uvedených v odstavcích 1 a 2;

f)systém kontrol a sankcí. Členské státy každoročně provádějí správní kontroly žádostí o podporu a žádostí o platbu za účelem ověření jejich legality a správnosti. Tyto kontroly jsou doplněny kontrolami na místě, které lze provádět na dálku za použití technologických prostředků. Členské státy se však mohou rozhodnout neprovádět kontroly na místě, pokud jsou podmínky způsobilosti intervencí sledovány v rámci zemědělského monitorovacího systému uvedeného v písmenu a) tohoto článku.

4.Členské státy každoročně posuzují kvalitu součástí integrovaného systému uvedených v odst. 3 písm. a), b) a c) v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.

Pokud se na základě posouzení odhalí nedostatky v součástech integrovaného systému, členské státy přijmou vhodná nápravná opatření, nebo pokud tak neučiní, požádá je Komise o vypracování podrobného plánu, v němž bude stanoven časový harmonogram provádění zbývajících nápravných opatření.

Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

5.Komise orgánům příslušným pro systém sledování zemědělství nebo poskytovatelům služeb, které tyto orgány pověřily jejich zastupováním, bezplatně poskytuje družicové údaje potřebné pro systém sledování zemědělství. Pro účely posouzení kvality integrovaného systému uvedeného v odstavci 4 jim Komise bezplatně poskytne nezbytné snímky s velmi vysokým rozlišením. Majitelem těchto družicových údajů a snímků zůstává Komise.

6.Aniž je dotčena odpovědnost členských států za provádění a uplatňování integrovaného systému, zřídí členské státy evropský systém monitorování půdy. Tento systém poskytuje zemědělcům informace na podporu udržitelného řízení jejich zemědělských podniků. Poskytuje rovněž údaje pro rozvoj a monitorování politiky SZP a podporuje sdílení údajů o udržitelnosti zemědělských podniků.

7.Evropský systém monitorování půdy zahrnuje alespoň údaje týkající se součástí integrovaného systému uvedených v odstavci 3 a případně údaje sdílené zemědělci s orgány veřejné správy v souladu s článkem 10 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP]. Členské státy mohou poskytovat další služby, díky nimž může evropský systém monitorování půdy nabídnout další zdroje informací ve prospěch zemědělců.

8.S ohledem na potřebu zajistit, aby integrovaný systém uvedený v této kapitole byl prováděn účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, které toto nařízení doplní o:

a)pravidla pro metodiku stanovenou na úrovni Unie pro roční hodnocení kvality součástí integrovaného systému podle odst. 3 písm. a), b) a c);

b)pravidla vztahující se na systém evidence půdy (LPIS), která jsou uvedena v odst. 3 písm. c).

9.Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

a)formy, obsahu a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány tyto informace:

(I)hodnotící zpráva uvedená v odstavci 4;

(II)nápravná opatření členských států;

b)základní vlastnosti a pravidla týkající se:

(I)AMS;

(II)GSA;

(III)LPIS;

(IV)evropského systému monitorování půdy.

10.Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 87 odst. 3 [postup projednávání ve výboru, přezkumný postup].

HLAVA XI
SPECIFICKÝ TYP PODPORY

Článek 71
Finanční nástroje

11.Členské státy mohou do svých plánů zahrnout podporu stávajících nebo nově vytvořených finančních nástrojů prováděných přímo řídicím orgánem nebo na jeho odpovědnost.

12.Použití finančních nástrojů a jejich případná kombinace s grantovou podporou musí být odůvodněna s ohledem na odpovídající potřeby trhu a jejich schopnost snižovat riziko a využívat soukromý kapitál. Odhadované náklady na finanční nástroj se stanoví v souladu s odstavcem 11.

13.Členské státy vyberou subjekty provádějící finanční nástroje. Pokud je finanční nástroj prováděn holdingovým fondem, subjekt provádějící holdingový fond vybere na základě transparentních postupů subjekty provádějící konkrétní fondy.

14.Poplatky za správu se odvíjejí od výkonnosti.

Pokud jsou subjekty provádějící holdingový fond vybrány na základě přímého zadání zakázky, výše poplatků za správu nepřekročí horní hranici 7 % finančního příspěvku plánu pro akciové nebo kvazikapitálové produkty a maximální horní hranici 5 % pro jakékoli jiné finanční produkty.

Pokud jsou subjekty provádějící určitý holdingový fond vybrány na základě přímého zadání zakázky, výše poplatků za správu nepřekročí horní hranici 15 % finančního příspěvku plánu pro akciové nebo kvazikapitálové produkty a maximální horní hranici 7 % finančního příspěvku plánu pro jakékoli jiné finanční produkty.

15.Řídicí orgán může zakázku na provádění finančního nástroje přímo zadat následujícím příjemcům podpory:

a)skupině EIB;

b)mezinárodním finančním institucím, jejichž podílníkem je členský stát;

c)bance nebo instituci ve veřejném vlastnictví zřízené jako právnická osoba, která se zabývá finančními činnostmi na profesionálním základě a která splňuje všechny tyto podmínky:

(I)žádný soukromý subjekt nemá přímou kapitálovou účast s výjimkou kapitálové účasti, s níž není spojeno ovládání ani možnost blokovat, již v souladu se Smlouvami vyžadují vnitrostátní právní předpisy a jež nezakládá rozhodující vliv na příslušnou banku nebo instituci, a s výjimkou forem soukromé kapitálové účasti, které s sebou nenesou vliv na rozhodování o každodenním řízení finančního nástroje podporovaného fondy;

(II)působí na základě veřejného politického mandátu uděleného příslušným orgánem členského státu na celostátní nebo regionální úrovni, který zahrnuje, výlučně nebo jako součást jiných činností, vykonávání činností v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů;

(III)výlučně nebo jako součást jiných činností vykonává činnosti v oblasti hospodářského rozvoje, které přispívají k cílům fondů v regionech, oblastech politiky nebo odvětvích, pro něž není obecně dostupný nebo dostatečný přístup k financování z tržních zdrojů;

(IV)nezaměřuje se primárně na maximalizaci zisku, ale zajišťuje dlouhodobou finanční udržitelnost svých činností;

(V)zajišťuje vhodnými opatřeními v souladu s použitelným právem, aby z přímého zadávání zakázek podle odstavce 4 nevyplýval žádný přímý ani nepřímý prospěch pro komerční činnosti;

(VI)podléhá dohledu nezávislého orgánu v souladu s použitelným právem;

d)dalším subjektům, které splňují podmínky stanovené v článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU 27 .

16.Finanční nástroje lze kombinovat s podporou ve formě grantů v rámci jediné operace finančního nástroje na základě jedné dohody o financování, přičemž obě tyto odlišné formy podpory poskytuje subjekt provádějící finanční nástroj. V takových případech se pravidla pro finanční nástroje použijí i pro tuto jedinou operaci finančního nástroje. Podpora ve formě grantů je přímo vázána na finanční nástroj a je pro něj nezbytná a nesmí překročit hodnotu investic podpořených z finančního produktu. Pro každý typ podpory se vede samostatná evidence.

17.Konečné milníky a cíle opatření prováděných jako finanční nástroje vyžadují, aby podpora byla poskytnuta konečným příjemcům finančních prostředků.

18.U činností spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU nepřesáhne celková částka podpory pro provozní kapitál poskytnutá konečnému příjemci finančních prostředků hrubý grantový ekvivalent ve výši 300 000 EUR během jakéhokoli období tří let. Stejný strop platí pro maximální výši podpory poskytnuté prostřednictvím finančních nástrojů na daný projekt mladého zemědělce, včetně podpory na zahájení činnosti.

19.Granty se nepoužijí na splacení podpory obdržené z finančních nástrojů. Finanční nástroje se nepoužijí na předběžné financování grantů.

20.Podpora z fondů poskytovaná na finanční nástroje se poukazuje na účty vedené u finančních institucí se sídlem v členských státech a spravuje se v souladu s aktivní správou pokladny a zásadami řádného finančního řízení. Úroky a jiné zisky připadající na podporu z fondu vyplacenou finančním nástrojům se použijí na stejný účel jako původní podpora z fondů, včetně plateb poplatků za správu, které vznikly subjektům provádějícím finanční nástroj buď v rámci téhož finančního nástroje; nebo po ukončení finančního nástroje v rámci jiných finančních nástrojů nebo jiných forem podpory pro další investice u konečných příjemců finančních prostředků, a to až do konce období způsobilosti. Veškeré úroky a jiné zisky, které nebyly použity v souladu s předchozí větou, se odečtou od celkové podpory.

21.Odhadované náklady na finanční nástroj se stanoví na základě cílového objemu navrhovaných finančních produktů a odpovídajících poplatků za správu. Součástí odhadovaných nákladů na finanční nástroje mohou být i následující kategorie:

a)platby konečným příjemcům finančních prostředků v případě půjček, kapitálových a kvazikapitálových investic;

b)zdroje vyčleněné na smlouvy o zárukách bez ohledu na to, zda dosud nejsou splacené nebo zda se již staly splatnými, aby bylo možno uspokojit případně vznesené nároky na úhradu ztrát, které byly vypočteny na základě multiplikačního poměru stanoveného pro příslušné vyplacené nové půjčky či kapitálové investice do konečných příjemců finančních prostředků;

c)platby konečným příjemcům finančních prostředků nebo v jejich prospěch, pokud jsou finanční nástroje kombinovány v rámci jedné operace finančního nástroje v souladu s odstavcem 5 tohoto článku;

d)poplatky za správu, které vznikly subjektům provádějícím finanční nástroj.

e)Do odhadovaných nákladů se nezapočítávají poplatky za zprostředkování nebo jejich část účtované konečným příjemcům finančních prostředků.

22.Zdroje vložené před koncem období způsobilosti zpět do finančních nástrojů pocházející z investic do konečných příjemců finančních prostředků nebo z uvolnění zdrojů vyčleněných pro potřeby smluv o zárukách, včetně kapitálových splátek a jakéhokoli typu vytvořených příjmů, které mohou připadat na podporu z fondu, se opětovně použijí na stejné nebo jiné finanční nástroje za účelem dalších investic do konečných příjemců finančních prostředků, ke krytí ztrát nominální hodnoty příspěvku z fondu na finanční nástroj v důsledku záporných úroků, pokud k takovým ztrátám navzdory aktivní správě pokladny dojde, nebo k úhradě jakýchkoli nákladů na správu a poplatků za správu souvisejících s těmito dalšími investicemi s ohledem na zásadu řádného finančního řízení.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že po dobu osmi let po skončení období způsobilosti budou vrácené prostředky znovu použity v souladu s cíli plánu, a to buď v rámci téhož finančního nástroje, nebo v jiných finančních nástrojích či jiných formách podpory.

Článek 72
Řídicí kontroly a audity finančních nástrojů

1.Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě v souladu s článkem 51 [funkce řídicího orgánu] pouze na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj. Řídicí orgán může spoléhat na kontroly vykonávané externími subjekty a neprovádět řídicí kontroly na místě, pokud má dostatečné důkazy o způsobilosti těchto externích subjektů. V souvislosti se záručními fondy může řídicí orgán provádět řídicí kontroly na místě na úrovni subjektů poskytujících podporu konečným příjemcům finančních prostředků, pokud důkazy o fungování řízení a kontrol nejsou na úrovni subjektu provádějícího finanční nástroj nebo řídicího orgánu k dispozici.

2.Auditní orgán provádí audity v souladu s článkem 53 [funkce auditního orgánu], případně na úrovni subjektů provádějících finanční nástroj. Auditní orgán může za účelem získání celkové jistoty zohlednit výsledky auditu provedeného externími auditory u subjektů provádějících finanční nástroj a na tomto základě může rozhodnout o omezení své vlastní auditorské činnosti. V souvislosti se záručními fondy mohou orgány odpovědné za audit provádět audity subjektů poskytujících podporu konečným příjemcům finančních prostředků, pokud důkazy o podpoře nejsou na úrovni subjektu provádějícího finanční nástroj nebo řídicího orgánu k dispozici.

3.Řídicí orgány a auditní orgány mohou vycházet z výsledků posouzení pilířů provedeného v souladu s článkem 157 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

4.Řídicí orgán neprovádí řídicí kontroly na místě na úrovni skupiny EIB nebo jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž podílníkem je členský stát.

5.Skupina EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, poskytují řídicímu orgánu kontrolní zprávy podporující žádosti o platby.

6.EIB nebo jiné mezinárodní finanční instituce, jejichž podílníkem je členský stát, předkládají Komisi a auditnímu orgánu do konce každého kalendářního roku výroční zprávu o auditu vypracovanou jejich externími auditory. Zpráva je podkladem pro práci auditního orgánu.

7.Audity systému se neprovádějí na úrovni jednotlivých operací s finančními nástroji.

8.Auditní stopa musí být k dispozici na úrovni subjektů provádějících finanční nástroje nebo na úrovni subjektů poskytujících podporu konečným příjemcům finančních prostředků v rámci záručních fondů.

Článek 73
Řídicí kontroly a audity u subjektů posuzovaných ex ante jako příjemci podpory

1.Ustanovení tohoto článku se použijí v případě, že příjemcem podpory je subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2059, jehož systémy, pravidla a postupy byly Komisí kladně posouzeny ex ante podle čl. 157 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení.

2.Řídicí orgány a auditní orgány mohou vycházet z výsledků předběžného posouzení pilířů provedeného Komisí v souladu s článkem 157 nařízení (EU, Euratom) 2024/2059, přičemž zohlední dohledová opatření podle odstavce 3 uvedeného článku.

3.Pro účely výročního balíčku pro poskytnutí jistoty uvedeného v článku 58 řídicí orgán požaduje, aby subjekty, které jsou předmětem předběžného posouzení, předložily dokumenty o provádění podpory Unie, které mohou být rovnocenné dokumentům uvedeným v čl. 158 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, včetně prohlášení řídicího subjektu, které potvrzuje, že podmínky pro použití podpory Unie byly splněny.

4.Řídicí orgán se může spolehnout na kontroly prováděné externími subjekty na úrovni předběžně posuzovaného subjektu a s výhradou odstavců 4 a 5 se může rozhodnout, že nebude provádět řídicí kontroly na místě na úrovni tohoto subjektu, pokud má dostatečné důkazy o způsobilosti těchto externích subjektů.

5.Řídicí orgán provádí řídicí kontroly na místě na úrovni předběžně posuzovaného subjektu, pokud:

a)tento řídicí orgán zjistí konkrétní riziko nesrovnalosti, včetně podezření na podvod, korupci nebo střet zájmů, v souvislosti s operací, kterou předběžně posuzovaný subjekt zahájil nebo provedl;

b)tento řídicí orgán zjistí konkrétní riziko, že poskytnutá podpora Unie nebyla řádně využita nebo že využití finančních prostředků při provádění plánů není v souladu s platnými právními předpisy.

6.Auditní orgán může za účelem získání celkové jistoty zohlednit audity a kontroly provedené na úrovni předběžně posuzovaného subjektu a na základě toho může rozhodnout o omezení své vlastní auditorské činnosti.

7.Pokud auditní orgán zjistí konkrétní riziko nesrovnalosti, včetně podezření na podvod, korupci nebo střet zájmů v souvislosti s operací, kterou předběžně posuzovaný subjekt zahájil nebo provedl, může provést audity.

Článek 74
Iniciativy územní a místní spolupráce

1.Členské státy mohou navázat a podporovat spolupráci v těchto oblastech:

a)integrovaný územní a městský rozvoj,

b)komunitně vedený místní rozvoj, včetně iniciativy LEADER, a další iniciativy vedené občany;

c)strategie inteligentních vesnic,

d)projekty operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI) uvedené v čl. 19 odst. 2 [EIP] nařízení XX [SZP],

e)režimy jakosti uznané Unií nebo členskými státy a jejich využívání ze strany zemědělců,

f)podpora seskupení producentů, organizací producentů nebo mezioborových organizací,

g)propagace a podpora mezigenerační spolupráce, včetně nástupnictví v zemědělských podnicích,

h)podpora dalších forem spolupráce, které přispívají ke specifickým cílům.

2.Spolupráce uvedená v odstavci 1 zahrnuje nejméně dva subjekty a přispívá k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v článku 3 [specifické cíle].

3.Členské státy omezí podporu na zakládání seskupení producentů, organizací producentů nebo mezioborových organizací na 10 % obratu seskupení nebo organizace s maximální částkou 100 000 EUR ročně; tato podpora se postupně snižuje a je omezena na prvních pět let po uznání nebo po zahájení společných činností, které mají vést k uznání, jak stanoví členské státy v kapitole o zemědělství, která je součástí jejich plánů. 

Článek 75
Integrovaný územní a městský rozvoj`

1.Podpora územního rozvoje vychází z integrovaných strategií územního rozvoje, mimo jiné v podobě komunitně vedeného místního rozvoje, zaměřených na městské oblasti, venkovské oblasti, ostrovy, pobřežní oblasti nebo jakékoli vhodné územní oblasti, a rovněž ze strategií inteligentní specializace nebo strategií spravedlivé územní transformace nebo strategií dekarbonizace vypracovaných s podporou nástrojů Unie v období 2021–2027, s případným zohledněním místně a na funkční oblasti orientovaného přístupu. Odpovídající milníky a cíle jsou stanoveny v plánu.

2.Strategie integrovaného územního a městského rozvoje:

a)přispívají k plnění cílů stanovených v článcích 2 a 3 [cíle plánu];

b)stanoví zeměpisnou oblast a počet obyvatel, na něž se daná strategie vztahuje;

c)poskytnou analýzu rozvojových potřeb a popis integrovaného přístupu k řešení zjištěných rozvojových potřeb;

d)stanoví klíčové cíle s měřitelnými cíli;

e)stanoví zapojení partnerů do přípravy a provádění strategie.

3.Strategie prováděné podle tohoto článku vybírá řídicí orgán (orgány) s ohledem na poskytování podpory, včetně podpory jejich přípravy. Za jejich provádění odpovídají příslušné územní nebo městské orgány nebo subjekty, které vybírají operace nebo se na jejich výběru podílejí.

Článek 76
Komunitně vedený místní rozvoj

1.Komunitně vedený místní rozvoj:

a)je zaměřen na subregionální oblasti, venkovské a pobřežní oblasti;

b)je veden místními akčními skupinami složenými ze subjektů, které zastupují místní veřejné a soukromé socioekonomické zájmy, v nichž není rozhodování ovládáno jednou zájmovou skupinou;

c)je prováděn na základě strategií podle článku 75 [integrovaný územní a městský rozvoj], které podporují inovační prvky v místním kontextu, vytváření sítí a spolupráci s dalšími územními aktéry.

2.Podpora komunitně vedeného místního rozvoje z fondu zahrnuje:

a)budování kapacit a přípravné akce na podporu koncepce strategie;

b)přípravu a provádění operací vybraných v rámci strategie, včetně činností spolupráce;

c)řízení, monitorování a hodnocení strategie a její oživení, včetně usnadňování výměn mezi aktéry a komunikace strategie a Unie.

3.V rámci přípravy a provádění komunitně vedeného místního rozvoje plní místní akční skupiny výhradně tyto úkoly:

a)příprava strategie místního rozvoje;

b)zvyšování způsobilosti místních aktérů pro vypracovávání a provádění operací;

c)vypracování nediskriminačního a transparentního procesu výběru a kritérií, jež brání střetu zájmů a zajišťují, že rozhodnutí o výběru nebude kontrolovat jedna zájmová skupina;

d)výběr operací;

e)sledování pokroku na cestě k dosažení cílů strategie a hodnocení jejího provádění;

f)informování o strategii místního rozvoje a úloze Unie při její podpoře.

4.Místní akční skupina může být příjemcem a může provádět operace v souladu se strategií, pokud zajistí dodržování zásady oddělení funkcí.

Článek 77
Podpora v rámci iniciativy LEADER

1.Podpora poskytovaná v rámci iniciativy LEADER podle článku 18 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] musí splňovat tyto požadavky:  

a)náklady na provoz místních akčních skupin LEADER jsou povinně vykazovány za použití zjednodušeného vykazování nákladů;

b)podpora na projekty prováděné v souladu se strategiemi místního rozvoje LEADER, která nepřesahuje 20 000 EUR, se poskytuje ve formě jednorázových částek a může být diferencována v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii;  

c)podpora pro začínající venkovské podniky určená na nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech může být poskytována formou jednorázových částek až do výše 100 000 EUR a může být diferencována v souladu s objektivními a nediskriminačními kritérii;  

d)u projektů prováděných v rámci strategií místního rozvoje LEADER se doporučuje využívat zjednodušené vykazování nákladů. 

2.Podpora poskytovaná podle tohoto článku může pokrývat náklady na přípravu strategií místního rozvoje nebo náklady na prováděné operace, případně kombinaci obojího. Členské státy zajistí, aby náklady na operace splňovaly požadavky stanovené v tomto nařízení pro příslušné druhy intervencí. 

Článek 78
Využití možnosti zjednodušené formy podpory ve vztahu k jejím příjemcům

1.Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, pokud celkové odhadované náklady na operaci nepřesáhnou 400 000 EUR, veřejná podpora poskytnutá členským státem jejímu příjemci má formu financování nesouvisejícího s náklady nebo jednotkovými náklady, jednorázovými částkami nebo paušální sazbou, s výjimkou operací, u nichž podpora představuje státní podporu.

3.U operací podporovaných v rámci intervencí uvedených v čl. 34 odst. 1 [druhy intervencí] se požadavky prvního pododstavce vztahují pouze na operace, jejichž celkové náklady nepřesahují 100 000 EUR.

Článek 79
Podmínky pro opatření, která zahrnují operace prováděné ve více fázích

1.Členské státy mohou podpořit opatření, u nichž související operace představuje či představují druhou fázi operace, která již byla vybrána k podpoře a zahájena podle nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:

a)operace vybraná k podpoře podle nařízení (EU) 2021/1060 má z pohledu financování dvě identifikovatelné fáze s oddělenými auditními stopami;

b)celkové náklady na operaci uvedené v písmenu a) jsou vyšší než 5 000 000 EUR;

c)vyčíslení nákladů na opatření zohledňuje výhradně náklady, jejichž výdaje nebyly zahrnuty do žádosti o platbu vztahující se k první fázi; 

d)druhá fáze operace je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu podle tohoto nařízení;

e)členský stát stanoví milníky a cíle pro druhou a závěrečnou fázi operace.  

2.Toto nařízení se vztahuje na opatření, jehož je druhá fáze operace součástí.

HLAVA XII
Sociální klimatický fond a Modernizační fond

Článek 80
Kapitola o sociálních klimatických plánech

1.Plán předložený Komisi podle článku 21 (příprava a předložení plánu) zahrnuje opatření a investice, které jsou součástí sociálního klimatického plánu předloženého členským státem podle nařízení (EU) 2023/955 v samostatné kapitole o sociálních klimatických plánech.

2.Opatření a investice způsobilé pro podporu, které jsou součástí sociálních klimatických plánů, zůstávají s výhradou článku 7 [horizontální zásady] způsobilé pro podporu i v rámci plánu. 

3.Na kapitolu o sociálních klimatických plánech se použijí pravidla stanovená v tomto nařízení.

4.Odchylně od odstavce 3 se členský stát může rozhodnout pokračovat v provádění své kapitoly o sociálních klimatických plánech podle pravidel stanovených v nařízení (EU) 2023/955. V případě pochybností o tom, zda mají být použita pravidla stanovená v nařízení (EU) 2023/955 nebo pravidla stanovená v tomto nařízení, má přednost nařízení (EU) 2023/955, aniž jsou dotčeny články 6, 8 a 9 tohoto nařízení.

5.Na kapitolu o sociálních klimatických plánech se nadále vztahuje článek 15 nařízení 2023/955 týkající se příspěvku členského státu.

6.Členské státy mohou při přípravě nebo změně svých plánů NRP naplánovat všechny své dostupné zdroje v rámci Sociálního klimatického fondu nebo jejich část na další opatření přispívající k dosažení cílů stanovených v čl. 3 písm. c) bodě vi), a to i prostřednictvím opatření uvedených v článku 8 nařízení (EU) 2023/955, v rámci své kapitoly o sociálních klimatických plánech.

Článek 81
Převod zdrojů 

Členské státy mohou ve svém původním plánu požádat o převod částek ze svých přídělů na roky 2026 a 2027, které mají k dispozici v Sociálním klimatickém fondu. Využití těchto částek musí být naplánováno v rámci jejich kapitol o sociálních klimatických plánech. Tyto částky představují vnější účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a přispívají k plnění cílů stanovených v čl. 3 písm. c) bodě iv), a to i prostřednictvím opatření stanovených v článku 8 nařízení (EU) 2023/955. 

Článek 82
Součinnost s Modernizačním fondem

1.Investice podporované v rámci Modernizačního fondu se navrhují a provádějí s ohledem na zajištění souladu a součinnosti s opatřeními plánu NRP.

2.Při přípravě svých plánů NRP členské státy využívající Modernizační fond popíší investice, které plánují v příštích třech letech předložit investičnímu výboru uvedenému v čl. 10d odst. 5 směrnice 2003/97/ES, a vysvětlí jejich součinnost s opatřeními plánu NRP.

3.Členské státy vysvětlí, jak koncepce investic, které plánují financovat z prostředků Modernizačního fondu, zohledňuje politiku, očekávané synergie probíhajících a budoucích investic z Modernizačního fondu a reformy a investice plánu NRP.

Článek 83
Změny nařízení (EU) 2023/955

Nařízení (EU) 2023/955 se mění takto: 

1)Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10
Finanční zdroje fondu

1.V souladu s čl. 10a odst. 8b a čl. 30d odst. 3 a 4 směrnice 2003/87/ES se na provádění sociálních klimatických plánů v období od 1. ledna 2026 do 31. prosince 2032 poskytne maximální částka ve výši 65 000 0000 EUR v běžných cenách. Tato částka představuje vnější účelově vázané příjmy pro účely čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, aniž je dotčen čl. 30d odst. 4 šestý pododstavec směrnice 2003/87/ES.

Roční částky v mezích maximální částky stanovené v prvním pododstavci tohoto odstavce nesmějí překročit částky uvedené v čl. 30d odst. 4 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/87/ES.

Částky na roky 2028 až 2032 se poskytují na provádění investic a opatření sociálního klimatického plánu v rámci plánů NRP v souladu s článkem 27a tohoto nařízení a článkem 20 nařízení XXX [nařízení o plánech NRP] na období od roku 2028 do roku [2032].

Pokud bude systém obchodování s emisemi zřízený v souladu s kapitolou IVa směrnice 2003/87/ES podle článku 30k uvedené směrnice odložen na rok 2028, činí maximální částka, která má být fondu poskytnuta, 54 600 000 000 EUR a přidělené roční částky nepřekročí příslušné částky uvedené v čl. 30d odst. 4 pátém pododstavci směrnice 2003/87/ES.

2.Odchylně od čl. 22 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a aniž je dotčen článek 19 tohoto nařízení, se prostředky na závazky pokrývající příslušnou roční částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku automaticky poskytují na začátku každého rozpočtového roku počínaje 1. lednem 2026 až do výše příslušných použitelných ročních částek uvedených v odst. 1 druhém a čtvrtém pododstavci.

3.Částky uvedené v odstavci 1 mohou rovněž hradit výdaje na přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, které jsou nezbytné pro řízení fondu a pro dosažení jeho cílů, zejména na studie, setkání odborníků, konzultace se zúčastněnými stranami, informační a komunikační akce, včetně informativních činností podporujících začleňování, a na institucionální komunikaci o politických prioritách Unie, pokud se týkají cílů tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi IT se zaměřením na zpracování informací a jejich výměnu, nástroje IT na úrovni organizace a veškeré další výdaje na technickou a správní pomoc, které vznikly Komisi v souvislosti s řízením fondu. Výdaje mohou rovněž zahrnovat náklady na jiné podpůrné činnosti, jako jsou kontrola kvality a monitorování projektů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky za účelem posuzování a provádění způsobilých opatření.“

2)Vkládá se nový článek 27a, který zní:

„Článek 27a
Sociální klimatické plány a plány národního a regionálního partnerství

1.Členské státy zahrnou do plánů NRP, které mají být předloženy v souladu s článkem 21 nařízení XXX [nařízení o plánech NRP], investice a opatření sociálních klimatických plánů připravených a přijatých v souladu s tímto nařízením v rámci samostatné kapitoly, jak je stanoveno v článku 80 nařízení xx [nařízení o plánech NRP].

2.Na kapitolu o sociálních klimatických plánech se použijí pravidla nařízení XXX [nařízení o plánech NRP].

3.Odchylně od odstavce 3 se členský stát může rozhodnout pokračovat v provádění své kapitoly o sociálních klimatických plánech podle pravidel tohoto nařízení. V případě pochybností o tom, zda mají být použita pravidla stanovená v nařízení XXX [nařízení o plánech NRP], nebo pravidla stanovená v tomto nařízení, má přednost toto nařízení s výjimkou článků 6, 8 a 9 nařízení XXX [nařízení o plánech NRP].

4.Aniž jsou dotčeny nevyřízené žádosti o platbu předložené členským státem Komisi podle článku 20 tohoto nařízení, po přijetí prováděcího rozhodnutí uvedeného v článku 23 [návrh Komise a prováděcí rozhodnutí Rady], kterým se schvaluje plán NRP, Komise změní nebo ukončí dohodu stanovenou v článku 19 tohoto nařízení, pokud byla taková dohoda s členskými státy uzavřena.“

HLAVA XI
INSTITUCIONÁLNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1
Pravidla hospodářské soutěže pro odvětví zemědělství, rybolovu a akvakultury

Článek 84
Pravidla platná pro podniky

Pokud je podpora poskytována prostřednictvím intervencí SZP uvedených v čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] na formy spolupráce mezi podniky, může být poskytnuta pouze na takové formy spolupráce, které jsou v souladu s pravidly hospodářské soutěže stanovenými v nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 85
Státní podpora

1.Není-li v tomto článku stanoveno jinak, použijí se články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU na podporu podle tohoto nařízení (EU) 202X/XXXX [nařízení o SZP] a nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o typy intervencí stanovené v části II hlavě I kapitole IIa uvedeného nařízení nebo o podporu poskytovanou členskými státy podnikům v unijním odvětví rybolovu a akvakultury.

2. Články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU se nevztahují na podporu vyplácenou členskými státy podle tohoto nařízení a v souladu s ním a na vnitrostátní příspěvek na způsobilé náklady poskytovaný členskými státy na intervence SZP uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. d) až f) a h) až r) nebo na dodatečné vnitrostátní financování poskytované na intervence SZP uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. d) až f) a h) až r), které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU, nebo na podporu poskytovanou členskými státy podnikům v unijním odvětví rybolovu a akvakultury, která spadá do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU.

3.Podpora uvedená v odstavci 1, kterou členské státy poskytují v souvislosti s operacemi spadajícími do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a která je určena na dodatečné financování intervencí uvedených v čl. 35 odst. 1 písm. d), e), f) a h) až r) tohoto nařízení, na něž je poskytována podpora Unie kdykoli během období plánu, může být poskytnuta pouze tehdy, je-li v souladu s tímto nařízením, nařízením (EU) … [nařízení o SZP] a nařízením (EU) č. 1308/2013 a je stanovena v plánu NRP.

4.Členské státy neposkytují dodatečné vnitrostátní financování na intervence uvedené v čl. 35 odst. 1 písm. a), b), c) a g) tohoto nařízení.

5.Pro zemědělské produkty a produkty rybolovu a akvakultury uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU, na něž se vztahují články 107, 108 a 109 uvedené přílohy, může Komise v souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování EU povolit provozní podporu v odvětvích výroby, zpracování a uvádění těchto produktů na trh s cílem zmírnit zvláštní omezení zemědělské produkce a produkce rybolovu a akvakultury v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři, která jsou důsledkem jejich izolované polohy, ostrovní povahy, malé rozlohy a mimořádné odlehlosti.

Na provádění intervencí v nejvzdálenějších regionech a na menších ostrovech v Egejském moři podle tohoto nařízení mohou členské státy poskytnout dodatečné finanční prostředky. Členské státy v takových případech oznámí poskytnutí dodatečných finančních prostředků Komisi a Komise je může schválit v souladu s tímto nařízením jako součást plánů. Takto oznámená státní podpora se považuje za oznámenou ve smyslu čl. 108 odst. 3 první věty Smlouvy o fungování EU.

6.Odchylně od článku 211 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 28 se články 107, 108 a 109 SFEU nevztahují na platby na podporu místní zemědělské produkce a zvláštní režim zásobování prováděné členskými státy v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA 2
Delegování pravomocí a postup projednávání ve výborech

Článek 86
Přenesení pravomocí v souvislosti se změnami některých článků a příloh

Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 [výkon přenesené pravomoci] za účelem změny článku 48 [podpora místních zemědělských produktů a produktů rybolovu a akvakultury], článku 58 [povinnosti členských států, podávání zpráv o nesrovnalostech] a článku 62 [výpočet sankcí za nezodpovědné hospodaření v zemědělském podniku], článku 63 [shromažďování a zaznamenávání údajů], článku 70 [systém IACS], příloh VIII [plnění milníků a cílů], IX [pokrok v provádění], XI [žádost o platbu], XV [akce Unie], XIV [finanční opravy] tohoto nařízení s cílem přizpůsobit je změnám, k nimž došlo během programového období.

Článek 87
Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 86 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od data vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 86 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle odstavce 5 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.

7.Pravomoc svěřená Komisi v čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) č. 1303/2013 29 k přijetí aktu v přenesené pravomoci za účelem stanovení evropského kodexu chování pro partnerskou spolupráci zůstává v platnosti pro programové období 2028–2034. Svěření pravomoci se vykonává v souladu s článkem 86 tohoto nařízení.

Článek 88
Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA 3
Nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509

Článek 89
Změna nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509

Článek 63 nařízení (EU, Euratom) č. 2024/2509 se mění takto:

1)v odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a) informace, které poskytují věrný a poctivý obraz o pokroku v provádění během referenčního období, jak je vymezeno v odvětvových pravidlech, nebo výkaz výdajů, které byly v příslušném referenčním období vymezeném v odvětvových pravidlech vynaloženy při plnění stanovených úkolů a předloženy Komisi k úhradě;“;

2)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6. Výkaz uvedený v odst. 5 písm. a) zahrnuje předběžné financování i částky, u nichž probíhá nebo již proběhlo řízení o jejich zpětném získání. K informacím nebo výkazu uvedeným v odst. 5 písm. a) se připojí prohlášení řídicího subjektu, v němž se potvrdí, že podle názoru osob pověřených správou finančních prostředků:

a) jsou informace v něm obsažené, včetně informací uvedených v odst. 5 písm. a), řádně uspořádány a úplné a přesné;

b) výdaje byly použity k zamýšlenému účelu nebo že částky, o jejichž platbu bylo požádáno u Komise, byly v souladu s podmínkami pro platbu, jak jsou definovány v odvětvových pravidlech;

c) zavedené kontrolní systémy zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací.“;

3)v odstavci 7 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„K výkazu uvedenému v odst. 5 písm. a) nebo k informacím, na jejichž základě byla Komise požádána o platbu, a k souhrnu uvedenému v písmenu b) uvedeného odstavce se připojí výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok uvede, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a zajišťují legalitu a správnost uskutečněných operací a zda auditní práce zpochybňuje tvrzení uvedená v prohlášení řídicího subjektu podle odstavce 6. Uvede rovněž, zda výkaz nebo informace, na jejichž základě byla Komise požádána o platbu, podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti, zda finanční prostředky jsou používány v souladu s platnými právními předpisy nebo zda výdaje, o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné.“

KAPITOLA 4
Závěrečná ustanovení

Článek 90
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.  

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU3

1.1.Název návrhu/podnětu3

1.2.Příslušné oblasti politik3

1.3.Cíle3

1.3.1.Obecné cíle3

1.3.2.Specifické cíle3

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady3

1.3.4.Ukazatele výkonnosti3

1.4.Návrh/podnět se týká:4

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu4

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu4

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.4

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti4

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji5

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků5

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu6

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu6

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ8

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv8

2.2.Systémy řízení a kontroly8

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie8

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění8

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)8

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí9

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU10

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky10

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky12

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky12

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu12

3.2.1.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů17

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků22

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky24

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu24

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů24

3.2.3.3.Prostředky celkem24

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů25

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu25

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů26

3.2.4.3.Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem26

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi28

3.2.6.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem28

3.2.7.Příspěvky třetích stran28

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy29

4.Digitální rozměr29

4.1.Požadavky digitálního významu30

4.2.Data30

4.3.Digitální řešení31

4.4.Posouzení interoperability31

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění32

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

1.4.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 30  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Požadavky, které mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    Finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 u prostředků na závazky a od roku 2028 do roku 2035 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur 31 .

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaného způsobu (navrhovaných způsobů) plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu