Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52022AE4098

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (COM(2022) 459 final – 2022/0278 (COD)), b) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 2016/424, (EU) č. 2016/425, (EU) č. 2016/426, (EU) č. 2019/1009 a (EU) č. 305/2011, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dohledu na trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu (COM(2022) 461 final – 2022/0279 (COD)), c) návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dohled nad trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu (COM(2022) 462 final – 2022/0280 (COD))

EESC 2022/04098

Úř. věst. C 100, 16.3.2023, p. 95–100 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:
14/12/2022; Den hlasování
Date of vote:
14/12/2022
Date lodged:
09/11/2022
Author:
Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:
Section for the Single Market, Production and Consumption, EESC_INT
Rapporteur:
Andrej ZORKO
Co-rapporteur:
Janica YLIKARJULA
Form:
Stanovisko
Term of office:
2015-2020
Internal reference:
INT/997, AVIS-SECTION 2022/4098 FIN
Session:
574
Treaty:
Smlouvy o fungování Evropské unie
Legal basis:
Link
Link
Link
Select all documents mentioning this document
Earlier related instruments:
Subsequent related instruments:
Instruments cited:
Link

16.3.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 100/95

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k

a) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 2679/98

(COM(2022) 459 final – 2022/0278 (COD))

b) návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 2016/424, (EU) č. 2016/425, (EU) č. 2016/426, (EU) č. 2019/1009 a (EU) č. 305/2011, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dohledu na trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu

(COM(2022) 461 final – 2022/0279 (COD))

c) návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2000/14/ES, 2006/42/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU a 2014/68/EU, pokud jde o mimořádné postupy pro posuzování shody, přijetí společných specifikací a dohled nad trhem v důsledku mimořádné situace na jednotném trhu

(COM(2022) 462 final – 2022/0280 (COD))

(2023/C 100/14)

Zpravodaj:

Andrej ZORKO

Spoluzpravodajka:

Janica YLIKARJULA

Žádost o vypracování stanoviska

a)

Evropský parlament, 9.11.2022

a)

Rada Evropské unie, 11.11.2022

b)

Evropský parlament, 21.11.2022

b)

Rada Evropské unie, 24.11.2022

c)

Evropský parlament, 21.11.2022

c)

Rada Evropské unie, 30.11.2022

Právní základ

a)

články 114, 21, 45 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

b)

články 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

c)

články 91, 114 a 304 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato v sekci

10.11.2022

Přijato na plenárním zasedání

14.12.2022

Plenární zasedání č.

574

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

208/0/1

1.   Závěry a doporučení

1.1.

 EHSV podporuje záměr Komise zřídit nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, který je určen k řešení budoucích krizí, jež by mohly mít dopad jednak na fungování jednotného trhu a podniků, které na něm působí, ale též na občany EU. EHSV podporuje opatření k zajištění volného pohybu zboží, služeb a osob, která mají současně zabránit vnitrounijním omezením také v průběhu krize. Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu by měl upřednostnit sdílení informací, spolupráci, komunikaci a solidaritu mezi členskými státy. Klíčový význam mají opatření k zajištění lepší administrativní spolupráce členských států a transparentnosti, EHSV však lituje, že nemají být vyvozeny důsledky v případě, že členské státy tyto požadavky nesplní.

1.2.

 Reakce na krizi musí být pohotová, dočasná, přesně zacílená a koordinovaná na úrovni EU tak, aby jejím výsledkem byl společný přístup. Měla by vzít v potaz dopady krize na podniky a životní podmínky občanů EU a vytvořit podmínky pro odolnější společnost a hospodářství do budoucna. Za hlavní cíl by namísto zásahů do výroby a poskytování zboží a služeb a do jejich dodavatelských řetězců měl být zřetelně označen volný pohyb zboží, služeb a osob v době krize a zmírnění dopadů krize na životní podmínky občanů.

1.3.

 Zmírnění krize vyžaduje jasný právní rámec, aby nedocházelo k odlišným výkladům, nejednotným opatřením ani zbytečným soudním sporům. Dle názoru EHSV jsou definice pojmů „krize“, „strategicky významné oblasti“, „zboží a služby strategického významu“ a „zboží a služby pro krizové situace“ příliš široké na to, aby mohly sloužit k řešení těchto problémů, a doporučuje Komisi, aby je rozpracovala podrobněji.

1.4.

 Mimořádná opatření by neměla zasahovat do základních práv evropských občanů a výkon těchto práv, včetně práva na stávku v libovolném odvětví, by neměl být důvodem k aktivaci reakce na krizi. Komise by rovněž měla jasně uvést, že stávka ani jiná protestní akce v kolektivním vyjednávání podle vnitrostátního práva nepředstavuje krizi podle předpisu o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu. Obdobně je nutné, aby všechna opatření ke zmírnění krize byla v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality, pokud se jedná o podniky. Návrh však tuto podmínku nesplňuje. Navíc musí být respektována nezávislost sociálních partnerů. Existuje riziko, že opatření způsobí vznik nadbytečných nových překážek, omezení a zátěže, kterým je třeba předejít, o to více v době krize. Je třeba zachovat přístup na jednotný trh pro všechny a chránit jej proti sociálnímu a daňovému dumpingu.

1.5.

 EHSV se domnívá, že mimořádná situace vyžaduje pohotovou a účinnou reakci. EHSV proto doporučuje Komisi, aby návrh přehodnotila, a umožnila tak zaujmout k řešení krize přiměřeně pohotový a účinný přístup. EHSV se obává, že účinnost navrženého postupu krok za krokem může být ohrožena administrativní zátěží.

1.6.

 EHSV doporučuje, aby byla mezi poradní skupinou pro nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu a stávajícími nástroji EU pro strategický výhled navázána úzká spolupráce s cílem předvídat krizové události na základě průběžného monitorování a posuzování rizik globálních a regionálních událostí. Do tohoto procesu by měli být úzce zapojeni zástupci občanské společnosti, aby bylo možné v prognostické činnosti EU využít jejich poznatky a výsledky jejich práce.

1.7.

 EHSV navrhuje, aby byli do poradní skupiny pro nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu přizváni jako pozorovatelé zástupci sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti. EHSV dále vyzývá k vyjasnění úlohy navržené poradní skupiny, a to zejména ve vztahu k jiným subjektům obdobného zaměření.

1.8.

 V návrhu by mělo být znovu uváženo přenesení pravomocí na Komisi s tím, že cílem je dosáhnout rovnováhy mezi účinnou reakcí na krizi a zapojením členských států do rozhodovacího procesu.

1.9.

 Existuje riziko, že intervenční pravomoci svěřené v návrhu Komisi, jako je stanovení priority zakázek a doložka o překonání právní síly obchodních smluv, které lze zaměřit na konkrétní podniky, mohou mít škodlivý dopad na fungování jednotného trhu. Už jejich existence sama zavádí prvek nepředvídatelnosti. EHSV proto doporučuje Komisi, aby návrh důkladně přehodnotila též s ohledem na otázku, které podniky by byly předmětem těchto zásahů a kdo ponese náklady případné reorganizace výrobních linek.

1.10.

 Je naprosto nezbytné omezit shromažďování údajů od podniků ze strany Komise nebo členských států, a to tím, že budou dodržovány zásady mimořádné potřeby a proporcionality. U některých návrhů hrozí narušení rovných podmínek. Příkladem může být sestavování seznamů „nejdůležitějších hospodářských subjektů“ před oznámením mimořádné situace. EHSV považuje za problematické, jaké signály může takové opatření vysílat na trh a jak může celkově ovlivnit hospodářskou soutěž.

1.11.

 Stěžejní součástí řešení krizí na jednotném trhu je pohotová, srozumitelná a otevřená komunikace s veřejností, podniky a dalšími aktéry. V případě krize by mělo být okamžitě zprovozněno specializované informační rozhraní online.

2.   Východiska stanoviska

2.1.

 Řádně fungující jednotný trh patří k největším výhodám EU a je zásadní složkou jejího hospodářství a nástrojem, jenž má „zlepšit životní podmínky prostřednictvím sociální a hospodářské konvergence, která by měla snížit nerovnosti a zajistit, aby se prohlubující se sociální nerovnováha nestala v konečném důsledku vážnou překážkou evropské integrace“ (1).

2.2.

 Nedávné krize jako pandemie COVID-19 a ruská invaze na Ukrajinu odhalily, do jaké míry jsou jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce zranitelné vůči nepředvídaným narušením. Omezení volného pohybu osob během pandemie zastavilo provoz mnoha podniků, byly uzavřeny hranice, přerušeny dodavatelské řetězce, došlo k narušení poptávky a pracovníci ani poskytovatelé služeb se nemohli pohybovat po Evropě. To vše lidem připomnělo, že volný pohyb osob je také úzce spjat s volným pohybem zboží a služeb. Krize často dopadají zejména na mikropodniky, malé a střední podniky a nízkopříjmové domácnosti.

2.3.

 Opatření, která členské státy přijaly v rámci boje proti krizím, nebyla dostatečně transparentní, a proto vyvolala nejistotu ohledně jejich oprávněnosti a přiměřenosti. Důsledkem bylo oslabení vzájemné důvěry a solidarity a vznik překážek pro fungování jednotného trhu. Na druhé straně tyto okolnosti vrhly jasné světlo na význam spolupráce, otevřenosti a dialogu mezi členskými státy a na hodnotu diverzifikovaných hodnotových řetězců. Jako klíčové řešení, jak zajistit trvale otevřené vnitřní hranice EU a předejít narušením hlavních cestovních tras a dodavatelských řetězců, se ukázaly hraniční přechody se „zelenými pruhy“.

2.4.

 Nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu doplňuje další legislativní opatření či návrhy EU pro řešení krizí, které se týkají např. zdraví, polovodičů, potravinového zabezpečení a mechanismu civilní ochrany EU.

3.   Obecné připomínky

3.1.

 EHSV vítá úsilí Komise o zavedení nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu proti negativním dopadům stávajících a potenciálních krizí na jednotný trh, jeho občany a podniky. Oceňuje potvrzení, že nástroj bude uplatňován, aniž by byly dotčeny stávající nástroje pro řešení krizí, které se budou považovat za leges speciales.

3.2.

 EHSV poukazuje na to, že nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu by měl zlepšit koordinaci opatření mezi členskými státy, posílit solidaritu, zvýšit účinnost všech čtyř svobod a využít jednotný trh k řešení naléhavých a neočekávaných krizí. Výbor podotýká, že řádně fungující jednotný trh je účinným nástrojem a předností z hlediska připravenosti a reakce na krize.

3.3.

 Krize, která může ovlivnit fungování jednotného trhu, může narušit chod podniků, ale také výrazně zasáhnout do života lidí v celé EU. Navržená opatření k boji proti jakékoli krizi by proto měla brát v potaz obě tyto perspektivy a zohlednit cestu k digitální, zelené a spravedlivé transformaci s cílem lépe připravit jednotný trh na budoucí otřesy a krize. Budoucnost jednotného trhu může být postavena jedině na spojení pevné hospodářské základny a silného sociálního rozměru (2).

3.4.

 EHSV zdůrazňuje, že reakce na krizi musí být pohotová, dočasná, přiměřená a přesně zacílená tak, aby vytvořila podmínky pro odolnější společnost a hospodářství do budoucna. Musí být také koordinována na úrovni EU, aby se nerozcházela opatření jednotlivých států, což by mohlo bránit fungování jednotného trhu.

3.5.

 EU bude v budoucích krizích čelit novým výzvám. Opatření ke zmírnění krize by měla být transparentní a snadno dostupná – v omezeném rozsahu a na základě přísných kritérií – a měla by být nasazena rychle, což vyžaduje jasný právní rámec na úrovni EU. Nástroj by měl chránit podniky a obyvatele EU a svobody jednotného trhu v případě rozsáhlé a vážné krize, měl by kontrolovat protikrizová opatření přijímaná na úrovni členských států a EU v souladu se základními zásadami nezbytnosti, proporcionality a nediskriminace a měl by zajistit administrativní spolupráci v reálném čase a přístup podniků i jednotlivců k informacím.

3.6.

 EHSV se obává, že postup reakce na krizi krok za krokem tak, jak je stanoven pro nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu, bude příliš zdlouhavý a zpomalí rozhodovací proces, místo aby byl rychlou reakcí na krizi.

3.7.

 Je nemožné předpovědět rozsah a druh konkrétní budoucí krize. Reakce na krizi je zároveň nejúčinnější a nejméně invazivní, pokud je zahájena v rané fázi krize. EHSV zdůrazňuje, že je důležité se v EU věnovat strategickému výhledu, a nadále vřele vítá začlenění prognostické metodiky do procesu tvorby politik EU. Nástroje navržené jako součásti nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu by měla doplnit úzká spolupráce mezi poradní skupinou a stávajícími mechanismy EU pro strategický výhled, aby bylo možné předpovídat budoucí krize na základě probíhajících globálních a regionálních událostí, které mohou výrazně narušit chod jednotného trhu tak, že je nebude možno považovat za jeho běžné fungování. Poradní skupina by měla být pověřena nejen posuzováním incidentů, na které členské státy Komisi upozorní, ale měla by při monitorování a posuzování rizik globálních a regionálních incidentů nepřetržitě spolupracovat s osobami, které na úrovni EU strategické prognózy sestavují. Vzhledem k tomu, že je příprava strategického výhledu participativní proces, ESHV předpokládá, že se díky tomu budou rozvíjet synergie a zlepší se také strukturální zapojení všech orgánů a institucí EU, včetně EHSV (3).

3.8.

 Cílem návrhu je pokrýt všechny významné krize, které mají dopad na jednotný trh a jeho dodavatelské řetězce, s několika výjimkami, pro něž EU má nebo připravuje vlastní opatření. Z široké oblasti působnosti plynou značné výzvy. EHSV zdůrazňuje, že nástroj pro mimořádné situace na jednotném trhu vyžaduje přesnější definici krize, která nesmí vést k rozdílným výkladům. Také definice „strategicky významných oblastí“, „zboží a služeb strategického významu“ a „zboží a služeb pro krizové situace“ jsou velmi široké. EHSV se domnívá, že tyto definice by měly být jednoznačné tak, aby byly zárukou proporcionality a přesného zacílení mimořádných opatření. Bez jasných a přesných definic hrozí právní nejistota a soudní spory na jednotném trhu.

3.9.

 Veškeré definice a reakce na krizi podle nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu musí být přiměřené a nesmí vytvářet nadbytečnou administrativní zátěž. Nástroj by měl zejména být aktivován pouze v případě naléhavé a přechodné krize na jednotném trhu, včetně krizí regionálních, které mají dopad na všechny čtyři svobody. Podobně by využití nástroje mělo být omezeno v čase a nemělo by se stát trvalým. Návrh svěřuje Komisi přenesené pravomoci ke krizovým protokolům, které by měly být znovu pečlivě uváženy s cílem dosáhnout rovnováhy mezi účinnou reakcí na krizi a plnohodnotnou účastí členských států na společných opatřeních.

3.10.

 Zásadním předpokladem je schopnost rozpoznat, že si určitá situace žádá krizovou reakci, a přesně zacílit na problémy, které plynou z dané mimořádné situace. Žádné mimořádné opatření by nemělo omezovat základní práva evropských občanů, zvláště ne pak práva chráněná mezinárodními dohodami a úmluvami. I v dobách krize musí EU zůstat věrna podpoře základních lidských práv. Obdobně je nutné, aby všechna opatření ke zmírnění krize byla v souladu se základními zásadami nezbytnosti a proporcionality, pokud se jedná o podniky. Návrh však tuto podmínku nesplňuje.

3.11.

 Samo uznání a regulace zboží pro krizové situace může na jednotném trhu vytvářet nejistotu, která bude omezovat jeho fungování, neboť nelze určit, které zboží bude při libovolné budoucí krizi patřit do této skupiny. EHSV je srozuměn se záměrem delegovat v rámci návrhu určité pravomoci na Komisi, současně je však nucen se pozastavit na intervenčními pravomocemi, které tento návrh pro Komisi stanoví, včetně zveřejňování obchodně citlivých informací a stanovení priority zakázek, navíc s doložkou o překonání právní síly obchodních smluv. Výroba a poskytování zboží a služeb a jejich dodavatelské řetězce jsou především záležitostí účastníků trhu a součástí pohotovostního plánování a připravenosti podniků a států.

3.12.

 EHSV je přesvědčen, že v dobách krize je třeba předejít vzniku vnitrounijních bariér a omezení. K tomu je zapotřebí, aby nástroj při přijímání mimořádných opatření a s přihlédnutím k pravomocem členských států zaručil intenzivnější sdílení informací, koordinaci a solidaritu mezi členskými státy. EHSV plně podporuje uvedení výčtu zakázaných omezení svobod jednotného trhu. Lituje však, že pro případ porušení těchto požadavků ze strany členských států nejsou stanoveny jasné důsledky.

3.13.

 Výroba a dodávky specifického zboží, které může nabýt kritického významu v boji proti libovolné krizi, jsou na jednotném trhu rozloženy nerovnoměrně. V závislosti na konkrétní krizi mohou také podniky a občané na různých místech EU čelit různě intenzivním dopadům, a to v i případě krize, která postihne celé území EU. Při zvládání těchto situací je klíčová solidarita mezi členskými státy. Soubor nástrojů reakce na krizi by tedy měl odrazovat od protekcionismu, který by jednotný trh tříštil a bránil toku kriticky důležitého zboží a služeb k podnikům a občanům EU.

3.14.

 EHSV doporučuje, aby Komise vyhodnotila zkušenosti načerpané během nedávných krizí a zjištění využila jako podklady do budoucna. Zavedení tzv. zelených pruhů během pandemie zmírnilo řadu nákladných překážek zvláště vnitrounijního toku zboží, usnadnilo však také poskytování služeb. Kromě toho pomohlo relativně svižné přijetí digitální certifikátu EU COVID obnovit mobilitu na jednotném trhu pro přeshraniční poskytovatele služeb, migrující pracovníky a služebně cestující osoby. Jednotnějšímu provádění opatření napomohla také technická pomoc ze strany EU.

3.15.

 EHSV souhlasí s Komisí, že opatření na úrovni EU by měla být koordinována společně s členskými státy. Je třeba maximalizovat využití společného přístupu všech členských států. Fragmentace by do jednotného trhu vnesla další překážky, které by bránily inovacím, investicím a tvorbě pracovních míst a stejně tak by omezovaly sociální soudržnost a kvalitu života. I v dobách krize je důležité zachovat přístup na jednotný trh pro všechny a účinně jej chránit proti sociálnímu a daňovému dumpingu (4).

3.16.

 Pro podniky i občany by rovněž měly být připraveny pobídky, které jim pomohou co nejlépe se přizpůsobit pokrizovým podmínkám, které se budou vyznačovat vyššími náklady na energii a dopady změny klimatu. Veškerá mimořádná opatření by měla být v souladu s klimatickými cíli EU a směřováním ke klimatické neutralitě. Aktivace opatření by pak měla vytyčit cestu ke splnění těchto cílů a současně posílit odolnost jednotného trhu. Každá reakce na mimořádnou situaci by rovněž měla brát v potaz, že krize může také kdykoli vyvstat následkem rozdílů mezi zeměmi EU, pokud jde o jejich hospodářský rozvoj, sociální záruky a míru prosperity (5), a proto je třeba vzniku těchto rizik bránit již při formulaci těchto opatření.

3.17.

 Stěžejní součástí řešení krizí na jednotném trhu je pohotová, srozumitelná a otevřená komunikace s veřejností, podniky a dalšími aktéry. Na pomoc aktérům v praxi EHSV doporučuje okamžité zprovoznění společného specializovaného informačního rozhraní online, jakmile ke krizi dojde, které bude pravidelně aktualizováno a bude obsahovat spolehlivé informace o krizi a prováděných opatřeních. Nástroj by měl zajistit transparentní informování občanů i podniků o opatřeních ve všech členských státech, což podpoří zachování jejich volného pohybu. Veškerá mimořádná opatření je třeba srozumitelně oznamovat, aby nedocházelo ke zmatku nebo nevznikaly nové překážky fungování jednotného trhu. EHSV se domnívá, že důležitou úlohu zde mohou sehrát sociální partneři a občanská společnost.

3.18.

 Pro provádění nástroje je rovněž nezbytná úzká spolupráce se zúčastněnými stranami, neboť právě aktéři občanské společnosti jsou těmi, kdo příslušná opatření uvádějí do praxe. Mají též nejlepší povědomí o tom, která opatření a které postupy fungují. Posílit je třeba dále infrastrukturu pro řízení jednotného trhu a k proaktivní účasti přizvat organizované subjekty zastupující občany, spotřebitele a podniky (6). EHSV vyzývá Komisi, aby do procesu posouzení a monitorování rizik i do přípravy a koordinace krizových opatření zapojila sociální partnery, organizace občanské společnosti a odbornou veřejnost.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

 Co se týče oznamování, norem apod., měla by opatření co nejvíce vycházet ze stávajících nástrojů. Měla by se soustředit na vyjasnění a usnadnění jejich pohotového a účinného využití k ochraně fungování jednotného trhu pro případ vypuknutí krize.

4.2.

 Jako součást nástroje stojí za zvážení zrychlené posuzování shody, koordinace veřejných zakázek a dohled nad trhem se zbožím a službami, které jsou během konkrétní krize kriticky důležité. Nástroj by však měl pamatovat též na to, že stávající směrnice EU již skýtají několik možností rychlého zadávání veřejných zakázek v mimořádných situacích.

4.3.

 Mimořádná opatření by neměla umožňovat omezení základních práv občanů EU. Stejně tak by výkon těchto práv, včetně práva na stávku v libovolném odvětví, neměl být důvodem k aktivaci reakce na krizi podle nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu. EHSV je přesvědčen, že právní úprava stávek spadá do pravomoci členských států, a že tudíž dojde-li ke stávce nebo jiné protestní akci v kolektivním vyjednávání podle vnitrostátního práva, nepředstavuje to krizi podle předpisu o nástroji pro mimořádné situace na jednotném trhu.

4.4.

 Je naprosto nezbytné omezit shromažďování údajů od podniků ze strany Komise nebo členských států, a to tím, že budou dodržovány zásady mimořádné potřeby a proporcionality. Nesmí být schválena povinnost podniků zveřejňovat obchodně citlivé informace, stanovení priority zakázek ani doložka o překonání právní síly obchodních smluv, neboť jsou kontraproduktivní vůči proaktivní snaze nacházet řešení krizí. U některých návrhů hrozí narušení rovných podmínek. Příkladem může být sestavování seznamů „nejdůležitějších hospodářských subjektů“ před oznámením mimořádné situace. EHSV považuje za problematické, jaké signály může takové opatření vysílat na trh a jak může celkově ovlivnit hospodářskou soutěž.

4.5.

 EHSV se domnívá, že poradní skupina zakotvená v článku 3 návrhu by měla plně využít znalostí a zkušeností sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti, neboť právě oni jsou nejvíce v kontaktu s každodenní praxí jednotného trhu. Je jistě důležité, aby poradní skupina zahrnovala všechny příslušné tvůrce politik na úrovni EU i členských států, příslušné orgány a úřady. Sociální partneři jsou však podle názoru EHSV neoddělitelně spjati s jednotným trhem a měli by být spolu s příslušnou organizací občanské společnosti, jako je organizace spotřebitelů, do poradní skupiny automaticky zapojeni jako pozorovatelé, kteří poskytnou poradenství k praktickým opatřením přijatým v rámci nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu a zúčastní se jejich provádění i monitorování.

4.6.

 EHSV se v souladu s článkem 13 domnívá, že je nutné zavést solidaritu mezi členskými státy, například co se týče zajištění strategických rezerv. EHSV proto podporuje doporučení Komise, aby členské státy distribuovaly strategické rezervy cíleně všude tam, kde je to možné.

4.7.

 EHSV vyzývá Komisi, aby přehodnotila možnost omezení volného pohybu pracovníků, navrženou v článku 17, pokud jde o příhraniční pracovníky. Jak totiž již bylo řečeno, omezení jejich volného pohybu může mít na jednotný trh negativní dopad.

4.8.

 Podle názoru EHSV není v návrhu jasně definována souhra poradní skupiny, která se návrhem zřizuje, s již vytvořenými skupinami pro řešení krizí, jako je pracovní skupina pro prosazování pravidel jednotného trhu, nástroj pro zjišťování informací o jednotném trhu a platformy pro reakci na krizi v oblasti potravinového zabezpečení. Komise by neměla dopustit duplicitu oblastí působnosti různých orgánů pro řešení krizí, aby nevznikala nadbytečná administrativní zátěž a nedocházelo ke zpomalení reakce na krizi.

V Bruselu dne 14. prosince 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke „sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Nová průmyslová strategie pro Evropu“ (COM(2020) 102 final) (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108).

(2)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Jednotný trh pro všechny (průzkumné stanovisko) (Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 19).

(3)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 – Schopnost a svoboda EU jednat (COM(2021) 750 final) (Úř. věst. C 290, 29.7.2022, s. 35).

(4)  Viz poznámka pod čarou č. 2.

(5)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k a) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu [COM(2020) 94 final] a b) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh (COM(2020) 93 final) (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 116).

(6)  Viz poznámka pod čarou č. 2.

Top