Souhrnný přehled

Posouzení dopadů iniciativy zaměřené na posílení stávajících pravidel a rozšíření rámce pro výměnu informací v oblasti daní tak, aby zahrnoval i kryptoaktiva.

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Hlavním problémem, který iniciativa řeší, je skutečnost, že daňové orgány nemají dostatek informací ke sledování výnosů získaných prostřednictvím kryptoaktiv. Nedostatečné oznamování údajů týkajících se příjmů a výnosů získaných uživateli kryptoaktiv výrazně omezuje schopnost daňových správ zajistit, aby byly splatné daně skutečně zaplaceny. Kryptoaktiva v současné době nespadají do oblasti působnosti směrnice o správní spolupráci (směrnice Rady 2011/16/EU (DAC)), která upravuje automatickou výměnu informací mezi členskými státy pro daňové účely. 
S internetovými produkty, službami a aplikacemi, zejména s těmi, které využívají distribuované sítě, jako jsou kryptoaktiva, lze snadno obchodovat přes hranice. Z toho vyplývají výzvy v daňové oblasti související s přístupem k informacím, které lze vyřešit pouze cestou úzké správní spolupráce mezi zeměmi.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Obecným cílem návrhu je zajistit spravedlivé a účinné fungování jednotného trhu zvýšením celkové daňové transparentnosti. To by bylo přínosem nejen pro daňové orgány, ale i pro uživatele a poskytovatele služeb. Cílem této iniciativy je rovněž ochrana daňových příjmů členských států rozšířením a vyjasněním oznamovacích povinností týkajících se kryptoaktiv v rámci Evropské unie. Současný návrh (DAC 8) by měl zejména zlepšit schopnost členských států odhalovat a potírat daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Zároveň by měl odrazovat od neplnění daňových povinností.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Opatření členských států neposkytují účinné a účelné řešení problémů, které jsou ve své podstatě nadnárodní. Aby se zabránilo tomu, že některé nebo všechny členské státy budou jednostranně uplatňovat různé požadavky na podávání zpráv, jeví se jako vhodnější přístup na úrovni EU. Opatření přijatá na úrovni EU zajišťují soudržnost, snižují administrativní zátěž oznamujících subjektů a daňových orgánů a jsou spolehlivější, pokud jde o možné mezery v právních předpisech vzhledem k nestálé povaze dotčených aktiv.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Byly zvažovány tyto možnosti: a) nelegislativní „měkká“ opatření a b) šest možných legislativních iniciativ. Legislativní iniciativy by zahrnovaly tyto alternativní možnosti: 1) individuální řešení podle jednotlivých transakcí; 2) individuální řešení podle jednotlivých transakcí s prahem pro malé a střední podniky; 3) plně agregované oznamování; 4) plně agregované oznamování s prahem pro malé a střední podniky; 5) hybridní nebo kompromisní variantu a 6) hybridní nebo kompromisní variantu s prahem pro malé a střední podniky. 
Upřednostňovanou možností je legislativní iniciativa se střední mírou pokrytí. Z tohoto důvodu je pro dosažení cílů iniciativy nejvhodnější hybridní nebo kompromisní možnost (možnost č. 5). Všichni poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy bez ohledu na jejich velikost a zemi, v níž jsou usazeni, by měli oznamovací povinnost, pokud provádějí transakce pro klienty, již jsou rezidenty v EU. Vznikne tak nový rámec pro oznamování a výměnu informací mezi daňovými správami. Iniciativa bude zahrnovat obchodovatelná kryptoaktiva, přičemž cílem je výměna informací o transakcích, byť s určitým stupněm agregace.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Z výsledků veřejné konzultace a zvláštní konzultace s poskytovateli služeb souvisejících s kryptoaktivy vyplývá tendence ve prospěch legislativní iniciativy. Podporu této upřednostňované možnosti vyjádřila rovněž většina členských států.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Očekává se, že iniciativa bude mít významné přímé hospodářské přínosy. Bude mít pozitivní dopad na výběr daní, přičemž dodatečné daňové příjmy plynoucí z transakcí s kryptoaktivy se odhadují na 1,7 miliardy EUR. Tyto příjmy mohou být zdrojem financování hospodářských a sociálních politik členských států. Očekává se, že díky spravedlivému rozdělení zátěže mezi daňové poplatníky přispěje iniciativa k aspektům spravedlnosti a zvýšení důvěry v daňové systémy.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

IT řešením, které by nejlépe usnadnilo oznamování a výměnu informací s nejnižšími náklady a nejvyššími přínosy pro všechny zúčastněné strany, tedy poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, členské státy i Komisi, je centrální rejstřík (již používaný pro výměny v rámci DAC 3 a DAC 6). Analogicky k předchozím požadavkům na oznamování se odhaduje, že náklady daňových správ při řešení problematiky kryptoaktiv se budou pohybovat v rozmezí od 1 milionu EUR do 12,96 milionu EUR ve formě jednorázových (vývojových) nákladů a od 1 milionu EUR do 5,67 milionu EUR ve formě opakujících se nákladů. Pro poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy se odhadují jednorázové náklady ve výši přibližně 259 milionů EUR a opakující se náklady ve výši 22,6 milionu až 24 milionů EUR. Náklady vzniknou také Evropské komisi a očekává se, že budou činit přibližně 0,48 milionu EUR ve formě jednorázových nákladů a 0,21 milionu EUR ve formě opakujících se nákladů. Tyto odhady však vycházejí z řady předpokladů a extrapolací a měly by být používány s opatrností.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Očekává se, že na malé a střední podniky bude mít tato iniciativa pouze omezený dopad. Informace, které je třeba oznamovat, mají poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy z velké části k dispozici pro svůj každodenní provoz. Trh s kryptoaktivy se navíc rychle rozvíjí a s ním i poskytovatelé služeb. Ačkoliv v důsledku iniciativy vzniknou náklady na dodržování předpisů, pro malé a střední podniky může být výhodnější mít jednotný soubor pravidel v celé EU než potenciální nesourodá směsice požadavků na oznamování v rámci EU. Tato iniciativa by měla rovněž zajistit rovné podmínky pro všechny kategorie subjektů, což by mělo být ku prospěchu malých a středních podniků.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Náklady, které vnitrostátním správním orgánům vzniknou, závisí na tom, jaké IT řešení se pro výměnu informací použije. Přínos pro vnitrostátní rozpočty v podobě dodatečných daňových příjmů u všech možností výrazně převyšuje náklady a odhaduje se v řádu miliard EUR (přibližně 1,7 miliardy EUR v případě upřednostňované možnosti).

Očekávají se jiné významné dopady? 

Iniciativa bude v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů, a proto nebude mít negativní dopad na základní právo na ochranu osobních údajů.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Iniciativa bude monitorována na základě informací získaných z každoročních hodnocení a z debat s daňovými správami. Komplexnější posouzení proběhne v souladu s obecnými ustanoveními směrnice o správní spolupráci týkajícími se hodnocení, a to v době, kdy má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování směrnice o správní spolupráci v oblasti přímých daní.