Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022IR0109

    Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček týkající se rozšíření 2021

    COR 2022/00109

    Úř. věst. C 375, 30.9.2022, p. 26–33 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    Date of document:
    29/06/2022; Den hlasování
    Date of vote:
    29/06/2022
    Author:
    Evropský výbor regionů, Komise pro občanství, správu, institucionální a vnější věci
    Responsible body:
    Commission for Citizenship, Governance, Institutional and External Affairs, COR_CIVEX
    Rapporteur:
    Anna MAGYAR
    Form:
    Stanovisko z vlastní iniciativy
    Term of office:
    VII (2020-2025)
    Internal reference:
    CIVEX-VII/012
    Session:
    150
    Treaty:
    Smlouvy o fungování Evropské unie
    Legal basis:
    Link
    Link
    Link
    Select all documents mentioning this document
    Earlier related instruments:
    Instruments cited:
    Link

    30.9.2022   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 375/26

    Stanovisko Evropského výboru regionů – Balíček týkající se rozšíření 2021

    (2022/C 375/05)

    Zpravodajka:

    Anna MAGYAR (HU/EKR), členka shromáždění župy Csongrád-Csanád

    Odkazy:

    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2021 – COM(2021) 644 final

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Albánii za rok 2021 – SWD(2021) 289 final

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2021 – SWD(2021) 291 final/2

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Kosovu1 za rok 2021 – SWD(2021) 292 final/2

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Černé Hoře za rok 2021 – SWD(2021) 293 final/2

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Severní Makedonii za rok 2021 – SWD(2021) 294 final

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Srbsku za rok 2021 – SWD(2021) 288 final

    Pracovní dokument útvarů Komise – Zpráva o Turecku za rok 2021 – SWD(2021) 290 final/2

    POLITICKÁ DOPORUČENÍ

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

    Obecné připomínky

    1.

    		 bere s velkým zájmem na vědomí sdělení Evropské komise o politice rozšíření EU pro rok 2021, její zprávy o jednotlivých kandidátských zemích (Albánii, Černé Hoře, Severní Makedonii, Srbsku a Turecku) a zprávy o potenciálních kandidátech (Bosně a Hercegovině a Kosovu (1));

    2.

    		 připomíná evropské ambice Ukrajiny a její proevropské směřování, jak je uvedeno v dohodě o přidružení. Dne 28. února 2022 uplatnil ukrajinský prezident právo své země rozhodovat o vlastním osudu a podal žádost Ukrajiny o členství v Evropské unii. VR vyzývá Radu a Komisi, aby dále posilovaly vazby a prohlubovaly partnerství s cílem podpořit Ukrajinu při jejím proevropském směřování, a to v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv;

    3.

    		 vítá skutečnost, že na summitu EU – západní Balkán, který se konal v říjnu 2021 v Brdu, se potvrdilo, že proces rozšíření o země západního Balkánu je společným strategickým zájmem a sdílenou strategickou volbou, která se opírá o důvěryhodné reformy partnerů, spravedlivé a přesně vymezené podmínky a zásadu vlastních zásluh;

    4.

    		 bere na vědomí oficiální žádosti Gruzie a Moldavska o přistoupení k Evropské unii a vyzývá Radu a Komisi, aby je podpořily v jejich úsilí, a tyto země tak mohly přistoupit k EU, jakmile splní kritéria pro rozšíření;

    5.

    		 zdůrazňuje, že podporuje přistoupení všech zemí západního Balkánu i Ukrajiny, Moldavska a Gruzie k EU, a to za předpokladu, že tyto země splní všechna kritéria členství. Zdůrazňuje, že je důležité jim vysílat pozitivní signály s cílem podpořit jejich zapojení do procesu získání členství v EU, který je bohužel vleklý. Poukazuje na to, že pokud by tyto partnerské země neměly skutečné a věrohodné vyhlídky na členství v EU, vedlo by to zde k frustraci a mohlo by to posílit vliv třetích zemí v této oblasti;

    6.

    		 opakuje, že reformu veřejné správy v zemích západního Balkánu nelze provést bez řádné správy na místní úrovni, a vyzývá EK, aby do svého programu reforem veřejné správy začlenila podpůrná opatření a nástroje a podrobnější ukazatele výkonnosti týkající se zapojení místních a regionálních orgánů do celkového procesu reforem;

    7.

    		 připomíná, že 70 % acquis EU je prováděno na nižší než celostátní úrovni. Vyzývá ke zkoumání a uplatňování osvědčených postupů ve spolupráci s místními a regionálními orgány a k jejich zapojení do záležitostí souvisejících s rozšířením, neboť jsou v tomto procesu strategickými partnery a klíčovými subjekty pro to, aby bylo rozšíření úspěchem z pohledu občanů;

    8.

    		 vyzývá EK, aby co nejlépe využila nástroj TAIEX a Twinning, a napomohla tak institucionálnímu vývoji a budování kapacit na místní úrovni v zemích procesu rozšíření. Vítá rozšíření nástroje TAIEX na místní orgány;

    9.

    		 vítá skutečnost, že celkový výsledek reforem byl ve všech zemích západního Balkánu pozitivní, což umožňuje další pokrok, a vyzývá všechny zapojené země, aby prokázaly, že jsou odhodlány prosazovat hodnoty a normy EU. Zdůrazňuje, že se od kandidátských a potenciálních kandidátských zemí očekává, že svoji politiku vůči třetím zemím postupně sladí s politikou Evropské unie;

    10.

    		 vyzývá všechny zúčastněné strany, aby se v tomto ohledu konstruktivně zapojily, a mohla tak být neprodleně zahájena přístupová jednání s Albánií a Severní Makedonií, jakmile Rada schválí příslušné rámce pro jednání;

    11.

    		 vítá, že v posílené metodice rozšíření bylo znovu potvrzeno politické vedení, a proto se pravidelně konaly politické mezivládní konference, které umožnily dialog na vysoké úrovni;

    12.

    		 se znepokojením konstatuje, že zpomalení procesu rozšíření vede v dotčených zemích k nežádoucímu vývoji, konkrétně ke ztrátě důvěry občanů, pokračující emigraci, nižší ochotě provádět zásadní politické reformy a dalšímu působení třetích stran, které se neustále snaží šířit svůj vliv v regionu západního Balkánu a k nimž patří mimo jiné Rusko a Čína;

    13.

    		 vítá, že vstoupilo v platnost nařízení o NPP III, které poskytuje finanční prostředky na zásadní a udržitelné reformy v přijímajících zemích. Zdůrazňuje skutečnost, že EU je největším dárcem na západním Balkáně, a je proto pro tento region nejdůležitějším partnerem;

    14.

    		 podporuje provádění hospodářského a investičního plánu EK pro západní Balkán, který může významně přispět k ekologické transformaci, digitalizaci, dopravní a energetické infrastruktuře a sociálnímu a regionálnímu rozvoji. V této souvislosti upozorňuje, že je důležité zlepšit právní stát, boj proti korupci, transparentnost a řádnou správu věcí veřejných a plně provést zelenou agendu pro západní Balkán. Připomíná, že místní a regionální orgány hrají v tomto ohledu důležitou úlohu, a měly by proto být zapojeny do fáze provádění;

    15.

    		 vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s místními orgány v přijímajících zemích co nejlépe využívala finanční prostředky NPP III a IPARD. Znovu poukazuje na přínosy iniciativy LEADER, jelikož rozvoj venkova značně přispívá k hospodářskému rozvoji a zdravým demografickým strukturám;

    16.

    		 vyzývá k úzké spolupráci mezi místními a regionálními orgány, občanskou společností a skupinami odborníků v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti na západním Balkáně s tím, že je nutné postupně nahradit uhelné elektrárny obnovitelnými zdroji energie. Zároveň je třeba zohlednit názory místních komunit, které podporují boj proti změně klimatu a ekologickou a spravedlivou transformaci v tomto regionu;

    17.

    		 vítá, že 1. července 2021 vstoupil na západním Balkáně v platnost režim roamingu za domácích podmínek, a zdůrazňuje, že by měla následovat další jednání s cílem snížit rovněž roamingové poplatky mezi západním Balkánem a EU;

    18.

    		 zdůrazňuje, že program hospodářského růstu a vytváření pracovních míst na západním Balkáně nelze plně uskutečnit, pokud se nevyužije potenciál místního hospodářského rozvoje a nezlepší se podnikatelské prostředí v místních komunitách. VR podporuje iniciativy, jejichž cílem je zahájit strukturovanější dialog s obcemi a sítěmi obcí v regionech prostřednictvím pravidelných konzultací vedených i nad rámec Dne věnovaného rozšíření a diskusí v příslušných pracovních skupinách. Zdůrazňuje v tomto ohledu význam osobních setkání s cílem prozkoumat všechny možnosti a stavět na přímých kontaktech, pokud jde o společné projekty;

    19.

    		 vítá komplexní podporu, kterou EU poskytuje vládám zemí západního Balkánu při řešení výzev, které přinesla pandemie COVID-19, a při účinné reakci na naléhavé zdravotní a socioekonomické potřeby. Místní a regionální orgány hrají ústřední úlohu při řešení pandemie, a proto vyzývá země procesu rozšíření i EK, aby tyto orgány zapojily do účinné koordinace;

    20.

    		 vyzdvihuje úlohu fondů EU v boji proti negativním demografickým tendencím ve většině zemí procesu rozšíření. Poukazuje na to, že je při programování těchto fondů nutné řešit sociální výzvy;

    21.

    		 zdůrazňuje, že je zapotřebí účinnější komunikace, a to i na místní úrovni, s cílem zdůraznit přínosy, které vyplývají z integrace EU, a bojovat proti dezinformacím;

    22.

    		 zdůrazňuje význam hospodářského a investičního plánu i finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci pro podporu odvětví, která jsou důležitá pro místní úroveň, jako je cestovní ruch;

    23.

    		 opakuje, že právní stát a fungování demokratických institucí představují pro fungování členských států Evropské unie nezpochybnitelné základy a jsou zásadními oblastmi, na jejichž základě EU posuzuje pokrok zemí procesu rozšíření na jejich cestě ke členství, a vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem a četnými výzvami v této oblasti, přetrváváním určitých prvků zmocňování se státu, nedostatečnými výsledky v boji proti organizované trestné činnosti a korupci, omezeným pokrokem v oblasti reforem soudnictví a hlášenými případy krutého jednání vůči určitým sdělovacím prostředkům v některých zemích procesu rozšíření;

    24.

    		 zdůrazňuje, že příznivé prostředí pro rozvoj a fungování nezávislých sdělovacích prostředků a aktivní, silné občanské společnosti je předpokladem pro udržitelnost a nezvratnost komplexních reforem v procesu přistoupení k Unii a že je také základem pro rozvoj místní demokracie. Vyzývá k posílenému monitorování demokratických procesů a svobody sdělovacích prostředků, a to i v souvislosti s pandemií COVID-19;

    25.

    		 upozorňuje na to, že místní a regionální orgány hrají s ohledem na svůj bezprostřední kontakt s občany zásadní roli při prosazování a respektování evropských hodnot, při ochraně základních práv a ochraně všech menšin a že mohou být důležitými partnery a vůdčími subjekty v oblasti boje proti rasismu a nenávistným verbálním projevům, potírání diskriminace, prosazování genderové rovnosti, ochrany zranitelných skupin a menšin a posilování sociální soudržnosti. V této souvislosti má zásadní význam ochrana práv národnostních menšin;

    26.

    		 je přesvědčen, že právě místní a regionální orgány mohou vzhledem ke své specifické úloze tvůrců místních politik a poskytovatelů služeb veřejného zájmu hrát významnější úlohu při řešení některých nedostatků v oblasti právního státu a základních práv, ale také při posilování transparentního a odpovědného řízení místních politik a zlepšování ochrany práv zranitelných skupin;

    27.

    		 vyzývá Komisi, aby více usnadňovala výměnu osvědčených postupů mezi místními a regionálními orgány ohledně způsobů, jak intenzivněji zapojit občany do přípravy místních rozpočtů a politik prostřednictvím opatření, jako je participativní sestavování rozpočtu, a v této souvislosti nabízí svou plnou podporu;

    Připomínky týkající se jednotlivých zemí

    28.

    		 plně podporuje co nejrychlejší zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií, jakmile Rada schválí příslušné rámce pro jednání, a to s cílem demonstrovat politickou podporu procesu rozšíření, obnovit jeho věrohodnost a znovu potvrdit příslib plného členství;

    29.

    		 připomíná, že pokrok v dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, který EU zprostředkovala, je na cestě k přistoupení nezbytnou podmínkou. Vyzývá zúčastněné strany, aby rychle pokročily v procesu normalizace, naplnily minulé dohody a pokročily v plnění právně závazné komplexní dohody;

    SRBSKO

    30.

    		 bere na vědomí celkový pokrok, jehož bylo dosud dosaženo v přístupových jednáních se Srbskem, a vyzývá k urychlení a prohloubení reforem v oblasti právního státu a základních práv (včetně nezávislosti soudnictví), boje proti korupci, svobody sdělovacích prostředků, vnitrostátního řešení válečných zločinů a boje proti organizované trestné činnosti i k pokroku v normalizaci dialogu mezi Bělehradem a Prištinou, jak je stanoveno v rámci pro jednání, který určí celkové tempo přístupových jednání;

    31.

    		 vítá, že byl zahájen tematický okruh jednání 4, který dává nový impuls k integraci všech zemí procesu rozšíření, posiluje věrohodnost procesu přistoupení a uplatňuje v praxi posílenou metodiku;

    32.

    		 vítá pokrok, jehož bylo dosaženo v oblasti ústavní reformy, která posiluje nezávislost soudnictví, a vyzývá Srbsko, aby přijalo veškeré zákony a právní předpisy, které jsou nezbytné k uskutečnění těchto reforem v praxi. Vyzývá Komisi, aby probíhající reformy monitorovala a podrobně o nich informovala ve své příští zprávě o této zemi;

    33.

    		 naléhavě vyzývá srbské orgány na všech úrovních správy, aby se pevně zavázaly k dodržování a prosazování hodnot EU a aby jednoznačně informovaly o cílech této země v oblasti integrace do EU a o vztazích s EU jakožto s hlavním politickým a hospodářským partnerem Srbska;

    34.

    		 očekává, že Srbsko bude i nadále odhodláno prosazovat reformy, což by mohlo vést k brzkému otevření dalších kapitol;

    35.

    		 vyzývá Srbsko, aby důrazněji usilovalo o zlepšení podmínek pro svobodu projevu a působení nezávislých sdělovacích prostředků a aby dosáhlo pokroku v boji proti korupci;

    36.

    		 vítá závazek Srbska aktivně podporovat regionální spolupráci a vybízí ho, aby pokračovalo ve svém úsilí o posílení dobrých sousedských vztahů a přeshraniční spolupráce;

    37.

    		 vítá rozhodnutí Srbska podpořit rezoluci Valného shromáždění OSN o porušení územní celistvosti Ukrajiny v reakci na neodůvodněnou a nevyprovokovanou vojenskou agresi Ruska. Vyzývá Srbsko, aby postupovalo plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou Evropské unie a podpořilo i všechny vlny sankcí namířených proti Bělorusku a Ruské federaci. Srbsko by takto znovu vyjádřilo svou podporu zásadám a hodnotám Evropské unie a svůj závazek spolupracovat s evropskými partnery na cestě k míru;

    ČERNÁ HORA

    38.

    		 se znepokojením konstatuje, že polarizace mezi politickými stranami ztížila dosahování pokroku v jednáních. Vyzývá novou vládu a politické strany, aby urychlily reformy, jež jsou nezbytné pro uzavření příslušných kapitol, zejména v oblasti právního státu;

    39.

    		 vybízí Černou Horu, aby zachovala a případně i překročila dosavadní míru pokroku v přístupových jednáních a zvláště se zaměřila na splnění prozatímních kritérií stanovených v kapitolách 23 a 24, neboť pozitivní vývoj v této oblasti bude mít zásadní význam pro dosažení pokroku v celkových jednáních a pro předběžné uzavření dalších kapitol;

    40.

    		 zdůrazňuje, že boj proti korupci a politickému vlivu ve veřejných institucích musí probíhat v mezích právního státu a v souladu s podmínkami transparentnosti a odpovědnosti, aby se veřejná správa na všech úrovních depolitizovala;

    41.

    		 oceňuje vynaložené úsilí a chvályhodné výsledky, kterých Černá Hora dosáhla v oblasti opatření týkajících se policejního vyšetřování a stíhání organizované trestné činnosti, která jsou stále účinnější. Vyzývá však Černou Horu, aby urychleně řešila nedostatky ve svém systému trestního soudnictví, včetně toho, jakým způsobem soudy řeší případy organizované trestné činnosti;

    42.

    		 vybízí EK, aby vyzvala Černou Horu k větší snaze o zajištění transparentního a inkluzivního procesu tvorby politik s posílenou ústřední kontrolou kvality veřejných konzultací se zainteresovanými stranami;

    43.

    		 vyzývá EK, aby věnovala soustavnou pozornost požadavkům na transparentnost v oblasti veřejných financí, a to i s ohledem na vnější finanční zranitelnost Černé Hory;

    ALBÁNIE

    44.

    		 vítá, že se Albánie nadále náležitě soustředila na reformy, které jsou nutné při směřování této země do EU, a to navzdory problémům s řešením negativního sociálního a hospodářského dopadu pandemie. Vzhledem k výsledkům této země by měla být neprodleně zahájena přístupová jednání, jakmile Rada schválí rámec pro jednání;

    45.

    		 vítá, že se dne 25. dubna 2021 konaly úspěšné a dobře organizované všeobecné volby, které vycházely z volební reformy v souladu s doporučeními OBSE/ODIHR;

    46.

    		 vítá skutečnost, že Albánie postupuje plně v souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, což je jasným signálem toho, že tato země je odhodlaná nastoupit cestu do EU. Albánie pokračovala v konstruktivním dialogu se sousedními zeměmi, nadále se angažovala v řadě iniciativ regionální spolupráce a rovněž v roce 2020 úspěšně předsedala OBSE;

    47.

    		 zdůrazňuje, že provádění komplexní reformy soudnictví přineslo první výsledky u ústavního soudu a vrchního soudu. Vítá rozšíření mandátu prověřovacích institucí;

    48.

    		 vítá, že byl posílen boj proti korupci i potírání organizované trestné činnosti, mimo jiné posílením spolupráce s členskými státy EU a Europolem. Připomíná však, že je naléhavě nutné bojovat proti sítím obchodu s drogami;

    49.

    		 vyzývá Albánii, aby pokračovala v reformě své územní správy a konsolidovala ji v rámci širšího programu zaměřeného na zvýšení decentralizace, posílení místní fiskální autonomie a zlepšení kapacity obcí;

    50.

    		 naléhá na Albánii, aby rychle přijala a provedla dosud neschválené předpisy o právech menšin, zejména pokud jde o sebeurčení a používání menšinových jazyků, a to v souladu s evropskými normami a se zapojením všech příslušných zúčastněných stran, a zvýšila kapacity Státního výboru pro národnostní menšiny;

    51.

    		 vyzývá k dalšímu posílení úlohy Poradní rady pro ústřední a místní samosprávu v Albánii. Tato rada je dobrým příkladem institucionalizace úlohy orgánů místní správy při tvorbě veřejných politik;

    52.

    		 vítá přijetí zákona o sčítání lidu a se zájmem očekává, že příští sčítání lidu proběhne hladce, zcela transparentně, se zapojením všech příslušných zúčastněných stran a v souladu s mezinárodními normami;

    53.

    		 doporučuje zřídit smíšený poradní výbor s Albánií, a navrhuje tedy, aby albánská vláda za tímto účelem podala žádost a Rada stabilizace a přidružení přijala příslušné prohlášení;

    54.

    		 vyzývá Albánii, aby transparentně a po konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami pokračovala v současném úsilí o provedení komplexní pozemkové reformy a o konsolidaci vlastnických práv a řešila mj. případy padělání dokumentů a urychlila rovněž proces registrace a náhrad;

    SEVERNÍ MAKEDONIE

    55.

    		 vítá, že celkový výsledek reforem v rámci příprav Severní Makedonie na přistoupení k EU je pozitivní a umožňuje další pokrok. Vzhledem k těmto výsledkům by měla být přístupová jednání zahájena bez dalšího prodlení, jakmile Rada schválí rámec pro jednání, neboť nedostatečný pokrok oslabuje věrohodnost celé politiky rozšíření;

    56.

    		 vítá skutečnost, že parlamentní opoziční strany byly soustavně zapojovány do parlamentní činnosti a v některých případech přispěly k přijetí klíčových reformních právních předpisů souvisejících s EU. Vyzývá Severní Makedonii, aby více usilovala o posílení úlohy Parlamentu jakožto fóra pro konstruktivní politický dialog, zejména co se týče programu reforem EU;

    57.

    		 vyjadřuje znepokojení nad tím, že při rozhodování o rozšíření přistupuje Rada k Severní Makedonii a Albánii společně, což je podle VR nejen nespravedlivé, ale je to i v rozporu se záměrem samotné EU posuzovat vývoj v přistupujících zemích individuálně. Vyzývá zúčastněné strany, aby dosáhly dohody, která umožní zahájit jednání. Důrazně podporuje, aby se první mezivládní konference s oběma kandidátskými zeměmi konaly co nejdříve;

    58.

    		 vyzývá k posílení administrativních a technických kapacit operačních struktur odpovědných za řízení finančních prostředků EU, a to jak na ústřední, tak na místní úrovni, zejména v oblasti dopravy, transformace energetiky a ekologické transformace;

    59.

    		 vítá úsilí, které bylo vynaloženo v oblasti regionální spolupráce a díky němuž si mohla Severní Makedonie zachovat dobré vztahy se sousedními zeměmi a i nadále se aktivně účastnit regionálních iniciativ. Připomíná, že je důležité dosáhnout hmatatelných výsledků a v rámci procesu rozšíření v dobré víře provádět Prespanskou dohodu s Řeckem;

    60.

    		 vítá, že Severní Makedonie dosáhla v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky 96 % souladu, a rovněž vítá její aktivní účast na misích EU pro řešení krizí;

    BOSNA A HERCEGOVINA

    61.

    		 vyjadřuje znepokojení nad omezeným pokrokem Bosny a Hercegoviny, pokud jde o klíčové reformy nezbytné k tomu, aby tato země dosáhla statusu kandidátské země;

    62.

    		 znovu potvrzuje, že Bosna a Hercegovina není dostatečně připravena plnit závazky vyplývající z členství v EU, a proto musí výrazně urychlit proces přijímání acquis EU. Připomíná, že dosud nebyl přijat vnitrostátní program pro provádění acquis EU ve vnitrostátním právu;

    63.

    		 je hluboce znepokojen iniciativami Republiky srbské, které směřují k vystoupení z ozbrojených sil, soudnictví a daňového systému Bosny. Vyjadřuje silnou podporu územní celistvosti této země;

    64.

    		 vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby provedla rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a změnila volební zákon tak, aby všechny tři konstitutivní národy mohly být legitimně zastoupeny ve státních orgánech a aby všichni občané mohli být voleni do všech orgánů;

    KOSOVO

    65.

    		 vyzývá členské státy, aby v souladu s doporučeními Komise a pozitivními doporučeními EP, jež VR důrazně podporuje, uvolnily vízový režim;

    66.

    		 zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout komplexní a právně závazné dohody o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem, aby obě země mohly pokročit ve svém vlastním směřování k EU. Vyzývá EK, aby soustavně hledala řešení, jež by v Kosovu umožnilo zřídit sdružení srbských obcí se srbskou většinou;

    67.

    		 vítá skutečnost, že v srpnu 2021 byl přijat strategický a akční plán pro budování právního státu, který stanoví hlavní problémy z hlediska posílení právního státu;

    68.

    		 připomíná důležitost legislativních reforem, jejichž prostřednictvím by bylo zajištěno jasné rozdělení pravomocí a rozdělení finančních prostředků mezi ústřední a místní orgány;

    69.

    		 znovu opakuje, že pevně doufá, že budou bezodkladně provedeny a dodržovány veškeré dohody, které byly v minulosti uzavřeny. Obě strany by se rovněž měly vyvarovat kroků, které narušují stabilitu, a rétoriky, jež nepřispívá k dialogu;

    TURECKO

    70.

    		 s politováním bere na vědomí pokračující závažné zhoršování stavu demokracie v Turecku v základních oblastech evropského acquis, výrazné zhoršení v prosazování a posilování lidských práv, právního státu a základních svobod, které jsou důležitými základními hodnotami Evropské unie. Zdůrazňuje, že nový akční plán v oblasti lidských práv sice v zásadě představuje vítanou iniciativu, avšak neobsahuje žádné konkrétní kroky k nápravě nejnaléhavějších problémů v této oblasti, a je tady třeba vyvinout v tomto směru účinné úsilí;

    71.

    		 znovu opakuje, že pevně doufá, že budou bezodkladně provedeny a dodržovány veškeré dohody, které byly v minulosti uzavřeny. Vyzývá Turecko, aby se zdrželo obnovených provokací nebo jednostranných akcí, které jsou v rozporu s mezinárodním právem, a vyvarovalo se kroků, které narušují stabilitu, a rétoriky, jež nepřispívá k dialogu;

    72.

    		 znovu vyjadřuje znepokojení nad celkovým oslabením účinných brzd a protivah v politickém systému a odsuzuje pokračující praxí propouštění zvolených starostů a jejich nahrazování důvěrníky jmenovanými vládou, jakož i zatýkání dalších místních zástupců. Vyzývá Turecko, aby v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy a doporučeními Benátské komise zrušilo opatření, která brání fungování místní demokracie a škodí celkovému demokratickému klimatu jak na regionální, tak na místní úrovni. Turecko by také mělo intenzivněji spolupracovat s Radou Evropy a jejími příslušnými subjekty a orgány, zabývat se jejich klíčovými doporučeními, v plném rozsahu provést Evropskou úmluvu o lidských právech a další mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, jichž je Turecko smluvní stranou, a vykonávat všechny rozsudky Evropského soudu pro lidská práva v souladu s článkem 46 EÚLP. Vyzývá Turecko, aby opět přistoupilo k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí;

    73.

    		 uznává významné úsilí Turecka v oblasti migrace, jelikož tato země poskytuje útočiště více než 4 milionům osob a řeší jejich potřeby. Vyzývá Turecko, aby zajistilo úplné a nediskriminační provádění prohlášení EU a Turecka z roku 2016, i ve vztahu ke Kyperské republice, včetně jeho povinnosti přijmout veškerá nezbytná opatření, která zabrání vzniku nových námořních nebo pozemních tras pro nelegální migraci z Turecka do EU, a aby spolupracovalo se sousedními státy. Dále vyzývá k plnému a účinnému provedení dohody mezi EU a Tureckem o zpětném přebírání osob ve vztahu ke všem členským státům. Nezbytnou zůstává spolupráce v oblastech spravedlnosti a vnitřních věcí se všemi členskými státy EU. Konstatuje, že nebude akceptovat žádné snahy třetích zemí využívat migranty k politickým účelům;

    74.

    		 vyzývá k plnému respektování svrchovanosti všech členských států EU. Odsuzuje jednostranné kroky Turecka ve Varoše a je i nadále odhodlán dosáhnout komplexního urovnání kyperské otázky v rámci OSN a v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN. Vyzývá Turecko, aby pokročilo v normalizaci vztahů s Kyperskou republikou;

    75.

    		 bere na vědomí ratifikaci Pařížské dohody tureckým parlamentem. Zdůrazňuje, že do vytváření politik týkajících se této oblasti je důležité zapojit místní orgány. Vítá zmírnění napětí ve východním Středomoří poté, co Turecko pozastavilo nezákonnou těžbu uhlovodíků v námořních zónách Kypru, přičemž zdůrazňuje, že je třeba tento stav zachovat. Vyzývá Turecko, aby respektovalo svrchovanost všech členských států EU, a zejména Řecka a Kypru, nad jejich teritoriálními vodami a vzdušným prostorem;

    76.

    		 bere na vědomí, že bylo dosaženo určitého pokroku při urychlení čerpání finančních prostředků z nástroje předvstupní pomoci a při řešení některých strukturálních nedostatků, zejména v oblasti zdrojů, zemědělství a soudržnosti (okruh jednání 5);

    77.

    		 znovu potvrzuje, že je ve strategickém zájmu EU rozvíjet s Tureckem vzájemně prospěšné vztahy založené na spolupráci, a zdůrazňuje, že je důležité zachovat otevřené komunikační kanály, aby bylo možné řešit neshody a zmírnit napětí prostřednictvím dialogu a v souladu s právem EU a mezinárodním právem;

    78.

    		 vyzývá Turecko, aby ve vztahu ke všem členským státům plnilo své povinnosti vyplývající z rámce pro jednání, včetně plného a nediskriminačního provádění dodatkového protokolu k dohodě o přidružení. Znovu opakuje, že zásadním předpokladem je uznání všech členských států. Opětovně poukazuje na výzvu EU určenou Turecku, aby zajistilo postupné sbližování se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou EU a aby prioritně zvrátilo stále nepříznivější trend, a připomíná postoj EU ohledně přistoupení členských států k mezinárodním organizacím. S politováním konstatuje, že se Turecko od Evropské unie nadále vzdaluje, a připomíná předchozí závěry Rady, v nichž se uvádí, že přístupová jednání Turecka se tak v podstatě zastavila a nelze uvažovat o otevření či uzavření žádných dalších kapitol;

    Úloha místních a regionálních orgánů v procesu rozšíření

    79.

    		 zdůrazňuje význam úlohy místních a regionálních orgánů v procesu sbližování s právními předpisy EU a při případném uplatňování pravidel EU. V procesu integrace je třeba posílit spolupráci mezi ústřední a místní úrovní, zejména v oblasti harmonizace právních předpisů, hospodářského a investičního rozvoje, reformy veřejné správy i rozvoje místních veřejných služeb, zemědělství a potravinového zabezpečení, politiky v oblasti klimatu a ekologické transformace, zadávání veřejných zakázek a sociální politiky;

    80.

    		 vítá zahájení hospodářského a investičního plánu pro západní Balkán jako klíčového nástroje na podporu hospodářského oživení a rozvoje těchto zemí. Připomíná, že plán předložený Evropskou komisí představuje třetinu HDP západního Balkánu, čímž posílí vedoucí postavení EU jako dárce. Zdůrazňuje význam včasného a náležitého zapojení místních a regionálních orgánů do jeho provádění;

    81.

    		 vítá, že vstoupilo v platnost nařízení o NPP (NPP III), které poskytuje 9 miliard EUR z celkových investic hospodářského a investičního plánu, jež činí 30 miliard EUR. Vítá, že v nařízení o NPP a v souvisejícím procesu plánování se uznává význam místního rozměru a mezilidských kontaktů. Vyzývá Komisi, aby dále prozkoumala možnost usnadnění spolupráce na ústřední a místní úrovni a přeshraniční spolupráce na místní úrovni, a to i mezi členskými státy a přijímajícími zeměmi, s cílem co nejvíce využít dostupných finančních prostředků;

    82.

    		 zdůrazňuje význam politické plurality v demokratických systémech. V tomto ohledu poukazuje na to, že chybějící politická pluralita nebo odvolávání volených úředníků náležejících k opozičním stranám a jejich zastrašování, k němuž dochází na místní úrovni v některých zemích procesu rozšíření, patří k největším problémům místních demokracií a brání směřování ke členství v EU;

    83.

    		 vyzývá EK, aby vytvořila praktické nástroje na podporu účinného budování kapacit místních a regionálních orgánů na západním Balkáně, a to i prostřednictvím zvláštních tematických programů podpory nebo regionálních projektů technické pomoci a prostřednictvím průběžných výměn, mentorování a vytváření sítí. Rovněž vyzývá EK, aby ve výročních zprávách tyto iniciativy uváděla;

    84.

    		 vítá, že se v samosprávách buduje síť kontaktních osob pro integraci do EU a v zemích procesu rozšíření se koordinují delegace EU. V této souvislosti vybízí ke sdílení osvědčených postupů a získaných poznatků;

    85.

    		 místní a regionální orgány jsou pro úspěšný integrační proces klíčové, a proto má pro všechny země procesu rozšíření zásadní význam reforma místní veřejné správy a budování kapacit. V této souvislosti VR vyzývá EK, aby v zemích procesu rozšíření prozkoumala a případně rozšířila iniciativu na podporu zlepšení správy a řízení veřejného sektoru (SIGMA) na nižší než celostátní úrovně správy;

    86.

    		 vyzývá EK, aby zpřesnila ukazatele pro měření pokroku dosaženého v reformách veřejné správy tím, že do jejich přípravy zapojí místní a regionální orgány;

    87.

    		 vítá dosavadní podporu EK při posilování spolupráce mezi mladými lidmi v zemích západního Balkánu, která má velký význam pro zachování a další rozvoj dobrých sousedských vztahů, včetně podpory iniciativ, jako je Regionální kancelář pro spolupráci mládeže. Rovněž vítá, že finanční prostředky z NPP i nadále prioritně přispívají k účasti mladých lidí;

    88.

    		 zdůrazňuje, že u významných investic do infrastruktury zamýšlených v rámci hospodářského a investičního plánu v oblasti dopravy, energetiky a zelené a digitální infrastruktury by se kromě hlavních sítí měla vždy zohlednit regionální a místní konektivita, aby se zajistilo, že z těchto investic budou mít prospěch občané v místních komunitách.

    V Bruselu dne 29. června 2022.

    předseda Evropského výboru regionů

    Vasco ALVES CORDEIRO

    (1)  Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

    Top