EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 22.11.2022

COM(2022) 782 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

{SWD(2022) 382 final}

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

týkající se hospodářské politiky eurozóny

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 136 odst. 1 ve spojení s čl. 121 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na závěry Evropské rady,

po konzultaci s Hospodářským a finančním výborem,

po konzultaci s Výborem pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Hospodářské oživení eurozóny po pandemii COVID-19 bylo narušeno řadou vnějších otřesů. Zejména díky rozhodné reakci hospodářské politiky jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU a díky zrušení omezujících opatření zaznamenala eurozóna v letech 2021 a 2022 silný růst HDP, a to o 5,3 % a o 3,2 %. Odolnost prokázal také trh práce, kde by míra nezaměstnanosti měla v roce 2022 dosáhnout rekordně nízké úrovně 6,8 %. Nárůst světových cen energií, zvýšená nejistota a narušení dodavatelského řetězce vyvolané ruskou agresivní válkou proti Ukrajině však způsobily zřetelné zpomalení hospodářské aktivity ve druhé polovině roku 2022 a energetická krize vedla k přehodnocení prognóz na rok 2023 směrem k nižším hodnotám. Celkově by se měl růst HDP v eurozóně v roce 2023 snížit na pouhých 0,3 % a v roce 2024 opět vzrůst na úroveň 1,5 %. Trh s energiemi a ostatní komoditní trhy podněcují inflaci, která se postupem času rozšiřuje i na další položky a v roce 2022 dosáhne hodnoty 8,5 %. Nyní se očekává, že v nadcházejících měsících zůstane inflace zvýšená a v roce 2023 se udrží na úrovni 6,1 %, načež v roce 2024 dojde k jejímu zmírnění. Očekává se, že trhy práce zůstanou silné, neboť poptávka po pracovní síle zůstává vysoká. Vzhledem k tomu, že velká část podniků stále hlásí nedostatek pracovních sil, nezaměstnanost by se měla v příštím roce zvýšit jen mírně a v roce 2024 by se měla opět snížit. Současně se očekává, že růst nominálních mezd se v roce 2023 zvýší, ale zůstane pod úrovní inflace, což povede k oslabení kupní síly domácností. V této souvislosti se přebytek běžného účtu eurozóny snížil v souladu se silně se zhoršující energetickou bilancí a do budoucna je pravděpodobné, že nominální snížení hodnoty eura vůči americkému dolaru a některým dalším měnám, k němuž dochází od druhé poloviny roku 2021, bude vzhledem k vysokým nákladům na energie představovat pouze mírný stimul pro konkurenceschopnost.

(2)Zhoršení makroekonomických podmínek a velké rozdíly v cenách mezi členskými státy představují pro příjmovou konvergenci a konvergenci hospodářského cyklu v eurozóně velkou výzvu. Ačkoli pandemie COVID-19 vedla k hlubokým, třebaže převážně přechodným rozdílům v makroekonomické výkonnosti, její dopad na synchronizaci hospodářského cyklu byl pouze omezený a dočasný. V rámci eurozóny s sebou energetická krize přináší nové heterogenní makroekonomické dopady. V důsledku rozdílů mezi jednotlivými zeměmi týkajících se skladby zdrojů energie a politik ke zmírnění dopadů energetického šoku se v eurozóně objevily velké rozdíly v celkové a jádrové míře inflace. Vyšší ceny energií a tlaky v rámci dodavatelského řetězce mají na zpracovatelský průmysl a služby v jednotlivých členských státech eurozóny nerovnoměrný dopad a mohou vést k rozkolísání relativní konkurenceschopnosti. Zatímco dostupné ukazatele naznačují, že rozdíly v konkurenceschopnosti v rámci eurozóny byly dosud jen mírné, rozdíly v saldech běžných účtů se v eurozóně v poslední době především v důsledku zhoršujících se energetických bilancí prohloubily.

(3)Pro zajištění vhodné politické reakce na zhoršující se hospodářský výhled a vysokou inflaci je zapotřebí, aby měnová a fiskální politika byly vhodně kalibrované a soudržné. Normalizace měnové politiky musí řešit vysokou a různorodou inflaci a zároveň se vypořádat s možnými riziky neopodstatněné, neuspořádané dynamiky trhu, která představuje vážnou hrozbu pro transmisi měnové politiky v celé eurozóně. V současné situaci by rozsáhlá fiskální expanze na podporu poptávky dále podpořila inflační tlak, a to v době, kdy je veřejný dluh v několika členských státech eurozóny mimořádně vysoký. Proto je třeba, aby fiskální politiky byly v jednotlivých členských státech náležitě rozlišeny podle hospodářské a fiskální situace, jak doporučila Rada v červenci 2022. 3 Rovněž je třeba, aby byly připraveny přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Současně je nutné přijmout cílená a dočasná fiskální opatření na podporu zranitelných osob a podniků, a to i s ohledem na zachování pracovních míst a lidského kapitálu, a zároveň zachovat cenové signály a poskytnout pobídky ke snížení spotřeby energie. Zásadní úlohu má i nadále úzká koordinace politických reakcí mezi členskými státy. Při řešení sociálních dopadů vysoké inflace hrají významnou roli také politiky v oblasti trhu práce a sociální politiky. Průměrné mzdy v roce 2022 nedrží krok s vývojem inflace. Do budoucna je třeba vývoj mezd pečlivě vyvažovat, aby byla chráněna kupní síla zaměstnanců (a to zejména zaměstnanců s nízkými mzdami) a zároveň se zabránilo riziku, že mzdy budou přiživovat inflaci a prohlubovat vznikající rozdíly v konkurenceschopnosti v rámci eurozóny i ve světě. Díky aktivnímu zapojení sociálních partnerů se daří identifikovat problémy, včetně specifických výzev, s nimiž se potýká měnová unie, zlepšují se politická řešení a je zajištěno širší přijetí agendy hospodářské a sociální politiky. Ke snižování inflace mohou přispět také politiky na straně nabídky, a to urychlením budování alternativních zdrojů energie, posilováním hospodářské soutěže, lepším přidělováním zdrojů a podporou růstu produktivity. Soustavně sledovat je třeba i rizika ohrožující finanční stabilitu.

(4)Klíčovými nástroji pro posílení odolnosti eurozóny a podporu konvergence jsou Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti. Provádění Nástroje pro oživení a odolnost v členských státech eurozóny pokračuje úspěšně, neboť v rámci předběžného financování a po splnění milníků a cílů bylo vyplaceno více než 128 miliard EUR. Od vypuknutí pandemie COVID-19 bylo v rámci programů politiky soudržnosti členským státům eurozóny vyplaceno více než 82 miliard EUR. Nástroj pro oživení a odolnost a fondy politiky soudržnosti přispívají k prioritám politiky eurozóny několika způsoby: jednak podporují hospodářskou činnost prostřednictvím dodatečných investic, jednak v dlouhodobějším horizontu mají plánované investice a strukturální reformy podpořit zelenou a digitální transformaci a zároveň stimulovat vyšší růst produktivity a potenciálního produktu. Velká část investic a reforem prováděných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost má význam pro provádění politických priorit eurozóny stanovených v předchozích doporučeních pro eurozónu. Pro udržení tempa reforem je proto nezbytné pokračovat v provádění plánovaných reforem a investic podle plánovaného harmonogramu.

(5)S cílem zajistit konzistentní reakci hospodářské politiky na úrovni EU jsou v roční analýze udržitelného růstu 4 nastíněny klíčové politické priority a hlavní směry pro nadcházející rok. Roční analýza udržitelného růstu je v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a je strukturována na základě čtyř rozměrů konkurenceschopné udržitelnosti: environmentální udržitelnost, spravedlnost, produktivita a makroekonomická stabilita. Zpráva mechanismu varování 5 předkládá analýzu Komise týkající se možných makroekonomických nerovnováh, které mohou bránit řádnému fungování ekonomik členských států, hospodářské a měnové unie a Unie jako celku.

(6)Prudký nárůst inflace v uplynulém roce si vyžádal rychlou úpravu nastavení měnové politiky ve světě. Evropská centrální banka (ECB) zahájila normalizaci měnové politiky, aby zajistila včasný návrat inflace ke střednědobému 2% cíli. Zároveň uvedla, že normalizace úrokových sazeb bude pokračovat s ohledem na vývoj ekonomických údajů. Na nedávném prudkém nárůstu inflace se významně podílí omezení nabídky a rozdíly v míře inflace znesnadňují provádění měnové politiky. Předpokladem pro to, aby měnová politika mohla plnit svůj mandát, je rovnoměrná transmise nastavení měnové politiky v celé eurozóně.

(7)Orientace fiskální politiky eurozóny, měřená jako změna čistých primárních výdajů v poměru k průměrnému potenciálnímu růstu, by měla být v roce 2022 expanzivní a v roce 2023 víceméně neutrální, což je podmíněno plánovaným zrušením opatření v oblasti energetiky. V roce 2023 by se fiskální politika měla vyvarovat zesílení inflačních účinků současných výkyvů v oblasti dodávek a jak na vnitrostátní úrovni, tak pro eurozónu jako celek platí, že obecný fiskální impuls pro hospodářství není opodstatněný. Tato výzva je obzvláště palčivá pro členské státy, které čelí vysoké míře jádrové inflace, a to i vzhledem k vážným hospodářským a sociálním potížím způsobeným snižováním kupní síly zaměstnanců, zejména těch s nízkými mzdami. Fiskální politika by navíc měla zůstat obezřetná a kombinovat vyšší investice s kontrolou růstu čistých primárních běžných výdajů. V této souvislosti je očekávaný další nárůst čerpání z Nástroje pro oživení a odolnost a státem financovaných investic ve všech členských státech v souladu s potřebou rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti. Pružnost fiskální politiky by zároveň mohla pomoci lépe reagovat na vysokou nejistotu a silná rizika zhoršení hospodářského výhledu, aniž by přitom ohrozila pobídky k transformaci energetiky. Pandemie COVID-19 zanechala v eurozóně následky v podobě rekordně vysokého zadlužení a očekává se, že veřejný dluh zůstane ve většině členských států eurozóny mnohem vyšší než před pandemií. Zatímco krátkodobá rizika udržitelnosti se do značné míry snížila, střednědobá a dlouhodobá rizika zůstávají v několika členských státech zvýšená a nárůst úrokových sazeb se nakonec promítne do vyššího dluhového zatížení.

(8)V reakci na růst cen energií přijaly členské státy eurozóny opatření, která podle odhadů představují 1,25 % HDP v roce 2022 a až 1 % HDP v roce 2023, přičemž očekávaný pokles závisí na vývoji cen energií a na plánovaném zrušení souvisejících opatření. Dosud přijatá opatření jsou zaměřena především na zmírňování růstu cen a pouze 20 % z nich tvoří cílená příjmová opatření. Je třeba omezit fiskální náklady těchto podpůrných opatření a zároveň zohlednit jejich distribuční dopad na jednotlivé příjmové kategorie, dopad na poptávku po energii, možné narušení jednotného trhu a přelévání negativních dopadů mezi jednotlivými zeměmi. Za tímto účelem je důležité dohodnout se na společném přístupu. Zde může být užitečný dvoustupňový model tvorby cen energií, kdy zranitelní spotřebitelé mohou využívat regulovaných cen až do určité úrovně spotřeby. Kromě dočasných energetických opatření mohou k posílení energetické bezpečnosti a zelené transformace přispět i veřejné investice. Od globální finanční krize trpí eurozóna nízkou úrovní soukromých i veřejných investic. Politické kroky přijaté v reakci na krizi COVID-19 s mimořádnou podporou nástroje NextGenerationEU pomohly udržet úroveň veřejných investic, což mělo pozitivní dopad na potenciální růst, zejména v členských státech s nejvyšším veřejným dluhem. Další veřejné investice, zejména prostřednictvím provádění plánů pro oživení a odolnost, programů politiky soudržnosti a vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, které mají členské státy aktualizovat do června 2023, mají zásadní význam pro udržitelný a soudržný růst a pro dosažení zelené a digitální transformace.

(9)Komise dne 9. listopadu 2022 zveřejnila sdělení o směrech reformy rámce správy ekonomických záležitostí EU 6 s cílem zlepšit účinnost hospodářského dohledu a koordinace politik v Unii. Účelem tohoto sdělení je vymezit zjednodušenou a ucelenou strukturu makrofiskálního dohledu s cílem zajistit udržitelnost dluhu a podpořit udržitelný růst podporující začlenění. Klíčové prvky návrhu se zaměřují na zjednodušení rámce, zvýšení odpovědnosti jednotlivých států a posílení prosazování. Sdělení navrhuje, aby fiskální trajektorie vycházely ze střednědobých fiskálních strukturálních plánů navržených členskými státy ve společném transparentním rámci EU. Tyto plány by v sobě spojovaly fiskální, reformní a investiční závazky, jež by podporovaly udržitelnost dluhu a udržitelný růst a zohledňovaly priority EU a členských států. Přijetí reformních a investičních závazků Radou by umožnilo delší období fiskální korekce. Při zachování referenčních hodnot stanovených ve Smlouvě (3 % HDP pro schodek a 60 % HDP pro dluh) by se rámec opíral o dohled, který by se více zaměřoval na rizika a udržitelnost dluhu. Pokud jde o postup při makroekonomické nerovnováze, sdělení navrhuje rámec více zaměřený na budoucnost, aby bylo možné identifikovat nová rizika již při jejich vzniku. Posouzení, zda existuje nerovnováha, by bylo i nadále založeno na třech kritériích: závažnosti, vývoji a politické reakci. Kritériím vývoje a politické reakce příslušného členského státu by se však při posuzování přikládala větší váha.

(10)Trh práce v eurozóně prokázal díky politické podpoře během krize COVID-19 pozoruhodnou odolnost. V prvním čtvrtletí roku 2022 překonal celkový počet odpracovaných hodin úroveň před pandemií a v průběhu celé první poloviny roku 2022 zaměstnanost nadále rostla, aby ve druhém čtvrtletí roku 2022 dosáhla historicky nejvyšší úrovně a posunula míru nezaměstnanosti na 6,8 %, což je její nejnižší úroveň od vzniku eura. Nadále však zůstává prostor pro zlepšení, pokud jde o integraci žen, mladých lidí, osob se zdravotním postižením a zranitelných skupin na trhu práce. Do budoucna se očekávané zpomalení hospodářské činnosti projeví na vyhlídkách na zaměstnání, neboť míra nezaměstnanosti se v letech 2023 a 2024 mírně zvýší. Není příliš mnoho důkazů o tom, že by krize COVID-19 způsobila strukturální zhoršení problematiky zprostředkovávání zaměstnání. Na trhu práce však mezi jednotlivými členskými státy a odvětvími panují značné rozdíly. Od roku 2019 se nejvíce pracovních míst vytvářelo v oblasti informačních technologií a odborných služeb, zatímco doprava, ubytování a stravování zaznamenaly úbytek pracovních míst. Situace na trzích práce v eurozóně začíná být napjatá a svou roli při tom zřejmě sehrávají demografické změny. Klíčem ke zmírnění současného i budoucího nedostatku kvalifikovaných pracovníků jsou přiměřené a účinné investice do kvalitního vzdělávání a odborné přípravy ve všech věkových kategoriích. Růst mezd se během roku 2022 o něco zvýšil, což vedlo k celkovému nárůstu jednotkových nákladů práce. Celkově však zůstal mírný a očekává se, že zůstane výrazně pod úrovní inflace. Podle prognóz se reálné odměny zaměstnanců v roce 2022 sníží o 2,8 % a v roce 2023 o dalších 0,9 %, načež v roce 2024 část této ztráty vyrovná. Klíčovou roli při zmírňování rizika, že rychlý růst mzdových nároků bude tlačit inflaci dále vzhůru, hraje ukotvenost inflačních očekávání.

(11)Strukturální reformy, včetně těch, které jsou prováděny v rámci Zelené dohody pro Evropu nebo podporovány z Nástroje pro oživení a odolnost a plánu REPowerEU, jsou klíčové pro posílení jednotného trhu a odolnosti ekonomik eurozóny. Produktivitu a růst může pomoci zvýšit další zlepšování podnikatelského prostředí, včetně snižování překážek pro investice a přerozdělování kapitálu, modernizace veřejné správy, odstraňování restriktivních regulačních rámců a urychlení udělování povolení. Reformy jsou společně s investicemi nezbytné pro uskutečnění zelené a digitální transformace, zejména pro zlepšení energetické účinnosti, podporu dekarbonizace, navýšení dodávek energie z obnovitelných zdrojů a dalších čistých energetických technologií a jejich využívání, jakož i pro podporu zvyšování kvalifikace a rekvalifikace. Rychlý a setrvalý nárůst cen energií vystavil obchodní modely energeticky náročných průmyslových odvětví a malých a středních podniků tlaku, což má dopad na pracovní místa i na lidský kapitál. Transformaci mohou podpořit účinné insolvenční režimy, které také usnadní přerozdělování zdrojů. Jednotlivé insolvenční režimy v eurozóně se od sebe stále značně liší a zvýšení jejich účinnosti a harmonizace by podpořilo ekonomické přizpůsobení a jednotný trh s kapitálem.

(12)Bankovní sektor zatím v roce 2022 prokázal celkovou odolnost. Přestože je bankovní sektor eurozóny jako celek dobře kapitalizován a od roku 2021 zaznamenal i zvýšení ziskovosti, prudké zhoršení makroekonomického výhledu se spolu s rostoucími úrokovými sazbami může projevit ve zhoršení kvality aktiv. Za situace ztíženého přístupu k úvěrům je pro udržení schopnosti bank financovat hospodářství důležité včasné sledování rizik, aktivní spolupráce s dlužníky a aktivní řízení úvěrů se selháním. Odolnost úvěrových institucí mohou omezovat strukturální faktory včetně nadměrné kapacity a konkurence ze strany nových poskytovatelů finančních služeb. Na finančních trzích se mohou objevit i další rizika. Například zvýšené rizikové prémie a zpřísnění podmínek likvidity mohou vést k poklesu cen aktiv. To může vlivem výzev k dodatkovým úhradám vyvolat kromě nedostatku likvidity, se kterým se již některé energetické společnosti potýkají, další napětí. Je také třeba pečlivě sledovat, jak na zvyšování úrokových sazeb reagují trhy obytných a komerčních nemovitostí, protože rostoucí sazby hypoték a zhoršující se schopnost splácet dluhy mohou vyvíjet tlak na snižování cen nemovitostí a vést k cyklickým rizikům. Kromě toho je třeba věnovat zvýšenou pozornost nárůstu kybernetických rizik, přičemž díky nedávno schválenému aktu o digitální provozní odolnosti dojde k posílení odolnosti finančních firem vůči rizikům souvisejícím s informačními a komunikačními technologiemi. Evropská rada pro systémová rizika vydala v září 2022 varování, v němž žádá subjekty soukromého sektoru, účastníky trhu a příslušné orgány, aby se i nadále připravovaly na scénáře mezního rizika 7 .

(13)Euroskupina se v červnu 2022 dohodla, že je třeba se při práci na budoucnosti bankovní unie zaměřit na posílení společného rámce pro řešení bankovních krizí a vnitrostátního systému pojištění vkladů, aby byl k dispozici rámec vhodný pro všechny typy bank. Euroskupina se zavázala, že přezkoumá stav bankovní unie a konsensuálním způsobem určí další opatření týkající se ostatních dosud nedořešených prvků s cílem posílit a dokončit budování bankovní unie. Komise oznámila, že má v úmyslu začátkem roku 2023 předložit legislativní návrh týkající se rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů (CMDI). Úpravy rámce CMDI mohou pomoci zvýšit odolnost bankovního sektoru eurozóny. Komise rovněž oznámila, že v první polovině roku 2023 předloží legislativní návrh, který by zavedl digitální euro a upravil jeho klíčové aspekty, přičemž ECB by mohla digitální euro zavést v roce 2026. Digitální euro, které by bylo doplňkovým prostředkem k hotovosti, by mohlo ekonomice eurozóny přinést řadu výhod. Podporovalo by zejména digitalizaci ekonomiky a inovace v oblasti maloobchodních plateb. Ačkoli mezinárodní úloha eura zůstává v posledních letech v podstatě stabilní, mohla by být posílena. Zavedení digitálního eura by mohlo, i v kontextu současné geopolitické situace, zvýšit hospodářskou a finanční autonomii eurozóny a Unie a zlepšit celosvětovou finanční stabilitu,

DOPORUČUJE

členským státům eurozóny, že by měly v období 2023–2024 samostatně, mimo jiné provedením plánů pro oživení a odolnost, i společně v rámci Euroskupiny, učinit toto:

1.Pokračovat v koordinaci fiskálních politik ve všech členských státech, aby se včas dosáhlo návratu inflace ke střednědobému cíli ECB ve výši 2 %. Upustit v roce 2023 od rozsáhlé podpory celkové poptávky a zároveň se zaměřit na fiskální opatření k řešení dopadu vysokých cen energií na zranitelné domácnosti a podniky. Dohodnout se na společném přístupu a zejména nahradit plošná cenová opatření nákladově efektivním dvoustupňovým modelem tvorby cen energií, který zajistí pobídky k energetickým úsporám. Stanovit vhodně rozlišené střednědobé fiskální strategie s cílem zajistit udržitelnost dluhu a zvýšit udržitelným způsobem růstový potenciál, a to jak prostřednictvím postupné konsolidace k dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice, tak i pomocí investic a reforem.

2.Udržet vysokou úroveň veřejných investic potřebných ke zvýšení hospodářské a sociální odolnosti a podporovat zelenou a digitální transformaci, včetně větší energetické účinnosti a přechodu na obnovitelné zdroje energie. Provádět programy politiky soudržnosti a plány pro oživení a odolnost, přitom dbát na včasné provádění reforem a investic a zajistit, aby aktualizace plánů byly cílené a neoslabovaly celkové ambice. Podniknout další kroky, mimo jiné prostřednictvím plánu REPowerEU, k urychlení přechodu na čistou energii a zvýšení energetické nezávislosti Unie.

3.V souladu s vnitrostátními postupy a při respektování úlohy sociálních partnerů podporovat takový vývoj mezd, který zmírní ztrátu kupní síly zaměstnanců, zejména těch s nízkými příjmy, a zároveň bude zohledňovat střednědobý vývoj produktivity a omezovat druhotné dopady na inflaci. Rozvíjet a v případě potřeby přizpůsobovat systémy sociální podpory, které pomohou zranitelným domácnostem vypořádat se s energetickým šokem a se zelenou a digitální transformací, a reagovat tak na zvýšené riziko chudoby. Dále zlepšovat aktivní politiky trhu práce a přijmout opatření k řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků. Zajistit účinné zapojení sociálních partnerů do tvorby politik a posílit sociální dialog.

4.Zajistit, aby podpora podniků, zejména malých a středních podniků, které se dostaly pod finanční tlak v důsledku energetické krize, byla nákladově efektivní, dočasná a zaměřená na životaschopné podniky. Poskytovaná podpora by měla zachovat pobídky pro energetickou účinnost a zachovat rovné podmínky a integritu jednotného trhu, a to i prostřednictvím dočasného krizového rámce pro státní podporu. Zvýšit účinnost insolvenčních rámců tím, že zajistí, aby se účinně a včas zabývaly úpadkem a restrukturalizací podniků. Přispět k pokroku směrem k vytvoření unie kapitálových trhů.

5.Zachovat makrofinanční stabilitu, zachovat úvěrové kanály v ekonomice a pokračovat v podpoře finanční integrace. Sledovat rizika spojená zejména s napětím v odvětví energetiky, rostoucími úrokovými sazbami, nesplácenými aktivy a vývojem na trzích s nemovitostmi. Nadále se aktivně zapojovat do přípravných prací na zavedení digitálního eura.

Další kroky při prohlubování hospodářské a měnové unie (HMU) by měly zohlednit zkušenosti získané při přípravě a provádění komplexní reakce Unie v oblasti hospodářské politiky na krizi COVID-19, včetně Nástroje pro oživení a odolnost a přezkumu správy ekonomických záležitostí. Pokrok při prohlubování HMU by měl pokračovat za plného respektování jednotného trhu Unie a otevřeným a transparentním způsobem vůči členským státům mimo eurozónu.

Ve Štrasburku dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)    Doporučení Rady ze dne 12. července 2022 k národním programům reforem a stanovisko Rady k programům stability z roku 2022 (Úř. věst. C 334, 1.9.2022).

(4)    Roční analýza udržitelného růstu 2023, COM(2022) 780.

(5)    Zpráva mechanismu varování 2023, COM(2022) 781.

(6)    Sdělení o směrech reformy rámce EU pro správu ekonomických záležitostí, COM(2022) 583 final.

(7)    Varování Evropské rady pro systémová rizika ze dne 22. září 2022 ke zranitelným místům finančního systému Unie (ESRB/2022/7).