Zveřejnění žádosti podle čl. 17 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89

(2021/C 205/09)

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 (1).

HLAVNÍ SPECIFIKACE TECHNICKÉ DOKUMENTACE

„MADARASI BIRSPÁLINKA“

EU č.: PGI-HU-02489 – 6. 3. 2019

1.   Zeměpisné označení, které má být zapsáno

„Madarasi birspálinka“

2.   Kategorie lihoviny

9.	Ovocný destilát

3.   Popis lihoviny

3.1.   Fyzikální, chemické nebo organoleptické vlastnosti

Fyzikálně-chemické vlastnosti

Obsah alkoholu	minimálně 43 % obj.
Obsah methanolu	maximálně 1 250  g/hl alkoholu o koncentraci 100 % obj.
Celkový obsah těkavých látek	minimálně 400 g/hl alkoholu o koncentraci 100 % obj.
Obsah ethyl-acetátu	maximálně 300 g/hl alkoholu o koncentraci 100 % obj.

Organoleptické vlastnosti

„Madarasi birspálinka“ je čirá pálenka, která se díky své základní složce vyznačuje výrazným, bohatým aromatem a chutí.

Produkt nabízí harmonickou směs kdoulových tónů – jemných, citrusových a trpkých se sladkými a voskovitými. Dominantní tóny kdoule doplňuje kořenitý, kompotový nádech, následovaný decentně trpkou, jemně krémovou dochutí.

3.2.   Zvláštní charakteristické vlastnosti (ve srovnání s lihovinami téže kategorie)

Pálenka „Madarasi birspálinka“ má na rozdíl od jiných pálenek z kdoulí bohaté tóny kompotu, které zesilují citrusové aroma kdoule. Její kompotové tóny jsou sladší než u jiných pálenek z kdoulí, což jí dodává jemnější, hladší charakter. Citrusové aroma destilátu tyto kompotové tóny dále zvýrazňuje.

4.   Příslušná zeměpisná oblast

Pálenka „Madarasi birspálinka“ se může vyrábět v komerčních palírnách umístěných v župě Bács-Kiskun, kde může docházet k jejímu rmutování, kvašení, destilaci a zrání. Kdoule používané jako základní složka mohou pocházet pouze z této oblasti.

5.   Metody získání lihoviny

Proces produkce pálenky:

a)	Výběr a přejímka ovoce

b)	Rmutování a kvašení

c)

Destilace

d)	Uležení a skladování pálenky

e)	Úprava a výroba pálenky

a)   Výběr a přejímka ovoce

Plody kdoule musí být zdravé, celé a bez známek hniloby.

Plody musí být při přejímce změřeny a za účelem kontroly jejich kvality musí být provedeno organoleptické hodnocení (ochutnávka, a pokud jsou k dispozici příslušné prostředky, zkouška obsahu sušiny (obsah cukru a měření pH)).

Jako základní složka mohou být použity pouze kdoule, které jsou dostatečně vyzrálé a mají obsah sušiny nejméně 12 ref. %.

b)   Rmutování a kvašení

Rmutování: Základem rmutování je dostatečně vyzrálé kvalitní ovoce. Zvláštním krokem při výrobě pálenky „Madarasi birspálinka“ je vnitřní dozrávání kdoule před zpracováním. V případě potřeby může tento proces trvat až pět dnů. Během této doby se ovoce skladuje na chladném místě (aby se zabránilo jeho zahnívání), což zajišťuje bezchybný proces zrání a umožňuje dosažení podobného stupně zralosti. Aromatické látky v ovoci se dále koncentrují a dodávají pálence její jedinečnou chuť a vůni. Chmýří pokrývající povrch kdoule musí být odstraněno; když se totiž dostane do rmutu ve velkém množství, dodá pálence nepříjemnou štiplavou chuť. Malé množství chmýří nezpůsobí v konečném produktu žádné nepříjemné změny. Chmýří se odstraňuje omytím, odrhnutím a otřením ovoce. Ovoce se po odstranění jádřince rozkrájí a rozdrtí. K pokrájenému ovoci je možné přidat vodu s cílem dosáhnout správné hustoty. Připravený rmut se přečerpá do fermentačních nádob (ocelových nebo plastových).

Kvašení: Jedná se o proces řízeného kvašení. Mohou se používat následující doplňkové materiály: voda (pitná); droždí (lisované nebo sušené); kyseliny pro úpravu hodnoty pH; enzymy (pro kvasnice); pektolytické enzymy; odpěňovací činidla. Při řízeném kvašení je důležité přesně nastavit teplotu rmutu na 16–22 °C. Obsah kyselin ve rmutu musí být upraven na hodnotu pH kolem 3–3,2, při které kvasinky a enzymy nadále účinně fungují, ale škodlivé bakterie nemohou přežít. Používání kvasinek zajišťuje rychlý nástup a hladký, bezchybný průběh kvašení a dále dosažení optimálního aromatu a obsahu alkoholu. Kvašení je nutné kontrolovat sledováním teploty v prostoru určeném ke kvašení, zatímco rmut musí být kontrolován každodenní vizuální prohlídkou a v případě potřeby ověřením obsahu cukru. Kvašení lze považovat za dokončené, když obsah cukru ve rmutu klesne pod 5 g na 100 g rmutu. Aby se zabránilo škodám, zkvašený rmut by se měl co nejdříve destilovat.

c)   Destilace

Pálenka „Madarasi birspálinka“ se může vyrábět pomocí destilačního zařízení vhodného pro dvojitou frakční destilaci, při které se používá tradiční kotlíkový destilační přístroj s měděným povrchem.

Kotlíkový destilační přístroj je kotel, který pojme maximálně 1 000 litrů. Kotle používané pro pálenku „Madarasi birspálinka“ mají obvykle objem 300–500 litrů. Destilace probíhá ve dvou fázích. V první fázi se vyrábí nízkoalkoholický produkt, který již obsahuje aromata ovoce a jehož obsah alkoholu je 15–28 obj. %. Ve druhé fázi, rafinaci, je nezbytné řádně oddělit úkap, prokap (jádro) a dokap destilátu. Při destilaci lze prokap destilátu určit pouze prostřednictvím organoleptických kontrol, zatímco dokap destilátu lze oddělit pomocí empirických hodnot průběžně měřeného alkoholu.

d)   Uležení a skladování pálenky

Po destilaci a před plněním do lahví by se pálenka měla nechat v neředěném stavu (obvykle 60–70 % obj.) uležet v demižonu nebo nádobě z nerezové oceli bez přístupu světla, aby se tak mohla vytvořit dokonalá aromata.

U uležení a skladování je také důležité uložit pálenku do místnosti s mírným stupněm vlhkosti a stejnoměrnou teplotou.

e)   Úprava a výroba pálenky

Po zrání se musí obsah alkoholu v destilátu upravit na požadovanou úroveň (± 0,3 % obj.) přidáním pitné vody v souladu s danými právními předpisy.

Tato voda může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená.

Pálenka upravená na požadovaný obsah alkoholu se může stáčet pouze do čistých skleněných nebo keramických lahví.

6.   Souvislost se zeměpisným prostředím nebo zeměpisným původem

6.1.   Podrobné údaje o zeměpisné oblasti vztahující se k souvislosti

Župa Bács-Kiskun se nachází v jednom z nejvíce slunečných regionů Maďarska. Charakteristicky sypká písčitá půda se rychle zahřívá, a poskytuje tak kdoulím vynikající prostředí.

Kdoule roste nejlépe na teplých, kypřejších nebo středně hustých, vlhčích, provzdušněných půdách s dobrými vlastnostmi hospodaření s vodou. Nejběžnější je v župě Bács-Kiskun, kde jsou příznivé podmínky.

Během vegetačního období činí doba slunečního svitu hojných 250–300 hodin, roční průměrná teplota je 11,2 °C a průměrné srážky jsou 475 mm.

6.2.   Zvláštní charakteristické vlastnosti lihoviny, které lze přičítat zeměpisné oblasti

Souvislost mezi pálenkou „Madarasi birspálinka“ a zeměpisnou oblastí je dána kvalitou a pověstí produktu.

Specifické vlastnosti kdoule pěstované v župě Bács-Kiskun jsou výsledkem zvláštních ekologických vlastností fyzického prostředí. Klimatické podmínky župy Bács-Kiskun dodávají pálenkám vyrobeným z kdoule pěstované v této oblasti jejich vynikající chuť, vůni a aroma.

Písčitá půda župy poskytuje kdouli příznivý, vzdušný a dobře utvořený substrát, který pomáhá dodávat ovoci jeho jedinečnost. Citrusové, kořeněné tóny kdoule jsou produktem sypké písčité půdy.

Písčitá půda je bohatá na mikroživiny. Zrna písku odrážejí sluneční světlo na ovoce, a během období zrání tak zajišťují nepřetržitě teplé prostředí.

Kdoule v župě Bács-Kiskun mají díky vysoké průměrné teplotě a hojnosti slunečního světla, které umožňují její dobré zrání, vyšší obsah cukru než kdoule pěstované v jiných oblastech. Destilát vyráběný z této kdoule je proto sladší a má tóny kompotu, které lihovině dodávají jemnější a hladší charakter, než jaký mají jiné pálenky z kdoulí.

Tyto kompotové tóny jsou díky vyvážené kyselosti zralé kdoule zesíleny citrusovou vůní a chutí destilátu.

Půda bohatá na mikroživiny dodává kdouli, která se sklízí, když je dostatečně vyzrálá (s obsahem sušiny nejméně 12 ref. %), bohaté aroma a chuť, které jsou pro pálenku „Madarasi birspálinka“ charakteristické.

Vytvoření těchto aromatických tónů v destilátu vyžaduje značné znalosti a zkušenosti, které se předávají z generace na generaci. K těmto znalostem patří znalosti o dozrávání kdoule po sklizni, odstranění chmýří ze slupky, rmutování a řádném oddělení a rafinaci destilátu.

Ocenění pálenky „Madarasi birspálinka“ v soutěžích:

—	2008: Festival Zsindelyes – degustace pálenek – stříbrná medaile,

—	2012: Soutěž pálenek HunDeszt – stříbrná medaile,

—	2012: Třetí ročník otevřené soutěže pálenek a lihovin župy Vas – zlatá medaile,

—	2013: Čtvrtý ročník otevřené soutěže pálenek a lihovin župy Vas – zlatá medaile,

—	2014: Třetí ročník regionální soutěže pálenek a lihovin oblasti Palóc – stříbrná medaile,

—	2014: Pátý ročník otevřené soutěže pálenek a lihovin župy Vas – stříbrná medaile,

—	2015: Šestý ročník otevřené soutěže pálenek a lihovin župy Vas – zlatá medaile,

—	2016: Národní degustační soutěž pálenek – medaile Pálinka Excellence,

—	2016: Sedmý ročník otevřené soutěže pálenek a lihovin župy Vas – zlatá medaile,

—	2017: Brillante – soutěž komerčních pálenek – stříbrná medaile,

—	2017: Národní degustační soutěž pálenek – medaile Pálinka Excellence,

—	2017: Soutěž pálenek a lihovin Panonské pánve – stříbrná medaile.

7.   Předpisy Evropské unie nebo vnitrostátní/regionální předpisy

—	zákon XI z roku 1997 o ochraně ochranných známek a zeměpisných označení,

—	zákon LXXIII z roku 2008 o pálence, matolinové pálence a národní radě pro pálenku,

—	nařízení vlády č. 158/2009 ze dne 30. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ochranu zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin, a o ověřování produktů,

—	nařízení vlády č. 22/2012 ze dne 29. února 2012 o Národním úřadu pro bezpečnost potravinového řetězce,

—	vyhláška ministra zemědělství č. 28/2017 ze dne 30. května 2017 o požadavcích na systém samokontroly, který mají uplatňovat potravinářské podniky,

—	nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89,

—	prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin.

8.   Žadatel

8.1.   Členský stát, třetí země nebo právnická/fyzická osoba:

Márton Lakatos (samostatný obchodník)

8.2.   Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země):

Szent István utca 105, H-6456 Madaras

9.   Doplněk zeměpisného označení

—

10.   Zvláštní pravidla pro označování

Kromě prvků stanovených v právních předpisech obsahuje označení také tyto údaje:

—	„földrajzi árujelző“ [zeměpisné označení] (odděleně od názvu)

---

(1)  Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1.