EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.3.2024

COM(2024) 107 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2022 O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) Č. 300/2008
O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH V OBLASTI OCHRANY CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

1.ÚVOD

Podle článku 16 nařízení (ES) č. 300/2008 1 předloží Komise každý rok zprávu Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, v níž je informuje o uplatňování uvedeného nařízení a jeho dopadu na zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy.

V roce 2022 Komise pokračovala v posilování pravidel ochrany letectví před protiprávními činy a zaměřila se především na podporu oživení odvětví po pandemii COVID-19 a na pomoc při hledání řešení problémů způsobených nedostatkem pracovních sil. Odvětví ochrany letectví před protiprávními činy přispělo svým dílem k hledání možností, jak zmírnit problémy s kapacitou na letištích EU, aniž by byla ohrožena bezpečnost. Komise rovněž zapojila členské státy EU a odvětví ochrany letectví před protiprávními činy do modernizace své politiky.

2.PRO POSÍLENOU, INOVATIVNĚJŠÍ A ODOLNĚJŠÍ POLITIKU EU V OBLASTI OCHRANY LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

V roce 2020 zahájila Komise hodnocení a strategickou diskusi o možných dalších krocích, pokud jde o systém ochrany letectví EU před protiprávními činy 2 . V roce 2022 byly dokončeny konzultace mezi útvary Komise, členskými státy a zúčastněnými stranami s cílem zhodnotit stávající rámec EU pro ochranu letectví před protiprávními činy a určit oblasti, v nichž by bylo možné dosáhnout zlepšení. Úvahy vycházely z pěti pracovních oblastí odpovídajících hlavním rysům ekosystému ochrany letectví před protiprávními činy, včetně hrozeb a inovací.

3.INSPEKCE A DALŠÍ ČINNOSTI V RÁMCI KONTROLY DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ

3.1Obecně

Cílem nařízení (ES) č. 300/2008 je předcházet protiprávním činům proti civilnímu letectví za účelem ochrany osob a zboží. Uvedené nařízení vyžaduje, aby členské státy pravidelně sledovaly dodržování společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy ze strany letišť, leteckých dopravců i dalších subjektů a aby zajistily rychlé odhalení a nápravu nedostatků, a Komisi byla normotvůrcem svěřena úloha sledovat, zda členské státy EU/EHP 3 tento právní požadavek účinně provádějí.

Článek 15 nařízení (ES) č. 300/2008 vyžaduje, aby Komise prováděla inspekce a případně podávala doporučení ke zlepšení ochrany letectví před protiprávními činy. Aby sledování plnilo svůj cíl, vztahuje se systém dohledu Komise na činnosti členských států při vytváření, vedení a uplatňování účinného národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví před protiprávními činy a účinného národního programu řízení kvality v oblasti civilního letectví.

Za tímto účelem Komise zavedla dvouúrovňový systém sledování dodržování předpisů, tj. vlastní inspekce doplněné o posouzení výročních zpráv členských států o vnitrostátních kontrolních činnostech.

Od roku 2010 se míra dodržování předpisů, kterou Komise zjistila během inspekcí, stabilně pohybuje kolem 80 %. Tyto relativně neměnné údaje však neznamenají, že by členské státy polevily ve svém úsilí, neboť požadavky v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se s postupem času rovněž výrazně zvýšily, zejména v oblastech, jako je bezpečnost leteckého nákladu, detekční kontrola tekutin, aerosolů a gelů nebo zavádění a využívání pokročilejších a výkonnějších technologií.

3.2Četnost a rozsah inspekcí

Komise provádí inspekce u správních orgánů členských států pro ochranu letectví před protiprávními činy (dále jen „příslušné orgány“) i inspekce letišť, provozovatelů a subjektů uplatňujících normy ochrany letectví před protiprávními činy.

Počet, četnost a rozsah těchto inspekcí jsou stanoveny ve strategii Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu (GŘ MOVE) pro sledování uplatňování norem EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Přihlíží se k úrovni činností v oblasti letectví v každém členském státě, reprezentativnímu vzorku druhu letištních činností, jejich úrovni provádění předpisů týkajících se ochrany letectví před protiprávními činy, výsledkům předchozích inspekcí provedených Komisí, posouzení vnitrostátních výročních zpráv o řízení kvality, bezpečnostním incidentům (protiprávním činům), úrovni hrozby a k dalším faktorům a posouzením.

Aby se mohla Komise náležitě opětovně ujistit o úrovni dodržování předpisů ze strany členských států, používá se v oblasti kontroly víceletý přístup. Důkazy o uplatňování nařízení (ES) č. 300/2008 a prováděcích právních předpisů každým členským státem se získávají během dvouletého cyklu, a to prostřednictvím inspekce u příslušného orgánu, nebo inspekce na nejméně jednom z letišť na jeho území.

Důkazy o uplatňování společných základních norem ochrany letectví před protiprávními činy se navíc získávají během pětiletého cyklu výběrem alespoň 15 % ze všech letišť EU, která spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 300/2008, včetně největšího letiště z hlediska objemu přepravy cestujících v každém členském státě. Inspekce prováděné Komisí na vybraných letištích jsou důležitým ukazatelem celkové úrovně dodržování předpisů v jednotlivých členských státech.

3.3Postupy a metodika inspekcí

Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 4 stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Toto nařízení obsahuje mimo jiné ustanovení týkající se kvalifikace a pravomocí inspektorů Komise.

Metodika používaná při provádění těchto inspekcí byla vypracována v úzké spolupráci s orgány členských států pro ochranu letectví před protiprávními činy a je založena na ověření účinného provádění bezpečnostních opatření.

3.4Inspekce prováděné Komisí

V roce 2022 prováděla Komise inspekce obvyklým způsobem, neboť omezení mobility v důsledku pandemie COVID-19 již byla zrušena.

Komise udržovala v činnosti tým šesti inspektorů ochrany letectví před protiprávními činy na plný úvazek, jimž poskytovala podporu skupina přibližně 80 národních auditorů jmenovaných členskými státy, kteří jsou způsobilí k účasti na inspekcích Komise.

Zapojení národních auditorů do inspekcí vedených Komisí je přínosem také pro systém vzájemného hodnocení a umožňuje šířit v členských státech a přidružených zemích metodiku a osvědčené postupy 5 .

Inspekce u příslušných vnitrostátních orgánů

Inspekce u příslušných orgánů mají ověřit, zda členské státy disponují potřebnými nástroji (včetně národního programu řízení kvality, zákonného oprávnění a odpovídajících zdrojů), aby mohly náležitě uplatňovat právní předpisy EU týkající se ochrany letectví před protiprávními činy.

V rámci šestého cyklu inspekcí u příslušných orgánů provedla Komise v roce 2022 dvě inspekce. Toto číslo je srovnatelné s počtem inspekcí provedených u příslušných orgánů v roce 2021.

Členské státy, u nichž v roce 2022 inspekce proběhla, sladily národní programy ochrany letectví před protiprávními činy s právními předpisy EU, poskytly svým příslušným orgánům nezbytné donucovací pravomoci ke sledování a prosazování všech požadavků stanovených v nařízení a jeho prováděcích aktech, zajistily, aby byl k provádění kontrol dodržování předpisů dostatek auditorů a provedly většinu požadavků na odbornou přípravu v oblasti bezpečnosti.

Při inspekcích se však ukázalo, že je třeba se ještě více věnovat těmto oblastem: bezpečnostní programy letišť, provozovatelů a subjektů, které stále nebyly plně v souladu s předpisy; metodika požadovaná pro inspekce a prvky, které mají být zahrnuty do zpráv o kontrole dodržování předpisů; minimální četnost bezpečnostních auditů a inspekcí a v případech, kdy je to nezbytné nebo relevantní, řádné posouzení rizik za účelem stanovení bezpečnostních opatření nebo určitých výjimek. Kromě toho byly zjištěny nedostatky, pokud jde o pravidelné sledování národních a/nebo zahraničních leteckých dopravců a některých subjektů odpovědných za bezpečnost.

Počáteční inspekce na letištích

Komise v roce 2022 uskutečnila 18 počátečních inspekcí na letištích, aby ověřila, zda příslušný orgán náležitě sleduje účinné provádění opatření na ochranu letectví před protiprávními činy a dokáže rychle odhalit a napravit případné nedostatky. Veškeré nedostatky zjištěné inspektory Komise musí být odstraněny ve stanovené lhůtě. Zprávy o inspekcích jsou sdíleny se všemi členskými státy.

Po třináctém roce provádění nařízení (ES) č. 300/2008 odrážejí výsledky inspekcí úsilí vynaložené příslušnými orgány a odvětvím. Většina bezpečnostních požadavků byla řádně provedena. Inspekce však poukázaly na to, že se vyskytují obtíže s účinným prováděním některých opatření, například při kontrole vstupu a detekční kontrole kabinových zavazadel, jakož i v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Následné kontrolní inspekce

V souladu s článkem 13 nařízení (EU) č. 72/2010 vykonává Komise rutinně omezený počet následných kontrolních inspekcí. Takové inspekce se naplánují, pokud se při počáteční inspekci zjistí několik závažných nedostatků, ale plánují se i náhodně s cílem ověřit, zda příslušné orgány mají nezbytné pravomoci, aby mohly požadovat nápravu nedostatků ve stanovených lhůtách. Vzhledem k tomu, že v roce 2022 znovu začaly inspekční činnosti po pandemii COVID-19, zaměřila se Komise na počáteční inspekce a v daném roce neprovedla žádné následné inspekce.

3.5Posouzení výročních zpráv členských států o řízení kvality

Bod 18 přílohy nařízení (ES) č. 300/2008 vyžaduje, aby členské státy každoročně podávaly Komisi zprávu o opatřeních přijatých k plnění svých povinností a o situaci v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy na svých letištích.

Posouzení těchto zpráv spolu s vlastními pravidelnými inspekcemi představuje nástroj, jehož prostřednictvím Komise podrobně sleduje provádění vnitrostátních opatření v oblasti řízení kvality. Tímto způsobem lze rychle odhalit a napravit nedostatky v jednotlivých členských státech.

Posouzení zahrnuje analýzu pravidelného sledování letišť, leteckých dopravců a dalších subjektů odpovídajících za ochranu letectví před protiprávními činy, jakož i dobu strávenou auditory v terénu, rozsah a četnost vhodné kombinace činností v rámci kontroly dodržování předpisů, vnitrostátní míry dodržování předpisů, návazné činnosti a využívání donucovacích pravomocí.

Kvalita výročních zpráv a informací poskytovaných členskými státy zůstává konstantní a v roce 2022 se podařilo dosáhnout další harmonizace. Z posouzení zpráv vyplynulo, že celková kvalita monitorovacích činností se dosud nevrátila na úroveň před pandemií COVID-19, s největší pravděpodobností právě v důsledku pandemie, která měla dopad na všechny monitorované oblasti a schopnosti orgánů i provozovatelů. Zlepšení lze rovněž dosáhnout zejména u provádění skrytých zkoušek a následných inspekcí, jakož i u používání donucovacích opatření.

Členským státům bylo zasláno formální komplexní hodnocení, případně i s návrhy, jak může daná země svou činnost vylepšit nebo lépe zacílit.

3.6Hodnocení letišť ve třetích zemích

Tato hodnocení se provádějí v rámci ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole mezi EU a třetími zeměmi. Účelem je potvrdit, že provádění určitých bezpečnostních opatření je i nadále na stejné úrovni jako uplatňování právních předpisů EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. V roce 2022 byla provedena tři posouzení, jednalo se o USA, Singapur a Srbsko.

3.7Případy podle článku 15 a soudní řízení

Jsou-li zjištěné nedostatky v provádění bezpečnostních opatření na letišti natolik závažné, že mají významný dopad na celkovou úroveň ochrany civilního letectví před protiprávními činy v Unii, uplatní Komise článek 15 nařízení (EU) č. 72/2010. Na situaci jsou tímto způsobem upozorněny všechny ostatní příslušné orgány a u letů z dotčeného letiště je nutno zvážit přijetí náhradních opatření. V roce 2022 nebyl zahájen žádný takový případ.

Komise má rovněž možnost zahájit řízení o nesplnění povinnosti, zejména v případech dlouhotrvající absence nápravných opatření nebo při opětovném výskytu nedostatků. V roce 2022 žádné takové řízení nebylo zahájeno.

4.PRÁVNÍ RÁMEC A DOPLŇUJÍCÍ NÁSTROJE 

4.1Právní rámec

Civilní letectví zůstává lákavým terčem pro nepřátelské aktéry a boj proti této hrozbě si žádá provádění přiměřených ochranných opatření založených na posouzení rizik. Komise a členské státy proto opatření k zmírnění rizik neustále upravují, aby se dosáhlo co nejvyšší možné míry ochrany před protiprávními činy a současně byly minimalizovány nepříznivé dopady na provoz.

Prováděcí nařízení (EU) 2015/1998 bylo v březnu 2022 pozměněno prováděcím nařízením (EU) 2022/421 6 , kterým se aktualizují seznamy třetích zemí uznaných za země uplatňující bezpečnostní normy rovnocenné společným základním normám, umožňuje se krátké prodloužení používání zařízení EDS odpovídajících standardu 2 k detekční kontrole nákladu a pošty a vyjasňují se ustanovení o postupném zrušení používání jednopohledového rentgenu. Podruhé bylo prováděcí nařízení (EU) 2015/1998 pozměněno v červenci 2022 přijetím prováděcího nařízení (EU) 2022/1174 7 , které kromě vyjasnění obsahuje i změny týkající se bezpečnosti letišť, bezpečné a zabezpečené přepravy palných zbraní na palubě, školení personálu, bezpečnosti leteckého nákladu a letecké pošty, známých dodavatelů letištních dodávek, ověření spolehlivosti, psů cvičených k zjišťování výbušnin a detekčních norem pro průchozí detektory kovů (WTMD).

4.2Databáze Unie pro ochranu dodavatelského řetězce

Databáze 8   Unie pro ochranu dodavatelského řetězce je jediným právním nástrojem, do něhož lze nahlížet při přijímání zásilek od jiného schváleného agenta nebo známého odesílatele. Stejná databáze obsahuje také seznam schváleného bezpečnostního vybavení v oblasti civilního letectví s označením „známka EU“.

Na konci roku 2022 obsahovala tato databáze přibližně 20 000 záznamů o schválených agentech, známých odesílatelích, nezávislých osobách ověřujících ochranu letectví, leteckých společnostech ACC3, schválených dodavatelích, schválených agentech a známých odesílatelích ze třetích zemí, bezpečnostním vybavení a letištích. V roce 2022 se soustavně dařilo dosahovat cílové míry dostupnosti databáze ve výši 99,7 %.

4.3Analýza předběžných informací o nákladu před nakládkou (PLACI)

Ode dne 15. března 2021 se u poštovních zásilek a expresních balíkových zásilek uplatňuje první fáze nového systému kontroly při dovozu 2 podle celního kodexu Unie (ICS2) vycházejícího z požadavků na předběžné informace o nákladu před nakládkou.

Podle požadavků PLACI mají hospodářské subjekty, které jsou odpovědné za vstup zásilek na celní území Unie, elektronicky předkládat celním orgánům EU údaje o každé zásilce, která je letecky přepravována do EU z míst ve třetích zemích, a celní orgány je na místě prvního vstupu do EU analyzují pro účely ochrany civilního letectví před protiprávními činy.

Na základě výsledku analýzy rizik PLACI může být zapotřebí zavést zvláštní zmírňující opatření v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Ta musí zavést hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského řetězce pro zboží dopravované do EU, a to před naložením zásilky na palubu letu směřujícího do EU. V listopadu 2022 uspořádala Komise třetí společný seminář s orgány pro ochranu letectví před protiprávními činy a vnitrostátními celními orgány s cílem podpořit hladké provádění analýzy rizik PLACI a připravit se na zahájení druhé fáze systému ICS2 v březnu 2023.

5.ZKOUŠKY, ZASEDÁNÍ A NOVÉ INICIATIVY

5.1Zkoušky

„Zkouška“ ve smyslu předpisů EU v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se provádí, pokud se členský stát dohodne s Komisí, že na omezenou dobu nahradí jednu z uznávaných kontrol ochrany před protiprávními činy zvláštním prostředkem nebo metodou, které právními předpisy uznávány nejsou, pod podmínkou, že takovouto zkouškou nebude negativně ovlivněna celková úroveň ochrany před protiprávními činy. V průběhu roku 2022 byly v Nizozemsku a Německu 9 zahájeny dvě zkoušky týkající se zavedení automatizované detekce zakázaných předmětů (APID) v kombinaci se systémy detekce výbušnin v kabinových zavazadlech (EDSCB).

5.2Zasedání 

V listopadu 2022 Komise uspořádala třetí zasedání pracovní skupiny pro kybernetickou bezpečnost v letectví, na němž se sešly orgány členských států odpovědné za ochranu letectví před protiprávními činy a za provádění směrnice o bezpečnosti sítí a informací 10 . Zasedání poskytlo příležitost společně projednat příslušné otázky v oblasti kybernetické bezpečnosti letectví a určit konkrétní oblasti, na nichž je třeba dále pracovat. Komise se domnívá, že k provádění a dalšímu zlepšování komplexního regulačního prostředí pro kybernetickou bezpečnost v letectví je možné ve velké míře využívat sdílení zkušeností a osvědčených postupů v rámci takové pracovní skupiny. Je zde také velký zájem zajistit, aby se zohledňovala specifika odvětví letectví, a zjistit, jak se mohou odvětvové a horizontální úsilí vzájemně doplňovat, přičemž je třeba zabránit zdvojování úsilí a nadměrnému zatěžování správních orgánů a odvětví.

S cílem poskytnout členským státům zpětnou vazbu z inspekcí, podpořit transparentnost a harmonizovat metodiku kontroly dodržování předpisů uspořádala Komise v září 2022 výroční zasedání a školení vnitrostátních inspektorů pro ochranu letectví před protiprávními činy.

5.3Nové iniciativy

Bylo dosaženo pokroku v souvislosti s vývojem nových technologií v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Pracovalo se především na tvorbě norem pro detekční schopnosti bezpečnostního vybavení, aby se podařilo zachytit nové hrozby, zejména chemické látky. Za tímto účelem probíhá vynikající spolupráce se Spojenými státy (USA) a dalšími mezinárodními partnery.

6.PŘÍPADY HROZEB A VÝHLEDY

6.1Obecně

Mezinárodní džihádistický terorismus zůstává pro EU značnou hrozbou, kterou je třeba bedlivě sledovat 11 . Navzdory celosvětovému úsilí o omezení zdrojů financování terorismu mají teroristické organizace stále přístup k velkým hotovostním rezervám 12 , z nichž financují své aktivity a propagandu. Stále mají v úmyslu útočit na letectví jako na vysoce exponovaný cíl, jakož i vyvíjet inovativní způsoby utajení výbušnin. Očekává se, že hrozby a výzvy v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se budou i nadále vyvíjet, stejně jako se bude zvyšovat rozmanitost způsobů útoků. Komise a členské státy průběžně vyhodnocují další potenciální hrozby, jako jsou hrozby chemické, biologické, radiologické a jaderné (CBRN). Zvláštní pozornost je třeba nadále věnovat vnitřním hrozbám a domácímu terorismu. Zároveň se do centra pozornosti dostaly další hrozby a způsoby útoku. Oblasti konfliktů budou pro teroristy i nadále prostředím, které jim umožní získat sofistikovanější vojenské vybavení a využívat méně přísných bezpečnostních opatření v letectví.

Společně s příslušnými agenturami vedla Komise soustavný dialog o nově vznikajících bezpečnostních hrozbách pro letectví, včetně hrozeb hybridní povahy, s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami a pravidelně je sledovala, a to za účelem získání znalostí a schopností potřebných k reakci na tyto hrozby a účinného řízení rizik. S cílem posoudit úroveň hrozby a míru rizika pro civilní letectví bylo v říjnu 2022 zahájeno komplexní mapování rizik (dokončeno v prvním čtvrtletí roku 2023). Uskutečnilo se v rámci pracovní skupiny pro strategii ochrany letectví před protiprávními činy, jež byla zřízena za účelem zhodnocení vývoje situace v oblasti hrozeb i detekčních schopností. Výsledky mapování rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy budou podkladem při rozhodovacím procesu o novém výchozím standardu bezpečnostní kontroly cestujících. Po zrušení omezení souvisejících s pandemií COVID-19 byla v roce 2022 rovněž znovu zahájena činnost v oblasti posuzování rizik spojených s leteckou přepravou nákladu.

6.2Kybernetická bezpečnost

V souvislosti s rostoucí závislostí letectví na informačních technologiích a digitálních operačních systémech nabývá kybernetická bezpečnost na významu. Kybernetické útoky zaměřené na dopravu by mohly mít potenciálně katastrofální následky a vést k výraznému narušení hospodářství. Odhaduje se, že v roce 2022 došlo přinejmenším k několika tisícům kybernetických incidentů, které měly dopad na různé subjekty z oblasti letectví 13 . V rámci úsilí o zvýšení odolnosti odvětví dopravy a související infrastruktury Komise potvrdila, že Evropská unie zaktualizuje a zlepší stávající rámec zabezpečení, včetně prostředků pro boj proti kybernetickým hrozbám, a to pod komplexním zastřešením, které poskytují stávající pravidla upravující tuto oblast 14 . Kybernetická oblast přináší řadu specifických problémů, včetně celé škály aktérů a motivací (mimo teroristické skupiny). Komise přijala opatření i v této oblasti 15 , a to tváří v tvář čím dál zákeřnějším úmyslům a rostoucím schopnostem nepřátelských třetích stran. Situace v letectví poukazuje na potřebu zajistit maximální soulad mezi horizontálními a odvětvovými předpisy. Z pohledu Komise je nezbytné zabránit zdvojování a zatěžování hospodářských subjektů a správních orgánů.

6.3Drony

Nezákonné používání bezpilotních systémů (UAS), známých spíše jako drony, může narušit letištní provoz a ohrozit letadla a osoby na palubě 16 . Zvyšování odolnosti systému a rozvoj kapacit pro boj proti bezpilotním systémům je rovněž nedílnou součástí „Strategie pro drony 2.0“ 17 , kterou Komise přijala v listopadu 2022 s cílem učinit z dronů prostředek rozvoje inteligentní a udržitelné mobility budoucnosti. Záměrem této iniciativy je umožnit, aby drony přispěly digitalizací a automatizací k nové nabídce udržitelných služeb a dopravy, a zároveň zohlednit možné civilně-vojenské technologické synergie. Komise v této souvislosti drony posoudí z hlediska rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy, aby u letišť určila další potenciální slabá místa, která by mohla vyžadovat regulační řešení 18 .

6.4Oblasti konfliktů

V rámci systému upozornění na konfliktní oblasti se pod vedením integrované skupiny EU pro posuzování rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy pravidelně každé čtvrtletí prováděla společná posouzení rizik. Smyslem této činnosti je včasné sdílení informací o posouzení rizik pro civilní letectví EU vznikajících v konfliktních oblastech, aby bylo možné podpořit zmírňování rizika. V naléhavých případech se konají mimořádné schůzky 19 .

Integrovaný proces posouzení rizik v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy v EU rovněž poskytuje možnost posoudit rizika a podporuje rozhodovací proces (zmírňování rizik) v oblasti bezpečnosti leteckého nákladu a norem ochrany letectví před protiprávními činy.

7.MEZINÁRODNÍ DIALOG

7.1Obecně

Komise nadále přispívala k ochraně letectví před protiprávními činy na celém světě. Činila tak prostřednictvím spolupráce s mezinárodními orgány, jako je Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), a s klíčovými obchodními partnery a v úzké spolupráci s členskými státy s cílem zajistit koordinované postoje EU. Dialog probíhal také s některými třetími zeměmi, jako jsou USA, Kanada, Austrálie, Singapur a Spojené království.

7.2Mezinárodní subjekty

EU se jako pozorovatel aktivně účastnila výročního zasedání panelu ICAO pro ochranu letectví před protiprávními činy (AVSECP/33), které se konalo ve dnech 9. až 13. května 2022, jakož i prvního zasedání panelu ICAO pro kybernetickou bezpečnost (CYSECP/1), jež se uskutečnilo ve dnech 16. až 20. května 2022.

Jednačtyřicáté zasedání Shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví se konalo ve dnech 27. září až 7. října 2022. Evropa měla na tomto shromáždění čtyři hlavní příspěvky v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy. Jednalo se o: 1) zajištění účinné ochrany letectví před protiprávními činy v rámci oživení po pandemii COVID-19; 2) vytvoření rámce pro kybernetickou bezpečnost; 3) lidský faktor v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy a 4) informační dokument o projektu ochrany civilního letectví v Africe a na Arabském poloostrově (projekt CASE). EU a její členské státy se rovněž podílely na předložení pracovního dokumentu s Kanadou o prosazování globálních, regionálních a odvětvových iniciativ na zmírnění rizik pro civilní letectví, jež vznikají v konfliktních oblastech.

7.3Třetí země

Pokud jde o vztahy se Spojenými státy, má skupina pro spolupráci EU a USA v oblasti ochrany dopravy před protiprávními činy za cíl posílit spolupráci v několika oblastech společného zájmu. Zajišťuje plynulé fungování ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole a vzájemné uznávání příslušných režimů EU a USA pro letecký náklad a poštu. Tyto iniciativy šetří provozovatelům letecké dopravy čas, náklady a zmenšují provozní obtížnost. Ve dnech 29.–30. března 2022 se konalo 31. setkání skupiny pro spolupráci v oblasti ochrany dopravy před protiprávními činy (TSCG) mezi Evropskou unií a USA, jež bylo uspořádáno Úřadem pro bezpečnost dopravy (TSA).

V souladu s právem EU uzavřela Komise ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole, jimiž se bezpečnostní normy uplatňované v některých třetích zemích nebo na letištích třetích zemí uznávají za rovnocenné normám EU 20 . V roce 2022 nebyla uzavřena žádná nová ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole. V případě Izraele je rozšíření stávajícího ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole na cestující a kabinová zavazadla stále pozastaveno, dokud nebudou provedeny všechny rozvojové projekty na Ben Gurionově letišti v Tel Avivu, včetně investic do detekční technologie, bez níž nelze jednorázovou bezpečnostní kontrolu zavést. Realizace těchto rozvojových projektů byla odložena z důvodu negativních finančních dopadů pandemie COVID-19. U Japonska probíhá posouzení jeho příslušných právních předpisů v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy.

V oblasti budování kapacit pokračoval v roce 2022 projekt ochrany civilního letectví v Africe, Asii a na Blízkém východě (CASE II), který provádí Evropská konference civilního letectví a Evropská komise jej financuje částkou 8 milionů EUR. K činnostem prováděným odborníky na ochranu letectví před protiprávními činy patřily semináře, webináře a bilaterální aktivity v jednotlivých zemích 21 . Celkovým cílem projektu CASE II je boj proti hrozbě, kterou pro civilní letectví představuje terorismus, a to prostřednictvím partnerství se státy ve třech zmíněných regionech za účelem posílení režimů ochrany jejich letectví před protiprávními činy 22 .

8.ZÁVĚRY

Během roku 2022 pandemie COVID-19 nakonec ustoupila a cestovní omezení byla odstraněna. Inspekce na místě bylo možné provádět běžným způsobem a mezinárodní spolupráce v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy se rovněž vrátila na úroveň před pandemií.

S nárůstem intenzity leteckého provozu se musel celý letecký ekosystém na některých letištích v EU vyrovnat s obtížemi, zejména na začátku léta. Po více než dvou letech, kdy byla poptávka po letecké dopravě potlačena, musely všechny zúčastněné strany pečlivě plánovat a potřebovaly určitý čas, aby dokázaly lidem cestování co nejvíce zpříjemnit. Komise přispěla zkoumáním způsobů, jak zmírnit problémy s kapacitou na letištích v EU, aniž by přitom byla ohrožena bezpečnost, usnadňovala například výměnu informací a provozních zkušeností mezi letišti a regulačními orgány s cílem zlepšit plynulost odbavení cestujících, a snažila se rovněž o intenzivnější koordinaci a možnost vzájemného uznávání ověření spolehlivosti.

Pokud jde o budoucnost, zabývala se Komise tím, jak by bylo možné rámec ochrany letectví před protiprávními činy ještě vylepšit. Za tímto účelem zvažovala možnosti, jak zvýšit jeho účinnost, udržitelnost a flexibilitu, aniž by se snížila vysoká úroveň bezpečnosti, jíž bylo dosud dosaženo. Tato práce bude pokračovat na základě zlepšení, jež jsou uvedena v pracovním dokumentu útvarů Komise 23 zveřejněném v roce 2023, s cílem provést spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami opatření, díky nimž bude rámec ochrany letectví před protiprávními činy do budoucna odolnější, inovativnější a lépe uzpůsobený svému účelu.

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy a o zrušení nařízení (ES) č. 2320/2002 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 72).

(2)    Konzultačního procesu se dobrovolně účastnila řada členů poradní skupiny zúčastněných stran pro ochranu letectví před protiprávními činy (SAGAS) zřízené podle článku 17 nařízení (ES) č. 300/2008.

(3)    Evropský hospodářský prostor: 27 členských států EU, Norsko, Island a Švýcarsko. Za provádění inspekcí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy v Norsku a na Islandu odpovídá Kontrolní úřad ESVO. Inspekce v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy ve Švýcarsku provádí Komise na základě dvoustranné dohody.

(4)    Nařízení Komise (EU) č. 72/2010 ze dne 26. ledna 2010, kterým se stanoví postupy pro provádění inspekcí Komisí v oblasti ochrany letectví před protiprávními činy (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 1).

(5)    Viz příloha 1, která obsahuje přehled všech dosavadních činností Komise a Kontrolního úřadu ESVO v rámci kontroly dodržování předpisů, které byly provedeny v roce 2022.

(6)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/421 ze dne 14. března 2022, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 87, 15.3.2022, s. 1).

(7)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1174 ze dne 7. července 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o některá prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 183, 8.7.2022, s. 35).

(8)     https://ksda.ec.europa.eu/  

(9)    Závěrečná zpráva o zkoušce provedené v Nizozemsku byla předložena v červnu 2023. Zkouška v Německu dosud probíhá.

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

(11)    Viz například: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-12315-2021-INIT/cs/pdf

(12)       https://home.treasury.gov/news/press-releases/jy0532  

(13)    Hlavními typy incidentů jsou podvodné internetové stránky, malware, distribuované odmítnutí služby (DDoS) a phishing.

(14)    Bod 102 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“, COM(2020) 789 final, 9. prosince 2020.

(15)    Například kybernetické požadavky podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1583 ze dne 25. září 2019 vstoupily v platnost 31. prosince 2021 a jejich provádění podléhá kontrolnímu programu Komise.

(16)    Podle výroční bezpečnostní zprávy agentury EASA za rok 2022 se míra výskytu dronů v roce 2021 snížila (poslední dostupné údaje).

(17)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie pro drony 2.0 pro inteligentní a udržitelný ekosystém bezpilotních letadel v Evropě, COM(2022) 652 final, 29. listopadu 2022.

(18)    Stěžejní opatření 18.

(19)    Skupina pořádala čtyři pravidelná čtvrtletní jednání, kterým předcházely přípravné schůzky s leteckými společnostmi a jejich sdruženími. V únoru 2022 se navíc uskutečnilo naléhavé zasedání z důvodu ruské invaze na Ukrajinu. Během roku byly vydány dva nové informační bulletiny o konfliktních oblastech (CZIB), devět bylo pozměněno a jeden byl zrušen. Kromě toho byly změněny dvě informativní poznámky a jedna byla zrušena.

(20)    EU má ujednání o jednorázové bezpečnostní kontrole mimo jiné s USA, Kanadou, Singapurem, Černou Horou, Srbskem, Spojeným královstvím a Izraelem (pouze pro zapsaná zavazadla).

(21)    V roce 2022 proběhlo 35 činností sestávajících z pěti mnohostranných aktivit (dva pracovní semináře a tři mnohostranná školení) a 30 dvoustranných činností pro 61 partnerských států a celkem 733 účastníků; pro účely mnohostranných činností se podařilo zajistit 43 řečníků, přičemž 22 z nich pocházelo z partnerských států. Kromě těchto rozsáhlejších akcí se šest odborníků na bezpečnost z partnerských států podílelo na vzdělávacích činnostech v roli instruktorů. Od zahájení projektu do prosince 2022 se uskutečnilo celkem 62 činností.

(22)

     Partnerské státy jsou vybírány na základě objektivních kritérií, jako je závazek/schopnost daného státu plně využívat činnosti v oblasti budování kapacit, které projekt poskytuje, nebo absence možné duplicity s jinými iniciativami v oblasti budování kapacit, ať už dvoustrannými nebo mnohostrannými.

(23)    Pracovní dokument útvarů Komise: Working towards an enhanced and more resilient aviation security policy: a stocktaking (Snaha posílit politiku ochrany letectví před protiprávními činy a zvýšit její odolnost), SWD(2023) 37 final, 2. února 2023.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 8.3.2024

COM(2024) 107 final

PŘÍLOHY

ZPRÁVY KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2022 O PROVÁDĚNÍ NAŘÍZENÍ (ES) Č. 300/2008
O SPOLEČNÝCH PRAVIDLECH V OBLASTI OCHRANY CIVILNÍHO LETECTVÍ PŘED PROTIPRÁVNÍMI ČINY

Příloha 1

Inspekce u příslušných orgánů a na letištích provedené Komisí ke dni 31. prosince 2022 (počáteční a následné kontrolní inspekce)

Inspekce u příslušných orgánů a na letištích provedené Kontrolním úřadem ESVO ke dni 31. prosince 2022 (počáteční a následné kontrolní inspekce)

Příloha 2

Doplňující právní předpisy přijaté v roce 2022:

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/421 ze dne 14. března 2022, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 87, 15.3.2022, s. 1).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/463 ze dne 22. března 2022, kterým se opravuje německé znění prováděcího nařízení (EU) 2015/1998, kterým se stanoví prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 94, 23.3.2022, s. 3).

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/1174 ze dne 7. července 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/1998, pokud jde o některá prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (Úř. věst. L 183, 8.7.2022, s. 35).

Prováděcí rozhodnutí Komise C(2022) 4638 ze dne 7. července 2022, kterým se mění prováděcí rozhodnutí C(2015) 8005, pokud jde o některá prováděcí opatření ke společným základním normám letecké bezpečnosti (SENSITIVE – neveřejný právní předpis, oznámeno přímo členským státům).