EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.6.2023

COM(2023) 335 final

2023/0199(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu („STEP“) a mění směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2021/1058, nařízení (EU) 2021/1056, nařízení (EU) 2021/1057, nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) č. 223/2014, nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/523, nařízení (EU) 2021/695, nařízení (EU) 2021/697 a nařízení (EU) 2021/241

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Dlouhodobý závazek EU k ekologické a digitální transformaci a dopad na průmysl v EU

EU je atraktivním cílem udržitelných investic. Jednotný evropský trh přinesl za posledních 30 let velmi významné hospodářské výhody, přičemž EU dosahuje dlouhodobě HDP až o 9 % vyšší, než by byl bez jednotného trhu 1 . Evropský obchodní model je založen na otevřenosti a EU nabízí podnikatelsky příznivé prostředí. Evropský sociální model zajišťuje vysoce kvalitní a inkluzivní vzdělávání a odbornou přípravu, dobře fungující systémy sociální ochrany, jakož i ochranu veřejného zdraví a životního prostředí. Spolu se spravedlivou hospodářskou soutěží a jedinečným regulačním rámcem zaměřeným na souběžnou digitální a ekologickou transformaci a odolnost to pomáhá zajistit nezbytnou předvídatelnost pro investory.

V posledních letech bylo pro EU vodítkem pro její další směřování posilování konkurenceschopnosti a odolnosti ve strategických odvětvích a snižování závislostí evropského hospodářství prostřednictvím ekologické a digitální transformace. Díky NextGenerationEU 2 , stěžejnímu nástroji EU na podporu hospodářského oživení, se EU podařilo již v létě 2021 odstranit rozdíl oproti úrovni objemu výroby před pandemií. Prostředky směřující do souběžné ekologické a digitální transformace zvyšují konkurenceschopnost naší ekonomiky. Bezprecedentní úsilí členských států o provedení zásadních reforem zvyšuje odolnost EU.

Průmysl EU prokázal svou vnitřní odolnost, ale čelí problémům. Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil a dovedností, demografické změny, narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie COVID, rostoucí úrokové sazby a prudký nárůst nákladů na energie a cen vstupů zatěžují konkurenceschopnost průmyslu EU. Výzvou je i silná, ale ne vždy spravedlivá hospodářská soutěž na roztříštěném světovém trhu. Zavádění a rozšiřování některých kritických a nově vznikajících technologií ve strategických odvětvích v Unii bude mít zásadní význam pro využití příležitostí a splnění cílů ekologické a digitální transformace, aby se snížily strategické závislosti a usnadnily přeshraniční investice v rámci jednotného trhu. Proto je třeba okamžitě přijmout opatření na podporu vývoje nebo výroby kritických technologií v Unii nebo na ochranu a posílení jejich hodnotových řetězců v těchto oblastech: hluboké a digitální technologie, čisté technologie a biotechnologie. Unie musí rovněž řešit nedostatek pracovních sil a dovedností v těchto strategických odvětvích.

EU již předložila několik iniciativ na podporu svého průmyslu. Cílem průmyslového plánu Zelené dohody 3 je zvýšit konkurenceschopnost evropského průmyslu pro nulové čisté emise, zajistit potřebné objemy kritických surovin a podpořit rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Tento plán poskytuje příznivější prostředí pro rozšiřování výrobních kapacit EU v oblasti čistých technologií. Plán je založen na čtyřech pilířích: předvídatelném a zjednodušeném právním prostředí, rychlejším přístupu k financování, zlepšování dovedností a otevřeném obchodu pro odolné dodavatelské řetězce. S Evropským programem inovací 4 EU usiluje o to, aby se Evropa dostala do čela nové vlny deep tech inovací a začínajících podniků. Jedním z jejích hlavních cílů je zlepšit přístup evropských začínajících a rozvíjejících se podniků k financování, například mobilizací nevyužitých zdrojů soukromého kapitálu a zjednodušením pravidel pro kótování. Kromě toho Komise v březnu 2023 přijala nový dočasný krizový a transformační rámec pro státní podporu 5 . Členské státy mají větší flexibilitu při navrhování a provádění podpůrných opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro přechod ke klimatické neutralitě. Členské státy také v současné době mění své národní plány pro oživení a odolnost tak, aby zahrnovaly kapitoly REPowerEU 6 , což je zásadní příležitost k poskytnutí okamžité podpory společnostem a zvýšení jejich konkurenceschopnosti, aniž by vznikaly zbytečné strategické závislosti.

Zatímco tato řešení poskytují rychlou a cílenou podporu, EU potřebuje strukturálnější odpověď na investiční potřeby svého průmyslu. Jak dne 14. září 2022 uvedla předsedkyně von der Leyenová v projevu o stavu Unie 7 , je třeba zajistit, aby se budoucnost průmyslu rodila v Evropě. Společná evropská průmyslová politika navíc vyžaduje společné evropské financování 8 . Z toho vyplývá potřeba zřídit Platformu strategických technologií pro Evropu (dále jen „platforma STEP“). 

Platforma by měla pomoci zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií, jež jsou relevantní pro ekologickou a digitální transformaci, a to od technologií souvisejících s výpočetní technikou, včetně mikroelektroniky, kvantové výpočetní techniky a umělé inteligence, po biotechnologie a biovýrobu a technologie pro nulové čisté emise. Evropská rada uznala, že je třeba se touto otázkou zabývat, a doporučila „zajistit plnou mobilizaci dostupného financování a stávajících finančních nástrojů a využívat je flexibilněji, díky čemuž bude možné poskytovat včasnou a cílenou podporu ve strategických odvětvích, aniž by byly dotčeny cíle politiky soudržnosti“ 9 . Tímto způsobem by měla platforma STEP rovněž pomoci mobilizovat soukromý kapitál na podporu konkurenceschopnosti evropských podniků v oblasti těchto technologií na globální scéně, což následně povede k budování domácích kapacit.

Nejúčinnějším řešením je zařazení platformy STEP do jádra rozpočtu EU. Přechod ke klimatické neutralitě, odolnost a digitální technologie jsou již hlavními zásadami víceletého finančního rámce: 30 % z víceletého finančního rámce na období 2021–2027 ve výši 2 bilionů EUR, který zahrnuje programy obnovy NextGenerationEU, se vynakládá na opatření v oblasti klimatu a více než 20 % z Nástroje pro oživení a odolnost je určeno na digitální politiky. Kromě toho program Digitální Evropa podporuje zavádění digitálních technologií do podniků a veřejné správy a k občanům. Rozpočet EU je rovněž hlavním nástrojem EU, který podporuje jednotný trh a společný postup s přidanou hodnotou na úrovni EU, zajišťuje úspory z rozsahu, účinnost, solidaritu a vysílá jasný politický signál, že EU čelí výzvám společně.

Vytvoření platformy STEP je plně v souladu s ambicemi partnerů Evropy. Zákon Spojených států o snížení inflace povede do roku 2032 k mobilizaci více než 360 miliard USD (zhruba 330 miliard EUR). Cílem japonských plánů zelené transformace je získat až 20 bilionů JPY (zhruba 140 miliard EUR) 10 . Indie zavedla režim pobídek spojených s výrobou s cílem zvýšit konkurenceschopnost v odvětvích, jako jsou solární fotovoltaika a baterie. Spojené království, Kanada a mnoho dalších rovněž předložily své investiční plány v oblasti čistých technologií. Je důležité, aby všichni aktéři zajistili, že financování bude navrženo a prováděno co nejméně narušujícím způsobem. Posílení transparentnosti a projednávání průmyslových dotací na mezinárodní úrovni je stejně tak klíčové pro zachování a zlepšení stávajících – avšak neúplných – rovných podmínek, na nichž byla vybudována prosperita EU a celého světa.

Přehled rozpočtu EU na ekologickou a digitální transformaci

EU má k dispozici několik rozpočtových a mimorozpočtových fondů a programů, které podporují hluboké a digitální technologie, čisté technologie a biotechnologie. Mezi tyto nástroje patří zejména fondy politiky soudržnosti, Nástroj pro oživení a odolnost, Inovační fond, Program InvestEU, Evropský obranný fond a program Horizont Evropa:

–Politika soudržnosti podporuje ekologickou (110 miliard EUR) a digitální (36,6 miliardy EUR) transformaci v členských státech a regionech, včetně celkem 85 miliard EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS) a Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) – hlavních fondů EU v rámci politiky regionálního rozvoje – na podporu energetické transformace EU.

–Nástroj pro oživení a odolnost a REPowerEU, plán EU na dosažení nezávislosti Evropy na ruských fosilních palivech, nabízejí členským státům bezprecedentní možnosti financování ekologických a digitálních investic a reforem.

–Čerpání příjmů ze systému EU obchodování s emisemi (ETS) 11

–Modernizační fond (60 miliard EUR) poskytuje 13 členským státům, které využívají mechanismus, významnou podporu na urychlení jejich energetické transformace.

–Sociální klimatický fond (86 miliard EUR) poskytne členským státům významnou podporu na řešení důsledků ekologické transformace pro zranitelné skupiny.

–Inovační fond (43 miliard EUR) bude do roku 2030 poskytovat finanční prostředky na inovativní nízkouhlíkové technologie, včetně výroby těchto technologií, například na pomoc energeticky náročným průmyslovým odvětvím, na rozvoj zachycování a ukládání uhlíku, inovativní výrobu obnovitelné energie nebo ukládání energie.

–Program InvestEU přispívá k ekologické transformaci i k digitalizaci. Celkem 30 % záruky Programu InvestEU (tj. 7,8 miliardy EUR) a 60 % z oblasti týkající se udržitelné infrastruktury (5,9 miliardy EUR) přispívá k cílům v oblasti klimatu. Dále se očekává, že více než 2 miliardy EUR by mohly přispět na digitální cíle a více než 1 miliarda EUR na investice do biotechnologií a léčivých přípravků.

–Program Horizont Evropa, hlavní program EU pro výzkum a inovace, věnuje 20,2 miliardy EUR na výzkum a vývoj čistých technologií, 11,5 miliardy EUR na biotechnologie a léčivé přípravky a 19,3 miliardy EUR na digitální technologie.

–Program Digitální Evropa s celkovým rozpočtem 7,6 miliardy EUR poskytuje podporu na digitální technologie.

–Evropský obranný fond s rozpočtem 8 miliard EUR podporuje výzkum a vývoj špičkových a interoperabilních obranných technologií a vybavení.

EU sice na ekologickou i digitální transformaci poskytuje stabilní finanční prostředky, ale tyto prostředky jsou obecně rozděleny mezi různé výdajové programy a řídí se různými pravidly. Využití stávajících nástrojů a rámců řízení urychlí provádění a umožní mobilizovat vyšší částky finanční podpory. To je cílem platformy STEP.

Platforma strategických technologií pro Evropu (STEP)

Platforma STEP vytvoří nezbytné podmínky pro účinnější, efektivnější a cílenější využívání stávajících finančních prostředků EU a zároveň přispěje k dosažení rovných podmínek na jednotném trhu, a tím k zajištění soudržnosti. Pomůže rovněž nasměrovat stávající finanční prostředky na relevantní projekty a urychlit jejich provádění v dílčích oblastech, které budou označeny za klíčové pro vedoucí postavení Evropy. Volba zefektivnění a lepšího využití stávajících nástrojů před vytvořením zcela nového nástroje odpovídá výzvě Evropské rady a má tři hlavní výhody. Za prvé, časové hledisko. Vytvoření nového nástroje trvá minimálně 12 až 18 měsíců, zatímco spojení stávajících nástrojů je mnohem rychlejší. Pro příjemce finančních prostředků EU by to byla nesporná výhoda, protože by měli možnost rychleji těžit z výhod financování EU. Za druhé, přizpůsobení stávajících nástrojů by zvýšilo možnosti kombinování různých zdrojů financování jak v rámci přímého, tak sdíleného řízení, což by vedlo k účinnějšímu využívání zdrojů. A v neposlední řadě, stavět na těchto stávajících nástrojích bude jednodušší i pro předkladatele projektů a správce programů. Portál suverenity bude všechny informace o možnostech financování soustředit na jedno místo. Kromě toho omezí administrativní zátěž pro předkladatele projektů a správce programů a bude minimalizovat riziko překrývání jednotlivých nástrojů.

Platforma STEP by Unii umožnila rychle reagovat na rizika pro společnosti, které jsou pro hodnotové řetězce Unie klíčové, a vyvinout doplněk pro projekty prováděné ve více zemích, jako jsou významné projekty společného evropského zájmu, aby se zlepšil přístup všech členských států k těmto projektům, a tím se zajistila soudržnost, posílil jednotný trh a zabránilo se nerovnoměrné dostupnosti státní podpory.

Proto má platforma STEP tři cíle:

1.zajištění flexibility stávajících nástrojů;

2.posílení účinku stávajících nástrojů;

3.vytváření synergií mezi stávajícími nástroji.

Zajištění flexibility stávajících nástrojů pro lepší podporu významných investic

Fondy soudržnosti představují největší samostatnou politiku EU financovanou z rozpočtu EU. S cílem motivovat členské státy navrhuje Komise novou prioritu pro všechny hlavní fondy – Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Fond soudržnosti (FS) a Fond pro spravedlivou transformaci (FST). Komise rovněž navrhuje zpřístupnit tyto fondy velkým společnostem v méně rozvinutých a přechodových regionech, jakož i v rozvinutějších regionech členských států s HDP na obyvatele nižším, než je průměr EU, aby se uvolnily větší investice do cílových oblastí platformy STEP. Poskytnutím finančních pobídek v podobě vyššího předběžného financování a financování ze strany EU jsou členské státy motivovány k tomu, aby změnily priority svých programů. V rámci těchto fondů Komise rovněž navrhuje 30% předběžné financování v roce 2024, které by mělo motivovat k využívání finančních prostředků EU, a zvýšení financování ze strany EU na 100 % pro projekty platformy STEP. 

Kromě toho se navrhuje poskytnout členským státům další možnosti flexibility, aby mohly provádět programy politiky soudržnosti na období 2014–2020. Regulační rámec pro provádění programů politiky soudržnosti na období 2014–2020 a Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) již byly upraven tak, aby členským státům a regionům poskytl dodatečnou flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla politiky soudržnosti, a větší likviditu při řešení dopadů pandemie COVID-19 a válečné agrese na Ukrajině 12 . Aby mohla být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů. Proto se navrhuje prodloužit lhůty pro předložení závěrečné dokumentace pro období 2014–2020 o dvanáct měsíců. To by mělo pomoci členským státům, které budou čelit dodatečné pracovní zátěži spojené s revizí operačních programů pro účely platformy STEP.

S cílem motivovat členské státy, aby poskytly prostředky do Programu InvestEU, stěžejního programu EU na podporu investic do kritických průmyslových odvětví, navrhuje Komise zvýšit převody do Programu InvestEU z plánů pro oživení a odolnost ze 4 % na 10 %. Tato dodatečná flexibilita při využívání zdrojů členských států v rámci Programu InvestEU jim pomůže těžit ze zavedených struktur a znalostí trhu prováděcích partnerů InvestEU k výběru a financování nejslibnějších společností. Pokud se členský stát v tomto ohledu rozhodne převést prostředky do vnitrostátních složek Programu InvestEU na realizaci stávajícího finančního produktu InvestEU, který pro složku EU vyvinula Komise s prováděcími partnery Unie a mezinárodními prováděcími partnery, jako je skupina Evropské investiční banky a Evropská banka pro obnovu a rozvoj, tj. členský stát nepřichází při navrhování finančního produktu s vlastními podněty, takové rozhodnutí neznamená, že návrh finančního produktu je návrhem tohoto státu, a tudíž takové rozhodnutí samo o sobě nepředstavuje státní podporu. Tím není dotčena povinnost, že finanční nástroje Unie a rozpočtové záruky musí být v souladu s pravidly státní podpory podle čl. 209 odst. 2 písm. c) finančního nařízení.

Kromě toho Komise v zájmu usnadnění příspěvků souvisejících s Nástrojem pro oživení a odolnost do složky členského státu v Programu InvestEU a jejího využívání upraví technické pokyny k uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ podle nařízení (EU) 2021/241, aby zajistila, že finanční produkty prováděné v rámci Fondu InvestEU mohou případně uvádět, že nedochází k významnému poškozování environmentálních cílů stanovených v článku 17 nařízení (EU) 2020/852, a to uplatněním pravidel Programu InvestEU v kombinaci s politikami příslušného prováděcího partnera.

Kromě toho budou nové priority platformy STEP zahrnuty do Inovačního fondu, což je program financování zavádění technologií pro nulové čisté emise a inovativních technologií, Evropského obranného fondu, což je program financování výzkumu a vývoje obranných technologií, a Evropské rady pro inovace (ERI) v rámci programu Horizont Evropa, což je stěžejní evropský inovační program pro určování, vývoj a rozšiřování průlomových technologií. Kromě toho bude ERI moci poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr.

Kapitálová podpora pro odvětví platformy STEP

Společnosti, které hledají investice pro zahájení nebo rozšíření činnosti, musí překonat řadu vzájemně propojených problémů, od zajištění „trpělivého“ kapitálu až po přístup k důležitým sítím a kapacitám, pokud chtějí zůstat v Evropě a účinně konkurovat v současné vlně inovací.

Obrázek: Rizikový a rozvojový kapitál podle místa určení a stádia (2020 až 1. čtvrtletí roku 2023).

Zdroj: Globální rizikový a rozvojový kapitál – aktualizace pro 1. čtvrtletí roku 2023, Dealroom.

EU má dva hlavní nástroje, které poskytují kapitálovou podporu evropským společnostem, a to Program InvestEU a Evropskou radu pro inovace. Program InvestEU je stěžejní program EU, jehož cílem je urychlit soukromé investice do hospodářství EU. Prostředky z Fondu InvestEU jsou poskytovány prostřednictvím prováděcích partnerů, včetně Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF), kteří poskytují finanční produkty v podobě dluhové (včetně záruk), kapitálové a kvazikapitálové podpory společnostem a projektům působícím v odvětvích důležitých pro evropskou suverenitu.

EIF využívá zejména dva kapitálové produkty s celkovými zárukami EU ve výši 5,2 miliardy EUR a orientačním portfoliem ve výši 8,7 miliardy EUR, které se zaměřují na výzkum, vývoj, obchodní využití a rozšiřování čistých technologií nebo řešení environmentální udržitelnosti a projektů digitální a udržitelné infrastruktury. Od poloviny roku 2023 schválil EIF více než 100 investic do fondů, které by měly mobilizovat investice ve výši téměř 30 miliard EUR. EIB poskytuje kapitálovou podporu v rámci vysoce rizikových tematických a rizikových dluhových produktů, které se zaměřují mimo jiné na ekologickou transformaci, strategické digitální technologie a klíčové základní technologie.

Typy podpory, které lze za určitých podmínek prostřednictvím ERI poskytnout, zahrnují kombinované financování pouze ve formě grantu či pouze ve formě kapitálu. V souladu se stávajícími právními předpisy může být malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr a kterým již byla poskytnuta podpora pouze ve formě grantu, poskytnuta podpora pouze ve formě kapitálu. Tato iniciativa rozšiřuje tuto definici tím, že umožňuje poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr a které realizují průlomové a přelomové inovace v oblasti kritických technologií, bez ohledu na to, zda již dříve obdržely z nástroje ERI Accelerator jiné druhy podpory. Navrhované rozšíření by poskytovalo podporu pouze ve formě kapitálu vysoce rizikovým společnostem s vysokým potenciálem, které se zaměřují na investice v rozmezí 15 až 50 milionů EUR a urychlují kola financování se spoluinvestory v rozmezí 50 až 250 milionů EUR.

ERI byla zřízena v rámci programu Horizont Evropa s cílem určovat a rozšiřovat podporu průlomovým technologiím a inovacím se zaměřením na rizikovější začínající společnosti. Klíčovou složkou ERI je fond ERI, který je určen k podstupování rizik, která trh sám nepodstoupí, a vyplňuje kritickou mezeru ve financování deep tech společností. Fond ERI je plně funkční od podzimu 2022 a již učinil více než 130 investičních rozhodnutí. Nemůže však vyhovět potřebám rostoucího počtu společností, které vyžadují následná kola financování nebo vyšší částky investic. To platí zejména pro kritické a nově vznikající technologie, které jsou i nadále vysoce rizikové, ale zároveň vyžadují velké množství kapitálu, aby se dostaly na trh. Nová složka fondu ERI by splňovala potřeby vyšších investičních částek (nad 15 milionů EUR) a doplňovala by další finanční nástroje a produkty EU, včetně těch v rámci Programu Invest EU.

Poptávka po investicích do hlubokých technologií v Evropě zůstává vysoká – během prvních dvou let činnosti ERI bylo přijato více než 5 000 žádostí, které vedly k podpoře více než 400 společností. Z toho 245 společností bylo doporučeno pro jedinečnou kombinaci grantu, pro který se společnosti nemusejí vzdávat akcií ve své společnosti, a investice prostřednictvím ERI a 131 z těchto společností obdrželo investiční doporučení ve výši 5 milionů EUR nebo více. Odhaduje se, že přibližně 25 % společností, kterým byla z ERI přidělena investice přesahující 5 milionů EUR, bude potřebovat následné financování v průměrné výši 25–35 milionů EUR, což představuje 20–30 společností ročně 13 , které potřebují 0,5 až 1 miliardu EUR ročně.

Na základě současných zkušeností ERI by tato investice podporovaná EU přinesla až pětinásobek dodatečných soukromých investic, a významně by tak řešila mezeru na trhu. Bez další podpory by se mnoho z těchto společností mohlo přesunout mimo Evropu, aby získaly přístup k větším kolům financování, nebo by je mohli předstihnout konkurenti ze třetích zemí, kteří jsou lépe financováni.

Posílení účinku stávajících nástrojů pro urychlení významných investic

Pokud jde o zdroje, navrhuje se, aby byla přidělena dodatečná celková částka ve výši 10 miliard EUR na podporu stávajících a osvědčených investičních programů EU zaměřených na posílení investic v rámci platformy STEP při současném zachování cílů soudržnosti a přispění k rovným podmínkám na jednotném trhu, a to zajištěním zeměpisně vyváženého rozdělení projektů financovaných v rámci platformy STEP prostřednictvím příslušných mandátů zúčastněných programů s přihlédnutím k povaze některých prováděcích programů, která se řídí poptávkou.

Program InvestEU

Provádění je na dobré cestě, přičemž 85 % počáteční záruky již bylo smluvně ošetřeno s prováděcími partnery, což představuje 22,3 miliardy EUR. Rychlé čerpání záruky EU ukazuje velký zájem trhu o možnosti financování, které Program InvestEU nabízí. K tomu bude třeba posílit záruku EU o dalších 7,5 miliardy EUR, což vyžaduje doplnění finančních prostředků o 3 miliardy EUR se 40% mírou tvorby rezerv. Tato dodatečná záruka by měla být použita výhradně na projekty přispívající k prioritám platformy STEP a má potenciál uvolnit investice ve výši až 75 miliard EUR s průměrným multiplikátorem 10.

V rámci Programu InvestEU bude zřízena nová oblast politiky platformy STEP, která bude poskytovat dodatečný objem rozpočtových záruk pro prováděcí partnery, kteří budou zavádět dluhové (včetně záruk) a kapitálové finanční produkty pro společnosti, včetně malých a středních podniků, a projekty v odvětvích, které platforma STEP podporuje, včetně investic do výroby a dodavatelských řetězců. Program InvestEU podpoří další investice, zejména ze soukromého sektoru, tím, že bude řešit případy selhání trhu a suboptimální investiční situace v odvětvích, na něž se platforma STEP zaměřuje. Program InvestEU je již nyní schopen podporovat projekty spadající do významných projektů společného evropského zájmu ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU, a jeho posílení prostřednictvím páté oblasti politiky proto zvýší jeho možnosti v případě zásadních projektů v oblasti působnosti platformy STEP.

Evropská rada pro inovace

ERI je předním prostředkem pro poskytování předstartovního kapitálu rychle rostoucím začínajícím podnikům. Vzhledem ke svým odborným znalostem je ERI vhodná k posílení financování ve společnostech, které usilují o kapitál na rozšíření po první fázi inovace. Posílení rozpočtu o 0,5 miliardy EUR v kombinaci s 2,13 miliardy EUR z přerozdělení a zrušení přidělení prostředků na závazek umožní ERI poskytnout bezprecedentní kapitálové investice v objemu 15 až 50 milionů EUR. Při průměrném multiplikátoru 5 může být výsledkem 13 miliard EUR nové kapitálové podpory pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr.

Inovační fond

Inovační fond, který je financován z dražeb povolenek v rámci systému EU obchodování s emisemi, je jedním z největších programů financování v oblasti zavádění technologií pro nulové čisté emise a inovativních technologií na světě. Jeho cílem je uvést na trh průmyslová řešení pro dekarbonizaci Evropy a zaměřuje se na vysoce inovativní technologie a procesy. Cíl vytvořit správné finanční pobídky pro společnosti, aby investovaly do čistých technologií, a umožnit jim stát se globálními lídry v oblasti čistých technologií je plně v souladu s cíli platformy STEP. Aby bylo možné reagovat na rostoucí potřeby inovací a udržet konkurenceschopnost EU na světových trzích, měl by být Inovační fond navýšen o 5 miliard EUR. V souladu s cíli zajištění soudržnosti a podpory jednotného trhu a za účelem podpory ekologické transformace a vývoje čistých technologií v celé Unii se dodatečné finanční krytí zpřístupní prostřednictvím výzev k podávání návrhů otevřených subjektům z členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017. S ohledem na dosavadní zkušenosti by to mělo vést k celkovým investicím ve výši přibližně 20 miliard EUR.

Evropský obranný fond

Evropský obranný fond má zásadní význam pro zvyšování konkurenceschopnosti, inovací, účinnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, a přispívá tak k otevřené strategické autonomii. Podporuje také přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a spolupráci mezi podniky, výzkumnými středisky, vnitrostátními správními orgány, mezinárodními organizacemi a univerzitami v celé Unii, a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Aby bylo možné reagovat na rostoucí potřeby, měl by být Evropský obranný fond navýšen o 1,5 miliardy EUR. S ohledem na dosavadní omezené zkušenosti by to mělo vést k celkovým investicím ve výši přibližně 2 miliard EUR.

Celkově lze očekávat, že posílení výše uvedených čtyř programů a nástrojů (InvestEU, Evropská rada pro inovace, Inovační fond, Evropský obranný fond) povede k dalším investicím do kritických technologií, na něž se vztahuje platforma STEP, v přibližné výši 110 miliard EUR.

Poskytnutím finančních pobídek ve fondech politiky soudržnosti ve formě vyššího předběžného financování a spolufinancování dostávají členské státy impuls k tomu, aby přehodnotily priority svých programů. Díky každým 5 %, které se přeprogramují ve prospěch priorit platformy STEP, se uvolní zdroje ve výši 18,9 miliardy EUR, a to nad rámec 6 miliard EUR, které mají být vyplaceny z Fondu pro spravedlivou transformaci. Zvýšení stropu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost pro využívání zdrojů pro produkty InvestEU prostřednictvím jeho vnitrostátních složek poskytuje další flexibilitu pro členské státy ve výši 30 miliard EUR, které by mohly být pro tyto investice do suverenity k dispozici.

Celková odhadovaná částka nových investic prostřednictvím platformy STEP by mohla dosáhnout až 160 miliard EUR.

Vytváření synergií mezi nástroji pro lepší podporu významných investic

Pro přístup k těmto prostředkům budou moci společnosti a předkladatelé projektů využít nové veřejně přístupné internetové stránky (tzv. Portál suverenity). Tento portál bude poskytovat informace o relevantních možnostech financování v rámci probíhajících a nadcházejících výzev programů EU, které přispívají k cílům platformy STEP, a také pokyny a kontakty na poradenská centra.

Kromě toho bude projektům, které přispívají k cílům platformy STEP, udělena „Pečeť suverenity“ za předpokladu, že byl projekt posouzen a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení a pro zadání, stanovená ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa, programu EU4Health, Evropského obranného fondu nebo Inovačního fondu, a bez ohledu na to, zda projekt v rámci těchto nástrojů získal finanční prostředky. Tyto minimální požadavky na kvalitu budou stanoveny s cílem identifikovat vysoce kvalitní projekty. Tato pečeť nabízí jedinečnou příležitost navázat na platné vysoce kvalitní hodnoticí postupy v rámci uvedených nástrojů. Bude se používat jako značka kvality a pomůže projektům přilákat veřejné a soukromé investice tím, že osvědčí jejich přínos k cílům platformy STEP, a tím bude vodítkem pro účastníky trhu při jejich investičních rozhodnutích. Kromě toho bude pečeť podporovat lepší přístup k financování EU, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie. To by například umožnilo členským státům poskytovat podporu z EFRR a ESF+ projektům, kterým byla přímo udělena Pečeť suverenity, pokud dodrží platná pravidla státní podpory.

Komise rovněž pracuje na zajištění součinnosti mezi pravidly Inovačního fondu a pravidly státní podpory, aby byl zajištěn jednodušší proces. Komise dále sjednotí kritéria a zjednoduší postupy, aby zajistila, že rozhodnutí o státní podpoře bude přijato současně s rozhodnutím o financování z Inovačního fondu, pokud členský stát včas podá úplné oznámení. Tyto synergie se v současné době posuzují také u dalších vybraných nástrojů EU, včetně fondu ERI.

Komise bude rovněž konzultovat s členskými státy návrh, který by umožnil vyšší míru podpory prostřednictvím bonusu pro projekty v rámci platformy STEP v podporovaných regionech, aby se podpořil další hospodářský rozvoj a zároveň se zachovaly cíle soudržnosti.

Orgány odpovědné za programy spadající pod platformu STEP by měly být rovněž vyzvány, aby zvážily podporu pro strategické projekty určené v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a s aktem o kritických surovinách, které spadají do oblasti působnosti článku 2 nařízení, s výhradou dodržení platných pravidel státní podpory.

STEP – zaměření na investice

Aby byla platforma STEP úspěšná, měla by se zaměřit na několik málo dobře zacílených investičních oblastí. Platforma by měla zajistit a zachovat evropský náskok v oblasti kritických a nově vznikajících technologií a související výroby v těchto oblastech 14 : hluboké a digitální technologie, čisté technologie a biotechnologie. Rozsah platformy STEP by se proto zaměřil na špičkové technologie, které by podpořily ekologickou a digitální transformaci, a to jak na straně výroby, tak na straně hodnotových řetězců.

Hluboké a digitální technologie

Inovace, zejména nová vlna deep tech inovací, jsou evropskou odpovědí, jejímž cílem je snížení emisí skleníkových plynů, větší digitalizace našich ekonomik a zabezpečení dodávek potravin, energie a surovin pro Evropu. Deep tech inovace jsou založeny na špičkové vědě, technologiích a inženýrství, často kombinují pokrok ve fyzikální, biologické a digitální sféře a mají potenciál přinášet transformativní řešení globálních problémů. Tyto inovace mají potenciál podpořit inovace v celé ekonomice a společnosti, a změnit tak podnikatelské prostředí EU.

Evropský program inovací EU si již nyní klade za cíl, aby se Evropa dostala do čela nové vlny deep tech inovací a začínajících podniků. Jedním z jejích hlavních cílů je zlepšit přístup evropských začínajících a rozvíjejících se podniků k financování, například mobilizací nevyužitých zdrojů soukromého kapitálu a zjednodušením pravidel pro kótování.

Platforma STEP by dodala další rozměr závazku EU k plnění této agendy. EU bude řídit další financování a také určí jasný směr investic. To dále podpoří investice do hlubokých technologií v Evropě, což bude přínosem pro ekonomiky EU a společnost jako celek.

Digitální technologie mají zásadní vliv na konkurenceschopnost hospodářství EU jako celku, což zvyšuje efektivitu a inovace. Jejich přijetí a integrace v celém hospodářství bude mít zásadní význam pro celkovou konkurenceschopnost a produktivitu 15 . Aby si EU udržela vedoucí postavení v průmyslu, musí získat vedoucí úlohu v oblasti klíčových digitálních technologií.

Čisté technologie

Konkurenceschopnost EU v odvětví čisté energie zahrnuje schopnost vyrábět a využívat cenově dostupnou, spolehlivou a přístupnou čistou energii a konkurovat na světových trzích s čistou energií s celkovým cílem podpořit přechod ke klimatické neutralitě a přinést výhody hospodářství a lidem v EU. EU v současné době čelí technologickým i netechnologickým problémům, jako jsou vysoké ceny energie, narušení dodavatelského řetězce kritických surovin a nedostatek dovedností. Posílení konkurenceschopnosti odvětví čisté energie v EU přispěje ke zvýšení vedoucího postavení EU v oblasti technologií a k vytvoření odolnějšího, nezávislejšího, bezpečnějšího a cenově dostupnějšího energetického systému, který je pro řešení těchto problémů nezbytný. V této souvislosti Komise ve svém sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody představila komplexní plán na zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu pro nulové čisté emise a podporu rychlého přechodu ke klimatické neutralitě. Akt o průmyslu pro nulové čisté emise 16 zavádí rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise.

Od roku 2020 Evropská komise každoročně zveřejňuje zprávy o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti čistých technologií, které představují současný a předpokládaný stav různých technologií a řešení v oblasti čisté a nízkouhlíkové energie. Podle zprávy o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti za rok 2022 17 , kterou Komise zveřejňuje v souvislosti se správou energetické unie a rámcem pro opatření v oblasti klimatu, „rychlý rozvoj a zavádění technologií čisté energie pro domácnosti v EU je klíčem k nákladově efektivní, klimaticky šetrné a sociálně spravedlivé odpovědi na současnou energetickou krizi“. Zpráva rovněž potvrzuje, že stěžejní význam má více veřejných a soukromých investic do výzkumu a inovací v oblasti čisté energie, rozšířené a cenově dostupné zavádění. Klíčovou roli zde mají hrát regulační a finanční rámce EU. Spolu s prováděním Nového evropského programu inovací jsou pro vytvoření výkonného ekosystému EU v oblasti výzkumu a inovací a překlenutí nerovnováhy mezi výzkumem a inovacemi a uváděním na trh, a tudíž pro posílení konkurenceschopnosti EU zásadní programy financování EU, posílená spolupráce mezi členskými státy a průběžné sledování vnitrostátních činností v oblasti výzkumu a inovací.

Biotechnologie

Pro modernizaci evropského průmyslu jsou klíčové biotechnologie a biovýroba. Používají se v různých průmyslových odvětvích, například ve zdravotnictví a farmaceutickém průmyslu, zemědělství, odvětví materiálů a bioekonomice. Využití všech výhod biotechnologií může pomoci růstu hospodářství EU a zajistit nová pracovní místa a zároveň podpořit udržitelný rozvoj, veřejné zdraví a ochranu životního prostředí.

Pandemie COVID-19 prokázala význam biotechnologií, neboť výrobci vakcín sehráli klíčovou roli při zvrácení průběhu pandemie. A přestože je Evropa i nadále lídrem v oblasti inovací ve vědách o živé přírodě, její biotechnologický průmysl je stále oproti USA přibližně čtvrtinový, a to jak z hlediska počtu společností, tak z hlediska hodnoty rizikového financování 18 . Kromě toho je financování, v prvních fázích i později, v Evropě považováno za omezenější než v USA. To omezuje schopnost společností vkládat prostředky do větších diverzifikovaných investic a ponechává je v závislosti na jejich původních investorech.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Průmyslový plán Zelené dohody pro Evropu je plánem EU, jak zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost evropského průmyslu a podporovat rychlý přechod ke klimatické neutralitě. Jeho regulační složkou je akt o průmyslu pro nulové čisté emise. Cílem tohoto aktu je zajistit jednodušší a zrychlené vydávání povolení, prosazení evropských strategických projektů a vytváření norem na podporu rozšíření technologií na celém jednotném trhu. Doplňuje jej akt o kritických surovinách 19 , jenž má za cíl zajistit dostatečný přístup k materiálům, jako jsou vzácné zeminy, které jsou nezbytné pro výrobní technologie, jež jsou klíčové pro souběžnou transformaci. Dalším klíčovým nástrojem na podporu konkurenceschopnosti evropského průmyslu je evropský akt o čipech 20 . Jeho cílem je posílit odolnost Evropy v oblasti polovodičových technologií a aplikací a zvýšit podíl EU na celosvětovém trhu s mikročipy.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh rovněž přispěje k odolnosti a otevřené strategické autonomii EU tím, že posílí kapacitu EU, pokud jde o kritické technologie, včetně klíčových technologií souvisejících s energetikou, což má zásadní význam pro podporu rozvoje dalších odvětví hospodářství.

Opírá se o stávající politiky EU, které se snaží dosáhnout stejného cíle – od soudržnosti přes investice na obnovu až po financování výzkumu a inovací – a které se snaží podpořit evropské hospodářství a nasměrovat finanční prostředky EU do ekologické a digitální transformace.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

–Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Fondu soudržnosti (FS), zřízených podle nařízení (EU) 2021/1058 22 , Fondu pro spravedlivou transformaci (FST), zřízeného podle nařízení (EU) 2021/1056 23 , Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného podle nařízení 2021/1057 24 , nařízením (EU) 2021/1060 o společných ustanoveních 25 ,

–Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného podle nařízení (EU) 2021/241 26 ,

–Programu InvestEU, zřízeného podle nařízení (EU) 2021/523 27 ,

–programu Digitální Evropa, zřízeného podle nařízení (EU) 2021/694 28 , programu Horizont Evropa, zřízeného podle nařízení (EU) 2021/695 29 , Evropského obranného fondu, zřízeného podle nařízení (EU) 2021/697 30 , a Inovačního fondu, zřízeného podle směrnice 2003/87/ES 31 ,

–Platforma STEP bude rovněž prováděna v rámci programu EU4Health, který byl zřízen podle nařízení (EU) 2021/522 32 a jehož cílem je posílit vývoj biotechnologií v Unii.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Vzhledem k problémům s urychlením zavádění technologií pro nulové čisté emise a digitálních technologií pomáhá zásah na úrovni Unie koordinovat reakce na potřeby Unie v oblasti dodatečných výrobních kapacit a předcházet strukturální závislosti. Opatření na úrovni Unie může jednoznačně vést evropské aktéry ke společné vizi a prováděcí strategii. To je klíčové k dosažení úspor z objemu a šíře produkce a k vytvoření kritického množství nezbytného k rozšíření výroby ekologických a digitálních technologií v EU a zároveň k omezení roztříštěnosti úsilí, prohlubování nerovnováhy mezi regiony a sebepoškozující soutěže o dotace mezi členskými státy.

•Proporcionalita

Cílem návrhu je pomoci rozvíjet evropský ekosystém výroby technologií prostřednictvím opatření, která usnadní investice. Cílem je podpořit dlouhodobou konkurenceschopnost a inovační kapacitu evropského průmyslu prostřednictvím výrobních kapacit, snížení rizikovosti investic do strategických projektů, jakož i prostřednictvím začínajících podniků, rozvíjejících se podniků a malých a středních podniků.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

Článek 15 Listiny zakotvuje právo svobodné volby povolání a právo pracovat. Podpora konkurenceschopnosti evropského průmyslu zajistí hospodářský růst a zajistí, aby i nadále nabízel pracovní příležitosti občanům a obyvatelům Unie.

ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Výsledkem návrhu bude dodatečné předběžné financování, které bude vyplaceno v rámci FST v roce 2024 a které bude financováno z evropského nástroje na podporu oživení NextGenerationEU. Výsledkem bude také dodatečné předběžné financování, které bude vyplaceno v rámci EFRR, FS a ESF+ v roce 2024 na částky naplánované v rámci priorit vyčleněných na operace na posílení cílů platformy STEP. Dodatečné platby předběžného financování pro FST v roce 2024 budou financovány pouze z vnějších účelově vázaných příjmů a povedou k předsunutí prostředků na platby nástroje NextGenerationEU z roku 2026 na rok 2024. Všechny částky budou k dispozici jako vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 vyplývající z výpůjčních operací NextGenerationEU.

Dodatečné předběžné financování pro EFRR, FS a ESF+ v roce 2024 povede k předsunutí prostředků na platby na rok 2024 a v období 2021–2027 je rozpočtově neutrální. V návrhu rozpočtu se nepočítalo s dodatečným předběžným financováním. Komise bude monitorovat částky, které členské státy naplánovaly v rámci priorit určených na operace přispívající k cílům platformy STEP, a posoudí jejich dopad na potřeby plateb v souvislosti s globálním převodem v roce 2024. Částku vyplacenou jako dodatečné předběžné financování Komise zcela zúčtuje nejpozději při uzavření příslušných programů tak, aby se celková částka plateb provedených v rámci dotčených fondů tímto návrhem nezměnila. Navrhovaná úprava nevyžaduje změny ročních stropů víceletého finančního rámce pro závazky a platby podle přílohy I nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 a neznamená změny celkových platebních potřeb v programovém období 2021–2027.

Co se týče programu Horizont Evropa, návrh spočívá v posílení finančního krytí ERI o celkem 2,63 miliardy EUR:

–0,8 miliardy EUR se navrhuje přerozdělit ze zdrojů přidělených na II. pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 202[x]–2027,

–0,13 miliardy EUR z prostředků získaných z dřívějších operací pilotního projektu ERI Horizontu 2020,

–1,2 miliardy EUR, které jsou výsledkem úplného nebo částečného neuskutečnění výzkumných projektů podporovaných programem Horizont Evropa a jeho předchůdci, se navrhuje znovu zpřístupnit v souladu s čl. 15 odst. 3 finančního nařízení ve prospěch programu ERI Horizont Evropa a

–posílení rozpočtu o 0,5 miliardy EUR.

Kromě toho by měl být Inovační fond posílen o 5 miliard EUR, Evropský obranný fond o 1,5 miliardy EUR a Program InvestEU o 3 miliardy EUR, což by znamenalo záruku ve výši 7,5 miliardy EUR.

Celkové rozpočtové důsledky pro víceletý finanční rámec tedy činí 10 miliard EUR.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

–nařízení o společných ustanoveních: aktualizace přílohy I nařízení tak, aby obsahovala další oblasti intervence,

–Nástroj pro oživení a odolnost: označování a podávání zpráv na základě rozpisu odhadovaných výdajů Komise v souladu s čl. 29 odst. 3 uvedeného nařízení na investice související s cíli platformy STEP,

–Program InvestEU: monitorování výdajů Komisí,

–programy přímého řízení (Horizont Evropa, Inovační fond, Evropský obranný fond, program Digitální Evropa, program EU4Health): monitorování výdajů Komisí.

–Nástroje soudržnosti: změnu příloh nařízení o jednotlivých fondech, které obsahují ukazatele výkonnosti,

–Program InvestEU: změnu přílohy III nařízení o InvestEU, která obsahuje klíčové ukazatele výkonnosti a monitorování,

–Nástroj pro oživení a odolnost: spoléhání se na stávající rámec pro podávání zpráv,

–programy přímého řízení (Horizont Evropa, Inovační fond, Evropský obranný fond, program Digitální Evropa, program EU4Health): informace, jež má Komise shromáždit.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Tato změna má členským státům poskytnout dodatečnou flexibilitu, aby mohly provádět programy politiky soudržnosti na období 2014–2020, ENRF a Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD). Regulační rámec pro provádění programů na období 2014–2020 již byl upraven tak, aby členským státům a regionům poskytl dodatečnou flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla, a větší likviditu při řešení dopadů pandemie COVID-19 a válečné agrese na Ukrajině 35 . Aby mohla být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů. To souvisí i s tím, že členské státy budou muset zaměřit administrativní zdroje na revizi operačních programů směrem k platformě STEP.

Lhůta pro předložení této konečné žádosti o platbu by proto měla být prodloužena o dvanáct měsíců. Kromě toho by měla být lhůta pro předložení závěrečné dokumentace prodloužena o dvanáct měsíců, aby bylo možné provést nezbytné kontroly a audity umožňující řádné uzavření programů v rámci programového období 2014–2020. V zájmu zajištění řádného plnění rozpočtu EU a dodržování stropů plateb by platby, které mají být provedeny v roce 2025, měly být omezeny na 1 % finančních prostředků ze zdrojů víceletého finančního rámce na jeden program. Mělo by se vyjasnit, že dlužné částky, které přesahují strop 1 % prostředků programu na jeden fond na rok 2025, by nebyly vyplaceny v roce 2025 ani v následujících letech, ale byly by použity pouze na zúčtování předběžného financování. Přidělení nevyužitých částek na závazek se zruší v souladu s obecnými pravidly pro zrušení přidělení prostředků na závazek při ukončení.

Toto ustanovení vytváří novou oblast politiky (pátá oblast) zaměřenou na podporu investic platformy STEP v rámci Programu InvestEU a zohledňuje dodatečnou částku ve výši […] miliard EUR navrženou v souvislosti s přezkumem víceletého finančního rámce tím, že mění výši záruky EU pro účely platformy STEP. Změny mají rovněž zohledňovat rozměr Pečeti suverenity v Programu InvestEU, jak je vysvětleno v článku 4.

Navrhuje rovněž další flexibilitu a vyjasnění, aby bylo možné lépe dosahovat cílů této iniciativy. V souvislosti s kombinací portfolií se upřesňuje, že pokud je podpora z finančních nástrojů uvedených v čl. 7 odst. 1 kombinována ve finančním produktu v podřízené pozici vůči záruce EU podle tohoto nařízení a/nebo záruce EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017, mohou být ztráty, příjmy a vrácené prostředky a případné zpětně získané finanční prostředky rovněž rozděleny nikoli poměrným dílem. Cílem této změny je usnadnit součinnost mezi Programem InvestEU a ostatními programy Unie tím, že se zvýší flexibilita při navrhování operací kombinování zdrojů.

Aby se usnadnilo využívání složky členského státu, navrhuje se mírně prodloužit lhůtu pro uzavření záruční dohody z devíti na dvanáct měsíců od uzavření dohody o příspěvcích. Rovněž se mění pravidla pro členství v investičním výboru s cílem vyjasnit, že osoba, která nemá status stálého člena, může být zařazena maximálně do dvou složení, aby se uplatnil výběrový proces, který umožní rychlé sestavení investičního výboru pro novou pátou oblast politiky.

2023/0199 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu („STEP“) a mění směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2021/1058, nařízení (EU) 2021/1056, nařízení (EU) 2021/1057, nařízení (EU) č. 1303/2013, nařízení (EU) č. 223/2014, nařízení (EU) 2021/1060, nařízení (EU) 2021/523, nařízení (EU) 2021/695, nařízení (EU) 2021/697 a nařízení (EU) 2021/241

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 164, článek 173, článek 175 třetí pododstavec, článek 176, článek 177, článek 178, čl. 182 odst. 1 a čl. 192 odst. 1 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 36 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 37 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V posledních letech bylo pro EU vodítkem pro její další směřování posilování konkurenceschopnosti a odolnosti evropského hospodářství prostřednictvím ekologické a digitální transformace. Ekologická a digitální transformace, zakotvená v Zelené dohodě pro Evropu 38 a v Digitální dekádě 39 , podporuje růst a modernizaci hospodářství EU, otevírá nové obchodní příležitosti a pomáhá získat konkurenční výhodu na světových trzích. Zelená dohoda pro Evropu stanoví plán, jak učinit hospodářství Unie klimaticky neutrální a udržitelné spravedlivým a inkluzivním způsobem a přitom řešit výzvy související s klimatem a životním prostředím. Politický program Digitální dekáda 2030 navíc určuje jasný směr digitální transformace Unie a plnění digitálních cílů na úrovni Unie do roku 2030, zejména pokud jde o digitální dovednosti, digitální infrastruktury a digitální transformaci podniků a veřejných služeb.

(2)Průmysl EU prokázal svou vnitřní odolnost, ale čelí problémům. Vysoká inflace, nedostatek pracovních sil, narušení dodavatelských řetězců v důsledku pandemie COVID, rostoucí úrokové sazby a prudký nárůst nákladů na energie a cen vstupů zatěžují konkurenceschopnost průmyslu EU. Výzvou je i silná, ale ne vždy spravedlivá hospodářská soutěž na roztříštěném světovém trhu. EU již předložila několik iniciativ na podporu svého průmyslu, například průmyslový plán Zelené dohody 40 , akt o kritických surovinách 41 , akt o průmyslu pro nulové čisté emise 42 , nový dočasný krizový a transformační rámec pro státní podporu 43 a plán REPowerEU 44 . Zatímco tato řešení poskytují rychlou a cílenou podporu, EU potřebuje strukturálnější odpověď na investiční potřeby svých průmyslových odvětví, zajištění soudržnosti a rovných podmínek na jednotném trhu a snížení strategických závislostí EU.

(3)Zavádění a rozšiřování hlubokých a digitálních technologií, čistých technologií a biotechnologií v Unii bude mít zásadní význam pro využití příležitostí a splnění cílů ekologické a digitální transformace, čímž se podpoří konkurenceschopnost evropského průmyslu a jeho udržitelnost. Proto je třeba okamžitě přijmout opatření na podporu vývoje nebo výroby těchto technologií v Unii, na ochranu a posílení jejich hodnotových řetězců, čímž se sníží strategické závislosti Unie, a na řešení stávajícího nedostatku pracovních sil a dovedností v těchto odvětvích prostřednictvím odborné přípravy a učňovské přípravy a vytváření atraktivních a kvalitních pracovních míst dostupných pro všechny.

(4)Je třeba podporovat kritické technologie v těchto oblastech: hluboké a digitální technologie, čisté technologie a biotechnologie (včetně příslušných hodnotových řetězců kritických surovin), zejména projekty, společnosti a odvětví, které mají zásadní význam pro konkurenceschopnost a odolnost EU a jejích hodnotových řetězců. Hluboké technologie a digitální technologie by měly například zahrnovat mikroelektroniku, vysoce výkonnou výpočetní techniku, kvantové technologie (tj. výpočetní, komunikační a snímací technologie), cloud computing, edge computing a umělou inteligenci, technologie kybernetické bezpečnosti, robotiku, 5G a pokročilou konektivitu a virtuální realitu, včetně opatření souvisejících s hlubokými a digitálními technologiemi pro vývoj obranných a leteckých a kosmických aplikací. Čisté technologie by měly zahrnovat mimo jiné energii z obnovitelných zdrojů; skladování elektřiny a tepla; tepelná čerpadla; elektrizační soustavu; obnovitelná paliva nebiologického původu; udržitelná alternativní paliva; elektrolyzéry a palivové články; zachycování, využití a ukládání uhlíku; energetickou účinnost; vodík a jeho související infrastrukturu; inteligentní energetická řešení; technologie nezbytné pro udržitelnost, jako je čištění vod a odsolování; pokročilé materiály, jako jsou nanomateriály, kompozitní materiály a budoucí čisté stavební materiály a technologie pro udržitelnou těžbu a zpracování kritických surovin. Biotechnologie by měla zahrnovat technologie, jako jsou biomolekuly a jejich aplikace, léčivé přípravky a zdravotnické technologie důležité pro zdravotní bezpečnost, biotechnologie plodin a průmyslové biotechnologie, např. pro likvidaci odpadů a biovýrobu. Komise může vydat pokyny k dalšímu upřesnění rozsahu technologií v těchto třech oblastech považovaných za kritické v souladu s tímto nařízením, aby podpořila společný výklad projektů, společností a odvětví, které mají být podporovány v rámci příslušných programů s ohledem na společný strategický cíl. Kromě toho by technologie v kterékoli z těchto tří oblastí, které jsou předmětem významného projektu společného evropského zájmu schváleného Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU, měly být považovány za kritické a jednotlivé projekty v rámci takového významného projektu společného evropského zájmu by měly být způsobilé pro financování v souladu s příslušnými pravidly programu, pokud zjištěná mezera ve financování a způsobilé náklady ještě nebyly zcela pokryty.

(5)Posílení výrobní kapacity klíčových technologií v Unii nebude možné bez dostatečného počtu kvalifikovaných pracovníků. Ve všech odvětvích, včetně těch, která jsou považována za klíčová pro ekologickou a digitální transformaci, se však zvýšil nedostatek pracovních sil a dovedností, což ohrožuje vzestup klíčových technologií, a to i v souvislosti s demografickými změnami. Proto je nutné posílit aktivizaci většího počtu osob na trhu práce v příslušných strategických odvětvích, zejména prostřednictvím tvorby pracovních míst a učňovské přípravy pro mladé znevýhodněné osoby, zejména mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Tato podpora doplní řadu dalších opatření zaměřených na uspokojení potřeb v oblasti dovedností vyplývajících z této transformace, které jsou uvedeny v Evropské agendě dovedností 45 .

(6)Rozsah investic potřebných pro tento přechod vyžaduje plnou mobilizaci finančních prostředků dostupných v rámci stávajících programů a fondů EU, včetně těch, které poskytují rozpočtovou záruku na financování a investiční operace, a provádění finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů. Tyto prostředky by měly být rozdělovány flexibilněji, aby se včas a cíleně podpořily kritické technologie ve strategických odvětvích. Platforma strategických technologií pro Evropu (dále jen „platforma STEP“) by proto měla být strukturální odpovědí na investiční potřeby Unie tím, že pomůže lépe nasměrovat stávající finanční prostředky EU do kritických investic zaměřených na podporu vývoje nebo výroby kritických technologií, a to při zachování rovných podmínek na jednotném trhu, čímž se zachová soudržnost a bude se usilovat o zeměpisně vyvážené rozdělení projektů financovaných v rámci platformy STEP v souladu s mandáty příslušných programů.

(7)Platforma STEP by měla určit zdroje, které by měly být vynaloženy v rámci stávajících programů a fondů Unie, Programu InvestEU, programu Horizont Evropa, Evropského obranného fondu a Inovačního fondu. To by mělo být doprovázeno poskytnutím dalších finančních prostředků ve výši 10 miliard EUR. Z této částky by mělo být 5 miliard EUR použito na navýšení dotace Inovačního fondu 46 a 3 miliardy EUR na navýšení celkové částky záruky EU, která je k dispozici pro složku EU podle nařízení o InvestEU, na 7,5 miliardy EUR 47 , s přihlédnutím k příslušné míře tvorby rezerv. Mělo by být uvolněno 0,5 miliardy EUR na navýšení finančního krytí v rámci nařízení o programu Horizont Evropa 48 , které by mělo být odpovídajícím způsobem změněno; a 1,5 miliardy EUR do Evropského obranného fondu 49 .

(8)Pečeť suverenity by měla být udělena projektům, které přispívají k cílům platformy STEP, za předpokladu, že byl projekt posouzen a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení a pro zadání, stanovená ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa 50 , programu EU4Health 51 , Evropského obranného fondu nebo Inovačního fondu, a bez ohledu na to, zda projekt v rámci těchto nástrojů získal finanční prostředky. Tyto minimální požadavky na kvalitu budou stanoveny s cílem identifikovat vysoce kvalitní projekty. Tato pečeť by měla být používána jako značka kvality, která pomůže projektům přilákat veřejné a soukromé investice tím, že potvrdí jejich přínos k cílům platformy STEP. Kromě toho bude pečeť podporovat lepší přístup k financování EU, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie.

(9)Za tímto účelem by mělo být možné vycházet z posouzení provedených pro účely jiných programů Unie v souladu s články 126 a 127 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 52 , aby se snížila administrativní zátěž pro příjemce finančních prostředků Unie a podpořily investice do prioritních technologií. Za předpokladu, že členské státy dodržují ustanovení nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost 53 , by měly zvážit, zda při přípravě a navrhování svých plánů pro oživení a odolnost a při rozhodování o investičních projektech, které mají být financovány z jejich podílu v Modernizačním fondu, nezahrnout i opatření oceněná Pečetí suverenity. Pečeť suverenity by Komise měla zohlednit také v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a kontroly politiky podle článku 23 nařízení o InvestEU. Kromě toho by prováděcí partneři měli být povinni přezkoumat projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti v souladu s čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení. Orgány odpovědné za programy spadající pod platformu STEP by měly být rovněž vyzvány, aby zvážily podporu pro strategické projekty určené v souladu s aktem o průmyslu pro nulové čisté emise a s aktem o kritických surovinách, které spadají do oblasti působnosti článku 2 nařízení a na něž se mohou vztahovat pravidla o kumulativním financování.

(10)Komise by měla zřídit nové veřejně přístupné internetové stránky (tzv. Portál suverenity), které by poskytovaly informace o dostupné podpoře pro společnosti a předkladatele projektů, kteří hledají finanční prostředky na investice v rámci platformy STEP. Za tímto účelem by měl přístupným a uživatelsky přívětivým způsobem zobrazovat možnosti financování investic v rámci platformy STEP, které jsou k dispozici v rozpočtu EU. Měly by zde být informace o přímo řízených programech, jako je Horizont Evropa, program Digitální Evropa, EU4Health a Inovační fond, a také o dalších programech, jako je Program InvestEU, Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti. Portál suverenity by měl navíc pomoci zviditelnit investice v rámci platformy STEP u investorů tím, že bude obsahovat seznam projektů, kterým byla udělena Pečeť suverenity. Portál by měl rovněž obsahovat seznam příslušných vnitrostátních orgánů odpovědných za kontaktní místa pro provádění platformy STEP na vnitrostátní úrovni.

(11)I když se platforma STEP opírá o přeprogramování a posílení stávajících programů na podporu strategických investic, je také důležitým prvkem pro testování proveditelnosti a přípravu nových intervencí jako kroku k vytvoření Evropského fondu suverenity. Hodnocení v roce 2025 posoudí relevanci provedených opatření a poslouží jako základ pro posouzení toho, zda je potřeba rozšířit podporu na strategická odvětví.

(12)Směrnice 2003/87/ES 54 by měla být změněna tak, aby umožňovala dodatečné financování s finančním krytím na období 2024–2027 ve výši 5 miliard EUR. Inovační fond podporuje investice do inovativních nízkouhlíkových technologií, což je oblast, která by měla být pokryta platformou STEP. Zvýšení objemu Inovačního fondu by proto mělo umožnit poskytovat finanční prostředky odpovídající cíli podporovat vývoj nebo výrobu kritických čistých technologií v Unii. V souladu s cíli zajištění soudržnosti a podpory jednotného trhu a za účelem podpory ekologické transformace a vývoje čistých technologií v celé Unii by mělo být dodatečné finanční krytí zpřístupněno prostřednictvím výzev k podávání návrhů otevřených subjektům z členských států, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.

(13)V zájmu rozšíření možností podpory investic zaměřených na posílení průmyslového rozvoje a posílení hodnotových řetězců ve strategických odvětvích by měla být rozšířena oblast působnosti podpory z EFRR stanovením nových specifických cílů v rámci EFRR, aniž by byla dotčena pravidla způsobilosti výdajů a výdajů souvisejících s klimatem stanovená v nařízení (EU) 2021/1060 55 a nařízení (EU) 2021/1058 56 . Ve strategických odvětvích by mělo být možné podporovat produktivní investice i do jiných podniků než jen malých a středních podniků, které mohou významně přispět k rozvoji méně rozvinutých a přechodových regionů, jakož i rozvinutějších regionů členských států s HDP na obyvatele pod průměrem EU. Řídicí orgány se vyzývají, aby podporovaly spolupráci mezi velkými podniky a místními malými a středními podniky, dodavatelskými řetězci, inovačními a technologickými ekosystémy. To by umožnilo podpořit celkovou schopnost Evropy posílit její pozici v těchto odvětvích tím, že by se všem členským státům umožnil přístup k těmto investicím, a tím by se zabránilo riziku zvyšování rozdílů.

(14)Rozsah podpory z fondu FST stanovený v nařízení (EU) 2021/1056 57 by měl být rozšířen i na investice velkých podniků do čistých technologií přispívajících k cílům platformy STEP, pokud jsou slučitelné s očekávaným příspěvkem k přechodu ke klimatické neutralitě, jak je stanoveno v plánech spravedlivé územní transformace. Podpora poskytovaná na tyto investice by neměla vyžadovat revizi plánu spravedlivé územní transformace, pokud by tato revize byla spojena výhradně s analýzou nedostatků odůvodňující investici z hlediska tvorby pracovních míst.

15)ESF+ 58 , který je hlavním fondem EU pro investice do lidí, poskytuje klíčový příspěvek na podporu rozvoje dovedností. Aby se usnadnilo využití tohoto fondu pro cíle platformy STEP, mělo by být možné využít ESF+ k pokrytí investic zaměřených na dosažení kvalifikované a odolné pracovní síly připravené na budoucí svět práce.

16)S cílem pomoci urychlit investice a zajistit okamžitou likviditu pro investice podporující cíle platformy STEP v rámci EFRR, ESF+ 59 a FST by měla být poskytnuta dodatečná částka mimořádného předběžného financování ve formě jednorázové platby s ohledem na priority vyhrazené na investice podporující cíle platformy STEP. Dodatečné předběžné financování by se mělo vztahovat na celý příděl pro FST vzhledem k potřebě urychlit jeho vynaložení a k silným vazbám FST na podporu členských států při dosahování cílů platformy STEP. Pravidla platná pro tyto částky mimořádného předběžného financování by měla být v souladu s pravidly platnými pro předběžné financování stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Kromě toho by měla být pro další motivaci k využívání těchto investic a pro zajištění jejich rychlejšího vynakládání k dispozici možnost zvýšené míry financování ze strany EU ve výši 100 % pro priority platformy STEP. Při provádění nových cílů platformy STEP jsou řídicí orgány vybízeny, aby uplatňovaly určitá sociální kritéria nebo podporovaly pozitivní sociální výsledky, jako je vytváření učňovské přípravy a pracovních míst pro mladé znevýhodněné osoby, zejména pro mladé osoby, které nejsou zaměstnané ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, uplatňování sociálních kritérií pro zadání podle směrnic o zadávání veřejných zakázek, pokud projekt realizuje subjekt, na který se vztahuje zadávání veřejných zakázek, a vyplácení příslušných mezd dohodnutých v rámci kolektivního vyjednávání.

(17)Nařízení o společných ustanoveních 60 by mělo být změněno tak, aby projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, mohly využívat lepšího přístupu k financování EU, zejména usnadněním kumulativního nebo kombinovaného financování z několika nástrojů Unie. Za tímto účelem by mělo být možné, aby řídicí orgány poskytovaly podporu z EFRR nebo ESF+ přímo na operace, kterým byla udělena Pečeť suverenity.

18)Regulační rámec pro provádění programů na období 2014–2020 byl v posledních letech upraven tak, aby členským státům a regionům poskytl dodatečnou flexibilitu, pokud jde o prováděcí pravidla, a větší likviditu při řešení dopadů pandemie COVID-19 a válečné agrese na Ukrajině. Aby mohla být tato opatření, zavedená na konci programového období, plně využita a provedena, vyžadují dostatek času a administrativních zdrojů, také v době, kdy členské státy zaměří své zdroje na revizi operačních programů na období 2021–2027 souvisejících s cíli platformy STEP. S cílem zmírnit administrativní zátěž programových orgánů a zabránit případné ztrátě finančních prostředků při ukončení z čistě administrativních důvodů by měly být v nařízení (EU) č. 1303/2013 61 a nařízení (EU) č. 223/2014 62 prodlouženy lhůty pro administrativní ukončení programů na období 2014–2020. Konkrétně by měla být lhůta pro předložení této konečné žádosti o platbu prodloužena o dvanáct měsíců. Dále by měla být prodloužena lhůta pro předložení závěrečných dokladů o dvanáct měsíců. V souvislosti s touto změnou je vhodné vyjasnit, že distribuce potravin a materiálu zakoupených do konce období způsobilosti (konec roku 2023) může pokračovat i po tomto datu. V zájmu zajištění řádného plnění rozpočtu EU a dodržování stropů plateb by platby, které mají být provedeny v roce 2025, měly být omezeny na 1 % finančních prostředků ze zdrojů víceletého finančního rámce na jeden program. Dlužné částky, které přesahují strop 1 % prostředků programu na jeden fond na rok 2025, by nebyly vyplaceny v roce 2025 ani v následujících letech, ale byly by použity pouze na zúčtování předběžného financování. Přidělení nevyužitých částek na závazek se zruší v souladu s obecnými pravidly pro zrušení přidělení prostředků na závazek při ukončení.

19)Program InvestEU je stěžejní program EU na podporu investic, zejména v oblasti ekologické a digitální transformace, a to proto, že poskytuje financování na základě poptávky, včetně mechanismů kombinování zdrojů financování, a technické pomoci. Tento přístup přispívá k přilákání dalšího veřejného a soukromého kapitálu. Vzhledem k vysoké tržní poptávce po záruce Programu InvestEU by měla být v rámci tohoto programu posílena složka EU, aby odpovídala cílům platformy STEP. Tím se mimo jiné posílí stávající možnost Programu InvestEU investovat do projektů, které jsou součástí významného projektu společného evropského zájmu, v rámci určených odvětví kritických technologií. Členské státy se navíc vyzývají, aby v rámci Programu InvestEU přispívaly do složky členského státu, a podpořily tak finanční produkty v souladu s cíli platformy STEP, aniž by byla dotčena platná pravidla státní podpory. Členské státy by měly mít možnost zahrnout do svých plánů pro oživení a odolnost jako opatření peněžní příspěvek pro účely složky členského státu v rámci Programu InvestEU na podporu cílů platformy STEP. Tento dodatečný příspěvek na podporu cílů platformy STEP by mohl dosáhnout až 6 % celkového finančního přídělu plánu pro oživení a odolnost do složky členského státu v rámci Programu InvestEU. Rovněž by měla být umožněna další flexibilita a uvedena vyjasnění, aby bylo možné lépe dosahovat cílů platformy STEP.

(20)Program Horizont Evropa je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací a jeho Evropská rada pro inovace (ERI) poskytuje podporu inovacím s potenciálně průlomovým a přelomovým charakterem a potenciálem růstu, které mohou být pro soukromé investory příliš riskantní. V rámci programu Horizont Evropa by měla být zajištěna další flexibilita, aby mohl nástroj ERI Accelerator poskytovat podporu pouze ve formě kapitálu malým a středním podnikům, včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým a středním podnikům a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr a realizují inovace v oblasti technologií podporovaných platformou STEP, a to bez ohledu na to, zda již předtím obdržely z nástroje ERI Accelerator jiné druhy podpory. Provádění fondu ERI je v současné době až na výjimečné případy omezeno na maximální výši investice na úrovni 15 milionů EUR a nelze do něj zahrnout následná kola financování ani vyšší částky investic. Kdyby byla povolena podpora pouze ve formě kapitálu pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, vyřešilo by to stávající mezeru na trhu s potřebou investic v rozmezí 15 až 50 milionů EUR. Zkušenosti navíc ukázaly, že částky vyčleněné na pilotní projekt ERI v rámci Horizontu 2020 nejsou plně využity. Tyto nevyužité prostředky by měly být poskytnuty pro účely nástroje ERI Accelerator v rámci programu Horizont Evropa. Nařízení o programu Horizont Evropa by mělo být rovněž změněno tak, aby zohledňovalo navýšení prostředků pro Evropský obranný fond.

(21)Evropský obranný fond je hlavním programem pro zvyšování konkurenceschopnosti, inovací, účinnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, který tak přispívá k otevřené strategické autonomii. Rozvoj obranných schopností je klíčový, neboť podporuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu při vyvíjení obranných produktů a nezávislost členských států jako koncových uživatelů těchto produktů. Dodatečné finanční krytí by proto mělo být poskytnuto na podporu akcí v oblasti hlubokých a digitálních technologií, které přispívají k vývoji obranných aplikací.

(22)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílení evropské suverenity, urychlení ekologické a digitální transformace Unie, zvýšení její konkurenceschopnosti a snížení strategických závislostí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

PLATFORMA STEP

Článek 1
Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu (dále jen „STEP“ nebo „platforma STEP“ nebo „platforma“) na podporu kritických a nově vznikajících strategických technologií.

Toto nařízení stanoví cíle platformy, výši finanční podpory, která je v rámci platformy k dispozici, a pravidla pro provádění Pečeti suverenity a Portálu suverenity a pro podávání zpráv o cílech platformy.

Článek 2
Cíle platformy STEP

1.V zájmu posílení evropské suverenity a bezpečnosti, urychlení ekologické a digitální transformace Unie a zvýšení její konkurenceschopnosti, snížení strategických závislostí, podpory rovných podmínek na jednotném trhu pro investice v celé Unii a prosazování inkluzivního přístupu k atraktivním a kvalitním pracovním místům sleduje platforma tyto cíle:

a)podporu vývoje nebo výroby kritických technologií v celé Unii nebo ochranu a posílení příslušných hodnotových řetězců v těchto oblastech:

i)hluboké a digitální technologie;

ii)čisté technologie;

iii)biotechnologie;

b)řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, které jsou kritické pro všechny druhy kvalitních pracovních míst, na podporu cíle podle písmene a).

2.Technologie uvedené v prvním pododstavci písmene a) se považují za kritické, pokud splňují alespoň jednu z těchto podmínek:

a)přináší na jednotný trh inovativní a špičkový prvek s významným hospodářským potenciálem;

b)přispívají ke snížení strategických závislostí Unie nebo jim předcházejí.

3.Pokud se významný projekt společného evropského zájmu schválený Komisí podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU týká některé z oblastí technologií uvedených v odst. 1 písm. a), považují se příslušné technologie za kritické.

4.Hodnotový řetězec pro výrobu kritických technologií uvedený v prvním odstavci se týká konečných produktů, jakož i klíčových komponent, specifických strojů a kritických surovin, které se primárně používají pro výrobu těchto produktů.

Článek 3
Finanční podpora 

1.Provádění platformy je podporováno zejména prostřednictvím:

a)záruky Unie uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/523 s orientační částkou ve výši 7 500 000 000 EUR. Tato záruka se provádí v souladu s nařízením (EU) 2021/523;

b)částky ve výši 500 000 000 EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 12 odst. 2 písm. c) bodě i) nařízení (EU) 2021/695. Tato částka musí být vynaložena v souladu s nařízením (EU) 2021/695;

c)částky ve výši 5 000 000 000 EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 10a odst. 8 šestém pododstavci směrnice 2003/87/ES. Tato částka bude vynaložena v rámci Inovačního fondu v souladu s pravidly čl. 10a odst. 8 směrnice 2003/87/ES a nařízením Komise v přenesené pravomoci [2019/856];

d)částky ve výši 1 500 000 000 EUR v běžných cenách finančního krytí uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) 2021/697. Tato částka musí být vynaložena v souladu s nařízením (EU) 2021/697.

2.Částky uvedené v odstavci 1 se použijí za účelem dosažení cílů uvedených v článku 2.

Článek 4
Pečeť suverenity a kumulativní financování

1.Komise udělí Pečeť suverenity každému opatření, které přispívá k dosažení některého z cílů platformy, pokud byla akce posouzena a splňuje minimální požadavky na kvalitu, zejména kritéria způsobilosti, kritéria pro vyloučení a pro zadání, stanovená ve výzvě k podávání návrhů podle nařízení (EU) 2021/695, nařízení (EU) 2021/694, nařízení (EU) 2021/697, nařízení (EU) 2021/522 nebo nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/856.

2.Pečeť suverenity lze používat jako značku kvality, zejména pro účely:

a)získání podpory na akci v rámci jiného fondu nebo programu Unie v souladu s pravidly platnými pro takový fond nebo program nebo

b)financování akce prostřednictvím kumulativního nebo kombinovaného financování s jiným nástrojem Unie v souladu s pravidly platných základních právních aktů.

3.Aniž jsou dotčena ustanovení uvedeného nařízení, členské státy při revizi svých plánů pro oživení a odolnost v souladu s nařízením (EU) 2021/241 považují za prioritu akci, které byla udělena Pečeť suverenity v souladu s odstavcem 1.

4.Při rozhodování o investičních projektech, které mají být financovány z jejich příslušných podílů na Modernizačním fondu v souladu s článkem 10d směrnice 2003/87/ES, členské státy považují za prioritu projekt na kritické čisté technologie, který získal Pečeť suverenity v souladu s odstavcem 1. Kromě toho se členské státy mohou rozhodnout poskytnout vnitrostátní podporu projektům s Pečetí suverenity, které přispívají k cíli platformy uvedenému v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě ii).

5.Podle nařízení (EU) 2021/523 bude Pečeť suverenity zohledněna v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu Evropské investiční banky a kontroly politiky podle čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení. Kromě toho prováděcí partneři přezkoumají projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity, pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti podle čl. 26 odst. 5 uvedeného nařízení.

6.Strategické projekty určené v souladu s [aktem o průmyslu pro nulové čisté emise] a [aktem o kritických surovinách] v oblasti působnosti článku 2, které obdrží příspěvek v rámci programů uvedených v článku 3, mohou rovněž obdržet příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů v rámci sdíleného řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Na takový příspěvek na strategický projekt se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na strategický projekt. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

7.    Udělením Pečeti suverenity a poskytnutím kumulativního financování nejsou dotčena platná pravidla státní podpory ani mezinárodní závazky Unie.

Článek 5
Monitorování provádění

1.Komise sleduje provádění platformy a měří dosahování jejích cílů stanovených v článku 2. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci platformy.

2.Monitorovací systém Komise zajistí, aby údaje pro monitorování provádění činností vykonávaných v rámci platformy a výsledky těchto činností byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

3.Komise podává zprávu o výdajích financovaných platformou. V případě potřeby podává zprávy o dosažených výsledcích v souvislosti s jednotlivými specifickými cíli platformy.

Článek 6
Portál suverenity

1.Komise zřídí specializované veřejně přístupné internetové stránky (dále jen „Portál suverenity“), které budou investorům poskytovat informace o možnostech financování projektů souvisejících s cíli platformy a tyto projekty zviditelňovat, zejména zobrazováním těchto informací:

a)probíhající a připravované výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek související s cíli platformy v rámci příslušných programů a fondů;

b)projekty, kterým byla udělena značka kvality „Pečeť suverenity“ v souladu s článkem 4;

c)projekty, které byly označeny za strategické projekty podle [aktu o průmyslu pro nulové čisté emise] a [aktu o kritických surovinách], pokud spadají do oblasti působnosti článku 2;

d)kontakty na příslušné vnitrostátní orgány určené v souladu s odstavcem 4.

2.Na Portálu suverenity se rovněž zobrazují informace o provádění platformy a v souvislosti s výdaji ze souhrnného rozpočtu Evropské unie podle článku 5 a dále ukazatele výkonnosti stanovené v rámci příslušných programů.

3.Portál suverenity bude spuštěn dne [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] a Komise jej bude pravidelně aktualizovat.

4.Do [tří měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] určí členský stát jeden příslušný vnitrostátní orgán, který bude působit jako hlavní kontaktní místo pro provádění platformy na vnitrostátní úrovni.

Článek 7
Výroční zpráva

1.Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění této platformy.

2.Výroční zpráva obsahuje konsolidované informace o pokroku dosaženém při provádění cílů platformy v rámci jednotlivých programů a fondů.

3.Výroční zpráva musí rovněž obsahovat tyto informace:

a)celkové výdaje platformy STEP vynaložené v rámci příslušných programů;

b)výkonnost platformy STEP na základě ukazatelů výkonnosti definovaných v rámci příslušných programů.

Článek 8
Hodnocení platformy

1.Do 31. prosince 2025 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě hodnoticí zprávu o provádění této platformy.

2.Hodnoticí zpráva posoudí zejména míru dosažení cílů, účinnost využití zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní z hlediska jejich potenciálního rozšíření.

3.Bude-li to vhodné, připojí se k hodnoticí zprávě návrh změn tohoto nařízení.

KAPITOLA 2

ZMĚNY

Článek 9

Změny směrnice 2003/87/ES [ETS]

Směrnice 2003/87/ES se mění takto:

1)V čl. 10a odst. 8 se doplňuje nový šestý pododstavec, který zní:

„Kromě povolenek uvedených v prvním až pátém pododstavci tohoto odstavce Inovační fond rovněž vynaloží finanční krytí na období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 ve výši 5 000 000 000 EUR v běžných cenách na podporu investic přispívajících k cíli platformy STEP uvedenému v čl. 2 písm. a) bodě ii) nařízení .../... 63 [nařízení o platformě STEP]. Toto finanční krytí je k dispozici na podporu investic pouze v členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.“

Článek 10

Změny nařízení (EU) 2021/1058 [nařízení o EFRR a FS]

Nařízení (EU) 2021/1058 se mění takto:

1)V čl. 3 odst. 1 písm. a) se doplňuje nový bod, který zní:

„vi) podpory investic přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... 64 [nařízení o platformě STEP].“

2)V čl. 3 odst. 1 písm. b) se doplňuje nový bod, který zní:

„ix) podpory investic přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě ii) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].“

3)V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Zdroje v rámci specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě vi) a písm. b) bodě ix) se plánují v rámci vyhrazených priorit odpovídajících příslušnému cíli politiky.

Komise na tuto prioritu vyplatí 30 % přídělu z EFRR, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení změny programu, jako mimořádné jednorázové předběžné financování nad rámec ročního předběžného financování programu stanoveného v čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060 nebo v čl. 51 odst. 2, 3 a 4 nařízení (EU) 2021/1059. Mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 31. prosince 2024 za předpokladu, že Komise přijme rozhodnutí o schválení změny programu do 31. října 2024.

V souladu s čl. 90 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 a čl. 51 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1059 se částka vyplacená jako mimořádné předběžné financování zúčtuje nejpozději s posledním účetním rokem.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako EFRR a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míry spolufinancování pro vyhrazené priority stanovené na podporu cílů platformy STEP zvyšují na 100 %.“

4)V čl. 5 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e) pokud přispívají ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 1 stanovenému v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě vi) nebo ke specifickému cíli v rámci cíle politiky 2 stanovenému v písm. b) bodě ix) uvedeného pododstavce v méně rozvinutých a přechodových regionech, jakož i v rozvinutějších regionech v členských státech, jejichž průměrný HDP na obyvatele je nižší než průměr EU-27 měřený ve standardech kupní síly (PPS) a vypočtený na základě údajů Unie za období 2015–2017.

Písmeno e) se použije na programy Interreg, pokud zeměpisné pokrytí programu v rámci Unie tvoří výhradně kategorie regionů uvedené v tomto písmenu.“

5)V článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:

„3a. S cílem přispět k dosažení specifického cíle v rámci cíle politiky 1 stanoveného v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) bodě vi) nebo v rámci cíle politiky 2 stanoveného v písm. b) bodě ix) uvedeného pododstavce podporuje EFRR také odbornou přípravu, celoživotní učení, rekvalifikaci a vzdělávací činnosti.“

6)V příloze I tabulce I se v rámci cíle politiky 1 doplňuje tento řádek:

7)V příloze I tabulce I se v rámci cíle politiky 2 doplňuje tento řádek:

8)V tabulce přílohy II se v rámci cíle politiky 1 doplňuje tento řádek:

9)V tabulce přílohy II se v rámci cíle politiky 2 doplňuje tento řádek:

Článek 11

Změny nařízení (EU) 2021/1056 [FST]

Nařízení (EU) 2021/1056 se mění takto:

1)Článek 2 se nahrazuje tímto:

„V souladu s čl. 5 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/1060 přispívá FST ke specifickému cíli, kterým je umožnit regionům a lidem řešit sociální, hospodářské a environmentální dopady transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a klimaticky neutrálního hospodářství Unie do roku 2050 v souladu s Pařížskou dohodou, a dopady této transformace na zaměstnanost. FST může také podpořit investice přispívající k cílům platformy STEP uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě ii) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].“

2)V čl. 8 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„FST může rovněž podporovat produktivní investice do jiných podniků než malých a středních podniků, které přispívají k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... 65 [nařízení o platformě STEP]. Tuto podporu lze poskytnout bez ohledu na to, zda byla analýza nedostatků provedena v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. h), a bez ohledu na její výsledek. Tyto investice jsou způsobilé pouze tehdy, pokud nevedou k přemístění ve smyslu definice v čl. 2 bodě 27 nařízení (EU) 2021/1060. Poskytnutí takové podpory nevyžaduje revizi plánu spravedlivé územní transformace, pokud by tato revize souvisela výhradně s analýzou nedostatků.“

3)V článku 10 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„4. Komise vyplatí 30 % přídělu z FST, včetně částek převáděných v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/1060, na daný program, jak je stanoveno v rozhodnutí o schválení programu, jako mimořádné jednorázové předběžné financování nad rámec ročního předběžného financování programu stanoveného v čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060. Mimořádné předběžné financování se vyplácí ode dne [vstupu tohoto nařízení v platnost].

V souladu s čl. 90 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 se částka vyplacená jako mimořádné předběžné financování zúčtuje nejpozději s posledním účetním rokem.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako EFRR a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míry spolufinancování pro vyhrazené priority stanovené na podporu cílů platformy STEP zvyšují na 100 %.“

Článek 12

Změny nařízení (EU) 2021/1057 [ESF+]

Nařízení (EU) 2021/1057 se mění takto:

1)Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 12a

Kromě předběžného financování programu podle čl. 90 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud Komise schválí změnu programu zahrnující jednu nebo více priorit vyhrazených na operace podporované z ESF+, které přispívají k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... 66 [nařízení o platformě STEP], provede mimořádné předběžné financování ve výši 30 % na základě přidělení prostředků na tyto priority. Mimořádné předběžné financování bude vyplaceno do 31. prosince 2024 za předpokladu, že Komise přijme rozhodnutí o schválení změny programu do 31. října 2024.

V souladu s čl. 90 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 se částka vyplacená jako mimořádné předběžné financování zúčtuje nejpozději s posledním účetním rokem.

V souladu s čl. 90 odst. 6 nařízení (EU) 2021/1060 se veškeré úroky z mimořádného předběžného financování použijí pro dotčený program stejným způsobem jako ESF+ a zahrnou se do účtů za poslední účetní rok.

V souladu s čl. 97 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se mimořádné předběžné financování nepozastavuje.

V souladu s čl. 105 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 zahrnuje předběžné financování, které má být zohledněno pro účely výpočtu částek, jejichž přidělení na závazek má být zrušeno, i vyplacené mimořádné předběžné financování.

Odchylně od článku 112 nařízení (EU) 2021/1060 se maximální míry spolufinancování pro vyhrazené priority stanovené na podporu cílů platformy STEP zvyšují na 100 %.“

Článek 13

Změny nařízení (EU) 2021/1060 [nařízení o společných ustanoveních]

Nařízení (EU) 2021/1060 se mění takto:

1)V článku 2 se bod 45 nahrazuje tímto:

„45) „pečetí excelence“ značka kvality udělená Komisí návrhu, která dokládá, že návrh, který byl posouzen ve výzvě k podávání návrhů v rámci nástroje Unie a u nějž se má za to, že splňuje minimální požadavky na kvalitu stanovené v daném nástroji Unie, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku dostupných rozpočtových prostředků na tuto výzvu k podávání návrhů, může získat podporu z jiných unijních nebo vnitrostátních zdrojů financování; nebo „Pečeť suverenity“ podle článku 4 nařízení .../... 67 [nařízení o platformě STEP].“

2)V čl. 14 odst. 5 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Není-li v souladu s čl. 10 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení o InvestEU do dvanácti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích se po vzájemné dohodě ukončí nebo prodlouží.“

3)V článku 49 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a. Pokud je podpora plánována pro cíle platformy STEP uvedené v článku 2 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], řídicí orgán zajistí, aby všechny informace, které mají být zveřejněny v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, byly rovněž předloženy Komisi ve formátu stanoveném v odstavci 4 tohoto článku ke zveřejnění na Portálu suverenity uvedeném v článku 6 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], včetně harmonogramu plánovaných výzev k podávání návrhů, který je aktualizován nejméně třikrát ročně, a dále odkaz na výzvy k podávání návrhů v den jejich zveřejnění.“

4)V příloze I tabulce 1 se doplňují nové řádky, které znějí:

5)V příloze I tabulce 6 se doplňuje tento řádek:

Článek 14

Změny nařízení (EU) č. 1303/2013 [nařízení o společných ustanoveních]

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:

1)V článku 135 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6. Odchylně od odstavce 2 je lhůta pro předložení konečné žádosti o průběžnou platbu za poslední účetní rok 31. červenec 2025. Poslední žádost o průběžnou platbu předložená do 31. července 2025 se považuje za konečnou žádost o průběžnou platbu za poslední účetní rok.

Částky z jiných zdrojů než z pomoci REACT-EU, které Komise uhradí jako průběžné platby v roce 2025, nepřesáhnou 1 % celkových finančních prostředků pro daný program z fondu, s výjimkou zdrojů REACT-EU. Částky, které by Komise měla vyplatit v roce 2025 a které přesahují toto procento, se nevyplatí a použijí se výhradně na zúčtování předběžných plateb při uzavření.“

2)V článku 138 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od lhůty stanovené v prvním pododstavci mohou členské státy předložit dokumenty uvedené v písmenech a), b) a c) za poslední účetní rok do 15. února 2026.“

Článek 15

Změna nařízení (EU) č. 223/2014 [FEAD]

Nařízení (EU) č. 223/2014 se mění takto:

1)V článku 13 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5. Závěrečnou zprávu o provádění operačního programu spolu se závěrečnými doklady, jak je stanoveno v článku 52, předloží členské státy nejpozději do 15. února 2026.“

2)V článku 22 se vkládá nový odstavec, který zní:

„2a. V případě nákladů hrazených podle čl. 26 odst. 2 písm. b), c), d) a e) se příslušné akce, které jsou hrazeny, provedou předložením konečné žádosti o průběžnou platbu za poslední účetní období v souladu s čl. 45 odst. 6.“

3)V článku 45 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6. Odchylně od odstavce 2 je lhůta pro předložení konečné žádosti o průběžnou platbu za poslední účetní rok 31. červenec 2025. Poslední žádost o průběžnou platbu předložená do 31. července 2025 se považuje za konečnou žádost o průběžnou platbu za poslední účetní rok.

Částky, které Komise uhradí jako průběžné platby v roce 2025, nepřesáhnou 1 % celkových finančních prostředků pro daný program. Částky, které by Komise měla vyplatit v roce 2025 a které přesahují toto procento, se nevyplatí a použijí se výhradně na zúčtování předběžných plateb při uzavření.“

4)V článku 48 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od lhůty stanovené v prvním pododstavci mohou členské státy předložit dokumenty uvedené v písmenech a), b) a c) za poslední účetní rok do 15. února 2026.“

Článek 16

Změny nařízení (EU) 2021/523 [InvestEU]

Nařízení (EU) 2021/523 se mění takto:

1)Článek 3 se mění takto:

a)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„h) podpoře investic přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... 68 [nařízení o platformě STEP].“;

b)v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e) podporu finančních a investičních operací souvisejících s oblastmi uvedenými v čl. 8 odst. 1 písm. e).“

2)Článek 4 se mění takto:

a)v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Záruka EU pro účely složky EU uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. a) činí 33 652 310 073 EUR v běžných cenách. Vytvoří se na ni rezervy v míře 40 %. Částka uvedená v čl. 35 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) se rovněž zohlední pro účely příspěvku k tvorbě rezerv vyplývající z této míry tvorby rezerv.“;

b)v odstavci 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Z částky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku se 18 827 310 073 EUR v běžných cenách přidělí na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2.“;

c)v odstavci 2 se čtvrtý pododstavec nahrazuje tímto:

„Orientační rozdělení záruky EU pro účely složky EU je stanoveno v příloze I tohoto nařízení. Komise se může případně odchýlit od částek uvedených v příloze I až o 15 % na každý cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) až e). O případných odchylkách Komise informuje Evropský parlament a Radu.“

3)V čl. 7 odst. 3 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce, pokud je podpora z finančních nástrojů kombinována ve finančním produktu v podřízené pozici vůči záruce EU podle tohoto nařízení a/nebo záruce EU stanovené nařízením (EU) 2015/1017, mohou být ztráty, příjmy a vrácené prostředky z finančních produktů podle odstavce 1 a případné zpětně získané finanční prostředky rovněž rozděleny nikoli poměrným dílem mezi finanční nástroje a záruku EU podle tohoto nařízení a/nebo záruku EU stanovenou nařízením (EU) 2015/1017.“

4)Článek 8 se mění takto:

a)v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:

„1.    Fond InvestEU působí prostřednictvím následujících pěti oblastí politiky, které se zaměřují na selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace v daných oblastech působnosti:“;

b)v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e)    oblasti politiky platformy STEP, která zahrnuje investice přispívající k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].“

5)V čl. 10 odst. 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Není-li do dvanácti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích uzavřena záruční dohoda, dohoda o příspěvcích se ukončí nebo prodlouží po vzájemné dohodě. Není-li do dvanácti měsíců od uzavření dohody o příspěvcích částka stanovená dohodou o příspěvcích plně vázána prostřednictvím jedné nebo více záručních dohod, tato částka se příslušným způsobem pozmění. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členskými státy podle ustanovení o použití EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti a ENRAF prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení (EU) 2021/1060 nebo podle ustanovení o použití EZFRV prostřednictvím Programu InvestEU obsažených v nařízení o strategických plánech SZP se opětovně použije v souladu s uvedenými nařízeními. Nevyužitá částka rezerv přiřaditelná k prostředkům přiděleným členským státem podle čl. 4 odst. 1 třetího pododstavce tohoto nařízení se vrátí tomuto členskému státu.“

6)V článku 13 se odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Skupině EIB se poskytne alespoň 75 % záruky EU v rámci složky EU, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 prvním pododstavci, což představuje alespoň 25 239 232 554 EUR. Skupina EIB poskytne souhrnný finanční příspěvek ve výši alespoň 6 309 808 138 EUR. Tento příspěvek se poskytne způsobem a formou usnadňujícími provádění Fondu InvestEU a plnění cílů stanovených v čl. 15 odst. 2.“

7)V článku 23 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. V rámci postupů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku Komise přihlédne ke všem Pečetím suverenity uděleným projektu podle článku 4 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP].“

8)V článku 24 se odstavec 2 mění takto:

a)první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Investiční výbor zasedá v pěti různých složeních odpovídajících pěti oblastem politiky podle čl. 8 odst. 1.“

b)pátý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Čtyři členové investičního výboru jsou stálými členy každého z pěti složení investičního výboru. Alespoň jeden ze stálých členů je odborníkem na udržitelné investice. Kromě toho jsou v každém z pěti složení dva odborníci se zkušenostmi s investicemi v odvětvích spadajících do odpovídající oblasti politiky. Členy investičního výboru přidělí do příslušného či příslušných složení řídicí rada. Osoba, která nemá status stálého člena, může být zařazena maximálně do dvou složení, pokud splňuje požadavky pro obě složení. Investiční výbor si zvolí ze svých stálých členů předsedu.“

9)V čl. 25 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„j)    poskytuje poradenskou podporu správcům kapitálových fondů působícím v oblastech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. e).“

10)V článku 26 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5. Kromě odstavce 4 prováděcí partneři dále přezkoumají projekty, kterým byla udělena Pečeť suverenity podle článku 4 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], pokud spadají do jejich zeměpisné působnosti a do oblasti jejich činnosti.“

11)V článku 35 se odstavec 5 mění takto:

„5. Odchylně od článku 16 druhého pododstavce tohoto nařízení mohou být finanční a investiční operace schválené prováděcím partnerem od 1. ledna 2023 do podpisu příslušné záruční dohody nebo dodatku ke stávající dohodě, která upravuje oblast politiky platforma STEP, kryty zárukou EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou uvedenou v čl. 23 odst. 1 nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 statutu EIB a v obou případech je schválí investiční výbor v souladu s článkem 24.“

12)V příloze I se doplňuje nové písmeno, které zní:

„e)    až 7 500 000 000 EUR na cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. e).“

13)V příloze II se doplňuje nový bod, který zní:

„16) rozšiřování, zavádění a rozsáhlá výroba kritických technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], jakož i příslušný hodnotový řetězec uvedený v čl. 2 odst. 4 uvedeného nařízení.“

14)V příloze III se vkládá nový bod, který zní:

„7a. PLATFORMA STEP

7a.1 Mobilizované investice podle technologických oblastí: i) hluboké a digitální technologie, ii) čisté technologie a iii) biotechnologie.

7a.2 Vytvořená nebo podpořená pracovní místa.

7a.2 Počet podpořených podniků podle technologických oblastí: i) hluboké a digitální technologie, ii) čisté technologie a iii) biotechnologie.“

Článek 17

Změny nařízení (EU) 2021/695 [Horizont Evropa]

Nařízení (EU) 2021/695 se mění takto:

1) Článek 12 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 86 623 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT a 9 453 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c). “;

b)v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:

„b) 46 628 000 000 EUR na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:

i) 6 775 000 000 EUR na klastr „Zdraví“;

ii) 1 350 000 000 EUR na klastr „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“;

iii) 1 276 000 000 EUR na klastr „Civilní bezpečnost pro společnost“;

iv) 13 229 000 000 EUR na klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;

v) 13 229 000 000 EUR na klastr „Klima, energetika a mobilita“;

vi) 8 799 000 000 EUR na klastr „Potraviny, biohospodářství, přírodní zdroje, zemědělství a životní prostředí“;

vii) 1 970 000 000 EUR na nejaderné přímé akce JRC;

c) 13 237 000 000 EUR na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož je určeno:

i) 10 052 000 000 EUR pro ERI;

ii) 459 000 000 EUR na evropské inovační ekosystémy;

iii) 2 726 000 000 EUR pro EIT;“.

2)V článku 46 se vkládá nový odstavec, který zní:

„4a. Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se zpětné úhrady včetně vrácených záloh, příjmy a nevyužité částky bez započtení poplatků a nákladů na kombinované financování ERI pilotního projektu ERI v rámci Horizontu 2020 považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 a 5 finančního nařízení. Časové omezení dvou let stanovené v čl. 209 odst. 3 druhém pododstavci finančního nařízení se použije ode dne vstupu nařízení .../... 69 [nařízení o platformě STEP] v platnost.“

3)V článku 48 se v prvním pododstavci doplňuje nové písmeno, které zní:

„d) podporu pouze ve formě kapitálu požadovanou pro rozšíření podpory malým a středním podnikům včetně začínajících podniků, které nemohou získat komerční úvěr, a malým společnostem se střední tržní kapitalizací, které nemohou získat komerční úvěr, včetně subjektů, které již obdržely podporu v souladu s písmeny a) až c), a které realizují průlomové a přelomové inovace, které nelze financovat komerčními úvěry, v oblasti kritických technologií uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], financované podle čl. 3 písm. b) uvedeného nařízení.“

Článek 18

Změny nařízení (EU) 2021/697 [nařízení o ERF]

Nařízení (EU) 2021/697 se mění takto:

1)Článek 4 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   V souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) 2021/695 finanční krytí pro provádění fondu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 9 453 000 000 EUR v běžných cenách.“;

b)v odstavci 2 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a) 3 151 000 000 EUR na výzkumné akce;

b) 6 302 000 000 EUR na vývojové akce.“;

c)doplňuje se nový odstavec 5:

„Částka 1 500 000 000 EUR v běžných cenách z částky uvedené v odstavci 2 se vyčlení na výzvy k podávání návrhů nebo na přidělování finančních prostředků na podporu investic přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v čl. 2 odst. 1 písm. a) bodě i) nařízení .../... 70 [nařízení o platformě STEP].“

Článek 19

Změny nařízení (EU) 2021/241 [nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost]

Nařízení (EU) 2021/241 se mění takto:

1)V článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3. Aniž je dotčen odstavec 2, mohou členské státy rovněž navrhnout, aby do jejich plánu pro oživení a odolnost byla jako odhadované náklady zahrnuta částka peněžního příspěvku pro účely složky členského státu podle příslušných ustanovení nařízení o InvestEU výhradně na opatření na podporu investičních operací přispívajících k cílům platformy STEP uvedeným v článku 2 nařízení .../... 71 [nařízení o platformě STEP]. Tyto náklady nesmějí překročit 6 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost a příslušná opatření stanovená v tomto plánu musí odpovídat požadavkům tohoto nařízení.“

2)V článku 29 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6. Před zahájením výzev k podávání návrhů nebo zadávacích řízení souvisejících s cíli platformy STEP, ve smyslu definice v článku 2 nařízení .../... [nařízení o platformě STEP], zpřístupní členské státy na Portálu suverenity podle článku 6 uvedeného nařízení tyto informace:

a)zeměpisnou oblast, které se výzva k podávání návrhů týká;

b)dotčené investice;

c)typ způsobilých žadatelů;

d)celkovou výši podpory ve výzvě;

e)datum zahájení a ukončení platnosti výzvy;

f)odkaz na internetové stránky, kde bude výzva zveřejněna.“

KAPITOLA 3

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 72  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

  Časově omezená doba trvání

–s platností od [DD.MM.]RRRR do 31. 12. 2030,

–Finanční dopad od roku 2023 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2023 do roku 2030 u prostředků na platby.

 Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 73   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

* z čehož částka v odhadované výši 130 milionů EUR účelově vázaných příjmů vyplývá z pilotního projektu Evropské rady pro inovace v rámci Horizontu 2020, jehož roční profil nelze předem znát.

* Dodatečné platby předběžného financování pro fond FST v roce 2024 budou financovány pouze z vnějších účelově vázaných příjmů a povedou k předsunutí prostředků na platby nástroje NextGenerationEU z roku 2026 na rok 2024. Další částky předběžného financování, které mají být vyplaceny v rámci EFRR, FS a ESF+, budou záviset na programových rozhodnutích členských států a budou plně financovány ze zdrojů VFR.

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v  příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

– vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky     

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Sdělení o 30. výročí jednotného trhu (COM(2023) 162 final).

(2)     https://next-generation-eu.europa.eu/index_cs  

(3)    Sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi (COM(2023) 62 final).

(4)    Sdělení o Novém evropském programu inovací (COM(2022) 332 final).

(5)    Sdělení o dočasném krizovém a transformačním rámci pro opatření státní podpory (Úř. věst. C 101, 17.3.2023, s. 3).

(6)    Nařízení (EU) 2023/435, pokud jde o REPowerEU (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).

(7)     https://state-of-the-union.ec.europa.eu/state-union-2022_cs  

(8)    Projev ze dne 4. prosince 2022, https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/speech_22_7487

(9)    Závěry Evropské rady ze dne 23. března 2023 (EUCO 4/23).

(10)    COM(2023) 62 final.

(11)    Na základě ceny uhlíku ve výši 80 EUR za tunu CO2 ekv.

(12)    Dodatečné zdroje pomoci REACT-EU plynoucí z nástroje NextGenerationEU zvýšily finanční prostředky dostupné v letech 2021 a 2022 (bez nutnosti vnitrostátního spolufinancování), aby se členským státům poskytla rychlá pomoc na zotavení z krize a odolné oživení. K dalším opatřením patří balíček Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) a iniciativa Podpora cenově dostupné energie (SAFE). Viz nařízení (EU) 2022/562, pokud jde o Akci v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 1), nařízení (EU) 2022/2039, pokud jde o flexibilní pomoc územím (FAST-CARE) (Úř. věst. L 275, 25.10.2022, s. 23), a nařízení (EU) 2023/435, pokud jde o REPowerEU (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1). 

(13)    Tento údaj vychází z finančních prostředků udělených z nástroje ERI Accelerator v období 2021–2022.

(14)    V souladu s Novým evropským programem inovací mají deep tech inovace potenciál podpořit inovace v celé ekonomice a společnosti. Sdělení o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU zdůraznilo čisté technologie, biotechnologie a digitální technologie jako klíčové oblasti, které budou v budoucnu důležité díky svému potenciálu vysokého růstu a vyšší produktivitě práce.

(15)    Sdělení o dlouhodobé konkurenceschopnosti EU: výhled po roce 2030 (COM(2023) 168 final).

(16)    Návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby produktů technologií pro nulové čisté emise (COM(2023) 161 final).

(17)    Zpráva o pokroku v oblasti konkurenceschopnosti technologií čisté energie (COM(2022) 643 final).

(18)    Gong J., Romet-Lemonne J-L., Houser B., „Bridging the gap between innovation and later-stage financing for biotech in Europe“, Nature Reviews Drug Discovery 22, 2023, s. 438–439.

(19)    Návrh nařízení, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin (COM(2023) 160 final).

(20)    Návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (COM(2022) 46 final).

(21)    Sdělení o balíčku „Fit for 55“ (COM(2021) 550 final) a doprovodné návrhy.

(22)    Úř. věst. L 224, 24.6.2021, s. 31.

(23)    Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1.

(24)    Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21.

(25)    Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(26)    Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17.

(27)    Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30.

(28)    Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1.

(29)    Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1.

(30)    Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149.

(31)    Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32.

(32)    Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1.

(33)    Zejména EFRR a FS (SWD(2018) 282 final), ESF+ (SWD(2018) 289 final), Program InvestEU (SWD(2018) 314 final) a Horizont Evropa (SWD(2018) 307 final).

(34)    SWD(2023) 161 final, SWD(2022) 187 final, SWD(2020) 176 final, SWD(2022) 147 final, SWD(2021) 247 final a SWD(2023) 68 final.

(35)    Dodatečné zdroje pomoci REACT-EU plynoucí z nástroje NextGenerationEU zvýšily finanční prostředky dostupné v letech 2021 a 2022 (bez nutnosti vnitrostátního spolufinancování), aby se členským státům poskytla rychlá pomoc na zotavení z krize a odolné oživení. K dalším opatřením patří balíček Akce v rámci politiky soudržnosti na podporu uprchlíků v Evropě (CARE) a iniciativa Podpora cenově dostupné energie (SAFE).

(36)    Úř. věst. C [...], [...], s. [...]

(37)    Úř. věst. C […], […], s. […]

(38)    Sdělení o Zelené dohodě pro Evropu (COM(2019) 640 final). Viz rovněž usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 a závěry Evropské rady ze dne 11. prosince 2020.

(39)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4).

(40)    Sdělení o průmyslovém plánu Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi (COM(2023) 62 final).

(41)    COM(2023) 160 final.

(42)    COM(2023) 161 final.

(43)    Sdělení o dočasném krizovém a transformačním rámci pro opatření státní podpory (Úř. věst. C 101, 17.3.2023, s. 3).

(44)    Nařízení (EU) 2023/435, pokud jde o REPowerEU (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).

(45)    Sdělení Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (COM(2020) 274 final).

(46)    Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v EU (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). 

(47)    Nařízení (EU) 2021/523, kterým se zavádí Program InvestEU (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(48)    Nařízení (EU) 2021/695, kterým se zavádí program Horizont Evropa (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(49)    Nařízení (EU) 2021/697, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 149).

(50)    Nařízení (EU) 2021/694, kterým se zavádí program Digitální Evropa (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1). 

(51)    Nařízení (EU) 2021/522, kterým se zavádí program pro činnost Unie v oblasti zdraví, program EU pro zdraví („EU4Health“) (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1). 

(52)    Nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1). 

(53)    Nařízení (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).  

(54)    Směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v EU (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32). 

(55)    Nařízení (EU) 2021/1060 o společných ustanoveních (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(56)    Nařízení (EU) 2021/1058 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 224, 24.6.2021, s. 31).

(57)    Nařízení (EU) 2021/1056, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 1).

(58)    Nařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(59)    Nařízení (EU) 2021/1057, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(60)    Nařízení (EU) 2021/1060 o společných ustanoveních (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159). 

(61)    Nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320). 

(62)    Nařízení (EU) č. 223/2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(63)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(64)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(65)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(69)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(70)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(71)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady …/… … [vložte úplný název a odkaz na Úřední věstník].

(72)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(73)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(74)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(75)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(76)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(77)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje nejsou podrobně uvedeny, ale jsou zahrnuty v celkových částkách uvedených v operačních položkách. Měly by zhruba odpovídat stejnému procentu ve srovnání se správními položkami jako v období 2021–2024.

(78)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje nejsou podrobně uvedeny, ale jsou zahrnuty v celkových částkách uvedených v operačních položkách. Měly by zhruba odpovídat stejnému procentu ve srovnání se správními položkami jako v období 2021–2024.

(79)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje nejsou podrobně uvedeny, ale jsou zahrnuty v celkových částkách uvedených v operačních položkách. Měly by zhruba odpovídat stejnému procentu ve srovnání se správními položkami jako v období 2021–2024.

(80)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje nejsou podrobně uvedeny, ale jsou zahrnuty v celkových částkách uvedených v operačních položkách. Měly by zhruba odpovídat stejnému procentu ve srovnání se správními položkami jako v období 2021–2024.

(81)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje nejsou podrobně uvedeny, ale jsou zahrnuty v celkových částkách uvedených v operačních položkách. Měly by zhruba odpovídat stejnému procentu ve srovnání se správními položkami jako v období 2021–2024.

(82)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(83)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(84)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(85)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(86)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(87)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(88)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.