EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.12.2022
COM(2022) 698 final
2022/0404(COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
ze dne [xxxx],
kterou se mění směrnice 2009/65/EU, 2013/36/EU a (EU) 2019/2034, pokud jde o přístup k riziku koncentrace vůči ústředním protistranám a k riziku selhání protistrany u derivátových transakcí, jejichž clearing provádí ústřední protistrana
(Text s významem pro EHP)
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Tento návrh je součástí iniciativy, jejímž cílem je zajistit, aby EU měla bezpečný, spolehlivý a konkurenceschopný ekosystém centrálního clearingu, a tím podpořit unii kapitálových trhů (UKT) a posílit otevřenou strategickou autonomii EU. Spolehlivé a bezpečné ústřední protistrany posilují důvěru ve finanční systém a zásadním způsobem podporují likviditu klíčových trhů. Bezpečný, spolehlivý a konkurenceschopný ekosystém centrálního clearingu je předpokladem pro jeho další růst. Ekosystém centrálního clearingu EU by měl podnikům v EU umožnit účinné a bezpečné zajišťování proti rizikům a zároveň chránit širší finanční stabilitu. Tímto způsobem podpoří centrální clearing hospodářství EU. Konkurenceschopný a efektivní ekosystém centrálního clearingu EU zvýší clearingové aktivity, ale clearing s sebou nese také rizika vzhledem k tomu, že soustřeďuje transakce u několika málo ústředních protistran, které jsou z finančního hlediska systémově významné. Proto musí ústřední protistrany tato rizika vhodným způsobem řídit a musí být i nadále pod důkladným dohledem jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU.
Kromě toho jsou od roku 2017 opakovaně vyjadřovány obavy z přetrvávajících rizik pro finanční stabilitu EU, která vyplývají z nadměrné koncentrace clearingu u některých ústředních protistran ze třetích zemí, zejména v případě zátěžového scénáře. Mohou nastat vysoce rizikové, ale málo pravděpodobné události a EU musí být připravena jim čelit. Přestože se ústřední protistrany z EU během tohoto vývoje obecně prokázaly jako odolné, ze zkušeností vyplývá, že ekosystém centrálního clearingu EU lze ještě posílit ve prospěch finanční stability. Otevřená strategická autonomie však také znamená, že se EU musí chránit před riziky pro finanční stabilitu, která mohou vzniknout, pokud jsou účastníci trhu EU nadměrně závislí na subjektech ze třetích zemí, neboť to může být zdrojem zranitelnosti. K překonání této situace se iniciativa, jejíž součástí je tento návrh, snaží zvýšit likviditu u ústředních protistran z EU, vybudovat kapacity centrálního clearingu EU a snížit rizika, která pro finanční stabilitu EU představují nadměrné expozice vůči ústředním protistranám ze třetích zemí. V důsledku toho mimo jiné vyžaduje, aby všichni účastníci trhu podléhající povinnosti clearingu drželi u ústředních protistran z EU aktivní účty pro clearing alespoň určité části produktů, které orgán ESMA označil za produkty s podstatným systémovým významem pro finanční stabilitu EU.
Zatímco převážná část legislativních opatření k přijetí tohoto balíčku se nachází v návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (nařízení EMIR), tzv. přezkumu nařízení EMIR 3, předloženém Komisí, stávající návrh obsahuje změny směrnice 2013/36/EU (směrnice o kapitálových požadavcích), směrnice (EU) 2019/2034 (směrnice o investičních podnicích) a směrnice 2009/65/EU (směrnice o subjektech kolektivního investování do převoditelných cenných papírů nebo „směrnice SKIPCP“), které jsou nezbytné k zajištění toho, aby bylo dosaženo cílů přezkumu nařízení EMIR 3, jakož i k zajištění soudržnosti. Oba návrhy je proto třeba číst společně.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Iniciativa, jejíž součástí je tento návrh, souvisí a je v souladu s dalšími politikami a probíhajícími iniciativami EU, jejichž cílem je i) podporovat unii kapitálových trhů; ii) posílit otevřenou strategickou autonomii EU a iii) zvýšit účinnost a účelnost dohledu na úrovni EU.
Tento návrh zavádí omezené změny směrnice o kapitálových požadavcích a směrnice o investičních podnicích s cílem povzbudit instituce a investiční podniky, jakož i jejich příslušné orgány, aby systematicky řešily jakékoli riziko nadměrné koncentrace, které případně vyplyne z jejich expozic vůči ústředním protistranám, zejména vůči systémově významným ústředním protistranám ze třetích zemí (ústřední protistrany tier 2), které nabízejí služby označené orgánem ESMA jako služby s podstatným systémovým významem, což odráží širší politický cíl otevřené strategické autonomie v makroekonomické a finanční oblasti, zejména mimo jiné na základě dalšího rozvoje infrastruktur finančního trhu EU a zvyšování jejich odolnosti. Zvýšení centrálního clearingu u ústředních protistran z EU rovněž přispěje k účinnějším poobchodním opatřením, které představují základní kameny solidní UKT. Návrh rovněž mění směrnici o SKIPCP s cílem odstranit limity rizika selhání protistrany pro všechny derivátové transakce, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána podle nařízení (EU) č. 648/2012, což vytvoří rovné podmínky mezi deriváty obchodovanými na burze a mimoburzovními (OTC) deriváty a lépe zohlední skutečnost, že ústřední protistrany v derivátových transakcích snižují riziko.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Tuto iniciativu je třeba vnímat v rámci obecnějšího programu Komise usilujícího o to, aby se trhy EU staly bezpečnějšími, odolnějšími, účinnějšími a konkurenceschopnějšími, což ztělesňují iniciativy unie kapitálových trhů a otevřené strategické autonomie. Bezpečná, účinná a konkurenceschopná poobchodní opatření, zejména centrální clearing, jsou základním prvkem stabilních kapitálových trhů. Plně funkční a integrovaný trh s kapitálem umožní, aby hospodářství EU rostlo udržitelným způsobem a bylo konkurenceschopnější, v souladu se strategickou prioritou Komise v podobě hospodářství ve prospěch lidí, jejímž záměrem je vytvářet správné podmínky pro tvorbu pracovních míst, růst a investice.
Daná iniciativa nemá žádné přímé a/nebo identifikovatelné dopady, které by vedly k významnému poškození nebo ovlivnily soulad s cíli klimatické neutrality a povinnostmi vyplývajícími z evropského právního rámce pro klima.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Směrnice o kapitálových požadavcích stanoví regulační a dohledový rámec pro úvěrové instituce, směrnice o investičních podnicích pro investiční podniky a směrnice SKIPCP pro fondy SKIPCP; tyto rámce mohou využívat služby nabízené ústředními protistranami z EU a ze třetích zemí. Právním základem těchto směrnic byl čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), neboť jejich cílem bylo koordinovat ustanovení týkající se přístupu k činnostem úvěrových institucí, investičních podniků a SKIPCP a jejich výkonu. Vzhledem k tomu, že tato iniciativa navrhuje další politická opatření k zajištění dosažení těchto cílů, související legislativní návrh by byl přijat na stejném právním základě.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tento návrh je součástí legislativního balíčku, jehož cílem je zvýšit atraktivitu ústředních protistran z EU tím, že usnadní jejich schopnost uvádět na trh nové produkty a sníží náklady na dodržování předpisů, a rovněž posílí dohled na úrovni EU nad ústředními protistranami z EU. Opatření na úrovni EU se bude zabývat rovněž nadměrnou závislostí EU na ústředních protistranách tier 2 ze třetích zemí s cílem snížit rizika pro finanční stabilitu EU. Bezpečný, spolehlivý, efektivní a konkurenceschopný trh služeb centrálního clearingu přispívá k hlubším a likvidnějším trhům v EU a má zásadní význam pro dobře fungující UKT.
Tento návrh pozměňuje zejména směrnici o kapitálových požadavcích a směrnici o investičních podnicích s cílem podpořit instituce a investiční podniky, jakož i jejich příslušné orgány, při systematickém řešení veškerých rizik nadměrné koncentrace, která případně vyplynou z jejich expozic vůči ústředním protistranám, zejména ústředním protistranám tier 2, a odrážet širší politický cíl bezpečnějšího, spolehlivějšího a konkurenceschopnějšího ekosystému centrálního clearingu v EU. Návrh rovněž mění směrnici o SKIPCP s cílem odstranit limity rizika selhání protistrany pro všechny derivátové transakce, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána podle nařízení (EU) č. 648/2012, čímž se vytvoří rovné podmínky mezi deriváty obchodovanými na burze a OTC deriváty a lépe se zohlední skutečnost, že ústřední protistrany v derivátových transakcích snižují riziko.
Členské státy a vnitrostátní orgány dohledu nemohou samy řešit systémová rizika vysoce integrovaných a vzájemně propojených ústředních protistran, jež fungují přeshraničně mimo působnost vnitrostátních jurisdikcí. Nemohou ani zmírnit rizika vyplývající z odlišných vnitrostátních postupů dohledu. Členské státy rovněž nemohou samy stimulovat centrální clearing v EU a řešit nedostatky rámce pro spolupráci vnitrostátních orgánů dohledu a orgánů EU. Z důvodů rozsahu těchto opatření lze proto těchto cílů lépe dosáhnout na úrovni EU v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii.
•Proporcionalita
Tento návrh zavádí omezené změny směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o investičních podnicích a směrnice o SKIPCP s cílem podpořit clearing prováděný ústředními protistranami z EU. Návrh plně zohledňuje zásadu proporcionality, neboť je přiměřený pro dosažení cílů a nepřekračuje rámec toho, co je pro jejich dosažení nezbytné. Se zásadou proporcionality je slučitelný také proto, že bere v potaz náležitou rovnováhu mezi veřejným zájmem, o který jde, a nákladovou efektivností daných opatření. Proporcionalita upřednostňovaných možností politiky je dále posouzena v kapitolách 7 a 8 připojeného posouzení dopadů.
•Volba nástroje
Směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o investičních podnicích a směrnice o SKIPCP jsou směrnice, a proto je třeba je změnit právním nástrojem stejné povahy.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Útvary Komise vedly rozsáhlé konzultace, při nichž spolupracovaly s širokou škálou zúčastněných stran včetně orgánů EU (ECB, Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), evropské orgány dohledu), členských států, členů Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu, odvětví finančních služeb (banky, penzijní fondy, investiční fondy, pojišťovny atd.) i nefinančních podniků s cílem vyhodnotit, zda nařízení EMIR dostatečně zajišťuje finanční stabilitu EU. Z tohoto procesu vyplynulo, že existují přetrvávající rizika pro finanční stabilitu EU v důsledku nadměrné koncentrace clearingu u několika málo ústředních protistran ze třetích zemí. Tato rizika jsou důležitá obzvláště v zátěžovém scénáři.
Nicméně vzhledem k tomu, že nařízení EMIR 2.2 vstoupilo v platnost relativně nedávno, a ke skutečnosti, že některé požadavky dosud neplatí, nepovažovaly útvary Komise za vhodné vypracovat souběžně hodnocení celého rámce v plném rozsahu. Namísto toho byly na základě podnětů zúčastněných stran a interní analýzy předem identifikovány klíčové oblasti (příslušné prvky jsou podrobně vysvětleny v posouzení dopadů, přičemž v části věnované definici problému je zdůrazněna neúčinnost a neefektivnost stávajících pravidel (oddíl 3 připojeného posouzení dopadů týkající se definice problému podrobně vysvětluje neefektivnost a neúčinnost stávajících pravidel).
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Komise prováděla konzultace se zúčastněnými stranami v průběhu celého procesu přípravy iniciativy zaměřené na přezkum nařízení EMIR, k němuž je tento návrh připojen. Činila tak zejména prostřednictvím:
·cílené konzultace Komise v období od 8. února do 22. března 2022. Bylo rozhodnuto, že tato konzultace by měla být cílená vzhledem k tomu, že otázky byly zaměřeny na velmi specifickou a spíše technickou oblast. 71 zúčastněných stran odpovědělo na tuto cílenou konzultaci prostřednictvím on-line formuláře, a některé důvěrné odpovědi byly zaslány rovněž e-mailem,
·výzvy Komise k předložení faktických podkladů v období od 8. února do 8. března 2022,
·konzultace se zúčastněnými stranami prostřednictvím pracovní skupiny o příležitostech a výzvách spojených s převodem derivátů ze Spojeného království do EU v první polovině roku 2021, včetně několika informačních schůzek zúčastněných stran v únoru, březnu a červnu 2021,
·setkání s poslanci Evropského parlamentu dne 4. května, jakož i následných dvoustranných setkání,
·setkání s odborníky z členských států ve dnech 30. března 2022, 16. června 2022 a 8. listopadu 2022;
·zasedání Výboru pro finanční služby dne 2. února a 16. března 2022,
·zasedání Hospodářského a finančního výboru dne 18. února a 29. března 2022,
·dvoustranných setkání se zúčastněnými stranami, jakož i důvěrných informací získaných od široké škály zúčastněných stran.
Hlavní sdělení tohoto konzultačního procesu byla následující:
·Práce zahájená v roce 2021 ukázala, že zvýšení atraktivity centrálního clearingu, podpora rozvoje infrastruktur EU a opatření dohledu v EU si vyžádají určitý čas.
·Byla identifikována celá řada opatření, která by mohla pomoci zvýšit atraktivitu ústředních protistran z EU a činností clearingu a zajistit, aby jejich rizika byla náležitě řízena a kontrolována.
·Tato opatření nespadají pouze do působnosti Komise a spolunormotvůrců, ale mohla by rovněž potenciálně vyžadovat opatření ze strany ECB, národních centrálních bank, evropských orgánů dohledu, vnitrostátních orgánů dohledu, ústředních protistran a bank.
·Z konzultace vyplynulo, že účastníci trhu obecně upřednostňují tržně orientovaný přístup k regulačním opatřením s cílem minimalizovat náklady a zachovat konkurenceschopnost účastníků trhu EU na mezinárodní úrovni.
·Určitou podporu však zaznamenala regulační opatření, zejména pokud umožňovala rychlejší schvalovací proces pro nové produkty a služby ústředních protistran.
·Mezi opatření považovaná za užitečná pro zvýšení atraktivity ústředních protistran z EU patřilo například: vedení aktivního účtu u ústřední protistrany z EU, opatření usnadňující rozšiřování služeb ústředních protistran z EU, rozšíření okruhu účastníků clearingového systému, změna pravidel zajišťovacího účetnictví a zlepšení podmínek financování a řízení likvidity pro ústřední protistrany z EU.
Iniciativa sestává ze dvou legislativních návrhů, které zohledňují tuto zpětnou vazbu od zúčastněných stran, jakož i zpětnou vazbu získanou na setkáních se širokou škálou zúčastněných stran, orgánů a institucí EU. Zavádí cílené změny nařízení EMIR, nařízení o kapitálových požadavcích, nařízení o fondech peněžního trhu, směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o investičních podnicích a směrnice o SKIPCP zaměřené na:
a)zvýšení atraktivity ústředních protistran z EU zjednodušením postupů pro uvádění produktů na trh a změny modelů a parametrů a zavedením schvalování/přezkumu určitých změn postupem neuplatnění námitek / ex post. To umožňuje ústředním protistranám z EU rychlejší zavádění nových produktů a změn modelů a současně zajišťuje přiměřené zohlednění rizik, aniž by byla ohrožena finanční stabilita, což zvýší konkurenceschopnost ústředních protistran z EU;
b)podporu centrálního clearingu v EU za účelem ochrany finanční stability tím, že od členů clearingového systému a klientů bude vyžadováno přímé nebo nepřímé držení aktivního účtu u ústředních protistran z EU, a usnadnění clearingu ze strany klientů pomůže snížit expozice vůči ústředním protistranám ze třetích zemí tier 2 a tím i nadměrné spoléhání se na ně, které představuje riziko pro finanční stabilitu EU;
c)zlepšení posuzování a řízení přeshraničního rizika: zajištění toho, aby orgány v EU měly odpovídající pravomoci a informace nezbytné pro sledování rizik ve vztahu k ústředním protistranám z EU i ze třetích zemí, mimo jiné posílením jejich spolupráce v oblasti dohledu v rámci EU.
•Sběr a využití výsledků odborných konzultací
Při přípravě tohoto návrhu vycházela Komise z následujících externích odborných konzultací a údajů včetně těch, které získala od orgánu ESMA, ESRB a účastníků finančního trhu, jak je podrobně uvedeno v návrhu na přezkum nařízení EMIR 3, k němuž je tento návrh připojen.
•Posouzení dopadů
Výbor pro kontrolu regulace provedl přezkum posouzení dopadů legislativního balíčku, jehož je tento návrh součástí. Ke zprávě o posouzení dopadů, jež je podrobně popsána v návrhu na přezkum nařízení EMIR 3, k němuž je tento návrh připojen, vydal Výbor pro kontrolu regulace dne 14. září 2022 kladné stanovisko s výhradami.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Cílem této iniciativy je zvýšit atraktivitu ústředních protistran z EU, snížit nadměrnou závislost účastníků trhu EU na ústředních protistranách tier 2, zajistit finanční stabilitu EU a posílit otevřenou strategickou autonomii EU. Vzhledem k tomu, a zejména pokud jde o návrh této směrnice, kterou se mění směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o investičních podnicích a směrnice o SKIPCP, není jejím cílem snížení nákladů jako takové.
•Základní práva
EU se zavazuje dodržovat vysokou úroveň ochrany základních práv a je signatářem široké škály úmluv o lidských právech. V této souvislosti tento návrh respektuje tato práva, zejména hospodářská práva podle hlavních úmluv OSN o lidských právech, Listiny základních práv Evropské unie, která tvoří nedílnou součást smluv EU, a Evropské úmluvy o lidských právech.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Návrh směrnice, kterou se mění směrnice o kapitálových požadavcích, směrnice o investičních podnicích a směrnice o SKIPCP, nebude mít žádný dopad na rozpočet EU, stejně jako návrh na přezkum nařízení EMIR, který tento návrh doplňuje, jak je vysvětleno v oddíle 8.2.5 posouzení dopadů.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Změny jsou úzce propojeny s přezkumem nařízení EMIR 3. Opatření by proto měla být posuzována společně s opatřeními plánovanými v rámci uvedeného návrhu. Mechanismus společného sledování bude shromažďovat údaje nezbytné pro sledování klíčových ukazatelů (využívání aktivních účtů, počet aktivních účtů, podíl transakcí zúčtovaných prostřednictvím aktivních účtů, objem a nadměrná koncentrace expozic vůči různým typům ústředních protistran). To umožní budoucí hodnocení nových nástrojů politiky. Při sledování dopadu nově navrhovaných opatření na dotčené instituce a investiční podniky pomůže rovněž pravidelný proces přezkumu a vyhodnocení (SREP) a stresové testování. To umožní zejména posoudit přiměřenost a proporcionalitu těchto opatření v případě méně významných institucí a investičních podniků.
•Informativní dokumenty (u směrnic)
Návrh nevyžaduje informativní dokumenty týkající se jeho provedení do vnitrostátního práva.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Přestože SKIPCP mohou investovat jak do OTC derivátů, tak do derivátů obchodovaných na burze, ustanovení článku 52 směrnice o SKIPCP uložila regulační limity rizika selhání protistrany pouze pro transakce s OTC deriváty bez ohledu na to, zda byl u těchto derivátů proveden centrální clearing. Pro zajištění souladu s nařízením (EU) č. 648/2012, vytvoření rovných podmínek mezi deriváty obchodovanými na burze a OTC deriváty a lepší zohlednění skutečnosti, že ústřední protistrany v derivátových transakcích snižují riziko, dochází v čl. 3 odst. 2 této směrnice ke změně článku 52 směrnice o SKIPCP tak, aby se zrušily limity rizika selhání protistrany pro všechny derivátové transakce, u nichž provádí centrální clearing ústřední protistrana povolená nebo uznaná podle nařízení (EU) č. 648/2012. Za účelem zavedení pojmu ústřední protistrany do směrnice o SKIPCP dochází v čl. 3 odst. 1 této směrnice ke změně čl. 2 odst. 1 směrnice o SKIPCP tak, aby obsahoval definici ústřední protistrany prostřednictvím křížového odkazu na její definici v nařízení (EU) č. 648/2012.
Tato směrnice zavádí nová ustanovení a navrhuje změny několika článků směrnice 2013/36/EU (směrnice o kapitálových požadavcích) a směrnice (EU) 2019/2034 (směrnice o investičních podnicích) s cílem motivovat instituce a investiční podniky, jakož i jejich příslušné orgány, aby systematicky řešily jakékoli riziko nadměrné koncentrace, které případně vznikne z jejich expozic vůči ústředním protistranám, a odrážet širší politický cíl bezpečnějšího, spolehlivějšího, efektivnějšího a konkurenceschopnějšího trhu služeb centrálního clearingu v EU.
Podle stávajícího rámce bylo již nyní možné použít pro řešení nadměrné koncentrace expozic vůči ústředním protistranám článek 81 směrnice o kapitálových požadavcích ve spojení s článkem 104 uvedené směrnice.
Navrhované změny však kladou v rámci směrnice o kapitálových požadavcích větší důraz na přiměřené řízení expozic vůči ústředním protistranám, čímž podporují přechod na bezpečnější, spolehlivější, efektivnější a konkurenceschopnější trh služeb centrálního clearingu v EU. Vytvářejí rovněž nezbytný rámec v kontextu směrnice o investičních podnicích. V této souvislosti se příslušné orgány vyzývají, aby přezkoumaly soulad úvěrových institucí a investičních podniků s příslušnými cíli politiky Unie nebo širšími trendy v oblasti přechodu týkajícími se využívání struktury aktivních účtů podle nařízení EMIR v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, a umožnily tak příslušným orgánům řešit problémy v oblasti finanční stability, které by mohly vzniknout v důsledku nadměrné závislosti na některých systémově významných ústředních protistranách ze třetích zemí (ústřední protistrany tier 2).
Ustanovení čl. 1 odst. 1 a 2 této směrnice mění články 74 a 76 směrnice o kapitálových požadavcích tak, že vyžadují, aby instituce zahrnuly riziko koncentrace vyplývající z expozic vůči ústředním protistranám, zejména těm, které nabízejí služby podstatného systémového významu pro Unii nebo jeden či více jejích členských států, do strategií a procesů institucí pro hodnocení potřeb vnitřně stanoveného kapitálu, jakož i odpovídající interní správy a řízení. Do článku 76 směrnice o kapitálových požadavcích se rovněž zavádí požadavek, aby vedoucí orgán vypracovával konkrétní plány pro řešení těchto rizik koncentrace. Ustanovení čl. 2 odst. 1 a článku 2 navrhují obdobné změny článků 26 a 29 směrnice o investičních podnicích pro investiční podniky.
Ustanovením čl. 1 odst. 3 této směrnice se s cílem podpořit proces přezkumu a vyhodnocení (SREP) mění článek 81 směrnice o kapitálových požadavcích zavedením požadavku, aby příslušné orgány konkrétně posuzovaly a sledovaly postupy institucí týkající se řízení jejich rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, jakož i pokrok, kterého instituce dosáhly při přizpůsobování se příslušným cílům politiky Unie. Obdobný požadavek pro investiční podniky se zavádí v článku 36 směrnice o investičních podnicích prostřednictvím čl. 2 odst. 3 této směrnice.
Ustanovením čl. 1 odst. 4 této směrnice se mění článek 100 směrnice o kapitálových požadavcích, který pověřuje orgán EBA vydáním pokynů k jednotnému zahrnutí rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám do stresového testování v rámci dohledu.
Ustanovením čl. 1 odst. 5 této směrnice dochází ke změně článku 104 směrnice o kapitálových požadavcích s cílem usnadnit příslušným orgánům možnost konkrétně řešit riziko koncentrace vyplývající z expozic institucí vůči ústředním protistranám, a to doplněním konkrétní pravomoci dohledu k řešení tohoto rizika. Obdobná ustanovení se zavádějí pro investiční podniky v souvislosti s článkem 39 směrnice o investičních podnicích prostřednictvím čl. 2 odst. 4 této směrnice.
2022/0404 (COD)
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
ze dne [xxxx],
kterou se mění směrnice 2009/65/EU, 2013/36/EU a (EU) 2019/2034, pokud jde o přístup k riziku koncentrace vůči ústředním protistranám a k riziku selhání protistrany u derivátových transakcí, jejichž clearing provádí ústřední protistrana
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky
(1)
,
v souladu s řádným legislativním postupem
(2)
,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Aby byl zajištěn soulad s nařízením (EU) č. 648/2012 a řádné fungování vnitřního trhu, je nutné ve směrnici 2009/65/EU stanovit jednotný soubor pravidel pro řešení rizika selhání protistrany při derivátových transakcích prováděných subjekty kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) pokud clearing těchto obchodů provedla ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána podle uvedeného nařízení. Směrnice 2009/65/EU ukládá regulační limity rizika protistrany pouze pro obchody s OTC deriváty bez ohledu na to, zda byl proveden clearing těchto derivátů ústřední protistranou. Vzhledem k tomu, že ujednání o centrálním clearingu zmírňují riziko selhání protistrany, které je derivátovým smlouvám vlastní, je při určování použitelných limitů rizika selhání protistrany nutno zohlednit to, zda ústřední clearing derivátu provádí ústřední protistrana, která je povolena nebo uznána podle uvedeného nařízení, a vytvořit rovné podmínky pro deriváty obchodované na burze a OTC deriváty. Pro účely regulace a harmonizace je rovněž nezbytné zrušit limity rizika selhání protistrany pouze v případě, že smluvní strany využívají k poskytování clearingových služeb členům clearingového systému a jejich klientům ústřední protistrany, které jsou povoleny v určitém členském státě nebo uznány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.
(2)Pro účely přispění k plnění cílů unie kapitálových trhů je v zájmu účinného využívání ústředních protistran nezbytné řešit některé překážky používání centrálního clearingu ve směrnici 2009/65/EU a poskytnout objasnění ve směrnicích 2013/36/EU a (EU) 2019/2034. Nadměrná závislost finančního systému Unie na systémově významných ústředních protistranách ze třetích zemí (ústřední protistrany tier 2) by mohla vyvolat obavy o finanční stabilitu, které je třeba náležitě řešit. V zájmu zajištění finanční stability v Unii a přiměřeného zmírnění potenciálních rizik rychlého rozšíření do celého finančního systému Unie by proto měla být zavedena vhodná opatření na podporu identifikace, řízení a monitorování rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám. V této souvislosti by měly být změněny směrnice 2013/36/EU a (EU) 2019/2034 s cílem podpořit instituce a investiční podniky v přijímání kroků nezbytných k úpravě jejich obchodního modelu s cílem zajistit soulad s novými požadavky na clearing zavedenými revizí nařízení (EU) č. 648/2012 a celkově zlepšit jejich postupy řízení rizik, a to i s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činností na trhu. Příslušné orgány sice mohou již nyní ukládat dodatečné požadavky na vlastní kapitál u rizik, která nejsou vůbec nebo nejsou dostatečně pokryta stávajícími kapitálovými požadavky, měly by však být lépe vybaveny dalšími podrobnějšími nástroji a pravomocemi v rámci pilíře 2, aby mohly přijímat vhodná a rozhodná opatření na základě závěrů posouzení svých orgánů dohledu.
(3)Směrnice 2009/65/EU, 2013/36/EU a (EU) 2019/2034 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.
(4)Vzhledem k tomu, že cílů této směrnice, totiž zajistit, aby úvěrové instituce, investiční podniky a jejich příslušné orgány náležitě sledovaly a zmírňovaly riziko koncentrace vyplývající z expozic vůči ústředním protistranám tier 2, které poskytují služby podstatného systémového významu, a odstranit limity rizika selhání protistrany pro derivátové transakce, jejichž clearing provádí ústřední protistrana povolená nebo uznaná v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž jich může být z důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Změny směrnice 2009/65/ES
Směrnice 2009/65/ES se mění takto:
1)
v čl. 2 odst. 1 se doplňuje nové písmeno u), které zní:
„u)
„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012*2.
___________
*2
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).“;
2)
článek 52 se mění takto:
a)
v druhém pododstavci odstavce 1 se uvozující věta nahrazuje tímto:
„Riziko selhání protistrany při transakcích SKIPCP s deriváty, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, jíž bylo vydáno povolení v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo která je uznána v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení, nesmí překročit ani jeden z těchto procentních podílů:“;
b)
odstavec 2 se mění takto:
i)
první pododstavec se nahrazuje tímto:
„Členské státy mohou limit ve výši 5 % stanovený v odst. 1 prvním pododstavci zvýšit nejvýše na 10 %. Pokud tak učiní, nesmí celková hodnota převoditelných cenných papírů a nástrojů peněžního trhu, které SKIPCP drží v emitentech, do nichž investuje více než 5 % svých aktiv, překročit 40 % hodnoty jeho aktiv. Toto omezení se netýká vkladů nebo transakcí s deriváty, které se realizují s finančními institucemi podléhajícími obezřetnostnímu dohledu.“;
ii)
ve druhém pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c) rizika vyplývající z transakcí s deriváty s tímto subjektem, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, jíž bylo vydáno povolení v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo která je uznána v souladu s článkem 25 uvedeného nařízení.“
Článek 2
Změny směrnice 2013/36/EU
Směrnice 2013/36/EU se mění takto:
1)
v čl. 74 odst. 1 se [písm. b)] nahrazuje tímto:
„[b)] účinnými postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž instituce je nebo může být vystavena v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém časovém horizontu, včetně environmentálních a sociálních rizik a rizik v oblasti správy a řízení, jakož i rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, s přihlédnutím k podmínkám stanoveným v článku 7a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012*1.
___________
*1
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).“;
2)
v čl. 76 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Členské státy zajistí, aby vedoucí orgán vypracoval konkrétní plány a kvantifikovatelné cíle v souladu s poměry stanovenými podle článku 7a nařízení (EU) č. 648/2012 ke sledování a řešení rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, které poskytují služby podstatného systémového významu pro Unii nebo jeden či více jejích členských států.“;
3)
v článku 81 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„Příslušné orgány posuzují a sledují vývoj postupů institucí týkajících se řízení jejich rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, včetně plánů vypracovaných v souladu s čl. 76 odst. 2 této směrnice, jakož i pokrok dosažený při přizpůsobování obchodních modelů institucí příslušným cílům politiky Unie, přičemž zohledňují požadavky stanovené v článku 7a nařízení (EU) č. 648/2012.“;
4)
v článku 100 se doplňuje nový odstavec [5], který zní:
„[5]. Orgán EBA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 a v koordinaci s orgánem ESMA v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 vypracuje obecné pokyny k zajištění jednotné metodiky pro zahrnutí rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám do stresového testování v rámci dohledu.“;
5)
v článku 104 se odstavec 1 mění takto:
a)
návětí se nahrazuje tímto:
„Pro účely článku 97, čl. 98 odst. 1 písm. b), čl. 98 odst. 4, 5 a 9, čl. 101 odst. 4 a článku 102 této směrnice a pro účely uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013 mají příslušné orgány alespoň pravomoc:“;
b)
doplňuje se písmeno [n)], které zní:
„[n)] požadovat, aby instituce snížily expozice vůči určité ústřední protistraně nebo aby přeskupily expozice na svých clearingových účtech v souladu s článkem 7a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud se příslušný orgán domnívá, že existuje nadměrné riziko koncentrace vůči této ústřední protistraně.“
Článek 3
Změny směrnice (EU) 2019/2034
Směrnice (EU) 2019/2034 se mění takto:
1)
v čl. 26 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) účinné postupy pro identifikaci, řízení, sledování a hlášení rizik, jimž jsou nebo mohou být investiční podniky vystaveny, nebo rizik, která tyto investiční podniky mohou představovat pro ostatní, včetně rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, s přihlédnutím k podmínkám stanoveným v článku 7a nařízení (EU) č. 648/2012;“;
2)
v článku 29 se odstavec 1 mění takto:
a)
doplňuje se nové písmeno e), které zní:
„e)
významné zdroje a dopady rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám a jakýkoli významný dopad na kapitál.“;
b)
doplňuje se nový pododstavec, který zní:
„Pro účely prvního pododstavce písm. e) členské státy zajistí, aby vedoucí orgán vypracoval konkrétní plány a kvantifikovatelné cíle v souladu s poměry stanovenými podle článku 7a nařízení (EU) č. 648/2012 ke sledování a řešení rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, které poskytují služby podstatného systémového významu pro Unii nebo jeden či více jejích členských států.“;
3)
v čl. 36 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Pro účely prvního pododstavce písm. a) příslušné orgány posuzují a sledují vývoj postupů investičních podniků týkajících se řízení jejich rizika koncentrace vyplývajícího z expozic vůči ústředním protistranám, včetně plánů vypracovaných v souladu s čl. 29 odst. 1 písm. e) této směrnice, jakož i pokrok dosažený při přizpůsobování obchodních modelů investičních podniků příslušným cílům politiky Unie, přičemž zohledňují požadavky stanovené v článku 7a nařízení (EU) č. 648/2012.“;
4)
v článku 39 se odstavec 2 mění takto:
a)
návětí se nahrazuje tímto:
„Pro účely čl. 29 písm. e), článku 36, čl. 37 odst. 3 a článku 39 této směrnice a uplatňování nařízení (EU) č. 575/2013 mají příslušné orgány alespoň pravomoc:“;
b)
doplňuje se písmeno n), které zní:
n)
„požadovat, aby investiční podniky snížily expozice vůči určité ústřední protistraně nebo aby přeskupily expozice na svých clearingových účtech v souladu s článkem 7a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud se příslušný orgán domnívá, že existuje nadměrné riziko koncentrace vůči této ústřední protistraně.“
Článek 4
Provedení ve vnitrostátním právu
1.
Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do … [Úřad pro publikace: vložte datum = nejpozději 12 měsíců ode dne vstupu nařízení o přezkumu nařízení EMIR v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
2.
Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.
Článek 5
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 6
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
V Bruselu dne
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN