Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Udržitelná recyklace, využívání druhotných surovin a spravedlivá transformace v evropském odvětví železných a neželezných kovů“

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2023/C 140/01)

Zpravodaj:	Anastasis YIAPANIS
Spoluzpravodaj	Michal PINTÉR

Rozhodnutí plenárního shromáždění	20.1.2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny
Přijato v CCMI	9.12.2022
Datum přijetí na plenárním zasedání	24.1.2023
Plenární zasedání č.	575
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	183/0/2

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV konstatuje, že většímu využívání druhotných surovin brání nedostatek vysoce kvalitních druhotných surovin a ceny, které neobstojí v konkurenci, a požaduje zavedení vhodných politik a možností financování s cílem vybudovat zcela nová recyklační zařízení a modernizovat stávající zařízení, pokud jde o jejich technologie. Výbor se domnívá, že by v rámci celého hodnotového řetězce recyklace a pro nové oběhové obchodní modely měly být zavedeny daňové úlevy a daňové pobídky, se zvláštním důrazem na významnou úlohu, kterou při transformaci hrají malé a střední podniky a začínající podniky.

1.2.

EHSV vyzývá k přijetí dalších politik, které by podporovaly a financovaly výzkum a vývoj v procesu nahrazování kritických surovin, snižování spotřeby zdrojů, zvyšování účinnosti výrobků a zlepšování monitorování, řízení rizik a správy EU v oblasti kritických surovin.

1.3.

Výbor vítá, že v únoru 2021 byla zahájena činnost Globální aliance pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů (1) (GACERE), a domnívá se, že členská základna této organizace by měla být rozšířena.

1.4.

EHSV se domnívá, že v zájmu podpory udržitelného rozvoje a spravedlivé transformace by ve všech členských státech měly být dále rozvíjeny cílené politiky a veřejné investice.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že je stále více zapotřebí pracovníků, kteří se specializují na recyklaci, navrhování a výrobu výrobků s prodlouženou životností, nakládání s odpady a pokročilé metody třídění. Při provádění a monitorování mechanismu pro spravedlivou transformaci hrají mimořádně důležitou úlohu sociální partneři a organizace občanské společnosti působící v oblasti průmyslu a Výbor vyzývá k intenzivnějšímu dialogu a užší spolupráci mezi evropskými a vnitrostátními orgány veřejné správy a průmyslovými subjekty.

1.6.

EHSV se domnívá, že by v rámcové směrnici o odpadech měla být stanovena příslušná kritéria pro dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství, která by následně měla být harmonizována v rámci EU.

1.7.

Vývoz odpadů by měl být povolen pouze tehdy, jsou-li v cílové zemi plně dodržovány environmentální a sociální normy, přičemž existují spolehlivé a účinné kontrolní postupy, do nichž jsou zapojeni sociální partneři a příslušné nevládní organizace. Výbor vyzývá k přísnému sledování problematiky klasifikace a k zavedení vhodných a účinných ochranných postupů pro pozastavení vývozu v případě, že požadované podmínky nejsou splněny. EHSV dále vyzývá Parlament a Radu, aby uplatňovaly stejná přísná kritéria, pokud jde o environmentální závazky týkající se vyváženého odpadu, jak pro země OECD, tak pro země, které nejsou členy OECD.

1.8.

Výbor upozorňuje na problém nelegálního vývozu šrotu z Evropy a podezřelého zpětného dovozu zboží vyrobeného mimo EU a vyzývá k přísnějším hraničním kontrolám.

1.9.

EHSV se domnívá, že rychlejší postupy pro vnitřně přepravované odpady povedou k lepší oběhovosti železných a neželezných materiálů, což zvýší jejich konkurenceschopnost a sníží jejich emise skleníkových plynů.

1.10.

Vzhledem k tomu, že koncepce recyklovatelnosti výrobků je klíčem ke zvýšení oběhovosti a dostupnosti vysoce kvalitních druhotných surovin, požaduje EHSV, aby bylo využívání recyklovatelných surovin a vedlejších produktů uznáno v rámci nařízení o ekodesignu udržitelných produktů. Pro konkurenceschopnost evropského průmyslu bude stále důležitější prodloužení životnosti výrobků.

1.11.

EHSV se domnívá, že zavedení minimálních požadavků na environmentální udržitelnost a sociálních požadavků do nařízení o stavebních výrobcích ve spojení s označováním a tržními pobídkami by vytvořilo rovné podmínky pro udržitelné výrobky.

1.12.

Zapojení odborníků z daného odvětví a dalších příslušných zúčastněných stran má zásadní význam pro zajištění toho, aby byly na všech úrovních navrhování výrobků zavedeny zásady oběhovosti, a Výbor se domnívá, že je třeba posílit investice do výzkumu a vývoje a partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytovat za tímto účelem finanční podporu.

1.13.

EHSV se domnívá, že zelené veřejné zakázky hrají zásadní úlohu při urychlování vzorců oběhového hospodářství a podpoře udržitelnosti, a je přesvědčen, že harmonizovaná normalizace stavebních výrobků v EU by poskytla soudržný rámec a omezila roztříštěnost v členských státech.

1.14.

EHSV vítá záměr Komise podpořit řadu legislativních návrhů týkajících se zlepšení opravitelnosti a recyklovatelnosti výrobků, prodloužení životního cyklu výrobků, zavedení označování energetickými štítky a poskytování dostupných opravárenských služeb pro spotřebitele.

1.15.

Výbor se domnívá, že recyklovatelnost obalových materiálů by měla být prostřednictvím ekologicky upravených poplatků zohledněna v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce.

2.   Úvodní připomínky

2.1.

Evropská komise ve svém sdělení Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy (2) zdůraznila, že energeticky náročná průmyslová odvětví jsou pro evropské hospodářství nepostradatelná a je třeba je podporovat, aby se vytvořily nové trhy pro klimaticky neutrální a oběhové produkty, jako je ocel. Rovněž uvedla, že přechod EU ke klimatické neutralitě by mohl změnit stávající závislost na fosilních palivech na závislost na surovinách dovážených ze zahraničí.

2.2.

Pandemie COVID-19 jasně ukázala křehkost evropských dodavatelských řetězců a závislost na cizích zemích v oblasti strategických surovin. Nedostatky stále přetrvávají a zdá se, že EU není schopna zvýšit odolnost hodnotových řetězců a lépe je připravit na možné budoucí otřesy v rámci souběžné transformace.

2.3.

Podle Mezinárodní energetické agentury vzroste do roku 2050 poptávka po nerostných surovinách šestinásobně. Vzhledem k tomu, že primární suroviny jsou v EU omezené a často nedostupné, je třeba se zaměřit na zvýšení recyklačních kapacit a zlepšení schopností v této oblasti a na vytvoření skutečného trhu s druhotnými surovinami.

2.4.

EU, členské státy a průmyslové subjekty musí v rámci svého úsilí o dosažení cílů stanovených v Zelené dohodě pro Evropu zároveň zajistit, aby nebyla ohrožena konkurenceschopnost průmyslu, jeho hodnotových řetězců, zaměstnanců ani společnosti jako celku. Proto je třeba aktualizovat evropský recyklační řetězec od odpadu až po nové konečné výrobky a zaměřit se na účinnou a udržitelnou recyklaci, mimo jiné podporou metodiky průmyslové symbiózy.

3.   Oběhovost, opětovné použití a recyklace, dostupnost druhotných surovin

3.1.

EU usiluje o transformaci svého hospodářství, aby udržitelnější a oběhovější, což by mohlo vést k vytvořením dalších 700 000 pracovních míst (3). Ačkoli v případě některých materiálů, jako je železo, zinek nebo platina, dosahují výsledky maximálních možných hodnot, v případě kritických surovin, jako jsou vzácné zeminy, gallium či iridium, je příspěvek druhotných surovin spíše okrajový. Odhaduje se, že každá tuna recyklované oceli zabrání tomu, aby se do atmosféry dostalo 1,5 tuny emisí CO2. EHSV konstatuje, že většímu využívání druhotných surovin brání nedostatek vysoce kvalitních druhotných surovin, jejich všeobecná nedostupnost a ceny, které neobstojí v konkurenci.

3.2.

Ruská invaze na Ukrajinu zvýšila tlak na dodávky surovin pro průmysl EU a podpora recyklace nebude stačit k tomu, aby byla poptávka po surovinách do budoucna uspokojena. EHSV proto vyzývá k přijetí dalších naléhavých opatření s cílem podpořit a financovat výzkum a vývoj v oblasti nahrazování kritických surovin, snižování spotřeby zdrojů, zlepšování účinnosti výrobků atd. EHSV vítá komplexní přístup obsažený v návrhu evropského aktu o kritických surovinách, který předložila EK, a má za to, že je nezbytné zlepšit monitorování, řízení rizik a správu EU v této oblasti. Kromě toho se Výbor domnívá, že vnější činnost EU v oblasti kritických surovin by měla být posílena prostřednictvím cílených strategických partnerství se třetími zeměmi, dvoustranných/regionálních obchodních dohod a jednání, odvětvových dohod, rozvojové spolupráce a mnohostranných iniciativ.

3.3.

EU, která stojí v čele boje proti změně klimatu, by měla být schopna zpracovávat odpady vzniklé na jejím území, a nikoli je vyvážet. Vývoz železného kovového odpadu (železného a ocelového šrotu) se však v roce 2021 ve srovnání s rokem 2015 zvýšil o 113 % a dosáhl 19,5 milionu tun, což představuje více než polovinu (59 %) veškerého vývozu odpadu z EU. EHSV upozorňuje na problém nelegálního vývozu šrotu z Evropy a podezřelého zpětného dovozu zboží vyrobeného mimo EU.

3.4.

V souvislosti s rostoucími cenami energie a surovin EHSV zdůrazňuje, že recyklace znamená ve srovnání s procesem těžby surovin výrazné snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů. Výbor by uvítal, kdyby byly přijaty politiky zaměřené na výstavbu nových recyklačních zařízení a technologickou modernizaci těch stávajících, a to i prostřednictvím národních plánů pro oživení a odolnost. EHSV se domnívá, že je třeba zavést daňové pobídky na podporu nových oběhových obchodních modelů v rámci hodnotových řetězců, přičemž zvláštní důraz by se měl klást na důležitou úlohu, kterou na cestě k transformaci sehrávají malé a střední podniky a začínající podniky.

3.5.

Výbor vítá, že v únoru 2021 byla zahájena činnost Globální aliance pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů, přičemž se jedná o alianci vlád, které budou spolupracovat na zlepšení oběhovosti a zajištění spravedlivé transformace. EHSV se domnívá, že členská základna této instituce by měla být rozšířena, neboť k zajištění udržitelného hospodaření s přírodními zdroji je zapotřebí zvýšeného celosvětového úsilí.

4.   Spravedlivá transformace

4.1.

Při ekologizaci a digitalizaci našich hospodářství se některé regiony a odvětví potýkají se specifickými sociálně-ekonomickými obtížemi, přičemž odvětví metalurgie se navíc potýká také s výzvami v oblasti zaměstnanosti a dovedností. Podniky a pracovníci v EU potřebují větší podporu, aby se dokázali vyrovnat s požadavky nových obchodních modelů a byli lépe připraveni na budoucí výzvy a příležitosti. Navíc nesmí při přechodu na oběhové hospodářství dojít žádnému zhoršení pracovních podmínek. Výbor se domnívá, že v zájmu podpory udržitelného rozvoje a spravedlivé transformace by ve všech členských státech měly být dále rozvíjeny cílené politiky a veřejné investice.

4.2.

EHSV podpořil přijetí mechanismu pro spravedlivou transformaci v rámci investičního plánu Zelené dohody pro Evropu a považuje jej za zásadní nástroj k zajištění toho, aby při přechodu na klimaticky neutrální hospodářství nebyl nikdo opomenut. Významným krokem vpřed bylo přijetí Fondu pro spravedlivou transformaci (první pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci).

4.3.

EHSV se domnívá, že sociální partneři, organizace občanské společnosti a průmyslové organizace hrají mimořádně důležitou úlohu při provádění a monitorování mechanismu pro spravedlivou transformaci a při zvyšování povědomí orgánů veřejné správy o zvláštních potřebách občanů i podniků. Výbor by uvítal intenzivnější dialog a spolupráci mezi evropskými a vnitrostátními veřejnými orgány, průmyslovými subjekty a příslušnými nevládními organizacemi činnými v oblasti průmyslu.

4.4.

Sociální partneři na všech úrovních hrají velmi důležitou úlohu při jednání o strategiích spravedlivé transformace v rámci rad zaměstnanců nebo jiných příslušných orgánů pro sociální dialog. Mají nejlepší předpoklady k tomu, aby mapovali vytváření a zánik pracovních míst a analyzovali a předvídali budoucí potřeby v oblasti vzdělávání a prohlubování dovedností pracovní síly. V současné době je nejvíce zapotřebí pracovníků, kteří se specializují na recyklaci, navrhování a výrobu výrobků s prodlouženou životnosti, nakládání s odpady a pokročilé metody třídění.

5.   Odpady, rámcová směrnice o odpadech a nařízení o přepravě odpadů

5.1.

Odpady jsou velmi cenné z hlediska zpětného získávání druhotných surovin, přispívají k oběhovému hospodářství EU a Zelené dohodě pro Evropu, snižují závislost na dovážených primárních surovinách a šetří přírodní zdroje a zároveň omezují spotřebu energie potřebné k těžbě a zpracování primárních surovin v Evropě a snižují emise CO2 v odvětví železných a neželezných kovů.

5.2.

Pro domácnosti i průmysl je důležitá připravovaná revize rámcové směrnice EU o odpadech, jejímž cílem je zvýšit ochranu životního prostředí a veřejného zdraví před účinky nakládání s odpady, snížit objem odpadů, zvýšit míru jejich opětovného použití a zlepšit tříděný sběr s cílem podpořit přípravu k opětovnému použití a kvalitní recyklaci.

5.3.

EHSV se domnívá, že by v rámcové směrnici o odpadech měla být stanovena příslušná kritéria pro dosažení ambiciózních cílů Zelené dohody pro Evropu a akčního plánu pro oběhové hospodářství, která by následně měla být harmonizována v rámci EU. Výbor je přesvědčen, že je třeba zajistit soudržnost s ostatními právními předpisy, zejména s nařízením o ekodesignu udržitelných produktů a právními předpisy členských států EU, aby se předešlo nejasnostem, zdvojování a překrývání.

5.4.

Zvýšené objemy vnitřně přepravovaného odpadu a rychlejší postupy povedou k větší domácí recyklaci železných a neželezných materiálů, což zvýší jejich konkurenceschopnost a pomůže jim snížit emise skleníkových plynů. Kromě toho EK odhaduje, že v odvětví recyklace a opětovného použití bude vytvořeno 9 000 až 23 000 nových pracovních míst.

5.5.

EHSV již dospěl k závěru, že „vývoz vysoce kvalitního recyklovatelného odpadu ohrožuje udržitelnost EU a oslabuje její konkurenceschopnost na mezinárodním poli tím, že poskytuje cenné zdroje vnějším konkurentům“ (4). Aby bylo možné plně využít zvýšeného objemu vnitřního odpadu, požaduje Výbor zavedení možností financování výzkumu a vývoje v oblasti objevování špičkových technologií pro opětovné použití a recyklaci a pro rozvoj nejmodernějších zařízení na zpracování a recyklaci odpadu.

5.6.

Vývoz odpadů z EU by měl být povolen pouze tehdy, jsou-li environmentální a sociální normy v cílové zemi rovnocenné normám v EU a jsou-li v této zemi plně dodržovány. Je třeba zabránit nedovolenému vývozu šrotu, a to zpřísněním kontrol na hranicích EU, přičemž vyvážený odpad by měl podléhat přísnějším pravidlům transparentnosti a měly by být zveřejňovány související informace o nakládání s ním a o dodržování norem. EHSV vítá, že Komise navrhuje provádět v externích zařízeních pro nakládání s odpady a na úrovni jednotlivých zemí audity třetími stranami, a již vyzval k tomu, aby „do auditů byli zahrnuti sociální partneři a příslušné nevládní organizace“ (5).

5.7.

Výbor se domnívá, že by měla být zavedena zvláště přísná kontrola problematiky klasifikace pro případ, že by se vývozci odpadu pokoušeli překlasifikovat svůj současný vývoz odpadu na vývoz odpadu, který přestává být odpadem. Takové riziko by mohlo naprosto ohrozit celou reformu vývozu odpadů, kterou navrhuje Komise.

5.8.

Je třeba upřednostnit a provádět monitorování ex ante nebo účinnou kontrolu ex post místních podmínek a předpisů týkajících se zpracování odpadu. EHSV vyzývá k zavedení vhodných a účinných ochranných postupů pro pozastavení vývozu v případě, že požadované podmínky nejsou splněny.

5.9.

EHSV požaduje zkrácení přechodného období pro uplatňování revidovaného nařízení o přepravě odpadů na dva roky. Navrhovaná třicetidenní lhůta, v níž mohou příslušné tranzitní orgány vznést odůvodněné námitky proti plánované přepravě odpadů určených k využití, by měla být zkrácena na deset dnů, aby se zajistila funkčnost a zabránilo se zbytečným prodlevám. EHSV dále požaduje zavést pro tyto orgány jasné omezení, které by jim zabránilo vznést proti téže přepravě námitky více než jednou.

5.10.

EHSV vyzývá Parlament a Radu, aby v zájmu zajištění ekologické vyváženosti uplatňovaly stejná přísná kritéria, pokud jde o environmentální závazky týkající se vyváženého odpadu, jak pro země OECD, tak pro země, které nejsou členy OECD.

5.11.

Nedostatky ve stávajících postupech prosazování nařízení o přepravě odpadů vedly k nárůstu přepravy nedovoleného odpadu organizovanými zločineckými skupinami, která se odhaduje na 30 % veškeré přepravy odpadů v Evropě (6). EHSV podporuje prosazování kontrolních a vyšetřovacích postupů a vyzývá k plné spolupráci mezi členskými státy a EU v souladu s novou strategií EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025 (7).

5.12.

V boji proti nedovolené přepravě odpadů hrají důležitou úlohu průmyslové subjekty a nevládní organizace. Údaje, které nemají důvěrnou povahu, by měly být zpřístupněny všem zúčastněným stranám, neboť větší transparentnost pomůže omezit nedovolenou přepravu odpadů.

6.   Ekodesign

6.1.

EHSV se domnívá, že k dosažení ambiciózních cílů EU stanovených v Zelené dohodě pro Evropu a v akčním plánu pro oběhové hospodářství je zapotřebí zpřísnit právní předpisy o ekodesignu udržitelných produktů. Nařízení o ekodesignu udržitelných produktů představuje pro výrobce v EU příležitost, jak pomocí společné metody posuzování odlišit své výrobky od těch, které si vedou hůře. Zapojení odborníků z daného odvětví a dalších příslušných zúčastněných stran hodnotového řetězce je nezbytné k zajištění toho, aby se oběhovost uplatňovala na všech fázích navrhování výrobků, a splňovaly tak požadavky týkající se předcházení vzniku odpadů a minimálního obsahu recyklovaného materiálu.

6.2.

EHSV požaduje, aby byly do definice udržitelnosti zahrnuty i sociální aspekty, a nikoli pouze environmentální požadavky, jak je tomu nyní. Tyto sociální aspekty by měly být v souladu s mezinárodními pracovními normami, jako je respektování sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání.

6.3.

Využívání druhotných surovin a vedlejších produktů by mělo být uznáno v rámci nařízení o ekodesignu udržitelných produktů, neboť druhotné suroviny a vedlejší produkty mohou významně přispět k dosažení cílů politiky EU v oblasti změny klimatu. Stejně tak je pro zvýšení oběhovosti a dostupnosti vysoce kvalitních druhotných surovin klíčové, aby výrobky a materiály, z nichž jsou vyrobeny, byly navrhovány s ohledem na jejich recyklovatelnost.

6.4.

Digitální pas výrobku je důležitým nástrojem pro poskytování relevantních informací o udržitelnosti výrobku zákazníkům a pro ochranu práv duševního vlastnictví výrobců, předcházení zneužívání dat a zabránění lakování nazeleno. Pro poskytování těchto informací na tradičním i online trhu má zásadní význam stabilní, spolehlivá a komplexní databáze.

6.5.

Pro konkurenceschopnost evropského průmyslu bude navíc stále důležitější prodloužení životnosti výrobků, a to zejména proto, že EU je často závislá na třetích zemích. EHSV se domnívá, že je třeba posílit investice do výzkumu a vývoje a partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytovat za tímto účelem finanční podporu.

7.   Nařízení o stavebních výrobcích

7.1.

Spolu s návrhem nařízení o ekodesignu udržitelných produktů nabízí revize nařízení o stavebních výrobcích příležitost stanovit v různých sektorech trhu ve stavebnictví stejně ambiciózní cíle, pokud jde o udržitelnost výrobků. Ačkoli je v návrhu nařízení o stavebních výrobcích uznán význam využívání recyklovaných materiálů, ke snížení závislosti na primárních přírodních zdrojích může stejně tak přispět využívání vedlejších produktů, a proto je třeba je zohledňovat v kritériích pro posuzován výkonnosti výrobku.

7.2.

EHSV se domnívá, že zavedení minimálních požadavků na environmentální udržitelnost a sociálních požadavků ve spojení s označováním a tržními pobídkami by vytvořilo rovné podmínky pro udržitelné výrobky a zajistilo jejich řádné uznání.

7.3.

Kritéria pro zelené veřejné zakázky by měla využívat prahové hodnoty výkonnosti stanovené v nařízení o stavebních výrobcích. EHSV se domnívá, že zelené veřejné zakázky hrají zásadní úlohu při urychlování zavádění modelů oběhového hospodářství, podpoře udržitelnosti a vytváření trhu EU s udržitelnými výrobky. EHSV je přesvědčen, že harmonizovaná normalizace stavebních výrobků v EU zajistí soudržný rámec ve všech členských státech a zároveň zlepší transparentnost, pokud jde o odolnost, opravitelnost, bezpečnost atd.

7.4.

EHSV zdůrazňuje, že metody posuzování, které se v současné době používají ve stavebnictví, nejsou plně harmonizovány a mohou vést k rozdílným výsledkům v rámci EU, a tudíž k nedostatečné srovnatelnosti. Jedním z předpokladů je zlepšení soudržnosti a srovnatelnosti posuzování vlivu stavebních výrobků na životní prostředí. Výbor považuje za pozitivní vývoj v oblasti metodiky pro měření environmentální stopy (8), která může přispět k dosažení těchto cílů.

7.5.

EHSV vítá záměr EK podpořit řadu legislativních návrhů týkajících se zlepšení opravitelnosti výrobků, prodloužení životního cyklu výrobků, zavedení označování energetickými štítky a poskytování dostupných opravárenských služeb pro spotřebitele.

8.   Směrnice o obalech a obalových odpadech

8.1.

Je důležité zajistit, aby všechny obalové materiály uváděné na trh byly recyklovatelné nebo opakovaně použitelné. Při navrhování obalů s ohledem na jejich recyklovatelnost je třeba brát v potaz nejen míru recyklace, ale také schopnost materiálů projít recyklací bez ztráty svých specifických vlastností a míru nahrazení původního materiálu. Pomůže to zajistit vysoce kvalitní recyklaci na konci životnosti. Recyklovatelnost obalových materiálů by měla být prostřednictvím ekologicky upravených poplatků zohledněna v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce.

8.2.

Ačkoli recyklovaný obsah hraje roli při stimulaci poptávky po recyklovaných materiálech, v případě ocelových obalů již existuje dobře fungující trh s druhotnými materiály, přičemž míra recyklace ocelových obalů již přesahuje 84 %. Povinnost zvýšit obsah recyklovaného materiálu by proto ve skutečnosti mohla vést ke zvýšení emisí skleníkových plynů, vedla-li by k nutnosti přepravovat šrot na velké vzdálenosti a odklonit jej od jiných zdrojových toků.

---

(1)  Globální aliance pro oběhové hospodářství a účinné využívání zdrojů.

(2)  EUR-Lex, sdělení Evropské komise – Aktualizace nové průmyslové strategie 2020 COM(2021) 350 final.

(3)  EUR-Lex: Nový akční plán pro oběhové hospodářství – Čistší a konkurenceschopnější Evropa.

(4)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů a o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 (COM(2021) 709 final – 2021/0367 (COD)) (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 95).

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přepravě odpadů a o změně nařízení (EU) č. 1257/2013 a (EU) 2020/1056 (COM(2021) 709 final – 2021/0367 (COD)) (Úř. věst. C 275, 18.7.2022, s. 95).

(6)  Otázky a odpovědi týkající se nových pravidel EU pro přepravu odpadů.

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021–2025.

(8)  Doporučení Komise (EU) 2021/2279 ze dne 15. prosince 2021 o používání metod stanovení environmentální stopy pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 471, 30.12.2021, s. 1).