Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022IR4074

    Stanovisko Evropského výboru regionů Spravedlivá a udržitelná transformace v kontextu uhelných a energeticky náročných regionů

    COR 2022/04074

    Úř. věst. C 498, 30.12.2022, p. 36–38 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    30.12.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 498/36


    Stanovisko Evropského výboru regionů Spravedlivá a udržitelná transformace v kontextu uhelných a energeticky náročných regionů

    (2022/C 498/07)

    Hlavní zpravodajka:

    Sari RAUTIO (FI/ELS), předsedkyně správní rady, spádová oblast pro zdravotní péči Kanta-Häme

    Odkaz:

    žádost českého předsednictví Rady, dopis ze dne 16. června 2022

    POLITICKÁ DOPORUČENÍ

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

    1.

    vítá záměr, aby se Evropská unie stala do roku 2050 klimaticky neutrální. To bude vyžadovat provedení digitální a ekologické transformace v evropských obcích a regionech, která zásadním způsobem ovlivní to, jak lidé pracují a žijí;

    2.

    konstatuje, že spravedlivá transformace se v důsledku vojenského útoku, který zahájilo Rusko v únoru 2022, ještě více zkomplikovala a je zároveň o to naléhavější, neboť Evropa musí ve velice krátkém čase snížit svoji závislost na vnějších dodávkách energie. Zdůrazňuje, že při přechodu na nízkouhlíkovou společnost musí být zohledněny potřeby nejzranitelnějších občanů tím, že budou ve venkovských a uhelných regionech vytvářena nová pracovní místa a rovné příležitosti;

    3.

    vítá 74 plánů, které předložily členské státy a které vycházejí z různých podmínek v příslušných oblastech. Upozorňuje na to, že měnící se celosvětová situace vedla ke vzniku energetické krize, v jejímž důsledku byly některé členské státy nuceny přijmout přechodná flexibilní regionální řešení, aby byly s to splnit cíle programu;

    4.

    zdůrazňuje, že schvalování plánů byl těžkopádný proces a že některé regiony narážely na problémy se včasným plánováním a prováděním svých projektů, neboť převážná část veškerých dostupných prostředků, které plynuly z rozpočtu Nástroje pro oživení a odolnost, byla naplánována na období 2021 až 2023, což ke konci programového období neponechávalo mnoho prostoru pro udržitelné uskutečňování projektů. Lituje, že kontrolním a schvalovacím postupem Komise prošel s úspěchem pouze zlomek programů, a vyzývá Komisi, aby zvážila možnost prodloužit lhůtu pro čerpání těch prostředků vyčleněných pro Fond pro spravedlivou transformaci (FST), které pocházejí z rozpočtu Nástroje pro oživení a odolnost;

    5.

    domnívá se, že by se vzhledem k výše uvedenému mělo využívání tohoto fondu přezkoumat, aby byla zaručena jeho úspěšnost;

    6.

    zdůrazňuje, že by Fond pro spravedlivou transformaci měl být začleněn do rámce politiky soudržnosti, aby bylo možné plně využít synergií a efektů přelévání;

    7.

    připomíná, že spravedlivá transformace je důležitá zejména v těch regionech, kde budou reformy rozsáhlejší a související rizika větší, neboť jednotlivé členské státy a regiony mají velmi rozdílné výchozí pozice. Konstatuje, že úspěšnost fondu závisí na hlavních příjemcích, tj. na Polsku a Německu, na něž připadá úhrnem téměř jedna třetina veškerých prostředků (33 %). Významnými příjemci prostředků z fondu jsou rovněž Rumunsko, Česko a Bulharsko. Těchto pět členských států dohromady získá z fondu téměř 60 % prostředků. Včasné uskutečnění plánů těchto členských států (plánů spravedlivé územní transformace) bude rozhodující pro úspěch celého programu;

    8.

    zdůrazňuje, že v souvislosti s FST je nezbytné mít na zřeteli stávající rozsáhlou energetickou krizi. Energetická krize je přinejmenším z krátkodobého hlediska vážnou hrozbou i pro spravedlivou a ekologickou transformaci. Zejména energetika, energeticky náročná průmyslová odvětví, výrobní odvětví a malé a střední podniky čelí v současné době obrovskému cenovému tlaku, což ještě více ohrožuje ekologickou transformaci. Zdůrazňuje, že uhlíková neutralita, jíž chce průmysl dosáhnout, závisí rovněž na dostupnosti zelené elektřiny pro výrobu vodíku a na dostupnosti alternativních zdrojů energie, které by nahradily zemní plyn. Vítá skutečnost, že Fond pro spravedlivou transformaci může k dosažení tohoto cíle přispět;

    9.

    poukazuje na to, že Fond pro spravedlivou transformaci je menší než tradiční strukturální fondy, ale některé z jeho cílů se překrývají. Vyzývá regiony, aby využívaly synergií mezi programy politiky soudržnosti;

    10.

    požaduje, aby měl FST větší sociální složku, která by představovala místně orientovaný nástroj zajišťující hojnou účast sociálních partnerů, a zasazuje se o zachování místně zaměřeného přístupu zdola nahoru jakožto hlavního aspektu fondu, neboť každý region je jedinečným uceleným socioekonomickým systémem;

    11.

    konstatuje, že Fond pro spravedlivou transformaci má dobrý základ a dobré cíle a že je pro regiony, ale také pro průmyslová odvětví, která procházejí transformací, velmi důležitý. Proto je nutno zajistit co nejpružnější mechanismus k určení způsobilých operací, aby bylo možno dosáhnout ekonomické diverzifikace příslušných území. Připomíná, že přijaté nařízení podporuje velké podniky a podniky spadající do působnosti systému ETS, které jsou zařazeny jako potenciální příjemci v nařízení o FST, což představuje prvek odlišný od strukturálních fondů. Zdůrazňuje, že v budoucnosti by měl být FST plně začleněn do nařízení o společných ustanoveních, měl by se řídit zásadou partnerství a jeho rozpočet by měl být nad rámec stávajícího financování z prostředků určených na soudržnost;

    12.

    zdůrazňuje, že vzhledem k různým regionálním procesům přechodu na uhlíkovou neutralitu by tyto změny fondu měly zahrnovat metodiku regionálního přidělování prostředků, která by odpovídala rozsáhlé oblasti působnosti a opírala se o kritéria zeměpisného přidělování prostředků, jež budou lépe odrážet územní rozmanitost EU;

    13.

    vyzývá k jasnému závazku vytvořit FST 2.0, který by zahrnoval širší škálu regionů, jež se potýkají s problémem zelené transformace průmyslu a výrobního odvětví, a k široké diskusi o oblasti působnosti a rozsahu tohoto nástroje v souvislosti s přípravou příštího víceletého finančního rámce;

    14.

    zdůrazňuje skutečnost, že kombinování rozpočtových zdrojů EU z VFR s příjmy z Nástroje pro oživení a odolnost (od roku 2021 do roku 2023) přineslo regionům značné obtíže nejen z hlediska plánování, ale i uskutečňování projektů, neboť převážná část veškerých dostupných prostředků, které plynuly z rozpočtu Nástroje pro oživení a odolnost, byla naplánována na období 2021 až 2023, což ke konci programového období neponechávalo mnoho prostoru pro udržitelné uskutečňování projektů;

    15.

    zdůrazňuje, že je nutné aktivně zapojit všechny regiony z celé EU do plnění cílů v oblasti klimatu vytyčených pro roky 2030 a 2050 a nikoho při tom neopomenout. Vyzývá soukromý sektor, aby aktualizoval své plány tak, aby v nich byla zohledněna potřeba energie a dlouhodobý udržitelný rozvoj;

    16.

    odhaduje, že kromě výroby energie šetrné ke klimatu je kvůli nynější energetické krizi a nejisté celosvětové geopolitické situaci stále důležitější otázka bezpečnosti dodávek energie. Tento aspekt se týká zejména energeticky náročných průmyslových odvětví, ovlivňuje nicméně v konečném důsledku i spotřebu energie v domácnostech;

    17.

    navrhuje, aby EU podporovala v prvé řadě regiony, které jsou nejvíce závislé na fosilních palivech, aby se v souvislosti s budoucími investicemi předešlo vzniku ještě větších rozdílů. Zdůrazňuje, že fondy EU, z nichž mohou regiony čerpat prostředky, musí být nastaveny tak, aby co nejlépe plnily svůj účel;

    18.

    připomíná, že je třeba věnovat větší pozornost specifickým podmínkám ostrovů a nejvzdálenějších regionů, které čelí závažným socioekonomickým výzvám, zejména těch, které jsou izolované a do velké míry závislé na fosilních palivech;

    19.

    v této souvislosti připomíná specifické potřeby nejvzdálenějších regionů, které jsou vzhledem ke své malé rozloze, odlehlosti a izolaci výrazně závislé na fosilních palivech a nemají možnost připojení ke kontinentální síti. Tyto regiony přitom nebyly zařazeny do působnosti nařízení o FST;

    20.

    je si vědom toho, že FST sám o sobě klimatickou krizi nevyřeší, nicméně v ní může sehrát důležitou roli. Zdůrazňuje, že by měl být v jednotlivých regionech EU využíván k investicím co nejefektivněji a v dostatečné míře, aby mohl být plně účinný. Upozorňuje na skutečnost, že pro osoby s rozhodovací pravomocí na místní a regionální úrovni a pro odborníky, například pro ty, kteří připravují plánování FST, je obtížné zajistit napojení na větší investice ze strany ústřední vlády nebo navázat spolupráci;

    21.

    konstatuje, že výroba energie a její dodávky zákazníkům (průmyslu a spotřebitelům) jsou často v rukou velkých, či dokonce nadnárodních společností, což z pohledu regionálních a místních orgánů spolupráci komplikuje;

    22.

    poukazuje na to, že navzdory současnému intenzivnímu vývoji produktů a testování nových technologií probíhá ekologická transformace v odvětví energetiky postupně a přinese viditelnější výsledky teprve ve 30. letech 21. století;

    23.

    dále upozorňuje na skutečnost, že útok Ruska na Ukrajinu, který bude mít zřejmě dlouhé trvání, umocnil důležitost bezpečnosti dodávek energie v celé Evropě. Význam bezpečnosti dodávek musí být v nadcházejících letech zohledňován ve všech opatřeních energetické politiky, aby bylo dosaženo dlouhodobého cíle čisté, cenově dostupné a bezpečné energie, který je zakotven v Zelené dohodě pro Evropu a který je v zásadě vítán;

    24.

    zdůrazňuje, že cíle FST slouží rovněž cílům plánu REPowerEU, který byl vypracován teprve později. Cíle plánu REPowerEU je třeba mít na zřeteli i při čerpání prostředků z FST v členských státech a regionech;

    25.

    považuje za nezbytné, aby byly v zájmu co nejspravedlivější transformace dále rozvíjeny stávající finanční nástroje a postupy EU a aby byly uzpůsobovány různým situacím, neboť to umožní nalézt synergie mezi různými programy;

    26.

    poukazuje na to, že programy politiky soudržnosti jsou průběžně vyhodnocovány. Vyzývá místní a regionální orgány, aby zajistily, že tyto programy budou přínosné i pro dosažení spravedlivé transformace;

    27.

    požaduje jasné pokyny ohledně případné součinnosti s financováním z ESF+ a dalších fondů ESI a žádá Evropskou komisi, aby v zájmu dosažení cílů Fondu pro spravedlivou transformaci poskytla dotčeným regionům dodatečnou odbornou pomoc;

    28.

    má za to, že pokud jde o nástroje politiky soudržnosti, jsou ke snižování rozdílů mezi regiony vhodné EFRR a ESF a je třeba využívat synergie k docílení těch nejlepších výsledků s pomocí zdrojů FST;

    29.

    konstatuje, že cílem politiky soudržnosti EU je dosáhnout lepší hospodářské, sociální a územní rovnováhy v Evropě. Politika soudržnosti musí pomoci položit základy pro dlouhodobý územní rozvoj, který bude přispívat k překonání náhlých krizí a podpoře hospodářského oživení. Zdůrazňuje, že při budování odolnosti vůči krizím jsou obzvláště důležitá opatření přijatá na místní a regionální úrovni. Upozorňuje, že dlouhodobé cíle politiky soudržnosti by v případě krize neměly být odloženy;

    30.

    poukazuje na to, že je plánování FST třeba urychlit, aby mohly být finanční prostředky mobilizovány včas. Prostředky na Nástroj pro oživení a odolnost byly shromážděny během jednoho roku. Evropská komise a členské státy pracovaly na FST téměř tři roky. Nebude-li program FST spuštěn v roce 2022, hrozí, že propadne celý roční příděl ve výši 25 % poskytnutých finančních prostředků;

    31.

    zdůrazňuje, že by Evropská komise měla včas předložit nezbytné návrhy ohledně kontinuity plánování FST, v souladu s dlouhodobými cíli v oblasti klimatu. Důrazně vyzývá spolunormotvůrce, aby regiony náležitě zapojil do budoucího programu FST, a požaduje, aby byly při provádění plánů spravedlivé územní transformace více zohledněny participační aspekty, a zabránilo se tak přijímání rozhodnutí na centrální úrovni bez zohlednění skutečných potřeb regionů;

    32.

    dochází k závěru, že je bezpodmínečně nutné začlenit do provádění všech nástrojů cíle udržitelného rozvoje. Hledání prostředků, které budou z regionálního hlediska nejvhodnější a nejúčinnější, může být úspěšné pouze tehdy, budou-li do všech fází plánování a provádění zapojeny regiony a města.

    V Bruselu dne 12. října 2022.

    předseda Evropského výboru regionů

    Vasco ALVES CORDEIRO


    Top