EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.9.2023

COM(2023) 516 final

2023/0315(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských přeshraničních sdruženích

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 306 final} - {SWD(2023) 292 final} - {SWD(2023) 293 final} - {SWD(2023) 294 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA 

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Návrh vychází z usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022, jehož cílem je podporovat sdružení a další neziskové organizace v EU při dotváření vnitřního trhu, ochraně jejich základních práv a podpoře demokratického prostoru EU. Konkrétně byla v usnesení podle článku 225 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) Komise požádána, aby předložila dva nové legislativní návrhy: nařízení (podle článku 352 SFEU), kterým se vytváří právní forma „evropských sdružení“, a směrnici harmonizující společné minimální normy pro neziskové organizace (podle článku 114 SFEU). Evropská komise odpověděla na výzvu Evropského parlamentu kladně a souhlasila s tím, že je třeba vytvořit příznivé prostředí pro neziskový sektor, ve kterém jsou sdružení nejužívanější právní formou.

Cílem návrhu je zlepšit fungování vnitřního trhu neziskových sdružení stanovením opatření, která koordinují podmínky pro zřizování a provozování evropských přeshraničních sdružení, aby se usnadnil účinný výkon svobody pohybu neziskových sdružení působících na vnitřním trhu.

Nezisková sdružení představují převládající právní formu využívanou neziskovými organizacemi v Evropské unii a podle odhadů jich v členských státech EU působí 3,8 milionu. Nezisková sdružení jsou také nejčastější ze čtyř právních forem, které jsou v sociální ekonomice tradičně zastoupeny 1 . 310 000 z těchto neziskových sdružení působí ve více než jednom členském státě, zatímco dalších 185 000 by se teoreticky mohlo zapojit do přeshraničních činností, pokud by byly odstraněny překážky. Nezisková sdružení jsou organizace, které se řídí hlavními zásadami sociální ekonomiky: přednost lidí a sociálních nebo environmentálních cílů před ziskem, opětovné investování většiny zisků a přebytků za účelem provádění činností v zájmu členů/uživatelů („kolektivní zájem“) nebo společnosti obecně („obecný zájem“) a demokratická nebo participativní správa.

Nezisková sdružení působí v odvětvích se společenským dopadem, jako jsou zdravotní péče, sociální služby, sociální začleňování, kultura, sport, výzkum a vývoj, vzdělávání a odborná příprava, a tvoří 2,9 % HDP EU. Díky své struktuře založené na principu členství mají rovněž přímý pákový efekt na občany, kteří jsou členy, dárci nebo příjemci jejich činností. Činnosti neziskových sdružení, jsou-li poskytovány za úplatu, představují službu ve smyslu článku 57 SFEU.

Nezisková sdružení mají pozitivní dopad na zajištění sociální spravedlnosti a prosperity pro občany EU a hrají významnou úlohu pro růst v rámci vnitřního trhu. Jejich socioekonomický potenciál však není plně využit. Plný potenciál vnitřního trhu může být využit pouze tehdy, pokud všichni účastníci budou požívat práv, která jim poskytuje. Za tímto účelem potřebují nezisková sdružení předvídatelný právní rámec, který jim umožní bezproblémově vykonávat jejich činnost, a to i přeshraničně na vnitřním trhu.

V současné době jsou nezisková sdružení a jejich činnosti různě upraveny zvláštními právními předpisy ve 24 členských státech 2 , což přináší právní nejistotu a vede k rozdílným správním postupům a požadavkům. Pravidla pro zakládání, členství a řízení ukládají různé požadavky. Například počet fyzických nebo právnických osob, které mohou založit neziskové sdružení, se pohybuje od tří do dvaceti v závislosti na konkrétním členském státě. Pokud jde o členství nebo výkonnou funkci v neziskovém sdružení, platí různé požadavky, v některých případech se jedná o požadavek na státní příslušnost nebo oprávněný pobyt. I když všechna nezisková sdružení mají výkonný a rozhodovací orgán, pravidla týkající se jejich řízení se v jednotlivých členských státech liší. Různými pravidly se dále řídí získání právní subjektivity neziskových sdružení, přičemž některé členské státy udělují právní subjektivitu při zápisu do rejstříku, jiné při uznání vnitrostátními orgány nebo při samotném založení. Možnosti výkonu hospodářských činností se rovněž liší. Velká většina členských států navíc neuznává sdružení z jiných členských států, která se snaží zapojit do přeshraničních činností. To nutí nezisková sdružení, která chtějí vykonávat hospodářskou činnost v jiném členském státě, aby vytvořila a zapsala v daném členském státě zcela nové neziskové sdružení, což znamená dodatečné administrativní náklady a formality. To má rovněž důsledky pro směrování kapitálu mezi neziskovými sdruženími, což brání plynulému toku kapitálu a oslabuje schopnost neziskových sdružení vykonávat činnost v jiném členském státě. Liší se i pravidla týkající se přístupu ke kapitálu a objevují se problémy v přístupu k finančním půjčkám, úvěrům a zárukám v rámci úvěrových institucí. Vzhledem k neziskové povaze sdružení jsou tyto překážky obzvláště palčivé a zvyšují finanční zátěž, kterou musí sdružení při přeshraničním působení v Unii nést.

Jak bylo zjištěno v rámci posouzení dopadů podporujícího tento návrh, způsobují tyto rozdíly neziskovým sdružením neodůvodněné náklady na dodržování předpisů, pokud se snaží vykonávat činnosti ve více členských státech, vytvářejí nejistotu ohledně platných povinností a na vnitřním trhu mohou odrazovat od poskytování a dalšího rozvoje služeb se společenským dopadem. Tato různorodost nejen narušuje řádné fungování vnitřního trhu, ale má také negativní dopad na svobodu sdružování spolu se svobodou projevu a informací a v konečném důsledku brání neziskovým sdružením plně rozvinout svůj potenciál pro vytváření hospodářských a společenských hodnot v EU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Návrh je zahrnut do pracovního programu Komise na rok 2023 jako součást rámce pro sociální ekonomiku v rámci hlavního cíle Komise „hospodářství ve prospěch lidí“, 3 který přispívá k cíli „hospodářství, které dokáže plně reagovat na potřeby občanů EU, a tím zajistit sociální spravedlnost a prosperitu“. V tomto smyslu je propojen s opatřeními oznámenými v akčním plánu pro sociální ekonomiku 4 a vytváří společně s nimi „rámec pro sociální ekonomiku“, konkrétně: návrh doporučení Rady „ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky“ 5 a dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které stanoví „příslušné daňové rámce pro subjekty sociální ekonomiky“ 6 a „nediskriminační zdanění charitativních organizací a jejich dárců: zásady vyplývající z judikatury EU“ 7 . Doporučení Rady zejména podporuje příznivé prostředí pro subjekty sociální ekonomiky, včetně sdružení, a pracovní dokumenty útvarů Komise o daňových záležitostech vyjasňují situaci a zlepšují porozumění příslušným daňovým pravidlům vztahujícím se na subjekty sociální ekonomiky a přeshraniční dary pro neziskové organizace. Tyto texty tedy doplňují tento legislativní návrh, neboť vytvářejí komplexní strategie pro subjekty sociální ekonomiky, včetně neziskových sdružení, a týkají se daňové oblasti, kterou návrh neupravuje.

Návrh částečně navazuje na některá řešení přijatá v souvislosti s pravidly EU týkajícími se práva obchodních společností 8 a služeb na vnitřním trhu. Pravidla EU týkající se práva obchodních společností (směrnice EU 2017/1132) 9 harmonizují mimo jiné požadavky na zakládání, kapitál a zveřejňování a operace (vnitrostátní fúze a rozdělení, přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení kapitálových společností), které umožňují zakládání podniků a provádění operací kdekoli v EU. Směrnice o službách 10 stanoví obecná ustanovení k usnadnění výkonu svobody usazování pro poskytovatele služeb a volného pohybu služeb, a to při zachování vysoké kvality služeb. Obdobným cílem návrhu je řešit omezení výkonu svobod na vnitřním trhu, kterým čelí nezisková sdružení, a umožnit jim vykonávat činnost kdekoli v EU prostřednictvím nové formy evropského přeshraničního sdružení.

S ohledem na výše uvedené vyplňuje směrnice legislativní mezeru, neboť na úrovni EU neexistují žádné zvláštní právní předpisy, které by upravovaly podmínky, za nichž mohou nezisková sdružení působit přeshraničně na vnitřním trhu 11 . V tomto smyslu se cílený přístup návrhu značně liší od širokého přístupu, který zaujímal návrh Komise z roku 1992 o vytvoření evropské právní formy pro sdružení (tj. evropského sdružení) 12 , neboť nemá v úmyslu vytvořit evropský statut sdružení a namísto toho vytváří novou vnitrostátní právní formu, která usnadňuje přeshraniční činnost neziskových sdružení a jejich mobilitu při respektování vnitrostátních zvyklostí.

Návrh dále souvisí s pravidly EU týkajícími se jiných stávajících evropských právních forem, které jsou obecně určeny k usnadnění a posílení přeshraničních činností mezi členskými státy a obecněji v celé Unii, zejména s evropským hospodářským zájmovým sdružením (EHZS) 13 , evropským seskupením pro územní spolupráci (ESÚS) 14 , konsorciem evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) 15 a konsorcii evropské digitální infrastruktury (EDIC) 16 . Ačkoli uvedené právní formy mají členskou základnu, nejsou v souvislosti s tímto návrhem srovnatelné s neziskovými sdruženími. Jsou buď určeny k plnění velmi specifických a ohraničených úkolů 17 (ERIC a EDIC), mají velmi vyhrazený typ členství 18 (ESÚS a ERIC), nemají omezené ručení (EHZS a ESÚS), nebo nemají neziskový účel a omezení týkající se nerozdělování zisků (EHZS).

A konečně, cílem této směrnice není regulovat některé oblasti práva vztahující se na evropská přeshraniční sdružení na vnitřním trhu, zejména daně, pracovní právo, hospodářskou soutěž, duševní vlastnictví, boj proti praní peněz a platební neschopnost.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh je zakotven v širších politických cílech Zelené dohody pro Evropu (včetně zásady „významně nepoškozovat“) a je relevantní pro další politiky EU v oblastech, jako je demokracie a základní práva.

Návrh je rovněž začleněn do priority Komise „Evropa připravená na digitální věk“ 19 a podporuje politický cíl Digitální dekády 2030 posílením a podporou využívání digitálních prostředků ke snížení administrativní zátěže spojené s přeshraničními činnostmi neziskových sdružení. To je v konečném důsledku důležité pro posílení svobody projevu a informací v občanské společnosti, jakož i pro posílení občanské angažovanosti.

Pokud jde o přeshraniční činnosti neziskových sdružení, je návrh v souladu se zjištěními výroční zprávy o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2022, 20 která zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti mohou prosazovat politiky a právní předpisy za hranicemi členských států a že jejich úloha je obzvláště důležitá v kontextu současných výzev, kterým EU čelí. V této souvislosti Konference o budoucnosti Evropy 21 uznala významnou úlohu občanské společnosti a zmínila potřebu statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací. Návrh by mohl přinést pozitivní vliv aliancím Evropských univerzit a usnadnit hlubší, dlouhodobou a flexibilní přeshraniční spolupráci 22 . Návrh je rovněž připravován spolu s ohlášeným balíčkem opatření na obranu demokracie 23 .

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh je založen na článcích 50 a 114 SFEU.

Ustanovení čl. 50 odst. 1 a 2 SFEU, které zmocňuje Evropský parlament a Radu k přijetí předpisů za účelem zavedení svobody usazování, slouží jako právní základ pro opatření, která usnadňují výkon práva usazování sdružení vykonávajících hospodářskou činnost a jejich mobilitu, např. přemístění sídla.

Článek 114 Smlouvy o fungování EU zmocňuje Evropský parlament a Radu k přijetí opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

Cílem návrhu je usnadnit výkon práva neziskových sdružení na usazování a účinný výkon práv na volný pohyb stanovením opatření pro koordinaci podmínek pro zakládání a provozování evropských přeshraničních sdružení, a tím umožnit mimo jiné automatické uznávání jejich právní subjektivity členskými státy, zajistit, aby uvedená sdružení podléhala povinnosti jediného zápisu do rejstříku, a stanovit harmonizovaná pravidla pro mobilitu (tj. přemístění sídla). Tento návrh tím, že v rámci vnitrostátního právního řádu členských států vytváří novou právní formu neziskových sdružení speciálně určenou pro přeshraniční činnosti a stanoví podmínky pro jejich činnost a mobilitu v rámci Unie, vede ke sblížení právních a správních opatření v členských státech, pokud jde o nezisková sdružení, a přispívá tak k fungování vnitřního trhu.

S ohledem na výše uveden je článek 50 SFEU vhodným právním základem pro opatření, jejichž přímým cílem je zlepšení práva na zakládání sdružení a jejich mobilitu v rámci vnitřního trhu.

Článek 50 SFEU je spojen s článkem 114 SFEU. Cílem navrhované směrnice je totiž kromě usnadnění svobody usazování rovněž zajistit, aby nezisková sdružení mohla plně využívat volného pohybu zboží, vykonávat hospodářské činnosti a přijímat služby a vykonávat svobodu získávat kapitál. Má toho být dosaženo odstraněním omezení, zejména těch, která se týkají regulace hospodářských činností a směrování kapitálu. Článek 114 SFEU je proto dalším právním základem pro zásah týkající se neziskových sdružení vykonávajících hospodářskou činnost na vnitřním trhu, neboť harmonizuje rozdílná omezující ustanovení členských států, pokud jde o výkon hospodářské činnosti a jejich svobodu získávat kapitál, což má přímý dopad na fungování vnitřního trhu.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Celkovým cílem návrhu je odstranit překážky bránící přeshraničním činnostem a přeshraniční mobilitě neziskových sdružení na vnitřním trhu.

Opatření na úrovni EU přináší jasnou přidanou hodnotu, protože problémy, které tento návrh řeší, mají silný přeshraniční rozměr. V současné době existuje mezi členskými státy nízká míra koordinace při usnadňování přeshraniční hospodářské činnosti neziskových sdružení, jejich mobility a jejich možností využívat svobod vnitřního trhu. Taková koordinace, byť teoreticky možná, se v blízké budoucnosti jeví jako nepravděpodobná. Poté, co Komise v roce 2005 stáhla svůj návrh na vytvoření statutu evropského sdružení, přijaly pouze tři členské státy právní předpisy s cílem usnadnit přeshraniční činnost neziskových sdružení prostřednictvím zápisu. Těžiště opatření přijímaných jednotlivými členskými státy nebo naopak jejich nečinnosti spočívá především v regulaci neziskových sdružení v rámci jejich specifického vnitrostátního kontextu, přičemž se přeshraniční rozměr nebere v potaz – až na výjimku několika členských států. Směrnice se soustředí výhradně na přeshraniční aspekty, neboť zavádí právní formu zaměřenou na nezisková sdružení, která mají zájem působit ve více než jednom členském státě (evropské přeshraniční sdružení), a stanoví podmínky pro jejich činnost, přičemž jejím cílem je pomoci těmto neziskovým sdružením plně využívat svobod vnitřního trhu uznáním jejich právní subjektivity v celé Unii a zlepšit jasnost správních postupů uplatňovaných při přeshraničním působení. Pokud by se spoléhalo výhradně na opatření členských států, je pravděpodobné, že právní a administrativní překážky, kterým čelí nezisková sdružení při zapojení se do přeshraničních činností, by přetrvávaly, což by vedlo k pokračování právní nejistoty a byrokracie a nevedlo by k vytvoření rovných podmínek pro nezisková sdružení na vnitřním trhu.

•Proporcionalita

Návrh se zaměřuje na nezisková sdružení, která působí nebo chtějí působit přeshraničně, a nemusí nutně vést členské státy ke změně jejich stávajících vnitrostátních pravidel týkajících se neziskových sdružení, ani nebude mít přímý dopad na nezisková sdružení, která nemají zájem vykonávat přeshraniční činnosti. Obsah a forma návrhu jsou proto úměrné rozsahu a závažnosti zjištěných problémů, s nimiž se nezisková sdružení potýkají při své přeshraniční činnosti nebo mobilitě.

Nová právní forma specificky navržená a zavedená na vnitrostátní úrovni, která je ústředním prvkem tohoto návrhu, umožní členským státům, aby ji flexibilně přizpůsobily vlastním podmínkám. Ustanovení navrhované směrnice nebudou vyžadovat změnu právních předpisů členských států upravujících stávající formy neziskových sdružení usazených na jejich území.

Analýza možností politiky provedená v posouzení dopadů, která zohlednila jejich účinnost, účelnost, soudržnost a proporcionalitu, ukázala, že všechny možnosti by mohly mít pozitivní dopad a že možnost uvedená v předloženém návrhu je v tomto smyslu hodnocena nejlépe.

•Volba nástroje

Tento návrh má podobu směrnice a nařízení.

Použití směrnice vyžaduje článek 50 SFEU. Kromě toho je směrnice považována za nejvhodnější a nejpřiměřenější právní nástroj, který poskytuje prostor pro přizpůsobení vnitrostátních prováděcích opatření vnitrostátním podmínkám, což může rovněž potenciálně usnadnit využívání nové právní formy sdruženími.

Nařízení je technické povahy a mění nařízení (EU) č. 1024/2012 24 , kterým byl zřízen systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) s cílem zajistit, aby příslušné orgány členských států spolupracovaly a vyměňovaly si informace prostřednictvím systému IMI při uplatňování vnitrostátních pravidel zavedených v souladu s ustanoveními návrhu. Mění rovněž nařízení (EU) 2018/1724 25 , kterým byla zřízena jednotná digitální brána, s cílem zajistit, aby členské státy poskytovaly online přístup k informacím týkajícím se evropských přeshraničních sdružení a neziskových sdružení, a usnadnit výměnu podkladů mezi příslušnými orgány během postupů týkajících se evropských přeshraničních sdružení stanovených v navrhované směrnici. Nařízení je vhodným nástrojem s ohledem na zásadu souběžnosti forem.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Tento návrh navazuje na rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, zejména s neziskovými sdruženími, neziskovými organizacemi, občany EU zapojenými do neziskových sdružení a dalších činností neziskových organizací, členskými státy a veřejnými orgány, podniky, odborníky a výzkumnými pracovníky v oblasti neziskového práva.

Dne 5. srpna 2022 byla zveřejněna otevřená veřejná konzultace a výzva k předložení faktických podkladů, která probíhala do 3. listopadu 2022 26 . Podněty a příspěvky zúčastněných stran byly využity při určování a definování rozsahu problému a možností politiky. 

Komise zadala vypracování externí studie na podporu přípravy tohoto návrhu. V této souvislosti byly provedeny další cílené konzultace se zúčastněnými stranami.

Posouzení dopadů, které podporuje návrh Komise, vychází z výsledků těchto konzultačních činností:

–výzvy k předložení faktických podkladů, která obdržela 50 odpovědí,

–veřejné konzultace, při které bylo získáno 64 odpovědí,

–cílené konzultace prostřednictvím online průzkumu provedené v souvislosti s externí studií s odpověďmi od vnitrostátních a přeshraničních sdružení (celkem 88, včetně zastřešujících organizací), poskytovatelů služeb (celkem 12), akademické obce / výzkumných ústavů (celkem 14) a odpovědných orgánů (celkem 11),

–v rámci externí studie bylo vedeno 64 rozhovorů se sdruženími a zastřešujícími organizacemi, které sdružují vnitrostátní sdružení.

Absolutní počet odpovědí získaných v rámci konzultačních činností by sice mohl být vnímán jako celkově nízký, avšak jejich reprezentativnost je posílena příspěvky 29 zastřešujících organizací, které zastupovaly 3 026 sdružení.

Celkově z konzultačních činností vyplynulo, že zúčastněné strany jsou si všeobecně vědomy potřeby posílit přeshraniční činnosti neziskových sdružení a podporují opatření EU, jež mají usnadnit přeshraniční činnosti neziskových sdružení na vnitřním trhu 27 .

Většina respondentů zmiňovala opakující se problémy a překážky při provádění přeshraničních činností. Ve výzvě k předložení faktických podkladů zúčastněné strany zdůrazňovaly stávající překážky v oblastech, jako je poskytování služeb v jiném členském státě bez zápisu do rejstříku, problémy s uznáváním sdružení v jiném členském státě, přístup k financování a různé režimy DPH a přístupy k ní v různých zemích EU. Při veřejné konzultaci byly nejčastěji uváděny problémy související s daněmi, postupy zápisu do rejstříku a administrativními formalitami. Odpovědi z cílených konzultací se zúčastněnými stranami byly podobné a poukázaly na otázky, jako jsou odlišné soubory vnitrostátních pravidel pro zakládání neziskových sdružení, dále pak obtíže při fúzích neziskových sdružení v různých členských státech a jiné daňové otázky.

Pokud jde o upřednostňovanou možnost politiky, 36 % (22 z 64) všech respondentů veřejné konzultace (kde 67 %, tj. 43 z 64 je součástí neziskového sektoru) upřednostnilo „novou právní formu pro sdružení“. Podpořilo ji rovněž 16 z 38 respondentů, kteří sami sebe označili jako spadající pod právní formu sdružení (tj. 42 % těchto respondentů). „Harmonizace společných minimálních norem“ (možnost politiky 2) byla upřednostňovanou možností 42 % (26 z 64) všech respondentů a 32 % (12 z 38) respondentů spadajících pod právní formu sdružení.

Během cíleného průzkumu (ve kterém bylo poskytnuto 140 odpovědí) podpořila nezisková sdružení zásah EU a potenciálně upřednostnila vytvoření nových právních forem z hlediska účinnosti při usnadňování činnosti sdružení v jiném členském státě, přičemž široké podpory se dostalo i dalším možnostem politiky.

Podrobné informace o konzultační strategii, výsledcích a závěrech konzultací se zúčastněnými stranami jsou uvedeny v příloze 2 zprávy o posouzení dopadů a na stránkách Podělte se o svůj názor (europa.eu) .

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Na podporu analýzy, z níž vychází posouzení dopadů, použila Komise výsledky externí studie zadané za účelem shromáždění dalších podkladů o přeshraničních činnostech sdružení. Zahrnovala srovnávací analýzu právních předpisů a režimů platných pro sdružení v EU, cílené průzkumy a kvalitativní a kvantitativní posouzení dopadů možných opatření.

Kromě toho bylo posouzení dopadů podpořeno podklady vyplývajícími ze studie Comparative legal analysis of associations laws and regimes in the EU (Srovnávací právní analýza právních předpisů a režimů týkajících se sdružení v EU), která byla zveřejněna v září 2022, a ze studie Comparative legal analysis of merger rules concerning associations in the EU (Srovnávací právní analýza pravidel pro fúze týkajících se sdružení v EU), která byla zveřejněna v červenci 2023. 

Kromě těchto podpůrných studií se podařilo získat další odborné poznatky, a to prostřednictvím studia literatury a z odpovědí zúčastněných stran poskytnutých během konzultací.

V této souvislosti Komise v červnu a listopadu 2022 jednala s expertní skupinou Komise pro sociální ekonomiku a sociální podniky (GECES) o iniciativě týkající se přeshraničních činností neziskových sdružení.

Vedle podpůrných studií a konzultací se zúčastněnými stranami věnovala Komise velkou pozornost usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022, které Komisi poskytlo doporučení ke statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací, jakož i studii Evropského parlamentu, z níž jeho usnesení vychází 28 .

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů tohoto návrhu přezkoumal dne 2. března 2023 Výbor pro kontrolu regulace. V návaznosti na záporné stanovisko obdržené dne 31. března bylo výboru dne 8. května 2023 předloženo revidované posouzení dopadů. V návaznosti na kladné stanovisko s výhradami Výboru pro kontrolu regulace ze dne 8. června 2023 bylo posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu, revidováno s cílem náležitě reagovat na doporučení výboru, např. dalším vysvětlením volby právního základu, vyjasněním různých dopadů jednotlivých možností politiky rovněž z hlediska subsidiarity a proporcionality a podrobnějším představením metodiky bodování jednotlivých možností politiky.

Posouzení dopadů analyzovalo možnosti politiky na základě analýzy překážek zjištěných ve čtyřech hlavních oblastech vnitřního trhu: práva neziskových sdružení na usazování, pokud působí přeshraničně, jejich schopnosti poskytovat služby a zboží a zasílat a přijímat kapitál; možnostech přeshraničního členství a účasti ve správních orgánech neziskových sdružení působících přeshraničně; přeshraniční mobility neziskových sdružení.

Podle scénáře založeného na neexistenci politické intervence na úrovni EU se budou nezisková sdružení i nadále řídit výhradně vnitrostátními právními předpisy. V tomto základním scénáři z posouzení dopadů vyplynulo, že stávající překážky s největší pravděpodobností zůstanou nebo se v některých případech zhorší s ohledem na společenské výzvy a vývoj na trhu. Členské státy v současné době nemají právní předpisy, které by se konkrétně zabývaly přeshraničními činnostmi a mobilitou neziskových sdružení, s výjimkou několika málo zemí. Kromě toho nic nenasvědčuje tomu, že by členské státy v tomto prostoru právní předpisy plánovaly. Bez vhodného způsobu, jak dosáhnout uznání sdružení a usnadnit mobilitu, by opatření na úrovni členských států měla omezený přínos.

Proto byly posouzeny tři možnosti politiky ke snížení zjištěných překážek, kterým nezisková sdružení čelí při přeshraničním působení na vnitřním trhu.

První možnost politiky byla analyzována prostřednictvím dvou dílčích možností, které navrhovaly: a) zavedení evropské právní formy nazvané „evropské sdružení“, která by upravovala všechny aspekty fungování této nové právní formy a existovala souběžně s vnitrostátními právními formami, aniž by je nahradila. Forma evropského sdružení by byla přínosná pro nezisková sdružení, která mají zájem působit ve více členských státech, ale mohla by být méně vhodná pro malá nezisková sdružení s příležitostnými přeshraničními činnostmi; b) vytvoření právní formy na úrovni EU nazvané „evropské přeshraniční sdružení“, která by byla konkrétně věnována přeshraničním aspektům. Na rozdíl od dílčí možnosti uvedené v písmenu a) tato dílčí možnost nestanoví právní formu v plném rozsahu, ale pouze vyčerpávajícím způsobem stanoví přeshraniční aspekty. Obě dílčí možnosti by byly založeny na článku 352 SFEU, a nová právní forma by tak byla vytvořena nařízením.

Druhá možnost politiky navrhuje harmonizaci společných minimálních norem pro přeshraniční činnosti a mobilitu neziskových sdružení napříč členskými státy. Tato možnost by za účelem dosažení těchto cílů vyžadovala odstranění nebo změnu stávajících ustanovení a zavedení nových ustanovení do právních předpisů členských států. Prosazovala by zápis prováděný plně online, digitální rejstříky a standardizované postupy, aby se usnadnil zápis neziskových sdružení působících přeshraničně a výměna informací mezi členskými státy a na úrovni EU. Z těchto harmonizačních opatření by měla automaticky prospěch nezisková sdružení a v závislosti na rozsahu harmonizace by nová pravidla mohla mít dopad na všechna nezisková sdružení. Částečná harmonizace vnitrostátních právních předpisů by zjednodušila pravidla vztahující se na nezisková sdružení působící v přeshraničním kontextu a poskytla by práva a záruky pro jejich přeshraniční mobilitu a činnosti. Právním nástrojem pro tuto možnost by byla směrnice a právním základem by byl článek 114 nebo 50 SFEU nebo jejich kombinace s ohledem na věcnou působnost iniciativy.

Jako třetí byla posouzena možnost politiky, která na vnitrostátní úrovni vytváří další právní formu neziskového sdružení určenou pro přeshraniční účely a uznanou členskými státy. Tato možnost politiky by vyžadovala, aby každý členský stát zavedl do svého vnitrostátního právního systému právní formu neziskového sdružení přizpůsobenou pro přeshraniční účely. Na úrovni EU by zahrnovala pouze stanovení požadavků a záruk nezbytných pro usnadnění uvedených přeshraničních účelů a existovala by souběžně se stávajícími právními formami neziskových sdružení ve vnitrostátním právu při současném respektování rozdílných vnitrostátních zvyklostí v právních předpisech o sdruženích. „Přeshraniční sdružení“ by nemusela být nutně zapsána v každém členském státě zvlášť, neboť jejich právní subjektivita a způsobilost by byly uznávány automaticky a i v případě, že by byly odůvodněny další formality, neměla by „přeshraniční sdružení“ být povinna poskytovat informace, které již byly předloženy příslušnému orgánu členského státu. Místo toho si orgány členských států vymění informace digitálně.

Tato třetí možnost politiky nabízí kombinaci aspektů z první a druhé možnosti, neboť vytváří další novou právní formu neziskových sdružení (podobnou možnosti politiky 1), ale pouze s ustanoveními týkajícími se přeshraničních aspektů, která mohou členské státy přizpůsobit své vnitrostátní situaci během provedení (podobně jako možnost politiky 2), aniž by bylo nutné nutně měnit pravidla týkající se stávajících právních forem na vnitrostátní úrovni.

Ačkoli by všechny možnosti politiky přispěly k dosažení politických cílů podnětu (i když rozdílným způsobem a v různém rozsahu), hlavní rozdíly mezi nimi se týkají míry jejich souladu se zásadami proporcionality a subsidiarity a úrovně jejich právní proveditelnosti ve vztahu ke zjištěnému problému. V této souvislosti je upřednostňována třetí možnost, neboť přispívá k řešení zjištěného problému, zabývá se specifickými cíli a zároveň je cílená a vyvážená z hlediska nákladů a přínosů 29 .

Kromě toho studie, z níž posouzení dopadů vychází, rovněž vyhodnotila hospodářské, sociální a environmentální dopady upřednostňované možnosti politiky a dospěla k závěru, že se obecně očekává, že možnost politiky 3 bude mít v dlouhodobém horizontu pozitivní dopad na příslušné orgány bez značných nákladů na přizpůsobení.

Z ekonomického hlediska návrh nevyžaduje náklady. Nezisková sdružení, která přijmou tuto novou právní formu, mohou nést určité náklady, které budou záviset na rozsahu, v jakém by se harmonizovaná ustanovení lišila od vnitrostátních předpisů, ale tyto náklady nebudou významné. Pro orgány veřejné správy mohou vzniknout nevýznamné náklady v případě, že bude třeba vytvořit nebo upravit online rejstřík. Sdružením, která nechtějí mít tuto právní formu, by nevznikly žádné náklady na přizpůsobení ani administrativní náklady. Tato možnost ve srovnání se základním scénářem sníží jak jednorázové náklady na zahájení provozu, tak opakující se náklady neziskových sdružení působících přeshraničně. Přesněji řečeno, snížení nadměrných nákladů na zahájení provozu (např. náklady na informace a přímé poplatky) se odhaduje na 2 150 EUR za každé zahájení provozu. V rámci posuzovaného patnáctiletého období by snížení nadměrných nákladů mohlo potenciálně dosáhnout 338 milionů až 378 milionů EUR – to podle nejlepšího odhadovaného scénáře (358 milionů EUR podle středního odhadovaného scénáře v případě 166 500 nových přeshraničních sdružení v posuzovaném patnáctiletém období). Snížení nadměrných nákladů na provoz (opakující se náklady, např. správní náklady a náklady na dodržování předpisů) neziskových sdružení, která v současné době působí přeshraničně, se odhaduje na 770 milionů EUR ročně. V rámci posuzovaného patnáctiletého období by úspory nákladů mohly dosáhnout až 8,5 miliardy EUR, což by přispělo k obecnému snížení regulační zátěže. Posouzení dopadů rovněž obsahuje nejlepší odhad potenciálních nepřímých ekonomických přínosů: dalších 157 000–176 000 sdružení působících přeshraničně, vytvářejících 64 000–71 000 pracovních míst a 3,57– 4 miliardy EUR přidané hodnoty, což odpovídá maximálnímu možnému využití daných možností během patnáctiletého období 30 . 

Pokud jde o sociální dopady, je obtížné určit příčinnou souvislost mezi směrnicí, která zjednodušuje regulační a správní pravidla pro přeshraniční operace neziskových sdružení, a možnými sociálními dopady. Posouzení dopadů však určilo nepřímé, ale neměřitelné pozitivní účinky. Zejména se má za to, že směrnice zlepší dostupnost pro občany v odvětvích nabízejících služby ve všech členských státech (např. zdravotní péče a sociální služby, komunitní sociální práce, vzdělávání a odborná příprava, služby zaměstnanosti atd.). Dále podpoří sbližování různých modelů nabízených v členských státech, což povede k celkové vyšší kvalitě těchto služeb v EU. Pokud jde o základní práva, mohla by tato směrnice rovněž posílit právo na svobodu shromažďování a sdružování nediskriminačním způsobem, neboť s neziskovými sdruženími využívajícími nové právní formy by se zacházelo stejně jako s neziskovými sdruženími, která již existují podle vnitrostátních právních předpisů. Na základě výsledků analýzy podkladů a veřejných konzultací se má za to, že třetí možnost politiky zlepšuje podmínky pro působení neziskových sdružení na vnitřním trhu, a proto má silný pozitivní dopad na ochranu práv na svobodu shromažďování a sdružování a svobodu projevu a informací neziskových sdružení a jejich členů v EU.

V zásadě se neočekává, že by povaha a cíle iniciativy vedly k měřitelným přímým dopadům na životní prostředí. Při posuzování potenciálních nepřímých přínosů se očekává, že upřednostňovaná možnost bude mít pozitivní dopad tím, že zlepší postavení a zastoupení neziskových sdružení působících přeshraničně, které vykonávají činnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu, jako je podpora biologické rozmanitosti, ochrana přírody a boj proti změně klimatu.

Iniciativa by měla rovněž nepřímý hospodářský dopad na inovace a hospodářskou soutěž v zásadních odvětvích velkého společenského významu (např. zdravotní a sociální služby, sociální práce, pracovní integrace, služby odborné přípravy a vzdělávání, služby zaměstnanosti a výzkum a vývoj). Vzhledem k menším překážkám pro nezisková sdružení v rámci vnitřního trhu se zvýší nabídka služeb a produktů na vnitrostátních trzích, jakož i spolupráce a hospodářská soutěž. To podpoří inovace a výhodnost cen služeb a zboží.

V neposlední řadě iniciativa přispívá k cílům udržitelného rozvoje a zejména podporuje cíl udržitelného rozvoje č. 8 ( Podporovat trvalý, inkluzivní a udržitelný hospodářský růst, plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny ), a to podporou vytváření pracovních míst a zlepšováním rovného a inkluzivního přístupu k hospodářským příležitostem. Dále přispívá k cíli udržitelného rozvoje č. 16 ( Mír, spravedlnost a inkluzivní společnosti ), a to posilováním občanské společnosti tím, že chrání sdružení mezi jinými subjekty.

•Základní práva

Ačkoli se návrh zaměřuje na fungování vnitřního trhu pro nezisková sdružení působící přeshraničně, bude mít rovněž pozitivní dopad na ochranu a prosazování základních práv. Například zlepšení podmínek pro působení neziskových sdružení na vnitřním trhu posílí využívání svobod projevu a informací (článek 11 Listiny) a svobody shromažďování a sdružování (článek 12 Listiny) v EU. To umožní, aby se nezisková sdružení se zájmem o přeshraniční činnost mohla účinně rozvíjet, což v širším měřítku přispěje i k uplatňování souvisejících základních práv, a to díky více harmonizovanému právnímu rámci, který by zohledňoval vnitrostátní specifika.

Z tohoto hlediska bude mít tato iniciativa pozitivní přesah při posílení občanské společnosti v EU a zmírnění celkového trendu zmenšování prostoru občanské společnosti pozorovaného v Evropě, neboť usnadní přeshraniční činnosti a mobilitu neziskových sdružení a umožní jim získat pro činnost členy, dobrovolníky a zájmové skupiny působící na vnitřním trhu. Neziskovým sdružením by usnadnila činnost ve všech členských státech a umožnila by jim jednak využít svůj hospodářský potenciál a jednak snížit práh zapojení občanů do neziskových sdružení v celé Unii (jak je uvedeno ve zprávě o posouzení dopadů, oddíle 4 o obecných cílech). Tato iniciativa bude mít v konečném důsledku nepřímý pozitivní dopad na demokratický prostor EU.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Rozpočtové důsledky a dopad na lidské a administrativní zdroje jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu, který je připojen k tomuto návrhu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Komise bude sledovat provádění směrnice a každých sedm let podá zprávu Radě a Evropskému parlamentu. Pro účely sledování a podávání zpráv bude Komise usilovat o zpětnou vazbu od klíčových zúčastněných stran ohledně dopadu návrhu, včetně výhod, nevýhod a jakýchkoli praktických problémů při provádění zaznamenaných členskými státy a neziskovými sdruženími. Pravidelná zpětná vazba rovněž umožní shromažďování údajů od členských států týkajících se evropských přeshraničních sdružení zapsaných do rejstříku na jejich území.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

K zajištění řádného provádění tohoto návrhu jsou nezbytné informativní dokumenty vysvětlující vztah mezi jeho složkami a odpovídajícími částmi vnitrostátních prováděcích nástrojů.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhovaná směrnice stanoví opatření koordinující podmínky pro zřizování a činnost „evropských přeshraničních sdružení“ s cílem usnadnit neziskovým sdružením účinný výkon jejich práv souvisejících se svobodou usazování, volným pohybem kapitálu, služeb a zboží na vnitřním trhu.

Obsahuje následující ustanovení:

Kapitola 1 obsahuje zaprvé obecná ustanovení, jako je předmět a oblast působnosti (článek 1) a definice (článek 2). Zadruhé upřesňuje charakteristiky evropského přeshraničního sdružení (článek 3) a pravidla, která se na ně vztahují (článek 4). Zatřetí zmocňuje evropská přeshraniční sdružení s právní subjektivitou a způsobilostí k právům a právním úkonům a zajišťuje jejich automatické uznávání ve všech členských státech (článek 5). Začtvrté stanoví společná pravidla pro evropská přeshraniční sdružení týkající se jejich stanov (článek 6), správy a řízení (článek 7) a členství (článek 8).

Kapitola 2 uvádí práva evropských přeshraničních sdružení a omezení, která je zakázáno na ně uplatňovat. Na evropské přeshraniční sdružení se vztahují zásady rovného zacházení (článek 9) a zákazu diskriminace (článek 10). Všechna rozhodnutí správních orgánů v členských státech týkající se evropského přeshraničního sdružení by měla podléhat soudnímu přezkumu (článek 11). Evropské přeshraniční sdružení by se mělo zapsat do rejstříku pouze v jednom členském státě, čímž by získalo právní subjektivitu a způsobilost, a pouze z naléhavých důvodů obecného zájmu by mělo být možné, aby domovský i hostitelský členský stát požadovaly dodatečné formality (článek 12). Evropské přeshraniční sdružení by mělo mít možnost požádat o financování v členském státě (členských státech), kde působí, přičemž by neměla být omezena jeho schopnost poskytovat nebo přijímat finanční prostředky, s výjimkou případů, kdy jsou tato omezení stanovena zákonem, odůvodněna naléhavými důvody obecného zájmu, vhodná k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho, co je nezbytné k jeho dosažení (článek 13). Kromě toho by evropské přeshraniční sdružení mělo mít možnost poskytovat a přijímat služby a obchodovat se zbožím (článek 14). Evropské přeshraniční sdružení by navíc nemělo podléhat určitým omezením založeným například na státní příslušnosti svých členů (článek 15).

Kapitola 3 se týká pravidel pro založení a zápis evropského přeshraničního sdružení a skládá se ze dvou oddílů. Členské státy by měly zajistit, aby evropské přeshraniční sdružení bylo vytvořeno zápisem do rejstříku a mělo alespoň tři zakládající členy (článek 16). Tato kapitola rovněž stanoví pravidla týkající se vnitrostátní přeměny neziskového sdružení na evropské přeshraniční sdružení (článek 17). Stanoví pravidla pro žádost o zápis do rejstříku (článek 18), jakož i postup zápisu (článek 19). Upřesňuje, že členské státy by měly zřídit rejstřík pro účely zápisu evropských přeshraničních sdružení (článek 20) a stanoví obsah osvědčení evropského přeshraničního sdružení (článek 21).

Kapitola 4 stanoví pravidla týkající se práv na mobilitu evropských přeshraničních sdružení. Konkrétně se to týká možnosti evropského přeshraničního sdružení přemístit své sídlo, aniž by toto přemístění vedlo ke zrušení dotčeného evropského přeshraničního sdružení (článek 22), a postupu pro přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení (článek 23).

Kapitola 5 obsahuje ustanovení o zrušení evropského přeshraničního sdružení. Konkrétněji stanoví pravidla týkající se dobrovolného zrušení (článek 24) a nuceného zrušení (článek 27). Kromě toho zajišťuje, aby zrušení evropského přeshraničního sdružení vedlo k jeho likvidaci, která musí být v souladu s omezením týkajícím se nerozdělování zisků, jež souvisí s jeho neziskovým účelem (článek 25).

Kapitola 6 obsahuje ustanovení o prosazování, spolupráci a sledování pravidel obsažených v návrhu. To se týká určení příslušného orgánu odpovědného za plnění povinností vyplývajících z tohoto návrhu (článek 27); správní spolupráce mezi příslušnými orgány členských států a sledování prováděného Komisí týkajícího se využívání systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) v rámci této spolupráce (článek 28); pravidel pro sledování a podávání zpráv podle této navrhované směrnice (článek 29).

Kapitola 7 obsahuje závěrečná ustanovení umožňující Komisi přijímat prováděcí akty (článek 30), ustanovení týkající se provedení tohoto návrhu ve vnitrostátním právu (článek 31) a vstupu v platnost (článek 32), jakož i adresáty návrhu (článek 33).

Ke směrnici je připojeno nařízení technické povahy, jímž se mění nařízení (EU) č. 1024/2012, kterým byl zřízen systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), s cílem zajistit, aby příslušné orgány členských států spolupracovaly a vyměňovaly si informace prostřednictvím systému IMI, když uplatňují vnitrostátní pravidla provedená v souladu s ustanoveními návrhu (článek 1). Mění se jím rovněž nařízení (EU) 2018/1724 31 , kterým byla zřízena jednotná digitální brána, s cílem zajistit, aby členské státy poskytovaly online přístup k informacím o evropských přeshraničních sdruženích a neziskových sdruženích, a usnadnit výměnu podkladů mezi příslušnými orgány během postupů týkajících se evropských přeshraničních sdružení stanovených v navrhované směrnici (článek 2).

2023/0315 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o evropských přeshraničních sdruženích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 50 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 32 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Podle čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Za účelem dosažení tohoto cíle článek 50 SFEU stanoví, že Evropský parlament a Rada přijmou směrnice k zavedení svobody usazování v určité oblasti činnosti. Kromě toho článek 114 SFEU stanoví, že Evropský parlament a Rada přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

(2)Odstranění překážek rozvoje činností neziskových sdružení v členských státech má zásadní význam pro dosažení jejich svobody usazování, jakož i dalších základních svobod, jako je svoboda poskytovat a přijímat kapitál a svoboda poskytovat a přijímat služby v rámci vnitřního trhu. Tato směrnice má za cíl zlepšit fungování vnitřního trhu sbližováním ustanovení vnitrostátního práva, která mají vliv na výkon těchto svobod. Tato směrnice tak bude dále sloužit cílům posílení evropské integrace, podpory sociální spravedlnosti a prosperity pro občany EU a usnadnění účinného výkonu svobody shromažďování a sdružování v celé Unii.

(3)Dne 17. února 2022 přijal Evropský parlament usnesení obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací 33 .

(4)Dne 9. prosince 2021 přijala Evropská komise nový akční plán pro sociální ekonomiku 34 . V akčním plánu Komise předložila konkrétní opatření, jejichž cílem je vytvořit příležitosti pro subjekty sociální ekonomiky, aby mohly zahájit a rozšiřovat svou činnost, a zajistit větší zviditelnění sociální ekonomiky a jejího potenciálu. Evropský parlament akční plán uvítal ve svém usnesení ze dne 6. července 2022 35 .

(5)V návaznosti na akční plán pro sociální ekonomiku Komise doporučila konkrétní opatření na podporu sociální ekonomiky, která před ziskem upřednostňuje člověka a sociální a environmentální cíle. Návrh doporučení Rady ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky ze dne 13. června 2023 36 obsahuje doporučení pro členské státy, aby navrhly a prováděly strategie sociální ekonomiky. Téhož dne Komise rovněž zveřejnila dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které objasňují uplatňování příslušných daňových pravidel pro subjekty sociální ekonomiky 37 a přeshraničních darů určených veřejně prospěšným iniciativám 38 .

(6)Z právních forem, které jsou v neziskovém sektoru a sociální ekonomice k dispozici, volí velká většina právní formu neziskového sdružení. Kromě toho, že nezisková sdružení přispívají k cílům Unie a k dosažení cílů veřejného zájmu, významně přispívají k vnitřnímu trhu tím, že se pravidelně angažují v široké škále hospodářských činností, například tím, že nabízejí služby v odvětvích, jako jsou sociální služby a zdravotnictví, komunikace a informace, prosazování zájmů, kultura, ochrana životního prostředí, vzdělávání, rekreace, sport a podpora vědeckého a technologického pokroku. To platí, pokud je výkon hospodářských činností hlavní činností nebo cílem neziskového sdružení, a v jiných případech.

(7)Plně fungující vnitřní trh umožňující činnost neziskových sdružení má zásadní význam pro podporu hospodářského a sociálního růstu ve všech členských státech. Překážky v rámci vnitřního trhu v současné době brání neziskovým sdružením v tom, aby svou činnost rozšířily za hranice vlastního státu, a brání tak účinnému fungování vnitřního trhu. Úsilí o dosažení plně účinného vnitřního trhu vyžaduje plnou svobodu usazování pro všechny činnosti, které přispívají k cílům Unie.

(8)Za účelem vytvoření skutečného vnitřního trhu pro hospodářské činnosti neziskových sdružení je nezbytné zrušit veškerá neodůvodněná omezení svobody usazování, volného pohybu služeb, volného pohybu zboží a volného pohybu kapitálu, která se stále uplatňují v právních předpisech některých členských států. Tato omezení brání neziskovým sdružením v přeshraniční činnosti, a to v neposlední řadě tím, že je nutí vynakládat zdroje na zbytečné administrativní činnosti nebo činnosti související s dodržováním předpisů, což má vzhledem k neziskové povaze sdružení obzvláště odrazující účinek.

(9)Tyto překážky vznikají v důsledku rozdílů ve vnitrostátních právních rámcích členských států. Právní rámec, v němž nezisková sdružení vykonávají v Unii svou činnost, je založen na vnitrostátních právních předpisech, aniž je harmonizován na úrovni Unie. V současné době se neziskovým sdružením nedostává jednotného uznání právní subjektivity a způsobilosti napříč Unií a často se musí znovu zapsat do rejstříku, nebo dokonce vytvořit novou právnickou osobu, aby mohla vykonávat činnost v jiném členském státě, než ve kterém jsou usazena. Základní prvky týkající se mobility neziskových sdružení v rámci Unie jsou nadále nedostatečně regulovány, což vede k právní nejednoznačnosti pro všechna nezisková sdružení vykonávající přeshraniční činnosti. Pokud například nezisková sdružení hodlají přemístit své sídlo do nového členského státu, přetrvávají ohledně přemístění nejistoty. Zejména nemožnost přemístit sídlo bez nutnosti likvidace brání neziskovým sdružením v tom, aby jednala, přemísťovala se a restrukturalizovala napříč hranicemi v rámci Unie. Vnitrostátní pravidla se liší a často neposkytují jasná řešení a postupy pro výkon přeshraniční mobility a hospodářských činností neziskových sdružení.

(10)Pro usnadnění činnosti neziskových sdružení na vnitřním trhu je nezbytná možnost účinného přeshraničního přístupu k finančním prostředkům a kapitálu a jejich nasměrování. To zahrnuje odměnu za hospodářské činnosti, ale také dary, dědictví nebo jiné formy financování. Různorodost regulačních rámců a stávající omezení v členských státech, pokud jde přijímání a získávání darů a podobných příspěvků v jakékoli podobě, vedou k roztříštěnosti vnitřního trhu a představují překážku v jeho fungování.

(11)Právní předpisy některých členských států navíc ukládají požadavky týkající se státní příslušnosti nebo oprávněného pobytu členů neziskových sdružení nebo členů výkonného orgánu těchto neziskových sdružení. Tyto požadavky by měly být zrušeny, aby byl chráněn výkon svobody usazování a svobody sdružování občanů EU.

(12)Svoboda sdružování má zásadní význam pro fungování demokracie, neboť představuje nezbytnou podmínku pro výkon dalších základních práv jednotlivců, včetně práva na svobodu projevu a informací. Jak je uznáno v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), je svoboda sdružování základním právem.

(13)Je proto nezbytné zavést harmonizovaná pravidla, která výkon přeshraničních činností neziskových sdružení usnadní. Stávající vnitrostátní pravidla týkající se přeshraničních sdružení by měla být harmonizována tak, aby těmto neziskovým sdružením umožňovala mít právní formu, která je speciálně určená k usnadnění přeshraniční činnosti. Tato právní forma by měla být stanovena ve vnitrostátních právních řádech členských států tak, že budou upravena jejich příslušná pravidla týkající se neziskových sdružení. Tato právní forma, která má být označována jako „evropské přeshraniční sdružení“, by měla být automaticky uznávána všemi členskými státy a umožní neziskovým sdružením překonávat překážky, kterým čelí na vnitřním trhu, přičemž budou respektovány zvyklosti, které v členských státech v souvislosti s neziskovými sdruženími panují.

(14)Krom toho umožnění neziskovým sdružením plně využívat svobody usazování v Unii prostřednictvím jediného zápisu do rejstříku, který by byl platný v celé Unii, a automatického uznávání jejich právní subjektivity přímo souvisí s fungováním vnitřního trhu, pro které je nezbytné, a s možností účinně využívat práv vyplývajících z této svobody.

(15)Odborové svazy a sdružení odborových svazů by neměly mít možnost zřídit evropské přeshraniční sdružení, neboť mají ve vnitrostátním právu zvláštní postavení.

(16)Ani politické strany a sdružení politických stran nemohou zřizovat evropská přeshraniční sdružení, neboť mají zvláštní status v rámci vnitrostátního práva a práva Unie, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 39 .

(17)Církve a jiné náboženské organizace a filozofické nebo nekonfesní organizace ve smyslu článku 17 SFEU, jakož i sdružení těchto subjektů, by rovněž neměly mít možnost zřídit evropské přeshraniční sdružení vzhledem k tomu, že Unie nemá pravomoc regulovat jejich postavení, a vzhledem k tomu, že mají zvláštní status ve vnitrostátním právu.

(18)Zřízení evropského přeshraničního sdružení by mělo být výsledkem dohody mezi fyzickými osobami, které jsou občany Unie nebo v ní oprávněně pobývajícími státními příslušníky třetích zemí, nebo právnickými osobami usazenými v Unii, a to s výjimkou osob, které byly odsouzeny za trestné činy týkající se praní peněz, související predikativní trestné činy 40 nebo financování terorismu nebo na něž se vztahují opatření, která ze stejných důvodů zakazují jejich činnost v členském státě. Je-li evropské přeshraniční sdružení tvořeno právnickými osobami, měly by s ohledem na neziskový účel evropského přeshraničního sdružení mít rovněž neziskový účel.

(19)Neziskový účel evropského přeshraničního sdružení by měl znamenat, že pokud je zisk vytvářen prostřednictvím hospodářských činností, měl by být použit pouze k plnění cílů evropského přeshraničního sdružení, jak jsou vymezeny v jeho stanovách, a nesmí být přerozdělován. Proto by mělo existovat blokování aktiv s požadavkem, aby nedocházelo k rozdělení aktiv mezi členy, a to ani v případě zrušení sdružení. V případě zrušení sdružení by zbytková aktiva měla být převedena nezištně, například na jiná nezisková sdružení, která mají stejný účel.

(20)Ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů by evropská přeshraniční sdružení měla sledovat cíle, které jsou slučitelné s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“), jako je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Kromě toho by nemělo být možné využívat evropská přeshraniční sdružení k financování terorismu, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz ani k jakýmkoli trestným činům či nezákonným účelům.

(21)Přeshraniční prvek je pro evropské přeshraniční sdružení klíčový. Evropské přeshraniční sdružení by proto mělo vykonávat nebo mít ve svých stanovách uveden cíl vykonávat alespoň část svých činností přeshraničně v Unii, a to v alespoň dvou členských státech, a mít zakládající členy s vazbami na alespoň dva členské státy, a to buď na základě občanství nebo pobytu v případě fyzických nebo na základě umístění jejich sídla v případě právnických osob.

(22)Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení splní cíle, kvůli kterým vznikla, měla by být míra harmonizace prvků a práv evropského přeshraničního sdružení úměrná okruhu a rozsahu zjištěných problémů, kterým nezisková sdružení při provádění přeshraničních činností čelí.

(23)Základní podmínkou pro zajištění rovných podmínek pro všechna evropská přeshraniční sdružení je harmonizace klíčových prvků právní subjektivity a způsobilosti evropských přeshraničních sdružení v celé Unii, jejich automatického uznávání napříč členskými státy EU a postupu zápisu do rejstříku, tak aby členské státy nestanovovaly rozdílná pravidla pro tyto otázky. Aspekty činností evropských přeshraničních sdružení, které nejsou touto směrnicí harmonizovány, by se měly řídit vnitrostátními pravidly, která se ve vnitrostátním právu vztahují na nejvíce srovnatelný typ neziskového sdružení. Tyto subjekty by bez ohledu na svůj název ve vnitrostátním právním řádu měly být ve všech případech založeny na principu členství, měly by mít neziskový účel a právní subjektivitu. V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty by členské státy měly uvedená pravidla oznámit Komisi.

(24)Aby se zajistilo, že členské státy budou mít k dispozici vhodné nástroje pro boj proti financování terorismu a zajistila se transparentnost určitých pohybů kapitálu, neměla by být pravidly platnými pro evropská přeshraniční sdružení podle této směrnice dotčena opatření přijatá členskými státy s cílem zabránit zneužívání neziskových sdružení z důvodů veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a zajistit transparentnost určitých pohybů kapitálu, pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy v souladu s právem Unie.

(25)Aby se odstranily právní a administrativní překážky pro nezisková sdružení působící ve více než jednom členském státě a zajistilo se fungování vnitřního trhu, všechny členské státy by měly automaticky uznat právní subjektivitu a způsobilost evropských přeshraničních sdružení k právům a právním úkonům. Tato právní subjektivita a způsobilost k právům a právním úkonům by měly být uděleny po zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku v členském státě.

(26)Evropská přeshraniční sdružení by měla mít možnost svobodně rozhodovat o svém provozním řádu. Jakékoli omezení této svobody uložené členským státem by mělo být uplatňováno obecně a nebýt diskriminující, stanoveno zákonem, odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu a být vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

(27)Na evropská přeshraniční sdružení se vztahují i články 52, 62 a 65 SFEU a příslušná judikatura. Tyto články SFEU stanoví odůvodnění opatření omezujících svobodu usazování, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví. Pojetí „naléhavých důvodů obecného zájmu“, na které odkazují některá ustanovení této směrnice, bylo dále rozvinuto Soudním dvorem v jeho judikatuře. Opatření členských států, která mohou bránit výkonu těchto svobod zakotvených ve Smlouvě nebo od něj odrazovat, by měla být povolena pouze tehdy, pokud je lze odůvodnit cíli uvedenými ve Smlouvě nebo naléhavými důvody obecného zájmu uznanými právem Unie. Ačkoli neexistuje žádná vyčerpávající definice, Soudní dvůr uznal, že odůvodnění je možné na základě různých příčin, jako je veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, udržování pořádku ve společnosti, cíle sociální politiky, ochrana příjemců služeb, ochrana spotřebitele a ochrana pracovníků, za předpokladu, že jsou splněny ostatní podmínky. Tato opatření musí být v každém případě vhodná k zajištění dosažení dotčeného cíle a nepřekračovat meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné.

(28)Aby byl zajištěn společný a vhodný přístup ke správě v celé Unii, měla by evropská přeshraniční sdružení zahrnovat rozhodovací orgán, jímž se rozumí orgán, jenž sdružuje všechny členy a který je v některých členských státech tradičně označován jako valná hromada nebo valné shromáždění. Součástí evropských přeshraničních sdružení by rovněž měl být výkonný orgán, který je v některých členských státech tradičně označován jako výkonný výbor nebo správní rada; výkonný orgán by měl být odpovědný za správu, řízení a vedení evropského přeshraničního sdružení. Měl by rovněž zajistit dodržování stanov evropského přeshraničního sdružení a právních povinností, jakož i zastupovat evropské přeshraniční sdružení při jednání se třetími osobami a v soudních řízeních. Výkonný orgán evropského přeshraničního sdružení by se měl skládat nejméně ze tří osob, ať už fyzických osob, nebo právnických osob prostřednictvím jejich zástupců.

(29)Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení budou schopna účinně provádět svou činnost, a aby bylo ve vnitrostátním právu zajištěno rovné zacházení s neziskovými sdruženími, nemělo by být s evropskými přeshraničními sdruženími zacházeno méně příznivě než s nejvíce srovnatelným neziskovým sdružením ve vnitrostátním právním řádu domovského členského státu, v němž působí.

(30)V souladu se zákazem diskriminace a v zájmu zajištění svobody sdružování by nemělo při provádění a uplatňování této směrnice docházet k diskriminaci žádné skupiny nebo jednotlivce z jakýchkoli důvodů, jako je narození, věk, barva pleti, pohlaví a gender, sexuální orientace, genderová identita, zdravotní stav, status z hlediska přistěhovalectví nebo pobytu, genetické rysy, jazyk, národnostní, etnický nebo sociální původ, politické nebo jakékoliv jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, tělesné nebo mentální postižení, majetek, rasa, náboženské vyznání nebo přesvědčení nebo jiný status.

(31)Aby se usnadnila spolupráci mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí, měly by členské státy určit příslušný orgán odpovědný za uplatňování pravidla provádějícího tuto směrnici (dále jen „příslušný orgán“). Komise by měla seznam příslušných orgánů zveřejnit. Aby měly členské státy komplexní přehled o právní úpravě problematiky evropských přeshraničních sdružení v jednotlivých členských státech, měly by členské státy Komisi oznámit názvy a úkoly relevantních orgánů, jiných než příslušných orgánů, zřízených nebo určených pro účely vnitrostátních pravidel případně platných pro nejvíce srovnatelné neziskové sdružení ve vnitrostátním právu.

(32)V souladu s právem na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jak je stanoveno v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 13 EÚLP, by rozhodnutí přijatá příslušnými orgány při uplatňování vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici měla být předmětem soudního přezkumu. Tento soudní přezkum by měl být k dispozici evropským přeshraničním sdružením, jakož i všem dalším fyzickým či právnickým osobám, pokud jde o rozhodnutí příslušných orgánů týkající se evropských přeshraničních sdružení, a to i v případě nečinnosti. Právo na soudní přezkum zahrnuje právo na spravedlivé a veřejné projednání věci nezávislým a nestranným soudem předem zřízeným v přiměřené lhůtě v souladu s vnitrostátním právem příslušného členského státu v souladu s článkem 47 Listiny základních práv Unie.

(33)Vzhledem ke svému neziskovému účelu by měla mít evropská přeshraniční sdružení možnost požádat o financování z veřejných nebo soukromých zdrojů v členském státě (státech), kde působí, a to na nediskriminačním základě. Právo evropských přeshraničních sdružení přijímat a poskytovat finanční prostředky by nemělo být omezeno, s výjimkou případů, kdy je omezení stanoveno zákonem a odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu, je vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje meze toho, co je nezbytné pro jeho dosažení, přičemž je v souladu s právem Unie.

(34)Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení budou moci plně využívat výhod vnitřního trhu, měla by být schopna poskytovat a přijímat služby a obchodovat se zbožím bez zasahování ze strany členských států. Omezení by měla být povolena pouze tehdy, jsou-li stanovena zákonem, odůvodněna naléhavými důvody obecného zájmu a vhodná k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují-li meze toho, co je k dosažení takového cíle nezbytné. Tím by neměla být dotčena ustanovení jiných aktů Unie. Měla by sem patřit ustanovení aktů Unie, která posilují základní svobody, jako jsou svobody stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES 41 , které zaručují svobodu usazování a volný pohyb služeb, jakož i ustanovení jiných aktů Unie, která upravují konkrétní hospodářské činnosti evropských přeshraničních sdružení.

(35)Za účelem vytvoření skutečného vnitřního trhu pro nezisková sdružení je nezbytné zrušit určitá omezení svobody usazování, volného pohybu služeb a volného pohybu kapitálu, která se stále uplatňují v právních předpisech některých členských států. Členské státy by proto neměly ukládat žádné diskriminační požadavky na základě státní příslušnosti členů evropského přeshraničního sdružení nebo jeho výkonného orgánu, s výjimkou případů stanovených touto směrnicí. Členské státy by ani neměly stanovit požadavek na fyzickou přítomnost členů jako podmínku pro platnost zasedání. Aby mohla evropská přeshraniční sdružení plně využívat výhod vnitřního trhu, neměly by členské státy vyžadovat, aby se sídlo evropského přeshraničního sdružení nacházelo ve stejném členském státě jako jeho ústřední správa nebo hlavní místo výkonu činnosti. Členské státy by rovněž neměly ukládat evropským přeshraničním sdružením vykonávajícím hospodářskou činnost obecné zákazy, nebo jim povolit, aby vykonávaly hospodářskou činnost, pouze pokud souvisí s cílem stanoveným ve stanovách evropského přeshraničního sdružení.

(36)Pro založení evropského přeshraničního sdružení by měl být určující zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku. Aby mohlo být zapsáno, mělo by evropské přeshraniční sdružení mít nejméně tři zakládající členy. Zakládajícími členy evropského přeshraničního sdružení by měly mít možnost být jak právnické osoby s neziskovým účelem usazené v Unii, tak fyzické osoby, které jsou občany Unie nebo na území Unie oprávněně pobývají. Mělo by být rovněž možné, aby se na evropské přeshraniční sdružení přeměnila nezisková sdružení v rámci téhož členského státu.

(37)Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení budou moci působit přeshraničně a v souladu se zásadou proporcionality, měl by být jejich zápis do rejstříku vyžadován pouze jednou, a to v domovském členském státě, aby získala právní subjektivitu a způsobilost k právům a právním úkonům. Aby bylo zajištěno automatické uznávání tohoto zápisu do rejstříku v celé Unii, je nezbytné harmonizovat postup zápisu. To se týká zejména dokumentů a informací požadovaných při žádosti o zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku, jakož i kontrol, které mají být provedeny.

(38)Členské státy by měly být oprávněny od zapsaného evropského přeshraničního sdružení požadovat, aby učinilo prohlášení, poskytlo informace, požádalo o povolení k výkonu určitých činností nebo takové povolení získalo, pouze pokud jsou takové požadavky i) uplatňovány obecným a nediskriminačním způsobem, ii) stanoveny zákonem, iii) opodstatněny naléhavými důvody obecného zájmu, iv) vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho, co je k jeho dosažení nezbytné. Tyto požadavky mohou být spojeny například se specifiky některých odvětví, jako je zdravotní péče. Pokud členské státy takové dodatečné postupy stanoví, měly by být tyto informace zveřejněny, aby bylo zajištěno, že evropské přeshraniční sdružení bude moci tyto požadavky splnit.

(39)Aby se zabránilo podvodům, je důležité, aby členské státy ověřovaly totožnost zakládajících členů a právních zástupců evropského přeshraničního sdružení. Ověření totožnosti je zejména důležité, pokud je žádost o zápis do rejstříku podána elektronicky. Vzhledem k různorodosti postupů v členských státech by konkrétní metody ověřování totožnosti měly zůstat výsadou dotčeného členského státu.

(40)Při respektování svobody usazování a sdružování by měl být zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku odepřen v případech nedodržení formálních požadavků na zápis, jak jsou stanoveny v této směrnici, pokud žádost není úplná nebo pokud jsou cíle popsané ve stanovách v rozporu s právem Unie nebo vnitrostátním právem, které je v souladu s právem Unie. Kromě toho musí být zápis zamítnut, pokud žádost nesplňuje základní požadavky stanovené v této směrnici pro založení evropského přeshraničního sdružení, a sice neziskový účel, minimální počet zakládajících členů a přeshraniční prvek, pokud jde o činnosti alespoň ve dvou členských státech, a zakládající členové s vazbami na nejméně dva členské státy. Každé zamítnutí zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku by mělo být učiněno písemně a řádně odůvodněno příslušným orgánem.

(41)Členské státy by měly mít povinnost založit rejstřík pro účely zápisu a uchovávání a zveřejňování informací o evropských přeshraničních sdruženích. Tento rejstřík by měl obsahovat informace o evropských přeshraničních sdruženích a předložených dokumentech. Vzhledem k tomu, že informace uchovávané v rejstříku mohou zastarat, by měly členské státy zajistit, aby evropské přeshraniční sdružení informovalo příslušný orgán o veškerých změnách týkající se informací o evropských přeshraničních sdruženích a aby informace uchovávané v rejstříku byly aktualizovány. Členské státy by měly mít možnost využívat pro účely této směrnice své stávající vnitrostátní rejstříky. V zájmu zajištění transparentnosti zejména pro členy evropského přeshraničního sdružení a případně jeho věřitele jsou osvědčení evropského přeshraničního sdružení, likvidace a zrušení evropského přeshraničního sdružení informacemi, které by měly být zveřejněny po dobu nejvýše šesti měsíců po zrušení evropského přeshraničního sdružení. Řešení interoperability vyvinutá v rámci provádění návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii 42 , mohou dále podpořit členské státy v přechodu k přeshraniční interoperabilitě jejich rejstříků. Aby bylo zajištěno, že informace o existenci evropského přeshraničního sdružení budou nadále k dispozici i po jeho zrušení, měly by být všechny údaje vedené a uložené v rejstříku uchovávány po dobu dvou let po zrušení.

(42)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 43 a (EU) 2018/1725 44 se vztahují na zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s touto směrnicí, včetně zpracování osobních údajů za účelem vedení vnitrostátního rejstříku nebo rejstříků evropských přeshraničních sdružení a jejich právních zástupců, přístupu k osobním údajům v těchto rejstřících a výměny osobních údajů v rámci správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy podle této směrnice, případně prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systému IMI) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 45 , a vedení záznamů v souladu s povinnostmi podle této směrnice.

(43)Aby mohla evropská přeshraniční sdružení plně využívat výhod vnitřního trhu a vzhledem k tomu, že práva na mobilitu přímo souvisejí s fungováním vnitřního trhu a jsou pro ně nezbytná, měla by mít tato sdružení možnost přemístit své sídlo z jednoho členského státu do druhého. Takové přemístění sídla by nemělo vést ke zrušení evropského přeshraničního sdružení v domovském členském státě nebo k vytvoření nového právního subjektu v novém domovském členském státě, ani by nemělo mít vliv na žádná aktiva nebo pasiva, včetně jakýchkoli podmínek obsažených ve smlouvách, nebo úvěry, práva či povinnosti evropského přeshraničního sdružení existující před přemístěním sídla. V případě mobility by členské státy měly zajistit ochranu zájmů případných věřitelů evropského přeshraničního sdružení. Aby byla zajištěna ochrana zaměstnanců evropských přeshraničních sdružení, měla by mít tato sdružení povinnost včas je informovat o každém navrhovaném přemístění a umožnit jim přezkoumat projekt tohoto přemístění. Použitelná mohou být i další ustanovení práva Unie a vnitrostátního práva týkající se ochrany zaměstnanců, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES 46 .

(44)V zájmu harmonizace postupu přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení by členské státy měly zajistit, aby o přemístění sídla rozhodoval rozhodovací orgán dotčeného evropského přeshraničního sdružení. Evropské přeshraniční sdružení by mělo žádost spolu s příslušnými dokumenty předložit příslušnému orgánu členského státu, kam má být přemístění provedeno, a současně při podání žádosti o přemístění informovat příslušný orgán svého domovského členského státu. Navrhované stanovy evropského přeshraničního sdružení by měly být případně změněny v souladu s požadavky vnitrostátního práva členského státu, do kterého evropské přeshraniční sdružení chce přemístit své sídlo. Po přemístění sídla se evropské přeshraniční sdružení stává evropským přeshraničním sdružením podle vnitrostátního práva nového domovského členského státu. Aby nedocházelo ke zdvojování, neměla by tato změna rozhodného práva vyplývající z přemístění sídla vést k tomu, aby příslušný orgán nového domovského členského státu ověřoval skutečnosti, které již byly ověřeny při zápisu do rejstříku v předchozím členském státě a harmonizovány touto směrnicí. Příslušný orgán členského státu, do něhož má evropské přeshraniční sdružení v úmyslu přemístit sídlo, by měl zamítnout žádost o přemístění pouze v případě, že nejsou splněny požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy provádějícími tuto směrnici, a neměl by ji odmítnout z jiných důvodů. Příslušný orgán by zejména neměl zamítnout žádost z důvodu nedodržení požadavků podle svého vnitrostátního práva, které by nemohlo být důvodem pro zamítnutí zápisu v souladu s článkem 19. Aby se usnadnilo přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení na vnitřním trhu, měl by příslušný orgán nového domovského členského státu vydat aktualizované osvědčení v souladu s čl. 21 odst. 2 a upravit jedinečné registrační číslo a dvoupísmenný kód země členského státu, kam se sídlo evropského přeshraničního sdružení přemísťuje, a poštovní adresu sídla, jakož i případné další údaje.

(45)V souladu se svobodou shromažďování a sdružování by mělo být evropské přeshraniční sdružení zrušeno pouze rozhodnutím jeho členů nebo rozhodnutím příslušného orgánu domovského členského státu. Pokud je zrušení evropského přeshraničního sdružení výsledkem rozhodnutí jeho členů, mělo by být přijato dvěma třetinami hlasů představujících alespoň polovinu celkového počtu členů na mimořádné schůzi. Zrušení evropského přeshraničního sdružení může být na základě rozhodnutí příslušného orgánu domovského členského státu evropského přeshraničního sdružení v krajním případě i nucené, a to pouze v případě, že evropské přeshraniční sdružení nerespektuje svůj neziskový účel, pokud jeho činnost představuje hrozbu pro veřejný pořádek, nebo pokud členové výkonného orgánu evropského přeshraničního sdružení byli odsouzeni za mimořádně závažný trestný čin, nebo bylo samo evropské přeshraniční sdružení odsouzeno za trestný čin, pokud to vnitrostátní právo umožňuje. V takovém případě by měl příslušný orgán formálně oznámit evropskému přeshraničnímu sdružení své obavy a vyslechnout je, aby mělo evropské přeshraniční sdružení příležitost odpovědět.

(46)Zrušení evropského přeshraničního sdružení by mělo vést k jeho likvidaci. Likvidace evropského přeshraničního sdružení by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (EIR 2105) 47 , které vyžaduje, aby právem rozhodným pro insolvenční řízení a jeho účinky bylo právo toho členského státu, na jehož území bylo insolvenční řízení zahájeno. V souladu s neziskovým účelem evropského přeshraničního sdružení by měla být veškerá aktiva zrušeného evropského přeshraničního sdružení převedena na neziskový subjekt, který vykonává podobnou činnost, jako je činnost vykonávaná zrušeným evropským přeshraničním sdružením, nebo převedena na místní orgán, který by je měl využít pro činnost, jakou vykonávalo zrušené evropské přeshraniční sdružení.

(47)Aby mohlo evropské přeshraniční sdružení prokázat, že se zapsalo do rejstříku v některém členském státě, a aby byly dále usnadněny přeshraniční postupy a zjednodušeny a omezeny formality, měly by příslušné orgány jako poslední krok postupu zápisu do rejstříku vydat osvědčení (dále jen „osvědčení evropského přeshraničního sdružení“), které obsahuje základní údaje o zápisu do rejstříku, včetně názvu evropského přeshraničního sdružení, adresy jeho sídla a jmen právních zástupců. Aby se usnadnilo používání tohoto osvědčení v různých členských státech bez dodatečných úprav nebo nákladů na dodržování předpisů, měla by Komise stanovit standardizovaný vzor dostupný ve všech jazycích Unie. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto aktu by proto měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování standardizovaného vzoru, a to i ve vztahu k technickým specifikacím vzoru. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 48 . Tyto prováděcí akty by měly být přijaty přezkumným postupem podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(48)Pojem „mimořádně závažná trestná činnost“ by měl být definován členskými státy a může zahrnovat terorismus, obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupci, padělání platebních prostředků, počítačovou trestnou činnost a organizovanou trestnou činnost.

(49)Aby mohly členské státy účinně provádět právní ustanovení této směrnice týkající se správní spolupráce a spolupráci usnadnit, měly by členské státy využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). Příslušné orgány by měly systém IMI využívat zejména k tomu, aby informovaly příslušné orgány ostatních členských států o zřízení nového evropského přeshraničního sdružení, a to i v případě, že se na evropské přeshraniční sdružení přemění některé neziskové sdružení. Pokud příslušný orgán obdrží žádost o zápis do rejstříku, měl by prostřednictvím systému IMI komunikovat s příslušnými orgány členského státu nebo členských států, v nichž byly tyto dokumenty vydány, aby ověřil například jejich zákonnost. V případě přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení by měl příslušný orgán nového domovského členského státu o tomto přemístění informovat příslušné orgány ostatních členských států a aktualizovat systém IMI o příslušné informace. V případě zrušení, ať už dobrovolného, nebo nuceného, by měl příslušný orgán rovněž uvědomit příslušné orgány ostatních členských států, aby je o zrušení informoval a aby byl systém IMI aktualizován o příslušné informace.

(50)Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu odstraněním právních a správních překážek pro nezisková sdružení působící ve více než jednom členském státě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů.

(51)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 27. června 2023,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Kapitola 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví opatření koordinující podmínky pro zřizování a činnost „evropských přeshraničních sdružení“ s cílem usnadnit neziskovým sdružením účinný výkon jejich práv souvisejících se svobodou usazování, volným pohybem kapitálu, volným pohybem služeb a volným pohybem zboží na vnitřním trhu.

Článek 2

Definice

Pro účel této směrnice se rozumí:

a)„domovským členským státem“ členský stát, v němž evropské přeshraniční sdružení zřídí své sídlo nebo je tam přemístí;

b)„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž evropské přeshraniční sdružení působí, a který není domovským členským státem;

c)„neziskovým účelem“, bez ohledu na to, zda jsou činnosti sdružení hospodářské povahy, či nikoli, účel, kdy se vytvořené zisky použijí pouze k dosažení cílů evropského přeshraničního sdružení, jak jsou vymezeny v jeho stanovách, a nejsou rozděleny mezi jeho členy;

d)„neziskovým sdružením“ právní subjekt podle vnitrostátního práva, který je založen na principu členství, má neziskový účel a má právní subjektivitu;

e)„osvědčením evropského přeshraničního sdružení“ osvědčení vydané příslušným orgánem domovského členského státu, které slouží jako doklad o zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku.

Článek 3

Evropské přeshraniční sdružení

1.Každý členský stát stanoví ve svém právním systému právní formu evropského přeshraničního sdružení. Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení bylo právním subjektem založeným na principu členství, který je na základě dobrovolné dohody tvořen fyzickými osobami, které jsou občany Unie nebo legálně pobývají v EU, nebo právnickými osobami s neziskovým účelem právně usazenými v Unii, s výjimkou:

a)odborů, politických stran, náboženských organizací a sdružení těchto subjektů;

b)osob, které byly odsouzeny za trestné činy praní peněz, související predikativní trestné činy nebo financování terorismu;

c)osob, na něž se vztahují opatření zakazující jejich činnost v členském státě v souvislosti s praním peněz, souvisejícími predikativními trestnými činy nebo financováním terorismu.

2.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení mělo neziskový účel a veškeré zisky evropského přeshraničního sdružení byly použity výhradně ke sledování jeho cílů, jak jsou popsány v jeho stanovách, a to bez jakéhokoli rozdělování mezi jeho členy.

3.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení muselo vykonávat nebo mít ve svých stanovách uveden cíl vykonávat činnosti alespoň ve dvou členských státech a mít zakládající členy s vazbami na alespoň dva členské státy, a to buď na základě občanství nebo oprávněného pobytu v případě fyzických osob, nebo na základě umístění jejich sídla v případě právnických osob.

4.Členské státy zajistí, aby názvu evropského přeshraničního sdružení musela předcházet nebo po něm následovat zkratka „ECBA“.

5.Členské státy zajistí, aby se sídlo evropského přeshraničního sdružení muselo nacházet v Unii.

Článek 4

Pravidla platná pro evropská přeshraniční sdružení

1.Ve všech záležitostech harmonizovaných touto směrnicí členské státy zajistí, aby se evropské přeshraniční sdružení muselo řídit opatřeními, kterými se provádí tato směrnice v členském státě, v němž je zapsáno do rejstříku nebo působí.

2.V dalších záležitostech, které se týkají zřízení nebo činnosti evropského přeshraničního sdružení, zajistí každý členský stát, aby se na evropské přeshraniční sdružení vztahovala vnitrostátní pravidla, která se ve vnitrostátním právu vztahují na nejvíce srovnatelná nezisková sdružení.

3.Pravidly platnými pro evropské přeshraniční sdružení podle této směrnice nejsou dotčena opatření přijatá členskými státy z důvodu veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti s cílem zabránit riziku zneužití neziskových sdružení a zajistit transparentnost určitého pohybu kapitálu, pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy v souladu s právem Unie.

4.Do [dvou let po vstupu této směrnice v platnost] určí každý členský stát nejvíce srovnatelnou právní formu neziskového sdružení v rámci svého vnitrostátního právního řádu, jak je uvedeno v odstavci 2, a oznámí ji Komisi, stejně jako vnitrostátní pravidla, která se na tuto právní formu vztahují. Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré změny týkající se určených právních forem a veškeré změny pravidel, která se na ně vztahují. Členské státy a Komise zveřejní informace oznámené podle tohoto odstavce.

Článek 5

Právní subjektivita a způsobilost k právům a právním úkonům

1.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení získalo právní subjektivitu a způsobilost k právům a právním úkonům při jeho zápisu do rejstříku v souladu s článkem 19. Všechny členské státy uznají právní subjektivitu a způsobilost evropských přeshraničních sdružení zapsaných do rejstříku v jiném členském státě k právům a právním úkonům, aniž by vyžadovaly další zápis do rejstříku.

2.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení mělo právo uzavírat smlouvy a provádět právní úkony, vystupovat před soudem, vlastnit movitý a nemovitý majetek, vykonávat hospodářskou činnost, zaměstnávat zaměstnance, přijímat dary a jiné prostředky jakéhokoli druhu z jakéhokoli zákonného zdroje, žádat o ně a nakládat s nimi, účastnit se veřejných zadávacích řízení a žádat o veřejné financování.

Článek 6

Stanovy

1.S výjimkou pravidel stanovených v odstavci 2 tohoto článku a v článcích 3, 7 a 8 domovský členský stát nestanoví pravidla omezující právo evropského přeshraničního sdružení určovat si provozní řád, a to včetně pravidel týkajících se vnitřních správních a řídících struktur, ledaže omezující pravidla jsou:

a)stanovena zákonem;

b)opodstatněna naléhavým důvodem obecného zájmu;

c)vhodná k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho, co je k dosažení uvedeného cíle nezbytné.

2.Členské státy zajistí, aby stanovy evropského přeshraničního sdružení obsahovaly tyto informace:

a)název evropského přeshraničního sdružení;

b)podrobný popis jeho cílů a prohlášení o jeho neziskovém účelu;

c)jména a adresy zakládajících členů, pokud se jedná o fyzické osoby, a jména právních zástupců a sídlo zakládajících členů, pokud se jedná o právnické osoby;

d)je-li zakládajícím členem právnická osoba, podrobný popis jejích stanov a podrobný popis jejího neziskového účelu;

e)adresa sídla evropského přeshraničního sdružení;

f)aktiva evropského přeshraničního sdružení v době jeho zápisu do rejstříku;

g)podmínky a postupy pro přijetí, vyloučení a odstoupení členů;

h)práva a povinnosti členů;

i)ustanovení o složení, fungování, pravomocích a odpovědnosti rozhodovacího orgánu a výkonného orgánu;

j)ustanovení upravující jmenování, odvolání, pravomoci a povinnosti členů výkonného orgánu;

k)požadavky na většinu a usnášeníschopnost, které se vztahují na rozhodovací orgán;

l)postup pro změnu stanov;

m)doba trvání evropského přeshraničního sdružení, je-li založeno na dobu určitou;

n)způsob nakládání s aktivy evropského přeshraničního sdružení v případě zrušení.

Článek 7

Řízení

1.Členské státy zajistí, aby evropská přeshraniční sdružení měla rozhodovací orgán a výkonný orgán.

2.Členské státy zajistí, aby členy výkonného orgánu evropského přeshraničního sdružení mohly být pouze fyzické osoby, které jsou občany Unie nebo v Unii oprávněně pobývají, a právnické osoby s neziskovým účelem usazené v Unii prostřednictvím jejich zástupců. Výkonný orgán evropského přeshraničního sdružení se skládá nejméně ze tří osob.

3.Členské státy zajistí, aby fyzické osoby, které byly odsouzeny za mimořádně závažný trestný čin, nebyly členy výkonného orgánu ani zástupci právnické osoby, která je členem výkonného orgánu.

Článek 8

Členství

1.Členské státy zajistí, aby každý člen evropského přeshraničního sdružení měl jeden hlas.

2.Členské státy zajistí, aby členové evropského přeshraničního sdružení nebyli osobně odpovědní za jednání nebo opomenutí evropského přeshraničního sdružení.

Kapitola 2

Práva a zakázaná omezení

Článek 9

Rovné zacházení

Každý členský stát zajistí, aby v žádném ohledu jeho činnosti nebylo s evropským přeshraničním sdružením zacházeno méně příznivě než s neziskovým sdružením ve vnitrostátním právu určeným podle čl. 4 odst. 4.

Článek 10

Nediskriminace

Členské státy zajistí, aby v rámci uplatňování této směrnice orgány veřejné moci nediskriminovaly žádnou skupinu nebo jednotlivce z jakýchkoli důvodů, jako je narození, věk, barva pleti, pohlaví a gender, sexuální orientace, genderová identita, zdravotní stav, přistěhovalecký nebo pobytový status, genetické rysy, jazyk, národnostní, etnický nebo sociální původ, politické či jakékoli jiné názory, fyzické nebo duševní postižení, příslušnost k národnostní menšině, majetek, rasa, náboženské vyznání nebo přesvědčení nebo jiný status.

Článek 11

Soudní přezkum

Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí příslušných orgánů na jejich území, která se dotýkají práv a povinností evropských přeshraničních sdružení nebo práv a povinností jiných osob v souvislosti s činností těchto sdružení, podléhala účinnému soudnímu přezkumu v souladu s článkem 47 Listiny základních práv Unie.

Článek 12

Jediný zápis do rejstříku

1.Členské státy zajistí, aby se evropské přeshraniční sdružení muselo zapsat do rejstříku pouze jednou. Zápis se provádí podle článků 18 a 19.

2.Členské státy nesmí požadovat, aby evropská přeshraniční sdružení zapsaná do rejstříku učinila prohlášení, poskytla informace, požádala o povolení k výkonu určitých činností nebo taková povolení získala, ledaže jsou takové požadavky:

a)stanoveny zákonem;

b)opodstatněny naléhavým důvodem obecného zájmu;

c)vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho, co je k dosažení uvedeného cíle nezbytné.

3.Odstavcem 1 nejsou dotčeny požadavky na učinění prohlášení, poskytnutí informací, vyžádání nebo získání povolení pro vykonávání konkrétních činností stanovených právem Unie nebo vnitrostátními předpisy provádějícími právo Unie.

   Článek 13    

Financování

1.Členské státy zajistí, aby mělo evropské přeshraniční sdružení bez ohledu na členský stát zápisu do rejstříku bezplatný a nediskriminační přístup k financování z veřejného zdroje v souladu s obecnými zásadami práva EU.

2.Členské státy neuloží žádná omezení možnosti evropského přeshraničního sdružení poskytovat nebo přijímat finanční prostředky, včetně darů, z jakéhokoli zákonného zdroje, s výjimkou případů, kdy jsou tato omezení:

a)stanovena zákonem;

b)opodstatněna naléhavým důvodem obecného zájmu;

c)vhodná k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho, co je k dosažení uvedeného cíle nezbytné.

Článek 14

Poskytování služeb a obchodování se zbožím

1.Členské státy zajistí, aby evropská přeshraniční sdružení mohla svobodně zřizovat, poskytovat a přijímat služby a uplatňovat volný pohyb zboží na vnitřním trhu v souladu s právem EU.

2.Aniž jsou dotčena ustanovení jiných právních aktů Unie, nestanoví členské státy pro činnosti uvedené v odstavci 1 žádná omezení, ledaže jsou tato omezení:

a)stanovena zákonem;

b)opodstatněna naléhavým důvodem obecného zájmu;

c)vhodná k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho, co je k dosažení uvedeného cíle nezbytné.

Článek 15

Zakázaná omezení

Členské státy zajistí, aby se na evropské přeshraniční sdružení nevztahoval žádný z následujících požadavků:

a)požadavky vycházející přímo či nepřímo ze státní příslušnosti nebo místa pobytu fyzických osob, které jsou členy evropského přeshraničního sdružení nebo jeho výkonného orgánu, s výjimkou případů stanovených touto směrnicí;

b)požadavek na fyzickou přítomnost členů evropského přeshraničního sdružení, jeho výkonného orgánu nebo jeho rozhodovacího orgánu jako podmínka pro platnost jakéhokoli zasedání;

c)požadavek mít ústřední správu nebo hlavní místo podnikání ve stejném členském státě, v němž má sídlo;

d)požadavek, aby hostitelský členský stát podřídil uznání evropského přeshraničního sdružení zapsaného do rejstříku v jiném členském státě podmínce vzájemnosti, pokud jde o uznávání svých evropských přeshraničních sdružení v tomto jiném členském státě;

e)požadavek, že evropské přeshraniční sdružení musí být zapsáno do rejstříku v domovském členském státě po určitou dobu, aby mohlo působit v hostitelském členském státě;

f)požadavek na povolení nebo schválení orgánem členského státu jako podmínka pro přijímání darů ze zdroje v rámci Unie;

g)následující omezení výkonu hospodářských činností, ať už vykonávaných pravidelně, nebo příležitostně:

–i) obecné zákazy výkonu hospodářských činností;

–ii) ustanovení umožňující evropským přeshraničním sdružením vykonávat hospodářské činnosti pouze tehdy, jsou-li takové činnosti spojeny s cíli popsanými v jejich stanovách;

–iii) požadavek, aby výkon hospodářské činnosti nebyl hlavním cílem nebo činností evropského přeshraničního sdružení.

Kapitola 3

Založení a zápis do rejstříku

Článek 16

Založení

1.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení vzniklo zápisem do rejstříku.

2.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení mělo nejméně tři zakládající členy.

3.Členské státy zajistí, aby zakládající členové vyjádřili svůj záměr zřídit evropské přeshraniční sdružení buď písemnou dohodou mezi sebou, nebo dohodou přijatou na ustavujícím zasedání evropského přeshraničního sdružení, která je zaznamenána v písemném zápisu; za tímto účelem tuto dohodu nebo zápis řádně podepíší zakládající členové.

Článek 17

Přeměna neziskových sdružení na evropské přeshraniční sdružení

1.Členské státy zajistí, aby se nezisková sdružení usazená v Unii mohla přeměnit na evropské přeshraniční sdružení v rámci téhož členského státu.

2.Členské státy zajistí, aby každou přeměnu schválil rozhodovací orgán přeměňujícího se subjektu.

3.Členské státy zajistí, aby přeměna nevedla ke zrušení neziskového sdružení, které se přeměňuje, ani ke ztrátě či přerušení jeho právní subjektivity.

4.Členské státy zajistí, aby všechna aktiva a pasiva byla převedena na nově vytvořené evropské přeshraniční sdružení.

5.Členské státy zajistí, aby přeměna nabyla účinku po zápisu nově vytvořeného evropského přeshraničního sdružení do rejstříku v souladu s článkem 19.

6.Členské státy zajistí, aby zápis týkající se neziskového sdružení, které se přeměnilo, byl vymazán z každého rejstříku.

Článek 18

Žádost o zápis do rejstříku

1.Členské státy zajistí, aby žádost o zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku byla podána příslušnému orgánu členského státu, v němž evropské přeshraniční sdružení zamýšlí mít své sídlo. K žádosti se přiloží následující dokumenty a informace poskytnuté v úředním jazyce tohoto členského státu nebo v jakémkoli jiném jazyce povoleném podle právních předpisů tohoto členského státu:

a)název evropského přeshraničního sdružení;

b)stanovy evropského přeshraničního sdružení;

c)poštovní adresa zamýšleného sídla a adresa elektronické pošty;

d)jména a adresy osob oprávněných zastupovat evropské přeshraniční sdružení při jednáních s třetími stranami a v soudních řízeních a veškeré další informace nezbytné k identifikaci uvedených osob v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a informace o tom, zda tak tyto osoby mohou činit samostatně, nebo zda jsou povinny jednat společně;

e)písemná dohoda zakládajících členů nebo zápis z ustavující schůze evropského přeshraničního sdružení obsahující takovou dohodu, řádně podepsaný zakládajícími členy, nebo rozhodnutí o přeměně uvedené v článku 17;

f)prohlášení členů výkonného orgánu, že nebyli vyloučeni z výkonu funkce člena správní rady ve srovnatelných orgánech neziskových sdružení nebo společností.

Členské státy nesmí vyžadovat jiné dokumenty nebo informace než ty, které jsou uvedeny v tomto odstavci.

2.Bez ohledu na odstavec 3 členské státy zajistí, aby byla žádost pro účely zápisu do rejstříku úplná, pokud obsahuje listiny a informace uvedené v odstavci 1.

3.Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy přijmout pravidla umožňující příslušnému orgánu požadovat dokumenty nebo informace nad rámec těch, které jsou uvedeny v odstavci 1, prostřednictvím písemného rozhodnutí určeného osobě oprávněné zastupovat evropské přeshraniční sdružení uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. d), v němž uvede řádně odůvodněnou obavu, že by cíle popsané ve stanovách evropského přeshraničního sdružení mohly být v rozporu s právem Unie nebo ustanoveními vnitrostátního práva, která jsou v souladu s právem Unie, jsou-li tyto dokumenty nebo informace nezbytné.

4.Členské státy zajistí, aby žádost o zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku mohla být podána online.

Článek 19

Postup zápisu do rejstříku

1.Členské státy zajistí, aby bylo evropské přeshraniční sdružení zapsáno do rejstříku do 30 dnů od podání úplné žádosti a platilo v celé Unii.

2.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán domovského členského státu neprodleně oznámil příslušným orgánům všech ostatních členských států jakýkoli nový zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku.

3.Pokud jsou informace poskytnuté pro účely zápisu do rejstříku neúplné nebo obsahují zjevné chyby, požádá příslušný orgán evropské přeshraniční sdružení, aby toto podání doplnilo nebo opravilo v přiměřené lhůtě, která není kratší než 15 dnů ode dne, kdy příslušný orgán kontaktuje osobu oprávněnou zastupovat evropské přeshraniční sdružení uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. d).

4.Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby po obdržení úplné žádosti podle odstavce 1 tohoto článku příslušný orgán žádost o zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku ověřil a aby ji zamítl pouze tehdy, pokud:

a)žádost nesplňuje požadavky stanovené v článku 3;

b)žádost není doplněna nebo opravena ve lhůtě stanovené v odstavci 3 tohoto článku;

c)totožnost právních zástupců evropského přeshraničního sdružení nemohla být ověřena nebo bylo zjištěno, že byla padělána;

d)příslušný orgán poté, co přijal rozhodnutí podle čl. 18 odst. 3 a posoudil všechny dokumenty a informace poskytnuté v reakci na toto rozhodnutí, rozhodne, že cíle popsané ve stanovách evropského přeshraničního sdružení by byly v rozporu s právem Unie nebo ustanoveními vnitrostátního práva, která jsou v souladu s právem Unie;

e)osoba oprávněná zastupovat evropské přeshraniční sdružení podle čl. 18 odst. 1 písm. d) nebo kterýkoli člen výkonného orgánu byl odsouzen za mimořádně závažný trestný čin.

Rozhodnutí o zamítnutí zápisu do rejstříku musí mít písemnou formu, musí být řádně odůvodněno a určeno osobě oprávněné zastupovat evropské přeshraniční sdružení podle čl. 18 odst. 1 písm. d).

5.Pokud příslušný orgán rozhodne o zamítnutí žádosti nebo nerozhodne do 30 dnů od podání úplné žádosti, členské státy zajistí, aby toto rozhodnutí nebo nevydání takového rozhodnutí podléhalo účinnému soudnímu přezkumu.

Článek 20

Rejstřík

1.Každý členský stát zřídí rejstřík pro účely zápisu evropských přeshraničních sdružení podle článku 19.

2.Členské státy zajistí, aby v rejstříku byly uchovávány a aktualizovány tyto dokumenty a informace:

a)stanovy evropského přeshraničního sdružení;

b)kopie osvědčení evropského přeshraničního sdružení podle článku 21;

c)jména a adresy osob oprávněných zastupovat evropské přeshraniční sdružení při jednáních s třetími stranami a v soudních řízeních a veškeré další informace nezbytné k identifikaci uvedených osob v souladu s platnými vnitrostátními právními předpisy a informace o tom, zda tak tyto osoby mohou činit samostatně, nebo zda jsou povinny jednat společně;

d)likvidace a zrušení evropského přeshraničního sdružení.

3.Členské státy zajistí, aby evropská přeshraniční sdružení informovala příslušný orgán jejich domovského členského státu o změnách informací uchovávaných v rejstříku do 30 dnů od takové změny.

4.Členský stát zajistí, aby v online verzi rejstříku byly zveřejněny tyto informace:

a)osvědčení evropského přeshraničního sdružení podle článku 21;

b)likvidace evropského přeshraničního sdružení;

c)zrušení evropského přeshraničního sdružení.

5.Členské státy zajistí, aby dokumenty a informace uvedené v odstavci 4 nebyly veřejně přístupné déle než šest měsíců po zrušení evropského přeshraničního sdružení.

6.Členské státy zajistí, aby osobní údaje nebyly uchovávány v rejstříku po zrušení evropského přeshraničního sdružení po dobu delší než dva roky.

Článek 21

Obsah osvědčení evropského přeshraničního sdružení

1.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány vydaly osvědčení evropského přeshraničního sdružení, a to jak v digitální, tak v tištěné podobě, do pěti dnů od zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku. Členské státy zajistí, aby bylo osvědčení evropského přeshraničního sdružení uznáno jako doklad o zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku. Osvědčení evropského přeshraničního sdružení obsahuje tyto informace:

a)jedinečné číslo zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku a dvoupísmenný kód země domovského členského státu;

b)datum zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku;

c)datum přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení;

d)název evropského přeshraničního sdružení;

e)poštovní adresa sídla a adresa elektronické pošty evropského přeshraničního sdružení;

f)cíle evropského přeshraničního sdružení stanovené v jeho stanovách.

2.Po oznámení provedeném osobou oprávněnou zastupovat evropské přeshraniční sdružení, uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. d), že informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku se změnily, vydají členské státy do pěti dnů od oznámení těchto změn aktualizované osvědčení evropského přeshraničního sdružení, a to v digitální i tištěné podobě.

2)S cílem usnadnit používání osvědčení evropského přeshraničního sdružení ve všech členských státech, harmonizovat jeho formát a snížit administrativní zátěž jak pro příslušné orgány členských států, tak pro evropská přeshraniční sdružení, stanoví Komise prostřednictvím prováděcího aktu vzor osvědčení evropského přeshraničního sdružení a jeho technické specifikace. Uvedený prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

Kapitola 4

Mobilita

Článek 22

Přemístění sídla

1.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení mělo právo přemístit své sídlo z jednoho členského státu do druhého.

2.Členské státy zajistí, aby přemístění uvedené v odstavci 1 nevedlo ke zrušení evropského přeshraničního sdružení nebo k vytvoření nové právnické osoby v členském státě, do kterého se přemísťuje jeho sídlo. Členské státy zajistí, aby přemístěním sídla nebyla dotčena žádná aktiva nebo pasiva evropského přeshraničního sdružení existující před přemístěním, včetně jakýchkoli podmínek obsažených ve smlouvách, ani úvěry, práva a závazky.

3.Členské státy zajistí, aby přemístění nabylo účinku dnem zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku v domovském členském státě, do kterého se přemísťuje.

4.Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy zajistí, aby příslušný orgán členského státu, do něhož má evropské přeshraniční sdružení v úmyslu přemístit své sídlo, nepovolil přemístění v žádném z těchto případů:

a)pokud evropské přeshraniční sdružení nesplňuje požadavky čl. 3 odst. 1, 2 nebo 3;

b)pokud bylo přijato rozhodnutí uvedené v čl. 24 odst. 2 nebo bylo vydáno odůvodněné oznámení podle čl. 25 odst. 3;

c)existuje platební neschopnost;

d)pokud je vůči osobám oprávněným zastupovat evropské přeshraniční sdružení uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. d), kterémukoli členu výkonného orgánu nebo evropskému přeshraničnímu sdružení samotnému, stanoví-li tuto možnost vnitrostátní právní předpisy, vedeno řízení pro mimořádně závažný trestný čin v předchozím domovském členském státě.

Článek 23

Postup přemístění sídla

1.Aniž jsou dotčena platná ustanovení příznivější pro zaměstnance na základě vnitrostátního práva nebo práva Unie, členské státy zajistí, aby zaměstnanci evropského přeshraničního sdružení, kteří jsou ochotni přemístit jeho sídlo, byli o možném přemístění informováni a měli právo přezkoumat návrh rozhodnutí o schválení přemístění sídla uvedeného v odstavci 2 s dostatečným předstihem a nejpozději jeden měsíc před mimořádnou schůzí uvedenou v odstavci 2.

2.Členské státy zajistí, aby přemístění sídla muselo být přijato rozhodovacím orgánem evropského přeshraničního sdružení na mimořádné schůzi. Toto rozhodnutí se přijme dvěma třetinami hlasů, které představují alespoň polovinu všech členů.

3.Členské státy zajistí, aby rozhodovací orgán evropského přeshraničního sdružení podal žádost o přemístění sídla příslušnému orgánu členského státu, do kterého hodlá přemístit své sídlo, a informoval o této žádosti příslušný orgán svého domovského členského státu. Žádost musí obsahovat:

a)rozhodnutí rozhodovacího orgánu evropského přeshraničního sdružení o schválení přemístění;

b)osvědčení evropského přeshraničního sdružení;

c)navrhovanou adresu sídla evropského přeshraničního sdružení v členském státě, do kterého se přemísťuje;

d)stanovy evropského přeshraničního sdružení, případně s uvedením jeho nového názvu;

e)navrhované datum přemístění;

f)zprávu vysvětlující záruky pro věřitele a zaměstnance, je-li to relevantní podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

4.Členské státy mohou přijmout pravidla, která příslušnému orgánu členského státu, do kterého si evropské přeshraniční sdružení přeje přemístit své sídlo, umožní požádat o další dokumenty nebo informace nad rámec těch, které jsou uvedeny v odstavci 3, a to prostřednictvím písemného rozhodnutí určeného osobě oprávněné zastupovat evropské přeshraniční sdružení uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. d), v němž se uvede řádně odůvodněná obava, že cíle popsané ve stanovách evropského přeshraničního sdružení by byly v rozporu s ustanoveními vnitrostátního práva daného členského státu, pokud jsou tyto dokumenty nebo informace nezbytné k posouzení této záležitosti.

5.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán členského státu, kam má evropské přeshraniční sdružení v úmyslu přemístit své sídlo, byl oprávněn rozhodnout o žádosti o přemístění. Tento příslušný orgán je oprávněn žádost zamítnout pouze tehdy, pokud:

a)nejsou splněny požadavky stanovené v odstavci 2 tohoto článku;

b)žádost neobsahuje všechny náležitosti požadované podle odstavce 3;

c)nastane-li jedna ze situací uvedených v čl. 22 odst. 4;

d)příslušný orgán poté, co přijal rozhodnutí podle tohoto odstavce a posoudil všechny dokumenty a informace poskytnuté v reakci na toto rozhodnutí, rozhodne, že cíle popsané ve stanovách evropského přeshraničního sdružení by byly v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, které jsou v souladu s právem Unie.

6.Příslušný orgán přijme rozhodnutí uvedené v odstavci 5 tohoto článku do 30 dnů od obdržení žádosti o přemístění sídla uvedené v odstavci 3.

7.Bez ohledu na odstavec 6 členské státy zajistí, aby k přemístění došlo do 30 dnů od podání úplné žádosti.

8.Pokud jsou informace poskytnuté pro účely přemístění neúplné nebo obsahují zjevné chyby, požádá příslušný orgán evropské přeshraniční sdružení o doplnění nebo opravu předložených informací v přiměřené lhůtě, která není kratší než 15 dnů ode dne, kdy příslušný orgán kontaktuje osobu oprávněnou zastupovat evropské přeshraniční sdružení uvedenou v čl. 18 odst. 1 písm. d).

9.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán nového domovského členského státu zapsal evropské přeshraniční sdružení do rejstříku a aktualizoval osvědčení evropského přeshraničního sdružení, pokud jde o skutečnosti uvedené v čl. 21 odst. 1.

10.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán domovského členského státu po přemístění sídla neprodleně informoval příslušné orgány ostatních členských států o přemístění sídla. Po obdržení tohoto oznámení vymaže příslušný orgán předchozího domovského členského státu evropské přeshraniční sdružení z rejstříku.

Kapitola 5

Zrušení

Článek 24

Dobrovolné zrušení

1.Členské státy zajistí, aby evropské přeshraniční sdružení bylo zrušeno pouze na základě rozhodnutí jeho členů a pouze v případech, kdy:

a)je dosaženo cíle evropského přeshraničního sdružení;

b)uplynula doba, na kterou bylo založeno;

c)z jakéhokoli důvodu v souladu s jeho stanovami.

2.Členské státy zajistí, aby rozhodovací orgán evropského přeshraničního sdružení byl oprávněn zrušit evropské přeshraniční sdružení pouze rozhodnutím přijatým na mimořádné schůzi dvěma třetinami hlasů představujícími alespoň polovinu celkového počtu členů.

Členské státy zajistí, aby po likvidaci evropského přeshraničního sdružení podle článku 28 příslušný orgán vymazal evropské přeshraniční sdružení z rejstříku až po dokončení likvidace a aby příslušné informace v systému IMI byly odpovídajícím způsobem aktualizovány.

Článek 25

Nucené zrušení

1.Odchylně od čl. 26 odst. 1 členské státy zajistí, aby příslušný orgán domovského členského státu mohl provést nucené zrušení evropského přeshraničního sdružení pouze za okolností a za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Členské státy mohou stanovit nucené zrušení evropského přeshraničního sdružení pouze na základě jednoho z těchto důvodů:

a)nedodržení neziskového účelu ze strany evropského přeshraničního sdružení;

b)vážné ohrožení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti způsobené činností evropského přeshraničního sdružení;

c)odsouzení evropského přeshraničního sdružení nebo členů jeho výkonného orgánu za závažný trestný čin.

3.Má-li příslušný orgán obavy, že existuje některý z důvodů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, podá evropskému přeshraničnímu sdružení písemně odůvodněné oznámení o svých obavách a poskytne mu přiměřenou lhůtu k poskytnutí odpovědí na tyto obavy.

4.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán v případě, že po řádném posouzení odpovědí evropského přeshraničního sdružení podle odstavce 3 tohoto článku rozhodl, že evropské přeshraniční sdružení musí být zrušeno, protože byl zjištěn některý z důvodů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, musel přijmout písemné rozhodnutí v tomto smyslu. Rozhodnutí o zrušení evropského přeshraničního sdružení může být přijato pouze v případě, že neexistují méně omezující opatření, která by mohla vyřešit obavy vyjádřené příslušným orgánem.

5.Členské státy zajistí, aby rozhodnutí uvedené v odstavci 4 tohoto článku bylo odůvodněné, podléhalo účinnému soudnímu přezkumu a nenabylo účinku v době, kdy probíhá soudní přezkum.

6.Členské státy zajistí, aby příslušný orgán o svém rozhodnutí informoval evropské přeshraniční sdružení a vymazal je včas z rejstříku, a to až po nabytí účinku rozhodnutí uvedeného v odstavci 4 a po dokončení likvidace evropského přeshraničního sdružení podle článku 26. Příslušný orgán oznámí příslušné informace příslušným orgánům členských států.

Článek 26

Likvidace v případě zrušení

1.Členské státy zajistí, aby zrušení evropského přeshraničního sdružení podle článků 24 a 25 vedlo k jeho likvidaci.

2.Členské státy zajistí, aby veškerá aktiva zrušeného evropského přeshraničního sdružení zbývající po odečtení finančních zájmů možných věřitelů byla převedena na neziskový subjekt, který vykonává podobnou činnost jako zrušené evropské přeshraniční sdružení, nebo aby byla aktiva převedena na místní orgán, který je povinen je použít pro činnost podobnou činnosti, kterou vykonávalo zrušené evropské přeshraniční sdružení.

Kapitola 6

Žádost a správní spolupráce

Článek 27

Příslušné orgány

1.Každý členský stát jmenuje příslušný orgán (dále jen „příslušný orgán“) odpovědný za uplatňování této směrnice.

2.Členské státy oznámí Komisi název příslušného orgánu určeného podle odstavce 1. Komise seznam určených příslušných orgánů zveřejní.

3.Členské státy oznámí Komisi v příslušných případech názvy a úkoly dalších příslušných orgánů zřízených nebo určených pro účely vnitrostátních pravidel platných pro nejvíce srovnatelné neziskové sdružení v rámci jejich vnitrostátního právního řádu určené podle čl. 4 odst. 4.

Článek 28

Správní spolupráce

1.Příslušné orgány členských států účinně a účelně spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc za účelem uplatňování ustanovení této směrnice.

2.Správní spolupráce a výměna informací mezi příslušnými orgány podle článku 17, článku 18, čl. 19 odst. 2, čl. 19 odst. 4, čl. 23 odst. 5, čl. 23 odst. 6, čl. 23 odst. 7, čl. 24 odst. 3, čl. 25 odst. 6 a článku 27 probíhá v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2012.

3.Členské státy zajistí, aby informace zaznamenané v systému IMI byly průběžně aktualizovány, a vzájemně se informují o změnách předchozích informací sdělených v souladu s nařízením (EU) č. 1024/2012.

Článek 29

Podávání zpráv  

Nejpozději do [sedmi let po uplynutí lhůty pro provedení] a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a uplatňování této směrnice. Za tímto účelem může Komise požádat členské státy, aby v míře umožněné digitálními nástroji sdílely souhrnné údaje týkající se evropských přeshraničních sdružení zapsaných do rejstříku na jejich území.

Kapitola 7

Závěrečná ustanovení

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 31

Provedení ve vnitrostátním právu

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do [dvou let od vstupu této směrnice v platnost.]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.  

2.Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.  

3.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních opatření vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.  

Článek 32

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 33

Určení

Tato směrnice je určena členským státům. 

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

x nové akce 

¨ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 49  

¨ prodloužení stávající akce 

¨ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

¨ Časově omezená doba trvání

–¨    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–¨    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

x Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 50   

x Přímé řízení Komisí

–x prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–¨     prostřednictvím výkonných agentur.

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–¨ EIB a Evropský investiční fond,

–¨ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–¨ veřejnoprávní subjekty,

–¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–¨ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–¨    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v  příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–¨    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–¨    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–¨    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

– počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨    na vlastní zdroje

¨    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ¨    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Dalšími právnickými osobami působícími v sociální ekonomice jsou družstva, vzájemně prospěšné společnosti (tj. vzájemné společnosti) a nadace.

(2)    V Irsku, Dánsku a Švédsku se sdružení řídí zásadami vypracovanými na základě doktríny a judikatury.    

(3)     Hospodářství ve prospěch lidí (europa.eu) .

(4)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“, COM(2021) 778 final.

(5)    Doporučení Rady ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky, COM(2023) 316 final ze dne 13. června 2023.

(6)    Pracovní dokument útvarů Komise: Příslušné daňové rámce pro subjekty sociální ekonomiky, SWD(2023) 211 final ze dne 13. června 2023.

(7)     Pracovní dokument útvarů Komise: Nediskriminační zdanění charitativních organizací a jejich dárců: zásady vyplývající z judikatury EU, SWD(2023) 212 final ze dne 13. června 2023.

(8)    Cílem pravidel EU v oblasti práva obchodních společností je poskytnout ochranu akcionářům a dalším stranám se zvláštním zájmem o společnosti, jako jsou zaměstnanci a věřitelé, zvýšit účinnost, konkurenceschopnost a udržitelnost podnikání v dlouhodobém horizontu a povzbudit podniky se sídlem v různých zemích EU ke vzájemné spolupráci. Tento právní rámec je doplněn o pravidla EU ohledně výkaznictví, auditu a transparentnosti.

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(10)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(11)    V posouzení dopadů bylo zjištěno, že na sdružení se ve většině členských států vztahuje zvláštní regulace. Obecně se jedná o komplexní právní předpisy, které podrobně upravují působení sdružení. Přeshraniční aspekty nezbytné pro mobilitu a činnosti sdružení však nejsou v žádném členském státě komplexně upraveny.

(12)    Návrh nařízení Rady o statutu evropského sdružení (91/273). Na základě článku 114 SFEU návrh upřesnil pravidla vytvoření, zápisu do rejstříku, založení, fungování, financování, zrušení, likvidace a platební neschopnosti sdružení. Návrh byl stažen v roce 2005.

(13)    Nařízení Rady (EHS) č. 2137/85 ze dne 25. července 1985 o evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) (Úř. věst. L 199, 31.7.1985, s. 1).

(14)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19).

(15)    Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (Úř. věst. L 206, 8.8.2009, s. 1).

(16)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).

(17)    Jejich potenciální oblasti činnosti a účel jsou omezeny příslušným nařízením.

(18)    Jsou otevřeny pouze zemím, mezivládním organizacím (ERIC) nebo orgánům členských států (ESÚS).

(19)     Evropa připravená na digitální věk (europa.eu) .

(20)    https://commission.europa.eu/aid-development-cooperation-fundamental-rights/your-rights-eu/eu-charter-fundamental-rights/application-charter/annual-reports-application-charter_en#ref-2022-report

(21)     Konference o budoucnosti Evropy, Zpráva o konečném výsledku , květen 2022.

(22)    Viz sdělení Komise o Evropské strategii pro univerzity ze dne 18. ledna 2022, COM(2022) 16 final a  iniciativa „Evropské univerzity“ .

(23)    Viz Výzva k předložení informací ze dne 16. února 2023.

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(26)     Jednotný trh – návrh legislativní iniciativy v oblasti přeshraničních činností sdružení (europa.eu) .

(27)    Například ve veřejné konzultaci (64 odpovědí) většina respondentů (tj. 73 %; 47 z 64 odpovědí) podpořila opatření EU k usnadnění přeshraniční činnosti sdružení na jednotném trhu.

(28)     A statute for European cross-border associations and non-profit organizations Potential benefits in the current situation (Statut pro evropská přeshraniční sdružení a neziskové organizace – potenciální přínosy současné situace) | Think Tank | Evropský parlament (europa.eu) .

(29)    Jak je uvedeno v oddílech 6 a 7 zprávy o posouzení dopadů.

(30)    Viz zpráva o posouzení dopadů, oddíl 6.3 „Možnost politiky 3: Vytvoření další vnitrostátní právní formy sdružení určené pro přeshraniční členství nebo přeshraniční účely nebo činnosti“, s. 64–67. Další objasnění a vysvětlení výpočtů číselných údajů uvedených v oddíle 6.3 (a dalších číselných údajů předložených v souvislosti s posouzením dopadů na podporu tohoto legislativního podnětu) lze nalézt v oddílech 2, 6, 7 a 8 zprávy o posouzení dopadů a v přílohách 3, 4 a 6 zprávy o posouzení dopadů.

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).

(32)    Číslo stanoviska

(33)    Statut evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. února 2022 obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací (2020/2026(INL)) (2022/C 342/17) (Úř. věst. C 342, 6.9.2022, s. 225).

(34)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“, COM(2021) 778 final.

(35)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. července 2022 o akčním plánu EU pro sociální ekonomiku (2021/2179(INI)).

(36)    Návrh doporučení Rady ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky, COM(2023) 316 final.

(37)    Pracovní dokument útvarů Komise, Příslušné daňové rámce pro subjekty sociální ekonomiky, SWD(2023) 211 final.

(38)    Pracovní dokument útvarů Komise, Nediskriminační zdanění charitativních organizací a jejich dárců: zásady vyplývající z judikatury EU, SWD(2023) 212 final.

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1).

(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 22).

(41)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(42)    COM(2022) 720.

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

(46)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 39).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (EIR 2105) (Úř. věst. L 141, 5.6.2015).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011).

(49)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(50)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(51)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(52)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(53)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(54)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(55)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(56)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(57)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(58)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.