EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.1.2022

COM(2022) 4 final

2021/0438(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice

{SWD(2022) 1 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Moldavská republika se v posledních letech potýkala s mnoha problémy, a to i v hospodářské a politické oblasti. V roce 2020 zemi zasáhla pandemie COVID-19 i letní sucho, což mělo značný negativní vliv na růst, přičemž HDP klesl o 7 %, což je nejsilnější recese od světové finanční krize. Hospodářský útlum ještě zhoršila vleklá politická krize, která následovala po prezidentských volbách v listopadu 2020 a kterou nakonec vyřešily parlamentní volby v červenci 2021. Od srpna, kdy se ujala úřadu nová, reformám nakloněná vláda, jsou všechny politické síly v Moldavsku (včetně prezidenta, vlády a parlamentu) sladěny a podporují společný ambiciózní program reforem zaměřený na klíčové oblasti politiky, jako jsou reformy v soudnictví, řádná správa věcí veřejných a boj proti korupci.

Bez ohledu na obnovenou politickou dynamiku a pevné odhodlání provádět reformy se však Moldavsko i nadále potýká se značnými problémy, a to pokud jde o veřejnou správu, korupci, omezené správní kapacity a nedávnou energetickou krizi, které dále oslabily hospodářskou stabilitu Moldavska a vedly k zahájení náročného procesu vyjednávání se společností Gazprom (dne 29. října byla podepsána nová dohoda o dodávkách plynu).

V této souvislosti a vzhledem k přetrvávajícím značným finančním potřebám Moldavska (nedostatek vnějšího financování se v roce 2022 odhaduje na 1,2 % HDP), požádala moldavská vláda dne 19. listopadu 2021 EU o novou makrofinanční pomoc v návaznosti na dohodu na úrovni pracovních útvarů MMF (oznámenou dne 21. října 2021) o tříleté rozšířené úvěrové facilitě/rozšířené finanční facilitě ve výši 564 milionů USD.

V souvislosti s obnovenou politickou stabilitou a po důkladném posouzení politické a hospodářské situace v Moldavsku předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě návrh na poskytnutí nové makrofinanční pomoci ve výši 150 milionů EUR ve prospěch Moldavské republiky, z čehož by 120 milionů EUR bylo ve formě úvěrů a 30 milionů EUR ve formě grantů.

Navrhovaná makrofinanční pomoc by Moldavsku pomohla pokrýt část jeho zbývajících potřeb vnějšího financování, které se odhadují na 480 milionů USD, v souvislosti s novým programem MMF na období 2021–2025.

Vyplácení by se uskutečnilo ve třech tranších, přičemž uvolnění každé tranše, včetně první, by bylo striktně podmíněno dobrým pokrokem při provádění programu MMF a řadou dalších politických opatření, na nichž se Komise a orgány dohodnou a která budou uvedena v memorandu o porozumění. Memorandum o porozumění se pravděpodobně zaměří na politické reformy zaměřené na vymáhání majetku v souvislosti s bankovními podvody v roce 2014, pokračující reformy řízení veřejných financí, reformu soudnictví, odvětví energetiky a podnikatelské prostředí obecně. Očekává se, že navrhovaná operace proběhne současně s poskytnutím pomoci v rámci operací rozpočtové podpory financovaných z evropského nástroje sousedství (ENI).

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se i díky posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, domnívá, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny politické a hospodářské podmínky.

•Obecné souvislosti

I přes výrazné oživení po vážné recesi v roce 2020 je makroekonomický výhled Moldavska i nadále nejistý. To je částečně způsobeno pokračující obtížnou pandemickou situací (s rostoucím počtem případů COVID-19 a relativně nízkou mírou proočkovanosti pod 30 % k začátku prosince 2021), jakož i nedávnou krizí zásobování plynem, která Moldavsko vystavila dalšímu finančnímu tlaku. Kromě řešení významných strukturálních nedostatků, zejména omezených správních kapacit, je třeba dále zlepšit správu věcí veřejných a zintenzivnit probíhající boj proti korupci.

Po prudkém poklesu v roce 2020 způsobeném pandemií zaznamenalo hospodářství v první polovině roku 2021 značné oživení, přičemž HDP vzrostl o 11,5 %, z velké části však kvůli nízké výchozí hodnotě. Ve druhé polovině roku se očekává zpomalení růstu, které bude doprovázeno vyšší inflací a nižší spotřebou domácností. V této souvislosti MMF a Světová banka předpokládají celkové oživení ve výši přibližně 7 % za celý letošní rok a pokles na 4,5 % HDP v příštím roce.

Po významné dezinflaci v loňském roce se inflace měřená indexem spotřebitelských cen v roce 2021 výrazně zvýšila na 8,8 % v říjnu, čímž byla výrazně překročena cílová sazba ve výši 5 % ±1,5 p.b. stanovená Moldavskou národní bankou (NMB). Většinu z toho lze přičíst růstu cen potravin a vyšším sazbám za energii. V reakci na vysoký inflační tlak centrální banka v letošním roce několikrát zvýšila svou úrokovou sazbu, která v říjnu činila 5,5 %. NBM očekává v první polovině roku 2022 dvoucifernou inflaci až do výše 15 %, přičemž se předpokládá, že bude částečně přechodné povahy, ale může rovněž vést k dalšímu zpřísnění měnové politiky.

Na základě lepší perspektivy růstu a vyšších daňových příjmů vláda v září pozměnila zákon o státním rozpočtu, přičemž měla za to, že schodek bude nižší, než se původně čekalo (5,1 % HDP ve srovnání s 6,7 % HDP na začátku roku 2021). V souvislosti s probíhající energetickou krizí a vzhledem k tomu, že orgány plánují zavést nová kompenzační opatření na ochranu nejzranitelnějších spotřebitelů, se však předpokládá, že se fiskální pozice Moldavska v příštím roce zhorší. Podle státního rozpočtu na rok 2022, který byl parlamentu předložen dne 25. listopadu, se rozpočtový schodek příští rok zvýší na 6 % HDP, bude tedy ve srovnání s historickými průměry Moldavska vysoký. V letech 2015–2019 se pohyboval pod 2 % HDP. Předpokládá se, že výdaje vzrostou o 7,6 miliardy lei ve srovnání s nárůstem příjmů o 4,2 miliardy lei, přičemž nárůst příjmů bude podpořen vyšším výběrem DPH.

Vzhledem ke zvýšeným výdajům a bez ohledu na dodatečnou pomoc na zmírnění dopadů růstu cen energií ze strany mezinárodních partnerů se očekává, že se moldavský veřejný dluh značně zvýší a ve střednědobém horizontu překročí 40 % HDP ve srovnání s přibližně 28 % HDP v roce 2019, tedy před recesí způsobenou pandemií a krizí dodávek plynu.

Schodek běžného účtu se poté, co se v roce 2020 snížil na 6,6 % HDP, v první polovině roku 2021 meziročně zvýšil na 14 % HDP, čímž se obnovil tlak na moldavskou platební bilanci. Podle prognóz MMF dosáhne schodek běžného účtu do konce tohoto roku 1,5 miliardy USD (přibližně 11 % HDP), což ve srovnání s loňským rokem představuje téměř dvojnásobný nárůst. Velkou část toho lze vysvětlit výrazným nárůstem dovozu i vývozu v roce 2021. V období od ledna do září se vývoz zvýšil o 21,1 % ve srovnání se stejným obdobím v roce 2020, byl však předstižen růstem dovozu o 31,7 %.

Devizové rezervy Moldavska se v průběhu pandemie v roce 2020 ukázaly jako stabilní a v roce 2021 vzrostly, přičemž v porovnání s historickými standardy zůstaly vysoké a ke konci září činily 4 miliardy USD. To znamená pokrytí osmi měsíců dovozu a do značné míry odráží přidělení zvláštních práv čerpání MMF v srpnu ve výši 236 milionů USD, což bylo součástí globální reakce fondu na krizi COVID-19.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Rozhodnutí č. 701/2020/EU, kterým již byla Moldavské republice poskytnuta makrofinanční pomoc (jako součást balíčku makrofinanční pomoci partnerským zemím v rámci procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s krizí COVID-19) ve výši 100 milionů EUR ve formě půjček, přijal Evropský parlament a Rada dne 25. května 2020. Tato pomoc byla zcela vyplacena v letech 2020–2021.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, jsou způsobilé pro makrofinanční pomoc (pokud splňují různé podmínky). Makrofinanční pomoc ze strany EU by doplnila granty uvolněné v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci a dalších programů EU, a zejména by doplnila podmínky stanovené v rámci balíčků rozpočtové podpory, které provádí EU. Tím, že by makrofinanční pomoc EU podpořila moldavské orgány při přijímání vhodného rámce pro makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýšila by přidanou hodnotu a účinnost celkových finančních intervencí EU, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Moldavské republice není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s rozšířenou finanční facilitou, odpovídá částka navrhované nové makrofinanční pomoci 36 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování na období 2021–2025. To je v souladu se standardními postupy pro sdílení zátěže u operací makrofinanční pomoci (v případě země s dohodou o přidružení by horní hranice podle závěrů Rady ve složení pro hospodářské a finanční věci ze dne 8. října 2002 činila 60 %) s ohledem na pomoc přislíbenou Moldavsku jinými bilaterálními a multilaterálními dárci.

•Volba nástroje

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svou rychlou realizací nejen zmírní problémy, které má Moldavsko s nedostatkem okamžitě dostupných prostředků ze zahraničí, ale také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Moldavsku v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Moldavské republiky. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již rozsáhlé programy financování zavedly a připravují nové. Komise dne 25. listopadu 2021 vedla konzultace s Hospodářským a finančním výborem – náhradníky, který návrhu vyjádřil podporu. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s moldavskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky finančního nařízení provedly útvary Evropské komise v souvislosti s makrofinanční pomocí v důsledku pandemie COVID-19 operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Moldavska, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Závěrečnou zprávu o operačním hodnocení vypracovanou poradenskou společností obdržely útvary v červnu 2020. Zpráva poukazuje na jasný pokrok v systémech správy veřejných financí a dalších finančních okruhů od roku 2015, kdy bylo provedeno poslední hodnocení, a dochází k závěru, že stav moldavských finančních okruhů a postupů je považován za příznivý pro následnou operaci makrofinanční pomoci. Vývoj v této oblasti bude i nadále pozorně sledován, a to rovněž prostřednictvím pravidelných zpráv o pokroku reforem řízení veřejných financí, které bude připravovat delegace Unie v Kišiněvě.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí v třetích zemích. Z toho důvodu se na návrh poskytnutí makrofinanční pomoci nevztahuje požadavek provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci vycházely z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operací v sousedství EU. Nová makrofinanční pomoc a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomůže Moldavsku uspokojit krátkodobé potřeby financování a podpoří opatření politik zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a na urychlení udržitelného růstu, čímž doplní program, který má být přijat Výkonnou radou MMF. Tyto politické podmínky by se měly týkat zásadních nedostatků, které se v průběhu let projevily v moldavském hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí. Tyto podmínky by mohly v zásadě zahrnovat reformy k posílení správy ve finančním sektoru, správu veřejných financí, reformy energetického odvětví a doprovodná opatření k posílení sociální záchranné sítě, zlepšování investičního prostředí a podpory provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Předpokládá se, že navrhovaná operace makrofinanční pomoci ve výši 150 milionů EUR pro Moldavsko bude vyplacena ve třech stejných tranších, které budou uvolněny v letech 2022 až 2024. Finanční plán na období 2022–2024 umožňuje, aby grantová složka ve výši 30 milionů EUR byla financována z dostupného rozpočtu v rozpočtové linii 14 20 03 01 „Makrofinanční pomoc (MFA) – granty“. U úvěrové složky ve výši 120 milionů EUR, která vyžaduje vytvoření rezervy odpovídající 9 % záruky pro vnější činnost, bude tato rezerva plánována v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) v celkové výši 10,8 milionu EUR (rozpočtová položka 14 02 01 70 „Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Tvorba rezerv společného rezervního fondu“).

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Evropská unie poskytne Moldavsku makrofinanční pomoc v celkové výši 150 milionů EUR, která bude poskytnuta ve formě střednědobých až dlouhodobých půjček, včetně grantové složky, a přispěje k pokrytí zbývající potřeby Moldavska v oblasti financování v období 2022–2024. Pomoc má proběhnout ve třech splátkách a má být vyplácena rovnoměrně po celou dobu trvání makrofinanční pomoci za předpokladu, že politická opatření, jimiž je každá tranše podmíněna, budou v plném rozsahu a včas provedena.

Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Komise a moldavské orgány se dohodnou na memorandu o porozumění, v němž by byla stanovena opatření strukturálních reforem související s navrhovanou operací makrofinanční pomoci, včetně aspektů týkajících se načasování a následnosti. Kromě toho, jak je tomu obvykle v případě makrofinanční pomoci, vyplácení prostředků by bylo mimo jiné podmíněno uspokojivými přezkumy v rámci programu MMF, jakož i pokrokem při provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Komise bude úzce spolupracovat s příslušnými orgány s cílem sledovat pokrok, pokud jde o politická opatření a předběžné podmínky, jak je uvedeno výše.

2021/0438 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Moldavskou republikou (dále jen „Moldavsko“) se dále rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Moldavská republika přistoupila k Východnímu partnerství Unie v roce 2009 a poté následovala jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Moldavskem. Tato dohoda, která zahrnuje postupné zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), byla podepsána v červnu 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)Moldavské hospodářství bylo v roce 2020 významně zasaženo recesí způsobenou pandemií COVID-19, vleklou politickou patovou situací v zemi po prezidentských volbách v listopadu 2020 a nedávnou energetickou krizí. Situace přispěla ke značnému deficitu financování Moldavska, zhoršující se vnější pozici a rostoucím fiskálním potřebám.

(3)Po volbách v červenci 2021 prokázala nová moldavská vláda pevné odhodlání k dalším reformám s ambiciózním programem „Moldavsko v příznivém období 2021–2025“, který se zaměřuje na klíčové oblasti politiky, mimo jiné na reformy soudnictví, boj proti korupci, řádnou správu věcí veřejných a právní stát.

(4)Díky obnovenému reformnímu závazku a silné politické vůli orgány výrazně urychlily provádění reforem, což Moldavsku rovněž umožnilo úspěšně dokončit operaci makrofinanční pomoci v souvislosti s onemocněním COVID-19 1 , neboť byla splněna všechna reformní opatření dohodnutá s Unií v memorandu o porozumění, s výjimkou jednoho – týkajícího se navracení majetku –, pro něž bylo uděleno zproštění povinnosti. Za tímto účelem Komise konzultovala Výbor členských států a neobdržela žádné námitky.

(5)Poté, co se proces přijetí nového programu Mezinárodního měnového fondu (MMF) vyjednaného v roce 2020 pozastavil, obnovil MMF svou spolupráci s Moldavskem po volbách v červenci 2021 a na technické úrovni bylo dosaženo dohody (21. října 2021) o rozšířené úvěrové facilitě/rozšířené finanční facilitě ve výši 564 milionů USD. Nový program byl přijat rozhodnutím Výkonné rady MMF [dne 20. prosince 2021]. Cílem programu je udržet hospodářské oživení a zahájit ambiciózní program reforem v oblasti správy věcí veřejných a institucionálních reforem, posílit transparentnost a odpovědnost, zlepšit předvídatelnost veřejné politiky, posílit finanční instituce a podpořit deregulaci.

(6)Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádalo Moldavsko Unii v listopadu 2021 o doplňující makrofinanční pomoc.

(7)Orientační příspěvek Unie pro Moldavsko v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) na období 2014–2020 činí 518,15 mil. EUR, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Jednotné rámce pro podporu na období 2014–2017 a 2017–2020 určily prioritní odvětví spolupráce s Moldavskem financované z evropského nástroje sousedství pro předchozí rozpočtové období. Priority na období 2021–2027 budou stanoveny v novém víceletém orientačním programu, který byl vypracován v úzké konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami.

(8)Vzhledem k tomu, že Moldavsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(9)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(10)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Moldavska přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Moldavska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Moldavska a moldavský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(11)Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být podpořit obnovení udržitelného stavu vnějšího financování Moldavska, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(12)Očekává se, že makrofinanční pomoc Unie bude doprovázet vyplácení operací rozpočtové podpory v rámci nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 2 .

(13)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Moldavska a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Moldavsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)S ohledem na zbývající potřeby vnějšího financování Moldavska, na úroveň jeho hospodářského rozvoje posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, na jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici, a na jeho schopnost splácet posouzenou na základě analýzy udržitelnosti dluhu by část pomoci měla být poskytnuta ve formě grantů.

(15)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(16)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Moldavsku. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(17)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Moldavska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(18)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Moldavsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc v Moldavsku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, řízení finančního sektoru a dohled nad ním a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(19)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Moldavsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(20)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(21)Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou grantů a částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci formou úvěrů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(22)Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(23)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 3 .

(24)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s moldavskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 mil. EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Moldavsku poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Moldavsku makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 150 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Moldavska a jeho obsáhlý program reforem. Z této maximální částky bude až 120 milionů EUR poskytnuto ve formě úvěrů a až 30 milionů EUR ve formě grantů. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie je podmíněno schválením rozpočtu Unie na příslušný rok Evropským parlamentem a Radou. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Moldavska v oblasti platební bilance uvedených v programu MMF.

2.Za účelem financování úvěrové části makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Moldavsku. Úvěry mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Moldavskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v dohodě o přidružení mezi EU a Moldavskem, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jak bylo dohodnuto v rámci evropské politiky sousedství.

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

4.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Moldavska oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Moldavsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 4 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s moldavskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky pro makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude zahrnovat časový rámec pro jejich plnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Moldavskem za podpory MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Moldavsku, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v úvěrové smlouvě a v grantové dohodě uzavřené mezi Komisí a Moldavskem.

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky, na něž odkazuje čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Moldavska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Při tomto ověřování Komise postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.S výhradou podmínek v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve splátkách, přičemž každá splátka sestává z úvěrové a grantové části. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.Je-li to potřeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie poskytnuté formou úvěrů složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu Rady (EU) 2021/947.

3.Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud budou splněny následující podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v článku 2;

b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter;

c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky. K uvolnění třetí splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění druhé splátky.

4.Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Moldavské národní bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny moldavskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Výpůjční a úvěrové operace týkající se úvěrové části makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Moldavska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.Umožní-li okolnosti zlepšení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Moldavska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Moldavsko.

5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1046/2018 5 .

2.Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.Úvěrová smlouva a grantová dohoda, které budou dojednány s moldavskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, jež:

a)zajistí, aby Moldavsko pravidelně kontrolovalo, že bylo financování z rozpočtu Unie použito řádně, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se této makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 6 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 7 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 8 a v případě členských států, které se účastní posílené spolupráce týkající se Úřadu evropského veřejného žalobce, nařízením Rady (EU) 2017/1939 9 . Za tímto účelem se Evropskému úřadu pro boj proti podvodům výslovně povolí provádět vyšetřování, mimo jiné zejména kontroly a inspekce na místě, včetně digitálních forenzních operací a pohovorů; výslovně povolí Komisi nebo jejím zástupcům provádět kontroly, včetně kontrol a inspekcí na místě;

c)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;

d)zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení úvěru a/nebo plné splacení grantu, pokud se prokáže, že Moldavsko se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustilo jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie;

e)zajistí, aby veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s finanční pomocí neslo Moldavsko.

4.Před provedením makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Moldavska, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)zhodnotí hospodářskou situaci a hospodářské vyhlídky Moldavska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Moldavska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Návrh/podnět se týká:

1.4Cíle

1.4.1Obecné cíle

1.4.2Specifické cíle

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

1.4.4Ukazatele výkonnosti

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 10  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 11  

◻  Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

·Přispívat k pokrytí potřeb Moldavska v oblasti vnějšího financování, v souvislosti s výrazným zhoršením jejích vnějších účtů, ke kterému došlo v důsledku stávající krize COVID-19.

·Mírnit rozpočtové finanční potřeby partnerské země.

·Podporovat úsilí o fiskální konsolidaci a vnější stabilizaci v souvislosti s programem MMF.

·Podporovat strukturální reformy zaměřené na zlepšení celkového makroekonomického řízení, posilovat správu ekonomických záležitostí a transparentnosti a zlepšovat podmínky pro udržitelný růst.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

X Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od roku 2022 do roku 2024

–◻    finanční dopad od roku 2022 do roku 2024 u prostředků na závazky a od roku 2022 do roku 2025 u prostředků na platby.

◻Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládané způsoby řízení 12   

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje – Nepoužije se

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl: v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–X    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/701 ze dne 25. května 2020 o poskytnutí makrofinanční pomoci partnerským zemím procesu rozšíření a evropského sousedství v souvislosti s pandemií COVID‐19 (Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 31).

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Úř. věst. L 209, 14.6.2021, s. 1).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(4)    Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1046/2018 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(7)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(9)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(10)    ABM: řízení podle činností; ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(11)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(12)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(13)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(14)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(15)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(16)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(17)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(18)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(19)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(20)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(21)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(22)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).