EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 268 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Námořní bezpečnost: středobod čisté a moderní lodní dopravy

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Námořní bezpečnost: středobod čisté a moderní lodní dopravy

Námořní doprava má strategický význam pro ekonomiku EU a pro spojení mezi členskými státy i v jejich rámci. Vzhledem k tomu, že 75 % zahraničního obchodu EU se uskutečňuje po moři, je pro naši obchodní konkurenceschopnost a obstarávání zboží a materiálů pro náš jednotný trh nezbytné námořní odvětví, které je výkonné, bezpečné, chráněné před protiprávními činy a udržitelnější. Námořní doprava je nejen tepnou naší globalizované ekonomiky, ale je také životně důležitá pro naše ostrovy a okrajové a vzdálené přímořské regiony. Toto odvětví se během pandemie COVID-19 ukázalo jako obzvláště odolné a umožnilo pokračovat v obchodu se základním zbožím, jako jsou potraviny a zdravotnické potřeby. Pandemie naléhavě připomněla klíčovou úlohu námořní dopravy a lidí, kteří v ní pracují, a potřebu, aby politiky EU význam tohoto odvětví zohledňovaly. Nové geopolitické okolnosti vyvolané ruskou válkou proti Ukrajině a z nich vyplývající změny ve struktuře obchodu a energetiky zdůraznily naléhavost posílit strategickou autonomii EU, včetně jejího námořního odvětví.

Úroveň námořní bezpečnosti ve vodách EU je v současné době velmi vysoká; počet úmrtí je nízký a od nehod ropných tankerů Erika a Prestige k dalším únikům ropy takového rozsahu nedošlo 1 . Každoročně je však hlášeno více než 2 000 námořních nehod a incidentů 2 . I jediná nehoda zahrnující osobní plavidlo nebo nákladní plavidlo přepravující nebezpečný nebo škodlivý materiál by mohla mít zničující dopad na pracovníky, širokou veřejnost a mořské prostředí. Přechod na čistší a autonomnější lodní dopravu přináší i nové výzvy. Bezpečnost dopravního systému, jeho ochrana před protiprávními činy a environmentální udržitelnost jsou prvořadé a v těchto oblastech by neměly být činěny žádné ústupky. EU by měla v tomto odvětví rozvíjet proaktivní a preventivní politiku a zůstat světovým lídrem na základě trvalého úsilí vyvíjeného společně s mezinárodními, celostátními a místními orgány a zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti.

Souběžný přechod k digitalizaci a udržitelnosti vyžaduje, aby námořní doprava prošla významnou transformací. Toto odvětví, které představuje 3 % celosvětových emisí skleníkových plynů, musí přejít na technologie, pohonné systémy a paliva s nízkými a nulovými emisemi skleníkových plynů. Mělo by rovněž snížit své emise látek znečišťujících ovzduší a svůj celkový dopad na mořské prostředí, včetně plastového odpadu v mořích a hluku pod mořskou hladinou. Digitalizace a přechod na inteligentní a autonomní systémy lodní dopravy přinášejí příležitosti i výzvy. Tyto transformace vyžadují příznivé prostředí pro inovace, včetně financování, které je poskytováno v rámci partnerství pro bezemisní vodní dopravu 3 . Musí je také doprovázet rozsáhlé rekvalifikační úsilí a profesní rozvoj pracovní síly, jakož i opatření k přilákání pracovníků do tohoto odvětví, zejména mladých lidí. Námořníci a pracovníci v námořní dopravě jsou nejcennějším aktivem tohoto odvětví a musí být v rámci bezpečné a udržitelné transformace na prvním místě.

Zelená dohoda pro Evropu, Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 4 a Akční plán pro nulové znečištění 5 nastavily na úrovni EU směr, jehož celkovým cílem je dosáhnout dekarbonizované, inteligentní a odolné námořní dopravy s nulovým počtem nehod, nulovým odpadem a nulovým znečištěním. Díky souboru právních předpisů „Fit for 55“ bylo dosaženo významného pokroku, aby se toto odvětví vydalo udržitelnější cestou. Prostřednictvím nařízení o námořních palivech 6 – jehož cílem je podpořit zavádění udržitelných paliv v námořní dopravě – a rozšíření systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) na námořní dopravu 7 přijala EU opatření, která povedou k investicím do čistých technologií a paliv a zajistí, aby toto odvětví přispělo k dosažení cíle Pařížské dohody, jímž je omezit globální oteplování na nejvýše 1,5 °C.

Komise navrhuje revidovat pět právních předpisů s cílem modernizovat pravidla EU v oblasti námořní bezpečnosti a udržitelnosti a poskytnout EU nástroje na podporu čisté a moderní lodní dopravy. Cílem je zajistit, aby námořní odvětví EU plnilo svůj účel. Společně tvoří tyto návrhy základ našeho úsilí zajistit efektivní, udržitelnou a bezpečnou námořní dopravy ve vodách EU i mimo ně, z níž budou mít prospěch naši občané, pobřežní komunity, mořské prostředí a zdravé oceány. Souběžně s tímto robustním právním rámcem je EU odhodlána usilovat v rámci Mezinárodní námořní organizace (IMO) o stanovení vysoké laťky v otázkách bezpečnosti lodní dopravy, její ochrany před protiprávními činy, digitalizace, ekologizace a dekarbonizace. Souběžná existence těchto evropských pravidel a činnost EU v IMO zajišťují zachování rovných podmínek v rámci jednotného trhu i na celosvětové úrovni, aby se předešlo riziku, že evropské zájmy budou odsunuty do pozadí a opomenuty.

Tento námořní balíček sestává z pěti návrhů na revizi, které se týkají:

-směrnice 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky,

-směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci,

-směrnice 2009/18/ES o vyšetřování nehod v námořní dopravě,

-směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí a

-nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost.

1.Stávající rámec EU pro námořní bezpečnost a udržitelnost: robustní soubor právních předpisů, který je třeba modernizovat

Zmíněné tři směrnice o požadavcích na stát vlajky, státní přístavní inspekci a vyšetřování nehod jsou hlavními pilíři námořní bezpečnosti. Odrážejí mezinárodní závazky členských států jakožto států vlajky, států přístavu a pobřežních států stanovené v Úmluvě Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), jejíž smluvní stranou je i EU. Činnost EU v oblasti námořní bezpečnosti doplňuje a provádí mezinárodní právní rámec, zejména podrobná pravidla a normy stanovené v hlavních úmluvách IMO. Začleněním těchto pravidel a norem do právního systému EU lze tato ustanovení uplatnit u Evropského soudního dvora, a zajistit tak jejich jednotné prosazování v celé EU a rovné podmínky jak pro členské státy, tak pro hospodářské subjekty v tomto odvětví. Začlenění mezinárodních pravidel do práva EU, a tím sladění práva EU s mezinárodními pravidly, zároveň zajistí, že naše státy vlajky a hospodářské subjekty budou mít z rovných podmínek prospěch v celosvětovém měřítku a že zachováme konkurenceschopnost lodní dopravy EU.

Námořní bezpečnost je z hlediska veřejných opatření organizována kolem tří ochranných linií, zatímco majitelé lodí a hospodářské subjekty mají povinnost udržovat své lodě vždy ve stavu odpovídajícím danému účelu. Hlavní odpovědnost nese stát vlajky, který musí zajistit, aby loď byla způsobilá k plavbě a aby měla nezbytná osvědčení prokazující soulad s mezinárodními pravidly a normami. První ochrannou linií je proto stát vlajky. Jelikož se však pravidla státu vlajky vztahují pouze na plavidla, která pod jeho vlajkou plují, a jelikož některé státy vlajky nejsou ochotny nebo schopny příslušná pravidla u svých loďstev prosazovat, provádějí inspekce zahraničních lodí v přístavech úředníci státní přístavní inspekce. Druhou ochrannou linií je proto státní přístavní inspekce. I přes tyto dvě úrovně prevence může docházet k nehodám a k úmyslným nebo nedbalostním porušením příslušných povinností. Jejich příčiny by měly být vyšetřeny, aby se situace průběžně zlepšovala, aby se podobné nehody již neopakovaly a aby byli pachatelé nezákonných činností potrestáni. Toto je třetí ochranná linie.

Prostřednictvím všech těchto ochranných linií by mělo být zajištěno náležité prosazování pravidel, což by mělo vést ke snížení počtu incidentů a nehod a v konečném důsledku k tomu, aby nedocházelo ke ztrátám na lidských životech a ke znečištění životního prostředí.

Kontrola účelnosti provedená v roce 2018 dospěla k závěru, že tyto tři směrnice mají přidanou hodnotu, zejména pokud jde o harmonizované provádění a prosazování mezinárodních pravidel, a že jimi bylo dosaženo zamýšlených cílů. Uvedená kontrola však také poukázala na to, že existuje prostor pro zlepšení a příležitosti pro další digitalizaci, spolupráci mezi členskými státy a zvýšenou podporu ze strany Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA).

Námořní nehody způsobují nejen ztráty na životech a ekonomické ztráty, ale mají také přímý dopad na životní prostředí. Znečišťující látky vypouštěné z lodí, ať už náhodně, úmyslně nebo z nedbalosti, jako je ropa, odpadní voda nebo chemické látky, mají negativní vliv na mořské prostředí a mohou vážně znečišťovat mořská a pobřežní stanoviště. Toto znečištění je proto řešeno zvláštním doplňkovým předpisem EU o nezákonném vypouštění, konkrétně směrnicí o znečištění z lodí.

Tato směrnice nestanoví normy pro specifikaci takového vypouštění. Tyto specifikace jsou mezinárodně upraveny úmluvou IMO MARPOL (o zabránění znečištění z lodí), která určuje, zda je vypouštění povoleno, nebo je nezákonné. Zmíněná směrnice na druhé straně požaduje, aby členské státy stanovily za nezákonné vypouštění účinné, přiměřené a odrazující sankce, včetně trestních. Stanoví rovněž spolupráci v oblasti prosazování předpisů v celé EU s podporou agentury EMSA. Směrnice doplňuje mezinárodní režim tím, že podporuje členské státy EU při identifikaci pachatelů prostřednictvím satelitního sledování, které poskytuje informace o možných únicích ropy, a prostřednictvím režimu odpovědnosti, který usnadňuje trestní postih znečišťovatelů.

Hodnocení směrnice poukázalo na některé nedostatky, které by navrhovaná revize měla odstranit. Jde mimo jiné o zajištění toho, aby nezákonné vypouštění bylo náležitě odhalováno, porušení předpisů stíháno, pachatelé nezákonných činností byli potrestáni a aby se v důsledku toho nezákonné vypouštění omezilo a snížil se dopad na životní prostředí. Cílem revize je společně se směrnicí o přístavních zařízeních pro příjem odpadu odradit všechny majitele a provozovatele lodí (bez ohledu na to, pod jakou vlajkou plují) od jakéhokoli nezákonného vypouštění odpadů do evropských moří. Mělo by se stát normou, že veškerý lodní odpad bude v EU vždy předán do přístavních zařízení pro příjem odpadu.

EMSA hraje v rámci EU pro námořní bezpečnost klíčovou úlohu a významně přispěla k povzbudivým výsledkům, jichž bylo v EU dosaženo v oblasti zajištění kvalitní lodní dopravy a kultury bezpečnosti. Byla zřízena v roce 2002 po námořních katastrofách tankerů Prestige a Erika s konkrétním cílem podpořit Evropskou komisi a členské státy při uplatňování a monitorování právních předpisů EU v oblasti námořní bezpečnosti. Prostřednictvím svých návštěv a inspekcí (útvar auditu) představuje EMSA ústřední prvek přidané hodnoty EU v oblasti námořní bezpečnosti, protože pomáhá prosazovat a usnadňovat efektivní a účinné dodržování pravidel. EMSA musí i přes rozšiřující se portfolio svých činností na tento hlavní úkol i nadále vyčleňovat dostatečné zdroje, aby mohla členským státům, Komisi a širšímu námořní komunitě stále poskytovat vysoce kvalitní služby.

Od roku 2002 se její úkoly skutečně rozšířily a v současnosti nabízí technickou, vědeckou a operativní pomoc v celé řadě oblastí souvisejících s námořní dopravou, zejména v souvislosti s ekologickou a digitální transformací. Její mandát, s výjimkou změny týkající se spolupráce pobřežní stráže, byl naposledy revidován v roce 2013 a je třeba jej aktualizovat, aby odrážel současný rozsah jejích činností, vyvíjející se regulační rámec, zejména tento námořní balíček, a vývoj v námořním odvětví.

2.Sladění s mezinárodními předpisy a rozšířená oblast působnosti pro vytvoření účinnějšího rámce

Jedním z hlavních důvodů revize zmíněných pěti legislativních aktů je potřeba sladit je s aktualizovanými mezinárodními předpisy a výhody, které toto sladění přinese. Souběžná existence nesladěných norem a pravidel vytváří pro dané odvětví a vnitrostátní správní orgány zátěž a právní nejistotu a oslabuje rovné podmínky a konkurenceschopnost námořní dopravy EU. Začlenění mezinárodních předpisů do práva EU by mělo být provedeno způsobem, který zajistí jejich účinné uplatňování, jednotnost a náležité prosazování, a tím i kvalitní lodní dopravu.

Pro revizi směrnice o státu vlajky je zásadní začlenit „kodex pro provádění nástrojů IMO“ (dále jen „kodex III“), který byl přijat v roce 2013 a vstoupil v platnost v roce 2016. Kodex III představoval v činnosti IMO významný pokrok, neboť stanoví, že vnitrostátní orgány musí disponovat zdroji a pravomocemi potřebnými k tomu, aby mohly jakožto stát vlajky převzít své mezinárodní povinnosti. Kodex III rovněž stanoví, že pro všechny členy IMO je každých sedm let povinný související komplexní audit IMO, přičemž v případě členských států EU je tomu tak již od roku 2009.

Vzhledem k jejímu významu bylo prosazování mezinárodní Úmluvy o práci na moři, která upravuje všechny záležitosti týkající se pracovních a životních podmínek námořníků, do právních předpisů EU již zavedeno prostřednictvím samostatného právního aktu 8 , který se vztahuje na státy vlajky 9 . Sociální pravidla mají totiž pro dobré životní podmínky posádek a pro námořní bezpečnost zásadní význam (za většinu incidentů je odpovědný lidský faktor).

Revizí směrnice o státní přístavní inspekci dojde k aktualizaci pravidel EU a a k jejich uvedení do souladu s nově použitelnými mezinárodními právními nástroji, konkrétně s Úmluvou IMO o nakládání s balastní vodou a s Nairobskou úmluvou o odstraňování vraků. V zájmu vyšší efektivity koordinují přístavní státy provádějící státní přístavní inspekce svou činnost systematicky na regionální úrovni. Pařížské memorandum o porozumění o státní přístavní inspekci 10 (dále jen „Pařížské memorandum“) zřízené v roce 1982 je první z devíti takových mezivládních struktur. Členy Pařížského memoranda je všech 24 členských států Evropského hospodářského prostoru (EHP) s námořními přístavy a rovněž Kanada, Ruská federace 11 a Spojené království. EU jeho členem není.

Státní přístavní inspekce EU je založena na postupu a nástrojích Pařížského memoranda z roku 2009, kdy byla přijata příslušná směrnice. V důsledku toho je také třeba začlenit několik změn a zlepšení, o nichž bylo v rámci Pařížského memoranda rozhodnuto v posledních čtrnácti letech. Pokud jde o směrnici o vyšetřování nehod, dojde k aktualizaci několika definic a odkazů tak, aby byly zohledněny změny v mezinárodním regulačním prostředí, zejména kodex IMO pro vyšetřování nehod, a aby byla náležitě zohledněna situace plavidel v přístavech a nehody postihující pracovníky přístavů.

Komise navrhuje oblast působnosti směrnic o státní přístavní inspekci a o vyšetřování nehod rozšířit s ohledem na rybářská plavidla, u nichž přetrvávají značné bezpečnostní obavy. Pro členské státy, které chtějí tyto inspekce provádět, bude zaveden dobrovolný systém státní přístavní inspekce rybářských plavidel o délce nad 24 metrů připlouvajících do přístavů EU, který u tohoto typu plavidel zajistí druhou ochrannou linii. Hlavní odpovědnost za bezpečnost rybářských plavidel ovšem nese stát vlajky, neboť menší rybářská plavidla obvykle do zahraničních přístavů nepřiplouvají a v mnoha případech nespadají do oblasti působnosti mezinárodních úmluv. Vyšetřování nehod se nyní bude týkat nejen větších rybářských plavidel, ale bude částečně rozšířeno i na nejzávažnější nehody menších rybářských plavidel o délce méně než 15 metrů, přičemž administrativní zátěž bude omezena na nezbytné minimum.

Pokud jde o znečištění z lodí, oblast působnosti směrnice se rozšíří tak, aby do ní byl začleněn kompletní obsah pěti příloh úmluvy IMO MARPOL 12 . Kromě nezákonného vypouštění ropy a tekutých škodlivých látek (její současná oblast působnosti) se směrnice bude vztahovat i na nezákonné vypouštění škodlivých látek v obalech, splašků, odpadků, odpadních vod a zbytků ze systémů pro čištění výfukových plynů (pračky plynů). To rovněž významně přispěje k cílům Zelené dohody pro Evropu, jimiž má být dosaženo nulového znečištění, a k ambicím v oblasti udržitelné a inteligentní mobility, jež zahrnují i tyto další škodlivé látky.

Toto sladění s úmluvou MARPOL pro revizi směrnice o znečištění z lodí má zásadní význam. Evropský parlament a Rada k tomu vyzvaly v roce 2019, kdy byla přijata revidovaná směrnice o přístavních zařízeních pro příjem zbytků lodního nákladu a odpadu 13 . Záměrem bylo doplnit dohodnutá přísnější pravidla pro přístavní zařízení pro příjem odpadu, aby se předešlo situaci, kdy by tato pravidla mohla neúmyslně motivovat k dalšímu nezákonnému vypouštění odpadů do moře.

Vzhledem k výše popsaným revizím a k širšímu vývoji celkového regulačního prostředí od roku 2013 vyžaduje aktualizaci rovněž mandát agentury EMSA, aby lépe odrážel stále významnější úlohu, kterou tato agentura hraje při podpoře mnoha oblastí námořní dopravy, včetně bezpečnosti, prevence znečištění a ochrany životního prostředí, klimatických opatření, ochrany před protiprávními činy, dohledu, řešení krizí a digitalizace. Revidovaný mandát bude odrážet nejen úkoly, které byly agentuře svěřeny Komisí a členskými státy od roku 2013, ale i nové úkoly v oblasti bezpečnosti a udržitelnosti, jež z tohoto legislativního balíčku vyplynou. Díky předjímání vývoje, zejména v oblasti digitalizace a automatizace, bude agentura také připravena na budoucnost.

3.Směřování k větší environmentální udržitelnosti

Námořní doprava je vzhledem ke svému objemu a podílu přepravovaného zboží a přínosu pro EU a světovou ekonomiku v současnosti jedním z nejčistších druhů dopravy 14 . Zajištění kvalitní lodní dopravy a námořního odvětví, které je bezpečné a chráněné před protiprávními činy, má zásadní význam pro zachování jeho atraktivity. Námořní odvětví je však také významným zdrojem emisí skleníkových plynů a je odpovědné za značné znečištění ovzduší a moří, které je škodlivé pro mořské prostředí a jeho biologickou rozmanitost a odolnost vůči uhlíku a rovněž pro zdraví pobřežních populací. Jelikož ostatní hospodářská odvětví, jako je silniční doprava, dekarbonizují nebo rychle snižují emise jiných znečišťujících látek, bude námořní doprava muset ke snížení těchto emisí a míry znečištění přispět relativně větším dílem. To vyžaduje trvalou pozornost a další opatření.

Tímto balíčkem chce Komise podpořit kvalitní lodní dopravu a moderní, čisté a prosperující námořní odvětví v souladu s příslušnými mezinárodními a unijními závazky. Legislativní rámec EU by měl odradit a potrestat ty, kteří obcházejí pravidla nebo jsou ochotni je obcházet, a zároveň motivovat k investicím do zavádění čistých technologií a udržitelných postupů. To je jediný způsob, jak přispět ke stanovení vysokých celosvětových norem a udržet pro lodní dopravu EU vedoucí postavení v celosvětovém měřítku.

Revize směrnice o státu vlajky zavede účinnější rámec, který bude založen na odpovídající úrovni a kvalitě inspekcí lodí a celkového dohledu nad loďstvem, budování kapacit správních orgánů státu vlajky a lepším měření jejich výkonnosti. Jeho cílem je především zvýšit bezpečnost, ale měl by být také přínosem pro ochranu životního prostředí. Jakmile nabydou přísnější pravidla v oblasti životního prostředí podle mezinárodních úmluv účinku, rozšíří se automaticky odpovědnost státu vlajky za jejich prosazování. Revizí směrnice o státní přístavní inspekci se rovněž ještě zlepší schopnost členských států odhalovat a napravovat nesoulad nejen s pravidly a normami v oblasti bezpečnosti, ale také v oblasti prevence znečištění.

Kromě toho se revizí směrnice o státní přístavní inspekci konkrétně změní rizikový profil lodi, z něhož vychází zacílení inspekcí na konkrétní lodě, aby byly více zohledněny aspekty životního prostředí. U nákladních a osobních plavidel s hrubou tonáží nad 5 000 tun (které jsou považovány za nejvíce znečišťující) rizikový profil lodi zohlední ukazatel uhlíkové náročnosti plavidla, který stanovila IMO. U všech lodí, které spadají do působnosti státní přístavní inspekce, směrnice upravuje váhový faktor tak, aby u lodi, která je předmětem inspekce, přikládal větší význam v minulosti zjištěným závadám a zadržením souvisejícím s životním prostředím (podle úmluvy MARPOL, Úmluvy o nakládání s balastní vodou a Úmluvy o kontrole škodlivých protihnilobných přípravků).

Revize směrnice o znečištění z lodí posílí ochranu mořského prostředí, protože jednak bude její oblast působnosti uvedena do souladu s mezinárodními normami a jednak zefektivní prosazování mezinárodních pravidel týkajících se přeshraničního znečištění z lodí. Cílem nové směrnice je umožnit vnitrostátním orgánům odpovědným za odhalování a ověřování znečištění, zejména nezákonného vypouštění, aby jednaly důsledněji a koordinovaně. Toho bude dosaženo díky zdokonaleným digitálním nástrojům, budování kapacit a individuálnímu vzdělávání a prostřednictvím povinnosti vkládat hlášení do integrovaného systému provozovaného agenturou EMSA. Revize by měla rovněž umožnit přijmout v případě porušení předpisů odpovídající vnitrostátní opatření, protože zavádí robustnější rámec pro sankce a jejich uplatňování, aniž by byla dotčena možnost trestního postihu podle směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí 15 .

Zatímco současná oblast působnosti směrnice o znečištění z lodí nezahrnuje emise látek znečišťujících ovzduší, Komise vzhledem k jejich dopadům na kvalitu ovzduší v přístavních a pobřežních oblastech posoudí, jak je zahrnout v budoucnu, a to na základě nových údajů a zkušeností shromážděných agenturou EMSA, pokud jde o prosazování příslušných právních požadavků, které se týkají znečištění ovzduší oxidy síry (SOx) a oxidy dusíku (NOx), stanovených v příloze VI úmluvy MARPOL. Za tímto účelem se navrhované revidované nařízení o mandátu agentury EMSA více zaměřuje na její schopnost poskytovat při prosazování platných pravidel týkajících se emisí NOx a SOx v této oblasti technickou pomoc.

V průběhu let byla EMSA stále častěji vyzývána, aby byla Komisi a členským státům nápomocna při zlepšování environmentální udržitelnosti námořní dopravy. Od svého vzniku se zabývá znečištěním moří a poskytuje operativní pomoc prostřednictvím velmi účinného navýšení operační kapacity plavidel, která jsou k dispozici v pohotovostním režimu pro případ nutnosti reakce na únik ropy a následné znečištění. V návaznosti na revizi směrnice o síře v roce 2012 začala EMSA plnit klíčovou úlohu při podpoře provádění a prosazování pravidel EU týkajících se emisí z lodí do ovzduší. Tato pomoc je jednak technická, spočívající v provozování příslušných databází, z nichž vycházejí kontroly prováděné členskými státy, a jednak operační, spočívající v poskytování služeb monitorování emisí pomocí systémů RPAS 16 , které si členské státy buď vyžádají, nebo které doplňují jejich stávající kapacity v oblasti dohledu. Pokud jde o emise skleníkových plynů z lodí, EMSA provozuje systém EU pro hlášení, monitorování a ověřování 17 . Rovněž pomáhá členským státům při plnění povinností týkajících se recyklace lodí, hluku pod mořskou hladinou a znečištění plasty.

EMSA rovněž poskytuje Komisi a členským státům klíčovou technickou a vědeckou expertizu k tomu, aby mohly ve své činnosti v IMO pokročit ve všech záležitostech životního prostředí vyplývajících ze Zelené dohody, a rovněž vydává aktuální zprávy, studie o nových otázkách udržitelnosti (ztráta kontejnerů, odplyňování nákladu, černý uhlík) a doporučení pro námořní a přístavní orgány, například ohledně pobřežní elektřiny.

Nové úkoly stanovené v tomto balíčku musí být lépe začleněny do jejího revidovaného mandátu a musí na ně být vyčleněny odpovídající zdroje. Kromě toho nový právní rámec pro námořní dopravu stanovený v rámci balíčku „Fit for 55“ ještě více posílí úsilí o udržitelnost. Komise se bude o podporu ze strany agentury EMSA nadále opírat i při provádění nařízení o námořních palivech a rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu. Stejně důležitá bude i její pomoc při vývoji předpisů v IMO. Klíčovou prioritou do budoucna je poskytovat proaktivní analýzu bezpečnostních rizik spojených s používáním alternativních paliv s nízkými a nulovými emisemi skleníkových plynů a zároveň prostřednictvím pokynů a výzkumu i nadále napomáhat při operativním zavádění a využívání těchto paliv.

4.Digitalizace jako předpoklad

Ústředním prvkem námořního balíčku je digitalizace. Rozvoj informačních a inteligentních technologií jsou klíčové faktory, které umožňují větší sdílení a transparentnost informací, a tedy i pro prosazování pravidel. Digitalizace snižuje zátěž kladenou na provozovatele a správní orgány a vede k celkově efektivnějšímu rámci EU a k l vyšší efektivitě logistického řetězce. EMSA v této oblasti zastává ústřední roli jakožto provozovatel a subjekt odpovídající za technický vývoj námořních informačních a monitorovacích systémů a služeb, které zajišťují interoperabilitu a kompatibilitu. Tyto systémy a služby posilují podporu poskytovanou členským státům, které mají povinnosti jakožto státy vlajky, státy přístavu a/nebo pobřežní státy.

Využívání papírových postupů se během pandemie COVID-19 ukázalo jako zcela nedostatečné, neboť neexistovaly prostředky pro kontrolu platnost osvědčení a usnadnění jejich dočasného prodloužení. Návrhy týkající se států vlajky a státní přístavní inspekce obsahují ustanovení o větším využívání digitálních řešení a související motivační pobídky. Cílem revidované směrnice o státu vlajky je digitalizovat vlajky členských států prostřednictvím registrů umožňujících sdílení elektronických osvědčení na základě IT řešení vyvinutých agenturou EMSA a běžně dostupného technického protokolu, který umožní interoperabilitu na úrovni EU.

Používání elektronických osvědčení bude zároveň podporováno prostřednictvím směrnice o státní přístavní inspekci (zejména propojením jejich použití s rizikovým profilem lodi), přičemž tato směrnice stanoví i společný datový nástroj, ověřovací nástroj a úložiště na úrovni EU. Motivací k tomu, aby státy vlajky (nebo uznané subjekty jednající jejich jménem) vydávaly osvědčení v elektronické podobě, bude doplnění rizikového profilu lodi o nový parametr, který umožní, aby se státní přístavní inspekce na tyto certifikované lodě zaměřovaly méně často.

K tomu, aby dané odvětví přispívalo k ekologické transformaci, může rovněž napomoci využívání stávajících a nových technologií. Digitalizace postupů, jimiž se zajišťuje uplatňování směrnice o znečištění z lodí, zvýší její účinnost. Identifikaci potenciálních znečišťovatelů usnadní integrovaná kapacita různých systémů provozovaných agenturou EMSA (pozorování Země za účelem odhalování znečištění – CleanSeaNet 18 , nástroj pro inspekci přístavů – THETIS-EU 19 a systém pro monitorování a výměnu informací o lodním provozu – SafeSeaNet 20 ). Systematické hlášení údajů a sdílení cílených informací s vnitrostátními správními orgány povede k lepšímu prosazování předpisů, a v konečném důsledku ke snížení míry znečištění.

V posledních letech EMSA dosáhla v oblasti digitalizace svých činností a služeb, které poskytuje Komisi, členským státům a širší námořní komunitě, významného pokroku. Její digitální systémy a nástroje se staly celosvětovým standardem. Její mandát bude revidován, aby odrážel tuto rozšířenou digitální kapacitu. Mimo jiné bude zavedeno prostředí jednotného evropského námořního portálu prostřednictvím datového souboru, který stanoví společné specifikace pro informační povinnosti členských států v přístavech, a lodní databáze obsahující identifikační údaje lodí a záznamy o výjimkách z lodních hlášení. EMSA rovněž neustále rozvíjí své integrované námořní služby, které podporují dohled členských států a dalších agentur EU nad širokou škálou funkcí pobřežní stráže.

V rámci balíčku „Fit for 55“ byly agentuře EMSA svěřeny nové úkoly, například vytvořit na základě stávajících systémů a služeb nástroje k zajištění souladu pro systém EU ETS a pro nařízení o námořních palivech. Jak je uvedeno ve společném sdělení a akčním plánu týkajícím se strategie EU pro námořní bezpečnost 21 , EMSA hraje důležitou úlohu při zajišťování posílené kapacity v oblasti dohledu prostřednictvím svých integrovaných námořních služeb a společného prostředí pro sdílení informací (CISE), které je založeno na dobrovolné účasti, a rovněž prostřednictvím pomoci při posilování odolnosti v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ruská válka proti Ukrajině a pandemie COVID-19 prokázaly, že EMSA poskytuje přidanou hodnotu při podpoře úsilí EU v oblasti námořního dohledu, plánování pro nepředvídané události a krizové připravenosti a reakce na námořní události prostřednictvím posíleného námořního informačního střediska s nepřetržitým provozem. Pokračující poskytování vysoce kvalitních služeb vyžaduje, aby EMSA disponovala odpovídajícími zdroji.

5.Podpora důvěry a spolupráce

Politika EU v oblasti námořní bezpečnosti se vždy opírala o posílenou spolupráci mezi všemi aktéry – Komisí, členskými státy EU a zúčastněnými stranami. Postupem času se tato spolupráce rozšířila i na prosazování právních předpisů v oblasti životního prostředí. Důvěra v námořní odvětví je skutečně zásadní, neboť bez ní nemůže existovat bezpečná a kvalitní lodní doprava, a tedy ani žádný obchod po moři.

EMSA byla zřízena s cílem usnadnit společnou práci Komise a členských států EU zaměřenou na zajištění co nejvyšší úrovně bezpečnosti ve vodách EU a podél jejího pobřeží. Návštěvy agentury EMSA u orgánů námořní správy pomáhají Komisi plnit její povinností spočívající v kontrole, zda členské státy právní předpisy EU náležitě uplatňují a prosazují. Umožňují rovněž mezi členskými státy sdílet osvědčené postupy a problémy. Činnosti a služby agentury EMSA zlepšují výměnu informací a posilují součinnost i budování důvěry mezi orgány námořní správy v Evropě, se sousedními zeměmi i celosvětově, zejména prostřednictvím společného postupu členských států EU v IMO.

Cílem iniciativ obsažených v námořním balíčku je důvěru a spolupráci mezi všemi stranami dále prohlubovat. Směrnice o státu vlajky usnadní sdílení informací mezi státy vlajky o výsledcích inspekcí, otázkách společného zájmu, dohledu nad uznanými subjekty a otázkách dodržování předpisů ze strany států vlajky obecně. To vše budou usnadňovat systémy provozované agenturou EMSA, jako je například THETIS, a rovněž Komise, která zřídí specializovanou expertní skupinu.

Revize směrnice o státní přístavní inspekci posílí koordinaci, která je z velké části založena na zásadě sdílení inspekční zátěže a na harmonizaci. EMSA bude podporovat její provádění prostřednictvím nového a posíleného programu profesního rozvoje a vzdělávání (v návaznosti na získání příslušné kvalifikace) jak pro inspektory státní přístavní inspekce, tak pro inspektory, kontrolory a auditory státu vlajky.

Stejně jako v případě státní přístavní inspekce stanovila směrnice o vyšetřování nehod od počátku rámec pro spolupráci mezi členskými státy za účelem výměny informací o získaných poznatcích a osvědčených postupech. EMSA dále zvýší svou podporu vnitrostátním orgánům odpovědným za vyšetřování nehod tím, že zpřístupní rezervoár expertů z různých oborů, kteří by jim mohli být na požádání k dispozici. Bude rovněž moci členským státům, které potřebují dodatečnou podporu, zapůjčit specializované nástroje a vybavení, což umožní úspory z rozsahu v celé EU.

Rovněž posílí spolupráci mezi členskými státy při provádění směrnice o znečištění z lodí a jejím účinnějším prosazování. Hlavním nedostatkem, který byl při hodnocení uvedené směrnice zjištěn, byla nekonzistentní výměna informací a poznatků, které by umožnily znečištění účinně odhalovat, ověřovat a trestat a prosazovat dodržování pravidel. EMSA poskytne orgánům odpovědným za odhalování, ověřování a shromažďování důkazů zdokonalené monitorovací nástroje pro výměnu informací, poradenství a školení. V rámci revize bude za účelem usnadnění spolupráce rovněž zřízena specializovaná expertní skupina. Revize se také zaměří na provádění dalších právních předpisů v oblasti životního prostředí, které se zabývají znečištěním ovzduší a vody a recyklací lodí.

Seznam povinností, které mají státy vlajky, státy přístavu a pobřežní státy plnit, stále roste, zejména v důsledku souběžné digitální a ekologické transformace, a stejně tak roste i seznam dovedností, jimiž musí odpovědné subjekty disponovat. To se děje v kontextu omezenějších a napjatějších zdrojů členských států. V důsledku toho bude poptávka po poradenství, technické pomoci a expertize agentury EMSA nadále růst. EMSA by měla mít dostatečné zdroje, aby mohla tuto větší poptávku uspokojit.

EMSA rovněž stále více pomáhá Komisi propagovat řešení a normy EU v celosvětovém měřítku. Jedním z takových příkladů je, jak se robustní rámec státní přístavní inspekce vytvořený v EU stal celosvětovým standardem. Rozvinula se spolupráce mezi agenturou EMSA a dalšími regionálními memorandy pro státní přístavní inspekci, jako je Tokijské memorandum a Středomořské memorandum, v jejímž rámci jsou mezi těmito memorandy sdíleny údaje o inspekcích. Kromě spolupráce s Pařížským memorandem spravuje EMSA pro Středomořské memorandum databázi hlášení o zacílení a inspekcích.

Prostřednictvím své technické podpory přispívá EMSA ke koordinaci mezi členskými státy EU v IMO a podporuje globální spolupráci s cílem posílit bezpečnou, čistou a moderní lodní dopravu. Orgánům námořní správy třetích zemí může EMSA na základě svého portfolia služeb v oblasti budování kapacit poskytnout ad hoc externí pomoc. Tato pomoc, která je ve vztahu k sousedním a kandidátským zemím již trvalým jevem, bude na základě jejího revidovaného mandátu usnadněna.

6.Závěr

Rámec EU pro námořní bezpečnost zajišťuje ve vodách EU kvalitní lodní dopravu, která chrání obchod a cestující, širokou veřejnost i životní prostředí, podporuje jednotný trh a upevňuje vedoucí postavení EU na mezinárodní úrovni a její strategickou autonomii. Námořní politika EU posiluje rovné podmínky pro členské státy EU a současně zohledňuje potřebu chránit konkurenceschopnost našeho průmyslu a zájmy EU v celosvětovém měřítku. Některé právní předpisy EU ovlivňují námořní bezpečnost na celém světě, jako například předpisy o minimálních normách pro uznané subjekty a o výcviku a osvědčování způsobilosti námořníků. Díky své expertize, zkušenostem a politickým ambicím hraje EU rovněž klíčovou roli v IMO a pomáhá této organizaci plnit přísnější bezpečnostní a environmentální normy.

Námořní odvětví se nachází v bodě zlomu. Zahájilo významnou transformaci, která má zvýšit jeho environmentální udržitelnost a přispět k úsilí o zmírnění dopadů klimatických změn. V rámci Zelené dohody pro Evropu vyvíjí EU aktivitu prostřednictvím balíčku „Fit for 55“ a v IMO pokračuje v úsilí zajistit, aby se námořní doprava v celosvětovém měřítku spravedlivě podílela na našem úsilí o zmírňování dopadů klimatických změn a snižování míry znečištění. Zásadní význam má silnější prosazování mezinárodního práva v oblasti životního prostředí, čehož bude dosaženo úpravou pravidel týkajících se dodržování předpisů a odpovědnosti za nezákonné jednání a znečištění. Digitalizace představuje pro zvýšení bezpečnosti a udržitelnosti obrovskou příležitost, je však třeba ji plně využít. Perspektiva autonomních lodí a inteligentních systémů vyžaduje přípravu, testování, aktualizaci předpisů, vzdělávání a rekvalifikaci. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat také ochraně zdraví a bezpečnosti, pracovním a životním podmínkám námořníků a pracovníků v námořní dopravě obecně.

Pandemie COVID-19 a nové geopolitické prostředí v návaznosti na válku Ruska proti Ukrajině zdůraznily potřebu a přínosy úzké spolupráce mezi Komisí, členskými státy a zúčastněnými stranami obecně. Tuto spolupráci usnadní a posílí robustní stávající rámec EU pro námořní bezpečnost a EMSA vybavená potřebnými zdroji, která bude orgánům námořní správy EU pomáhat plnit jejich povinnosti. Zároveň tento rámec přispěje k upevnění postavení Evropy ve světě a posílí hlas EU v rámci IMO a dalších mezinárodních fór.

Komise vyzývá normotvůrce EU, aby legislativní iniciativy obsažené v tomto balíčku urychleně přijali, a podpořili tak vysoce kvalitní, čistou a moderní námořní dopravu EU.

(1)

Nehoda tankeru MV Erika v roce 1999, Francie (20 000 tun ropy), nehoda tankeru MV Prestige v roce 2002, Španělsko (63 000 tun ropy).

(2)

Roční přehled námořních nehod a incidentů od Evropské agentury pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropská informační platforma pro námořní nehody (EMCIP).

(3)

  Partnerství – waterborne.eu

(4)

https://transport.ec.europa.eu/system/files/2021-04/2021-mobility-strategy-and-action-plan.pdf

(5)

COM(2019) 640 final, COM(2021) 400 final.

(6)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv v námořní dopravě a o změně směrnice 2009/16/ES, COM(2021) 562 final.

(7)

 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, COM(2021) 551 final.

(8)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1).

(9)

A prostřednictvím revize části směrnice o státní přístavní inspekci, která se týká prosazování pravidel – směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/38/EU ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2009/16/ES o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 1).

(10)

  www.parismou.org  

(11)

Po invazi na Ukrajinu bylo členství Ruské federace v Pařížském memorandu v květnu 2022 pozastaveno.

(12)

Šestá příloha se týká emisí látek znečišťujících ovzduší a do právních předpisů EU již byla částečně začleněna (směrnice o síře); začlenění jejího zbytku bude zváženo později a v revidované směrnici o znečištění z lodí (NOx, odpadky v moři a hluk pod mořskou hladinou) se na ni vztahuje ustanovení o přezkumu.

(13)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).

(14)

 Rail and waterborne – best for low-carbon motorised transport (Železniční a vodní doprava – nejlepší řešení pro nízkouhlíkovou motorovou dopravu), studie Evropské agentury pro životní prostředí, 2021.

(15)

 Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o trestněprávní ochraně životního prostředí a o nahrazení směrnice 2008/99/ES, COM(2021) 851 final.

(16)

Systémy dálkově řízených letadel.

(17)

Modul MRV Thetis – https://www.emsa.europa.eu/tackling-air-emissions/greenhouse-gas.html

(18)

  Satelitní služby – Služba CleanSeaNet – EMSA – Evropská agentura pro námořní bezpečnost (europa.eu)

(19)

  THETIS EU – EMSA – Evropská agentura pro námořní bezpečnost (europa.eu)

(20)

  SafeSeaNet – EMSA – Evropská agentura pro námořní bezpečnost (europa.eu)

(21)

Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě o aktualizaci strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu „Posílená strategie EU pro námořní bezpečnost s ohledem na vyvíjející se námořní hrozby“, JOIN(2023) 8.