This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52022PC0047
Proposal for a COUNCIL REGULATION amending Regulation (EU) 2021/2085 establishing the Joint Undertakings under Horizon Europe, as regards the Chips Joint Undertaking
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy
Návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy
COM/2022/47 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 8.2.2022
COM(2022) 47 final
2022/0033(NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy
(Text s významem pro EHP)
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa.
Tento návrh doplňuje návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (dále jen „akt o čipech“) 1 , tím, že provádí většinu akcí plánovaných v rámci iniciativy Čipy pro Evropu, která byla zřízena návrhem aktu o čipech.
Návrh aktu o čipech plní politický závazek předsedkyně Komise von der Leyenové, která ve svém projevu o stavu Unie v roce 2021 oznámila, že cílem je společně vytvořit nejmodernější evropský čipový ekosystém, včetně výroby 2 . Základní strategická vize návrhu aktu o čipech pro posílení evropského ekosystému polovodičů je vysvětlena v doprovodném sdělení 3 .
Za účelem naplnění této vize je na základě pěti strategických cílů formulována evropská strategie pro čipy:
·Evropa by měla posílit své vedoucí postavení v oblasti výzkumu a technologií,
·Evropa by měla budovat a posilovat své vlastní inovační schopnosti v oblasti navrhování, výroby a balení pokročilých čipů a proměňovat je v komerční výrobky,
·Evropa by měla zavést odpovídající rámec pro podstatné zvýšení své výrobní kapacity do roku 2030,
·Evropa by měla řešit akutní nedostatek dovedností, lákat talentované pracovníky a podporovat vznik kvalifikované pracovní síly,
·Evropa by měla rozvíjet důkladné porozumění globálním dodavatelským řetězcům polovodičů.
Cílem návrhu aktu o čipech je dosáhnout strategického cíle, kterým je zvýšení odolnosti evropského ekosystému polovodičů a jeho podílu na světovém trhu. Jeho cílem je rovněž usnadnit včasné zavádění nových čipů ze strany evropského průmyslu a zvýšit jeho konkurenceschopnost. Za tímto účelem potřebuje evropský průmysl přilákat investice do inovativních výrobních zařízení, disponovat kvalifikovanou pracovní silou, ale také být schopen navrhovat a vyrábět nejpokročilejší čipy, které budou definovat budoucí trhy, a současně rozvíjet schopnosti a mít možnost testovat inovativní návrhy a vyvíjet jejich prototypy prostřednictvím pilotních linek v úzké spolupráci s příslušnými průmyslovými vertikálními odvětvími. Jedná se o nezbytné kroky, které však nestačí, pokud Evropa nebude mít analytickou schopnost zvýšit transparentnost hodnotového řetězce a nebude v případě krize schopna těžit ze zvýšené kapacity ve prospěch společného zájmu jednotného trhu. Cílem není soběstačnost – ta není dosažitelná. Unie musí posílit své silné stránky a spolupracovat se třetími zeměmi v dodavatelském řetězci, v němž vzájemné závislosti zůstanou i nadále významné.
Pokud jde o plnění těchto cílů, jedním z cílů navrhovaného aktu o čipech je zřídit iniciativu Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“), podporovat budování rozsáhlých kapacit v rámci investic do přeshraniční a otevřeně přístupné infrastruktury pro výzkum, vývoj a inovace zřízené v Unii ve snaze umožnit vývoj špičkových polovodičových technologií a polovodičových technologií nové generace, které posílí potenciální kapacity EU v oblasti pokročilého navrhování, systémové integrace a výroby čipů, včetně důrazu na začínající podniky a rychle se rozvíjející podniky.
Iniciativa zejména vybuduje virtuální návrhářskou platformu s cílem posílit kapacitu Evropy v tomto směru, která bude přístupná za otevřených, nediskriminačních a transparentních podmínek. Tato platforma bude stimulovat rozsáhlou spolupráci uživatelských komunit s návrhářskými studii, dodavateli duševního vlastnictví a nástrojů, návrháři a výzkumnými a technologickými organizacemi a bude integrovat stávající a nová návrhářská zařízení s rozšířenými knihovnami a nástroji EDA 4 .
Iniciativa podpoří pilotní linky, které třetím stranám poskytnou podmínky pro otevřené, transparentní a nediskriminační testování, ověřování a další rozvoj jejich návrhů výrobků. Vývoj nových pokročilých pilotních linek připraví další generaci výrobních schopností a jejich ověřování.
Iniciativa dále vytvoří pokročilé technologické a inženýrské kapacity pro kvantové čipy, např. v podobě knihoven návrhů pro kvantové čipy, pilotních linek a zkušebních a experimentálních zařízení.
Iniciativa podpoří síť kompetenčních center po celé Evropě, která budou poskytovat odborné znalosti zúčastněným stranám, včetně koncových uživatelů z řad malých a středních podniků, startupů a vertikálních odvětví, a zlepšovat jejich dovednosti. Kompetenční centra usnadní otevřený, transparentní a nediskriminační přístup k infrastruktuře pro navrhování a k pilotním linkám a jejich účinné využívání. Stanou se z nich atraktivní místa pro inovace a nové vysoce kvalifikované talentované pracovníky, mimo jiné prostřednictvím změny kvalifikace a prohlubování dovedností pracovníků.
Akce v rámci iniciativy Čipy pro Evropu budou prováděny především prostřednictvím společného podniku pro čipy, tj. pozměněného a přejmenovaného stávajícího společného podniku pro klíčové digitální technologie 5 . Tento společný podnik v současnosti poskytuje rozsáhlou podporu průmyslově orientovanému výzkumu, technologickému vývoji a inovacím v oblasti elektronických komponent a systémů a souvisejících softwarových a systémových technologií. Tyto činnosti se stanou součástí iniciativy.
Cílem tohoto návrhu je změnit právní ustanovení nařízení Rady, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, za účelem vybavení společného podniku pro klíčové digitální technologie pro jeho nové úkoly související s iniciativou. Tento návrh rovněž přejmenovává klíčové digitální technologie na „společný podnik pro čipy“.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Společný podnik pro čipy bude sdružovat zdroje Unie, včetně programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, členských států a třetích zemí přidružených ke stávajícím programům Unie, jakož i soukromého sektoru.
Návrh vymezuje akce v rámci iniciativy Čipy pro Evropu, které jsou prováděny prostřednictvím společného podniku pro čipy. Návrh doplňuje program Digitální Evropa 6 , který podporuje budování digitálních kapacit v klíčových digitálních oblastech, v nichž polovodičová technologie přispívá ke zvýšení výkonu, včetně vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti, spolu s rozvojem dovedností a zaváděním center pro digitální inovace. Návrh podporuje budování kapacit s cílem posílit potenciální kapacity v oblasti pokročilého výzkumu, navrhování, výroby a integrace systémů na poli špičkových polovodičových technologií a technologií nové generace. Program Digitální Evropa přispívá ke společnému podniku pro čipy prostřednictvím nového šestého specifického cíle, který se bude tematicky zaměřovat na polovodičové technologie.
Společný podnik pro čipy rovněž vychází z programu Horizont Evropa 7 , který v oblasti polovodičů poskytuje podporu pro akademický výzkum, technologický rozvoj a inovace, a tento program doplňuje. Společný podnik pro čipy se zaměří na podporu investic do přeshraničních a otevřeně přístupných výzkumných, vývojových a inovačních infrastruktur zřízených v Unii s cílem umožnit rozvoj polovodičových technologií v celé Evropě. Prostřednictvím činností v rámci budování kapacit podporovaných společným podnikem pro čipy bude možné postupně přebírat a zavádět nové polovodičové technologie z výzkumných a inovačních akcí podporovaných programem Horizont Evropa. A naopak budou výzkumné a inovační komunitě zpřístupňovány technologické kapacity vytvořené v rámci společného podniku pro čipy, a to i pro akce podporované prostřednictvím programu Horizont Evropa.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Navrhovaná opatření jsou v souladu s některými hlavními politikami Unie, jako je Zelená dohoda pro Evropu 8 . Využívání polovodičových technologií, například v oblasti výkonové elektroniky a digitálních technologií obecně, je silným nástrojem pro přechod k udržitelnosti a může vést k novým výrobkům a účinnějším a účelnějším způsobům práce, které přispějí k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu.
Narušení dodávek polovodičů a závislost na jiných regionech mohou zpomalit přechod k udržitelnosti v evropských odvětvích využívajících digitální řešení. Ve snaze tato narušení a závislost řešit návrh posiluje vedoucí postavení Evropy, pokud jde o technologie a inovace v oblasti polovodičů.
Digitální technologie mají svou vlastní environmentální stopu, včetně značné spotřeby energie. Odvětví informačních a komunikačních technologií (IKT) je odpovědné za 5–9 % celosvětové spotřeby elektrické energie a více než 2 % všech emisí 9 . Jen na datová centra připadala v roce 2018 v EU 2,7 % poptávky po elektřině, přičemž bude-li vývoj pokračovat po současné trajektorii, dosáhne do roku 2030 tento podíl 3,21 % 10 . Tuto spotřebu energie je třeba snížit. Návrh povede k navrhování, testování a ověřování nových procesorů s nízkým příkonem, a to zejména prostřednictvím zařízení zabývajících se navrhováním a pilotních linek, které návrh podporuje. Procesory představují hlavní součásti serverů, které zpracovávají výpočetní zátěž v datových centrech. Větší datová centra obsahují miliony takových serverů a zlepšení spotřeby energie procesorů může mít významný vliv na celkovou spotřebu energie datového centra. Takové čipy s nízkou energetickou stopou rovněž přispívají k tomu, aby se EU stala lídrem v oblasti udržitelných digitálních technologií.
Návrh přispívá k cílům částí balíčku „Fit for 55“, které se zaměřují na technologicky neutrální podporu čistších vozidel a paliv 11 . Jasný a realistický scénář dosažení mobility s nulovými emisemi poskytuje revize norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a dodávky s cílem dále snižovat emise skleníkových plynů z těchto vozidel. Poptávka spotřebitelů po vozidlech s nulovými emisemi, jako jsou vozidla s elektrickým pohonem, již roste 12 . Vozidla s elektrickým pohonem obvykle obsahují více než dvojnásobek polovodičů na vozidlo než vozidla s motory s vnitřním spalováním 13 . Pro řešení zvyšujících se požadavků na výkon a energetickou účinnost elektrických vozidel jsou stále důležitější vyspělé obalové technologie. Z toho vyplývá, že cíle návrhu jsou v souladu s cíli balíčku „Fit for 55“.
S rostoucí digitalizací a elektrifikací přispívají energeticky účinné čipy rovněž k dalším politikám, včetně politik v oblasti průmyslové výroby, dopravy a energetiky, např. k připravovanému akčnímu plánu digitalizace energetiky 14 . Očekává se, že poptávka po polovodičových technologiích se během deseti let zdvojnásobí. Stále více čipů je zabudováváno do robotů a výrobních strojů, v průmyslu, energetice a v zemědělství, ale také do dopravních prostředků a dalších zařízení. Očekává se, že poptávka po polovodičích pro výkonovou elektroniku poroste v důsledku toho, jak do elektrické soustavy čím dál víc pronikají obnovitelné zdroje energie a dochází k přechodu na elektromobilitu. Díky inteligentnímu využívání čipů a jiných digitálních technologií a díky energeticky účinnějším čipům je návrh v souladu s několika odvětvovými politikami a přispívá k jejich provádění.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tímto nařízením se změní nařízení Rady (EU) 2021/2085 ze dne 19. listopadu 2021, kterým bylo zřízeno devět institucionalizovaných evropských partnerství na základě článku 187 Smlouvy o fungování EU, podle něhož Unie může zakládat společné podniky nebo jiné struktury potřebné k účinnému uskutečnění výzkumných programů, programů technologického rozvoje a demonstrace prováděných Unií. Toto pozměňující nařízení bude proto rovněž založeno na článku 187 Smlouvy o fungování EU.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Podle Smlouvy o fungování EU představuje výzkum sdílenou pravomoc mezi EU a jejími členskými státy. V čl. 4 odst. 3 se uvádí, že EU může vyvíjet specifické činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, včetně vymezování a provádění programů, aniž by však členským státům bránila ve výkonu jejich pravomoci v téže oblasti.
Navrhované nařízení mění ustanovení nařízení Rady (EU) 2021/2085, která se vztahují na jeden z devíti společných podniků zřízených na jeho základě, tj. na klíčové digitální technologie, který se tímto nařízením přejmenovává na společný podnik pro čipy. Společný podnik pro čipy se zaměřuje na oblasti, v nichž existuje prokazatelná přidaná hodnota jednání na úrovni EU z důvodu množství, rychlosti a rozsahu úsilí potřebného k tomu, aby EU splnila své dlouhodobé cíle stanovené ve Smlouvě a naplnila své strategické politické priority a závazky. Navrhovaná iniciativa by rovněž měla doplnit a posílit činnosti na vnitrostátní a nižší než vnitrostátní úrovni v týchž oblastech. Každé evropské partnerství, včetně společného podniku pro čipy, se zakládá na dlouhodobém strategickém programu výzkumu a inovací a je vhodné rovněž k řešení složitých přeshraničních výzev.
Společný podnik pro čipy se soustředí zejména na:
·posílení spolupráce a výměny znalostí mezi klíčovými aktéry v evropském výzkumném a inovačním systému, včetně mezioborové a meziodvětvové spolupráce a lepší integrace hodnotových řetězců a ekosystémů,
·zajištění souladu a integrace evropských, vnitrostátních/regionálních a průmyslových výzkumných a inovačních strategií, programů a investic se schválenými směry,
·vytvoření kritického množství investic v oblasti společných priorit a zvýšení soukromých investic do výzkumu a inovací,
·snížení rizik a nejistot pro průmysl, jež souvisejí s investicemi do výzkumných a inovačních činností a nových technologií/řešení, a to sdílením rizik a zajištěním předvídatelnosti investic.
Akce na vnitrostátní úrovni nebo ze strany samotného průmyslu nemohou dosáhnout množství, rychlosti a rozsahu podpory výzkumu a inovací, jichž je zapotřebí k tomu, aby EU splnila své dlouhodobé cíle stanovené ve Smlouvě, naplnila své strategické politické priority (včetně klimatických a energetických cílů stanovených v Pařížské dohodě a Zelené dohodě pro Evropu) a přispěla k řešení globálních výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje.
•Proporcionalita
Celkový přístup vedoucí k tomuto návrhu, kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085 pro společný podnik pro čipy, je založen na zásadě proporcionality. Vzhledem k většímu zaměření na nutnost racionalizovat klíčové politické priority EU a zajistit, aby měly měřitelný a smysluplný dopad, prokazuje společný podnik pro čipy svou přidanou hodnotu zejména tím, že účinně a účelně dosahuje cílů, kterých nemůže být účinněji dosaženo jednoduššími prostředky, včetně standardního přístupu založeného na tradičních výzvách v rámci programu Horizont Evropa či programu Digitální Evropa nebo jednodušších forem partnerství, jako jsou „spoluprogramovaná partnerství“.
V návrhu nařízení Rady (EU) 2021/2085 byla přiměřenost společného podniku pro čipy posouzena podle této dvoustupňové logiky:
1)odůvodnění využití přístupu založeného na partnerství v dané oblasti (včetně aspektů týkajících se adicionality, zaměřenosti a spojitosti se strategickými prioritami) namísto jiných forem zásahu, které jsou dostupné v rámci programu Horizont Evropa nebo programu Digitální Evropa;
2)považuje-li se za vhodný přístup založený na partnerství, řídí se aspekty proporcionality posouzením toho, který typ partnerství (spoluprogramované, spolufinancované nebo institucionalizované partnerství) by byl při dosahování zamýšlených cílů nejúčinnější.
Navrhovaná změna nařízení Rady (EU) 2021/2085 doplňuje další odůvodnění:
3)Vzhledem k tomu, že rozsah cílů iniciativy Čipy pro Evropu souvisí s oblastí působnosti společného podniku pro klíčové digitální technologie (nyní pro čipy), považuje se za vhodné pověřit tento již platný společný podnik prováděním některých činností souvisejících s iniciativou Čipy pro Evropu.
•Volba nástroje
Cílem tohoto návrhu je změnit stávající společný podnik zřízený podle nařízení Rady (EU) 2021/2085 a na základě článku 187 Smlouvy o fungování EU. U struktury tohoto druhu vyžaduje ustanovení čl. 188 prvního pododstavce Smlouvy o fungování EU přijetí nařízení Rady.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru v lednu 2022 uvedla, že „na začátku února navrhneme evropský akt o čipech“ a že „nesmíme ztrácet čas“ 15 . Přední ekonomiky si chtějí zajistit dodávky nejmodernějších čipů, neboť to stále více podmiňuje jejich (ekonomickou, průmyslovou i vojenskou) akceschopnost a podporuje to digitální transformaci. Již nyní intenzivně investují a zavádějí podpůrná opatření s cílem inovovat a posilovat své výrobní kapacity nebo očekávají, že tak učiní brzy 16 . Existují náznaky, že společnosti z EU a výzkumné a technologické organizace může lákat přesun do jiných regionů. Je méně pravděpodobné, že mezinárodní hráči budou rozšiřovat stávající zařízení nebo zřizovat nová výrobní zařízení v EU, pokud nebudou zcela jasné mj. investiční podmínky, možnosti veřejné podpory, veřejné investice do dovedností, infrastruktury a pokročilého výzkumu a vývoje.
Vzhledem k naléhavé potřebě jednat nebylo provedeno žádné posouzení dopadů a nebyla naplánována žádná veřejná online konzultace. Analýza a veškeré faktické podklady budou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který bude zveřejněn nejpozději do tří měsíců od zveřejnění návrhu aktu o čipech.
Pracovní setkání ad hoc se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu zaměřená na konkrétní témata související s iniciativou nicméně naznačila, že je třeba vzít v úvahu zařízení pro budoucí technologie, jako jsou fotonika, neuromorfní výpočetní technika a kvantové technologie, jakož i nové materiály 17 . Tato pracovní setkání navíc zdůraznila, že je třeba řádně zvážit alternativní instrukční sady, jako je RISC-V.
Kromě toho se v souvislosti se společným podnikem ECSEL – předchůdcem společného podniku pro klíčové digitální technologie – v létě 2021 uskutečnila setkání se zástupci průmyslu a veřejnými orgány, na nichž byly projednávány cíle Digitálního kompasu, aktualizace průmyslové strategie, Průmyslová aliance a evropský akt o čipech.
V roce 2021 se jednou měsíčně konala pravidelná setkání s členskými státy s cílem připravit plánovaný druhý významný projekt společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky. Poskytla podněty pro definici a posouzení integrovaných výrobních zařízení a otevřených továren EU na polovodiče podle navrhovaného nařízení, jakož i pro definici konkrétních zařízení podle nařízení.
Dne 10. ledna 2022 se uskutečnilo setkání s generálními řediteli zastupujícími klíčové zúčastněné strany v rámci evropského ekosystému polovodičů. Z uvedeného setkání vyplynuly tyto hlavní závěry, které jsou relevantní pro tento návrh: snaha stavět na silných stránkách Evropy, např. v oblasti výzkumu a vývoje a výroby zařízení, jasná podpora pilotních linek a infrastruktur pro navrhování, jakož i potřeba rovných podmínek na celém světě 18 .
Proběhla řada schůzek se zástupci generálních ředitelů, které se týkaly potřeby posílit tento evropský sektor, a to poté, co se komisař Breton setkal s generálními řediteli předních firem působících v oblasti polovodičů a výzkumných a technologických organizací. Ti poskytli podněty zejména pro výzkumné a inovační činnosti a činnosti v oblasti budování kapacit, které mají být prováděny v rámci společného podniku pro čipy.
Rozsáhlou platformu pro diskusi o potřebách průmyslu nabídlo v listopadu 2021 evropské fórum pro elektronické součásti a systémy (EFECS), jehož se zúčastnilo více než 500 osob. Další podněty přinesla setkání s průmyslovými svazy a jejich členy, jako jsou SEMI, ESIA a DigitalEurope.
Dlouhodobé a pravidelné kontakty se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu, členskými státy, oborovými sdruženími a sdruženími uživatelů navíc umožnily shromáždění přiměřeného množství informací a zpětné vazby v souvislosti s návrhem.
Od konce roku 2019 byla o odvětví polovodičů zveřejněna řada zpráv, které popisují trendy a poskytují fakta a číselné údaje a které posloužily jako podklad pro návrh 19 .
•Posouzení dopadů
K tomuto návrhu není připojeno formální posouzení dopadů. Vzhledem k naléhavosti situace, která je vysvětlena výše, nebylo možné posouzení dopadů v časovém rámci, který byl před přijetím návrhu k dispozici, provést.
•Základní práva
Článek 16 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zakotvuje svobodu podnikání. Opatření podle tohoto návrhu vytvářejí inovační kapacitu a podporují bezpečnost dodávek polovodičů, což může posílit svobodu podnikání v souladu s právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Iniciativa Čipy pro Evropu bude podpořena z rozpočtu EU částkou ve výši až 3,3 miliardy eur, včetně 1,65 miliardy eur prostřednictvím programu Horizont Evropa a 1,65 miliardy eur prostřednictvím programu Digitální Evropa. Z této celkové částky bude 2,875 miliardy eur provedeno prostřednictvím společného podniku pro čipy.
Další podrobnosti jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu připojeném k návrhu „aktu o čipech“.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Společný podnik pro čipy bude sledován a vyhodnocen podle článků 50 a 52 a přílohy III nařízení o programu Horizont Evropa. Průběžné hodnocení a hodnocení ex post podpoří externí dodavatelé a výsledky budou využity při celkových hodnoceních programu Horizont Evropa. V souladu s kritérii stanovenými pro evropská partnerství se v rámci hodnocení posoudí nejúčinnější způsob politického zásahu u budoucích akcí, jakož i možné obnovení partnerství v rámci celkové struktury evropských partnerství. Nedojde-li k obnovení, budou vypracována vhodná opatření k zajištění postupného ukončování financování z rámcového programu podle podmínek a lhůt dohodnutých s partnery partnerství.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Institucionalizovaná evropská partnerství, včetně společného podniku pro čipy, mají zvýšit soudržnost a maximalizovat dopad v měnícím se výzkumném a inovačním prostředí.
Změna nařízení Rady (EU) 2021/2085 je nezbytná, aby společný podnik pro čipy mohl provádět iniciativu Čipy pro Evropu zřízenou nařízením (EU) […], kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (dále jen „akt o čipech“). Za tímto účelem jsou nezbytné následující navrhované změny nařízení Rady (EU) 2021/2085:
1)Změny „části první“ nařízení Rady (EU) 2021/2085, „Společná ustanovení“:
Článek 2 (Definice): definice pojmů „zakládající člen“, „přidružený člen“, „zúčastněný stát“ a „pracovní program“ se mění tak, aby zahrnovaly skutečnost, že z programu Digitální Evropa bude nyní financován i společný podnik pro čipy.
Článek 3 (Zřízení): v tomto článku se název bývalého společného podniku pro klíčové digitální technologie mění na „společný podnik pro čipy“.
Článek 4 (Cíle a zásady) se mění s cílem zajistit, že k obecným a specifickým cílům iniciativy Čipy pro Evropu a programu Digitální Evropa bude přispívat i společný podnik pro čipy.
Článek 10 (Finanční příspěvek Unie) se mění tak, aby odrážel skutečnost, že příspěvek Unie lze rovněž vyplácet z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie přidělených na specifický cíl, kterým se provádí program Digitální Evropa.
Ustanovení čl. 12 odst. 1 (Správa příspěvků zúčastněných států) se mění tak, aby odrážel skutečnost, že v pracovním programu by měla být zohledněna i kritéria způsobilosti stanovená v článku 18 programu Digitální Evropa. Kromě toho by měl každý zúčastněný stát pověřit společný podnik hodnocením návrhů podle přispívajícího programu Unie.
Ustanovení čl. 29 odst. 2 (Finanční závazky) se mění tak, aby byl společný podnik pro čipy zařazen mezi společné podniky, které mohou své rozpočtové závazky rozdělit na roční splátky.
2)Změny „části druhé“ nařízení Rady (EU) 2021/2085, „Zvláštní ustanovení týkající se jednotlivých společných podniků“:
Článek 126 (Dodatečné cíle společného podniku pro čipy) se mění tak, aby byl doplněn o jeden obecný a čtyři specifické dodatečné cíle společného podniku pro čipy. Obecný cíl se zaměřuje na zvyšování rozsáhlých kapacit v oblasti špičkových polovodičových technologií a polovodičových technologií nové generace v celé Unii, zatímco čtyři specifické cíle se zaměřují na budování rozsáhlých kapacit pro navrhování integrovaných polovodičových technologií, posílení stávajících a vývoj nových pilotních linek, budování pokročilých technologických a inženýrských kapacit pro urychlení vývoje kvantových čipů a vytvoření sítě kompetenčních center v celé Evropě.
Článek 128 se mění tak, aby odrážel navýšení rozpočtu ze dvou různých programů (Horizont Evropa a program Digitální Evropa).
Článek 129 se mění tak, aby stanovil příspěvek na administrativní náklady soukromých členů společného podniku pro čipy.
Článek 133 (Fungování správní rady) se mění s cílem stanovit, že správní rada zahrnuje pouze Komisi a správní orgány z členských států, pokud se hlasuje o části pracovního programu týkající se činností v oblasti budování kapacit.
Vkládá se článek 133a (Pravidla vztahující se na činnosti financované v rámci programu Digitální Evropa) s cílem vyjasnit, že se na společný podnik pro čipy vztahují pravidla týkající se programu Digitální Evropa.
Článek 134 (Omezení a podmínky účasti na konkrétních akcích) se mění tak, aby bylo možné omezit účast na konkrétních akcích financovaných v rámci programu Digitální Evropa. V novém odstavci 3 článku 134 se dále uvádí, že některé akce mohou provádět právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia nejméně tří způsobilých právních subjektů, které jsou usazeny alespoň ve třech různých členských státech nebo zemích přidružených k iniciativě. Uvedený odstavec upřesňuje, že toto konsorcium může být strukturováno ve formě konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu, jak je stanoveno v aktu o čipech.
Článek 134a (Dodatečné úkoly výkonného ředitele) stanoví, že výkonný ředitel musí zohlednit vymezení, které vypracovala rada správních orgánů, ohledně části pracovního programu týkající se činností v oblasti budování kapacit a výzkumných a inovačních činností, včetně odhadů příslušných výdajů.
Článek 136 (Fungování rady správních orgánů) se mění tak, aby byl doplněn o další čtyři situace, kdy rada správních orgánů zahrnuje výhradně Komisi a správní orgány z členských států.
Článek 137 (Úkoly rady správních orgánů) se mění s cílem doplnit do rady správních orgánů společného podniku pro čipy další dva úkoly, konkrétně vymezení části pracovního programu týkající se činností v oblasti budování kapacit a výzkumných a inovačních činností a výběr projektů souvisejících s těmito činnostmi. Pro oba tyto úkoly rada správních orgánů zahrnuje pouze Komisi a správní orgány z členských států.
Článek 141 (Míry financování) se mění tak, aby v případě činností financovaných v rámci programu Digitální Evropa bylo společnému podniku pro čipy umožněno uplatňovat u finančních prostředků Unie různé míry financování v rámci jedné akce v závislosti na typu účastníka, zejména pokud jde o malé a střední podniky a neziskové právní subjekty, a na druhu akce. Kromě toho se doplňuje nový odstavec, který umožňuje, aby byl k účasti na nepřímých akcích financovaných společným podnikem pro čipy způsobilý jediný právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo konsorcia, která nesplňují podmínku stanovenou v čl. 22 odst. 2 nařízení o programu Horizont Evropa.
V bodě 17 tohoto nařízení se nakonec uvádí, že odkazy na „společný podnik pro klíčové digitální technologie“ by měly být chápány jako odkazy na „společný podnik pro čipy“.
2022/0033 (NLE)
Návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se mění nařízení Rady (EU) 2021/2085, kterým se zřizují společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, pokud jde o společný podnik pro čipy
(Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 187 a čl. 188 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 20 ,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 21 ,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nařízení Rady (EU) 2021/2085 22 zřizuje společné podniky v rámci programu Horizont Evropa, včetně společného podniku pro klíčové digitální technologie.
(2)Společný podnik pro klíčové digitální technologie se soustředí na jasně vymezená témata, která evropským průmyslovým odvětvím umožňují společně navrhovat, vyrábět a využívat nejinovativnější technologie v oblasti elektronických součástí a systémů.
(3)Nařízením (EU) [...] 23 se zřizuje rámec pro zvyšování odolnosti Unie v oblasti polovodičových technologií, podporu investic, posilování kapacit evropského dodavatelského řetězce polovodičů a rozšíření spolupráce mezi členskými státy a Komisí. Za účelem vytvoření podmínek nezbytných pro posílení průmyslové inovační kapacity Unie se zřizuje iniciativa Čipy pro Evropu (dále jen „iniciativa“). Aby bylo zajištěno jednotné provádění iniciativy, měla by radě správních orgánů poskytovat poradenství Evropská rada pro polovodiče .
(4)Činnosti podporované v rámci iniciativy by měly být financovány z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 24 , kterým se zavádí program Horizont Evropa, a z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 25 , kterým se zavádí program Digitální Evropa.
(5)Cílem iniciativy je posílit konkurenceschopnost a odolnost technologické a průmyslové základny polovodičů a zároveň posílit inovační kapacitu jejího ekosystému polovodičů, snížit závislost na omezeném počtu společností a zeměpisných oblastí ze třetích zemí a posílit její schopnost navrhovat a vyrábět pokročilé komponenty. Tyto cíle by měly být podpořeny tím, že dojde k překlenutí propasti mezi pokročilými kapacitami Unie v oblasti výzkumu a inovací a jejich průmyslovým využíváním. Iniciativa by měla podpořit budování kapacit s cílem umožnit navrhování, výrobu a integraci systémů v oblasti polovodičových technologií nové generace a zvýšit spolupráci mezi klíčovými aktéry v celé Unii, přičemž by současně měla posílit evropské dodavatelské a hodnotové řetězce v oblasti polovodičů, sloužit klíčovým průmyslovým odvětvím a vytvářet nové trhy.
(6)Iniciativa by měla být prováděna prostřednictvím akcí vycházejících ze silné znalostní základny získané společným podnikem pro klíčové digitální technologie. Společný podnik pro klíčové digitální technologie by měl být pověřen poskytováním finanční podpory akcím financovaným v rámci iniciativy prostřednictvím jakéhokoli nástroje nebo postupu stanoveného v programu Horizont Evropa nebo v programu Digitální Evropa. Kromě toho by měl být společný podnik pro klíčové digitální technologie přejmenován na společný podnik pro čipy. Po celou dobu existence společného podniku pro čipy by mělo být na pilotní linky, infrastruktury pro navrhování, kompetenční centra a další činnosti v oblasti budování kapacit vyčleněno nejméně 2,5 miliardy EUR.
(7)Činnosti financované společným podnikem pro čipy by měly být zahrnuty do jediného pracovního programu, který by měla přijmout správní rada. Před vypracováním každého pracovního programu by rada správních orgánů měla s přihlédnutím k poradnímu stanovisku Evropské rady pro polovodiče a příspěvkům dalších příslušných zúčastněných stran, v příslušném případě včetně plánů vypracovaných Aliancí pro procesory a polovodičové technologie 26 , vymezit tu část pracovního programu, která se týká činností v oblasti budování kapacit a výzkumné a inovační činnosti, včetně příslušných odhadů výdajů. Za tímto účelem by rada správních orgánů měla zahrnovat pouze Komisi a správní orgány z členských států. Výkonný ředitel by měl následně na základě této definice připravit pracovní program zahrnující činnosti v oblasti budování kapacit a výzkumné a inovační činnosti a odhady příslušných výdajů.
(8)Při přijímání pracovního programu správní radou by hlasovací práva pro tu část pracovního programu, která se týká budování kapacit, měla být omezena pouze na Komisi a členské státy. Hlasovací práva pro tu část pracovního programu, která se týká činností v oblasti výzkumu a inovací, by měla být rovnoměrně rozdělena mezi Komisi, zúčastněné státy a soukromé členy. V případě, že nelze dospět k rozhodnutí o jedné ze dvou částí pracovního programu, by měl být přijat pracovní program zahrnující pouze tu část, u níž bylo dosaženo kladného rozhodnutí.
(9)Za výběr projektů souvisejících s činnostmi v oblasti budování kapacit by měla odpovídat rada správních orgánů. Za tímto účelem by rada správních orgánů měla zahrnovat pouze Komisi a správní orgány z členských států.
(10)Za výběr projektů souvisejících s činnostmi v oblasti výzkumu a inovací by měla odpovídat rada správních orgánů.
(11)S cílem urychlit provádění akcí v rámci iniciativy a posílit spolupráci mezi právními subjekty, zejména výzkumnými a technologickými organizacemi, by některé návrhy akcí měly být způsobilé k financování pouze tehdy, je-li akce prováděna právními subjekty spolupracujícími v rámci konsorcia alespoň tří právních subjektů ze tří různých členských států. Toto konsorcium by mohlo být strukturováno buď jako konsorcium pro evropskou čipovou infrastrukturu, jak je navrženo v aktu o čipech, nebo na základě jiných dostupných právních nástrojů podle práva Unie. Vzhledem k tomu, že činnosti podporované v rámci iniciativy a prováděné společným podnikem pro čipy jsou financovány z programu Horizont Evropa a programu Digitální Evropa, měl by být finanční příspěvek Unie do společného podniku pro čipy uvedený v článku 128 nařízení Rady (EU) 2021/2085 odpovídajícím způsobem navýšen. Správní náklady společného podniku pro čipy by měly být rovněž zvýšeny v souladu s nárůstem provozních úkolů. Soukromí členové by neměli přispívat na dodatečné administrativní náklady.
(12)Poskytování finanční podpory činnostem z programu Digitální Evropa by mělo být v souladu s nařízením (EU) 2021/694.
(13)Společný podnik pro čipy by měl usnadňovat spolupráci mezi Unií a mezinárodními aktéry stanovením strategie pro spolupráci, včetně identifikace a podpory oblastí spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje a rozvoje dovedností a provádění akcí, kde vzniká vzájemný prospěch, zejména na základě vzájemnosti.
(14)Nařízení Rady (EU) 2021/2085 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Nařízení (EU) 2021/2085 se mění takto:
1)Článek 2 se mění takto:
a)Body 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:
„2. „zakládajícím členem“ jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě, zemi přidružené k programu Horizont Evropa nebo v příslušných případech k programu Digitální Evropa nebo mezinárodní organizace, jež jsou v tomto nařízení či v jedné z jeho příloh označeny za členy společného podniku;
3. „přidruženým členem“ jakýkoli právní subjekt usazený v členském státě, zemi přidružené k programu Horizont Evropa nebo v příslušných případech k programu Digitální Evropa nebo mezinárodní organizace, jež vstoupí do společného podniku podepsáním písemného závazku v souladu s čl. 6 odst. 3 a s výhradou schválení podle článku 7;
4. „zúčastněným státem“ jakýkoli členský stát nebo země přidružená k programu Horizont Evropa nebo v příslušných případech k programu Digitální Evropa poté, co oznámí svou účast na činnostech příslušného společného podniku prostřednictvím písemného závazku;“.
2)Článek 3 se mění takto:
a)V odstavci 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:
„g) společný podnik pro čipy;“
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. S cílem zohlednit dobu trvání programu Horizont Evropa a v příslušných případech programu Digitální Evropa se výzvy k podávání návrhů v rámci společných podniků zveřejní nejpozději dne 31. prosince 2027. V řádně odůvodněných případech lze výzvy k podávání návrhů zveřejnit nejpozději dne 31. prosince 2028.“
3)V čl. 4 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Společný podnik pro čipy rovněž přispívá k cílům iniciativy Čipy pro Evropu a programu Digitální Evropa“.
4)V článku 10 se odstavce 2 a 3 nahrazují tímto:
„2. Částku příspěvku Unie uvedeného v části druhé lze navýšit o příspěvky třetích zemí přidružených k programu Horizont Evropa v souladu s čl. 16 odst. 5 nařízení (EU) 2021/695 a v příslušných případech k programu Digitální Evropa v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2021/694 za předpokladu, že celková částka, o kterou se příspěvek Unie navyšuje, je přinejmenším stejně vysoká jako příspěvek jiných členů než Unie nebo jejich členských či přidružených subjektů.
3. Příspěvek Unie se vyplácí z prostředků v souhrnném rozpočtu Unie přidělených na zvláštní program, kterým se provádí program Horizont Evropa a v příslušných případech program Digitální Evropa, v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) bodem iv) a článkem 154 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 v případě subjektů uvedených v článku 71 zmíněného nařízení.“
5)Ustanovení čl. 12 odst. 1 se mění takto:
a)V odstavci 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„1. Kromě kritérií stanovených v článku 22 nařízení o programu Horizont Evropa nebo, v případě společného podniku pro čipy, v článku 18 programu Digitální Evropa může pracovní program v příloze obsahovat kritéria způsobilosti týkající se vnitrostátních právních subjektů.“
b)V odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
„Každý zúčastněný stát pověří společný podnik hodnocením návrhů podle přispívajícího programu Unie.“
6)V článku 29 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
a)Odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Rozpočtové závazky společných podniků podle čl. 3 odst. 1 písm. b), d), g) a h) mohou být rozděleny na roční splátky. Do 31. prosince 2024 nepřekročí kumulativní částka těchto rozpočtových závazků ve splátkách 50 % maximálního příspěvku Unie stanoveného v článku 10. Od ledna 2025 není ročními splátkami kryto nejméně 20 % kumulativního rozpočtu na zbývající roky.“
7)Článek 126 se mění takto:
a)V odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) zajistit vědeckou excelenci Unie a její vedoucí postavení v oblasti inovací týkajících se nových technologií součástí a systémů, mimo jiné v činnostech souvisejících s nižšími úrovněmi technologické připravenosti, a podporovat aktivní účast malých a středních podniků, které představují alespoň třetinu celkového počtu účastníků nepřímých akcí a mělo by jim připadnout nejméně 20 % veřejných finančních prostředků věnovaných výzkumným a inovačním akcím.“
b)V odstavci 1 se doplňuje nové písmeno d), které zní:
„d) zvýšit rozsáhlé kapacity v oblasti špičkových polovodičových technologií a polovodičových technologií nové generace v celé Unii ve snaze posílit potenciální kapacity EU v oblasti pokročilého navrhování, integrace systémů a výroby polovodičů a podle možností omezit environmentální stopu.“
c)V odstavci 2 se písmeno f) se nahrazuje tímto:
„f) zabezpečit soudržnost mezi příspěvky dalších příslušných zúčastněných stran, v příslušném případě včetně plánů vypracovaných Aliancí pro procesory a polovodičové technologie, na základě strategického programu výzkumu a inovací v rámci společného podniku pro čipy a politikami Unie s cílem zajistit účinný příspěvek technologií elektronických součástí a systémů.“
d)V odstavci 2 se doplňují nová písmena g), h), i) a j), která znějí:
„g) budovat rozsáhlé kapacity pro navrhování integrovaných polovodičových technologií;
h) posílit stávající a vyvíjet nové pilotní linky;
i) budovat pokročilé technologické a inženýrské kapacity pro urychlení vývoje kvantových čipů;
j) vytvořit síť kompetenčních center v celé Evropě.“
8)Článek 128 se nahrazuje tímto:
„Článek 128
1.Finanční příspěvek Unie pro společný podnik včetně prostředků EHP činí až 4 175 000 000 EUR, včetně částky až do výše 50 174 000 EUR na administrativní náklady, s tímto rozdělením:
a) až do výše 2 650 000 000 EUR z programu Horizont Evropa;
b) až do výše 1 525 000 000 EUR z programu Digitální Evropa.
2.Finanční příspěvek Unie uvedený v odstavci 1 se vyplácí z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na jednotlivé relevantní programy.
3.Dodatečné finanční prostředky Unie, jež doplňují příspěvek uvedený v odstavci 1 tohoto článku, lze přidělit společnému podniku ze třetích zemí přidruženému k programu Horizont Evropa nebo k programu Digitální Evropa v souladu s příslušnými dohodami o přidružení. Těmito dodatečnými finančními prostředky Unie není dotčen příspěvek zúčastněných států uvedený v čl. 129 odst. 1.
4.Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. a) tohoto článku použije společný podnik k poskytování finanční podpory pro nepřímé akce vymezené v čl. 2 bodě 43 nařízení (EU) 2021/695, které odpovídají výzkumným a inovačním činnostem společného podniku.
5.Finanční příspěvek Unie uvedený v odst. 1 písm. b) se použije na budování kapacit pilotních linek a infrastruktur pro navrhování v celé Unii.“
9)V článku 129 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Odchylně od čl. 28 odst. 4 soukromí členové poskytnou, nebo zajistí, aby jejich členské a přidružené subjekty poskytly, finanční příspěvek ve výši nejméně 26 331 000 EUR na administrativní náklady společného podniku pro čipy. Podíl celkového ročního příspěvku soukromých členů na administrativní náklady společného podniku pro čipy činí 35 %.“
10)V článku 133 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:
„3a. Správní rada zahrnuje pouze Komisi a správní orgány z členských států, pokud se hlasuje o části pracovního programu týkající se činností v oblasti budování kapacit. Komise má 50 % hlasovacích práv. Odstavce 2 a 3 se použijí obdobně na hlasovací práva členských států.“
11)Vkládá se nový článek 133a, který zní:
„Článek 133a
Pravidla vztahující se na činnosti financované v rámci programu Digitální Evropa
1.Na činnosti financované společným podnikem pro čipy v rámci programu Digitální Evropa se použije nařízení (EU) 2021/694.
2.Pracovní program a výzvy k podávání návrhů společného podniku pro čipy se zveřejní na internetových stránkách programu Digitální Evropa.
3.V případě společného podniku pro čipy provádí společný podnik pro čipy následné audity výdajů na činnosti financované z rozpočtu programu Digitální Evropa v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/694.“
12)Článek 134 se nahrazuje tímto:
„Článek 134
Omezení a podmínky účasti na konkrétních akcích
1.Odchylně od čl. 17 odst. 2 písm. l), na žádost Komise a po schválení radou správních orgánů se v případě akcí financovaných v rámci programu Horizont Evropa účast na konkrétních akcích omezí v souladu s čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/695.
2.Na žádost Komise a po schválení radou správních orgánů se v případě akcí financovaných v rámci programu Digitální Evropa účast na konkrétních akcích omezí v souladu s čl. 12 odst. 6 a článkem 18 nařízení (EU) 2021/694.
3.V případě akcí financovaných v rámci více než jednoho přispívajícího programu Unie stanoví pracovní program společné podmínky, včetně omezení účasti podle odstavců 1 až 2 tohoto článku, v souladu s pravidly přispívajících programů Unie.
4.Některé akce mohou provádět právní subjekty spolupracující v rámci konsorcia strukturovaného ve formě konsorcia pro evropskou čipovou infrastrukturu. Akce, pro něž může být takové konsorcium nezbytné, jakož i zvláštní požadavky na způsobilost pro provádění konkrétních akcí a úkolů, a v příslušném případě provozní požadavky na zřízení, provoz a likvidaci, jsou vymezeny v pracovním programu.“
13)Vkládá se nový článek 134a, který zní:
„Článek 134a
Dodatečné úkoly výkonného ředitele
Kromě úkolů stanovených v článku 19 výkonný ředitel společného podniku pro čipy vypracuje a po zohlednění vymezení rady správních orgánů uvedeného v čl. 137 písm. f), jakož i příspěvků příslušných zúčastněných stran, v příslušném případě včetně plánů vypracovaných Aliancí pro procesory a polovodičové technologie, předloží správní radě k přijetí pracovní program společného podniku za účelem provádění strategického programu výzkumu a inovací.“
14)Článek 136 se mění takto:
a)Odstavec 2 se nahrazuje tímto:
„2. Pro účely čl. 134 odst. 1 a 2 a čl. 137 písm. f) a g) zahrnuje rada správních orgánů pouze Komisi a správní orgány z členských států. Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně.“
15)Článek 137 se mění takto:
a)Doplňují se nová písmena f) a g), která znějí:
„f) vymezí před vypracováním každého pracovního programu tu část pracovního programu, která se týká činností v oblasti budování kapacit a výzkumných a inovačních činností, včetně příslušných odhadů výdajů, a to s přihlédnutím k poradnímu stanovisku Evropské rady pro polovodiče a příspěvkům dalších příslušných zúčastněných stran, v příslušném případě včetně plánů vypracovaných Aliancí pro procesory a polovodičové technologie;
g) vybírá návrhy odpovídající činnostem v oblasti budování kapacit v souladu s čl. 12 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 písm. u).“
b)Písmeno d) se nahrazuje tímto:
„d) vybírá návrhy odpovídající výzkumným a inovačním činnostem v souladu s čl. 12 odst. 1 a čl. 17 odst. 2 písm. u).“
16)Článek 141 se nahrazuje tímto:
„Článek 141
Míry financování a pravidla pro účast
1.V případě nepřímých akcí financovaných v rámci programu Horizont Evropa v souladu s čl. 17 odst. 2 nařízení (EU) 2021/695 a odchylně od článku 34 uvedeného nařízení a v případě činností financovaných v rámci programu Digitální Evropa může společný podnik pro čipy uplatňovat u finančních prostředků Unie různé míry financování v rámci jedné akce v závislosti na typu účastníka, zejména pokud jde o malé a střední podniky a neziskové právní subjekty, a na druhu akce. Míry financování jsou uvedeny v pracovním programu.
2.Pokud je to řádně zdůvodněno v popisu příslušných témat v pracovním programu, je pro účast na akcích financovaných společným podnikem pro čipy způsobilý jediný právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi nebo konsorcia nesplňující podmínku stanovenou v čl. 22 odst. 2 nařízení (EU) 2021/695 nebo v článku 18 nařízení (EU) 2021/694.“
17)Odkazy na „společný podnik pro klíčové digitální technologie“ se považují za odkazy na „společný podnik pro čipy“.
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
Viz legislativní finanční výkaz nařízení o aktu o čipech
Nástroje pro automatizaci navrhování elektronických systémů, tj. softwarové nástroje pro navrhování integrovaných obvodů.
Příklady těchto zpráv: Measuring distortions in international markets: The semiconductor value chain (Měření narušení mezinárodních trhů: hodnotový řetězec polovodičů), OECD 2019; The Geopolitics of Semiconductors (Geopolitika polovodičů), vypracováno skupinou EURASIA, září 2020; The global semiconductor value chain (Světový hodnotový řetězec polovodičů), Stiftung Neue Verantwortung, říjen 2020; The Weak Links in China’s Drive for Semiconductors (Slabé články v úsilí Číny o rozvoj v oblasti polovodičů), institut Montaigne, leden 2021; Strengthening the Semiconductor supply chain in an uncertain Era (Posílení dodavatelského řetězce polovodičů v nejisté době), BCGxSIA, duben 2021; Factbook SIA, květen 2021; Building Resilient Supply Chains, Revitalizing American Manufacturing, and Fostering Broad-Based Growth (Budování odolných dodavatelských řetězců, oživení americké výroby a podpora široce zaměřeného růstu), zpráva Bílého domu, červen 2021; Mapping China’s semiconductor ecosystem in global context (Zmapování čínského ekosystému polovodičů v globálním kontextu), Stiftung Neue Verantwortung, červen 2021; Semiconductors Global Policy Review (Polovodiče: přezkum globální politiky), Access Partnership, září 2021; Semiconductors: U.S. Industry, Global Competition, and Federal Policy (Polovodiče: americký průmysl, světová hospodářská soutěž a federální politika), Služba Kongresu pro vydávání zpráv, říjen 2021; Semiconductor Strategy for Germany and Europe (Polovodičová strategie pro Německo a Evropu), ZVEI, říjen 2021; Understanding the global chip shortage (Jak porozumět celosvětovému nedostatku čipů), Stiftung Neue Verantwortung, listopad 2021.
