EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.1.2023

COM(2023) 53 final

2023/0018(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2022/563, pokud jde o výši makrofinanční pomoci Moldavské republice

{SWD(2023) 25 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

V roce 2022 se globální hospodářská situace zhoršila. Okolnosti, které vedly k podání první žádosti Moldavska o makrofinanční pomoc v roce 2022, se dále zhoršily. Moldavsko je přímo i nepřímo zasaženo útočnou válkou Ruska proti Ukrajině, která se přidala k energetické krizi, jíž země čelí od října 2021. Od začátku války překročilo moldavskou hranici více než půl milionu lidí a v zemi zůstává přibližně 90 000 lidí. To vyvolalo další tlak na veřejné finance Moldavska. Celková makroekonomická pozice se proto v roce 2022 výrazně oslabila. Po výrazném oživení po pandemii v roce 2021 růst v prvních devíti měsících roku 2022 prudce poklesl a země vstoupila do hluboké recese. Moldavsko disponující omezenými rezervami ke zmírnění krize požádalo mezinárodní partnery o další pomoc. Toto navrhované zvýšení makrofinanční pomoci je tedy součástí větší pomoci EU a mezinárodní pomoci Moldavsku.

O stávající operaci makrofinanční pomoci požádalo Moldavsko dne 19. listopadu 2021. Makrofinanční pomoc ve výši 150 milionů EUR (ve formě úvěrů za zvýhodněných podmínek a grantů) byla přijata Evropským parlamentem a Radou dne 6. dubna 2022 a vstoupila v platnost dne 18. července 2022. Po splnění politických podmínek, které jsou s ní spojeny, byla první splátka vyplacena dne 1. srpna 2022. V rámci této probíhající operace má Moldavsko až do ledna 2025 k dispozici 100 milionů EUR (ve formě půjček za zvýhodněných podmínek a grantů). Vyplacení druhé splátky se očekává v prvním čtvrtletí roku 2023.

V souladu s běžnými postupy makrofinanční pomoci byla operace poskytnuta Moldavsku v kombinaci s novým ujednáním o Mezinárodním měnovém fondu (MMF), které bylo přijato v prosinci 2021 a rozšířeno v květnu 2022. Rozšířená podpora MMF v rámci programu rozšířené úvěrové facility / rozšířené finanční facility činí 795 milionů USD.

Bez ohledu na současnou pomoc Moldavsku představují pokračující energetická krize a dopady války na Ukrajině i nadále značné výzvy. Podle nejnovějších odhadů MMF (prosinec 2022) se celkový deficit vnějšího financování Moldavska v roce 2023 ve srovnání s prvním přezkumem programu MMF (září 2022) zvýšil o 430 milionů EUR (přibližně 3 % hrubého domácího produktu (HDP)). To znamená celkový deficit ve financování ve výši přibližně 803 milionů EUR (5 % HDP) pro rok 2023. V této souvislosti a v souladu se zásadou spravedlivého sdílení zátěže předkládá Komise Parlamentu a Radě návrh na zvýšení stávající makrofinanční pomoci Moldavsku o 145 milionů EUR, z toho 100 milionů EUR ve formě půjček a 45 milionů EUR ve formě grantů.

Dodatečná pomoc makrofinanční pomoci by byla vyplacena ve dvou nových splátkách spojených s: i) dalšími politickými podmínkami; ii) pokrokem při provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA); a iii) pozitivními výsledky při provádění programu MMF. Politické podmínky spojené se dvěma novými splátkami by vycházely z podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění o stávající makrofinanční pomoci. To by posílilo zaměření programu a zajistilo soulad s politickými prioritami EU-Moldavsko a programem moldavské vlády. Dodatečná podpora je rovněž v souladu s posílenými vztahy mezi EU a Moldavskem v rámci statusu kandidátské země, který byl Moldavsku udělen dne 23. června 2022.

Očekává se, že navrhovaná operace proběhne současně s poskytnutím další pomoci EU v rámci operací rozpočtové podpory financovaných z Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI).

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise zohlednila posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, a domnívá se, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny politické a hospodářské podmínky.

•Obecné souvislosti

Ruská invaze na Ukrajinu měla silný negativní dopad na moldavské hospodářství ve stále náročnějším globálním kontextu. V lednu až září 2022 poklesla moldavská ekonomika o 4 %, což naznačuje hlubokou recesi za celý rok. Pokles byl z velké části způsoben poklesem spotřeby domácností a investic. Pokud jde o produkci, silně negativní dopad na růst mělo po suchu v létě 2022 zemědělství. Energetická krize, která se v roce 2022 prohloubila, vyvinula další tlak na veřejné finance Moldavska. Prudký nárůst cen energií podnítil vysokou inflaci a vyvolal potřebu dalších výdajů na dotace pro nejzranitelnější spotřebitele.

V roce 2023 zůstává výhled Moldavska nejasný. Situace bude i nadále ovlivňována zintenzivňujícími se útoky Ruska na Ukrajinu a hospodářským zpomalením v celé EU (klíčový obchodní partner Moldavska). Podle prognózy MMF (listopad 2022) se má růst v roce 2023 zvýšit pouze mírně na 1,5 % a vrátit se na úroveň před krizí až v letech 2024–2025.

V roce 2023 by inflace měla výrazně klesat, ale zůstávat na dvojciferných číslech a dosahovat v průměru 13,7 % ve srovnání s 28,5 % v roce 2022. Prudký nárůst cen energií a potravin způsobil v roce 2022 vysokou inflaci, která dosáhla vrcholu 34 % v říjnu. V reakci na silný inflační tlak centrální banka v loňském roce třikrát (kumulativně o 9 procentních bodů) prudce zvýšila základní úrokovou sazbu na 21,5 %. Do konce roku se inflace začala snižovat, ale mírně (na 31 % v listopadu), což vedlo k mírnému snížení základní sazby na 20 %.

Rozpočtový schodek by měl v roce 2023 zůstat vysoký a činit 6 % HDP oproti 4,2 % HDP v roce 2022. Tato výše rozpočtového schodku bude z velké části způsobena vyššími výdaji na nejzranitelnější spotřebitele v důsledku prudkého nárůstu sazeb za energie a určitým zvýšením platů ve veřejném sektoru, které bude vzhledem k rostoucí inflaci považováno za nezbytné. Poměr veřejného dluhu k HDP je v Moldavsku ve srovnání s většinou regionálních srovnatelných zemí nízký, v roce 2023 se však má zvýšit na 38 % oproti 36 % HDP na konci roku 2022. Přibližně 95 % veřejného vnějšího dluhu Moldavska bylo za zvýhodněných podmínek odloženo mnohostrannými věřiteli. Vzhledem k vysoké citlivosti země na vnější otřesy však MMF revidoval svůj rating rizika zadlužení Moldavska z nízkého na střední.

Na vnější straně zůstává schodek běžného účtu vysoký a ve třetím čtvrtletí 2022 činil 13,7 % HDP a v roce 2023 by měl zůstat na srovnatelné úrovni 11,8 % HDP. To je z velké části způsobeno velkou zápornou obchodní bilancí, která ve třetím čtvrtletí 2022 činila přibližně 32 % HDP. Na úrovni 14,2 % HDP však remitence zůstaly víceméně stabilní, a to navzdory některým počátečním odhadům, že by převody ze zahraničí, zejména z Ruska a Společenství nezávislých států, výrazně poklesly. Čisté přímé zahraniční investice vykazovaly v první polovině roku 2022 určitou odolnost (většinou kvůli vysokým reinvestovaným ziskům společností). Vzhledem k nejistotě způsobené válkou však prognóza MMF (listopad 2022) očekává, že se jejich výše v roce 2022 celkově prudce sníží na 0,4 % HDP.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu jsou moldavské devizové rezervy vysoce volatilní, což vedlo k rozsáhlým zásahům centrální banky. Původně se moldavské devizové rezervy značně snížily z 3,9 miliardy USD na konci roku 2021 (pokrývajících 5,5 měsíce dovozu) na nejnižší hodnotu 3,3 miliardy USD (pokrývající 4,5 měsíce dovozu) v dubnu 2022. To bylo z velké části způsobeno rychlým výběrem bankovních vkladů. Moldavský leu v první polovině roku 2022 rovněž oslabil vůči americkému dolaru přibližně o 7 %. Ačkoli úrovně rezerv byly do konce roku 2022 obnoveny, přetrvávají rizika nepříznivého vývoje, zejména v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině. Centrální banka předpokládá na začátku roku 2023 pokles rezerv, částečně v důsledku mírného hospodářského oživení a vyšší poptávky po dovozu a dalších výkyvů na devizovém trhu.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Navrhované zvýšení makrofinanční pomoci by podpořilo zdroje přidělené Moldavsku v rámci stávající operace přijaté Parlamentem a Radou dne 6. dubna 2022 na základě rozhodnutí (EU) 2022/563 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku ve výši 150 milionů EUR ve formě úvěrů a grantů. Dodatečné podmínky spojené se zvýšenou částkou by vycházely z reformních priorit uvedených ve stávajícím memorandu o porozumění, přičemž by se pozornost soustředila na správu veřejných financí, právní stát, boj proti korupci, zlepšení podnikatelského prostředí a podporu dalších reforem v odvětví energetiky.

•Soulad s ostatními politikami EU

Kandidátské země a země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, jsou způsobilé pro makrofinanční pomoc (pokud splňují různé podmínky). Zvýšená makrofinanční pomoc by doplnila granty uvolněné v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, posílené v roce 2023 dodatečnými zdroji ve výši 55 milionů EUR, a další programy EU. Zvýšená makrofinanční pomoc by rovněž doplnila podmínky stanovené v balíčcích rozpočtové podpory, které EU v současné době provádí. Podporou vhodného rámce pro makroekonomické politiky a strukturální reformy makrofinanční pomoc EU zvýší přidanou hodnotu a účinnost celkových finančních intervencí EU, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Je dodržena zásada subsidiarity. Dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Moldavsku není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality. Omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise zjistila na základě odhadů MMF v souvislosti s rozšířenou finanční facilitou, navrhovaná částka – 295 milionů EUR – zvýšené makrofinanční pomoci, včetně stávající částky, odpovídá 33 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování Moldavska v letech 2022–2024. To je v souladu s běžnou praxí pro sdílení nákladů pro operace makrofinanční pomoci. Podle závěrů Rady pro hospodářské a finanční věci ze dne 8. října 2002 činí horní hranice 60 % pro kandidátskou zemi a zemi s dohodou o přidružení. Zohledňuje rovněž pomoc, kterou Moldavsku přislíbili jiní bilaterální a multilaterální dárci.

•Volba nástroje

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svou rychlou realizací nejen zmírní problémy, které má Moldavsko s nedostatkem okamžitě dostupných prostředků ze zahraničí, ale také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Moldavsku v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Moldavska. Při přípravě tohoto návrhu útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již mají rozsáhlé programy financování. Dne 12. ledna 2023 Komise vedla konzultace s Hospodářským a finančním výborem – náhradníky, který návrhu vyjádřil podporu. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s moldavskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky finančního nařízení provedly útvary Evropské komise v souvislosti s makrofinanční pomocí v důsledku pandemie COVID-19 operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Moldavska, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Závěrečnou zprávu o operačním hodnocení vypracovanou poradenskou společností obdržely útvary v červnu 2020. Zpráva poukazuje na jasný pokrok v systémech řízení veřejných financí a dalších finančních okruzích od roku 2015, kdy bylo provedeno poslední hodnocení. Zpráva dochází k závěru, že stav moldavských postupů schvalování finančních transakcí je pro následnou operaci makrofinanční pomoci považován za příznivý. Vývoj v této oblasti bude i nadále pozorně sledován, a to rovněž prostřednictvím pravidelných zpráv o pokroku reforem správy veřejných financí, které bude připravovat delegace EU v Kišiněvu.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí v zemích, které nejsou členskými státy EU. Vzhledem k politické nutnosti rychle pokročit v situaci, která vyžaduje rychlou reakci, je tento návrh makrofinanční pomoci vyňat z povinnosti provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final).

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci obecněji vycházejí z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Navýšená makrofinanční pomoc a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomůže Moldavsku uspokojit krátkodobé potřeby financování. Bude rovněž podporovat politická opatření zaměřená na posílení střednědobé platební bilance a fiskální udržitelnosti a zvýšení udržitelného růstu, která doplní probíhající program MMF s Moldavskem. Tyto politické podmínky by se měly týkat zásadních nedostatků, které se v průběhu let projevily v moldavském hospodářství a jeho systému správy ekonomických záležitostí.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Navrhované zvýšení probíhající operace makrofinanční pomoci Moldavska o 145 milionů EUR má být vyplaceno ve dvou stejných splátkách, které budou uvolněny v roce 2023, budou-li splněny příslušné podmínky. Finanční plán na období 2022–2024 umožňuje, aby grantová složka ve výši 45 milionů EUR byla financována z dostupného rozpočtu v rozpočtové linii 14 20 03 01 „Makrofinanční pomoc (MFA) – granty“. U úvěrové složky ve výši 100 milionů EUR, která vyžaduje vytvoření rezervy odpovídající 9 % záruky pro vnější činnost, bude tato rezerva plánována v rámci NDICI v celkové výši 9 milionů EUR (rozpočtová položka 14 02 01 70 „Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Tvorba rezerv společného rezervního fondu“).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

EU poskytne Moldavsku zvýšenou makrofinanční pomoc v celkové výši 145 milionů EUR, které budou poskytnuty ve formě střednědobých až dlouhodobých půjček. To pomůže pokrýt zbývající finanční potřeby Moldavska v roce 2023. Vyplacení těchto dvou dodatečných splátek bude podmíněno splněním dodatečných politických opatření.

Za řízení pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a moldavské orgány se dohodly na memorandu o porozumění, v němž by byla stanovena opatření strukturálních reforem související se stávající operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a následnosti. V důsledku zvýšení makrofinanční pomoci budou s příslušnými orgány vyjednána další politická opatření, která budou doplněna ke stávajícímu memorandu.

Kromě toho, jak je tomu obvykle v případě makrofinanční pomoci, vyplácení prostředků by bylo mimo jiné podmíněno uspokojivými přezkumy v rámci programu MMF, jakož i pokrokem při provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Komise bude úzce spolupracovat s příslušnými orgány s cílem sledovat pokrok, pokud jde o politická opatření a předběžné podmínky, jak je uvedeno výše.

2023/0018 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění rozhodnutí (EU) 2022/563, pokud jde o výši makrofinanční pomoci Moldavské republice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 6. dubna 2022 přijaly Evropský parlament a Rada rozhodnutí (EU) 2022/563 1 o poskytnutí nové makrofinanční pomoci Moldavsku ve výši 150 milionů EUR ve formě střednědobých úvěrů a prostřednictvím grantové složky. Makrofinanční pomoc vstoupila v platnost dne 18. července na dobu dvou a půl roku. Dne 1. srpna 2022 byla po úspěšném splnění všech politických opatření dohodnutých s Unií v memorandu o porozumění vyplacena první splátka ve výši 50 milionů EUR.

(2)Makrofinanční pomoc byla přijata souběžně s novým programem MMF pro Moldavsko ze dne 20. prosince 2021 (rozšířená úvěrová facilita / rozšířená finanční facilita v hodnotě 564 milionů USD). V důsledku rostoucích finančních potřeb vyplývajících z dopadů války na Ukrajině na moldavské hospodářství přijal MMF dne 11. května 2022 rozhodnutí zvýšit tuto dohodu o 267 milionů USD. Dne 9. ledna 2023 MMF oznámil, že Moldavsko úspěšně dokončilo druhý přezkum programu, což umožnilo okamžité vyplacení dalších 27 milionů USD v rámci tohoto ujednání.

(3)Orientační příspěvek Unie pro Moldavsko v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) na období 2014–2020 činil 518,15 mil. EUR, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Jednotné rámce pro podporu na období 2014–2017 a 2017–2020 určily prioritní odvětví spolupráce s Moldavskem financované z evropského nástroje sousedství pro předchozí rozpočtové období. Priority na období 2021–2027 jsou stanoveny v novém víceletém orientačním programu, který byl vypracován v úzké konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

(4)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Moldavska v roce 2023 stále existuje značný zbytkový deficit vnějšího financování nad rámec zdrojů poskytnutých MMF a dalšími mnohostrannými institucemi, je nezbytné zvýšit makrofinanční pomoc Unie poskytovanou Moldavsku v souladu s rozhodnutím (EU) 2022/563. Toto zvýšení je za současných výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Moldavska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Moldavska a moldavský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF. Rozhodnutí (EU) 2022/563 je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit.

(5)Stanovení výše dodatečné makrofinanční pomoci Unie vychází z aktualizovaného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Moldavska a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Při určování výše pomoci jsou zohledněny očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců, mimo jiné MMF a Světové banky, a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Moldavsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(6)Navýšení makrofinanční pomoci Unie by mělo podléhat podmínkám v oblasti hospodářské politiky, které by měly být doplněny do stávajícího memoranda o porozumění, které bude v důsledku toho muset být odpovídajícím způsobem změněno. Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie je nadto nutné stanovit v dodatku k úvěrové smlouvě a grantové dohodě uzavřené mezi Komisí a Moldavskem dne 22. června 2022,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Rozhodnutí (EU) 2022/563 se mění takto:

1)v článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Unie poskytne Moldavsku makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 295 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Moldavska a jeho obsáhlý program reforem. Z této maximální částky bude až 220 milionů EUR poskytnuto ve formě úvěrů a až 75 milionů EUR ve formě grantů. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie je podmíněno schválením rozpočtu Unie na příslušný rok Evropským parlamentem a Radou. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Moldavska v oblasti platební bilance uvedených v programu MMF.“;

2)článek 4 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

2.„1. S výhradou podmínek uvedených v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie v pěti splátkách, přičemž každá splátka sestává z úvěrové a grantové části. Výše každé splátky bude stanovena v pozměněném memorandu o porozumění uvedeném v článku 2.“;

b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. K uvolnění druhé splátky dojde v zásadě nejdříve po třech měsících od uvolnění první splátky. K uvolnění třetí splátky dojde v zásadě nejdříve po třech měsících od uvolnění druhé splátky. K uvolnění čtvrté splátky dojde v zásadě nejdříve po třech měsících od uvolnění třetí splátky. K uvolnění páté splátky dojde v zásadě nejdříve po třech měsících od uvolnění čtvrté splátky.“

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh/podnět se týká:

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 2  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

Návrh/podnět se týká nové akce 

 Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 3  

  Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

X Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Přispívat k pokrytí potřeb Moldavska v oblasti vnějšího financování, v souvislosti s výrazným zhoršením jejích vnějších účtů, ke kterému došlo v důsledku ruské invaze na Ukrajinu a jejích dopadů na moldavské hospodářství, jakož i s přetrvávající krizovou situací v oblasti energetiky.

·Mírnit rozpočtové finanční potřeby partnerské země.

·Podporovat úsilí o fiskální konsolidaci a vnější stabilizaci v souvislosti s programem MMF.

·Podporovat strukturální reformy zaměřené na zlepšení celkového makroekonomického řízení, posilovat správu ekonomických záležitostí a transparentnosti a zlepšovat podmínky pro udržitelný růst.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

X Časově omezená doba trvání

–    s platností od roku 2022 do roku 2024

–    finanční dopad od roku 2022 do roku 2024 u prostředků na závazky a od roku 2022 do roku 2025 u prostředků na platby.

Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládané způsoby řízení 4   

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– EIB a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

– osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – Nepoužije se

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl: v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/563 ze dne 6. dubna 2022 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice (Úř. věst. L 109, 8.4.2022, s. 6).

(2)    ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(3)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(4)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(5)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(6)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(7)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(8)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(9)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(10)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(11)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(12)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(13)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(14)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).