This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52022PC0136
Proposal for a COUNCIL IMPLEMENTING DECISION authorising the Republic of Poland to apply a special measure derogating from Articles 218 and 232 of Directive 2006/112/EC on the common system of value added tax
Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Polské republice povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článků 218 a 232 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
Návrh PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY, kterým se Polské republice povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článků 218 a 232 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
COM/2022/136 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.3.2022
COM(2022) 136 final
2022/0091(NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se Polské republice povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článků 218 a 232 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Podle čl. 395 odst. 1 směrnice 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty 1 (dále jen „směrnice o DPH“) může Rada jednomyslně na návrh Komise povolit kterémukoli členskému státu, aby uplatnil zvláštní opatření odchylující se od uvedené směrnice, jejichž cílem je zjednodušit postup výběru DPH nebo zabránit určitým formám daňových úniků či vyhýbání se daňovým povinnostem.
Dopisem, který Komise zaevidovala dne 5. srpna 2021, požádala Polská republika o povolení odchýlit se od článků 218, 226 a 232 směrnice o DPH, aby mohla zavést povinnou elektronickou fakturaci.
Polsko dále dopisem, který Komise zaevidovala dne 9. února 2022, změnilo svou žádost. Polsko tak žádá o povolení odchýlit se pouze od článků 218 a 232 směrnice o DPH a upřesňuje, že povinná elektronická fakturace by se vztahovala pouze na osoby povinné k dani usazené na území Polska.
Komise dopisem ze dne 21. října 2021 uvědomila v souladu s čl. 395 odst. 2 směrnice o DPH o žádosti Polska ostatní členské státy. Dopisem ze dne 22. října 2021 oznámila Komise Polsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení jeho žádosti.
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Polsko podalo žádost o povolení odchylky na základě článku 395 směrnice o DPH, aby mohlo zavést povinnost vystavovat elektronické faktury zpracovávané prostřednictvím národního systému elektronické fakturace (Krajowy System e-Faktur, KSeF) pro všechna plnění, která podle polských právních předpisů v oblasti DPH vyžadují vystavení faktury. Dopisem ze dne 8. února 2022 byl rozsah zvláštního opatření omezen na osoby povinné k dani usazené na území Polska.
Kromě toho budou muset osoby povinné k dani předávat do systému KSeF konkrétní informace o některých plněních, která není třeba dokládat fakturami vystavenými v souladu s polskými pravidly pro DPH, jako jsou pořízení zboží uvnitř Společenství a přeshraniční poskytování služeb. Vzhledem k tomu, že tato plnění nevyžadují podle polských právních předpisů o DPH vystavení faktury, neznamená tato povinnost odchylku od směrnice o DPH.
Polsko se domnívá, že zavedení všeobecné povinnosti vystavovat elektronické faktury by přineslo významné výhody v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a zároveň by zjednodušilo výběr daní. Zavedení tohoto opatření urychlí digitalizaci veřejného sektoru. Pomůže také zvýšit automatizaci procesů pro osoby povinné k dani, a tím zjednodušit plnění daňových povinností. Informace získané prostřednictvím elektronické fakturace například umožní předvyplňování přiznání k DPH a souhrnných hlášení a zrychlené vracení DPH.
Článek 218 směrnice o DPH stanoví povinnost členských států uznat za faktury veškeré dokumenty nebo veškerá sdělení v papírové nebo elektronické podobě. Polsko by se proto chtělo od výše zmíněného článku směrnice o DPH odchýlit, aby polská daňová správa mohla za faktury uznávat pouze dokumenty v elektronické podobě.
Podle článku 232 směrnice o DPH musí příjemce s použitím elektronické faktury souhlasit. Zavedení povinnosti elektronické fakturace v Polsku proto vyžaduje odchylku od tohoto článku, aby vystavovatel již nemusel získávat souhlas příjemce s tím, že mu bude faktura zaslána v bezpapírovém formátu.
Polsko tvrdí, že povinná elektronická fakturace spolu s předáváním dalších údajů o plněních výrazně zlepší analytické schopnosti daňové správy. To povede k účinnější prevenci a identifikaci nesrovnalostí, což pomůže v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH. Tyto změny umožní polské daňové správě automaticky ověřovat soulad mezi přiznanou a odvedenou DPH. Umožní také plynulejší a přesnější ověřování žádostí o vrácení DPH podaných plátci daně. Dále doplní další opatření, která Polsko zavedlo za účelem boje proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a modernizace systému DPH, jako je jednotný kontrolní soubor pro účely DPH, mechanismus oddělených plateb, systém pro elektronickou analýzu finančních toků (System Teleinformatyczny Izby Rozliczeniowej, STIR) nebo online systém registrační pokladny pro sledování maloobchodního sektoru.
Povinnost elektronické fakturace se bude vztahovat na všechna plnění uskutečněná osobami povinnými k dani usazenými na území Polska, která v současnosti v souladu s polským zákonem o DPH 2 vyžadují vystavení faktury. Kromě toho budou do systému KSeF předávány konkrétní informace o některých plněních, která nevyžadují vystavení faktury. Jedná se o případy pořízení zboží uvnitř Společenství a přeshraničního poskytování služeb, kdy jsou kupující nebo příjemce služby povinni vypořádat DPH v Polsku. Vzhledem k tomu, že tato plnění nevyžadují podle polských právních předpisů o DPH vystavení faktury, neznamená tato povinnost odchylku od směrnice o DPH. Předávání těchto informací umožní přípravu předvyplněných přiznání k DPH a souhrnných hlášení.
Povinnost vystavovat elektronické faktury s využitím systému KSeF se bude vztahovat na všechny plátce daně usazené na území Polska, kteří na tomto území vykonávají činnosti vyžadující vystavení faktury podle polských pravidel pro DPH. To se týká i osob povinných k dani, které využívají osvobození pro malé podniky uvedené v článku 282 směrnice o DPH. Zavedení modelu povinné elektronické fakturace se však nedotkne ani zahraničních plátců daně, kteří nejsou povinni se registrovat k DPH v Polsku v souvislosti se svými plněními uvnitř Společenství nebo s přeshraničním poskytováním služeb, ani plátců daně registrovaných k DPH v Polsku, kteří však nejsou usazeni na jeho území. V těchto případech nebude dotčeno ani právo zákazníků dostávat faktury v papírové podobě.
Osoby povinné k dani budou moci vystavovat a zpřístupňovat strukturované elektronické faktury prostřednictvím systému KSeF. Za tímto účelem bude polské ministerstvo financí nabízet několik bezplatných nástrojů: online aplikaci „e-Mikrofirma“, která je přístupná prostřednictvím chytrého telefonu, a webový formulář pro každého plátce daně přihlášeného do systému e-Urząd (e-Úřad) 3 . Podnikatelé budou moci také vytvářet strukturované elektronické faktury ve svém finančním a účetním softwaru a po získání příslušného povolení je zasílat do systému KSeF prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací. Pro tento účel bude nutné pouze to, aby plátci daně nebo jimi pověřená osoba prokázali svou totožnost některým z veřejně dostupných prostředků.
Elektronické faktury budou muset být potvrzeny systémem KSeF. Po potvrzení bude elektronická faktura považována za přijatou a bude automaticky k dispozici příjemci k přečtení nebo ke stažení. V případě nefunkčnosti systému KSeF se na internetových stránkách objeví zpráva o nedostupnosti systému. Pro tyto případy se předpokládá nouzový postup, aby bylo zajištěno bezproblémové zpracování faktur plátci daně. Za tímto účelem budou moci podnikatelé vystavovat faktury ve vlastním účetním softwaru.
Polsko tvrdí, že toto opatření přinese osobám povinným k dani výhody, jako je služba ukládání a archivace faktur poskytovaná daňovou správou, odstranění nutnosti tisknout faktury a ručně je zadávat do účetních systémů, nemožnost ztráty faktur, automatizace účetních procesů a zjednodušení daňových a vykazovacích povinností.
S cílem minimalizovat dopad opatření na osoby povinné k dani a umožnit jim bez problémů se přizpůsobit povinnému režimu zavedlo Polsko model dobrovolné elektronické fakturace, kdy je stále nutný souhlas příjemce s používáním elektronické faktury, který vstoupil v platnost 1. ledna 2022. Ještě předtím, od října 2021, umožnil pilotní program elektronické fakturace testování systému ve spolupráci s podnikateli.
Vzhledem k širokému záběru odchylky je důležité v jejím rámci zajistit nezbytná následná opatření. Zejména jde o dopad opatření na boj proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a na osoby povinné k dani. Bude-li Polsko chtít prodloužit opatření odchylující se od směrnice, je nutné, aby spolu se žádostí o prodloužení opatření předložilo zprávu o jeho fungování. Tato zpráva by měla obsahovat posouzení opatření o jeho účinnosti v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a při zjednodušování výběru daně. Zpráva by měla také obsahovat posouzení dopadu opatření na osoby povinné k dani, a zejména co do zvýšení jejich administrativní zátěže a nákladů na dodržování předpisů.
Navrhuje se povolit odchylku od 1. dubna 2023 do 31. března 2026.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Článek 218 směrnice o DPH staví faktury v papírové a elektronické podobě na stejnou úroveň, když stanoví, že členské státy přijmou jakožto faktury dokumenty nebo sdělení v papírové nebo elektronické podobě. Podle článku 232 směrnice o DPH je použití elektronické faktury podmíněno souhlasem příjemce. Povinná elektronické fakturace, jak s ní počítá Polsko, by se skutečně odchylovala od obou těchto ustanovení.
Odchylka může být povolena na základě článku 395 směrnice o DPH, aby se zjednodušil postup výběru DPH nebo se zabránilo určitým druhům daňových úniků nebo vyhýbání se daňovým povinnostem. Polsko požádalo o opatření odchylující se od směrnice v zájmu boje proti daňovým podvodům a únikům, jakož i v zájmu zjednodušení výběru daně. Z údajů poskytnutých Polskem vyplývá, že odchylka je v souladu s platnými předpisy v dané oblasti politiky.
Podobná povolení umožňující Itálii a Francii odchýlit se od článků 218 a 232 směrnice o DPH za účelem zavedení povinné elektronické fakturace byla udělena prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2018/593 4 a prováděcím rozhodnutím Rady (EU) 2022/133 5 .
V roce 2020 Komise nakonec přijala Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě: akční plán pro spravedlivé a jednoduché zdanění podporující strategii oživení 6 . Jedním z opatření předpokládaných v tomto akčním plánu je přijetí legislativního návrhu Komise zaměřeného na modernizaci povinností vykazování DPH. Jak je uvedeno v akčním plánu, tento návrh by měl mimo jiné pomoci zefektivnit mechanismy vykazování, které lze použít pro domácí transakce. V této souvislosti bude rovněž posouzena potřeba dalšího rozšíření elektronické fakturace. Odchylka požadovaná Polskem je proto v souladu s cíli Komise stanovenými v akčním plánu.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Článek 395 směrnice o DPH.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Vzhledem k ustanovení směrnice o DPH, z něhož návrh vychází, se zásada subsidiarity nepoužije.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality z níže uvedených důvodů.
Toto rozhodnutí se týká povolení udělovaného členskému státu na základě jeho vlastní žádosti a nezakládá žádnou povinnost.
Povinná elektronická fakturace bude obnášet řadu změn pro osoby povinné k dani. Aby jim Polsko pomohlo situaci zvládnout, zavedlo od 1. ledna 2022 dobrovolný model elektronické fakturace, kterému předcházel pilotní program elektronické fakturace umožňující testování systému ve spolupráci s podnikateli. Polsko dále poskytne bezplatné nástroje pro splnění povinnosti elektronické fakturace a ministerstvo financí a Národní daňová správa provedou rozsáhlou informační kampaň, aby plátce daně seznámily s novými pravidly fakturace DPH.
Do oblasti působnosti tohoto opatření jsou zahrnuty osoby povinné k dani, které využívají osvobození od daně pro malé podniky uvedené v článku 282 směrnice o DPH. Polsko se domnívá, že toto zahrnutí je odůvodněné, aby se zabránilo daňovým únikům nebo vyhýbání se placení DPH. Polské orgány zjistily nesrovnalosti při uplatňování osvobození od DPH pro malé podniky spočívající v neoznamování všech uskutečněných plnění a v umělém rozdělování podnikatelských činností s cílem zůstat pod prahovou hodnotou.
Analýzy provedené Národní daňovou správou navíc ukazují, že většina podvodů na bázi chybějícího obchodníka 7 a podvodů spáchaných prostřednictvím falešných faktur pochází od podniků, které patří do skupiny mikropodniků a malých a středních podniků. Zavedení povinnosti elektronické fakturace pro tyto podniky umožní účinnější sledování a identifikaci těchto nesrovnalostí.
Polsko tvrdí, že přípravné práce provedené v rámci modelu dobrovolné elektronické fakturace a nástroje, které jim budou dány k dispozici pro splnění povinnosti, spolu s výhodami a přínosy plynoucími ze zavedení elektronické fakturace, do značné míry absorbují investice, které budou muset malé podniky vynaložit na přizpůsobení svých systémů. Podle odhadů polských orgánů nebudou tyto investice v žádném případě významné.
Odchylka je rovněž časově omezena, a pokud Polsko bude chtít toto odchylující se opatření prodloužit, bude muset předložit zprávu o jeho fungování a účinnosti.
Zvláštní opatření je tudíž úměrné sledovanému cíli, jímž je boj proti daňovým únikům a zjednodušení výběru daně.
•Volba nástroje
Navrhovaný nástroj: prováděcí rozhodnutí Rady.
Podle článku 395 směrnice o DPH je odchylka od společných pravidel pro DPH možná pouze v případě, že ji jednomyslně schválí Rada na návrh Komise. Prováděcí rozhodnutí Rady je nejvhodnějším nástrojem, neboť může být určeno jednotlivému členskému státu.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Posouzení dopadů
Povinná elektronická fakturace bude mít dopad jak na daňovou správu, tak na osoby povinné k dani.
Polsko očekává, že povinná elektronická fakturace pomůže zpřesnit a modernizovat polský systém DPH, aby byl odolnější vůči podvodům a dalším nesrovnalostem. Zautomatizuje a zrychlí přístup k širšímu spektru údajů, čímž zlepší analytickou činnost daňové správy. Polsko odhaduje, že přispěje ke zvýšení rozpočtových příjmů o přibližně 1,8 miliardy PLN ročně. Tyto dodatečné příjmy budou získány poklesem míry podvodů s DPH na bázi chybějícího obchodníka a také poklesem neoprávněného vracení DPH. Polsko tvrdí, že se jedná o konzervativní odhady, které nezohledňují potenciální příjmy plynoucí z příspěvku systému KSeF k odhalování dalších nesrovnalostí souvisejících s DPH, jako je například nedostatečné vykazování maloobchodního prodeje, a ke zvýšení výběru daní z příjmů.
Zavedení všeobecné povinné elektronické fakturace přinese státnímu rozpočtu náklady spojené s vytvořením a údržbou systému, jakož i s infrastrukturou potřebnou k ukládání faktur a postupným zvyšováním analytické kapacity v důsledku postupně se rozšiřující databáze. Polsko odhaduje, že výdaje spojené se zavedením a údržbou systému KSeF v letech 2021–2026 budou činit přibližně 161,2 milionu PLN.
Osobám povinným k dani vzniknou v důsledku zavedení povinné elektronické fakturace náklady související zejména s nutností přizpůsobit své účetní systémy. Náklady na vystavení faktury pomocí systému KSeF však budou velmi nízké, mnohem nižší než v papírové podobě. Aby se tyto náklady snížily, poskytne polské ministerstvo financí bezplatné nástroje pro vystavování a zpracování strukturovaných elektronických faktur.
Polsko proto neočekává, že by náklady pro osoby povinné k dani byly významné, zejména ve srovnání s výhodami, které získají zavedením modelu elektronické fakturace. Polsko tvrdí, že osoby povinné k dani získají v důsledku zavedení povinné elektronické fakturace významné výhody, jako je služba ukládání a archivace faktur poskytovaná daňovou správou, odstranění nutnosti tisknout faktury a ručně je zadávat do účetních systémů, snížení počtu chyb v důsledku automatizace účetního procesu nebo zvýšení rychlosti výměny dat mezi obchodními partnery. Dalšími přínosy bude zjednodušení daňových a vykazovacích povinností, jako jsou předvyplněná přiznání a souhrnná hlášení, snížení počtu ověření a kontrol prováděných daňovou správou a rychlejší vracení DPH.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Opatření nebude mít nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH.
2022/0091 (NLE)
Návrh
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ RADY,
kterým se Polské republice povoluje zavést zvláštní opatření odchylující se od článků 218 a 232 směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty 8 , a zejména na čl. 395 odst. 1 uvedené směrnice,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dopisem, který Komise zaevidovala dne 5. srpna 2021, Polsko požádalo o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od článků 218, 226 a 232 směrnice 2006/112/ES za účelem zavedení povinné elektronické fakturace pro všechna plnění uskutečněná osobami povinnými k dani, která vyžadují vystavení faktury. Povolení se požaduje na období od 1. dubna 2023 do 31. března 2026.
(2)Komise uvědomila o žádosti Polska ostatní členské státy dopisem ze dne 21. října 2021. Dopisem ze dne 22. října 2021 oznámila Komise Polsku, že má k dispozici všechny údaje potřebné k posouzení jeho žádosti.
(3)Dopisem ze dne 8. února 2022 Polsko informovalo Komisi, že odchylka od článku 226 směrnice 2006/112/ES není nutná a že oblast působnosti požadovaného opatření bude omezena na osoby povinné k dani usazené na území Polska.
(4)Polsko tvrdí, že obecný požadavek na povinnou elektronickou fakturaci by přinesl výhody v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). Tento požadavek spolu s předáváním dalších údajů o plněních výrazně zlepší analytické schopnosti polské daňové správy, neboť jí umožní automaticky ověřovat soulad mezi přiznanou a odvedenou DPH a umožní přesnější ověřování žádostí o vrácení DPH podaných plátci daně. Dále doplní další opatření, která Polsko zavedlo za účelem boje proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a modernizace systému DPH, jako je jednotný kontrolní soubor pro účely DPH, mechanismus oddělených plateb 9 , systém elektronické analýzy finančních toků nebo online systém registrační pokladny pro sledování maloobchodního sektoru.
(5)Polsko se domnívá, že povinná elektronická fakturace by přinesla řadu usnadnění pro osoby povinné k dani, která by jim zjednodušila plnění povinností – jedná se například o předvyplňování přiznání k DPH a souhrnných hlášení nebo o zrychlené vracení DPH. Elektronická fakturace by osobám povinným k dani poskytla výhody, jako je služba ukládání a archivace faktur poskytovaná daňovou správou nebo automatizace účetních procesů. Podle Polska se neočekává, že by náklady, které by osoby povinné k dani musely vynaložit na přizpůsobení svých systémů elektronické fakturaci, byly významné, zejména ve srovnání s výhodami, které by zavedením modelu elektronické fakturace získaly. S cílem pomoci s tímto přizpůsobením zavedlo Polsko dobrovolnou elektronickou fakturaci, a to před vstupem povinné elektronické fakturace v platnost. Spolu s tím budou poskytnuty bezplatné nástroje pro splnění požadavku na povinnou elektronickou fakturaci a bude provedena rozsáhlá informační kampaň s cílem seznámit plátce daně s novými pravidly pro povinnou elektronickou fakturaci DPH.
(6)Vzhledem k široké oblasti působnosti zvláštního opatření a jeho novosti je důležité vyhodnotit jeho dopad na boj proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a na osoby povinné k dani. Proto pokud se Polsko bude domnívat, že je nezbytné prodloužit platnost opatření, mělo by Komisi společně s žádostí o prodloužení předložit zprávu, včetně posouzení dopadů zvláštního opatření, pokud jde o jeho účinnost v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a při zjednodušení výběru DPH.
(7)Tímto zvláštním opatřením by nemělo být dotčeno právo zákazníka obdržet papírové faktury v případě plnění uvnitř Společenství.
(8)Zvláštní opatření je přiměřené sledovaným cílům. Zvláštní opatření navíc nevede ke vzniku rizika, že by se podvodná činnost přesunula do jiného odvětví nebo jiného členského státu.
(9)Zvláštní opatření nebude mít negativní vliv na celkovou výši daňových příjmů vybranou ve fázi konečné spotřeby a nebude mít žádný nepříznivý dopad na vlastní zdroje Unie pocházející z DPH,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Odchylně od článku 218 směrnice 2006/112/ES se Polsku povoluje přijímat faktury vystavené osobami povinnými k dani usazenými na polském území pouze ve formě dokladů nebo zpráv, které jsou předávány v elektronické podobě.
Článek 2
Odchylně od článku 232 směrnice 2006/112/ES je Polsko oprávněno stanovit, že používání elektronických faktur vystavených na polském území nepodléhá souhlasu příjemce.
Článek 3
Polsko oznámí Komisi vnitrostátní opatření uplatňující odchylku uvedenou v článcích 1 a 2.
Článek 4
Toto rozhodnutí se použije ode dne 1. dubna 2023 do dne 31. března 2026.
Bude-li se Polsko domnívat, že je nezbytné prodloužit opatření uvedené v článcích 1 a 2, předloží Komisi spolu s žádostí o prodloužení zprávu s vyhodnocením účinnosti opatření podle článku 3 v boji proti podvodům a daňovým únikům v oblasti DPH a pro zjednodušení výběru DPH. Zpráva rovněž vyhodnotí dopad opatření na osoby povinné k dani, a zejména to, zda pro ně opatření zvyšuje administrativní zátěž a náklady.
Článek 5
Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
