This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52022PC0455
Proposal for a COUNCIL DECISION establishing the position to be adopted on the Union's behalf with regard to the decision of the Participants to the Arrangement on Officially Supported Export Credits to expand the scope of the Sector Understanding on Export Credits for Renewable Energy, Climate Change Mitigation and Adaptation and Water Projects
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech rozšířit oblast působnosti odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech rozšířit oblast působnosti odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství
COM/2022/455 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.9.2022
COM(2022) 455 final
2022/0276(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech rozšířit oblast působnosti odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o rozšíření oblasti působnosti Odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství (dále jen „odvětvová dohoda o změně klimatu“ nebo „CCSU“), která je nedílnou součástí Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Odvětvová dohoda o změně klimatu
Účelem této odvětvové dohody je poskytnout přiměřené finanční podmínky pro projekty ve vybraných odvětvích hodnocené v jako významný příspěvek ke zmírňování změny klimatu, například projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snížení emisí skleníkových plynů, vysoké energetické účinnosti, přizpůsobování se změně klimatu a vodního hospodářství. Odvětvová dohoda o změně klimatu byla přijata v roce 2012 a naposledy aktualizována v roce 2014.
Účastníci této dohody dohodli, že finanční podmínky CCSU budou prováděny způsobem, který je v souladu s účelem Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“). CCSU je nedílnou součástí a tvoří přílohu IV ujednání, která je administrativně zakotvena v OECD a je podporována sekretariátem OECD pro úvěry. Ujednání ani CCSU však nejsou akty OECD 1 .
Evropská unie je smluvní stranou ujednání a CCSU, přičemž oba tyto akty byly provedeny v acquis communautaire na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 2 . Ujednání a CCSU jsou proto podle práva Unie právně závazné.
2.2.Účastníci CCSU
Ujednání má v současné době jedenáct účastníků, a to včetně účastníků CCSU (dále jen „účastníci“): Austrálie, Kanada, Evropská unie, Japonsko, Korea, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko, Turecko, Spojené království a Spojené státy. Účastníci rozhodují o změnách CCSU na základě konsensu.
Evropská komise zastupuje Unii na zasedáních účastníků, a to i v případech, kdy účastníci přijímají rozhodnutí.
2.3.Zamýšlený akt účastníků
Účastníci mají v úmyslu přijmout rozhodnutí o rozšíření oblasti působnosti CCSU a o prodloužení maximálních lhůt splatnosti transakcí CCSU, tj. maximální lhůty pro splacení všech úvěrů poskytnutých kupujícímu.
Obecným cílem CCSU je nabídnout výhodnější podmínky financování pro projekty šetrné ke klimatu ve třetích zemích, než stanoví horizontální pravidla ujednání, a stimulovat tak vývoz technologií šetrných ke klimatu. Odvětvová dohoda CCSU však byla naposledy aktualizována v roce 2014 a v současnosti je rozsah vývozu, na který se mohou vztahovat její pravidla, příliš úzký s ohledem na cíle v oblasti změny klimatu, které sleduje. Oblast působnosti CCSU se zaměřuje zejména na odvětví výroby a přenosu energie. Omezený dopad vyplývající z úzkého pokrytí účinně nepodporuje závazky účastníků přijaté v rámci Pařížské dohody a ambice EU vyjádřené v její agendě Zelené dohody. V této souvislosti se účastníci dohodli na rozšíření oblasti působnosti CCSU a dohodli se na řadě odvětví, která by měla být do CCSU zahrnuta, a to konkrétně:
·skladování elektřiny, včetně výroby a recyklace baterií,
·doprava s nulovými emisemi, včetně podpůrné infrastruktury,
·výroba čistého vodíku, přeprava, distribuce a skladování vodíku,
·přenos a distribuce elektřiny s nízkými emisemi uhlíku,
·nízkouhlíková výroba.
Podrobný návrh na rozšíření oblasti působnosti CCSU s nezbytnými technickými specifikacemi pro všechny projekty zahrnuté do oblasti působnosti je uveden v příloze navrhovaného rozhodnutí. Tato příloha by se stala novým dodatkem 1 k CCSU a nahradila by stávající dodatky 1 a 2 CCSU.
Navrhované rozšíření oblasti působnosti CCSU by bylo významným výsledkem 27. zasedání konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP 27), které se má konat ve dnech 7.–18. listopadu 2022, neboť by umožnilo exportním úvěrovým agenturám hrát větší úlohu při podpoře ekologické transformace a přispět k dosažení cílů Pařížské dohody. Rovněž by to podpořilo podniky v EU v odvětvích orientovaných na budoucnost se silným potenciálem podpořit hospodářský růst a zaměstnanost v EU.
Tento návrh Komise na rozhodnutí Rady podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU o rozšíření oblasti působnosti CCSU je spojen se souběžným návrhem Komise na rozhodnutí Rady podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU o dohodě o modernizovaných pravidlech ujednání (COM(2022) 456). Důležitou součástí modernizace ujednání je úprava minimálních pojistných sazeb pro transakce s delšími lhůtami splatnosti (například ty, které mají být povoleny v rámci CCSU). To bude řešit klíčovou výzvu související se současnými podmínkami CCSU, neboť účastníci naznačili, že vysoké pojistné bylo významným faktorem pro relativně omezené využívání stávajících možností flexibility. Transakcí v rámci CCSU se mimo odvětví větrné energie dosud uskutečnilo jen málo. Tato změna je proto zásadní.
V důsledku prodloužení maximálních lhůt splatnosti v rámci modernizace ujednání je rovněž nezbytné prodloužit lhůty splatnosti v CCSU, aby se zajistilo, že bude i nadále představovat smysluplný stimul pro transakce šetrné ke klimatu.
Tento návrh rozhodnutí se nevztahuje na ustanovení týkající se projektů přizpůsobení se změně klimatu v CCSU. Jimi se zabývá předchozí návrh (viz dokument Rady ST6650/22 ze dne 28. února 2022).
Je vhodné stanovit postoj Unie, protože rozhodnutí, které mají účastníci dohody v souvislosti se změnou CCSU přijmout, bude mít právní účinky v EU (viz bod 2.1 výše).
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Navrhované rozšíření působnosti CCSU by účastníkům umožnilo využívat podmínek této odvětvové dohody, které jsou příznivější než horizontální pravidla platná podle ujednání, pro širší škálu vývozu šetrného ke klimatu. Díky tomu by se CCSU stala účinnějším prostředkem na podporu ekologické transformace.
S ohledem na účel a očekávané pozitivní účinky změněné CCSU na cíle EU v oblasti klimatu, jakož i na rozvoj zelených technologií a hospodářství v EU by postojem, který má být zaujat jménem Unie, měla být podpora návrhu připojeného k tomuto rozhodnutí.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se dotyčný orgán řídí. Zahrnuje rovněž nástroje, jež podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 3 .
4.1.2.Použití na stávající případ
Akt, k jehož přijetí budou účastníci vyzváni, představuje akt s právními účinky. Akt je podle práva Unie závazný na základě článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES, který ustanoví, že se v Unii použijí „pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“). Znění ujednání je uvedeno v příloze k tomuto nařízení.“
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v souvislosti s nímž se postoj jménem Unie zaujímá.
4.2.2.Použití na stávající případ
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
5.Zveřejnění zamýšleného aktu
Protože se aktem účastníků změní dohoda CCSU, je třeba je po jeho přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2022/0276 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech rozšířit oblast působnosti odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Odvětvová dohoda o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství (dále jen „odvětvová dohoda o změně klimatu“), která je součástí Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) a tvoří přílohu IV ujednání, byla provedena, a stala se tudíž v Evropské unii právně závaznou, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES 4 .
(2)Účastníci ujednání (dále jen „účastníci“) mají rozhodnout o rozšíření oblasti působnosti odvětvové dohody o změně klimatu tak, aby zahrnovala vývoz z průmyslových odvětví, na něž se v současnosti nevztahují její podmínky.
(3)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie, neboť rozhodnutí, které mají účastníci ujednání o změně odvětvové dohody o změně klimatu přijmout, bude mít v Unii právní účinky.
(4)Navrhovaná změna odvětvové dohody o změně klimatu by umožnila vývozům splňujícím platná kritéria z širšího spektra průmyslových odvětví využívat podmínek stanovených v této dohodě. To by následně umožnilo exportním úvěrovým agenturám z Evropské unie a dalším účastníkům hrát významnější úlohu při podpoře ekologické transformace a přispět k dosažení cílů Pařížské dohody. Širší oblast působnosti odvětvové dohody o změně klimatu by znamenala podporu pro podniky EU v odvětvích orientovaných na budoucnost se silným potenciálem podpořit hospodářský růst a zaměstnanost v Unii,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o přijetí rozhodnutí účastníky Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) rozšířit oblast působnosti odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství, jak je uvedeno v příloze 4 ujednání, je založen na příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Pokud jsou na zasedání účastníků nebo před zasedáním účastníků předloženy nové návrhy týkající se předmětu uvedeného v příloze tohoto rozhodnutí, k nimž dosud neexistuje postoj Unie, stanoví se postoj Unie prostřednictvím koordinace na úrovni Unie předtím, než jsou účastníci vyzváni, aby přijali změnu ujednání. V takových případech musí být postoj Unie v souladu se stávajícími politikami a právními předpisy.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 15.9.2022
COM(2022) 455 final
PŘÍLOHA
návrhu rozhodnutí Rady
o postoji, který má být zaujat jménem Unie, pokud jde o rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech rozšířit oblast působnosti odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství
PŘÍLOHA
NÁVRH
Postojem Evropské unie je podpořit navrhované změny odvětvové dohody o vývozních úvěrech pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování a vodního hospodářství uvedené v této příloze.
To zahrnuje změny stávajících ustanovení. Níže uvedené články by nahradily stávající ustanovení ujednání, což by vedlo k úplnému zrušení stávajících článků 2 a 4 a vypuštění stávajících dodatků I a II a jejich nahrazení revidovaným dodatkem I uvedeným níže.
PŘÍLOHA IV: ODVĚTVOVÁ DOHODA O VÝVOZNÍCH ÚVĚRECH PRO PROJEKTY V OBLASTI OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE, PŘIZPŮSOBOVÁNÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU A JEJÍHO ZMÍRŇOVÁNÍ A VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ
Účelem této odvětvové dohody je poskytnout přiměřené finanční podmínky pro projekty ve vybraných oblastech hodnocené i v rámci mezinárodních iniciativ jako významný příspěvek ke zmírňování změny klimatu, například projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie, snížení emisí skleníkových plynů, vysoké energetické účinnosti, přizpůsobování se změně klimatu a vodního hospodářství. Účastníci této odvětvové dohody se dohodli, že finanční podmínky této odvětvové dohody, která doplňuje ujednání, se provádějí způsobem, který je v souladu s účelem ujednání.
KAPITOLA I: OBLAST PŮSOBNOSTI ODVĚTVOVÉ DOHODY
1.OBLAST PŮSOBNOSTI U ODVĚTVÍ ZMÍRŇOVÁNÍ ZMĚNY KLIMATU ZPŮSOBILÝCH PODLE DODATKU I
a.Tato odvětvová dohoda stanoví finanční podmínky, které se vztahují na státem podporované vývozní úvěry týkající se smluv v jedné z oblastí, jejichž seznam je uveden v dodatku I této odvětvové dohody.
b.Tyto smlouvy se týkají vývozu kompletních projektů nebo jejich částí, jež zahrnují všechny složky, vybavení, materiály a služby (včetně školení zaměstnanců), které jsou přímo potřebné pro stavbu a uvedení jednoho z identifikovatelných projektů do provozu pod podmínkou, že:
1.projekt povede k emisím uhlíku nebo ekvivalentu CO2, které budou nízké nebo rovné nule, a/nebo k vysoké energetické účinnosti;
2.projekt by měl být navržen tak, aby splňoval přinejmenším výkonnostní normy uvedené v dodatku I; a
3.stanovené podmínky se rozšíří pouze v případě, že bude třeba vypořádat se s konkrétním finančním znevýhodněním v rámci projektu, a vyjdou z individuálních finančních potřeb a konkrétních tržních podmínek každého projektu.
c.Pro smlouvy ve způsobilých oblastech uvedených v dodatku I, třídě projektů 1 tato odvětvová dohoda stanoví finanční podmínky, které se vztahují na státem podporované vývozní úvěry týkající se smluv ve způsobilých oblastech, jejichž seznam je uveden v dodatku I, třídě projektů 1 této odvětvové dohody:
1.vývoz úplných elektráren na výrobu energie z obnovitelných zdrojů nebo jejich částí, jež zahrnují všechny složky, vybavení, materiály a služby (včetně školení zaměstnanců), které jsou přímo potřebné pro stavbu a uvedení těchto elektráren do provozu;
2.modernizace stávajících elektráren na výrobu energie z obnovitelných zdrojů v případech, kdy ekonomická životnost elektrárny bude pravděpodobně prodloužena alespoň o dobu splácení, která má být poskytnuta. Pokud není splněno toto kritérium, platí podmínky ujednání.
d.Tato odvětvová dohoda se nevztahuje na položky nacházející se za hranicemi lokality elektrárny, které obvykle hradí kupující, zejména na rozvody vody, které nejsou přímo napojeny na elektrárnu, náklady spojené s investiční přípravou pozemků, silnicemi, ubytovnami pro stavební pracovníky, přívody a rozvody energie, a také náklady úředních schvalovacích řízení (například územní rozhodnutí, stavební povolení), s těmito výjimkami:
1.V případě, kdy kupující přívodů a rozvodů energie je totožný s kupujícím elektrárny a smlouva je uzavřena v souvislosti s původními přívody a rozvody energie této elektrárny, podmínky platné pro původní přívody a rozvody energie nepřesahují podmínky platné pro elektrárny na výrobu energie z obnovitelných zdrojů; a
2.Podmínky platné pro rozvodny, transformátory a přenosová vedení s minimálním napěťovým prahem 60 kV, jež se nachází za hranicemi lokality elektrárny na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, nejsou výhodnější než podmínky platné pro elektrárnu na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.
[…]
KAPITOLA II: USTANOVENÍ O VÝVOZNÍCH ÚVĚRECH
4.MAXIMÁLNÍ LHŮTA SPLATNOSTI
U státem podporovaných vývozních úvěrů týkajících se smluv v oblastech uvedených v dodatku I je maximální lhůta splatnosti 25 let.
[…]
KAPITOLA III: POSTUPY
5.PŘEDCHOZÍ OZNÁMENÍ
a.Účastník, který hodlá poskytnout podporu podle ustanovení této odvětvové dohody, nejméně deset kalendářních dnů před vydáním jakéhokoli příslibu tuto skutečnost předem oznámí v souladu s článkem 45 ujednání.
b.Taková oznámení zahrnují podrobný popis projektu, jehož účelem je prokázat, jak projekt splňuje kritéria pro poskytnutí podpory stanovená v článku 1 nebo 2 této odvětvové dohody.
c.U projektů podporovaných v souladu s dodatkem II této odvětvové dohody musí toto oznámení obsahovat informace o technických nebo výkonnostních normách, které se uplatňují, jakož i o očekávaném snížení emisí.
d.U projektů podporovaných v souladu s dodatkem II této odvětvové dohody zahrnuje toto oznámení výsledek jakéhokoli nezávislého přezkumu provedeného třetí stranou.
KAPITOLA IV: MONITOROVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ
6.BUDOUCÍ PRÁCE
Účastníci se dohodli, že přezkoumají tato témata:
a.rizikové přirážky podle lhůty splatnosti;
b.podmínky pro elektrárny na fosilní paliva s nízkými emisemi/vysokou energetickou účinností, včetně definice uzpůsobenosti k zachycování a ukládání uhlíku;
c.budovy s nulovou energetickou bilancí;
d.projekty týkající se palivových článků;
e.emisní normy;
f.započítávání a vykazování emisí;
g.vodní doprava s nízkými emisemi.
7.MONITOROVÁNÍ A PŘEZKOUMÁNÍ
a.Sekretariát každoročně informuje o provádění této odvětvové dohody. Tato zpráva bude dokumentovat výsledky případného postupu jednání podle článku 45 ujednání. Bude obsahovat shrnutí určené ke zveřejnění.
b.Účastníci pravidelné přezkoumají působnost a další ustanovení této odvětvové dohody. V zájmu větší jistoty bude přezkum proveden do konce roku 2028, nebo poté, co se uskuteční 50 transakcí CCSU, podle toho, co nastane dříve. Tento přezkum bude vycházet ze zkušeností získaných v rámci postupu oznamování, jakož i z posouzení tržních podmínek pro technologie související se změnou klimatu.
DODATEK I: KRITÉRIA ZPŮSOBILOSTI PRO PROJEKTY V OBLASTI ZMÍRŇOVÁNÍ ZMĚNY KLIMATU
|
Třída a typ projektu |
Definice |
Odůvodnění |
Normy |
Zvláštní podmínky |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ A: Environmentálně udržitelná výroba elektřiny [Zahrnuje přesný obsah stávajícího článku 1 a dodatku I, jakož i výrobu elektřiny z vodíku.] |
||||
|
TYP 1: Projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetická účinnost v projektech v oblasti energie z obnovitelných zdrojů |
Oblast působnosti stávajícího článku 1 a dodatku I. Nepředpokládáme, že by se jednalo o pouhou kopii dodatku I v rámečku „Definice“, neboť skutečná definice způsobilých projektů je obsažena v článku 1, ale pokud jde o podstatu, navrhujeme zde zohlednit oblast působnosti stávajícího článku 1 a dodatku I, aniž by došlo ke změně podstaty (tj. žádná norma, neuvádí se), a nezbytné úpravy textu formální povahy. |
|||
|
TYP 2: Výroba elektřiny z plynných a kapalných paliv z obnovitelných zdrojů, včetně čistého vodíku |
Výstavba a provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů, včetně čistého vodíku. |
Výroba elektřiny s nízkými emisemi skleníkových plynů. |
Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Emise skleníkových plynů během životního cyklu by měly být vypočteny na základě údajů o konkrétních projektech podle norem ISO 14067:2018 nebo ISO 14064–1:2018 a ověřeny třetí stranou. Buď je při výstavbě instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik metanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností; nebo se při provozu hlásí fyzické měření emisí metanu a eliminují se úniky. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ B: Sanační projekty v elektrárnách na fosilní paliva, nahrazování fosilních paliv [Přesný obsah dodatku II, třídy projektů A, typu 1 a třídy projektů B. Poznamenáváme, že přečíslování třídy projektů A typu 1 by mělo být zohledněno v čl. 6 písm. c) ujednání.] |
||||
|
Zkopírovat aktuální obsah dodatku II, třídy projektů A, typu 1 a třídy projektů B. Vysvětlivky: Navrhujeme rozdělit projektovou třídu A na dvě, aby se jasně rozlišovalo mezi projekty CCUS jako takovými (které mohou mít mnoho žádostí nejen v odvětví energetiky, ale také ve výrobě, a které jsme přesunuli do nové třídy projektů D) a projekty zaměřenými na výrobu elektřiny z fosilních paliv (které navrhujeme všechny zařadit do této nové třídy projektů B). EU již dříve upozornila na potřebu aktualizovat stávající normy v tomto oddíle, můžeme se však prozatím dohodnout, že se touto otázkou budeme zabývat v pozdější fázi jednání. |
||||
|
TŘÍDA PROJEKTŮ C: Energetická účinnost [Přesný obsah dodatku II, třídy projektů C.] |
||||
|
Zkopírovat stávající obsah dodatku II, třídy projektů C. |
||||
|
TŘÍDA PROJEKTŮ D: Zachycování, využívání a ukládání CO2 [Oblast působnosti stávajícího dodatku II, třídy projektů A, typu 2. Navrhujeme zde aktualizované normy, které zohlední skutečnost, že CCUS je klíčovou technologií pro snížení emisí skleníkových plynů v mnoha oblastech průmyslového použití a normy by se neměly zaměřovat na míru zachycování, ale na účinnost zachycování, což znamená, že projekty CCUS by měly být způsobilé pro pobídky, i když je míra zachycování nízká. Důvodem navrhovaných nových norem je to, že únik CO2 může oslabit hodnotu CCUS jako možnosti zmírnění změny klimatu. Monitorování by proto mělo být podporováno ustanoveními v této oblasti politiky.] |
||||
|
TYP 1: Projekty CCUS (zachycování, využívání a ukládání uhlíku) jako takové |
Výstavba a provoz zařízení, která zajišťují využívání a/nebo ukládání uhlíku, včetně činností přímo souvisejících s dopravou a infrastrukturou nezbytnou pro provoz, jako jsou vozidla a lodě. |
Zkopírovat stávající obsah dodatku II, třídy projektů A, typu 2. |
Při přepravě CO2 ze zařízení, kde je zachycen, do místa vstřikování nedochází k úniku CO2 nad 0,5 % hmotnosti přepravovaného CO2. Pokud se jedná o přepravu a/nebo ukládání CO2, jsou zavedeny vhodné systémy detekce úniků a plán monitorování s pravidelnými zprávami ověřovanými vnitrostátními orgány nebo nezávislou třetí stranou. Geologické ukládání CO2 je v souladu s normou ISO 27914:2017. |
Zkopírovat stávající obsah dodatku II, třídy projektů A, typu 2. |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ E: Skladování elektrické energie |
||||
|
TYP 1: Zařízení na skladování elektrické energie |
Výstavba a provoz zařízení, která skladují elektrickou energii a vracejí ji v podobě elektřiny. To zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny. |
Skladování elektřiny umožňuje větší pronikání obnovitelných zdrojů energie a lepší řízení poptávky v síti. |
Zahrnuje-li činnost chemické skladování energie, splňuje skladovací médium (vodík nebo amoniak) normy CCSU pro čistou výrobu odpovídajícího výrobku. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 2: Výroba a recyklace baterií |
Výroba nabíjecích baterií, jakož i napájecích sad a akumulátorů pro dopravu, stacionární a mimosíťové skladování energie a jiné průmyslové aplikace. To zahrnuje výrobu příslušných součástí (aktivních materiálů pro baterie, bateriových článků, pouzder a elektronických součástí). Recyklace baterií s ukončenou životností. |
Baterie jsou důležitým faktorem umožňujícím skladování elektřiny, jakož i nízkouhlíkovou dopravu. |
Žádná norma. Neuvádí se. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ F: Přenos a distribuce elektřiny s nízkými emisemi uhlíku |
||||
|
TYP 1: Přenos a distribuce elektřiny s nízkými emisemi uhlíku |
Výstavba, rozšíření a provoz zařízení, která přepravují nízkouhlíkovou elektřinu. To zahrnuje přímé připojení k nízkouhlíkovým zdrojům a celým sítím, kde průměrný faktor sítě splňuje normy během pětiletého klouzavého období. |
To podporuje větší pronikání nízkouhlíkových zdrojů energie. |
Nízkouhlíkové zdroje elektřiny jsou definovány jako obnovitelné zdroje nebo jako zdroje, u nichž jsou emise skleníkových plynů z vyrobené elektřiny nižší než prahová hodnota 100 g CO2e/kWh měřená na základě životního cyklu. [Jak bylo uvedeno výše a v našem dokumentu pro odborníky na technické otázky, jsme připraveni diskutovat o dalších kritériích způsobilosti.] |
25 let [Bude projednáno] |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ G: Výroba čistého vodíku, přenos a distribuce vodíku a skladování vodíku |
||||
|
TYP 1: Výroba čistého vodíku |
Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí vodík environmentálně udržitelným způsobem, a/nebo vybavení pro výrobu vodíku. |
Udržitelná výroba a využívání vodíku jsou příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů v mnoha odvětvích, zejména v energetice, výrobě a dopravě. |
Výroba splňuje emise skleníkových plynů během životního cyklu nižší než 3 kg CO2 na kg vyrobeného H2. [Normy by měly být pravidelně přezkoumávány. To by mohlo být označeno jako součást ustanovení o obecném přezkumu.] |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 2: Vodíkové přepravní sítě |
Výstavba a provoz sítí určených pro přepravu vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů (tj. z obnovitelných zdrojů nebo odpovídajících normě pro výrobu čistého vodíku). Nové využití sítí zemního plynu na 100% vodík a dovybavení sítí zemního plynu, které umožní integraci vodíku a dalších nízkouhlíkových plynů (tedy i zvýšení podílu vodíku a jiných nízkouhlíkových plynů v systému). |
Udržitelná výroba a využívání vodíku jsou příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů v mnoha odvětvích, zejména v energetice, výrobě a dopravě. |
Činnost zahrnuje zjišťování a odstraňování netěsností ve stávajících plynovodech a dalších síťových prvcích za účelem omezení úniku metanu. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 3: Skladování vodíku |
Výstavba zařízení pro skladování vodíku, přeměna stávajících podzemních zásobníků plynu na skladovací zařízení určená pro skladování vodíku a provoz zařízení pro skladování vodíku. |
Udržitelná výroba a využívání vodíku jsou příležitostí ke snížení emisí skleníkových plynů v mnoha odvětvích, zejména v energetice, výrobě a dopravě. |
V případě projektů spojených s provozem zařízení by měl vodík skladovaný v zařízení splňovat normy pro výrobu čistého vodíku uvedené v tomto dodatku. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ H: Výroba s nízkými emisemi |
||||
|
TYP 1:
|
Výroba bezvodého amoniaku s nízkými emisemi. |
Podporovat výrobu čistého amoniaku a jeho používání, které má potenciál snížit emise skleníkových plynů v několika oblastech. |
Amoniak se vyrábí z čistého vodíku vyrobeného podle norem stanovených v tomto dodatku nebo se získává z odpadních vod. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 2:
|
Výroba s nízkými emisemi, včetně kompletních výrobních závodů a jejich částí, dodávek zařízení a přímo související infrastruktury a služeb. |
Motivovat výrobce k přechodu k udržitelným postupům v odvětvích, kde je snižování emisí komplikované. |
EU navrhuje, aby byly následující činnosti způsobilé na základě referenční hodnoty pro výrobní zařízení s nižšími emisemi 1 : V případě cementu: a) šedý cementový slínek, kde jsou specifické emise skleníkových plynů nižší než 0,722 t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku; b) cement ze šedého slínku nebo alternativního hydraulického pojiva, kde jsou specifické emise skleníkových plynů z výroby slínku a cementu nebo alternativního pojiva nižší než 0,469 t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo alternativního pojiva. V případě železa a oceli: a) železo a ocel, u nichž emise skleníkových plynů snížené o množství emisí přiřazené výrobě odpadních plynů nepřesahují tyto hodnoty uplatněné na jednotlivé fáze výrobního procesu: a.tekutý kov = 1,331 t ekvivalentu CO2/t výrobku; b.aglomerovaná ruda = 0,163 t ekvivalentu CO2/t výrobku; c.koks (kromě hnědouhelného koksu) = 0,144 t ekvivalentu CO2/t výrobku; d.litina = 0,299 t ekvivalentu CO2/t výrobku; e.vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,266 t ekvivalentu CO2/t výrobku; f.uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,209 t ekvivalentu CO2/t výrobku; b) ocel v elektrických obloukových pecích vyrábějících uhlíkovou ocel EAF nebo vysokolegovanou ocel EAF, kde vstup ocelového šrotu v poměru k výstupu výrobku není nižší než 70 % pro výrobu vysokolegované oceli a 90 % pro výrobu uhlíkové oceli. V případě hliníku: a) primární hliník, pokud hospodářská činnost splňuje tato kritéria: a.emise skleníkových plynů nepřesahují 1,484 t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného hliníku; b.průměrná uhlíková náročnost pro nepřímé emise skleníkových plynů nepřesahuje 100 g CO2e/kWh. c) spotřeba elektrické energie ve výrobním procesu nepřesahuje 15,5 MWh/t Al; b) sekundární hliník. [Normy by měly být pravidelně přezkoumávány. To by mohlo být označeno jako součást ustanovení o obecném přezkumu.] |
25 let [Bude projednáno] |
|
TŘÍDA PROJEKTŮ I: Doprava s nulovými a nízkými emisemi |
||||
|
TYP 1: Doprava s nulovými emisemi a podpůrná infrastruktura |
Vozové parky s nulovými přímými emisemi včetně vozidel pro silniční, železniční a vodní dopravu a související infrastruktura 2 nezbytná pro provoz těchto vozidel. |
Klíčem ke zmírňování změny klimatu je přechod na plavidla s nulovými a nízkými přímými emisemi z výfuku. |
Přímé výfukové emise CO2 mobilních prostředků jsou nulové. Pouze v případě nákladní dopravy nejsou vozidla, vlaky, vagony nebo plavidla určeny k přepravě fosilních paliv a infrastruktura není určena k přepravě nebo skladování fosilních paliv. |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 2: Vodní doprava s nízkými emisemi |
Vodní doprava s nízkými emisemi |
Klíčem ke zmírňování změny klimatu je přechod na plavidla s nulovými a nízkými přímými emisemi z výfuku. |
V případě vnitrozemské vodní osobní dopravy: Hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě. V případě vnitrozemské nákladní dopravy: Plavidla mají přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr, vypočtené (nebo odhadnuté v případě nových plavidel) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti (EEOI) vypracovaného Mezinárodní námořní organizací (IMO), o 50 % nižší než průměrná referenční hodnota emisí CO2 pro těžká nákladní vozidla na základě mezinárodní nebo jiné uznávané normy. V případě námořní a pobřežní nákladní a osobní vodní dopravy, jakož i plavidel pro přístavní činnosti, pomocné činnosti a zvláštní činnosti: Hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě. Alternativně dosáhla plavidla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace o 10 % nižší, než jsou příslušné požadavky na EEDI, jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů. Umožnění přechodu ze silniční dopravy na vodní: Pokud jsou plavidla používána výhradně k provozování pobřežní a příbřežní námořní dopravy a jsou konstruována tak, aby umožňovala přechod přepravy nákladu, který je v současnosti přepravován po zemi, na moře, postačuje, aby měla přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu EEDI Mezinárodní námořní organizace, o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 pro těžká nákladní vozidla na základě mezinárodní nebo jiné uznávané normy. [Navrhujeme přezkoumat tento typ projektu v roce 2025. To by mohlo být označeno jako součást ustanovení o obecném přezkumu.] |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 3: Dovybavení a modernizace vodní dopravy |
Dovybavení a modernizace plavidel za účelem snížení emisí. |
Klíčem ke zmírňování změny klimatu je přechod na plavidla s nulovými a nízkými přímými emisemi z výfuku. |
Spotřeba paliva plavidla se sníží nejméně o 10 %, vyjádřeno v litrech paliva na tunokilometr, což je jasně prokázáno srovnávacím výpočtem. Dovybavená plavidla nejsou určena k přepravě fosilních paliv. [Navrhujeme přezkoumat tento typ projektu v roce 2025. To by mohlo být označeno jako součást ustanovení o obecném přezkumu.] |
25 let [Bude projednáno] |
|
TYP 4: Nízkouhlíková letištní infrastruktura |
Výstavba, modernizace, údržba a provoz letištní infrastruktury s nízkými emisemi uhlíku, což znamená, že je určena na provoz letadel s nulovými výfukovými emisemi CO2, zajištění pevného pozemního elektrického napájení a klimatizovaného vzduchu pro letadla stojící na zemi nebo na dosažení nulových přímých emisí z vlastní činnosti letiště. |
Klíčem ke zmírňování změny klimatu je přechod na plavidla s nulovými a nízkými přímými emisemi z výfuku. |
Žádná norma. Neuvádí se. |
25 let [Bude projednáno] |
