Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023AE4262

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice 2011/16/EU (COM(2023) 528 final – 2023/0320 (CNS))

    EESC 2023/04262

    Úř. věst. C, C/2024/2103, 26.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2103/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2103/oj

    European flag

    Úřední věstník
    Evropské unie

    CS

    Série C


    C/2024/2103

    26.3.2024

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu směrnice Rady, kterou se zavádí daňový systém sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a kterou se mění směrnice 2011/16/EU

    (COM(2023) 528 final – 2023/0320 (CNS))

    (C/2024/2103)

    Zpravodajka:

    Katrīna ZARIŅA

    Žádost o vypracování stanoviska

    Rada Evropské unie, 10. 11. 2023

    Právní základ

    články 115 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

    Odpovědná sekce

    Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost

    Přijato v sekci

    18. 12. 2023

    Přijato na plenárním zasedání

    17. 1. 2024

    Plenární zasedání č.

    584

    Výsledek hlasování

    (pro/proti/zdrželi se hlasování)

    222/0/4

    1.   Závěry a doporučení

    1.1

    Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje návrh Evropské komise na zavedení daňového systému sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky a jeho cíle, neboť jsou v souladu s posilováním mikropodniků a malých a středních podniků, zjednodušením jejich přeshraničních aktivit a snížením administrativních a finančních překážek, přičemž zvyšují celkovou konkurenceschopnost mikropodniků a malých a středních podniků.

    1.2

    EHSV konstatuje, že přijetí návrhu týkajícího se daňového systému sídla přinese vysokou přidanou hodnotu podnikům, zaměstnancům a členským státům. Malé a střední podniky v současnosti tvoří téměř veškeré podniky nefinančního odvětví podnikání Evropské unie (EU-28) (99,8 %), dvě třetiny celkové zaměstnanosti EU-28 (66,6 %) a o něco méně než tři pětiny (56,8 %) přidané hodnoty vytvářené nefinančním odvětvím podnikání (1). Snížení administrativní zátěže pro mikropodniky a malé a střední podniky přinese více konkurenčních výhod v rámci jejich každodenních činností.

    1.3

    EHSV naléhavě požaduje, aby nedocházelo ke zpožděním při přijímání návrhu Komise na zavedení daňového systému sídla, jehož cílem je posílit růst mikropodniků a malých a středních podniků a prosazovat rovné podmínky pro účast mikropodniků a malých a středních podniků s přeshraničními aktivitami na vnitřním trhu, a přispět tak k dlouhodobému růstu HDP a zaměstnanosti.

    1.4

    Cílem návrhu je snížit náklady mikropodniků a malých a středních podniků, které již působí přeshraničně prostřednictvím stálých provozoven, na dodržování předpisů souvisejících s daní z příjmů právnických osob. EHSV souhlasí s posouzením Komise, podle nějž zavedení daňového systému sídla sníží náklady na dodržování právních předpisů v případě podniků, které již působí na mezinárodní úrovni, sníží překážky a přinese možné úspory ohledně nákladů na dodržování daňových předpisů. Návrh by rovněž mohl stimulovat ostatní mikropodniky a malé a střední podniky, aby zahájily přeshraniční činnost.

    1.5

    Cílem návrhu je také snížit administrativní a finanční zátěž pro mikropodniky a malé a střední podniky z hlediska daňových předpisů na vnitrostátní úrovni. EHSV v této souvislost požaduje pravidelná posuzování vnitrostátních postupů výpočtu a platby daní s cílem snížit regulační zátěž a zvýšit celkovou konkurenceschopnost podniků.

    1.6

    EHSV pro tuto chvíli souhlasí s přístupem Komise, který oblast působnosti návrhu na zavedení daňového systému sídla omezuje na samostatné mikropodniky a malé a střední podniky, které působí přeshraničně v jednom nebo více členských státech výhradně prostřednictvím stálých provozoven. EHSV zároveň konstatuje, že Komise by při provádění plánovaného následného hodnocení za účelem posouzení účinnosti daňového systému sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky pět let po vstupu směrnice v platnost měla zvážit a posoudit možnost rozšíření tohoto systému tak, aby zahrnoval i malé a střední podniky, které působí přeshraničně prostřednictvím poboček.

    1.7

    EHSV konstatuje, že Komise považuje návrhy daňového systému sídla a rámce BEFIT (Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů) za vzájemně se doplňující, protože rámec BEFIT je v první řadě zaměřen na velké skupiny působící v celé EU a bude volitelný pro skupiny malých a středních podniků s dceřinými společnostmi v jiných členských státech, které přijímají konsolidované účetní závěrky.

    1.8

    EHSV současně poznamenává, že volitelná povaha návrhu daňového systému sídla, pokud jde o malé a střední podniky obecně, i návrhu rámce BEFIT, pokud jde o skupiny malých a středních podniků s konsolidovanými účetními závěrkami, vytvoří napříč EU odlišné právní rámce pro podniky v potenciálně srovnatelných situacích. EHSV proto vybízí Komisi, aby sledovala vývoj nových pravidel zdanění sídla a jejich důsledky v tomto ohledu, neboť koexistence různých právních rámců použitelných na srovnatelné subjekty by mohla vést k roztříštěnosti a nesrovnalostem, což by mohlo podkopávat konsolidaci vnitřního trhu.

    1.9

    EHSV se domnívá, že daňový systém sídla zvýší a zlepší spolupráci mezi daňovými orgány v členských státech. Spolupráce mezi nimi je klíčem k úspěšnému a smysluplnému provedení navrhovaného daňového systému sídla a dosažení stanovených cílů.

    1.10

    EHSV je přesvědčen, že navrhovaný harmonogram provedení směrnice ve vnitrostátním právu je dostatečný pro přizpůsobení systémů IT daňových orgánů v členských státech a pro zajištění hladké výměny údajů mezi členskými státy v pozdějších fázích, a vybízí členské státy, aby v tomto ohledu přijaly rychlá opatření.

    1.11

    EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby po přijetí návrhu úzce spolupracovala s členskými státy a organizacemi zastupujícími mikropodniky a malé a střední podniky s cílem zvýšit mezi těmito podniky informovanost o dostupném mechanismu zdanění sídla a lépe tak dosáhnout cílů snížení regulační zátěže, zvýšení přeshraniční aktivity a plného využití výhod jednotného trhu. Příslušné strany by rovněž měly vyčlenit zdroje na zajištění odborné přípravy a metodologické podpory pro mikropodniky a malé a střední podniky ohledně toho, jak připravit „daňové přiznání podle režimu zdanění sídla“.

    2.   Souvislosti

    2.1

    V září 2023 Komise zveřejnila „balíček úlev“ pro malé a střední podniky, jehož součástí je návrh nařízení o opožděných platbách, návrh směrnice o zjednodušení zdanění malých a středních podniků, zavedení daňového systému sídla a soubor opatření ke zlepšení výkonu malých a středních podniků, přičemž důraz je kladen na zkvalitnění programu zlepšování právní úpravy, zvýšení dostupnosti finančních prostředků, prohlubování dovedností pracovní síly a další podpůrné mechanismy.

    2.2

    Návrh Komise týkající se zavedení daňového systému sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky se zabývá zjednodušenými pravidly ve prospěch samostatných malých a středních podniků, které působí přeshraničně v EU, s ohledem na jejich stálé provozovny (2) umístěné v jiných členských státech.

    2.3

    Malé a střední podniky v současnosti tvoří téměř veškeré podniky nefinančního odvětví podnikání Evropské unie (EU-28) (99,8 %), dvě třetiny celkové zaměstnanosti EU-28 (66,6 %) a o něco méně než tři pětiny (56,8 %) přidané hodnoty vytvářené nefinančním odvětvím podnikání (3).

    2.4

    Oblast působnosti návrhu Komise je omezena na samostatné malé a střední podniky (4), které působí přeshraničně výhradně prostřednictvím stálých provozoven v jednom nebo více členských státech podle kritérií uvedených v článku 2 návrhu směrnice (5). Dceřiné společnosti nejsou do návrhu Evropské komise zahrnuty a nebudou způsobilé k využívání výhod daňového systému sídla.

    2.5

    Z praktického hlediska budou mít způsobilé malé a střední podniky možnost vypočítat zdanitelný výsledek svých stálých provozoven pouze na základě daňových pravidel členského státu, v němž se nachází jejich sídlo, přičemž použitelné daňové sazby budou i nadále sazbami členského státu či států, v nichž se stálá provozovna (stálé provozovny) ve skutečnosti nachází.

    2.6

    Opatření v oblasti zjednodušení prováděné návrhem na zdanění sídla a jejich možné obnovení v průběhu času jsou striktně omezena konkrétními požadavky na způsobilost (6), které mají zabránit riziku obcházení daňových pravidel.

    2.7

    Možnost zpřístupněná návrhem daňového systému sídla by měla platit pět let (článek 7), pokud sídlo mezitím nezmění své rezidentství nebo pokud společný obrat stálých provozoven nedosáhne alespoň trojnásobku obratu sídla (článek 8). V takovém případě se pravidla daňového systému sídla přestanou uplatňovat.

    2.8

    Na konci každého pětiletého období budou mít malé a střední podniky právo obnovit své rozhodnutí na dalších pět let, a to bez omezení, pokud budou i nadále splňovat požadavky na způsobilost uvedené v návrhu Komise (článek 9). Pokud se samostatný malý nebo střední podnik rozhodne založit dceřinou společnost nebo pokud společný obrat jeho stálých provozoven dosáhne alespoň dvojnásobku obratu sídla nebo pokud přestane být považován za malý nebo střední podnik, po uplynutí pětiletého období nemůže pravidla daňového systému sídla obnovit (článek 10).

    2.9

    Z organizačního hlediska umožní jedno správní místo malým a středním podnikům komunikovat pouze s orgánem daňové správy členského státu, v němž mají sídlo, a to jak v případě postupu při zvolení možnosti zdanění sídla, tak v případě povinností podávat daňové přiznání a platit daně.

    2.10

    Konkrétně bude „subjektem daňového přiznání“ pro všechny stálé provozovny sídlo malého a středního podniku, které tak bude podávat jediné daňové přiznání orgánu daňové správy státu, v němž mají sídlo („orgán daňového přiznání“ – článek 11). Tento orgán daňové správy uplatní sazby platné v členském státě (členských státech), kde má malý a střední podnik stálou provozovnu, a následně převede výsledné daňové příjmy každému členskému státu, kde má malý nebo střední podnik stálou provozovnu (článek 12).

    2.11

    V návrhu je zahrnuta včasná a zjednodušená výměna informací mezi několika dotčenými vnitrostátními daňovými orgány, včetně společných kontrol, zejména s využitím stávajícího rámce stanoveného směrnicí o správní spolupráci v oblasti daní (DAC, článek 13).

    3.   Obecné připomínky

    3.1

    EHSV podporuje návrh Komise a jeho cíle, neboť jsou v souladu s podporou mikropodniků a malých a středních podniků, zjednodušením jejich přeshraničních aktivit a snížením administrativní a finanční zátěže, přičemž zvyšují celkovou konkurenceschopnost mikropodniků a malých a středních podniků. Význam snížení nákladů mikropodniků a malých a středních podniků na dodržování předpisů, o které usiluje návrh daňového systému sídla, byl zdůrazněn v několika předchozích stanoviscích EHSV.

    3.2

    EHSV konstatuje, že podle odhadů Komise vynakládají malé a střední podniky přibližně 2,5 % svého obratu na plnění daňových povinností, zatímco velké podniky vynakládají 0,7 %, protože pro malé a střední podniky je proporcionálně obtížnější zabývat se různými soubory daňových pravidel napříč členskými státy. EHSV tedy naléhavě požaduje urychlené schválení návrhu daňového systému sídla s cílem podpořit mikropodniky a malé a střední podniky při snižování zátěže v podobě nákladů na dodržování předpisů a souvisejících znevýhodnění v hospodářské soutěži, jimž čelí malé podniky a zejména mikropodniky v porovnání s velkými podniky.

    3.3

    Současně by EHSV rád vybídl jednotlivé členské státy, aby pravidelně posuzovaly postupy výpočtu a platby daní a provedly nezbytná zlepšení za účelem snížení administrativní a finanční zátěže podniků. EHSV konstatuje, že mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o délku výpočtu a platby daní (čas potřebný k výpočtu a platbě daní). Návrh daňového systému sídla by mohl mít pozitivní dopad na harmonizaci postupů zdanění a digitalizaci.

    3.4

    EHSV souhlasí s Komisí ohledně toho, že směrnice EU je vhodnější než mnoho vnitrostátních legislativních iniciativ s cílem zjednodušit zdanění mikropodniků a malých a středních podniků s přeshraničními aktivitami a vzájemně propojené náklady na dodržování předpisů. Tyto problémy jsou společné všem členským státům a nelze je účinně řešit pomocí několika vnitrostátních opatření, která by vedla k roztříštěnosti a nesouladu. V tomto ohledu je návrh Komise plně v souladu se zásadou subsidiarity a zdá se, že může zjednodušit regulační rámec ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků.

    3.5

    Návrh Komise také respektuje zásadu proporcionality, neboť nepřesahuje to, co je nezbytné k usnadnění přeshraničních aktivit mikropodniků a malých a středních podniků, čímž přispívá k upevnění jednotného trhu. Pokud jde o tuto otázku, je vhodné poznamenat, že navrhovaná opatření se týkají pouze výpočtu zdanitelného výsledku hospodaření stálých provozoven, aniž by byla harmonizována daňová pravidla v členských státech, které budou nadále uplatňovat své vlastní základy a sazby daně.

    4.   Konkrétní připomínky

    4.1

    EHSV má za to, že ustanovení o způsobilosti a o ukončení uvedená v článcích 4 a 8 návrhu směrnice jsou řádně navržena za účelem odrazení od možných praktik daňového plánování, jejichž cílem je strategicky zvážit přesun sídla do země s nízkými (nižšími) daněmi.

    4.2

    EHSV souhlasí s tím, že období pěti let stanovené pro dobu trvání první volby v rámci daňového systému sídla a pro její možné obnovení v průběhu času se zdá být rozumné, aby se zajistila stabilita a účinnost nových pravidel a současně se zabránilo daňovému plánování a umožnily se vývoj a růst daného podniku, které mají být v průběhu času posouzeny s cílem umožnit mikropodnikům a malým a středním podnikům zvolit si nejvhodnější možnost zdanění.

    4.3

    EHSV se domnívá, že návrh daňového systému sídla zajistí členským státům dlouhodobou přidanou hodnotu, na rozdíl od krátkodobého zvýšení nákladů na přizpůsobení za účelem modernizace systémů IT daňových orgánů. Systémy pro výměnu informací mezi daňovými orgány, jako je směrnice o správní spolupráci, jsou již zavedeny a jsou často využívány. EHSV je přesvědčen, že pro úspěšné provedení návrhu je nezbytná dobrá spolupráce mezi daňovými orgány.

    4.4

    EHSV také souhlasí s očekáváním Komise, že provedení optimálního daňového systému sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky bude mít pozitivní dopad z hlediska možného zvýšení základu daně, růstu DPH a zaměstnanosti v členských státech.

    4.5

    EHSV se však domnívá, že by návrhu jistě prospělo, kdyby byly v rámci analýzy posouzení dopadů provedené Komisí shromážděny konkrétnější údaje, neboť by to umožnilo lépe vymezit kvantitativní aspekty očekávaných přínosů.

    4.6

    EHSV vybízí Komisi, aby pečlivě vyhodnotila uplatňování směrnice pět let po jejím vstupu v platnost a zvážila možné přizpůsobení, pokud bude považováno za vhodné, jak je stanoveno v článku 19 návrhu směrnice. V tomto ohledu je zásadní spolupráce členských států, pokud jde o poskytování užitečných informací.

    4.7

    Nepřetržité sledování účinnosti a účelnosti návrhu daňového systému sídla předloženého Komisí se jistě ukáže být užitečné. Všechny zvažované parametry hodnocení navrhované Komisí se zdají být relevantní (7). EHSV doporučuje věnovat zvláštní pozornost nákladům na dodržování předpisů v případě mikropodniků a malých a středních podniků, které se rozhodnou pro možnost daňového systému sídla, pokud jde o i) jejich obrat a ii) srovnatelné mikropodniky a malé a střední podniky, které navrhované zjednodušení neuplatňují. Tyto aspekty budou klíčové pro pochopení skutečného přínosu pro mikropodniky a malé a střední podniky z hlediska zjednodušení a pro posouzení užitečnosti nového rámce daňového systému sídla pro další podniky způsobilé k volbě možnosti zdanění sídla.

    4.8

    EHSV navrhuje, aby Komise při provádění plánovaného následného hodnocení za účelem posouzení účinnosti daňového systému sídla pro mikropodniky a malé a střední podniky pět let po vstupu směrnice v platnost zvážila a posoudila možnost rozšíření tohoto systému tak, aby zahrnoval i malé a střední podniky, které působí přeshraničně prostřednictvím poboček.

    4.9

    EHSV konstatuje, že Komise považuje návrhy daňového systému sídla a rámce BEFIT za doplňkové, protože rámec BEFIT je v první řadě zaměřen na velké skupiny působící v celé EU a bude volitelný pro skupiny malých a středních podniků s dceřinými společnostmi v jiných členských státech, které přijímají konsolidované účetní závěrky. Podle Komise návrh na zdanění sídla zjednodušuje pravidla pro malé a střední podniky během raných fází jejich expanze. Pokud malé a střední podniky úspěšně expandují a rostou, mohou přerůst oblast působnosti pravidel zdanění sídla, pak ale budou mít možnost rozhodnout se pro rámec BEFIT.

    4.10

    EHSV poznamenává, že volitelná povaha návrhu na zdanění sídla i návrhu rámce BEFIT, pokud jde o skupiny malých a středních podniků s konsolidovanými účetními závěrkami, přinese odlišné právní rámce pro podniky v jinak srovnatelných situacích jak napříč EU, tak v rámci jednotlivých členských států, a vybízí Komisi, aby sledovala vývoj nových pravidel zdanění sídla a jejich dopady v tomto ohledu. Koexistence různých právních rámců použitelných na srovnatelné subjekty by skutečně mohla vést k roztříštěnosti a nesrovnalostem, což by mohlo podkopávat konsolidaci vnitřního trhu.

    4.11

    EHSV zdůrazňuje, že je důležité dostatečně prosazovat přidanou hodnotu legislativního návrhu systému zdanění sídla z hlediska zjednodušení a snížení nákladů na dodržování předpisů ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků působících přeshraničně a informovat o ní malé a střední podniky napříč členskými státy, protože skutečné přínosy této iniciativy mohou být některým podnikům nejasné nebo dokonce neznámé. Možnost rozhodnout se pro opatření daňového systému sídla by se tedy mohla stát rozšířenější a přístupnější, přičemž by se snížilo riziko narušení hospodářské soutěže a zlepšila naděje na další upevnění jednotného trhu.

    4.12

    EHSV naléhavě vyzývá Komisi, aby po přijetí návrhu úzce spolupracovala s členskými státy a organizacemi zastupujícími malé a střední podniky s cílem zvýšit mezi mikropodniky a malými a středními podniky informovanost o dostupném mechanismu zdanění sídla a posílit tak jeho využívání a přínosy napříč celou EU. Příslušné strany by rovněž měly vyčlenit zdroje na zajištění odborné přípravy a metodické podpory pro mikropodniky a malé a střední podniky ohledně toho, jak připravit „daňové přiznání podle režimu zdanění sídla“. To zahrnuje také podporu s cílem zvýšit digitální gramotnost mikropodniků a malých a středních podniků.

    V Bruselu dne 17. ledna 2024.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Oliver RÖPKE


    (1)  Tax compliance costs for SMEs (Náklady malých a středních podniků na dodržování daňových předpisů), Úřad pro publikace EU (europa.eu).

    (2)  Stálou provozovnou se rozumí stálé místo podnikání nacházející se v jiném členském státě, jak je definováno v příslušné dvoustranné smlouvě o zamezení dvojího zdanění, nebo, pokud taková smlouva neexistuje, ve vnitrostátním právu.

    (3)  Náklady malých a středních podniků na dodržování daňových předpisů. Tax compliance costs for SMEs (Náklady malých a středních podniků na dodržování daňových předpisů), Úřad pro publikace EU (europa.eu).

    (4)  Pokud jde o definici malých a středních podniků, odkazuje navrhovaná směrnice na směrnici 2013/34/EU o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Podle definice malých a středních podniků v této směrnici by určitý podnik spadal do oblasti působnosti pouze tehdy, pokud ve svůj rozvahový den nepřesáhne limity alespoň dvou ze tří následujících kritérií: bilanční suma: 20 milionů EUR; čistý obrat: 40 milionů EUR; a/nebo průměrný počet zaměstnanců během účetního období: 250.

    (5)  Článek 2 stanoví, že „Tato směrnice se vztahuje na malé a střední podniky, které splňují následující kritéria:

    (a)

    jsou založeny podle práva členského státu a mají jednu z forem uvedených v přílohách I a II;

    (b)

    jsou daňovými rezidenty členského státu v souladu s daňovými předpisy tohoto členského státu, včetně jeho dvoustranných smluv o zamezení dvojího zdanění;

    (c)

    podléhají přímo nebo na úrovni svých vlastníků dani ze zisku uvedené v přílohách III a IV nebo jakékoli jiné dani s podobnými vlastnostmi;

    (d)

    považují se za mikropodniky nebo malé a střední podniky, jak jsou vymezeny ve směrnici 2013/34/EU;

    (e)

    působí v jiných členských státech výhradně prostřednictvím jedné nebo více stálých provozoven;

    (f)

    nejsou součástí konsolidované skupiny pro účely finančního účetnictví v souladu se směrnicí 2013/34/EU a představují samostatný podnik, který splňuje jednu z následujících podmínek:

    není přidruženým podnikem ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice 2013/34/EU,

    není propojeným podnikem ve smyslu čl. 3 bodu 3 doporučení Komise 2003/361/ES.“

    (6)   „Sídlo se může rozhodnout uplatnit pravidla zdanění sídla ve vztahu ke své stálé provozovně (stálým provozovnám) v jiných členských státech, pokud splňuje následující požadavky:

    (a)

    společný obrat jeho stálých provozoven nepřekročil v posledních dvou účetních letech částku rovnající se dvojnásobku obratu dosaženého sídlem;

    (b)

    bylo v posledních dvou účetních letech daňovým rezidentem členského státu sídla;

    (c)

    splnilo v posledních dvou účetních letech podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 písm. d).“

    (7)  Článek 19 odstavec 2: „Členské státy sdělí Komisi příslušné informace pro hodnocení této směrnice v souladu s odstavcem 3, včetně souhrnných údajů o počtu způsobilých malých a středních podniků ve srovnání s malými a středními podniky, které se rozhodly pro možnost zdanění sídla, o jejich obratu a nákladech na dodržování předpisů ve vztahu k obratu; údajů o počtu malých a středních podniků, které rozšířily svou působnost do zahraničí zřízením stálé provozovny, a o počtu malých a středních podniků, které ztratily způsobilost z důvodu zřízení dceřiné společnosti, nebo o nákladech na dodržování předpisů vznikajících malým a středním podnikům, které tuto možnost uplatňují.“


    ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2103/oj

    ISSN 1977-0863 (electronic edition)


    Top