Zpravodaj:

Petru Sorin DANDEA

Žádosti o vypracování stanoviska	Rada Evropské unie, 14.11.2023 a 30.11.2023
Právní základ	článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	10.4.2024
Přijato na plenárním zasedání	24.4.2024
Plenární zasedání č.	587
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/0/4

1   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) oceňuje neustálé úsilí Komise o vytvoření společného rámce daně z příjmů právnických osob na podporu konsolidace vnitřního trhu.

1.2

EHSV konstatuje, že ohledně návrhů Komise týkajících se společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB – 2011) a společného základu daně z příjmů právnických osob (CCTB – 2016), jejichž cílem bylo vytvořit společný daňový základ v celé EU, nebylo v Radě dosaženo politické shody. To bylo zohledněno při předkládání legislativního návrhu BEFIT jak z politického, tak z technického hlediska.

1.3

EHSV podporuje rozhodnutí Komise navrhnout BEFIT prostřednictvím směrnice EU, neboť současná rozmanitost různých vnitrostátních předpisů vede k roztříštěnosti a nesrovnalostem, což komplikuje přeshraniční činnosti na vnitřním trhu kvůli vysokým nákladům, které podnikům vznikají v souvislosti s dodržováním několika právních rámců.

1.4

EHSV konstatuje, že podle čl. 48 odst. 2 návrhu BEFIT budou členské státy oprávněny uplatňovat na své přidělené části zvýšení základu daně, daňové odpočty nebo daňové pobídky. I když EHSV uznává, že je užitečné ponechat členským státům určitý manévrovací prostor, tato flexibilita by se mohla dostat do kolize s cílem Komise snížit náklady podniků na dodržování předpisů.

1.5

EHSV souhlasí s Komisí, že dohoda o druhém pilíři by mohla přispět k dosažení společného právního rámce EU pro zdanění příjmů právnických osob. EHSV se domnívá, že v zájmu opravdového zjednodušení a snížení nákladů by měl být BEFIT sladěn s pravidly druhého pilíře OECD.

1.6

EHSV poznamenává, že ačkoli jsou úpravy finančních výkazů v rámci BEFIT omezenější než úpravy v rámci druhého pilíře, neexistují žádná zvláštní pravidla ani pobídky pro inovační činnosti nebo konkrétní odvětví. Například není jasné, zda budou zachovány inovační programy a daňové režimy pro příjmy z patentů, které nabízejí některé členské státy.

1.7

EHSV se domnívá, že možnost započítávat přeshraniční ztráty v rámci skupiny BEFIT bude vyžadovat vyjasnění jak časových omezení pro převody do následujícího/předchozího období, tak koexistence s druhým pilířem. BEFIT umožní prostřednictvím sloučení započítat přeshraniční ztráty v jednom členském státě proti ziskům v jiném členském státě, což by však mohlo být v rozporu s dorovnávací daní v rámci druhého pilíře, která má zajistit účinnou minimální 15 % daňovou sazbu.

1.8

EHSV doporučuje, aby veškeré zpracování údajů související s rámcem BEFIT probíhalo v souladu se zásadou „minimalizace údajů“ podle GDPR (1), tedy aby se shromažďování osobních údajů omezilo na to, co je přímo relevantní a nezbytné pro dosažení konkrétních účelů návrhu BEFIT, a aby se údaje uchovávaly pouze po minimální dobu nezbytnou pro splnění těchto účelů.

1.9

EHSV souhlasí s Komisí, pokud jde o potřebu vyjasnit několik pojmů a otázek souvisejících s právními předpisy v oblasti stanovování převodních cen, neboť snaha o větší jistotu a předvídatelnost právního rámce by mohla snížit náklady malých a středních podniků na dodržování předpisů při každodenní činnosti a potenciálně také snížit náklady řízení a soudní výlohy.

1.10

Je třeba poznamenat, že některých cílů návrhu Komise by se možná dalo dosáhnout i zlepšením směrnice o mechanismech řešení daňových sporů a že se teprve ukáže, jak se k novému přístupu EU ke stanovování převodních cen postaví další významné třetí země. EHSV rovněž považuje za přínosné obnovit Společné fórum EU pro převodní ceny, kde by bylo možno diskutovat o tom, jak lépe v EU řešit spory týkající se převodních cen.

1.11

EHSV zdůrazňuje, že je důležité pečlivě posoudit náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž podniků, které mají zájem o návrh BEFIT, aby pochopily skutečné přínosy nového rámce pro podniky v celé Evropě. Zdá se, že plánované činnosti Komise zaměřené na sledování účinnosti a účelnosti rámce BEFIT jsou v tomto ohledu dobře zacílené (provádění a počáteční provozní náklady BEFIT, počet skupin společností, které spadají do povinné oblasti působnosti návrhu, počet společností, které se dobrovolně rozhodnou pro účast, vývoj nákladů na dodržování předpisů a počet sporů týkajících se dvojího zdanění).

1.12

EHSV konstatuje, že Komise považuje BEFIT za „relevantní i z hlediska vlastních zdrojů, jak je uvedeno ve sdělení o nové generaci vlastních zdrojů pro rozpočet Unie na rok 2021“. Vzhledem k dlouhému a nejistému legislativnímu procesu, který BEFIT čeká, je však obtížné odhadnout jak výši zdrojů dostupných pro kapitoly vlastních zdrojů, tak i to, kdy budou tyto dodatečné zdroje k dispozici.

1.13

V zájmu náležité koordinace BEFIT a specifických vnitrostátních daňových pravidel, která v některých členských státech platí pro subjekty sociální ekonomiky, jako jsou družstva a sociální podniky, žádá EHSV, aby rámec BEFIT uznal existenci tohoto typu zvláštních fiskálních pravidel.

2   Návrh Evropské komise a souvislosti

2.1

Návrh Komise Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT) se zabývá novým jednotným souborem pravidel pro stanovení daňového základu skupin podniků a jeho cílem je snížit náklady na dodržování daňových předpisů u velkých podniků působících přeshraničně, a tím usnadnit vnitrostátním orgánům určení splatných daní.

2.2

Návrh Komise nahrazuje dva předchozí návrhy, společný základ daně z příjmů právnických osob (CCTB) z roku 2011 a společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob (CCCTB) z roku 2016, které byly staženy, neboť nebylo dosaženo politické shody. Nový rámec vychází z předchozích zkušeností získaných z CCCTB, z mezinárodní daňové dohody OECD/G20 týkající se globální minimální úrovně zdanění a ze směrnice o druhém pilíři přijaté na konci roku 2022.

2.3

Pokud jde o oblast působnosti, nová pravidla budou povinná pro skupiny působící v EU, jejichž roční souhrnné příjmy dosahují alespoň 750 milionů EUR, kde nejvyšší mateřský subjekt drží alespoň 75 % vlastnických práv nebo práv spojených s nárokem na zisk. Člen skupiny BEFIT musí tyto prahové hodnoty splňovat bez přerušení po celý účetní rok. Ostatní menší skupiny – například skupiny malých a středních podniků působících přeshraničně – se mohou rozhodnout pro účast, za předpokladu, že sestavují konsolidovanou účetní závěrku.

2.4

Konkrétně bude návrh Komise obsahovat společná pravidla pro výpočet základu daně na úrovni subjektů. Všechny podniky, které jsou členy stejné skupiny, budou určovat svůj základ daně podle společného souboru daňových úprav svých účetních výkazů.

2.5

Pro fungování nového rámce je zásadní sloučení základu daně na úrovni skupiny v Unii. Základy daně všech členů skupiny budou sloučeny do jednoho základu daně, což umožní úlevu při přeshraničních ztrátách, neboť ztráty budou automaticky započítávány proti přeshraničním ziskům. Taková úleva je v současné době možná jen výjimečně a mohla by vést k nadměrnému zdanění zisků skupiny, což by podniky mohlo odrazovat od přeshraničního působení na vnitřním trhu.

2.6

Souhrnný základ daně pak bude rozdělen na základě přechodného pravidla pro přidělování, které využívá procentní podíl každého člena skupiny BEFIT na souhrnném základu daně vypočtený jako průměr zdanitelných výsledků za předchozí tři účetní roky. Přechodné pravidlo pro přidělování usnadní zavedení trvalé metody přidělování, která může být založena na rozdělení podle vzorce s využitím podstatných faktorů.

2.7

Kapitola II podrobněji obsahuje pravidla pro stanovení předběžného daňového výsledku každého člena skupiny BEFIT, a to použitím pravidel podle oddílu 2 (Úpravy čistého účetního příjmu nebo ztráty), oddílu 3 (Odpisy) a oddílu 4 (Pravidla pro časové rozlišení a kvantifikaci).

2.8

Z organizačního hlediska podle ustanovení kapitoly V umožní hybridní jednotné kontaktní místo jednomu členu skupiny vyplnit informační přehled skupiny u daňové správy jednoho členského státu. Jinými slovy, „podávající subjekt“, který je v zásadě nejvyšším mateřským subjektem, bude podávat jeden informační přehled za celou skupinu BEFIT („informační přehled BEFIT“) u svého vlastního orgánu daňové správy („orgán daňového přiznání“). Orgán daňového přiznání pak bude sdílet všechny příslušné informace s ostatními členskými státy, v nichž skupina působí.

2.9

Daňové kontroly a řešení sporů zůstanou na vnitrostátní úrovni. V některých případech může být nutné provádět audity společně podle stávajícího legislativního rámce. Pro každou skupinu BEFIT bude rovněž vytvořen „tým BEFIT“, který bude sdružovat zástupce všech příslušných orgánů daňové správy z členských států, v nichž skupina působí, za účelem sdílení informací a koordinace činnosti.

2.10

V návrhu Komise se uvádí: „Aby bylo zajištěno správné provádění a vymáhání pravidel společného rámce, měly by členské státy stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice. Tyto sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující.“

2.11

Návrh Komise rovněž obsahuje cílená pravidla zaměřená na harmonizaci pravidel stanovování převodních cen v rámci EU, která zajistí společný přístup k řešení nejčastěji se opakujících zásadních otázek týkajících se převodních cen.

2.12

Cílem nových pravidel stanovování převodních cen je zavést v EU společný rámec pro uplatňování zásady obvyklých tržních podmínek. Tento cíl je sledován: i) začleněním principu tržního odstupu do práva Unie; ii) harmonizací klíčových pravidel pro stanovování převodních cen; iii) vyjasněním úlohy a postavení pokynů OECD pro stanovování převodních cen a iv) vytvořením možnosti stanovit – v rámci EU – společná závazná pravidla pro konkrétní otázky týkající se převodních cen v rámci pokynů OECD pro stanovování převodních cen.

2.13

Návrh směrnice o stanovování převodních cen potvrzuje klíčové body analýzy podle pokynů OECD pro stanovování převodních cen (vymezení skutečně uskutečněných transakcí, analýza srovnatelnosti, uznávané metody OECD pro stanovování převodních cen) a objasňuje, jak by měly být v rámci EU uplatňovány mechanismy k provádění následných úprav, aby se zabránilo dvojímu zdanění.

3   Obecné a konkrétní připomínky

3.1

EHSV oceňuje neustálé úsilí Komise o vytvoření společného rámce daně z příjmů právnických osob na podporu vnitřního trhu, což je myšlenka, která je součástí historie EU od doby, kdy se již v 60. letech 20. století poprvé objevila v politických dokumentech Evropského hospodářského společenství. Tento ambiciózní cíl sleduje i návrh BEFIT.

3.2

EHSV konstatuje, že poslední pokusy Komise o vytvoření společného základu daně v celé EU (v návrzích CCCTB z roku 2011 a CCTB z roku 2016) nedosáhly v Radě politického konsensu. Předchozí zkušenosti byly zohledněny při předkládání tohoto legislativního návrhu jak z politického, tak z technického hlediska. Výsledné znění rovněž zohledňuje nejnovější daňový vývoj z hlediska globalizace a digitalizace.

3.3

EHSV oceňuje, že Komise před zveřejněním konečného znění BEFIT provedla veřejnou konzultaci. V rámci konzultací bylo získáno celkem 123 příspěvků od hospodářských sdružení, daňových poradců a právníků. Mezi respondenty byli také občané a větší i menší podniky, akademické a výzkumné instituce, nevládní organizace a odbory.

3.4

EHSV souhlasí s Komisí, že návrh BEFIT je v souladu s dalšími nedávnými legislativními iniciativami uskutečněnými v oblasti daní, např. rámcem DAC. Správní systém BEFIT, o který usiluje Komise, by skutečně mohl významně těžit ze stávající a rostoucí spolupráce mezi vnitrostátními daňovými orgány.

3.5

EHSV podporuje rozhodnutí Komise navrhnout směrnici EU o BEFIT, neboť současná rozmanitost různých vnitrostátních předpisů vede k roztříštěnosti a nesrovnalostem, což komplikuje přeshraniční činnosti kvůli vysokým nákladům, které podnikům vznikají v souvislosti s dodržováním několika různých právních rámců. Rozdíly mezi členskými státy mohou rovněž působit nesoulady, které mohou vést buď k nezdanění nebo k vícenásobnému zdanění téhož zisku. Legislativní podnět EU je proto vhodnější a účinnější než velké množství vnitrostátních opatření (zásada subsidiarity).

3.6

EHSV souhlasí s Komisí, že dohoda o druhém pilíři inkluzivního rámce OECD/G20 schválená členskými státy (2) by mohla přispět k dosažení společného právního rámce pro zdanění příjmů právnických osob na vnitřním trhu. V zájmu opravdového zjednodušení a snížení nákladů by měl být BEFIT sladěn s pravidly druhého pilíře OECD. BEFIT však vyžaduje, aby daňoví poplatníci sestavovali finanční výkazy podle účetního standardu, který je v souladu s právem EU (3) (například vnitrostátní GAAP nebo IFRS).

3.7

EHSV konstatuje, že po zavedení BEFIT budou souběžně platit tři soubory pravidel: domácí vnitrostátní rámec pro stanovení příjmů, systém podle druhého pilíře a systém BEFIT. Takto nesourodý rámec by mohl vystavit přílišné zátěži malé členské státy, které mají velmi omezenou administrativní kapacitu, a to zvláště pokud je v malém členském státě registrováno sídlo velké skupiny.

3.8

EHSV podotýká, že ačkoli jsou úpravy finančních výkazů v rámci BEFIT omezenější než úpravy v rámci druhého pilíře, neexistují žádná zvláštní pravidla ani pobídky pro inovační činnosti nebo konkrétní odvětví. Není například jasné, zda budou zachovány inovační programy a daňové režimy pro příjmy z patentů, které nabízejí některé členské státy, což by mohlo snížit konkurenční výhodu EU.

3.9

EHSV konstatuje, že podle čl. 48 odst. 2 návrhu BEFIT (4) budou členské státy oprávněny uplatňovat na své přidělené části zvýšení základu daně, daňové odpočty nebo daňové pobídky, což by mohlo vést k odlišnému zdanění zisků právnických osob v různých členských státech. I když EHSV uznává, že je užitečné ponechat členským státům určitý manévrovací prostor, tato rozšířená flexibilita by mohla jít proti cílům návrhu BEFIT, které se týkají zjednodušení.

3.10

EHSV se domnívá, že možnost započítávat přeshraniční ztráty v rámci BEFIT bude vyžadovat vyjasnění: i) časových omezení pro převody do následujícího/předchozího období; ii) koexistence s druhým pilířem. BEFIT umožní prostřednictvím sloučení započítat přeshraniční ztráty v jednom členském státě proti ziskům v jiném členském státě, což by však mohlo být v rozporu s dorovnávací daní v rámci druhého pilíře, která má zajistit účinnou minimální 15 % daňovou sazbu.

3.11

EHSV upozorňuje, že osobní údaje, jako jsou informace o majetkových podílech ve skupině BEFIT, mohou zpracovávat daňové správy za účelem uplatňování kapitoly IV návrhu a za účelem přezkoumání a dosažení shody ohledně obsahu informačního přehledu BEFIT a zpracování a posouzení jednotlivých daňových přiznání podle kapitoly V. EHSV doporučuje, aby veškeré zpracování údajů související s rámcem BEFIT probíhalo v souladu se zásadou „minimalizace údajů“ stanovenou v nařízení GDPR, tedy aby se shromažďování osobních údajů omezilo na to, co je přímo relevantní a nezbytné k dosažení konkrétních účelů návrhu BEFIT, a aby se údaje uchovávaly pouze po minimální dobu nezbytnou ke splnění těchto účelů.

3.12

EHSV souhlasí s Komisí, pokud jde o potřebu vyjasnit několik pojmů a otázek souvisejících s právními předpisy v oblasti stanovování převodních cen, neboť snaha o větší jistotu a předvídatelnost právního rámce by mohla snížit náklady malých a středních podniků na dodržování předpisů při každodenní činnosti a potenciálně také snížit náklady řízení a soudní výlohy, které každoročně vznikají značnému počtu podniků. V této souvislosti je třeba poznamenat, že některých cílů návrhu Komise by se možná dalo dosáhnout i zlepšením směrnice o mechanismech řešení daňových sporů a že se teprve ukáže, jak se k novému přístupu EU k pravidlům převodních cen postaví další významné jurisdikce třetích zemí.

3.13

EHSV v každém případě považuje za přínosné obnovit Společné fórum EU pro převodní ceny, které by usnadnilo otevřenou diskusi o nutnosti zlepšit v EU řešení sporů týkajících se převodních cen.

3.14

EHSV sdílí názor Komise, že vyhodnocení uplatňování směrnice pět let po jejím vstupu v platnost by mohlo být užitečné a pomoci poskytnout členským státům čas a nezbytnou pomoc k řádnému provádění nového rámce a případné úpravě legislativního rámce. V tomto ohledu je zásadní, aby členské státy spolupracovaly a sdílely informace o budoucím fungování systému.

3.15

Jako užitečná se jeví i monitorovací činnost, kterou Komise plánuje v souvislosti s účinností a efektivitou BEFIT a která se bude týkat provádění a počátečních provozních nákladů BEFIT, počtu skupin společností, které spadají do povinné oblasti působnosti, jakož i počtu společností, které se dobrovolně rozhodly pro účast, vývoje nákladů na dodržování předpisů a počtu sporů týkajících se dvojího zdanění.

3.16

EHSV zdůrazňuje, že je důležité pečlivě posoudit náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž všech zúčastněných podniků, aby bylo možné pochopit skutečné přínosy nového rámce pro podniky v celé Evropě.

3.17

ESHV konstatuje, že Komise považuje BEFIT za „relevantní i z hlediska vlastních zdrojů, jak je uvedeno ve sdělení o nové generaci vlastních zdrojů pro rozpočet Unie na rok 2021“. Vzhledem k dlouhému a nejistému legislativnímu procesu, který návrh BEFIT čeká, je však ve skutečnosti obtížné odhadnout jak výši zdrojů dostupných pro kapitoly vlastních zdrojů, tak i to, kdy budou tyto dodatečné zdroje k dispozici.

3.18

V zájmu náležité koordinace BEFIT a specifických vnitrostátních daňových pravidel, která v některých členských státech platí pro subjekty sociální ekonomiky, jako jsou družstva a sociální podniky, žádá EHSV, aby rámec BEFIT uznal existenci tohoto typu zvláštních fiskálních pravidel. Jedním z příkladů je zde možnost odpočtu zisků, které družstva nebo družstevní skupiny deponují jako rezervy, jež nelze distribuovat členům během činnosti skupiny nebo dokonce ani po jejím ukončení. Podobně lze zmínit odpočitatelnost požitků nebo dividend vyplácených družstvy členům poměrně k jejich členskému podílu. Takový přístup by byl v souladu se sdělením Komise ze dne 9. prosince 2021 (Akční plán EU pro sociální ekonomiku) a doporučením Rady č. 1344 ze dne 27. listopadu 2023 (Doporučení Rady ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky).

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(2)  Členské státy v prosinci 2021 jednomyslně přijaly směrnici druhého pilíře o zajištění globální minimální úrovně zdanění nadnárodních skupin podniků a vnitrostátních skupin v Unii.

(3)  Komise by měla věnovat zvláštní pozornost dopadu BEFIT na korporace, které svůj daňový základ konsolidují s použitím zásad GAAP platných v některé ze zemí mimo EU.

(4)  Čl. 48 odst. 2 stanoví: „Kromě úprav uvedených v odstavci 1 může členský stát povolit zvýšení nebo snížení přidělené části členů skupiny BEFIT, kteří jsou daňovými rezidenty v daném členském státě nebo v něm mají stálou provozovnu, prostřednictvím dalších položek.“