EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 15.3.2024

COM(2024) 460 final

2024/0072(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o poskytnutí krátkodobé makrofinanční pomoci Egyptské arabské republice

{SWD(2024) 461 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie (EU) a Egypt se dohodly, že prohloubí své vztahy a vytvoří strategické a komplexní partnerství pro sdílenou prosperitu, stabilitu a bezpečnost, které bude založeno na společném zájmu a vzájemné důvěře a bude vycházet z již existující pozitivní agendy pro vztahy mezi EU a Egyptem. Strategické a komplexní partnerství se bude týkat konkrétních oblastí spolupráce uvedených ve společném prohlášení, které jsou seskupeny do šesti intervenčních pilířů, konkrétně: politické vztahy, hospodářská stabilita, investice a obchod, migrace, spolupráce v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, demografie a lidský kapitál. Spolupráce v těchto oblastech umožní plně využít potenciál vztahů mezi EU a Egyptem.

Partnerství bude podpořeno finančním balíčkem sestávajícím z krátkodobé a dlouhodobé podpory nezbytného programu makrofiskálních a sociálně-ekonomických reforem, jakož i zvýšenými částkami na podporu investic v Egyptě a cílenou podporou provádění různých strategických priorit.

Tento finanční balíček bude poskytnut v obtížné hospodářské situaci, kdy Egypt stále čelí značným a neuspokojeným potřebám financování. V této souvislosti egyptské orgány poté, co byla dne 6. března 2024 oznámena dohoda na úrovni pracovních útvarů Mezinárodního měnového fondu (MMF) o rozšířené finanční facilitě ve výši 8 miliard USD, požádaly dne 12. března 2024 EU o podporu prostřednictvím makrofinanční pomoci.

Během pandemie byla makrofiskální situace Egypta poměrně odolná, částečně díky reformám v souvislosti s po sobě jdoucími programy MMF od roku 2016, v posledních měsících se však výrazně zhoršila. V posledních dvou letech zesílily vnější tlaky a egyptský dluh se dále zvýšil, což rovněž odráží pomalejší provádění reforem dohodnutých s MMF v dohodě na úrovni pracovních útvarů z října 2022. Důsledky ruské války na Ukrajině a teroristických útoků hnutí Hamás v Izraeli, k nimž došlo dne 7. října 2023, vedly k dlouhodobému odlivu kapitálu a nižšímu vývozu služeb, zejména z cestovního ruchu a ze Suezského průplavu. Tato situace je obzvláště náročná v souvislosti s obtížnou fiskální pozicí Egypta, rostoucím veřejným dluhem a přetrvávajícími schodky, jakož i chronickým schodkem běžného účtu. Hlavní ratingové agentury od dubna 2023 snížily rating Egypta a po vypuknutí války v Gaze přiřadily státnímu dluhu země nižší než investiční stupně. Egypt se i nadále potýká s velmi významnými problémy, mezi něž patří vysoká inflace, zavedený vysoký podíl státu na ekonomice, neefektivnost devizového trhu a vedlejší účinky konfliktu v Gaze, které dále oslabily jeho hospodářskou stabilitu, vyvinuly tlak na vnější a fiskální situaci a zároveň zvýšily celkovou zranitelnost země vůči vnějším otřesům.

S ohledem na zhoršující se regionální stabilitu a důležitou úlohu Egypta v regionu a uzavření dohody na úrovni pracovních útvarů o novém programu MMF, po důkladném posouzení hospodářské situace v Egyptě a v kontextu strategického a komplexního partnerství mezi Egyptem a EU předkládá Komise Radě návrh na poskytnutí nové krátkodobé makrofinanční pomoci ve výši až 1 miliardy EUR ve prospěch Egypta v rámci celkového balíčku makrofinanční pomoci ve výši až 5 miliard EUR ve formě úvěrů.

Navrhovaná makrofinanční pomoc by Egyptu pomohla pokrýt část jeho celkového deficitu vnějšího financování, který se odhaduje přibližně na 17,7 miliardy USD, v souvislosti s novým programem MMF na období 2024–2027. Potřeby financování budou obzvláště naléhavé ve druhé polovině roku 2024, přičemž celkový deficit financování v nadcházejícím rozpočtovém roce 2024–2025 (červenec–červen) MMF odhaduje na 9,3 miliardy USD. Proto je nezbytné zajistit, aby první významný příspěvek prostřednictvím makrofinanční pomoci mohl být poskytnut již do konce tohoto roku. To se zdá nemožné, pokud by rozhodnutí bylo přijato v souladu s článkem 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) řádným legislativním postupem, vzhledem k omezením souvisejícím s nadcházejícím koncem volebního období Parlamentu a času, který je ještě potřeba k plnému provedení makrofinanční pomoci, včetně dohodnutí souboru politických reforem na podporu pomoci. Je proto odůvodněné výjimečně použít článek 213 SFEU, který Radě umožňuje přijmout rozhodnutí pouze pro tuto první část balíčku makrofinanční pomoci.

Vyplacení pomoci by se uskutečnilo v jedné splátce, která by byla striktně podmíněna uspokojivým pokrokem při provádění programu MMF a v souvislosti s řadou politických opatření, na nichž se Komise a egyptské orgány dohodnou a která budou uvedena v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění by v zásadě mohlo zahrnovat reformy na podporu úlohy soukromého sektoru v hospodářství, reformy měnové a kurzové politiky, pokračující reformy řízení veřejných financí a posílení mechanismů sociální podpory.

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se mimo jiné na základě posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, domnívá, že hospodářské předpoklady pro navrhovanou operaci makrofinanční pomoci jsou splněny, zatímco pokrok v souvislosti s politickým předpokladem bude průběžně sledován, aby se zajistilo, že dodržování kritérií postupuje uspokojivým směrem.

•Obecné souvislosti

V důsledku domácích i vnějších faktorů došlo ke zpomalení růstu. Po silném oživení po pandemii během rozpočtového roku 2021–2022 ve výši 6,7 % se růst reálného HDP v rozpočtovém roce 2022–2023 snížil na 3,8 % a v období od července do září 2023 se meziročně dále zpomalil na 2,6 %. Vysoká inflace, nejistota ohledně směnného kurzu a pomalé provádění reforem měly negativní dopad na spotřebu a investice. Dříve silný vývoz služeb se ocitl pod tlakem, neboť konflikt v Gaze utlumil cestovní ruch a útoky Hútiů v Rudém moři snížily výnosy ze Suezského průplavu. Činnost soukromého sektoru, kromě činnosti v odvětví ropy, posuzovaná Indexem manažerů nákupu (Purchasing Managers’ Index), zůstala v lednu 2024 utlumená, neboť objednávky a produkce klesly. Obchodní vyhlídky se kvůli nízké poptávce zákazníků zhoršily. Nezaměstnanost do prosince 2023 mírně klesla na 6,9 %.

Inflace zůstala vysoká v důsledku kolísavého paralelního směnného kurzu, který se po většinu roku 2023 a začátkem roku 2024 podstatně odchýlil od prakticky stabilního oficiálního směnného kurzu. Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen činila v lednu 2024 meziročně 29,8 %, přičemž roční průměr v roce 2023 odpovídal 33,8 %. Důležité je, že růst cen potravin se poněkud zmírnil, ale v lednu byl stále vysoký (47,9 %), přičemž odpovídající výdaje představovaly přibližně jednu třetinu spotřebitelského koše. Vyšší inflace cen potravin obzvláště zasáhla přibližně 30 % obyvatelstva, které již před současnou krizí žilo v chudobě. Oficiální rezervy v lednu mírně vzrostly na 35,3 miliardy USD, tj. přibližně 7,5 měsíce dovozu, a celková čistá zahraniční aktiva finančního systému dosáhla v prosinci 2023 záporné hodnoty ve výši 27,2 miliardy USD, avšak očekává se, že se obě tyto pozice zlepší v důsledku přílivu investic ze Spojených arabských emirátů ve výši 35 miliard USD oznámených dne 23. února 2024 a nového flexibilního režimu směnných kurzů. Zatímco oficiální směnný kurz byl od poslední devalvace v únoru 2023 do března 2024 stanoven na přibližně 31 EGP/USD, nedostatek deviz vedl ke vzniku rostoucího paralelního trhu s fluktuací mezi 50 a 70 EGP/USD. Po podepsání dohody na úrovni pracovních útvarů s MMF dne 6. března 2024 zavedly orgány flexibilní měnový režim a egyptská libra se ustálila přibližně na 50 EGP/USD. Egyptská centrální banka ve snaze omezit inflaci při přechodu na flexibilní směnný kurz značně navýšila úrokové sazby, a to o 600 bazických bodů.

Situace v oblasti veřejných financí je i nadále velmi komplikovaná. V důsledku prudce rostoucích úrokových plateb se zvýšil rozpočtový schodek a veřejný dluh zůstává i nadále vysoký. Celkový rozpočtový schodek zůstal v rozpočtovém roce 2022–2023 víceméně stabilní a činil přibližně 6 % HDP. V první polovině rozpočtového roku 2023–2024 (červenec–prosinec 2023) však došlo k meziročnímu nárůstu schodku o 75,3 % (v nominálním vyjádření), neboť růst výdajů překonal růst příjmů, zejména v důsledku zdvojnásobení úrokových plateb, které v daném období dosáhly až 97,8 % celkových rozpočtových příjmů. MMF předpokládá, že úrokové platby za celý rozpočtový rok 2023–2024 dosáhnou 87,2 % celkových rozpočtových příjmů. Celkový rozpočtový schodek se v rozpočtovém roce 2023–2024 odhaduje na 6,3 % HDP. Veřejný dluh na konci rozpočtového roku 2022–2023 činil 95,9 % HDP, což je více než v předchozím rozpočtovém roce, kdy činil 88,5 %, a nejvíce od roku 2017, a očekává se, že tento rozpočtový rok vzroste na 96,4 %.

Saldo běžného účtu se zlepšilo, ale regionální krize jej mohou vážně ohrozit. Investiční dohoda se Spojenými arabskými emiráty zároveň pravděpodobně zvýší dovoz. Po schodku ve výši 3,5 % v rozpočtovém roce 2021–2022 se schodek běžného účtu v posledním rozpočtovém roce snížil na 1,2 % a v období od července do září 2023 se meziročně zlepšil o dalších 12 % v nominálním vyjádření. Zatímco cestovní ruch a výnosy Suezského průplavu představovaly silnou oporu, vývoz zboží poklesl. Objem remitencí výrazně klesl, neboť Egypťané v zahraničí se vyhýbali nadhodnocenému oficiálnímu směnnému kurzu. Zvyšování celkového schodku pomohlo zamezit silné potlačení dovozu. Často poskytované údaje naznačují, že konflikt v Gaze a útoky v Rudém moři obzvláště tvrdě zasáhly cestovní ruch a výnosy Suezského průplavu, které obvykle představují významné zdroje příjmů, přičemž existuje významné riziko, že se situace bude dále vyvíjet nepříznivě. Sjednocení dříve roztříštěného systému směnných kurzů pravděpodobně pomůže zajistit, aby remitence do země opět přicházely oficiální cestou. Provádění investiční dohody se Spojenými arabskými emiráty na začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší dovoz.

Pokud jde o příliv přímých zahraničních investic, v rozpočtovém roce 2022–2023 Egypt téměř dosáhl svého cíle ve výši 10 miliard USD, což představuje nárůst o 12,3 % oproti rozpočtovému roku 2021–2022. To zahrnovalo prodej veřejných aktiv v rámci nové politiky státního vlastnictví. Investiční dohoda se Spojenými arabskými emiráty poskytne další impuls pro přímé zahraniční investice, i když zůstává nejasné, zda státem řízené investice ze strany státního fondu SAE rovněž povedou k tržně orientovaným investicím z jiných zemí. Toky portfoliových investic, které byly dříve významným, i když volatilním zdrojem tvrdé měny, se do Egypta po masivním odlivu, který začal v době zahájení ruské války na Ukrajině, dosud nevrátily, což Egypt činí velmi zranitelným. Dosavadní zpoždění vnitrostátních reforem, včetně dlouho odkládaného sjednocení směnných kurzů a současné nejistoty způsobené válkou v Gaze, pravděpodobně dále brzdí příliv kapitálu. Ratingová agentura Moody’s v polovině ledna 2024 zhoršila výhled egyptských státních úvěrů ze stabilního na negativní s odkazem na rizika vyplývající z rostoucích úrokových plateb, nového vyvážení směnného kurzu a sílících vnějších tlaků. Ještě předtím, v říjnu 2023, snížily agentury Moody’s, S&P a Fitch rating egyptského státního dluhu na nižší než investiční stupeň z důvodu rekordní inflace, chronického nedostatku cizích měn a rostoucího veřejného dluhu vlády.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Žádný.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 213 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Potřeby financování Egypta budou obzvláště naléhavé ve druhé polovině roku 2024 vzhledem k podstatnému celkovému deficitu financování, který se v nadcházejícím rozpočtovém roce 2024–2025 odhaduje na 9,3 miliardy USD, a proto je nezbytné makrofinanční pomoc vyplatit do konce roku. To je však nemožné, pokud by rozhodnutí přijaly Parlament a Rada v souladu s článkem 212 SFEU řádným legislativním postupem, vzhledem k omezením souvisejícím s nadcházejícím koncem volebního období Parlamentu a času, který je ještě potřeba k plnému provedení makrofinanční pomoci, včetně dohodnutí souboru politických reforem na podporu pomoci. Je proto odůvodněné použít článek 213 SFEU, který Radě umožňuje přijmout rozhodnutí, aniž by tím byly dotčeny budoucí operace makrofinanční pomoci.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Egyptě není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak bylo uvedeno výše, operace makrofinanční pomoci navrhovaná v tomto rozhodnutí by byla první částí podpůrného balíčku makrofinanční pomoci v celkové výši až 5 miliard EUR rozděleného na tuto operaci makrofinanční pomoci ve výši až 1 miliardy EUR a druhou, pravidelnou operaci makrofinanční pomoci ve výši až 4 miliard EUR 1 . Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s rozšířenou finanční facilitou, odpovídá částka navrhovaných dvou nových operací makrofinanční pomoci 56,7 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování na rozpočtové roky 2024–2025 a 2026–2027. To je v souladu se standardními postupy pro sdílení zátěže u operací makrofinanční pomoci (v případě země s dohodou o přidružení by horní hranice podle závěrů Rady ze dne 8. října 2002 činila 60 %) s ohledem na pomoc přislíbenou Egyptu jinými bilaterálními a multilaterálními dárci.

•Volba nástroje

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU bude zmírnění vnějšího finančního tlaku a pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, včetně podpory udržitelné platební bilance a stavu rozpočtu, jakož i vhodného rámce pro podporu široce zaměřených strukturálních reforem. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Egyptě v rámci jiných, úžeji zaměřených nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Egypta. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již rozsáhlé programy financování zavedly a připravují nové. Komise dne 12. března 2024 vedla konzultace s Hospodářským a finančním výborem – náhradníky, který návrhu vyjádřil podporu. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s egyptskými orgány.

•Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 2 („finanční nařízení“) útvary Komise před poskytnutím pomoci provedou operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Egypta, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí ve třetích zemích. Z toho důvodu se na návrh poskytnutí makrofinanční pomoci nevztahuje požadavek provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci obecněji vycházejí z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Stávající operace makrofinanční pomoci a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomůže Egyptu uspokojit krátkodobé potřeby financování a podpoří opatření politik zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a na urychlení udržitelného růstu, čímž doplní rozšířený program, který má být přijat Výkonnou radou MMF. Tyto politické podmínky by se měly týkat zásadních nedostatků, které se v průběhu let projevily v egyptském hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí. Mezi možné oblasti politických reformních opatření by v zásadě mohly patřit reformy za účelem posílení postavení soukromého sektoru, reformy měnové a kurzové politiky, pokračující reformy řízení veřejných financí a posílení mechanismu sociální podpory, které by položily základy pro druhou část balíčku makrofinanční pomoci a doplnily další úsilí podporované v rámci komplexního a strategického partnerství.

•Základní práva

Výzvy v oblasti lidských práv v Egyptě zůstávají značné, zejména pokud jde o ochranu základních svobod, správu věcí veřejných a právní stát. V posledních několika letech však politické vedení Egypta podniklo několik kroků, které kladou větší důraz na význam dodržování lidských práv: zrušilo výjimečný stav (kromě oblastí na Sinajském poloostrově), zavedlo vůbec první národní strategii pro lidská práva, obnovilo prezidentský výbor pro amnestii, propustilo více než 1 000 politických vězňů a zahájilo národní dialog. Egypt dále zintenzivnil svou spolupráci s EU v oblasti lidských práv a v roce 2022 poprvé umožnil návštěvu zvláštního zástupce EU pro lidská práva v Káhiře. Rovněž se nedávno začal angažovat na mezinárodních fórech a spolupracuje s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva na projektu financovaném EU, jehož cílem je vytvořit partnerství mezi EU a OSN a spolupracovat na posílení kultury lidských práv v Egyptě. Egypt kromě toho ve své národní strategii pro lidská práva prohlásil, že má v úmyslu reformovat zákon o vyšetřovací vazbě, zlepšit podmínky ve věznicích, omezit počet trestných činů trestaných smrtí a posílit kulturu lidských práv ve všech vládních institucích. Je potřeba, aby tato strategie byla účinně prováděna, přičemž dosud bylo dosaženo pokroku na institucionální úrovni.

S ohledem na výše uvedené lze usuzovat, že Egypt podnikl některé relevantní kroky ke splnění kritérií. Zároveň je třeba i nadále dosahovat účinného pokroku v provádění, zejména pokud jde o egyptskou národní strategii pro lidská práva. Pokrok bude po celou dobu provádění makrofinanční pomoci průběžně sledován, aby se zajistilo, že dodržování kritérií postupuje uspokojivým směrem.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Předpokládá se, že jako první část balíčku makrofinanční pomoci v celkové výši až 5 miliard EUR ve formě úvěrů bude navrhovaná operace makrofinanční pomoci pro Egypt ve výši až 1 miliardy EUR vyplacena v jedné splátce, která má být uvolněna v druhé polovině roku 2024. V rámci záruky pro vnější činnost budou poskytnuty rezervy ve výši 9 %, které budou plánovány v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa, v celkové výši 90 milionů EUR (rozpočtová položka 14 02 01 70 „Nástroj NDICI – Globální Evropa – Tvorba rezerv společného rezervního fondu“).

Úvěry se poskytují ve formě amortizovaných úvěrů s odkladnou lhůtou a následnými splátkami kapitálu ve stejných tranších za delší období. Tato úvěrová struktura bude výhodná jak pro příjemce, neboť usnadňuje splácení, tak pro rozpočet tím, že umožňuje rozložit podmíněné závazky v rámci delšího období.

5.DALŠÍ PRVKY

•Plány provádění a způsob monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Evropská unie poskytne Egyptu makrofinanční pomoc ve formě střednědobých až dlouhodobých úvěrů v celkové výši až 1 miliardy EUR, jež přispěje k pokrytí zbývajících potřeb financování Egypta v roce 2024. Pomoc má být vyplacena v jedné splátce, za předpokladu, že budou včas provedena politická opatření a splněny další příslušné předběžné podmínky.

Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a egyptské orgány se dohodnou na memorandu o porozumění, v němž budou stanovena opatření strukturálních reforem související s navrhovanou operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a následnosti. Kromě toho, jak je tomu obvykle v případě makrofinanční pomoci, by vyplacení prostředků bylo mimo jiné podmíněno uspokojivými přezkumy v rámci programu MMF. Komise bude úzce spolupracovat s egyptskými orgány s cílem sledovat pokrok, pokud jde o politická opatření a nezbytné podmínky, jak je uvedeno výše.

2024/0072 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o poskytnutí krátkodobé makrofinanční pomoci Egyptské arabské republice

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 213 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Egypt čelí v souvislosti se stupňujícím se napětím v regionu zvýšenému tlaku na vnější financování. S ohledem na obzvláště naléhavé potřeby v oblasti financování, kterým bude Egypt čelit ve druhé polovině roku 2024, je nanejvýš důležité zajistit rychlou a včasnou finanční pomoc. Aby mohla být finanční pomoc Egyptu poskytnuta ještě v roce 2024, je vhodné výjimečně použít postup pro naléhavé případy podle článku 213 SFEU, a to i proto, aby egyptské orgány měly dostatek času na provedení doprovodných reformních opatření, která před vyplacením prostředků bude muset posoudit Evropská komise.

(2)Vztahy mezi Evropskou unií a Egyptskou arabskou republikou (dále jen „Egypt“) se rozvíjejí v rámci dohody o přidružení mezi EU a Egyptem, která je v platnosti od roku 2004. EU a Egypt přijaly na devátém zasedání Rady přidružení EU–Egypt dne 19. června 2022 nejnovější priority partnerství EU a Egypta (2021–2027). Priority partnerství znovu potvrzují společný cíl řešit společné výzvy, jimž EU a Egypt čelí, prosazovat společné zájmy a zaručit dlouhodobou stabilitu a udržitelný rozvoj na obou stranách Středozemního moře. Základem priorit partnerství je i nadále společné odhodlání prosazovat univerzální hodnoty demokracie a právního státu a dodržování lidských práv, což se rovněž odráží ve víceletém orientačním programu pro vztahy mezi EU a Egyptem na období 2021–2027.

(3)Priority partnerství odrážejí společný závazek EU a Egypta posílit spolupráci na podporu egyptské „Strategie pro udržitelný rozvoj – vize 2030“ a odhodlání EU jednat na základě nových podnětů k posílení partnerství se zeměmi jižního sousedství. EU v závěrech ze zasedání Evropské rady konaného ve dnech 10. a 11. prosince 2020 3 konkrétně uvedla jako strategickou prioritu demokratické, stabilnější, ekologičtější a lépe prosperující jižní sousedství. Agenda EU pro Středomoří a její hospodářský a investiční plán pro jižní sousedy stanovené ve společném sdělení EU o jižním sousedství ze dne 9. února 2021 představují cíle EU dosáhnout dlouhodobého a udržitelného socioekonomického oživení a odolnosti a pokročit v souběžné ekologické a digitální transformaci v daném regionu.

(4)V souladu s prioritami partnerství jsou EU a Egypt odhodlány zajistit odpovědnost, právní stát, plné dodržování lidských práv a základních svobod, podporu demokracie, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí jako ústavních práv všech svých občanů. Tyto závazky přispívají k rozvoji partnerství a k udržitelnému rozvoji a stabilitě Egypta. Intenzivnější a konstruktivní spolupráce mezi EU a Egyptem v posledním období otevřela cestu ke smysluplnějšímu dialogu o otázkách souvisejících s lidskými právy. Zasedání Podvýboru pro politické záležitosti, lidská práva a demokracii, mezinárodní a regionální otázky v prosinci 2022 a zasedání Výboru pro přidružení v květnu 2023 poskytly institucionální platformy pro výměnu názorů na řadu otázek lidských práv, ve které by EU chtěla pokračovat a na níž by chtěla stavět. Zlepšení situace v oblasti lidských práv v Egyptě bude mít rovněž pozitivní dopad na vztahy mezi EU a Egyptem.

(5)Pomoc Egyptu je financována zejména prostřednictvím nového Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa). Orientační příděl Unie pro Egypt v rámci nástroje NDICI – Globální Evropa na první období (2021–2024) víceletého orientačního programu činí 240 milionů EUR. Tato částka doplňuje stávající portfolio spolupráce ve výši 1,3 miliardy EUR a další rozpočtovou podporu a mimořádná opatření v reakci na pandemii a válku Ruska proti Ukrajině ve výši 307 milionů EUR. Priority partnerství na období 2021–2027 jsou stanoveny ve víceletém orientačním programu pro vztahy mezi EU a Egyptem, který byl vypracován v úzké spolupráci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a zahrnuje tři obecné oblasti: i) udržitelný rozvoj moderního hospodářství a sociální oblasti; ii) partnerství v oblasti zahraniční politiky a iii) posilování stability. Nástroj NDICI – Globální Evropa nahrazuje evropský nástroj sousedství, v jehož rámci byla pro Egypt na období 2014–2020 k dispozici dvoustranná pomoc EU ve výši 756 milionů EUR.

(6)EU uznává klíčový význam Egypta pro regionální bezpečnost a stabilitu. Terorismus, organizovaná trestná činnost a konflikty představují společné hrozby pro naši bezpečnost a sociální strukturu národů na obou stranách Středozemního moře. Jak je zdůrazněno v prioritách partnerství, EU a Egypt mají proto společný zájem na posílení spolupráce, a to v plném souladu s mezinárodním právem, včetně lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

(7)Unie připomíná geopolitické výzvy, jako jsou důsledky teroristických útoků Hamásu v Izraeli dne 7. října 2023, jakož i konflikt v Súdánu, a strategický význam Egypta jako největší země v regionu a pilíře stability pro celý Blízký východ a je připravena uzavřít strategické a komplexní partnerství s Egyptem, jak je uvedeno ve společném prohlášení.

(8)Cílem strategického a komplexního partnerství s Egyptem je povýšit politické vztahy mezi EU a Egyptem na strategické partnerství a umožnit Egyptu plnit jeho klíčovou úlohu spočívající v zajišťování stability v regionu. Partnerství má přispět k podpoře makroekonomické odolnosti Egypta a umožnit provádění ambiciózních socioekonomických reforem způsobem, který doplňuje a posiluje reformní proces plánovaný v rámci programu MMF pro Egypt. Jak je uvedeno ve společném prohlášení, partnerství se bude zabývat širokým souborem politických opatření seskupených do šesti intervenčních pilířů: politické vztahy, hospodářská stabilita, investice a obchod, migrace, spolupráce v oblasti bezpečnosti a prosazování práva, demografie a lidský kapitál.

(9)Partnerství bude podpořeno finančním balíčkem v hodnotě 7,4 miliardy EUR sestávajícím z krátkodobé a dlouhodobé podpory nezbytného programu makrofiskálních a sociálně-ekonomických reforem, jakož i zvýšenými částkami na podporu investic v Egyptě a cílenou podporou provádění různých strategických priorit. Součástí podpůrného balíčku je balíček makrofinanční pomoci EU ve výši až 5 miliard EUR ve formě úvěrů, který se skládá ze dvou operací makrofinanční pomoci – krátkodobé ve výši až 1 miliardy EUR a střednědobější ve výši až 4 miliard EUR –, a finanční nástroje, jako jsou záruky a nástroje kombinování zdrojů financování, zaměřené na mobilizaci veřejných a soukromých investic s cílem generovat významné nové investice. To bude doplněno o programy na podporu konkrétních priorit v rámci strategického a komplexního partnerství prostřednictvím jednotlivých projektů a technické pomoci prováděných v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa 4 .

(10)Makrofiskální situace Egypta se potýkala se značnými problémy a v posledních měsících se výrazně zhoršila, neboť zesílily vnější tlaky a veřejný dluh se dále zvýšil, přičemž značná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu přetrvávají. Důsledky ruské války na Ukrajině a teroristických útoků hnutí Hamás proti Izraeli vedly k dlouhodobému odlivu kapitálu a nižšímu přílivu zahraničních měn, zejména kvůli prudkému poklesu výnosů z cestovního ruchu a ze Suezského průplavu. To je obzvláště problematické v souvislosti s obtížnou fiskální situací Egypta, která se vyznačuje stálými fiskálními schodky a vysokým a rostoucím poměrem dluhu k HDP.

(11)Egypt během své spolupráce s MMF v letech 2016–2021 vynaložil značné reformní úsilí. Reformy zahrnovaly výraznou devalvaci měny doprovázenou reformami měnové politiky zaměřenými na inflační cílové pásmo. Reforma dotací pohonných hmot byla spojena s významným posílením systému cílených sociálních transferů. Řízení veřejných financí bylo posíleno vypracováním střednědobých strategií řízení příjmů a dluhu. Orgány rovněž začaly zlepšovat správu a řízení státních podniků.

(12)Po přijetí navazujícího programu MMF v prosinci 2022 byl pokrok v reformách méně patrný, ačkoli Egypt provedl kroky k zajištění rovných podmínek mezi veřejnými a soukromými společnostmi prostřednictvím zákona o zrušení daňových zvýhodnění státem vlastněných podniků, i když s výjimkami na základě národní bezpečnosti, a přijetím politiky státního vlastnictví, jejímž cílem je snížit přítomnost státu v hospodářství, která je i nadále rozsáhlá a narušuje hospodářskou situaci, a to navzdory nedávnému omezenému pokroku a vyjasnění důvodu pokračujícího zapojení státu v některých strategických odvětvích. Egypt však nesplnil svůj závazek zajistit v roce 2023 trvalou flexibilitu měny, což vedlo k převážně stabilnímu oficiálnímu směnnému kurzu a významnému paralelnímu měnovému trhu s výrazně oslabeným a vysoce volatilním směnným kurzem. Tato roztříštěnost silně zatěžovala zahraniční investice a domácí podnikatelskou činnost.

(13)Egypt na začátku roku 2024 obnovil jednání s MMF a dne 6. března 2024 dosáhl dohody na úrovni pracovních útvarů o přepracovaném programu rozšířené finanční facility navýšené na 8 miliard USD. Nový program se zaměří na tyto oblasti: 1) důvěryhodná flexibilita směnných kurzů, 2) udržitelné zpřísnění měnové politiky, 3) fiskální konsolidace za účelem zachování udržitelnosti dluhu, 4) nový rámec pro omezení výdajů na infrastrukturu, 5) zajištění odpovídající úrovně sociálních výdajů na ochranu zranitelných skupin a 6) provádění politiky státního vlastnictví a reforem k zajištění rovných podmínek, a očekává se, že bude přijat rozhodnutím Výkonné rady MMF v březnu 2024. Spolu s podpisem dohody na úrovni pracovních útvarů Egypt rovněž schválil flexibilitu směnného kurzu a zvýšil klíčovou základní úrokovou sazbu o značných 600 bazických bodů v souladu s prioritami programu MMF.

(14)Vzhledem ke zhoršující se hospodářské situaci a značnému riziku nepříznivého vývoje v souvislosti se současnými vnějšími otřesy požádal Egypt dne 12. března 2024 Unii o doplňkovou makrofinanční pomoc.

(15)Současná krize v Egyptě a v okolním regionu zvýšila potřeby financování země, přičemž v nadcházejícím rozpočtovém roce (červenec–červen) 2024–2025, zejména ve druhé polovině roku 2024, se očekává značný celkový deficit financování. Proto je nezbytné zajistit, aby první významný příspěvek prostřednictvím makrofinanční pomoci mohl být poskytnut již do konce roku 2024. To se zdá nemožné, pokud by rozhodnutí bylo přijato v souladu s článkem 212 SFEU řádným legislativním postupem, vzhledem k omezením souvisejícím s nadcházejícím koncem volebního období Parlamentu a času, který je ještě potřeba k plnému provedení makrofinanční pomoci, včetně dohodnutí souboru politických reforem na podporu pomoci. Je proto odůvodněné výjimečně použít článek 213 SFEU, který Radě umožňuje přijmout rozhodnutí pouze pro tuto první část balíčku makrofinanční pomoci. Použití článku 213 SFEU zůstane výjimečné a nepředstavuje precedens pro jakékoli budoucí návrhy makrofinanční pomoci, která bude v zásadě i nadále založena na článku 212 SFEU.

(16)Jelikož Egypt je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba ji považovat za způsobilou pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(17)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají zlepšit situaci platební bilance.

(18)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Egypta přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Egyptu ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Egypta o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Balíček makrofinanční pomoci Unie, včetně makrofinanční pomoci ve výši až 1 miliardy EUR v rámci tohoto návrhu, by podpořil hospodářskou stabilizaci Egypta a jeho program strukturálních reforem a doplnil by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(19)Makrofinanční pomoc Unie by měla Egypt podpořit při obnovení udržitelného stavu, pokud jde o jeho potřebu finančních prostředků ze zahraničí, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(20)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb financování Egypta z vnějších zdrojů a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie je součástí společného mezinárodního úsilí a účinně doplňuje programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Egyptě a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(21)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(22)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Egyptu. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat, aby se koordinovala vnější politika Unie a zajistila se její ucelenost.

(23)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat závazek Egypta upevňovat hodnoty sdílené s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(24)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie Egyptu by mělo být podmíněno tím, že Egypt bude i nadále činit konkrétní a věrohodné kroky k respektování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásad právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc v Egyptě posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, řízení finančního sektoru a dohled nad ním a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření důstojných pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění nezbytné podmínky a dosahování specifických cílů pravidelně sledovat.

(25)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Egypt měl přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Kromě toho by smlouva o úvěru, která má být uzavřena mezi Komisí a egyptskými orgány, měla obsahovat ustanovení, která zmocňují Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k provádění vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 5 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 6 , Komisi a Účetní dvůr k provádění auditů a Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jeho pravomoci, pokud jde o poskytování makrofinanční pomoci Unie během období její dostupnosti a po jeho skončení.

(26)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(27)Částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci ve formě úvěru by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(28)Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(29)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 7 .

(30)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s egyptskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 milionů EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Egyptu poskytne, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění a pro jakékoli omezení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Egyptu makrofinanční pomoc v maximální výši až 1 miliardy EUR (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci a významný reformní program Egypta. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Egypta v oblasti platební bilance stanovených v programu MMF.

2.Za účelem financování makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Egyptu.

3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi MMF a Egyptem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v dohodě o přidružení mezi Unií a Egyptem.

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o veškerém vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

4.    Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost po dobu devíti měsíců.

5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Egypta oproti původním předpokladům podstatně sníží, omezí Komise výši poskytované pomoci nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.    Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie Egyptu je podmíněno tím, že Egypt bude i nadále činit konkrétní a věrohodné kroky k respektování účinných demokratických mechanismů, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásad právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 8 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s egyptskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky, jakož i finanční podmínky, které se vztahují na makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění, které bude obsahovat časový rámec pro jejich splnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Egyptem za podpory MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Egyptě, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví ve smlouvě o úvěru, která bude uzavřena mezi Komisí a egyptskými orgány (dále jen „smlouva o úvěru“).

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky, na něž odkazuje čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Egypta v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Při tomto ověřování Komise postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.S výhradou splnění požadavků uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie v jedné splátce ve formě úvěru. Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení splátky. Splátku lze vyplatit v jedné či více tranších.

2.Je-li to potřeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie poskytnuté ve formě úvěrů složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu Rady a Rady (EU) 2021/947.

3.Komise rozhodne o uvolnění splátky, pokud budou splněny následující podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v čl. 2 odst. 1;

b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter;

c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

4.Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie dočasně pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie se vyplácí egyptské centrální bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie egyptskou centrální bankou převedeny egyptskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Za účelem financování podpory v rámci makrofinanční pomoci ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

2.Komise uzavře s Egyptem smlouvu o úvěru ve výši uvedené v článku 1. Podrobné podmínky podpory v rámci makrofinanční pomoci ve formě úvěrů se stanoví ve smlouvě o úvěru v souladu s článkem 220 finančního nařízení, která má být uzavřena mezi Komisí a egyptskými orgány. Smlouva o úvěru stanoví období dostupnosti a podrobné podmínky podpory v rámci makrofinanční pomoci ve formě úvěrů, a to i ve vztahu k systémům vnitřní kontroly. Úvěry se poskytují za podmínek, které Egyptu umožní jejich splácení po dlouhou dobu. Maximální doba trvání úvěrů je 35 let.  

3.Komise informuje Evropský parlament a Radu o veškerém vývoji operací uvedených v odstavci 2.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 9 .

2.Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.Před prováděním makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Egypta, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)posoudí hospodářskou situaci a vyhlídky Egypta, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi reformními opatřeními hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Egypta v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

–1.1    Název návrhu/podnětu

–1.2    Příslušné oblasti politik 

–1.3    Návrh/podnět se týká: 

X nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 10  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

–1.4    Cíle

–1.4.1    Obecné cíle

–1.4.2    Specifické cíle

–1.4.3    Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

–1.4.4    Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

a)    Efektivnost a včasnost: ukazatele by měly umožňovat sledování výkonnosti tím, že pravidelně poskytují informace o pokroku a o výsledcích, jichž bylo dosahováno v průběhu celého programového období.

b)    Účinnost: postupy pro sběr a zpracování údajů by měly být optimalizovány tak, aby se zabránilo zbytečnému nebo dvojímu podávání žádostí o informace.

c)    Relevantnost ukazatelů a nutnost omezit související administrativní zátěž.

d)    Jasnost: ukazatele by měly být zprostředkovány v jasné a srozumitelné formě, s podpůrnými metadaty a v podobě umožňující správnou interpretaci a smysluplnou komunikaci.

–1.5    Odůvodnění návrhu/podnětu 

–1.5.1    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

–1.5.2    Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

–1.5.3    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

–1.5.4    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

–1.5.5    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

–1.6    Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

X časově omezená doba trvání

·X s platností od roku 2024 do roku 2025

·    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 časově neomezená doba trvání

provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

–1.7    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 11  

X přímé řízení Komisí

·X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

·    prostřednictvím výkonných agentur

 sdílené řízení s členskými státy

 nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

· třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

· mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

· EIB a Evropský investiční fond,

· subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

· veřejnoprávní subjekty,

· soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

· soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

· subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

–2.1    Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

–2.2    Systémy řízení a kontroly 

–2.2.1    Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

–2.2.2    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

–2.2.3    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

–2.3    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

–3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

–3.1    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – nepoužije se

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

–3.2    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

–3.2.1    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

–3.2.2    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

–3.2.3    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

X    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

–3.2.3.1    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

–3.2.4    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

    vyžaduje revizi VFR.

–3.2.5    Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

X nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

–3.3    Odhadovaný dopad na příjmy 

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

·    na vlastní zdroje

·    na jiné příjmy

·uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

PŘÍLOHA
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

1.    POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE A NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2.    VÝŠE JINÝCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY

3.    CELKOVÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY

4.    METODY VÝPOČTU POUŽITÉ K ODHADU NÁKLADŮ

4.1    Lidské zdroje

4.2    Ostatní správní výdaje

1.    Náklady na potřebné lidské zdroje

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

2.    Výše jiných výdajů správní povahy

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.    Celkové správní náklady (všechny okruhy VFR)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

4.    Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

4.1    Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady).

4.2    Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

(1)    Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Egyptské arabské republice – COM(2024) 461.

(2)    Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(3)    Zasedání Evropské rady, Brusel, 10. a 11. prosince 2022, EUCO 22/10, https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2020/12/11/european-council-conclusions-10-11-december-2020/

(4)    Zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(8)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(10)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(11)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(12)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(13)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(14)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(15)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(16)

   Bude posíleno z NDICI – Jižní sousedství, rozpočtová položka 14 02 01 10.

(17)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(18)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(19)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(20)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(21)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(22)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(23)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(24)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(25)    Vyberte příslušnou rozpočtovou položku nebo v případě potřeby upřesněte jinou; v případě většího počtu rozpočtových položek by měli být zaměstnanci rozlišeni podle jednotlivých dotčených rozpočtových položek.

(26)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(27)    Vyberte příslušnou rozpočtovou položku nebo v případě potřeby upřesněte jinou; v případě většího počtu rozpočtových položek by měli být zaměstnanci rozlišeni podle jednotlivých dotčených rozpočtových položek.

(28)    Uveďte přesně druh výboru a skupinu, do níž náleží.

(29)    Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7).

(30)    Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7).

(31)    Tato položka zahrnuje místní správní systémy a příspěvky na spolufinancování podnikových IT systémů (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020).