EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 269 final

2023/0163(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2023) 147 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

V oblasti ochrany před protiprávními činy nařízení navrhuje pokračovat v pomoci, kterou agentura poskytuje Komisi při provádění nařízení (ES) č. 725/2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení.

Pokud jde o sledování polohy lodí a dohled na moři, je návrh v souladu s úkoly, které již agentura plní při provádění směrnice 2002/59/ES, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel.

Návrh je rovněž v souladu s úkoly, které Komisi ukládá nařízení (EU) 2019/1239, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu, jež agenturu zmocňuje, aby byla Komisi v těchto úkolech i nadále nápomocna.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Hlava VI (články 90 až 100) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví pravomoc EU přijímat ustanovení týkající se společné dopravní politiky, a EU má proto právo na základě této smlouvy jednat zřízením Evropské agentury pro námořní bezpečnost. Podle čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování EU může zákonodárce Unie stanovit příslušná ustanovení v námořní dopravě. Ustanovení čl. 91 odst. 1 písm. a) Smlouvy o fungování EU stanoví, že Unie má pravomoc v oblasti dopravy stanovit společná pravidla pro mezinárodní dopravu. Vzhledem k tomu by navrhované nařízení vycházelo z čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, který sloužil jako právní základ pro nařízení 1406/2002.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je plně dodržena vzhledem k tomu, že je potřeba zásahu EU, který by členským státům a Komisi pomohl dosáhnout požadované úrovně námořní bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a ochrany mořského prostředí v rámci EU.

Účinnost činností agentury je navíc uznávána již od zřízení agentury v roce 2002 a uznává se, že je zapotřebí zřídit decentralizovanou agenturu EU, která bude Komisi a členským státům nápomocna v příslušných oblastech politiky, neboť bez agentury EMSA by mnoho úkolů vyplývajících z právních předpisů EU v námořní oblasti nemohlo být splněno na stejné úrovni kvality nebo existuje riziko zdvojení činností členských států.

•Proporcionalita

Návrh je proporcionální, neboť představuje jediný způsob, jak dosáhnout nezbytných změn mandátu agentury.

Cílem opatření na úrovni EU není nahradit vnitrostátní opatření nebo orgány ani zpochybnit jejich důležitost. Návrh nezahrnuje nové úkoly agentury s výjimkou těch, které agentura přijala již v předchozích letech, aby byla Komisi a členským státům nápomocna při provádění příslušných oblastí politiky, jakož i nových úkolů vyplývajících z balíčku „Fit for 55“ a námořního balíčku. Návrh si proto klade za cíl lépe právně zohlednit stávající situaci.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Mandát agentury EMSA prošel dvěma externími hodnoceními, a to v roce 2008 a v roce 2017. První z nich dalo agentuře celkové kladné hodnocení a dospělo k závěru, že „zaplnila mezeru v oblasti námořní bezpečnosti v Evropské unii“ 7 . Předložilo soubor 11 doporučení, u nichž hodnocení z roku 2017 shledalo, že jsou plně prováděna. Druhé hodnocení, se zaměřením na období 2013–2016, znovu potvrdilo celkové kladné hodnocení agentury obsažené v předchozí studii a dospělo k závěru, že agentura EMSA zásadním způsobem přispívá k „bezpečnějšímu a lépe chráněnému námořnímu prostředí, jakož i ke zvýšené schopnosti členských států předcházet znečištění moří a reagovat na něj“ 8 .

I přes tato celkově pozitivní hodnocení bylo v hodnocení z roku 2017 zdůrazněno, že v budoucnu bude pravděpodobně nezbytné posílit mandát EMSA, což jí umožní lépe podporovat Komisi a členské státy a nepřímo i námořní průmysl. Celkově hodnocení z roku 2017 dospělo k závěru, že „přerušení nebo omezení mandátu agentury EMSA by mělo významný negativní dopad na námořní bezpečnost a ochranu před protiprávními činy v Evropě“ 9 .

V roce 2017 bylo rovněž provedeno zvláštní posouzení účinnosti a nákladové efektivnosti služeb agentury EMSA v reakci na znečišťování ropnými látkami 10 . Dospělo k závěru, že agentura EMSA náležitě plnila svůj mandát poskytovat operativní pomoc a podporu v oblasti boje proti znečištění ropnými látkami. Konkrétně bylo zjištěno, že činnosti agentury v tomto ohledu jsou nákladově efektivní ve srovnání s hospodářskými důsledky, které by vyplynuly z její nedostatečné schopnosti reagovat na únik ropy a zabránit mu v dosažení pobřeží. Z hodnocení vyplynul soubor doporučení ke zlepšení operativní reakce.

Komise rovněž provedla kontrolu účelnosti strategie EU pro námořní dopravu z roku 2009 (2018) 11 . Tento přezkum zdůraznil přínos EMSA pro zapojení EU do námořní dopravy, který vyplývá z poskytování vzdělávání, budování kapacit, technické pomoci a společných databází. Zpráva zejména zdůraznila přidanou hodnotu EMSA, pokud jde o její úlohu při provozování a podpoře rozvoje systémů na úrovni EU, jako jsou SafeSeaNet, THETIS a, byť v menší míře, databáze Evropské informační platformy pro námořní nehody (EMCIP) pro vyšetřování nehod. V této souvislosti bylo v rámci kontroly účelnosti doporučeno pokračovat v budování kapacit agentury EMSA s důrazem na podporu digitálních systémů, aplikací a databází agentury EMSA a investice do těchto systémů, aplikací a databází.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Hlavní konzultační činnosti na podporu tohoto návrhu byly tyto:

–Otevřená veřejná konzultace, kterou zorganizovala Komise, se uskutečnila v období od 28. března 2022 do 20. června 2022. Zapojení zúčastněných stran však bylo nízké, odpovědi předložilo pouze 15 respondentů.

–Dva cílené průzkumy zúčastněných stran s cílem shromáždit konkrétní informace, jeden ohledně seznamu možných úkolů, které mají být zahrnuty do nového mandátu, se 122 odpověďmi především od orgánů členských států, a druhý ohledně odhadované úspory nákladů při provádění úkolů na úrovni EU namísto jednotlivých členských států. První online průzkum probíhal od března 2022 do dubna 2022 a druhý od listopadu 2022 do prosince 2022.

–Celkem bylo provedeno 26 cílených rozhovorů se zástupci klíčových zúčastněných stran na úrovni EU, které uspořádal konzultant odpovědný za externí podpůrnou studii a které probíhaly s přestávkami v období od ledna 2022 do července 2022 za účelem získání odpovědí na žádosti o konkrétní informace.

–Dodavatel podpůrné studie provedl ve dnech 13. prosince 2021 a 4. března 2022 také dva pracovní semináře s odborníky z námořního odvětví, s nimiž konzultoval různé aspekty revize.

–Další cílené konzultační činnosti organizované Komisí s cílem konzultovat s členskými státy o politických opatřeních a potvrdit pokrok revize. Tyto činnosti se uskutečnily v rámci dvou zasedání Výboru EU pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (2. června 2022 a 29. listopadu 2022) a semináře s řediteli námořních orgánů členských států dne 17. května 2022.

–Stanoviska zúčastněných stran souzněla s potřebou lépe zohlednit současné úkoly agentury v jejím mandátu, který většina shledala zastaralý, zejména v oblastech udržitelnosti, dekarbonizace a digitalizace námořního odvětví.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Základní práva

Revize jako taková nemá žádný přímý dopad na základní práva. Údaje shromažďované agenturou a pro potřeby agentury jsou statistickými údaji, přičemž všechny shromážděné údaje jsou anonymizovány. Není proto dotčen článek 8 Listiny základních práv („ochrana osobních údajů“). Návrh se nedotýká ani jiných základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento legislativní návrh by měl dopad na rozpočet a personální potřeby agentury, které jsou v současnosti stanoveny ve víceletém finančním rámci (VFR) a které pro úkoly, jež by agentura měla plnit, nejsou dostatečné. Odhaduje se, že po zbytek období víceletého finančního rámce by byl zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 50,997 milionu EUR a přibližně 33 dodatečných pracovních míst, aby se zajistilo, že agentura bude mít nezbytné zdroje k prosazování svého revidovaného mandátu. Pro nové úkoly agentury navržené v tomto legislativním návrhu je proto nutné dodatečné finanční a personální posílení ve srovnání se zdroji vyčleněnými ve schváleném víceletém finančním rámci na období 2021–2027, který stanoví 2% roční navýšení příspěvku EU agentuře.

Rozpočtový dopad dodatečných finančních zdrojů pro agenturu bude vyvážen kompenzačním snížením z plánovaných výdajů v rámci okruhu 1 a měl by rovněž stabilizovat potřeby agentury v oblasti zdrojů v období 2021–2027. Agentura se rovněž zavázala k plánu interního přerozdělení, jež pokrývá některé z potřeb posílení úkolů navrhovaných v tomto návrhu, a to prostřednictvím interního přeskupení sedmi pracovních míst. Dříve, než Komise navrhne jakékoli další rozšíření úkolů vyžadujících dodatečné zdroje, bude s pomocí agentury nadále prověřovat činnosti a zdroje EMSA, aby se zajistilo, že i v budoucnu budou využity všechny možnosti přerozdělení v rámci agentury.

Podrobné výpočty týkající se dopadů na rozpočet a lidských a správních zdrojů potřebných pro realizaci tohoto návrhu jsou začleněny do legislativního finančního výkazu.

Dopad na rozpočet popsaný v tomto oddíle a v přiloženém legislativním finančním výkazu zahrnuje úplný dopad nového nařízení, kterým se zřizuje agentura EMSA a zrušuje nařízení (ES) č. 1406/2002, na rozpočet, a rovněž rozpočtový dopad i) revize směrnice 2009/21/ES o požadavcích na stát vlajky; ii) revize směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci; iii) revize směrnice 2009/18/ES o vyšetřování nehod a iv) revize směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí. Dopad těchto čtyř návrhů na rozpočet je podrobněji popsán v každém z příslušných legislativních finančních výkazů.

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Sledování a hodnocení mandátu agentury by bylo z velké části prováděno příslušnými mechanismy podle tohoto nařízení. Článek 41 stanoví hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a efektivnost agentury a jejích pracovních postupů a může se zabývat případnou potřebou změnit strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly agentury, jakož i finančními dopady každé takové změny. V návaznosti na toto hodnocení získá Komise údaje prostřednictvím svého zastoupení na zasedáních správní rady agentury a svého dohledu nad prací agentury, a to společně s členskými státy.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

KAPITOLA IV a KAPITOLA V (články 14 až 26) stanoví pravidla týkající se organizace agentury. Tato pravidla vycházejí z nařízení (ES) č. 1406/2002. Zaváděné změny pravidel v této kapitole reagují na provádění společného prohlášení Komise, Evropského parlamentu a Rady o decentralizovaných agenturách a společném přístupu (2012). Mezi hlavní změny patří zavedení mechanismu flexibility, pokud jde o různé žádosti o pomoc nebo provádění určitých úkolů, který správní radě umožní nejprve zvážit a analyzovat dostupné lidské a finanční zdroje v rámci ročního a víceletého plánování (článek 17), a zřízení výkonné rady (článek 21); současně dochází ke změně v anglickém názvu správní rady (z „administrative board“ na „management board“). Konkrétně:

Článek 14 vymezuje strukturu agentury. Články 15 až 20 stanoví složení, funkce a pracovní metody správní rady. Jsou vypracovány na základě článků 10 až 14 nařízení (ES) č. 1406/2002 a společného přístupu. Článek 17: „roční a víceleté pracovní programy“ je nový, samostatný článek o pracovních programech, který je v souladu se společným prohlášením považován za užitečný z hlediska větší jasnosti.

Článek 21 stanoví pravidla pro činnost výkonné rady, která podporuje správní radu a připravuje její zasedání.

Články 22 a 23 stanoví postup jmenování a povinnosti výkonného ředitele a vychází z článků 15 a 16 nařízení (ES) č. 1406/2002 a ze společného přístupu.

Článek 24 je opakováním článku 17 předchozího mandátu.

KAPITOLA VI (články 25 až 29) obsahuje finanční ustanovení. Tato ustanovení jsou přizpůsobena nejnovějším finančním nařízením 12 . Změny ve finančních ustanoveních oproti nařízení (ES) č. 1406/2002 jsou důsledkem provádění společného přístupu a nyní platných finančních pravidel pro decentralizované agentury EU. Provedené změny týkající se rozpočtových postupů, předkládání účtů a udělování absolutoria jsou nepodstatné. Hlavní změnu v porovnání s předchozím mandátem představuje článek 26, který by agentuře umožnil účtovat poplatky za některé úkoly. Bude na agentuře, aby později, jakmile bude toto nařízení použitelné, rozhodla, zda této možnosti využije, či nikoli, přičemž stanovení výše poplatku za služby poskytované třetím zemím a odvětví se provede prováděcím aktem, jak je dále stanoveno v článku 33.

KAPITOLA VII (články 30 až 31) obsahuje pravidla týkající se zaměstnanců.

KAPITOLA VIII (články 32 až 45) obsahuje obecná a závěrečná ustanovení. Změny oproti nařízení (ES) č. 1406/2002 jsou způsobeny prováděním společného přístupu a přizpůsobením novějším právním předpisům. Většina těchto ustanovení již byla zahrnuta do nařízení (ES) č. 1406/2002. Pro zavedení možnosti poplatků jsou nezbytné nové články 33 a 34 o postupu projednávání ve výborech.

Tato kapitola rovněž obsahuje přechodná ustanovení (článek 43), která agentuře EMSA umožní řádný přechod od předchozího mandátu na nový bez přerušení služeb.

2023/0163 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 13 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 14 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V Unii byla přijata řada legislativních opatření, které mají posílit námořní bezpečnost a ochranu před protiprávními činy, podpořit udržitelnost, mimo jiné předcházením znečištění, a dekarbonizaci lodní dopravy a usnadnit výměnu informací a digitalizaci námořního odvětví. Aby tyto právní předpisy byly účinné, měly by být v celé Unii řádně a jednotně uplatňovány. Tím by se zajistily rovné podmínky pro všechny, snížilo narušení hospodářské soutěže vyplývající z hospodářských výhod pro ty, kdo provozují nevyhovující lodě, a seriózní provozovatelé námořní dopravy by byli odměněni.

(2)Dosažení těchto cílů vyžaduje zásadní odbornou činnost řízenou specializovaným orgánem. Proto bylo v rámci druhého „balíčku Erika“ v roce 2002 nezbytné, v rámci stávajícího institucionálního rámce a s ohledem na povinnosti a práva členských států jakožto států vlajky, států přístavu a pobřežních států, zřídit evropskou agenturu za účelem zajištění vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí.

(3)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 15 byla zřízena Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „agentura“), aby byla Komisi a členským státům na úrovni Unie nápomocna při provádění právních předpisů v oblasti námořní bezpečnosti a zabránění znečištění prostřednictvím vhodných návštěv v členských státech za účelem monitorování příslušných právních předpisů, poskytování vzdělávání a budování kapacit.

(4)V návaznosti na zřízení agentury v roce 2002 se právní předpisy Unie v oblasti námořní bezpečnosti, udržitelnosti, prevence znečištění a ochrany před protiprávními akty výrazně rozšířily, což vedlo k pěti změnám mandátu agentury.

(5)Od roku 2013 agentura dále významně rozšiřovala své úkoly jednak prostřednictvím aktivace příslušných doplňkových úkolů stanovených v článku 2a nařízení (ES) č. 1406/2002, a jednak v reakci na žádosti o technickou pomoc Komisi a členským státům, zejména v oblasti dekarbonizace a digitalizace námořního odvětví. Přímý dopad na úkoly agentury mají rovněž změny směrnic Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES 16 , 2009/16/ES 17 , 2009/18/ES 18 a 2009/21/ES 19 . Uvedené směrnice upravují zejména plnění úkolů agentury v souvislosti se znečištěním z lodí, režimem státní přístavní inspekce na úrovni Unie, činnostmi členských států v souvislosti s vyšetřováním námořních nehod ve vodách Unie a povinnostmi členských států jakožto států vlajky.

(6)Kromě toho musí být správní a finanční řízení agentury sladěno s interinstitucionální dohodou o řízení decentralizovaných agentur 20 a s rámcovým finančním nařízením pro decentralizované subjekty Unie 21 .

(7)Vzhledem k značnému počtu změn zohledňujících na výše uvedený vývoj je vhodné nařízení (ES) č. 1406/2002 zrušit a nahradit je novým právním aktem.

(8)Agentura byla původně zřízena s cílem přispívat k zajištění vysoké úrovně námořní bezpečnosti v Unii a zároveň napomáhat předcházení znečištění z lodí a později i ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu. Zatímco byly tyto cíle dále posíleny novými úkoly při prosazování ochrany před protiprávními činy, zaměření agentury v posledních letech na podporu vývoje právních předpisů v oblasti dekarbonizace a digitalizace námořní dopravy zasluhuje, aby byly tyto oblasti zahrnuty mezi celkové cíle agentury, což jí umožní přispívat k cílům souběžné ekologické a digitální transformace tohoto odvětví. Stejně tak klíčová úloha agentury při zajišťování informovanosti o situaci na moři prostřednictvím družicových snímků a provozování dálkově řízených letadlových systémů je důvodem k doplnění příslušného obecného cíle pro agenturu.

(9)Tyto cíle by měly vymezit oblasti, v nichž se agentura zapojuje do podpory Komise a členských států prostřednictvím technické a operativní pomoci zaměřené na provádění politik Unie v námořní oblasti.

(10)Pro řádné dosažení těchto cílů je vhodné, aby agentura plnila specifické úkoly v oblasti námořní bezpečnosti, udržitelnosti, dekarbonizace námořního odvětví, ochrany před protiprávními činy a kybernetické bezpečnosti, námořního dohledu a řešení námořních krizí, podpory digitalizace a usnadnění výměny údajů v námořní oblasti.

(11)Kromě těchto specifických úkolů by agentura měla na žádost Komise nebo členských států poskytovat horizontální technickou podporu při plnění jakéhokoli úkolu, který spadá do oblasti jejích pravomocí a cílů a který vyplývá z budoucích potřeb a vývoje na úrovni Unie. Tyto další úkoly vyžadují posouzení dostupných lidských a finančních zdrojů, které by správní rada agentury měla zohlednit dříve, než rozhodne o jejich zařazení do jednotného programového dokumentu agentury jako součásti jejího ročního nebo víceletého pracovního programu. To je nezbytné k zajištění toho, aby určité úkoly, které představují hlavní činnosti agentury, mohly být v případě potřeby upřednostněny.

(12)Agentura stojí v čele technické odbornosti v oblastech své působnosti, a měla by proto pro členské státy zajišťovat vzdělávání a činnosti zaměřené na budování kapacit při rozvoji společných základních studijních programů a s využitím technologicky nejvyspělejších nástrojů pro jejich poskytování.

(13)Tato technická odbornost agentury by měla být dále rozvíjena prováděním výzkumu v námořní oblasti a přispíváním k příslušným činnostem Unie v této oblasti. Agentura by měla proaktivně přispívat k dosažení cílů zvýšení námořní bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, dekarbonizace námořní dopravy a prevence znečištění z lodí. V souvislosti s tím by agentura mohla vydávat příslušné nezávazné pokyny, doporučení nebo příručky, které by mohly být Komisi, členským státům a/nebo námořnímu odvětví nápomocny při dosahování těchto cílů.

(14)Pokud jde o námořní bezpečnost, agentura by měla rozvíjet proaktivní přístup k určování bezpečnostních rizik a výzev, na jehož základě by měla každé tři roky předkládat Komisi zprávu o pokroku v oblasti námořní bezpečnosti. Kromě toho by agentura měla být Komisi a členským státům i nadále nápomocna při provádění příslušných právních předpisů Unie, zejména právních předpisů týkajících se povinností státu vlajky a státu přístavu, vyšetřování námořních nehod, bezpečnosti osobních lodí, uznaných subjektů a lodní výstroje. V neposlední řadě by pak agentura měla hrát proaktivní úlohu a napomáhat zavádění námořních autonomních a automatizovaných lodí a je rovněž důležité, aby shromažďovala další údaje v oblasti výcviku a osvědčování námořníků a Úmluvy o práci na moři (MLC, 2006).

(15)Od poslední podstatné změny nařízení v roce 2013 došlo v odvětví námořní dopravy k významnému legislativnímu vývoji, pokud jde o udržitelnost. Kromě úkolů, na které se mandát agentury dosud vztahoval, jako je prevence znečištění z lodí a ze zařízení pro těžbu ropy nebo plynu, zejména provozováním sítě CleanSeaNet, by agentura měla být Komisi i nadále nápomocna při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 22  a tento úkol by měl být zohledněn v jejím aktualizovaném mandátu. Kromě toho existuje zvýšená potřeba, aby agentura nadále pomáhala při provádění těch prvků směrnic Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 23 a (EU) 2016/802 24 , které se týkají námořní dopravy. Tyto dvě oblasti spolu se zapojením agentury do sběru, analýzy a sdílení údajů o emisích oxidů dusíku (NOx) z lodí jsou důležité pro podporu udržitelnosti v námořním odvětví, kde by agentura měla každé tři roky předkládat zprávu o dosaženém pokroku.

(16)V oblasti dekarbonizace odvětví lodní dopravy probíhá úsilí o omezení celosvětových námořních emisí prostřednictvím Mezinárodní námořní organizace (IMO), které by mělo být podporováno, včetně rychlého provádění původní strategie IMO pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí přijaté v roce 2018. Probíhají diskuse o způsobech, jak tyto ambice realizovat v praxi, včetně revize původní strategie. Na úrovni Unie byl vypracován soubor politik a legislativních návrhů na podporu dekarbonizace a další podporu udržitelnosti námořního odvětví, jež se odráží zejména v Zelené dohodě pro Evropu, ve strategii pro udržitelnou a inteligentní mobilitu, v balíčku „Fit for 55“ a ve strategii pro nulové znečištění. Potřeba snížit emise skleníkových plynů z námořního odvětví by se proto měla odrazit v mandátu agentury.

(17)V této souvislosti by agentura měla být Komisi a členským státům i nadále nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 25 , měla by dále přispívat k provádění nových regulačních opatření zaměřených na dekarbonizaci odvětví námořní dopravy, jak vyplývá z legislativního balíčku „Fit for 55“, jako např. nařízení [..] o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a prvky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES 26 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, které se týkají námořní dopravy. Agentura by měla i nadále stát v čele odbornosti na úrovni Unie, aby mohla pomáhat při přechodu tohoto odvětví na obnovitelná a nízkouhlíková paliva prováděním výzkumu a poskytováním pokynů týkajících se zavádění udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny lodím z pevniny, a v souvislosti se zaváděním řešení založených na energetické účinnosti a na pohonu s pomocí větru. Za účelem monitorování pokroku v oblasti dekarbonizace odvětví námořní dopravy by agentura měla Komisi každé tři roky podávat zprávy o výsledcích úsilí o snižování emisí skleníkových plynů a případná doporučení.

(18)V oblasti ochrany před protiprávními činy by agentura měla nadále poskytovat technickou pomoc inspekcím Komise v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004  27 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení. Vzhledem k tomu, že v posledních letech výrazně vzrostl počet kybernetických bezpečnostních incidentů v námořním odvětví, měla by agentura přispívat k úsilí Unie zaměřenému na zvýšení odolnosti vůči kybernetickým bezpečnostním incidentům v námořním odvětví usnadněním výměny osvědčených postupů a informací o kybernetických bezpečnostních incidentech mezi členskými státy.

(19)Agentura by měla i nadále provozovat kontrolní a informační systém pro provoz plavidel zřízený podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES 28 spolu s dalšími systémy, na nichž je založeno zajištění informovanosti o situaci na moři. V tomto ohledu by agentura měla i nadále hrát zásadní úlohu při řízení složky programu Copernicus týkající se bezpečnosti námořní dopravy a měla by i nadále využívat dostupné nejmodernější technologie, jako jsou dálkově řízené letadlové systémy, které členským státům a dalším subjektům Unie poskytují užitečný nástroj pro dohled a monitorování. Kromě těchto služeb prokázala agentura svou strategickou úlohu při zajišťování informovanosti o situaci na moři na podporu zvládání různých krizí, jako je pandemie COVID-19 a ruská agresivní válka proti Ukrajině. V důsledku toho by agentura měla provozovat středisko fungující 24 hodin denně a 7 dní v týdnu, které by mělo být Komisi a členským státům nápomocno v takových mimořádných situacích.

(20)Digitalizace údajů je součástí technologického vývoje v oblasti shromažďování a předávání údajů a jejím cílem je přispět k úspoře nákladů a účinnému využívání lidských zdrojů. Zavádění a provoz námořních autonomních lodí (MASS) a digitální a technologický rozvoj poskytují širokou škálu nových příležitostí, pokud jde o shromažďování údajů a správu integrovaných systémů. To vytváří příležitosti pro možnou digitalizaci, automatizaci a standardizaci některých procesů, což by umožnilo lépe zajistit bezpečnost, ochranu před protiprávními činy, udržitelnost a efektivnost námořních operací, včetně mechanismů dohledu, na úrovni Unie a zároveň snížit administrativní zátěž pro členské státy. V souvislosti s tím by agentura měla mimo jiné usnadňovat a podporovat používání elektronických osvědčení, shromažďování, zaznamenávání a vyhodnocování technických údajů, systematické využívání stávajících databází, včetně jejich vzájemného obohacování pomocí inovativních nástrojů IT a umělé inteligence a případně rozvoj dalších interoperabilních databází.

(21) V zájmu řádného výkonu úkolů svěřených agentuře je vhodné, aby její pracovníci navštěvovali členské státy a sledovali všeobecné fungování systému námořní bezpečnosti a prevence znečištění v Unii. Agentura by rovněž měla provádět inspekce, a být tak Komisi nápomocna při posuzování účinného provádění práva Unie.

(22)V souvislosti s IMO, Mezinárodní organizací práce (MOP) a Pařížským memorandem o porozumění o státní přístavní inspekci, podepsaným v Paříži dne 26. ledna 1982 (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“), mohou Komise a členské státy potřebovat technickou pomoc a odborné znalosti. Stejně tak může Komise potřebovat technickou pomoc agentury při podpoře třetích zemí v námořní oblasti, zejména pokud jde o budování kapacit a prostředky pro předcházení znečištění a reakci na něj. Správní radě agentury by mělo být uloženo, aby jako součást jednotného programového dokumentu přijala strategii pro mezinárodní vztahy agentury, pokud jde o záležitosti spadající do její pravomoci.

(23)Vnitrostátní orgány, které plní funkci pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat námořní bezpečnost, ochranu před protiprávními činy, pátrání a záchranu na moři, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné vymáhání práva a ochranu životního prostředí. Agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 29 , a Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 30 , by proto v rámci svých mandátů měly posílit svou vzájemnou spolupráci a také spolupráci s vnitrostátními orgány, které plní funkce pobřežní stráže, aby se zvýšila informovanost o situaci na moři a podpořila soudržná a nákladově efektivní opatření.

(24)Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani závazky členských států vyplývající z mezinárodních úmluv, jako je Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluva o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluva o pátrání a záchraně na moři, Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí, Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, a dalších příslušných mezinárodních aktů v námořní oblasti.

(25)S cílem zpřehlednit rozhodovací postup v agentuře a přispět ke zlepšení účinnosti a efektivity by měla být zavedena dvoustupňová struktura řízení. Za tím účelem by měly být členské státy a Komise zastoupeny ve správní radě vybavené nezbytnými pravomocemi, včetně pravomoci stanovit rozpočet a schválit programový dokument. Správní rada by měla určovat obecné směřování činností agentury, těsněji se podílet na monitorování činnosti agentury a posílit dohled nad správními a rozpočtovými záležitostmi. Měla by být zřízena menší výkonná rada, jejímž úkolem by bylo náležitě připravovat zasedání správní rady a poskytovat podporu jejímu rozhodovacímu postupu. Pravomoci výkonné rady by měly být vymezeny v pověření, které má být přijato správní radou, a tam, kde je to nezbytné, by mělo zahrnovat i stanoviska a prozatímní rozhodnutí, s výhradou jejich konečného potvrzení správní radou. V čele agentury by měl být výkonný ředitel.

(26)Aby byla zaručena transparentnost rozhodnutí správní rady, měli by se jejích zasedání účastnit i zástupci dotčených odvětví, avšak bez hlasovacího práva. Zástupce různých zúčastněných subjektů by měla jmenovat Komise na základě míry jejich reprezentativnosti na úrovni Unie.

(27)Aby agentura řádně plnila své úkoly, měla by mít právní subjektivitu a samostatný rozpočet financovaný převážně z příspěvku Unie a z plateb a poplatků hrazených třetími zeměmi nebo jinými subjekty. Nezávislost a nestrannost agentury by neměla být ohrožena jakýmkoli finančním příspěvkem, který obdrží od členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů. K zajištění nezávislosti jejího každodenního řízení a vydávaných stanovisek, doporučení a rozhodnutí by organizace agentury měla být transparentní a výkonný ředitel agentury by měl nést plnou odpovědnost. Zaměstnanci agentury by měli být nezávislí a být zaměstnáváni na krátkodobé i dlouhodobé úvazky, aby byla zachována znalost její organizace a kontinuita činností a zároveň nezbytná a nepřetržitá výměna odborných znalostí s námořním odvětvím. Výdaje agentury by měly zahrnovat výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz.

(28)V souvislosti s předcházením střetům zájmů a s jejich řešením je nezbytné, aby agentura jednala nestranně, prokazovala věrohodnost a zavedla vysoké standardy profesionality. Nikdy by neměl vzniknout opodstatněný důvod k podezření, že by na její rozhodnutí mohly mít vliv zájmy, které jsou v rozporu s úlohou agentury jakožto subjektu sloužícího Unii jako celku, nebo soukromé zájmy či vazby kteréhokoli z členů správní rady, které by byly nebo mohly být v rozporu s řádným plněním úředních povinností dotyčné osoby. Správní rada by tudíž měla přijmout komplexní pravidla o střetu zájmů.

(29)Širší strategický pohled na činnost agentury by umožnil efektivněji plánovat a řídit její zdroje a přispěl by ke zvýšení kvality jejích výsledků. To je potvrzeno a posíleno nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715. Správní rada by proto měla po řádné konzultaci příslušných zúčastněných stran přijmout a pravidelně aktualizovat jednotný programový dokument obsahující roční a víceleté pracovní programy.

(30)Je-li agentura požádána, aby provedla nový úkol, který není výslovně stanoven v jejím mandátu, nebo určité úkoly, u nichž je v souladu s jejím mandátem nutné zvážit a analyzovat dopad na její lidské a rozpočtové zdroje, měla by správní rada tyto úkoly zahrnout do programového dokumentu až po provedení takové analýzy. Tato analýza by měla určit nezbytné zdroje, s nimiž by agentura mohla tyto nové úkoly plnit, a zda nejsou nepříznivě ovlivněny stávající úkoly agentury.

(31)Agentura by měla mít k plnění svých úkolů dostatečné zdroje a měla by mít samostatný rozpočet. Měla by být financována především z příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Na příspěvek Unie a veškeré další subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr Unie.

(32)Poplatky zlepšují financování agentury a mohou být zvažovány za zvláštní služby spadající do oblasti její působnosti, které agentura poskytuje třetím zemím nebo odvětví. Veškeré poplatky vybírané agenturou by měly pokrývat její náklady za poskytování příslušných služeb.

(33)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, pokud jde o poplatky a platby, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 31 .

(34)V minulých letech byl vytvořen větší počet decentralizovaných agentur, přičemž se zlepšila transparentnost a kontrola správy finančních prostředků Unie přidělených těmto agenturám, zejména pokud jde o zahrnutí poplatků do rozpočtu, finanční kontrolu, pravomoc udělování absolutoria, příspěvky v systému sociálního zabezpečení a vnitřní rozpočtový proces (kodex chování). Obdobně by se na agenturu mělo bez výjimky vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 32 , přičemž agentura by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 33 .

(35)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení specializovaného orgánu, který by mohl pomáhat Komisi a členským státům při uplatňování a sledování právních předpisů Unie v oblasti námořní bezpečnosti, jakož i vyhodnocování jejich účinnosti, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich z důvodu spolupráce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(36)Pro řádné fungování agentury je nezbytné uplatňovat určité zásady týkající se řízení agentury, aby bylo dosaženo souladu se společným prohlášením a společným přístupem, na nichž se v červenci 2012 dohodla interinstitucionální pracovní skupina pro decentralizované agentury EU, jejichž účelem je zjednodušit činnost agentur a zlepšit jejich výkonnost.

(37)Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(38)Evropská agentura pro námořní bezpečnost zřízená nařízením (ES) č. 1406/2022 zůstává toutéž právnickou osobou a bude pokračovat ve všech svých činnostech a postupech,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A CÍLE

Článek 1

Zřízení, předmět a oblast působnosti

1.Toto nařízení stanoví komplexní pravidla týkající se úkolů, fungování a správy Evropské agentury pro námořní bezpečnost zřízené nařízením (ES) č. 1406/2002 (dále jen „agentura“).

2.Agentura je členským státům a Komisi nápomocna v účinném uplatňování a provádění práva Unie v oblasti námořní dopravy v celé Unii. Za tímto účelem agentura spolupracuje s členskými státy a Komisí a poskytuje jim technickou, operační a vědeckou pomoc v rámci cílů a úkolů agentury stanovených v článku 2 a v kapitolách II a III.

3.Poskytováním pomoci podle odstavce 2 agentura zejména podporuje členské státy a Komisi v řádném uplatňování příslušných právních aktů Unie a zároveň přispívá k celkové účinnosti námořní dopravy a přepravy, jak stanovuje toto nařízení, aby tak usnadnila dosažení cílů Unie v oblasti námořní dopravy.

4.Pomocí poskytovanou agenturou nejsou dotčena práva a povinností členských států jakožto států vlajky, států přístavu a pobřežních států.

Článek 2

Cíle agentury

1.Cílem agentury je podpora a zavedení vysoké, jednotné a účinné úrovně námořní bezpečnosti s cílem dosáhnout nulového počtu nehod, bezpečnosti námořní dopravy, snížení emisí skleníkových plynů z lodí a udržitelnosti námořního odvětví, jakož i zabránění znečištění z lodí a reakce na ně a reakce na znečištění moře způsobené zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu.

2.Dalšími cíli agentury je podporovat digitalizaci námořního odvětví usnadněním elektronického přenosu údajů podporujících zjednodušení a poskytovat Komisi a členským státům integrované systémy a služby námořního dohledu a informovanosti o situaci na moři.

KAPITOLA II

ÚKOLY AGENTURY

Článek 3

Horizontální technická podpora

1.Agentura je Komisi nápomocna:

a)v kontrole účinného provádění příslušných závazných právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury, zejména prováděním návštěv a inspekcí podle článku 10. V tomto ohledu může agentura předkládat Komisi návrhy na možná zlepšení;

b) v přípravných pracích na aktualizaci a vypracování příslušných právních aktů Unie, které spadají mezi cíle agentury, zejména v souladu s vývojem mezinárodního práva;

c)v plnění jakéhokoli jiného úkolu, jímž je v legislativních aktech Unie v souvislosti s cíli agentury pověřena Komise.

2.Agentura spolupracuje s členskými státy na:

a)případném organizování příslušných činností v oblasti budování kapacit a odborné přípravy v oblastech, které spadají mezi cíle agentury a za něž jsou odpovědné členské státy. V tomto ohledu zřídí agentura vhodné kapacity s cílem rozvíjet, provádět a koordinovat vzdělávací činnosti vztahující se k cílům agentury, mimo jiné prostřednictvím rozvoje společných hlavních osnov, kurzů, seminářů, konferencí, workshopů, jakož i internetových nástrojů, elektronického učení a jiných inovativních a pokročilých nástrojů vzdělávání. Podrobnosti týkající se těchto činností v oblasti vzdělávání prováděných mimo rámec formálního vzdělávání se vypracovávají v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí a jsou schvalovány správní radou v souladu s článkem 17 tohoto nařízení za plného dodržení článku 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“);

b)zpracování technických řešení, včetně poskytování příslušných operačních služeb, a poskytování technické pomoci v souvislosti s vytvářením nezbytné kapacity členských států k provádění příslušných právních aktů Unie vztahujících se k cílům agentury.

3.Agentura podporuje a usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí při provádění právních předpisů Unie tím, že podporuje výměnu a šíření zkušeností a osvědčených postupů.

4.Agentura na žádost Komise nebo z vlastního podnětu a se souhlasem správní rady v souladu s článkem 17 přispívá k činnostem námořního výzkumu na úrovni Unie, které jsou v souladu s cíli agentury. V tomto ohledu je agentura Komisi a členským státům nápomocna při určování klíčových výzkumných témat, aniž jsou dotčeny jiné výzkumné činnosti na úrovni Unie, a při analýze probíhajících a dokončených výzkumných projektů, které jsou v souladu s cíli agentury. S výhradou platných pravidel týkajících se duševního vlastnictví a bezpečnostních aspektů může případně agentura po schválení Komisí šířit výsledky svých výzkumných a inovačních činností v rámci svého příspěvku k vytváření synergií mezi výzkumnými a inovačními činnostmi jiných subjektů Unie a členských států.

5.Pokud to vyžaduje plnění jejích úkolů, provádí agentura studie, do nichž je zapojena Komise, popřípadě, prostřednictvím konzultačních řídících skupin, členské státy a případně sociální partneři a zástupci odvětví s odbornými znalostmi v příslušných oborech.

6.Na základě výzkumu a studií provedených agenturou, ale také na základě zkušeností získaných při jejích vlastních činnostech, zejména návštěvách a inspekcích, a výměny informací a osvědčených postupů s členskými státy a Komisí může agentura po předchozí konzultaci s Komisí vydat příslušná nezávazná doporučení, pokyny nebo příručky na podporu a k usnadnění provádění právních předpisů Unie členskými státy a případně průmyslovými podniky.

Článek 4

Úkoly související s námořní bezpečností

1.Agentura sleduje pokrok v oblasti bezpečnosti námořní dopravy v Unii, provádí analýzu rizik na základě dostupných údajů a vypracovává modely hodnocení bezpečnostních rizik k určení bezpečnostních výzev a rizik. Každé tři roky předloží Komisi zprávu o pokroku v oblasti námořní bezpečnosti s případnými technickými doporučeními, která by mohla být řešena na úrovni Unie nebo na mezinárodní úrovni. V této souvislosti agentura zejména analyzuje a navrhuje příslušné pokyny nebo doporučení týkající se potenciálních bezpečnostních rizik vyplývajících z využívání a zavádění udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny z pevniny lodím kotvícím v přístavu.

2. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice 2009/21/ES. Agentura zejména rozvíjí a udržuje inspekční databázi v souladu s [článkem 6a] uvedené směrnice, zřídí nástroj pro elektronické podávání zpráv podle [článku 9b] uvedené směrnice, vede veřejné internetové stránky podle čl. 8 odst. 2c a na základě shromážděných údajů poskytuje Komisi doporučení.

Agentura je Komisi nápomocna při účasti jakožto pozorovatel v auditech Mezinárodní námořní organizace podle [článku 7] směrnice 2009/21/ES. Agentura rovněž vyvíjí příslušné nástroje a služby, které členským státům na jejich žádost pomáhají při plnění jejich povinností podle směrnice 2009/21/ES.

Agentura rovněž stanoví společný systém budování kapacit pro vyšetřovatele a inspektory státu vlajky z členských států podle [článku 4c] výše uvedené směrnice.

3.Agentura je Komisi nápomocna při rozvoji a udržování databází stanovených v článcích 24 a 24a směrnice 2009/16/ES. Na základě shromážděných údajů je Komisi nápomocna při analýze příslušných informací a zveřejňování informací o lodích a společnostech s nízkou a velmi nízkou výkonností podle směrnice 2009/16/ES.

Agentura vyvíjí příslušné nástroje a služby, které jsou členským státům na jejich žádost nápomocny při plnění jejich povinností podle směrnice 2009/16/ES.

Agentura rovněž poskytne inspektorům státní přístavní inspekce z členských států program profesního rozvoje a vzdělávání, jak je stanoveno v [čl. 22 odst. 7] výše uvedené směrnice 2009/16/ES.

4.Agentura je Komisi nápomocna při rozvoji a udržování databáze podle článku 17 směrnice 2009/18/ES. Na základě shromážděných údajů agentura každoročně sestavuje přehled námořních nehod a mimořádných událostí. Na žádost dotčených členských států a v případě, že nedojde ke střetu zájmů, poskytuje těmto členským státům operativní podporu v souvislosti s bezpečnostním vyšetřováním. Agentura rovněž provede analýzu zpráv o bezpečnostním vyšetřování s cílem určit přidanou hodnotu na úrovni Unie, pokud jde o veškerá relevantní ponaučení, která je třeba vyvodit.

Agentura poskytne příslušným orgánům pro vyšetřování námořních bezpečnostních nehod program profesního rozvoje a vzdělávání.

34 35 36 5. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES a 2003/25/ES a směrnice Rady 98/41/ES. Agentura zejména rozvíjí a udržuje databázi pro záznam opatření podle článku 9 směrnice 2009/45/ES a článku 9 směrnice 98/41/ES a je Komisi nápomocna při posuzování těchto opatření.

37 6. Agentura usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi Komisí a členskými státy za účelem posouzení uznaných subjektů, které provádějí úkoly v oblasti prohlídek a vydávání osvědčení v souladu s čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009. Agentura zejména:

a)poskytne Komisi stanovisko ke svému posouzení uznaných subjektů podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009;

b)poskytne členským státům vhodné informace v souvislosti s inspekcemi provedenými na podporu hodnocení Komise podle čl. 8 odst. 1 nařízení (ES) č. 391/2009 s cílem podpořit sledování uznaných subjektů a dohled nad nimi podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES 38 , jež podporují členské státy při plnění jejich závazků v rámci Unie a mezinárodních závazků jakožto států vlajky. V souvislosti s tím je agentura Komisi nápomocna v řízení skupiny na vysoké úrovni pro záležitosti států vlajky podle [čl. 9 odst. 1] směrnice 2009/21/ES;

c)z vlastního podnětu nebo na žádost Komise poskytne Komisi doporučení a technickou pomoc ohledně možných nápravných opatření nebo uložení pokut uznaným subjektům v souladu s články 5 a 6 nařízení (ES) č. 391/2009.

7.Agentura je Komisi nápomocna při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU 39 tím, že poskytne technické posouzení bezpečnostních aspektů, poskytne doporučení se seznamy příslušných požadavků na návrh, zhotovení a funkčnost a zkušebních norem, rozvíjí a udržuje databázi podle čl. 35 odst. 4 uvedené směrnice a usnadňuje spolupráci mezi oznámenými subjekty pro posuzování, přičemž působí jako technický sekretariát pro jejich koordinační skupinu.

8.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při určování bezpečnostních rizik souvisejících s vývojem námořních autonomních a automatizovaných hladinových lodí (MASS) a členským státům je nápomocna tím, že prostřednictvím výzkumu a vývoje příslušných digitálních nástrojů usnadňuje vydávání pokynů a příruček pro schvalování projektů a/nebo operací MASS.

9.Agentura shromažďuje a analyzuje údaje o námořnících, které jsou poskytovány a používány v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993 40 . Může rovněž shromažďovat a analyzovat údaje o provádění Úmluvy o práci na moři z roku 2006 (MLC, 2006) s cílem pomoci zlepšit pracovní a životní podmínky námořníků na palubě.

Článek 5

Úkoly související s udržitelností

1.Agentura nákladově efektivním způsobem podporuje členské státy dodatečnými prostředky pro zasahování v případě znečištění z lodí a v případě znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu. Agentura tak činí na žádost postiženého členského státu, v jehož působnosti jsou prováděny čisticí práce. Touto pomocí není dotčena odpovědnost pobřežních států za zavedení vhodných mechanismů zásahu proti znečištění, při respektování stávající spolupráce mezi členskými státy v této oblasti. Operační prostředky, které agentura členským státům poskytuje, zohlední přechod odvětví na využívání udržitelných alternativních zdrojů energie pro lodě a zajistí jej. Žádosti o spuštění činností v rámci boje proti znečištění by měly být v příslušných případech podávány prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU 41 .

2. Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při zjišťování možného znečištění a při stíhání lodí, které nezákonně vypouštějí nečistoty, v souladu se směrnicí 2005/35/ES. Je zejména nápomocna při provádění článků [10, 10a, 10b, 10c a 10d] uvedené směrnice:

a)vývojem a udržováním nezbytného informačního systému (CleanSeaNet) v rámci systému Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet) a příslušných databází;

b)shromažďováním analýzou a šířením příslušných informací o provádění a prosazování směrnice 2005/35/ES;

c)zajišťováním budování kapacit pro příslušné vnitrostátní orgány a usnadňováním výměny osvědčených postupů;

d)vytvořením a udržováním on-line externího ohlašovacího kanálu pro přijímání a zpracovávání informací o možném nezákonném vypouštění nečistot, sdělených posádkou, a předáváním těchto informací dotčenému členskému státu nebo dotčeným členským státům.

3.Agentura poskytuje službu CleanSeaNet a veškeré další nástroje, které Komisi a členským státům na jejich žádost pomáhají monitorovat rozsah ropného znečištění moří způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu a jeho dopad na životní prostředí.

4.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice (EU) 2019/883 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí. Je zejména nápomocna Komisi při rozvoji a udržování inspekční databáze podle článku 14 uvedené směrnice.

5.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna v souvislosti s prováděním směrnice 2008/56/ES tak, že přispívá k dosažení cíle v podobě dobrého environmentálního stavu mořských vod, pokud jde o prvky uvedené směrnice související s lodní plavbou, a při využívání výsledků stávajících nástrojů, například integrovaných námořních služeb. V této souvislosti agentura provádí další výzkum v záležitostech týkajících se ztracených kontejnerů, včetně plastových pelet, a hluku pod mořskou hladinou a poskytuje Komisi a členským státům svá doporučení.

6.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění prvků směrnice (EU) 2016/802 týkajících se námořní dopravy, a to i s využitím operačních nástrojů a služeb. V této souvislosti agentura rovněž zkvalitňuje a udržuje databázi poskytující členským státům pomoc, pokud jde o výběr lodí pro inspekce a vhodné stanovení jejich priority na základě rizika nesouladu s uvedenou směrnicí.

7.Agentura je Komisi a členským státům na jejich žádost nápomocna vhodnými operačními nástroji a službami pro monitorování a shromažďování údajů v souvislosti s emisemi oxidů dusíku (NOx) z lodí.

8.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 42 vydáváním vhodných pokynů a shromažďováním a analýzou údajů o dodržování ustanovení uvedeného nařízení.

9.Agentura předkládá každé tři roky Komisi zprávu o pokroku dosaženém při snižování dopadu námořní dopravy na životní prostředí na úrovni Unie.

Článek 6

Úkoly související s dekarbonizací

1.Agentura sleduje pokrok v oblasti operačních a technických opatření přijatých za účelem zvýšení energetické účinnosti lodí a zavádění udržitelných alternativních paliv, energetických systémů a zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny z pevniny a pohonu s pomocí větru, s cílem snížit emise skleníkových plynů z lodí.

2.Agentura poskytuje Komisi a členským státům na jejich žádost technickou pomoc v souvislosti s regulačním úsilím o snížení emisí skleníkových plynů z lodí. V tomto ohledu může agentura využívat jakékoli operační nástroje nebo služby vztahující se k tomuto úkolu. Agentura zejména zkoumá, analyzuje a navrhuje příslušné pokyny nebo doporučení v souvislosti se zaváděním a využíváním udržitelných alternativních paliv, energetických systémů a zdrojů energie pro lodě, včetně dodávky elektřiny z pevniny a pohonu s pomocí větru, a v souvislosti s opatřeními v oblasti energetické účinnosti.

3.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení (EU) [.. o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě]. Agentura je Komisi nápomocna zejména při vytváření a udržování databáze námořních paliv a jiných příslušných nástrojů IT uvedených v [článku 16] uvedeného nařízení, při vývoji vhodných nástrojů pro monitorování, pokynů a nástrojů pro výběr založený na posouzení rizik s cílem usnadnit činnosti ověřování a prosazování podle [článku 15b] uvedeného nařízení a při analýze příslušných údajů a přípravě zpráv podle [článku 28] uvedeného nařízení.

4.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění nařízení (EU) 2015/757. Je zejména nápomocna Komisi při vývoji, aktualizaci a udržování příslušných nástrojů IT, databází a pokynů pro účely provádění uvedeného nařízení a usnadňování činností v oblasti prosazování, při analýze příslušných údajů vykazovaných podle uvedeného nařízení a při podpoře Komise v jejích činnostech při plnění povinností podle článku 21 uvedeného nařízení.

5.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při provádění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o námořní odvětví. Je zejména nápomocna Komisi při vývoji vhodných prováděcích nástrojů IT, nástrojů pro monitorování, pokynů a nástrojů pro výběr založený na posouzení rizik, jež usnadní činnosti ověřování, prosazování a provádění v souvislosti se směrnicí 2003/87/ES, které jsou relevantní pro námořní odvětví, a zároveň při využívání výsledků příslušných stávajících nástrojů, služeb a databází.

6. Agentura předkládá každé tři roky Komisi zprávu o pokroku dosaženém při snižování emisí uhlíku v námořní dopravě na úrovni Unie. Kde je to možné, obsahuje zpráva technickou analýzu zjištěných problémů, které by mohly být řešeny na úrovni Unie.

Článek 7

Úkoly související s ochranou před protiprávními činy a s kybernetickou bezpečností

1.Agentura poskytuje Komisi technickou pomoc při provádění inspekčních úkolů, které jí byly svěřeny podle čl. 9 odst. 4 nařízení (ES) č. 725/2004.

2.Agentura je Komisi a členským státům spolu s dalšími příslušnými subjekty Unie nápomocna při vytváření odolnosti vůči kybernetickým bezpečnostním incidentům v námořním odvětví, zejména usnadněním výměny osvědčených postupů a informací mezi členskými státy o kybernetických bezpečnostních incidentech.

Článek 8

Úkoly související s námořním dohledem a řešením námořních krizí

1.Agentura poskytuje Komisi a členským státům na jejich žádost služby v oblasti námořního dohledu a komunikace založené na nejmodernějších technologiích včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy, a zlepšuje tak informovanost o situaci na moři.

2.V oblasti monitorování dopravy, na niž se vztahuje směrnice 2002/59/ES, agentura podporuje zejména spolupráci mezi pobřežními státy v příslušných oblastech námořní dopravy a rozvíjí, udržuje a provozuje datové centrum Evropské unie pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti a systém Unie pro výměnu informací na moři (SafeSeaNet), uvedené v článcích 6b a 22a uvedené směrnice, jakož i mezinárodní systém výměny informací pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti v souladu se závazky přijatými v rámci IMO;

3.Agentura na požádání, a aniž je dotčeno vnitrostátní právo a právo Unie, poskytuje Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům a příslušným subjektům Unie v rámci jejich mandátu relevantní informace o poloze plavidel a údaje z pozorování Země s cílem usnadnit opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak stanoví platné právo Unie, nebo na základě mezinárodně schválených právních nástrojů v oblasti námořní dopravy, přičemž se uplatňují příslušná pravidla o ochraně údajů a dodržují správní postupy, které v případě potřeby vypracuje řídící skupina na vysoké úrovni zřízená podle směrnice 2002/59/ES. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky.

4.Agentura provozuje středisko, které je k dispozici 24 hodin denně a 7 dní v týdnu a které na žádost, a aniž jsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy a právní předpisy Unie, poskytuje Komisi, příslušným vnitrostátním orgánům, aniž jsou dotčena jejich práva a povinnosti jakožto států vlajky, pobřežních států a států přístavu, a příslušným subjektům Unie v rámci jejich mandátu informace o situaci na moři a případně analytické údaje, které je podporují v oblasti:

a)bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy a znečištění moře;

b)nouzových situací na moři;

c)provádění veškerých právních předpisů Unie vyžadujících monitorování pohybu lodí;

d)opatření proti hrozbám pirátství a úmyslných protiprávních činů, jak je stanoví platné právo Unie nebo mezinárodně dohodnuté právní nástroje v oblasti námořní dopravy;

e)zavádění autonomních námořních hladinových lodí (MASS) a jejich interakce s konvenčními loděmi.

Poskytování těchto informací podléhá platným pravidlům pro ochranu údajů a správním postupům, které případně stanoví řídící skupina na vysoké úrovni zřízená podle směrnice 2002/59/ES. Poskytování údajů pro identifikaci a sledování lodí na velké vzdálenosti by mělo podléhat souhlasu dotčeného státu vlajky.

5.Agentura v rámci své působnosti přispívá k včasné reakci na krizové situace a jejich zmírňování tím, že je členským státům a Komisi na jejich žádost nápomocna při provádění pohotovostních plánů a usnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů.

6.Agentura je Komisi nápomocna při provozování složky námořního dohledu bezpečnostních služeb Copernicus v rámci správy a finančního rámce programu Copernicus.

7.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při vytváření a udržování společného prostředí pro sdílení informací (CISE) založeného na dobrovolné účasti, což je řešení v oblasti interoperability s cílem usnadnit výměnu informací mezi různými systémy používanými civilními a vojenskými orgány odpovědnými za námořní prostor, které doplňují informace již dostupné prostřednictvím povinných informačních systémů.

Článek 9

Úkoly související s digitalizací a zjednodušením

1.Agentura podle potřeby shromažďuje a poskytuje objektivní, spolehlivé a srovnatelné statistiky, informace a údaje v oblastech upravených právními předpisy Unie, které spadají do působnosti agentury, s cílem umožnit Komisi a členským státům učinit potřebné kroky ke zlepšení jejich opatření a vyhodnotit účinnost a nákladovou efektivnost stávajících opatření. Tyto úkoly zahrnují usnadňování a podporu používání elektronických osvědčení, shromažďování, zaznamenávání a vyhodnocování technických údajů, systematické využívání stávajících databází, včetně jejich vzájemného obohacování pomocí inovativních nástrojů IT a umělé inteligence, a případně rozvoj dalších interoperabilních databází. V souvislosti s tím agentura rovněž přispívá k námořní oblasti společného evropského datového prostoru pro mobilitu tím, že zkoumá vazby se systémy jiných druhů dopravy.

2.Agentura je Komisi nápomocna při provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 43 , přičemž plní tyto úkoly:

a)vyvíjet, zpřístupňovat a udržovat společné složky informačních technologií a služby evropského prostředí jednotného námořního portálu, za něž odpovídá Komise;

b)udržovat soubor údajů evropského prostředí jednotného námořního portálu, příručku pro zavedení zpráv a šablony digitálních tabulek;

c)poskytovat členským státům technické pokyny k provádění evropského prostředí jednotného námořního portálu;

d) usnadnit opakované použití a sdílení údajů vyměňovaných v rámci evropského prostředí jednotného námořního portálu pomocí systému SafeSeaNet.

3.Agentura poskytuje členským státům na jejich žádost, a aniž jsou dotčena jejich práva a povinnosti jakožto států vlajky, technickou pomoc při digitalizaci jejich registrů a postupů usnadňujících zavádění elektronických osvědčení.

Článek 10

Návštěvy členských států a inspekce

1.S cílem pomoci Komisi v plnění jejích povinností podle Smlouvy o fungování EU, a zejména v hodnocení účinného provádění příslušného práva Unie, agentura provádí návštěvy členských států v souladu s metodikou definovanou správní radou. Tato metodika zohlední při každé návštěvě integrovaný přístup, jehož cílem je během návštěvy pokaždé ověřit více než jeden právní předpis, který souvisí s funkcí zkoumaného členského státu jakožto státu vlajky, státu přístavu nebo pobřežního státu.

2.Agentura s dostatečným předstihem informuje daný členský stát o plánované návštěvě, o jménech zmocněných úředníků, o dni zahájení návštěvy a o jejím předpokládaném trvání. Úředníci agentury pověření provedením těchto návštěv předloží písemné rozhodnutí výkonného ředitele agentury upřesňující účel a cíle návštěvy.

3.Agentura může vykonávat inspekce jménem Komise podle požadavků závazných právních aktů Unie, pokud jde o subjekty uznané Unií v souladu s nařízením (ES) č. 391/2009 a pokud jde o výcvik a osvědčování námořníků ve třetích zemích v souladu se směrnicí (EU) 2022/993.

4.Agentura může rovněž vykonávat inspekce jménem Komise podle požadavků jakéhokoli jiného závazného právního aktu Unie, pokud se Komise rozhodne přenést tento úkol na agenturu.

5.Na konci každé návštěvy nebo inspekce agentura vypracuje zprávu a zašle ji Komisi a danému členskému státu. Zpráva by se měla řídit šablonou, kterou dříve stanovila Komise.

6.Je-li to vhodné, a v každém případě když je uzavřen cyklus návštěv nebo inspekcí, analyzuje agentura zprávy z tohoto cyklu za účelem určení horizontálních zjištění a obecných závěrů o účinnosti a nákladové efektivnosti zavedených opatření. Agentura předloží tuto analýzu Komisi k dalšímu projednání s členskými státy, aby byly vyvozeny příslušné závěry a usnadnilo se šíření osvědčených pracovních postupů.

KAPITOLA III

DALŠÍ ÚKOLY AGENTURY TÝKAJÍCÍ SE MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ A SPOLUPRÁCE EVROPSKÉ POBŘEŽNÍ STRÁŽE

Článek 11

Mezinárodní vztahy

1.Agentura poskytuje členským státům a Komisi na jejich žádost technickou pomoc, která je nezbytná k tomu, aby se podílely na příslušných činnostech technických orgánů IMO, Mezinárodní organizace práce v souvislosti s námořní dopravou, Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (dále jen „Pařížské memorandum o porozumění“) a příslušných regionálních organizací, jichž je Unie členem, pokud jde o záležitosti spadající do pravomoci Unie.

Za účelem účinného a efektivního plnění těchto úkolů může výkonný ředitel rozhodnout o umístění pracovníků do delegací Unie ve třetích zemích, s výhradou příslušných dohod s Evropskou službou pro vnější činnost. Takové rozhodnutí vyžaduje předchozí souhlas Komise a správní rady. Tímto rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají umístění pracovníci provádět, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury.

2.Agentura může na žádost Komise poskytnout technickou pomoc včetně organizace příslušných vzdělávacích činností, pokud jde o příslušné právní akty Unie, státům, které žádají o přistoupení k Unii, a případně partnerským zemím v rámci evropského sousedství a zemím, které se účastní Pařížského memoranda o porozumění.

3.Agentura může na žádost Komise nebo Evropské služby pro vnější činnost, případně obou, poskytnout pomoc v případě znečištění z lodí či znečištění moře způsobeného zařízeními pro těžbu ropy nebo plynu, jež postihuje třetí země mající společné regionální moře s Unií. Agentura poskytuje tuto pomoc v souladu s mechanismem civilní ochrany Unie zřízeným rozhodnutím č. 1313/2013/EU a s podmínkami platnými pro členské státy podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, které se obdobně vztahují na třetí země. Tyto úkoly jsou koordinovány s existujícími regionálními ujednáními o spolupráci, jež se týkají znečištění moře.

4.Aniž je dotčen článek 24, může agentura na žádost Komise poskytovat technickou pomoc třetím zemím v záležitostech spadajících do oblasti její působnosti.

5.Po schválení Komisí může agentura uzavřít správní ujednání a spolupracovat s dalšími subjekty Unie působícími v záležitostech spadajících do oblasti působnosti agentury. Tato ujednání a spolupráci je nutné nejprve projednat s Komisí a musí o nich být Komisi pravidelně podávány zprávy.

6.Správní rada přijme strategii pro mezinárodní vztahy agentury v otázkách, které spadají do její oblasti působnosti. Tato strategie musí být v souladu s politickými prioritami Komise a jejím cílem je pomáhat Komisi a Evropské službě pro vnější činnost při plnění těchto priorit. Tato strategie se zahrne do programového dokumentu agentury, v němž se zároveň upřesní související zdroje.

Článek 12

Evropská spolupráce při výkonu funkcí pobřežní stráže

1.Agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, zřízenou nařízením (EU) 2019/1896, a s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu, zřízenou nařízením (EU) 2019/473, přičemž každá z těchto agentur jedná v rámci svého mandátu, podporuje vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie, a případně i na mezinárodní úrovni:

a)sdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich právními základy, a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy;

b)poskytováním služeb v oblasti ostrahy a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy;

c)budováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním odborné přípravy a výměny pracovníků;

d)posílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s výkonem funkcí pobřežní stráže, včetně analýzy operačních problémů a nově se vyvíjejících rizik v námořní oblasti;

e)sdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných schopností, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány těmito agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států.

2.Aniž jsou dotčeny pravomoci správní rady agentury uvedené v článku 15, přesné formy spolupráce agentury s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu při výkonu funkcí pobřežní stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s mandáty těchto agentur a s finančními pravidly, která se na tyto agentury vztahují. Toto ujednání schválí správní rada agentury, správní rada Evropské agentury pro kontrolu rybolovu a správní rada Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž.

3. Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou, Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu vypracuje praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže. Tato příručka obsahuje pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací. Komise ji přijme ve formě doporučení.

4.Úkoly uvedené v tomto článku nesmí mít nepříznivý dopad na úkoly agentury uvedené v článcích 4 až 12 a nesmí zasáhnout do práv a povinností členských států, zejména pokud jde o státy vlajky, státy přístavu nebo pobřežní státy.

Článek 13

Komunikace a šíření informací

Agentura může z vlastního podnětu vykonávat komunikační činnost v oblastech spadajících do jejího mandátu. Komunikační činnost nesmí být na újmu plnění ostatních úkolů uvedených v článcích 4 až 13 a provádí se v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou. Tyto plány jsou založeny na analýze potřeb a správní rada je pravidelně aktualizuje.

KAPITOLA IV

ORGANIZACE AGENTURY

Článek 14

Správní a řídicí struktura

Správní a řídicí struktura Agentury se skládá z(e):

a)správní rady, která plní funkce stanovené v článku 16;

b)výkonné rady, která plní funkce stanovené v článku 21;

c)výkonného ředitele, který plní povinnosti stanovené v článku 23.

Článek 15

Složení správní rady

1. Správní rada je složena z jednoho zástupce každého členského státu a čtyř zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.

Správní rada zahrnuje rovněž čtyři odborníky z nejvíce dotčených odvětví uvedených v článku 2, které jmenuje Komise, a to bez hlasovacího práva.

Členové správní rady jsou jmenováni na základě stupně své zkušenosti a odbornosti v oblastech uvedených v článku 2. Členské státy a Komise usilují o to, aby ve správní radě panovala rovnováha v zastoupení žen a mužů. Jeden ze čtyř odborníků je zástupcem rámce stálé spolupráce orgánů pro vyšetřování nehod v souladu s článkem 10 směrnice 2009/18/ES.

3.Každý členský stát a Komise jmenuje své členy správní rady a náhradníky zastupující tyto členy v jejich nepřítomnosti.

4.Funkční období je čtyřleté. Členové mohou být jmenováni opakovaně.

5.Každý člen a náhradník podepíše při nástupu do funkce písemné prohlášení o tom, že se nenachází ve střetu zájmů. Každý člen a náhradník toto prohlášení aktualizuje, pokud dojde ke změně okolností v souvislosti s případným střetem zájmů. Agentura tato prohlášení a jejich aktualizace zveřejní na svých internetových stránkách.

Článek 16

Funkce správní rady

1.Aby bylo zajištěno, že agentura plní své úkoly, správní rada:

a)určuje celkové a strategické zaměření činnosti agentury;

b)poté, co obdrží stanovisko Komise, a v souladu s článkem 17 přijímá každý rok dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument agentury;

c)dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet a plán pracovních míst agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly VI;

d)přijímá dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem konsolidovanou výroční zprávu o činnosti agentury a každý rok ji do 1. července předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Účetnímu dvoru a členským státům. Tato zpráva se zveřejní;

e)přijímá finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 25;

f)vydává stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury;

g)stanoví metodiku návštěv, které mají být vykonány podle článku 10. Pokud s touto metodikou Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada ji znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států;

h)projednává a schvaluje správní ujednání podle čl. 11 odst. 5;

i)přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

j)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešením těchto střetů u svých členů a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady;

k)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro sdělování a šíření informací uvedené v článku 13;

l)přijímá svůj jednací řád;

m)jmenuje členy výkonné rady dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 21;

n)přijímá pověření pro úkoly správní rady uvedené v článku 21;

o)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy 44 ;

p)přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

q)v souladu s článkem 22 jmenuje výkonného ředitele, vydává mu pokyny a sleduje jeho činnost a případně prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce;

r)stanoví rozhodovací postupy výkonného ředitele;

s)podle potřeby jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;

t)přijímá vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení a z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) nebo Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO);

u)přijímá veškerá rozhodnutí o zřizování vnitřních struktur agentury, včetně zřizování poradních nebo pracovních skupin, a o jejich případných změnách;

v)rozhoduje o službách, které může agentura nabízet za poplatky a platby, a přijímá rámcový model pro finanční rozdělení poplatků a plateb, jak je uvedeno v čl. 26 odst. 3 písm. c). Pokud s rozhodnutím správní rady o službách, jež mají být nabízeny za poplatky, nebo s rámcovým modelem Komise do 15 dnů ode dne přijetí vyjádří nesouhlas, správní rada je znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států;

w)přijímá strategii pro dosahování vyšší účinnosti a synergií;

x)přijímá strategii spolupráce se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi podle čl. 11 odst. 6. Pokud s touto strategií Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada ji znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou zahrnující zástupce Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států;

y)přijímá vnitřní bezpečnostní předpisy agentury podle článku 41;

z)jmenuje pověřence agentury pro ochranu osobních údajů.

2.Správní rada v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu přijímá rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenáší příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.

Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, může správní rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.  

Článek 17

Roční a víceleté programy

1.Do 30. listopadu každého roku správní rada přijme jednotný programový dokument, který obsahuje víceleté a roční programování, na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a s přihlédnutím ke stanovisku Komise. Předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Pokud s jednotným programovým dokumentem Komise do 15 dnů ode dne schválení vyjádří nesouhlas, správní rada jej znovu posoudí a schválí s případnými změnami ve lhůtě dvou měsíců ve druhém čtení buď dvoutřetinovou většinou, včetně zástupců Komise, nebo jednomyslně zástupci členských států.

2.Za konečný se jednotný programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

3.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 7. Musí v něm být jasně uvedeno, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny nebo zrušeny. Součástí ročního nebo víceletého programu je strategie vztahů se třetími zeměmi či mezinárodními organizacemi podle článku 11 a činnosti založené na této strategii.

4.Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní. Začlenění takovéhoto nového úkolu je předmětem analýzy důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje a může být spojeno s rozhodnutím odložit úkoly jiné.

5.Správní rada v rámci přípravy jednotného programového dokumentu posoudí a schválí žádosti Komise nebo členských států o technickou pomoc podle čl. 3 odst. 1 písm. c), čl. 3 odst. 2 písm. b), čl. 5 odst. 5 až 8, čl. 8 odst. 6 a 7, čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 4 a čl. 11 odst. 2 a 4. Schválení těchto žádostí:

a)nesmí být na úkor ostatních úkolů agentury;

b)brání duplicitnímu vynakládání úsilí;

c)podléhá analýze důsledků pro lidské a rozpočtové zdroje a

d)může být spojeno s rozhodnutím o odložení jiných úkolů.

6.Jakákoli podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

7.Víceletý pracovní program udává celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž programování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

8.Programování zdrojů se každoročně aktualizuje. Strategické programování se v případě potřeby aktualizuje, zejména za účelem zohlednění výsledku hodnocení uvedeného v článku 41.

Článek 18

Předseda správní rady

1.Správní rada volí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

2.Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo automaticky místopředseda.

3. Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Mohou být jmenováni jednou opětovně. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.

Článek 19

Zasedání správní rady

1. Zasedání správní rady probíhají v souladu s jejím jednacím řádem a svolává je její předseda.

2. Zasedání se účastní výkonný ředitel agentury, ledaže předseda rozhodne, že jeho účast může vést ke střetu zájmů nebo že má správní rada přijmout rozhodnutí v souladu s článkem 35.

3.Řádné zasedání správní rady se koná dvakrát ročně. Navíc se schází z podnětu předsedy nebo na žádost Komise nebo jedné třetiny členských států.

4.Jedná-li se o důvěrnou záležitost nebo střet zájmů, může správní rada rozhodnout o projednání určitých bodů pořadu jednání v nepřítomnosti dotčených členů. Není tím dotčeno právo členských států a Komise na zastoupení náhradníkem nebo jinou osobou. Podrobná prováděcí pravidla k tomuto ustanovení stanoví jednací řád správní rady.

5.Správní rada může přizvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích schůzí jako pozorovatel.

6.Členům správní rady mohou být v souladu s příslušnými ustanoveními jednacího řádu nápomocni poradci nebo odborníci.

7.Sekretariát správní rady zabezpečuje agentura.

Článek 20

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Správní rada přijímá rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem, není-li v tomto nařízení stanoveno jinak.

2.    Rozhodnutí uvedená v čl. 16 odst. 1 písm. c) až e) a písm. i), j), n), o), p), q), t) a u) a v čl. 16 odst. 2 mohou být přijata pouze tehdy, pokud zástupci Komise hlasovali kladně. Pro účely přijímání rozhodnutí uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. b) se souhlas zástupce Komise vyžaduje pouze u těch prvků rozhodnutí, které se netýkají ročního a víceletého pracovního programu agentury.

3. Každý člen má jeden hlas. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.

4. V nepřítomnosti hlasujícího člena je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

5. Jednací řád stanoví podrobnější úpravu hlasování, včetně podmínek, za kterých může člen jednat v zastoupení jiného člena.

Článek 21

Výkonná rada

1. Správní radě je nápomocna výkonná rada.

2.Výkonná rada:

a)dohlíží na provádění rozhodnutí správní rady o správním a rozpočtovém řízení;

b)připravuje rozhodnutí přijímaná správní radou;

c)v součinnosti se správní radou zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování, které provádí úřady OLAF a EPPO.

3.Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady, zejména ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a v rozpočtových záležitostech.

4.Výkonnou radu tvoří předseda výkonné rady, jeden zástupce Komise ve správní radě a tři další členové jmenovaní správní radou z jejích členů s hlasovacím právem. Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady. Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo.

5.Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky s možností prodloužení. Funkční období členů výkonné rady skončí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.

6.Řádná zasedání výkonné rady se konají alespoň jednou za tři měsíce. Kromě toho se schází z podnětu předsedy nebo na žádost svých členů.

7.Jednací řád výkonné rady stanoví správní rada.

KAPITOLA V

VÝKONNÝ ŘEDITEL

Článek 22

Jmenování, prodloužení funkčního období a odvolání

1.Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a dovedností, a to ze seznamu uchazečů navrženého Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení, které respektuje zásadu vyváženého zastoupení žen a mužů.

2.Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem je agentura zastoupena předsedou správní rady.

3.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. V dostatečném předstihu před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

4.Správní rada může na návrh Komise, který zohledňuje posouzení uvedené v odstavci 3, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

5.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

6.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

7. Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 23

Úkoly a povinnosti výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel řídí agenturu v souladu s rozhodnutími správní rady a zodpovídá se správní radě.

2.Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.

4.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.

5.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel zejména:

a)zajišťuje udržitelnou a účinnou běžnou správu agentury;

b)organizuje a řídí činnost a zaměstnance agentury a dohlíží na ně v mezích rozhodnutí správní rady;

c)připravuje a provádí rozhodnutí přijatá správní radou;

d)připravuje návrh finančních pravidel použitelných pro agenturu k přijetí správní radou;

e)sestavuje odhady příjmů a výdajů agentury v souladu s článkem 27 a plní rozpočet v souladu s článkem 28;

f)vypracovává návrh jednotného programového dokumentu a předkládá jej správní radě k přijetí po konzultaci s Komisí nejméně čtyři týdny před příslušným zasedáním správní rady;

g)provádí jednotný programový dokument, posuzuje pokrok ve srovnání s příslušnými ukazateli a podává zprávy o jeho provádění správní radě;

h)připravuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a předkládá ji správní radě k posouzení a přijetí;

i)vyřizuje každou žádost o pomoc v souladu s čl. 17 odst. 5;

j)po konzultaci s Komisí a na základě metodiky návštěv stanovené správní radou v souladu s čl. 16 odst. 1 písm. g) rozhoduje o provedení návštěv a inspekcí stanovených v článku 10;

k)uzavírá správní ujednání s jinými subjekty Unie, které pracují v oblasti činností agentury, pokud byl návrh ujednání předložen ke konzultaci nejprve Komisi a správní radě v souladu s čl. 11 odst. 5 a správní rada vůči němu během čtyř týdnů nevznesla námitky;

l)přijímá veškerá opatření nezbytná k zajištění chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

m)organizuje účinný systém kontroly s cílem umožnit srovnání výsledků agentury s jejími cíli a úkoly stanovenými v tomto nařízení. K tomuto účelu vytvoří po dohodě s Komisí a správní radou specificky koncipované ukazatele výkonnosti, které umožní efektivní posouzení dosažených výsledků. Zajistí, aby se organizační struktura agentury v rámci dostupných finančních a lidských zdrojů pravidelně přizpůsobovala vznikajícím potřebám. V souvislosti s tím zavede postupy pravidelného hodnocení, které splňují všeobecně uznávané profesní normy;

n)zavede efektivní a účinný systém vnitřní kontroly, zajišťuje jeho fungování a informuje správní radu o veškerých jeho podstatných změnách;

o)zajišťuje provádění posouzení a řízení rizik pro agenturu;

p)připravuje akční plán v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i vyšetřování vedených úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce podle článku 38, a podává zprávy o pokroku dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

q)chrání finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, aniž by byla dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí, včetně finančních sankcí;

r)vypracovává strategii agentury pro boj proti podvodům, strategii pro dosahování úspor z důvodu zvýšení efektivity a synergie, strategii pro spolupráci se třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi a strategii pro organizační řízení a systémy vnitřní kontroly a předkládá je správní radě ke schválení;

s)podporuje rozmanitost a zajišťuje vyvážené zastoupení žen a mužů, pokud jde o přijímání zaměstnanců agentury;

t)přijímá zaměstnance z co nejširší zeměpisné základny;

u)navrhuje a provádí komunikační politiku agentury;

v)plní veškeré další úkoly, které mu svěřila nebo které na něj přenesla správní rada nebo které se vyžadují podle tohoto nařízení.

Článek 24

Účast třetích zemí

1.Agentura je otevřená účasti třetích zemí, které uzavřely dohody s Unií, na jejichž základě přijaly a uplatňují právo Unie v oblasti námořní bezpečnosti, bezpečnosti námořní dopravy a zabránění znečištění z lodí a zasahování při něm.

2.Podle odpovídajících ustanovení těchto dohod agentura po obdržení stanoviska Komise uzavírá ujednání, která upřesňují povahu a rozsah podrobných pravidel účasti těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 25

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tyto finanční předpisy se mohou odchýlit od nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.

Článek 26

Rozpočet

1.Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.

2.Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury zahrnují:

a)příspěvek Unie zanesený do souhrnného rozpočtu Evropské unie a granty od subjektů Unie;

b)možné příspěvky od kterékoli třetí země, která se účastní práce agentury v souladu s článkem 24;

c)veškeré poplatky a platby za infrastrukturu, publikace, odbornou přípravu nebo jakékoli jiné služby spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení poskytované agenturou v souladu s prováděcími akty přijatými podle článku 33;

d)jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států, třetích zemí nebo jiných subjektů, pokud jsou tyto příspěvky transparentní, jsou v rozpočtu jasně určeny a neohrožují nezávislost a nestrannost agentury.

4.Výdaje agentury zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní náklady.

Článek 27

 Sestavování rozpočtu

1.Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

2.Správní rada na základě tohoto návrhu přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

3.Tento předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury se do 31. ledna každého roku zašle Komisi. Konečnou verzi tohoto odhadu předloží správní rada Komisi do 31. března.

4.Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.Na základě předložených odhadů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši dotace, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu Evropské unie, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

6.Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.

7.Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

8.Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9.Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahují ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 715/2019.

Článek 28

Plnění rozpočtu

1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.Výkonný ředitel předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů.

Článek 29

Předkládání účetní závěrky a udělení absolutoria

1.Účetní agentury předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.Agentura zašle do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

3.Účetní Komise zasílá Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku agentury konsolidovanou se závěrkou Komise.

4.Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury podle článku 246 finančního nařízení vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.

5.Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

6.Účetní konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady zašle do 1. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.Do 15. listopadu následujícího rozpočtového roku se konečná účetní závěrka zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Tuto odpověď zašle též správní radě.

9.Výkonný ředitel předloží Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení.

10.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

KAPITOLA VII

ZAMĚSTNANCI

Článek 30

Obecná ustanovení

Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 31

Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci

1.Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni agenturou.

2.Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

KAPITOLA VIII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 32

Právní postavení a sídlo

1.Agentura je subjektem Unie a má právní subjektivitu.

2.V každém členském státě požívá agentura nejrozsáhlejší způsobilosti k právním úkonům, jakou přiznávají právní předpisy tohoto členského státu právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

4.Sídlo agentury je v Lisabonu v Portugalsku.

5.Na požádání Komise může správní rada se souhlasem daných členských států a ve spolupráci s nimi a s náležitým přihlédnutím k rozpočtovým důsledkům, včetně jakéhokoli případného příspěvku ze strany daných členských států, rozhodnout o zřízení regionálních středisek nezbytných k plnění některých úkolů agentury co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Při přijímání takového rozhodnutí správní rada přesně vymezí rozsah činností regionálního střediska, přičemž se vyhýbá nadbytečným finančním výdajům a posiluje spolupráci se stávajícími regionálními a vnitrostátními sítěmi.

Článek 33

Prováděcí akty týkající se poplatků a plateb

1.Komise přijme v souladu se zásadami stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4 prováděcí akty, jimiž stanoví:

a)poplatky a platby hrazené agentuře zejména v souladu s čl. 26 odst. 3 písm. c) a

b)podmínky úhrady.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

2.Poplatky a platby jsou vybírány za případné služby poskytované agenturou, zejména třetím zemím a průmyslu za úkoly spadající do jejích pravomocí.

3.Všechny poplatky a platby jsou vyjádřeny a hrazeny v eurech. Poplatky a platby se stanoví transparentně, spravedlivě a jednotně. Podle potřeby se zohlední zvláštní potřeby malých a středních podniků, včetně možnosti rozdělení plateb do několika splátek a etap. Rozdělení poplatků musí být v účtech jasně označeno. Pro úhradu poplatků a plateb se stanoví přiměřené lhůty.

4.Výše poplatků a plateb je určena na úrovni zajišťující, že jim odpovídající příjmy dostačují ke krytí celkových nákladů na poskytnuté služby. V těchto nákladech se zejména zohledňují veškeré výdaje agentury na zaměstnance podílející se na činnostech uvedených v odstavci 2 včetně poměrného příspěvku zaměstnavatele do systému důchodového pojištění. Pokud opakovaně vznikne zásadní nerovnováha plynoucí z poskytování služeb, za které se hradí poplatky a platby, musí být výše těchto poplatků a plateb upravena. Tyto poplatky a platby jsou příjmy účelově vázanými na agenturu.

Článek 34

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 45 . Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 35

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 36

Jazyková ujednání

1.Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1 46 .

2.Překladatelské služby potřebné pro fungování agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 37

Transparentnost

1.Na dokumenty, které má agentura v držení, se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 47 .

2.Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.Proti rozhodnutím přijatým agenturou úřadem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost k veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie, za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

4.Zpracování osobních údajů agenturou se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 48 .

Článek 38

 Boj proti podvodům

1.Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jiným protiprávním jednáním podle nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 agentura přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury.

2.Evropský účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a inspekcí na místě u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.Úřad OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.

4.Aniž jsou dotčena ustanovení odstavců 1, 2 a 3, obsahují dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu, které agentura uzavře nebo přijme, ustanovení, která Evropský účetní dvůr a úřady OLAF a EPPO výslovně zmocňují k provádění těchto auditů či vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 39

 Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

Agentura přijme bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 49 a 2015/444 50 . Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací.

Článek 40

Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost agentury je upravena právními předpisy platnými pro dotyčnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců vůči agentuře se řídí služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 41

Hodnocení a přezkum

1.Do pěti let po [vstupu v platnost] a poté každých pět let provede Komise hodnocení, které posoudí zejména dopad, efektivitu a účelnost agentury a jejích pracovních postupů. Hodnocení se zejména zaměří na případnou potřebu upravit mandát agentury a finanční dopady jakékoli takové úpravy.

2.Komise předá hodnotící zprávu spolu se svými závěry ohledně této zprávy Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Závěry hodnocení se zveřejní.

3.Při každém druhém hodnocení se rovněž posuzují výsledky, jichž agentura dosáhla z hlediska svých cílů, mandátu a úkolů. Pokud Komise dospěje k názoru, že zachování agentury již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které jí byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

Článek 42

Správní šetření evropského veřejného ochránce práv

Činnost agentury podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 43

Přechodná ustanovení

1.Odchylně od článku 15 tohoto nařízení zůstávají členové správní rady, kteří byli jmenováni podle nařízení (ES) č. 1406/2002 před [dnem vstupu tohoto nařízení v platnost], ve funkci jako členové správní rady, dokud neskončí jejich funkční období, aniž je tím dotčeno právo členských států jmenovat nového zástupce.

2.Výkonný ředitel agentury, který je jmenován na základě článku 16 nařízení (EU) č. 1406/2002, zůstává na místě výkonného ředitele, jehož úkoly a povinnosti jsou stanoveny v článku 23 tohoto nařízení. Pokud je rozhodnutí o prodloužení funkčního období výkonného ředitele v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 1406/2002 přijato před vstupem tohoto nařízení v platnost, trvá prodloužení funkčního období o pět let. Ostatní podmínky jeho smlouvy zůstávají beze změny.

4.Vstupem tohoto nařízení v platnost nejsou dotčeny všechny pracovní smlouvy platné ke dni [vstupu tohoto nařízení v platnost]

.

Článek 44

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1406/2002 se zrušuje.

Článek 45

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

 

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Tento návrh se týká 

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 51  

☑ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle 

1.4.2Specifické cíle 

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.5.3Poučení vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR [nevztahuje se na tento návrh],

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 52   

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 56

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR. 
 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

3.2.2Odhadovaný dopad na prostředky agentury EMSA 

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury EMSA 

3.2.3.1Souhrn

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

Požadavky na zaměstnance (ekvivalent plného úvazku):

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

EMSA zahájí přípravu náboru, jakmile bude návrh přijat. Náklady se odhadují na základě předpokladu, že k 1. červenci 2025 bude přijato 23 plných pracovních úvazků. V prvním roce je tedy zapotřebí pouze 50 % nákladů na lidské zdroje.    

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–☑    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeřazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného úvazku by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–☑    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–☑    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje flexibility nebo změnu víceletého finančního rámce 62 .

3.2.5Příspěvky třetích stran 

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy 

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/33/EU ze dne 21. listopadu 2012, kterou se mění směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech, již nahrazená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES.

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“, COM(2020) 789 final.

(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11).

(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(6)    Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o aktualizaci strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu „Posílená strategie EU pro námořní bezpečnosti s ohledem na vyvíjející se námořní hrozby“, JOIN(2023) 8 final.

(7)    COWI, Hodnocení Evropské agentury pro námořní bezpečnost, duben 2008, s. 60 pdf .

(8)    Ramboll Management Consulting, Hodnocení provádění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje agentura EMSA, květen 2017, s. 156 http://www.emsa.europa.eu/publications/item/3092-emsa-guidance-on-the-inventory-of-hazardous-materials-3092.html .

(9)    Ramboll Management Consulting, Hodnocení provádění nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje agentura EMSA, květen 2017, s. 155 http://www.emsa.europa.eu/publications/item/3092-emsa-guidance-on-the-inventory-of-hazardous-materials-3092.html .

(10)    Ramboll Management Consulting, Studie nákladové účinnosti a efektivity služeb agentury EMSA v reakci na znečištění ropnými látkami, duben 2017, https://ec.europa.eu/transport/sites/default/files/2018-cost-effectiveness-and-efficiency-of-emsa-oil-pollution-response-services.pdf .

(11)    Kontrola účelnosti právních předpisů v námořní dopravě, pokud jde o právní předpisy týkající se povinností států vlajky, vyšetřování nehod, státní přístavní inspekce, kontrolního a informačního systému pro provoz plavidel a ohlašovacích formalit pro lodě připlouvající do přístavů členských států nebo odplouvající z nich, pracovní dokument útvarů Komise, květen 2018, https://ec.europa.eu/transport/sites/default/files/3rd-mobility-pack/swd20180228-fitness-check.pdf .

(12)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

(13)    Úř. věst. C , , s. .

(14)    Úř. věst. C , , s. .

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11).

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

(18)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne 23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132).

(20)    https://european-union.europa.eu/system/files/2022-06/joint_statement_on_decentralised_agencies_en.pdf.

(21)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

(22)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).

(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).

(24)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).

(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55).

(26)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, s. 32).

(27)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení (Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6).

(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(33)    Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1).

(35)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne 14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro (Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 22).

(36)    Směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35).

(37)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11).

(38)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47).

(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).

(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/993 ze dne 8. června 2022 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 169, 27.6.2022, s. 45).

(41)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1).

(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1239 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje evropské prostředí jednotného námořního portálu a zrušuje směrnice 2010/65/EU (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 64).

(44)    Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).

(46)    Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385/58. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1791/2006 ze dne 20. listopadu 2006, kterým se v důsledku přistoupení Bulharska a Rumunska přizpůsobují některá nařízení a rozhodnutí.

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(49)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(50)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(51)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(52)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx

(53)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(54)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(55)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(56)    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje zahrnuje celkový odhadovaný dopad činností 1) až 5) popsaných v oddíle 1.5.1. Odhadovaný dopad opatření 1) až 4) se odráží i v jednotlivých legislativních finančních výkazech připojených k příslušným legislativním návrhům.

(57)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

(58)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(59)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(60)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(61)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF).

(62)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(63)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.