Zpravodaj:

Maurizio MENSI

Spoluzpravodaj:

Jan PIE

Poradci	Alberto DAL FERRO (poradce zpravodaje, skupina III) Vassilis THEODOSOPOULOS (poradce spoluzpravodaje, skupina I)
Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 27.3.2024
Právní základ	článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v sekci	15.5.2024
Přijato na plenárním zasedání	30.5.2024
Plenární zasedání č.	588
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	208/2/10

1   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá Strategii pro evropský obranný průmysl jako důležitý krok k posílení obranné připravenosti Evropy, a tím i její schopnosti chránit své občany, území, základní hodnoty a způsob života.

1.2

EHSV se domnívá, že zajištění připravenosti evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB) a její schopnosti pohotově reagovat představuje klíčový pilíř obranné připravenosti Evropy, neboť EDTIB je přirozeným důvěryhodným dodavatelem nejmodernějšího hardwaru, softwaru a služeb, které naše ozbrojené síly potřebují k plnění svých úkolů.

1.3

EHSV vítá změnu přístupu spočívající v přechodu od nouzových opatření k dlouhodobější strukturální reakci, která má zásadní význam pro podporu přizpůsobování EDTIB novému bezpečnostnímu prostředí. Zejména pak vítá důraz, jenž se klade na potřebu navýšit evropské zdroje na pokrytí evropských potřeb. V tomto ohledu jsou růst evropské poptávky, její konsolidace a přesměrování k EDTIB stejně důležité jako zvýšení kapacity EDTIB tak, aby mohla tuto poptávku uspokojit.

1.4

EHSV vítá důraz na bezpečnost dodávek, což má zásadní význam pro obrannou připravenost Evropy, která je v současné době ohrožena z důvodu přílišné závislosti na mimoevropských dodavatelích a neexistence mechanismu řízení na evropské úrovni pro případ krize. Konstatuje rovněž, že navrhovaný režim pro bezpečnost dodávek obsahuje několik zajímavých prvků, ale že by kvůli složitosti dodavatelských řetězců a potenciální důvěrnosti a utajení informací nutných k mapování a monitorování mohly při jeho uplatňování vyvstat problémy.

1.5

Kromě toho EHSV zdůrazňuje, že pro dosažení cílů strategie je důležité efektivně využívat partnerství se spřátelenými zeměmi, které vyznávají stejné hodnoty. Zapojení Ukrajiny do programů EU pro obranný průmysl a prohloubení vztahů mezi EDTIB a ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany bude pro obě strany ze strategického hlediska velmi výhodné. Výhodná by byla také lepší koordinace s NATO v otázkách společného zájmu, a to za předpokladu, že budou plně respektovány bezpečnostní zájmy všech členských států EU.

1.6

EHSV zároveň vyjadřuje politování nad tím, že se strategie nezabývá postojem veřejnosti. To je závažný nedostatek, neboť veřejné mínění představuje v demokratických společnostech a v tržních hospodářstvích, jako jsou ta naše, klíčový faktor, a tedy i důležitou sílu, která ovlivňuje politická i tržní rozhodnutí, pokud jde o výzvy, s nimiž se EDTIB musí vyrovnat z hlediska udržitelnosti. Tuto otázku je třeba urychleně řešit, a to mj. prostřednictvím koordinované veřejné komunikační kampaně pořádané v celé EU, která by vyvrátila zakořeněné mylné představy a zvýšila povědomí a podporu evropské veřejnosti, pokud jde o potřebu chránit mír, bezpečnost a prosperitu v Evropě i její hodnoty a o zásadní přínos EDTIB k dosažení tohoto cíle.

1.7

V této souvislosti se EHSV domnívá, že strategie má jisté nedostatky, na které poukazuje níže. Pokud jde o její cíle, hlavní nástroj pro její provádění (tj. Program pro evropský obranný průmysl, EDIP) pravděpodobně nebude funkční dříve než na konci roku 2025. Z tohoto důvodu je nutné strategii doplnit o další, krátkodobá opatření, která budou zaměřena na řešení okamžitých potřeb.

1.8

EHSV proto vyzývá členské státy, aby přijaly výzvu Komise a v krátkodobém horizontu hledaly možnosti, jak prostřednictvím dostupných nástrojů podpořit rozsáhlé společné zadávání veřejných zakázek na obranné vybavení, výrazné navýšení výrobních kapacit EDTIB a zahájení stěžejních projektů v oblasti obrany.

1.9

EHSV se rovněž domnívá, že zajištění přístupu obranného průmyslu ke kvalifikovaným pracovníkům, technologiím a výzkumu má zásadní význam jak z průmyslového, tak ze strategického hlediska. Za tímto účelem je nezbytné investovat do odborné přípravy, výzkumu a rozvoje strategie. Kromě toho by se část zmíněné kampaně zaměřené na zvýšení informovanosti evropské veřejnosti o přínosu EDTIB pro bezpečnost, prosperitu a hodnoty Evropy měla zaměřit na podporu rozmanitosti a zvýšení atraktivity EDTIB pro budoucí a mladé odborníky a nabádat také k odstranění překážek, jako jsou civilní ustanovení v univerzitních předpisech. Mohly by být rovněž prozkoumány iniciativy zaměřené na podporu mobility pracovních sil v oblasti obrany, které by se případně mohly inspirovat programem „vojenský Erasmus“.

1.10

EHSV zdůrazňuje, že úspěch strategie bude záviset především na tom, zda se do ní členské státy plně zapojí a uznají přínos evropského přístupu. Výbor proto členské státy vyzývá, aby zajistily, že strategie bude provedena bez zbytečného odkladu a budou na ni vyčleněny odpovídající finanční zdroje. V této souvislosti EHSV rovněž naprosto souhlasí s výzvou Komise adresovanou Evropské investiční bance, aby změnila svou úvěrovou politiku a plně podporovala obranný průmysl, a vítá také vysvětlení, proč nebyly obranné činnosti zařazeny do environmentální taxonomie EU. Je důležité, aby subjekty působící v oblasti průmyslu, ozbrojených sil, vědy a výzkumu navázaly užší vztahy a spolupráci.

2   Souvislosti stanoviska včetně předmětného legislativního návrhu

2.1

Evropská komise a vysoký představitel představili 5. března 2024 společně s Programem pro evropský obranný průmysl (EDIP) vůbec první Strategii pro evropský obranný průmysl.

2.2

Cílem této strategie je celkově zvýšit připravenost a konkurenceschopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany (EDTIB), což je základním předpokladem obranné připravenosti Evropy.

2.3

V novém bezpečnostním prostředí, které se vyznačuje prudkým nárůstem regionálních a globálních bezpečnostních hrozeb, a zejména návratem vysoce intenzivní konvenční války v Evropě po nezákonné, brutální a totální invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022, se obranná připravenost stala otázkou nejvyšší priority.

2.4

EU a její členské státy čelí v této souvislosti dvěma hlavním výzvám. Ve velmi krátkodobé době musí být schopny pomoci Ukrajině bránit se ruské agresi. A kromě toho se musí EU urychleně připravit na možnost rozsáhlého konfliktu. Je to zcela nezbytné, neboť evropští vojenští odborníci opakovaně varovali, že Rusko, které stále více směřuje své zdroje do svého vojenského aparátu, by mohlo do několika let zahájit rozsáhlý hybridní nebo vojenský útok proti některému z členů EU, přičemž jeden z evropských představitelů nedávno výslovně varoval, že Evropa vstoupila do „předválečného období“.

2.5

V zájmu dosažení těchto cílů musí být EDTIB vždy připravena a schopna poskytovat celé spektrum schopností na kvalitativně vysoké úrovni, které potřebují evropské ozbrojené síly.

2.6

Zatím tomu tak však není. Po třech desetiletích, kdy se do zbrojení a odborného výcviku a dovedností v Evropě dostatečně neinvestovalo, se výrobní kapacita EDTIB výrazně snížila. Členské státy EU využívaly své omezené rozpočty na obranné akvizice převážně k nákupu neevropských produktů, aniž by svůj postup vzájemně koordinovaly.

2.7

Od února 2022 výdaje na investice do obrany v celé EU prudce vzrostly, nicméně trend samostatných nákupů ze zahraničí se ještě prohloubil. Z nedávno provedené studie vyplývá, že v období od začátku ruské útočné války do června 2023 bylo 78 % obranných akvizic členských států EU pořízeno v rámci nákupu od dodavatelů mimo EU. Podle nejnovějších údajů agentury EDA pak bylo na společný nákup v roce 2022 vynaloženo pouze 18 % celkových výdajů na vybavení v EU. Tento trend má na EDTIB mimořádně negativní dopad, neboť vede ke ztrátě příjmů, investiční kapacity, úspor z rozsahu, know-how i výrobní kapacity.

2.8

Za účelem řešení tohoto problému je ve Strategii pro evropský obranný průmysl navrženo několik opatření, která jsou rozdělena do čtyř pilířů. Konkrétně jde o to, 1) usnadnit členským státům společné plánování, investování do EDITB a zadávání zakázek prostřednictvím EDTIB (1) a motivovat je v tomto směru; 2) podpořit výrobní a inovační kapacity EDTIB a vytvořit rámec EU pro zabezpečení dodávek; 3) začlenit aspekty týkající se obranného průmyslu do všech politik EU; a 4) využít partnerství s Ukrajinou, NATO a dalšími partnery k podpoře těchto cílů.

2.9

Ve strategii se uznává, že prostředky, které jsou na EDIP k dispozici (1,5 miliardy EUR) v rámci současného víceletého finančního rámce EU (VFR), postačují pouze na aktivity malého rozsahu a že by je měly v krátkodobém horizontu doplnit další zdroje financování. Po roce 2027 bude podle strategie nezbytné zajistit v rámci příštího VFR EU ambiciózní finanční krytí.

2.10

Strategie obsahuje nezávazné střednědobé cíle týkající se podílu obchodu s obrannými produkty v EU na celkovém obranném trhu EU.

3   Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá Strategii pro evropský obranný průmysl jako důležitý krok k posílení obranné připravenosti Evropy, a tím i její schopnosti chránit své občany, území, základní hodnoty a způsob života. To je prvořadým zájmem všech členských států EU.

3.2

EHSV se rovněž domnívá, že zajištění připravenosti evropské technologické a průmyslové základny obrany a její schopnosti pohotově reagovat představuje klíčový pilíř obranné připravenosti Evropy.

3.3

EHSV vítá změnu přístupu spočívající v přechodu od nouzových opatření k dlouhodobější strukturální reakci, která má pro podporu přizpůsobování EDTIB novému bezpečnostnímu prostředí zásadní význam.

3.4

EHSV je toho názoru, že vzhledem k pravomocem EU v oblasti obrany pokrývá strategie hlavní aspekty této problematiky – tj. mimo jiné konsolidaci poptávky, podporu průmyslu včetně výzkumu, vývoje a inovací, bezpečnost dodávek, začlenění aspektů týkajících se obranné připravenosti do politik EU a také otázku partnerství – a stanoví důkladný rámec a nástroje pro další podnícení evropské spolupráce.

3.5

Zejména pak EHSV vítá důraz, jenž se klade na potřebu navýšit evropské zdroje na pokrytí evropských potřeb. V tomto ohledu jsou růst evropské poptávky, její konsolidace a přesměrování k EDTIB stejně důležité jako zvýšení kapacity EDTIB tak, aby mohla tuto poptávku uspokojit.

3.6

Střednědobé cíle stanovené ve strategii jsou důležitým ukazatelem pokroku, který je nezbytný pro hodnocení a případné usměrnění dalšího úsilí. EHSV však vyjadřuje politování nad tím, že tyto cíle nejsou závazné, a má za to, že vzhledem k bezpečnostním rizikům, kterým Evropa čelí, jsou příliš nízké a mají být plněny příliš pomalu. Zástupci průmyslu odhadují, že k vybudování EDTIB, která by odpovídala nové bezpečnostní situaci, je nezbytné, aby 80 % evropských rozpočtových prostředků určených na obranné akvizice bylo investováno v Evropě. EHSV se proto domnívá, že to by mělo být i cílem EU, která by měla urychleně usilovat o jeho dosažení nejpozději do roku 2040.

3.7

EHSV vyzývá členské státy, Evropskou komisi i Evropský parlament, aby učinily vše pro to, aby tyto cíle nezůstaly jen na papíře, ale byly plně realizovány. Pomůže to rovněž zabránit zbytečné roztříštěnosti a duplicitě a zajistí účinnější přidělování omezených zdrojů.

3.8

V zájmu dosažení zmíněného cíle je naprosto nezbytné začlenit aspekty týkající se obranného průmyslu do všech politik EU. Jasný apel Komise, pokud jde o zásadní přínos EDTIB z hlediska odolnosti a bezpečnosti a potřebu zohlednit tento přínos při zajišťování přístupu průmyslových subjektů k financování, je mimořádně relevantní. EHSV rovněž naprosto souhlasí s výzvou Komise adresovanou Evropské investiční bance, aby změnila svou úvěrovou politiku a plně podporovala obranný průmysl, a vítá také vysvětlení, proč nebyly obranné činnosti zařazeny do environmentální taxonomie EU.

3.9

EHSV vítá rovněž skutečnost, že se ve strategii věnuje pozornost bezpečnosti dodávek, kritickým surovinám, čipům a dovednostem, které mají pro obrannou připravenost zásadní význam. Bezpečnost dodávek je v Evropě v současné době ohrožena z důvodu přílišné závislosti na mimoevropských dodavatelích a neexistence mechanismu řízení na úrovni EU pro případ krize. Navrhovaný režim pro bezpečnost dodávek obsahuje několik zajímavých prvků, jako je rozlišování mezi různými druhy krizí a odstupňovaná opatření, ale také možná podpora pro vytváření strategických zásob základních součástí. Bezpečnost dodávek by mohla podstatně zvýšit rovněž další ustanovení, jako např. otevření stávajících rámcových smluv v době krize. Uplatňování takového režimu však může být zároveň náročné. Vzhledem ke složitosti dodavatelských řetězců v oblasti obrany by komplexní mapování a monitorování bylo obtížné a náročné na zdroje, a to zejména v případě jejich součástí ležících mimo Unii. Dalším problémem může být potenciální citlivost a utajení požadovaných informací. Využívání především veřejně dostupných informací a spontánních žádostí o informace může tento problém zmírnit, mohlo by však také omezit přesnost, platnost, relevanci a úplnost informací.

3.10

Kromě toho EHSV zdůrazňuje, že pro dosažení cílů strategie je důležité efektivně využívat partnerství se spřátelenými zeměmi, které vyznávají stejné hodnoty. Zapojení Ukrajiny do programů EU pro obranný průmysl a prohloubení vztahů mezi EDTIB a ukrajinskou technologickou a průmyslovou základnou obrany bude pro obě strany ze strategického hlediska velmi výhodné, a to během války i po ní a také s ohledem na případné přistoupení Ukrajiny k EU. Výhodná by byla také lepší koordinace s NATO v otázkách společného zájmu, a to za předpokladu, že budou plně respektovány bezpečnostní zájmy všech členských států EU.

3.11

EHSV zároveň vyjadřuje politování nad tím, že se strategie konkrétně nezabývá postojem veřejnosti. To je závažný nedostatek, neboť veřejné mínění představuje v demokratických společnostech a v tržních hospodářstvích, jako jsou ta naše, klíčový faktor, a tedy i důležitou sílu, která ovlivňuje politická i tržní rozhodnutí, pokud jde o výzvy, s nimiž se EDTIB musí vyrovnat z hlediska udržitelnosti. Zejména je třeba mít na paměti, že značná část Evropanů má stále za to, že obranný průmysl je „neudržitelný“ a jen se na něj plýtvají prostředky, které by jinak mohly být vynaloženy na sociální výdaje, a není proto na místě jej podporovat. Tito lidé přitom přehlíží jak zásadní přínos obrany pro veřejné blaho plynoucí z bezpečnosti, tak vzájemně výhodné obohacování civilních a obranných technologií a inovací. Tyto mylné představy se mohou ještě zhoršit pod vlivem zahraniční manipulace s informacemi a vměšování do našich společností a politických procesů, kterých se v rámci hybridních kampaní dopouštějí nepřátelské subjekty, a zejména Rusko. Tento negativní obraz obranného průmyslu staví EDTIB do velmi obtížné pozice, pokud jde o přístup nejen k financím, ale také k pojištění, energii, zařízením a kvalifikovaným pracovníkům. Tuto otázku je třeba urychleně řešit, a to mj. prostřednictvím koordinované veřejné komunikační kampaně pořádané v celé EU, která by vyvrátila zakořeněné mylné představy a zvýšila povědomí a podporu evropské veřejnosti o potřebě chránit mír, bezpečnost a prosperitu v Evropě i její hodnoty a o zásadním přínosu EDTIB k dosažení tohoto cíle. Političtí představitelé musí občanům našich svobodných a demokratických společností připomínat, že mír a svoboda nejsou zadarmo a je třeba je bránit. Současně je třeba nasadit soubor hybridních nástrojů EU, který byl avizován ve Strategickém kompasu, a to i s cílem chránit EDTIB před hybridními hrozbami.

3.12

EHSV celkově oceňuje, že se ve strategii uznává, že ruská agrese představuje pro Evropu obrovskou výzvu. Evropa zároveň čelí dalším závažným rizikům, jako jsou probíhající a možné budoucí konflikty v jejím sousedství i jinde ve světě a také možné stažení jejího klíčového spojence. Strategie přichází v době, kdy zmíněné problémy přerostly do akutního stádia a tolik diskutovaná potřeba, aby Evropa převzala větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, je najednou naléhavá. Skutečným měřítkem úspěšnosti této strategie proto bude, zda se s těmito výzvami dokáže vypořádat.

3.13

V této souvislosti se EHSV domnívá, že strategie má jisté nedostatky, na které poukazuje níže. Pokud jde o její cíle, hlavní nástroj pro její provádění (tj. program EDIP) pravděpodobně nebude funkční dříve než na konci roku 2025. Za tu dobu nebude možné uspokojit naléhavé potřeby Ukrajiny ani odstranit krátkodobé nedostatky ve schopnostech členských států, které je zapotřebí urychleně napravit. Z tohoto důvodu je nutné strategii doplnit o další, krátkodobá opatření, která budou zaměřena na řešení okamžitých potřeb.

3.14

EHSV rovněž zdůrazňuje, že ačkoli Komise a vysoký představitel avizují v této strategii změnu přístupu EU k obrannému průmyslu, samotná strategie nevytvoří průmyslovou základnu obrany, jež bude připravena na válku a kterou Evropa potřebuje. Členské státy mají ve skutečnosti zdroje a rozhodovací pravomoci, které jsou zapotřebí k tomu, aby radikálně změnily trendy v oblasti pořizování obranných produktů, spolupracovaly na programech zaměřených na rozvoj kapacit a zajistily, aby byla obrana jednoznačně vnímána jako záruka bezpečnosti. Komise může členské státy vyzvat, aby v tomto směru jednaly, a poskytnout jim v tomto směru pobídky. Ty jsou ovšem v současné době pouze omezené a v případě financování závisí v konečném důsledku opět na ochotě členských států.

3.15

EHSV zdůrazňuje, že mezi slovy a činy členských států existují již po desetiletí obrovské rozdíly, což se týká řady otázek souvisejících s obranou, od harmonizace vojenských požadavků a projektů spolupráce až po trvalé vyloučení obrany z investiční politiky mnoha vnitrostátních penzijních fondů pod kontrolou členských států, abychom uvedli aspoň několik příkladů. A co je důležitější, obrana byla v jednotlivých členských státech často považována za druhořadou záležitost, nikoli za zásadní prioritu. Rozpočtové prostředky na obranu, zejména jejich investiční prvky, byly v době finančních omezení často využívány k regulaci rozpočtu.

3.16

EHSV rovněž souhlasí s názorem Komise, že prostředky, jež lze v současné době využít k provádění strategie, jsou nedostatečné. Navrhovaný rozpočet programu EDIP ve výši 1,5 miliardy EUR pokryje jen nepatrnou část evropských potřeb a výdajů na obranu na to, aby měl strukturální dopad na trh, přičemž možnost, že by se k financování programu EDIP využil neočekávaný zisk ze zmrazených ruských aktiv, není ani zdaleka jistá.

3.17

EHSV proto vyzývá členské státy, aby přijaly výzvu Komise a v krátkodobém horizontu prozkoumaly možnosti, jak prostřednictvím dostupných nástrojů podpořit rozsáhlé společné zadávání veřejných zakázek na obranné vybavení, výrazné navýšení výrobních kapacit EDTIB a zahájení stěžejních projektů v oblasti obrany. Plánované zohlednění investic do obrany jakožto důležitého faktoru v rámci revidovaného Paktu o stabilitě a růstu by mohlo být pro financování takových projektů obzvláště důležité.

3.18

EHSV souhlasí s názorem Komise, že splnění cílů strategie bude vyžadovat skutečně ambiciózní finanční krytí v rámci příštího VFR. Podpora přizpůsobení EDTIB nové éře strategické konkurence by mohla znamenat, že na rozpočtovou položku EU na obranu by muselo být na období 2028–2035 vyčleněno řádově 100 miliard EUR. Finančního krytí takového objemu by bylo zapotřebí k tomu, aby bylo možné v rámci posíleného Evropského obranného fondu náležitě financovat projekty v oblasti výzkumu a vývoje a zároveň v mezích možností plnohodnotného nástupce programu EDIP podněcovat a podporovat společné zadávání veřejných zakázek a udržování schopností členských států, zejména strategických podpůrných schopností, a podpořit také připravenost a výrobní kapacitu tohoto odvětví a odolnost jeho dodavatelského řetězce.

3.19

EHSV se rovněž domnívá, že zajištění přístupu obranného průmyslu ke kvalifikovaným pracovníkům má zásadní význam jak z průmyslového, tak ze strategického hlediska. Za tímto účelem by se část výše uvedené kampaně zaměřené na zvýšení informovanosti evropské veřejnosti a její podpory, pokud jde o přínos EDTIB pro bezpečnost, prosperitu a hodnoty Evropy, měla zaměřit na podporu rozmanitosti a zvýšení atraktivity EDTIB pro budoucí a mladé odborníky a nabádat také k odstranění překážek, jako jsou civilní ustanovení v univerzitních předpisech. Mohly by být rovněž prozkoumány iniciativy zaměřené na podporu mobility pracovních sil v oblasti obrany, které by se případně mohly inspirovat programem „vojenský Erasmus“.

3.20

Závěrem se EHSV domnívá, že význam Strategie pro evropský obranný průmysl spočívá v uznání výzev, kterým Evropa čelí, a naléhavé potřeby komplexního úsilí o zvýšení připravenosti a konkurenceschopnosti EDTIB. Při pohledu na opatření, jež jsou v ní k dosažení tohoto cíle navržena, je zároveň patrno, jak omezené jsou pravomoci a zdroje EU v oblasti obrany.

3.21

EHSV proto zdůrazňuje, že úspěch strategie bude záviset především na tom, zda se do ní členské státy plně zapojí a uznají přínos evropského přístupu.

3.22

EHSV se navíc domnívá, že pouze hlavy států a vlád mohou převzít iniciativu a zajistit konkrétní podporu ze strany členských států, která je naléhavě nutná pro zásadní zlepšení evropské obranné (průmyslové) připravenosti.

3.23

EHSV tedy vyzývá k tomu, aby bylo na úrovni Evropské rady vyvinuto souběžné úsilí, které by se neomezilo jen na Strategii pro evropský obranný průmysl, ale zajistilo by, že členské státy a Evropský parlament budou evropskou obranu a EDTIB plně podporovat v tom, aby v současném kritickém bezpečnostním prostředí posílily evropskou technologickou suverenitu a strategickou autonomii.

3.24

Dále EHSV zdůrazňuje, že evropský obranný průmysl představuje jedno z klíčových odvětví, na nichž je založena budoucnost evropské strategické autonomie, a to nejen kvůli zásadnímu významu obrany jako takové, ale také proto, že podniky působící v oblasti obrany jsou rovněž klíčovými hráči kosmického odvětví, které má pro Evropu strategický význam, a vyvíjejí spolehlivá, špičková kyberneticko-bezpečnostní řešení pro ochranu kritické digitální infrastruktury v Evropě.

3.25

EHSV si uvědomuje, že geopolitické prostředí je stále nebezpečnější a že nekoordinované a neúčinné provádění strategie a dalších příslušných opatření by mohlo mít na naši společnou evropskou bezpečnost závažný dopad, a vyzývá členské státy, aby prozkoumaly veškeré možnosti, jak ještě lépe využít stávající ustanovení Smlouvy, která umožňují postupné vytváření společné obranné politiky, která by mohla vést ke společné obraně.

---

(1)  Viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2418 ze dne 18. října 2023, kterým se zřizuje nástroj na posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (EDIRPA) (Úř. věst. L, 2023/2418, 26.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2418/oj) a stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví akt o posílení evropského obranného průmyslu prostřednictvím kolaborativního zadávání veřejných zakázek (COM(2022) 349 final) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 168).