EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.11.2021

COM(2021) 706 final

2021/0366(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2021) 395 final} - {SEC(2021) 396 final} - {SWD(2021) 325 final} - {SWD(2021) 326 final} - {SWD(2021) 327 final} - {SWD(2021) 328 final} - {SWD(2021) 329 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Odlesňování a znehodnocování lesů se děje alarmujícím tempem a prohlubuje problémy změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti. Hlavní příčinou odlesňování a znehodnocování lesů je rozšiřování zemědělské půdy za účelem produkce komodit, jako je skot, dřevo, palmový olej, sója, kakao nebo káva. Očekává se, že narůstající světová populace a zvyšující se poptávka po zemědělských produktech, zejména produktech živočišného původu, zvýší poptávku po zemědělské půdě a vyvolá další tlak na lesy, a současně měnící se klimatické vzorce ovlivní produkci potravin, což si vyžádá přechod k udržitelné produkci, jež nevede k dalšímu odlesňování a znehodnocování lesů.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Komise bude proto nadále spolupracovat s producentskými zeměmi, nabízet nové druhy podpory a pobídek v oblasti ochrany lesů, zlepšovat obhospodařování a držbu půdy, posilovat prosazování práva a podporovat udržitelné obhospodařování lesů, zemědělství odolné vůči změně klimatu, udržitelnou intenzifikaci a diverzifikaci, agroekologii a agrolesnictví.

Stávající legislativní rámec EU řeší odlesňování jen částečně. Hlavní politiku EU v boji proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodování dřevem představuje akční plán EU týkající se prosazování práva, správy a obchodu v oblasti lesnictví (FLEGT) z roku 2003 5 . Akční plán FLEGT se věnuje nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, nezabývá se však odlesňováním jako takovým. Klíčovým prvkem akčního plánu FLEGT je dobrovolný režim, který zajišťuje, aby se do EU dováželo pouze legálně vytěžené dřevo ze zemí, které souhlasily s účastí v tomto režimu. Vnitřní právní rámec EU pro tento režim stanoví nařízení o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví (dále jen „nařízení FLEGT“) 6 , kterým se zřizuje systém licencí, jenž je základem dobrovolných dohod o partnerství FLEGT. Dalším klíčovým prvkem akčního plánu FLEGT je nařízení EU o dřevu (dále jen „nařízení EUTR“) 7 , které zakazuje uvádět na trh v EU nezákonně vytěžené dřevo a dřevařské výrobky a stanoví povinnosti pro hospodářské subjekty, které uvádějí dřevo na trh poprvé. Nařízení FLEGT i EUTR byly podrobeny kontrole účelnosti a ze zjištění této kontroly účelnosti čerpají i možnosti politiky uvedené v tomto nařízení.

Na základě zkušeností a poznatků získaných v souvislosti s akčním plánem FLEGT a nařízením FLEGT Komise naváže případná partnerství v oblasti lesnictví s příslušnými partnerskými zeměmi. Hlavním cílem partnerství v oblasti lesnictví bude komplexním a integrovaným způsobem chránit, obnovovat a/nebo zajišťovat udržitelné využívání lesa s cílem naplnit priority Zelené dohody pro Evropu, jakož i cíle EU v oblasti rozvojové spolupráce, jako jsou zmírnění chudoby, řádná správa věcí veřejných, lidská práva. Partnerství budou prosazovat správu lesů a reformy politiky za účelem udržitelného obhospodařování lesů a přínosu k zastavení odlesňování a znehodnocování lesů.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Sdělení z roku 2019 stanoví obecný cíl spočívající v ochraně a zlepšování zdraví stávajících lesů, zejména původních lesů, a ve zvyšování udržitelného biologicky rozmanitého pokrytí lesním porostem na celém světě. V kontextu Zelené dohody pro Evropu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 i strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ charakterizují tento legislativní návrh a další opatření, jež mají bránit spotřebě produktů pocházejících z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů nebo tuto spotřebu minimalizovat, jako důležité pro dosažení jejich cílů. K dalším relevantním iniciativám patří například sdělení Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU 8 .

Tato iniciativa se nebude konkrétně zaměřovat na finanční sektor a investice. Stávající iniciativy v oblasti udržitelného financování, jako je provádění nařízení EU o taxonomii a budoucí směrnice týkající se podávání zpráv podniků o udržitelnosti (stávající směrnice o uvádění nefinančních informací), jsou vhodné k řešení dopadů odvětví financí a investic v oblasti odlesňování, a tím doplňují a podporují tento legislativní podnět týkající odlesňování.

Směrnice týkající se podávání zpráv podniků o udržitelnosti a nařízení o taxonomii ukládají povinnosti poskytovat informace také nefinančním podnikům: směrnice týkající se podávání zpráv podniků o udržitelnosti předpokládá zveřejnění odvětvových standardů výkaznictví do října 2023; podle nařízení EU o taxonomii již byla v aktu v přenesené pravomoci stanovena technická kritéria v oblasti zmírňování změny klimatu a adaptace na změnu klimatu pro lesnictví, zatímco zveřejnění kritérií pro zemědělství je odloženo. Na obě hospodářské činnosti se mohou vztahovat akty v přenesené pravomoci pro další čtyři environmentální cíle.

Očekává se rovněž, že se tento návrh nařízení použije společně se směrnicí o energii z obnovitelných zdrojů 9 , pokud jde o některé komodity používané jako biopaliva nebo k výrobě biopaliv, jako jsou dřevěné pelety nebo deriváty sóji a palmového oleje. Cíle obou souborů pravidel EU se navzájem doplňují, protože oba soubory řeší zastřešující cíle boje proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti. Tento legislativní podnět stanoví požadavky na komodity a produkty související s odlesňováním a znehodnocováním lesů, které mají být uváděny na trh EU, a to s cílem omezit odlesňování vyvolané ze strany EU. Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů mimo jiné stanoví kritéria udržitelnosti pro biopaliva, biokapaliny a biomasu, které mají být považovány za udržitelné, a určuje cíle EU pro dosažení cíle energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 32 % do roku 2030.  

Pokud jde o společné působení požadavků v praxi, budou komodity a produkty, které spadají do působnosti obou aktů, podléhat požadavkům týkajícím se obecného přístupu na trh a toho, aby byly započítávány jako energie z obnovitelných zdrojů. Tyto požadavky jsou slučitelné a vzájemně se posilují. V konkrétním případě certifikačních systémů pro nízké riziko nepřímé změny ve využívání půdy (ILUC) podle nařízení Komise (EU) 2019/807, kterým se doplňuje směrnice (EU) 2018/2001 10 , „pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy“, mohou tyto certifikační systémy využívat rovněž hospodářské subjekty a obchodníci v rámci systémů náležité péče za účelem získání informací požadovaných tímto nařízením, aby byly splněny některé požadavky na sledovatelnost a informace stanovené v článku 9 tohoto nařízení. Stejně jako u jakéhokoli jiného certifikačního systému není jejich používáním dotčena právní odpovědnost a povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků podle tohoto nařízení zajišťovat náležitou péči.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Hlavní příčiny odlesňování a znehodnocování lesů jsou spojeny s obchodem na unijním i celosvětovém trhu. Opatření na úrovni EU je nezbytné k tomu, aby bylo možné koordinovaným a harmonizovaným způsobem řešit otázky uhlíkové stopy spotřeby v EU a otázky mezinárodního obchodu a současně zajistit právní jistotu a srozumitelnost, které jsou nezbytné pro řádné fungování trhu v EU. Pokud by neexistoval harmonizovaný přístup, přijalo by několik členských států opatření omezující vnitřní obchod, což by narušilo fungování vnitřního trhu. To by mělo závažný dopad na fungování trhu v EU, byla by ohrožena schopnost evropských hospodářských subjektů zajišťovat produkty/komodity v oblasti působnosti tohoto nařízení a rovněž by to podkopalo důvěryhodnost opatření EU. Jiné členské státy by se mohly rozhodnout, že nepřijmou žádné opatření, což by omezilo potenciální dopad opatření přijatých jinými členskými státy v oblasti odlesňování.

Dodavatelské řetězce pro produkty zahrnuté v iniciativě jsou mezinárodní a velmi často globální. Zkušenosti EU s řešením složitých problémů dodavatelského řetězce (např. vyplývajících z právních předpisů týkajících se nezákonné těžby dřeva) ukazují, že je zásadní zajistit rovné podmínky pro hospodářské subjekty z hlediska požadavků, které je třeba splnit před prvním uvedením produktů (komodit a odvozených produktů) na trh v EU.

Neexistence použitelných pravidel na evropské úrovni staví odpovědné hospodářské subjekty, které jsou připraveny zkvalitnit své dodavatelské řetězce, do konkurenční nevýhody a odměňuje neudržitelné chování. Z toho důvodu, ačkoli oblast životního prostředí spadá do pravomoci sdílené mezi EU a členskými státy, jsou nezbytná opatření na úrovni celé EU, která by zajistila obecnou shodu, pokud jde o odlesňování a dodavatelské řetězce, které nejsou spojeny se znehodnocováním lesů, zvýšila by transparentnost těchto dodavatelských řetězců a díky rozsahu opatření by umožnila významný dopad na odlesňování.

Vzhledem k tomu, že se stávající iniciativa vztahuje na zboží propuštěné do volného oběhu i na zboží vyvážené z trhu Unie, byla by opatření na úrovni Unie účinnější než opatření na vnitrostátní úrovni, protože by zabránila možnému nepříznivému dopadu na fungování vnitřního trhu a na obchodní aspekty. Opatření na úrovni EU proto může doplnit a posílit vnitrostátní úsilí členských států. Pokud by EU nejednala, problém odlesňování a znehodnocování lesů souvisejícího se spotřebou v EU by přetrvával a dále by se zhoršoval. To by mohlo negativně ovlivnit úsilí EU v oblasti globální ochrany biologické rozmanitosti a změny klimatu.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Navrhovaným nástrojem je „nařízení“, neboť je nezbytné k zajištění nejvyšší úrovně harmonizace, aby se zabránilo koexistenci různých norem různých členských států, jež by narušila základní zásadu volného pohybu zboží. Nařízení stanoví přímé požadavky na všechny hospodářské subjekty, a zajistí tak potřebnou právní jistotu a možnost prosazování plně integrovaného trhu v EU. Nařízení také zajišťuje, aby povinnosti byly plněny ve stejné době a stejným způsobem ve všech 27 členských státech. Nařízení rovněž sníží nejistoty, pokud jde o harmonogramy procesu provedení ve vnitrostátních právních předpisech obvykle spojeného se směrnicí, a to v oblasti, kde jsou čas a právní jistota kriticky důležité vzhledem k předpokládanému růstu velikosti trhu a obecněji ke změnám dynamiky trhu.

Tento nástroj byl také navržen jako dynamický systém, který obstojí i v budoucnosti a bude schopen se přizpůsobit vývoji trhu a novým údajům a vědeckým důkazům. Za tímto účelem se předpokládá svěření řady pravomocí Komisi, což umožní vypracovat prováděcí opatření, mimo jiné zveřejnit výsledky referenčního srovnávání zemí a revidovat komodity v oblasti působnosti nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Pokud jde o nařízení EUTR, kontrola účelnosti ukázala, že nařízení EUTR vedlo ke zlepšení situace ve třetích zemích, včetně zemí, které se rozhodly nezapojovat se do procesů souvisejících s dobrovolnými dohodami o partnerství. Hlavní obchodní partneři EU podnikli kroky k posílení svých systémů správy lesů a omezení nezákonné těžby dřeva, aby splnili požadavky nařízení EUTR. Nařízení EUTR (jakkoli je brzdí řada nedostatků jeho návrhu a problémů v oblasti prosazování) vykázalo určité pozitivní výsledky, pokud jde o účinnost i efektivnost. Jeho celosvětové pokrytí poskytlo EU základ pro úzkou spolupráci s ostatními spotřebitelskými zeměmi. Ostatní spotřebitelské země a obchodní partneři na celém světě přijali legislativní přístupy podobné nařízení EUTR. V širším kontextu odlesňování je zvláště důležité mít tuto skutečnost na paměti, protože to ukazuje, že EU může mít i se zmenšujícím se podílem trhu určitý vliv a hrát vedoucí úlohu v celosvětovém měřítku.

Navzdory problémům, které se vyskytly při jeho provádění, zjištění kontroly účelnosti ukazují, že přístup přijatý pro nařízení EUTR (náležitá péče) umožňuje pružně reagovat na nové a vznikající výzvy spojené s nezákonnou těžbou dřeva a nezákonnými změnami ve využívání půdy. Obecný požadavek (náležitá péče) kladený na všechny hospodářské subjekty se sídlem v EU rovněž umožňuje, aby nařízení bylo flexibilní vůči změnám ve struktuře obchodu a změnám rizikových profilů zemí. Navrhovaná možnost začlení a zlepší rámec nastavený nařízením EUTR, které by tudíž bylo zrušeno.

Postup náležité péče stanovený podle nařízení EUTR bude v tomto nařízení upraven a zdokonalen zavedením nových prvků, jako je prohlášení o náležité péči (článek 4), požadavek na zeměpisné informace nebo určení zeměpisné polohy spojující komodity a produkty s pozemkem, kde byly vyprodukovány (článek 9), zvýšená spolupráce s celními orgány (články 14 a 24), minimální úrovně kontrol (článek 14) a také referenční srovnávání zemí (články 25–26).

Pokud jde o nařízení FLEGT, kontrola účelnosti potvrdila úspěchy dobrovolných dohod o partnerství v rámci FLEGT, pokud jde o posílenou účast zúčastněných stran a zdokonalené rámce správy lesů v partnerských zemích, a zároveň upozornila na řadu nedostatků nařízení. Rovněž poukázala na to, že existuje jen málo důkazů o tom, že dobrovolné dohody o partnerství celkově přispěly ke snížení nezákonné těžby dřeva. Zatímco systém EU vybudovaný na základě nařízení by byl účinným nástrojem ke snížení nákladů na dodržování předpisů pro hospodářské subjekty v EU, hlavní nástroj pro jeho uvedení do provozu, tj. dobrovolné dohody o partnerství, nepřinesl výsledky. Jedním z hlavních problémů, pokud jde o nařízení FLEGT, je skutečnost, že hlavní obchodní partneři EU neprojevili zájem zapojit se do procesů týkajících se dobrovolných dohod o partnerství, což vedlo k tomu, že se funkční systém dobrovolných dohod o partnerství vztahuje pouze na 3 % dovozu dřeva do EU. Více než patnáct let poté, co akční plán FLEGT v roce 2003 stanovil základ pro tyto procesy, má pouze jedna země z patnácti, s nimiž EU vstoupila do procesu dobrovolných dohod o partnerství, zaveden fungující systém licencí FLEGT a pouze jedna země z deseti nejvýznamnějších partnerů EU v oblasti obchodu se dřevem je zapojena do procesu souvisejícího s dobrovolnou dohodou o partnerství.

S cílem dodržet dvoustranné závazky, které Evropská unie přijala, a zachovat pokrok dosažený s partnerskými zeměmi, které mají zaveden funkční systém (fáze udělování licencí FLEGT), toto nařízení obsahuje ustanovení, které deklaruje, že dřevo, na které se vztahuje licence FLEGT, splnilo požadavek zákonnosti. Tam, kde je to proveditelné a kde to partneři odsouhlasí, by mohly být některé složky dobrovolné dohody o partnerství začleněny do konkrétních programů spolupráce, jako jsou partnerství v oblasti lesnictví nebo jiné programy, aby se dále podpořila správa lesů.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V rámci otevřené veřejné konzultace, kterou Komise uskutečnila v roce 2020, bylo získáno téměř 1,2 milionu odpovědí. Většina zúčastněných stran se shodla na nutnosti intervence na úrovni EU, aby se snížil podíl EU na celosvětovém odlesňování a znehodnocování lesů. Většina zúčastněných stran se také shodla na stanovení definice EU pro stav „nezpůsobující odlesňování“ jako požadavku politické intervence.

•Shromáždění a využití odborných poznatků

S cílem napomoci analýze jednotlivých možností zadala Komise externím odborníkům smlouvu o podpoře, která se týkala provedení dvou studií, a to „Posouzení dopadu opatření na straně poptávky na řešení otázky odlesňování“ a „Podpůrné studie pro kontrolu účelnosti nařízení EUTR a FLEGT “. Tyto studie poskytly část analýzy a údajů, z nichž vycházejí možnosti politiky uvedené v posouzení dopadů a následně v předmětném nařízení. Tato iniciativa se rovněž opírá o zjištění třetí studie zaměřené na „Systémy certifikace a ověřování v odvětví lesnictví a pro výrobky na bázi dřeva“, která byla provedena současně s posouzením dopadů.

Vedle výše uvedených podpůrných studií, schůzí skupiny odborníků a konzultací se zúčastněnými stranami věnovala Komise velkou pozornost také usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2020 s doporučeními Komisi k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU (2020/2006 (INL)), jakož i postojům, které vyjádřila Rada, zejména závěrům Rady ke sdělení z roku 2019 11 .

•Posouzení dopadů

V úvodním prověření životaschopnosti provedeném v rámci přípravného posouzení dopadů bylo zvažováno celkem sedmnáct opatření politiky. Tento počáteční seznam potenciálních opatření zahrnoval širokou škálu možných intervencí včetně regulačních i neregulačních nástrojů. Prověřování životaschopnosti posuzovalo každé opatření politiky podle řady kritérií, jako je právní, technická, politická proveditelnost a proporcionalita, jejich potenciální účinnost a efektivnost, jakož i zpětná vazba obdržená od zúčastněných stran, členských států EU a třetích zemí.

Na základě prověření životaschopnosti bylo zachováno a podrobněji prozkoumáno pět možností politiky: 1) zdokonalený postup povinné náležité péče; 2) systém referenčního srovnávání a seznam hospodářských subjektů porušujících předpisy ve spojení s víceúrovňovým zdokonaleným systémem povinné náležité péče; 3) povinná veřejná certifikace ve spojení se zdokonaleným požadavkem náležité péče; 4) povinné označování ve spojení se zdokonaleným požadavkem náležité péče; 5) požadavek uvádět na trh EU výrobky nezpůsobující odlesňování, podpořený systémy referenčního srovnávání a karet zemí.

Upřednostňovanou možností byla možnost č. 2. Kombinuje požadavek náležité péče se systémem referenčního srovnávání zemí, který bude členit země do kategorií s přihlédnutím k odlesňování a znehodnocování lesů v souvislosti s příslušnými komoditami a podle kritérií souvisejících se zapojením zemí do boje proti odlesňování a znehodnocování lesů. Budou existovat tři kategorie zemí – s nízkým, standardním a vysokým rizikem. Povinnosti hospodářských subjektů a členských států se budou různit podle stupně rizika, které představuje země produkce, kdy budou pro země s nízkým rizikem požadovány povinnosti zjednodušené náležité péče a pro země s vysokým rizikem zesílená kontrola.

Očekává se, že upřednostňovaná možnost by zabránila odlesňování způsobenému spotřebou v EU a produkcí šesti komodit zahrnutých do oblasti působnosti, s předpokládanými přínosy značně přesahujícími plochu 71 920 hektarů lesa, která bude každoročně do roku 2030 méně zasahována odlesňováním a znehodnocováním lesů způsobeným EU. To by také znamenalo každoroční snížení emisí uhlíku do atmosféry o nejméně 31,9 milionu metrických tun v důsledku spotřeby v EU a produkce příslušných komodit, což by lze vyjádřit jako ekonomické úspory ve výši nejméně 3,2 miliardy EUR ročně. Kromě toho se očekává, že tato možnost rozhodujícím způsobem přispěje k ochraně biologické rozmanitosti, která je naopak silně provázána s předcházením změně klimatu.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Na stanovení a provedení nařízení během prvních pěti let fungování (předběžně se počítá od roku 2023 do roku 2027) se předpokládá celkový rozpočet ve výši 16 519 000 EUR. To zahrnuje rozpočet ve výši 6 650 000 EUR v rámci okruhu 7 víceletého finančního rámce (VFR) na lidské zdroje (pět dalších zaměstnanců v GŘ ENV pro provádění nařízení a mezinárodní spolupráci, dva další zaměstnanci v GŘ INTPA pro související spolupráci a rozvoj a jeden zaměstnanec v GŘ TAXUD pro plnění celních povinností) a další administrativní výdaje. Je zahrnut také rozpočet ve výši 9 869 000 EUR z okruhu 3 VFR. Ten je spojen s podporou různých prováděcích úkolů souvisejících s legislativními ustanoveními, které budou provádět útvary Komise v letech 2022 až 2027, včetně zadávání veřejných zakázek a případných správních ujednání.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

·    Článek 1: Předmět a oblast působnosti

·Článek 2: Definice

·Článek 3: Zákaz

Článek 3 představuje základní kámen nařízení, neboť jasně stanoví zákaz uvádění nebo dodávání na trh Unie nebo vývozu z trhu Unie pro příslušné komodity a produkty, které nejsou v souladu s tímto nařízením, a zákaz doplňuje vysvětlením, že při provádění takové obchodní činnosti je vždy nezbytné prohlášení o náležité péči. Odkaz na odlesňování v písmenu a) a zákonnost v písmenu b) je nezbytný, aby bylo možné komplexně řešit hlavní cíle tohoto nařízení.

Zákaz v písmenu c) doplňuje ostatní ustanovení tím, že stanoví obecnou povinnost předkládat prohlášení o náležité péči při uvádění příslušných komodit a produktů na trh. Tento zákaz zajišťuje, aby si hospodářské subjekty byly vědomy svých povinností výkonu náležité péče a byly odrazovány od opomíjení postupů náležité péče. Na základě zkušeností s nařízením EUTR tento požadavek usnadní prosazování a v případě potřeby právní kroky k nápravě nebo sankcionování takových porušení.

·Článek 4: Povinnosti hospodářských subjektů

Článek 4 vymezuje povinnosti hospodářských subjektů podle nařízení. Popisuje postup náležité péče a představuje tudíž obecné pravidlo pro povinnosti hospodářských subjektů. Odstavec 1 ukládá hospodářským subjektům povinnost provést náležitou péči u všech příslušných komodit a produktů, aby zajistily soulad komodit a produktů se zákazem podle čl. 3 písm. a) a b), a před uvedením komodit a produktů na trh Unie nebo jejich vývozem z tohoto trhu předložit prohlášení o náležité péči. Nezbytné informace požadované v prohlášení o náležité péči jsou vyjmenovány v příloze II.

Odstavec 2 vymezuje konkrétní postup, kterým se řídí předkládání prohlášení o náležité péči. Poté, co hospodářský subjekt dospěje k závěru, že příslušná komodita nebo příslušný produkt je v souladu s nařízením, musí před uvedením komodity nebo produktu na trh zadat do informačního systému prohlášení o náležité péči (viz článek 31). U příslušných komodit a produktů v režimu propuštění do volného oběhu nebo vývozu musí být v celním prohlášení uveden odkaz na prohlášení o náležité péči, který umožní nezbytnou úzkou spolupráci mezi celními orgány a příslušnými orgány. Podle odstavce 3 vypracováním prohlášení o náležité péči přejímají hospodářské subjekty odpovědnost za soulad produktů s předpisy. Odstavec 4 výslovně požaduje, aby se hospodářské subjekty zdržely uvádění na trh nebo vývozu bez předchozího předložení prohlášení o náležité péči. Odstavec 5 stanoví tutéž povinnost v případě, že 1) příslušné produkty nebo komodity nesplňují požadavky „nezpůsobující odlesňování“ nebo „zákonnosti“, nebo 2) pokud postup náležité péče dospěl k závěru, že riziko nedodržení není zanedbatelné, nebo 3) pokud nebyl postup náležité péče dokončen. Odstavec 6 ukládá hospodářským subjektům povinnost přijmout opatření a informovat příslušné orgány, pokud se po ukončení postupu náležité péče a předložení prohlášení objeví nové informace.

·Článek 6: Povinnosti obchodníků

Pro účely tohoto nařízení se podobně jako v nařízení EUTR obchodníkem rozumí „každá fyzická nebo právnická osoba, která v průběhu obchodní činnosti dodává příslušné komodity a produkty na trh Unie“ (čl. 2 písm. j). Obecně platí, že obchodníci podléhají mírnějším povinnostem než hospodářské subjekty, neboť v době, kdy obchodník může s příslušnými komoditami nebo produkty nakládat, jsou tyto již uvedeny na trh. Obchodníci, zejména velcí obchodníci, však mají významný vliv na dodavatelské řetězce a hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby příslušné komodity a produkty vykazovaly status „nezpůsobující odlesňování“.

Z toho důvodu tento článek rozlišuje mezi povinnostmi použitelnými na velké obchodníky, kteří nejsou malými a středními podniky, a povinnostmi použitelnými na obchodníky, kteří jsou malými a středními podniky. Podle odstavců 2 a 3 jsou obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, povinni shromažďovat záznamy o svých dodavatelích a odběratelích, uchovávat tyto údaje po dobu nejméně pěti let a na požádání je zpřístupnit příslušným orgánům. Odhaduje se, že tento požadavek je spojen se zanedbatelnými náklady, protože lze očekávat, že takové informace budou součástí běžné obchodní činnosti. Od obchodníků, kteří jsou malými a středními podniky, se rovněž očekává, že přijmou opatření a informují příslušné orgány, pokud budou k dispozici nové informace o tom, že jejich komodity a produkty nejsou vyhovující (odstavec 4).

Naopak velcí obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, mají stejné povinnosti jako hospodářské subjekty (odstavec 5). Velcí obchodníci proto musí předložit prohlášení o náležité péči podle článku 4, a tím přejímají odpovědnost za soulad příslušné komodity nebo příslušného produktu s tímto nařízením. Kromě toho podléhají stejnému postupu náležité péče jako hospodářské subjekty: kromě shromažďování informací musí provést posouzení rizik podle článku a v případě potřeby opatření ke zmírnění rizik podle článku 10. Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, jsou těchto povinností zproštěni. Podobně velcí obchodníci podléhají stejným kontrolám jako hospodářské subjekty, jak jsou stanoveny v článku 15, zatímco obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, podléhají kontrolám uvedeným v článku 16.

·Článek 8: Náležitá péče

Článek 8 stanoví postup náležité péče, který zakládá povinnost hospodářských subjektů podle čl. 4 odst. 1 a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, podle čl. 6 odst. 5. Každý postup náležité péče by měl zajistit, aby riziko uvedení na trh EU nebo vývozu z trhu EU bylo u nevyhovujících příslušných komodit nebo produktů zanedbatelné. Za tím účelem hospodářské subjekty a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, shromáždí všechny příslušné údaje (podle článku 9) – první krok postupu náležité péče. Na základě těchto údajů určí a posoudí riziko možného nesouladu příslušných komodit a produktů s požadavky tohoto nařízení (čl. 10 odst. 1 až 4 a čl. 10 odst. 6) – druhý krok postupu náležité péče. V případě potřeby tato rizika náležitě zmírní na zanedbatelnou úroveň (čl. 10 odst. 5) – třetí krok postupu náležité péče.

Před uvedením příslušných komodit a produktů na trh EU nebo před jejich vývozem z trhu EU je nutné provést postup náležité péče. Pokud posouzení rizik došlo k závěru, že riziko vstupu nevyhovujících komodit nebo produktů na trh EU je nezanedbatelné, musí hospodářský subjekt přijmout opatření ke zmírnění rizik, která jsou přiměřená pro snížení rizika na zanedbatelnou úroveň. Bez přístupu k použitelným platným právním předpisům nebo jiným relevantním informacím nelze toto riziko plně posoudit, a tudíž ani snížit na zanedbatelnou úroveň. Pokud riziko nelze snížit na zanedbatelnou úroveň, hospodářský subjekt neuvede příslušné komodity nebo produkty na trh EU (čl. 10 odst. 1).

·Článek 9: Požadavek na informace

Zásadní novinkou oproti nařízení EUTR je povinnost zeměpisných údajů podle článku 9, který vyžaduje, aby hospodářské subjekty shromažďovaly souřadnice pro geografickou lokalizaci (nebo zeměpisnou polohu pomocí zeměpisné šířky a délky) všech pozemků, na kterých byly vyprodukovány příslušné komodity a produkty. Vzhledem k tomu, že odlesňování souvisí se změnou využívání půdy, vyžaduje sledování odlesňování přesné propojení mezi komoditou nebo produktem uváděným na trh EU nebo z tohoto trhu vyváženým a pozemkem, kde byly vypěstovány nebo odchovány.

Požadavek uvedení pozemku nebo zemědělského podniku, kde byla komodita vyprodukována, umožňuje použití satelitních snímků a určování polohy (což jsou široce dostupné a volně použitelné digitální nástroje) ke kontrole toho, zda je produkt nebo komodita v souladu s předpisy či nikoli. Zeměpisné údaje o pozemku a satelitní monitorování jsou v praxi ověřenou kombinací, která v minulosti prokázala, že je schopna omezit odlesňování v určité oblasti, přičemž se očekává, že tato kombinace zvýší účinnost politické intervence a zároveň povede k tomu, že podvody v dodavatelských řetězcích budou složitější a snadněji odhalitelné. Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (EGNOS/Galileo) a vlastní sledování systém pozorování a monitorování Země (Copernicus). Programy EGNOS/Galileo i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí značné hospodářské výhody veřejným i soukromým uživatelům. Satelitní snímky a určování polohy na základě používání služby EGNOS / programu Galileo a programu Copernicus proto mohou tvořit součástí údajů používaných pro kontroly souladu.

Zeměpisné údaje, které spojují produkty s určitým pozemkem, již využívají odvětvové a certifikační organizace, jakož i příslušné právní předpisy EU. Směrnice (EU) 2018/2001 požaduje u problematických zemí informace o „oblasti získávání surovin“. Řada pravidel EU zajišťuje sledovatelnost hovězího masa „od narození po smrt“, a to i prostřednictvím prostředků, jako jsou ušní značky, pasy skotu a počítačová databáze.

·Článek 10: Posouzení rizika a zmírňování rizika

Článek 10 stanoví kroky, které je třeba podniknout k posouzení a zmírnění rizika uvedení příslušných komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů na trh. Tento článek tudíž podrobně popisuje kritéria a způsoby provádění hodnocení rizik a zmírňování rizik – druhý krok, resp. třetí krok postupu náležité péče, jak je uvádí článek 8. Ustanovení čl. 10 odst. 1 objasňuje účel posouzení rizik, tj. zjištění možného nesouladu příslušných komodit a produktů s tímto nařízením, a stanoví ústřední povinnost hospodářských subjektů neuvádět příslušnou komoditu nebo příslušný produkt na trh, nemohou-li prokázat, že riziko nedodržení je zanedbatelné. Pojem zanedbatelného rizika je definován v čl. 2 bodě 18 jako úplné posouzení pro daný produkt specifických i obecných údajů o souladu s čl. 3 písm. a) a b) u příslušných komodit nebo produktů, z něhož nevyplývá žádný důvod k obavám.

Odstavec 2, který vychází z kritérií pro posouzení rizik stanovených v nařízení EUTR, tato kritéria dále upřesňuje a poskytuje hospodářský subjektům další informace o prvcích, které je třeba vzít v úvahu a které jsou odrazem toho, že toto nařízení se zaměřuje na otázky zákonnosti i udržitelnosti (tj. nezpůsobující odlesňování). Kromě úrovně rizika stanovené systémem referenčního srovnávání zemí obsahuje seznam údaje o zemi/oblasti produkce, znacích příslušné komodity a produktu a dodavatelského řetězce, jakož i další významné doplňující údaje, jako je certifikace nebo jiné nástroje ověřování třetími stranami, pokud splňují požadavky na informace stanovené v článku 9.

·Článek 12: Zjednodušená náležitá péče

·Článek 14: Povinnosti provádět kontroly

·Článek 15: Kontroly hospodářských subjektů

·Článek 19: Podávání zpráv

·Článek 20: Zesílená kontrola

·Článek 22: Opatření dozoru nad trhem

Článek 22 stanoví povinnost příslušných orgánů neprodleně jednat, jakmile zjistí, že příslušná komodita nebo příslušný produkt nejsou v souladu s tímto nařízením. V tomto případě příslušné orgány požadují, aby příslušný hospodářský subjekt nebo obchodník přijal vhodná a přiměřená nápravná opatření k ukončení tohoto nesouladu.

Odstavec 2 uvádí možná nápravná opatření, která může být hospodářský subjekt obchodník povinen provést. Toto ustanovení čerpá konkrétně z článku 16 nařízení o dozoru nad trhem 15 ; podle článku 3 uvedeného nařízení se „stažením z oběhu“ rozumí „opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení výrobku, který byl již zpřístupněn konečnému uživateli; zatímco „stažením z trhu“ se rozumí „opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh“. 

·Článek 23: Sankce

·Článek 24: Kontroly

Článek 24 stanoví pravidla pro kontroly příslušných komodit a produktů propuštěných do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ nebo „vývoz“.

Odstavec 6 stanoví, že pokud analýza rizik provedená příslušnými orgány podle čl. 14 odst. 4 dojde k závěru, že příslušná komodita nebo příslušný produkt představuje vysoké riziko nedodržení požadavků tohoto nařízení, status prohlášení o náležité péči souvisejícího s příslušnou komoditou nebo příslušným produktem se v informačním systému odpovídajícím způsobem upraví. Za takových okolností by celní orgány měly u příslušné komodity nebo příslušného produktu pozastavit propuštění do volného oběhu nebo vývoz.

Odstavec 7 uvádí podmínky, za nichž by celní orgány měly povolit propuštění příslušné komodity nebo příslušného produktu do volného oběhu nebo jejich vývoz.

Odstavec 8 stanoví postup v případě, že příslušné orgány dospějí k závěru, že příslušná komodita nebo příslušný produkt vstupující na trh Unie nebo jej opouštějící není v souladu s tímto nařízením. V takovém případě by příslušné orgány měly náležitě změnit status odpovídajícího prohlášení o náležité péči v informačním systému a mohou rovněž v informačním systému uvést, že mají námitky proti propuštění příslušné komodity nebo příslušného produktu do jiných celních režimů.

Po oznámení tohoto statusu by celní orgány neměly u příslušné komodity nebo příslušného produktu povolit propuštění do volného oběhu nebo vývoz a měly by do systému zpracování celních údajů a pokud možno na jakýkoli dokument doprovázející příslušnou komoditu nebo příslušný produkt uvést poznámku.

Je-li příslušná komodita nebo příslušný produkt následně navržen/a k propuštění do jiných celních režimů a za předpokladu, že příslušné orgány nevznesly proti takovému propuštění námitky, bude oznámení hospodářskými subjekty uvedeno v celních prohlášeních a za stejných podmínek zaevidováno v systému zpracování celních údajů, a je-li to možné, bude uvedeno i na průvodních dokumentech používaných v souvislosti s takovými celními režimy.

·Článek 25: Výměna informací a spolupráce mezi orgány

·Článek 26: Elektronická rozhraní

·Článek 27: Posuzování zemí

Prostřednictvím systému referenčního srovnávání Komise posoudí riziko, že země nebo jejich části produkují příslušné komodity a produkty, které nesplňují požadavek „nezpůsobující odlesňování“. Systém referenčního srovnávání přiřadí každé zemi nebo jejím částem jednu ze tří možných úrovní rizika: nízké, standardní a vysoké riziko. Při vstupu nařízení v platnost bude všem zemím přiřazena standardní úroveň rizika. Hodnocení bude založeno na kritériích vymezených v odstavci 2.

Odstavec 3 stanoví postup, který má Komise dodržet před změnou stávající kategorie rizika pro zemi nebo její části. Postup bude zahrnovat výzvu zemi, aby v přiměřené době odpověděla a poskytla informace, které považuje za užitečné, včetně opatření přijatých danou zemí k nápravě situace.

Komise kategorizaci rizik země zveřejní přijetím prováděcích aktů Komise a v případě potřeby bude seznam aktualizovat, pokud si to vyžádají nové vědecké důkazy. Povinnosti hospodářských subjektů a příslušných orgánů členských států se liší podle úrovně rizika země nebo částí země produkce, přičemž pro hospodářské subjekty zajišťující dodávky ze zemí s nízkým rizikem nebo jejich částí se použijí zjednodušené povinnosti náležité péče (článek 12) a pro příslušné orgány provádějící kontroly příslušných komodit a produktů vyprodukovaných ve vysoce rizikových zemích nebo jejich částech je stanovena zvýšená kontrola (článek 20).

·Článek 29: Opodstatněné obavy fyzických nebo právnických osob

·Článek 31: Informační systém „Register“

·Článek 32: Přezkum

·Článek 36: Vstup v platnost a datum použitelnosti

Toto nařízení se použije ode dne svého vstupu v platnost. Odstavec 2 však stanoví, že články 3 až 12, 14 až 22, 24, 29 a 30 se použijí za dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Odstavec 3 však stanoví, že uvedené články se použijí 24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost pro hospodářské subjekty, které jsou mikropodniky zřízenými do 31. prosince 2020, s výjimkou produktů uvedených v příloze nařízení č. 995/2010 (nařízení EUTR).

2021/0366 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 192 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 16 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 17 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Lesy zajišťují širokou škálu ekologických, hospodářských a sociálních přínosů, včetně dřevařských a jiných výrobků a ekologických služeb, a mají pro lidstvo zásadní význam, neboť se v nich nachází většina suchozemské biologické rozmanitosti Země. Udržují funkce ekosystému, pomáhají chránit klimatický systém, zajišťují čistý vzduch a hrají zásadní roli při čištění vod a půd, jakož i při zadržování vody. Lesy navíc poskytují obživu a příjmy asi jedné třetině světové populace a jejich ničení má vážné důsledky pro živobytí nejzranitelnějších lidí, včetně původních obyvatel a místních komunit, které jsou na lesních ekosystémech silně závislé 18 . Kromě toho odlesňování a znehodnocování lesů redukují naprosto nezbytná úložiště uhlíku a zvyšují pravděpodobnost šíření nových chorob ze zvířat na lidi.

(2)K odlesňování a znehodnocování lesů dochází alarmujícím tempem. Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že v letech 1990 až 2020 na celém světě ubylo 420 milionů hektarů lesa – což znamená přibližně 10 % lesů zbývajících na světě a plochu větší než Evropská unie 19 . Odlesňování a znehodnocování lesů jsou pak důležitými faktory globálního oteplování a úbytku biologické rozmanitosti – dvou nejdůležitějších ekologických problémů naší doby. Přesto svět nadále každoročně přichází o 10 milionů hektarů lesa.

(3)Odlesňování a znehodnocování lesů přispívá ke globální klimatické krizi mnoha způsoby. A co je nejdůležitější, zvyšuje emise skleníkových plynů prostřednictvím souvisejících lesních požárů, trvale odstraňuje kapacity pro ukládání uhlíku, snižuje odolnost dotčené oblasti vůči změně klimatu a podstatně omezuje její biologickou rozmanitost. Odlesňování je odpovědné za 11 % emisí skleníkových plynů 20 . 

(4)Klimatická krize celosvětově vyvolává úbytek biologické rozmanitosti, úbytek biologické rozmanitosti prohlubuje změnu klimatu a tyto jevy jsou neoddělitelně spojeny, jak potvrdily nedávné studie. Biologická rozmanitost pomáhá zmírňovat změnu klimatu. Hmyz, ptáci a savci působí jako opylovači, roznášejí semena a mohou přímo nebo nepřímo napomáhat efektivnějšímu ukládání uhlíku. Lesy také zajišťují nepřetržité doplňování vodních zdrojů a předcházení obdobím sucha a jejich škodlivým dopadům na místní komunity, včetně původních obyvatel. Drastické omezení odlesňování a znehodnocování lesů a systematická obnova lesů a ostatních ekosystémů představuje jedinou a největší příležitost ke zmírnění změny klimatu na základě přírodních zdrojů.

(5)Biologická rozmanitost je nezbytná pro odolnost ekosystémů a jejich služby na místní i globální úrovni. Více než polovina celosvětového hrubého domácího produktu závisí na přírodě a službách, které příroda poskytuje. Každé ze tří zásadních hospodářských odvětví (stavebnictví, zemědělství, výroba potravin a nápojů) je vysoce závislé na přírodě. Úbytek biologické rozmanitosti ohrožuje udržitelné vodní cykly a naše potravinové systémy, což znamená riziko pro naše potravinové zabezpečení a výživu. Více než 75 % druhů potravinářských plodin je závislých na opylování živočichy. Několik průmyslových odvětví se také opírá o genetickou rozmanitost a ekosystémové služby jakožto kritické vstupy pro výrobu, zejména léčivých přípravků.

(6)Změna klimatu, úbytek biologické rozmanitosti a odlesňování jsou celosvětově nanejvýš závažné problémy, které ovlivňují přežití lidstva a trvalé podmínky života na Zemi. Urychlení změny klimatu, úbytku biologické rozmanitosti a znehodnocování životního prostředí spolu s hmatatelnými příklady jejich ničivých dopadů na přírodu, životní podmínky člověka a místní ekonomiky vedly k uznání zelené transformace jako určujícího cíle naší doby a záležitosti mezigenerační rovnosti.

(7)Spotřeba v Unii je významnou hybnou silou odlesňování a znehodnocování lesů v celosvětovém měřítku. Posouzení dopadu iniciativy odhadovalo, že bez vhodného regulačního zásahu se unijní spotřeba a produkce šesti komodit zahrnutých do oblasti působnosti (dřevo, skot, sója, palmový olej, kakao a káva) do roku 2030 ročně zvýší na přibližně 248 000 hektarů plochy zasažených odlesňováním.

(8)Pokud jde o stav lesů v EU, zpráva State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020) 21 uvádí, že mezi lety 1990 a 2020 rozloha lesů v Evropě vzrostla o 9 %, objem uhlíku uloženého v biomase se zvýšil o 50 % a dodávky dřeva vzrostly o 40 %. Podle zprávy Evropské agentury pro životní prostředí o stavu životního prostředí za rok 2020 22 je však méně než 5 % evropských lesních oblastí považováno za nenarušené nebo původní.

(9)V roce 2019 přijala Komise několik iniciativ k řešení globálních ekologických krizí, včetně konkrétních opatření týkajících se odlesňování. Ve svém sdělení „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ 23 Komise určila jako prioritu snížení dopadu spotřeby v Unii na půdu a podporu spotřeby produktů v Unii z dodavatelských řetězců nezpůsobujících odlesňování. Ve svém sdělení „Zelená dohoda pro Evropu“ 24 ze dne 11. prosince 2019 Komise vytyčila novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii ve spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů a nebude opomenut žádný člověk ani žádné místo. Jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů a budoucích generací před environmentálními riziky a dopady. Zelená dohoda pro Evropu má také občanům a budoucím generacím zajistit mimo jiné čistý vzduch, čistou vodu, zdravou půdu a biologickou rozmanitost. Za tímto účelem strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 25 , strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ 26 , strategie EU v oblasti lesnictví 27 , unijní akční plán nulového znečištění 28 a další příslušné strategie 29 vypracované v rámci Zelené dohody pro Evropu dále upozorňují na význam opatření pro ochranu a odolnost lesů. Zejména strategie EU pro biologickou rozmanitost si klade za cíl chránit přírodu a zvrátit degradaci ekosystémů. A konečně strategie EU pro biohospodářství 30 posiluje ochranu životního prostředí a ekosystémů a zároveň řeší rostoucí poptávku po potravinách, krmivech, energii, materiálech a produktech hledáním nových metod výroby a spotřeby.

(10)Členské státy opakovaně vyjádřily své obavy týkající se přetrvávajícího odlesňování. Zdůraznily, že vzhledem k tomu, že současné politiky a opatření na celosvětové úrovni v oblasti ochrany, obnovy a udržitelného hospodaření v lesích nepostačují k zastavení odlesňování a znehodnocování lesů, je zapotřebí posílené opatření Unie, které účinněji přispěje k dosažení cílů v oblasti udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj, kterou přijaly všechny členské státy Organizace spojených národů v roce 2015. Rada konkrétně podpořila oznámení Komise uvedené ve sdělení „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, že Komise posoudí další regulační a neregulační opatření a předloží příslušné návrhy 31 .

(11)Evropský parlament zdůraznil, že pokračující ničení světových lesů je do značné míry spojeno s rozšiřováním zemědělské produkce – zejména s přeměnou lesů na zemědělskou půdu určenou k produkci řady vysoce žádaných produktů a komodit. Dne 22. října 2020 Evropský parlament přijal usnesení 32 v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), v němž Komisi požádal, aby na základě čl. 192 odst. 1 SFEU předložila návrh „právního rámce EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU“.

(12)Boj proti odlesňování a znehodnocování lesů tvoří důležitou součást balíčku opatření nutných ke snížení emisí skleníkových plynů a ke splnění závazku Unie v rámci Zelené dohody pro Evropu, jakož i Pařížské dohody o změně klimatu z roku 2015 33 a právně závazného závazku podle právního rámce EU pro klima dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů alespoň o 55 % v porovnání s rokem 1990.

(13)Rozšiřování zemědělství způsobuje téměř 90 % celosvětového odlesňování, přičemž více než polovina úbytku lesů je způsobena přeměnou lesa na ornou půdu, zatímco na pastvu dobytka připadá téměř 40 % úbytku lesů 34 . 

(14)V letech 1990 až 2008 Unie dovezla a spotřebovala jednu třetinu celosvětově obchodovaných zemědělských produktů spojených s odlesňováním. V uvedeném období na spotřebu v Unii připadalo 10 % celosvětového odlesňování spojeného s výrobou zboží nebo služeb. Přestože relativní podíl spotřeby EU klesá, spotřeba EU je neúměrně velkým činitelem odlesňování. Unie by proto měla přijmout opatření k minimalizaci celosvětového odlesňování a znehodnocování lesů vyvolaného spotřebou určitých komodit a produktů, a tím usilovat o snížení svého příspěvku k emisím skleníkových plynů a celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti, jakož i podpořit udržitelné modely produkce a spotřeby v Unii a na celém světě. Aby měla co největší dopad, měla by se politika Unie zaměřit na ovlivňování celosvětového trhu, nikoli pouze na dodavatelské řetězce Unie. V tomto ohledu jsou zásadní partnerství a účinná mezinárodní spolupráce s producentskými a spotřebitelskými zeměmi. 

(15)Zastavení odlesňování a znehodnocování lesů je nezbytnou součástí cílů v oblasti udržitelného rozvoje. Toto nařízení by mělo přispět zejména ke splnění cílů týkajících se života na souši (cíl 15), klimatických opatření (cíl 13), odpovědné spotřeby a výroby (cíl 12), vymýcení hladu (cíl 2) a zdraví a kvality života (cíl 3). Příslušný dílčí cíl 15.2, kterým je zastavit odlesňování do roku 2020, není splněn, což zdůrazňuje naléhavost ambiciózních a účinných opatření.

(16)Toto nařízení by také mělo reagovat na Newyorskou deklaraci o lesích 35 , právně nezávaznou politickou deklaraci, která podporuje celosvětový harmonogram pro snížení přirozeného úbytku lesů na polovinu do roku 2020 a usiluje o jeho ukončení do roku 2030. Deklaraci podpořily desítky vlád, mnoho největších světových společností a vlivné organizace občanské společnosti a původních obyvatel. Vyzvala také soukromý sektor, aby nejpozději do roku 2020 splnil cíl odstranit odlesňování z produkce zemědělských komodit, jako je palmový olej, sója, papír a výrobky z hovězího masa, kterého se nepodařilo dosáhnout. Nařízení by navíc mělo přispět ke strategickému plánu OSN pro lesy na období 2017–2030 36 , jehož globálním cílem č. 1 v oblasti lesů je zvrátit celosvětový úbytek lesních porostů prostřednictvím udržitelného obhospodařování lesů, včetně ochrany, obnovy, zalesňování a opětovného zalesňování, a intenzivněji se snažit předcházet znehodnocování lesů a posílit přínos lesů v oblasti změny klimatu.

(17)Toto nařízení by také mělo reagovat na deklaraci světových lídrů o lesích a využívání půdy z Glasgowa z roku 2021 37 , která uznává, že „ke splnění našich cílů v oblasti využívání půdy, klimatu, biologické rozmanitosti a udržitelného rozvoje na globální i vnitrostátní úrovni budou zapotřebí další transformační opatření v propojených oblastech udržitelné výroby a spotřeby; rozvoje infrastruktury; obchodu, financí a investic a podpory pro drobné zemědělce, původní obyvatelstvo a místní komunity“. Signatáři v této deklaraci rovněž zdůraznili, že zesílí své společné úsilí o usnadnění politik v oblasti obchodu a rozvoje na mezinárodní i domácí úrovni, které podpoří udržitelný rozvoj a udržitelnou produkci a spotřebu komodit, přinesou zemím vzájemný prospěch a nepovedou k odlesňování a znehodnocování půdy.

(18)Jako člen Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) se Unie zavázala prosazovat celosvětový, na pravidlech založený, otevřený, transparentní, předvídatelný, inkluzivní, nediskriminační a spravedlivý mnohostranný obchodní systém v rámci WTO, jakož i otevřenou, udržitelnou a sebevědomou obchodní politiku. Oblast působnosti tohoto nařízení proto bude zahrnovat komodity a produkty produkované v Unii i komodity a produkty dovážené do Unie.

(19)Toto nařízení také navazuje na sdělení Komise „Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika“ 38  , které uvedlo, že v souvislosti s novými vnitřními a vnějšími výzvami, a zejména s novým, udržitelnějším modelem růstu, jak jej definuje Zelená dohoda pro Evropu a evropská digitální strategie, potřebuje EU novou strategii obchodní politiky, která bude podporovat dosažení jejích cílů v oblasti vnitřní a vnější politiky a prosazovat větší udržitelnost v souladu se svým závazkem plně provádět cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje. Obchodní politika musí zcela plnit svoji úlohu při oživení po pandemii COVID-19 a při zelené a digitální transformaci ekonomiky a vstříc budování odolnější Evropy ve světě.

(20)Toto nařízení by mělo doplnit ostatní opatření navržená ve sdělení Komise „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“ 39 , a to zejména: 1) spolupracovat s producentskými zeměmi a podpořit je při řešení základních příčin odlesňování, jako je nedostatečná správa, neúčinné vymáhání práva a korupce, a 2) posílit mezinárodní spolupráci s hlavními spotřebitelskými zeměmi s cílem podpořit přijímání obdobných opatření, aby v těchto zemích nebyly uváděny na trh produkty pocházející z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů.

(21)Komise by měla nadále spolupracovat s producentskými zeměmi a obecněji s mezinárodními organizacemi a orgány a měla by posilovat svou podporu a pobídky, pokud jde o ochranu lesů a přechod k produkci nezpůsobující odlesňování, uznání úlohy původních obyvatel, zlepšení správy a držby půdy, posílení vymáhání práva a prosazování udržitelného obhospodařování lesů, zemědělství odolné vůči změně klimatu, udržitelnou intenzifikaci a diverzifikaci, agroekologii a agrolesnictví. Při těchto činnostech by měla uznat roli původních obyvatel při ochraně lesů. Unie a členské státy by měly na základě zkušeností a poznatků získaných v rámci již existujících iniciativ spolupracovat s producentskými zeměmi, které o to požádají, s cílem využívat multifunkčnost lesa a podporovat tyto země při přechodu k udržitelnému obhospodařování lesů, řešit globální výzvy a zároveň uspokojovat místní potřeby a věnovat pozornost problémům, kterým čelí drobní zemědělci, a to v souladu se sdělením o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů. Partnerský přístup by měl producentským zemím pomoci při ochraně, obnově a udržitelném využívání lesů, a tím přispět k cíli tohoto nařízení, kterým je omezit odlesňování a znehodnocování lesů.

(22)Dalším důležitým opatřením oznámeným ve sdělení je zřízení střediska EU pro sledování odlesňování, znehodnocování lesů, změn světového lesního porostu a s nimi spojených faktorů (dále jen „středisko EU pro sledování“), jehož činnost Komise zahájila za účelem lepšího sledování změn světového lesního porostu a souvisejících faktorů. Kromě toho středisko EU pro sledování na základě již existujících monitorovacích nástrojů, včetně produktů programu Copernicus, usnadní veřejným subjektům, spotřebitelům a podnikům přístup k informacím o dodavatelských řetězcích a poskytne snadno srozumitelné údaje a informace spojující odlesňování, znehodnocování lesů a změny světového lesního porostu s poptávkou/obchodem EU s komoditami a produkty. Středisko EU pro sledování tak bude přímo podporovat provádění tohoto nařízení poskytováním vědeckých důkazů o celosvětovém odlesňování a znehodnocování lesů a souvisejícím obchodu. Bude úzce spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, výzkumnými ústavy a třetími zeměmi.

(23)Stávající legislativní rámec EU se zaměřuje na řešení nezákonné těžby dřeva a souvisejícího obchodu a nezabývá se přímo odlesňováním. Tento rámec tvoří nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky 40 , a nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství 41 . Obě nařízení byla zhodnocena v rámci kontroly účelnosti, která zjistila, že ačkoli tyto právní předpisy měly pozitivní dopad na správu lesů, cílů obou nařízení, jmenovitě omezit nezákonnou těžbu dřeva a související obchod a snížit spotřebu nezákonně vytěženého dřeva v EU, nebylo dosaženo 42 , a bylo konstatováno, že zaměřit se pouze na zákonnost těženého dřeva ke splnění stanovených cílů nestačí.

(24)Dostupné zprávy potvrzují, že značná část probíhajícího odlesňování je podle zákonů producentské země zákonná. Nedávná zpráva 43 odhaduje, že v letech 2013 až 2019 bylo přibližně 30 % odlesňování za účelem komerčního zemědělství v tropických zemích v souladu se zákonem. Údaje, které jsou k dispozici, se zpravidla zaměřují na země se slabou správou věcí veřejných – celosvětový podíl nezákonného odlesňování by mohl být nižší, existují však jasné údaje, které naznačují, že nezahrnout do opatření odlesňování, které je v zemi produkce zákonné, narušuje účinnost opatření politiky.

(25)Posouzení dopadu možných opatření politiky týkajících se řešení odlesňování a znehodnocování lesů vyvolaného Unií, závěry Rady a usnesení Evropského parlamentu z roku 2020 jasně konstatují potřebu stanovit odlesňování a znehodnocování lesů jakožto určující kritéria budoucích opatření Unie. Nový právní rámec Unie by se proto měl zaměřit na zákonnost i na otázku toho, zda produkce příslušných komodit a produktů nezpůsobuje odlesňování.

(26)Definice výrazu „nezpůsobující odlesňování“ by měla být dostatečně široká, aby zahrnovala odlesňování i znehodnocování lesů, měla by poskytovat právní jasnost a měla by být měřitelná na základě kvantitativních, objektivních a mezinárodně uznávaných údajů.

(27)Nařízení by se mělo vztahovat na ty komodity, jejichž spotřeba v Unii je nejdůležitější z hlediska faktorů globálního odlesňování a znehodnocování lesů a u nichž by intervence formou politiky Unie mohla zajistit nejvyšší přínosy na jednotku hodnoty obchodu. V rámci studie na podporu posouzení dopadů byl proveden rozsáhlý přezkum vědecké literatury, jmenovitě primárních zdrojů, které odhadují dopad spotřeby EU na celosvětové odlesňování a spojují tuto stopu s konkrétními komoditami, jenž byl podroben křížové kontrole prostřednictvím rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami. Tento proces přinesl první seznam osmi komodit. Dřevo bylo do oblasti působnosti zahrnuto přímo, neboť se na ně již vztahovalo nařízení o dřevu. Seznam komodit byl poté dále zúžen pomocí analýzy efektivnosti v posouzení dopadů. Tato analýza efektivnosti srovnávala hektary odlesňování spojeného se spotřebou EU na základě odhadu v nedávné výzkumné zprávě 44 pro každou z komodit s průměrnou hodnotou dovozu dané komodity do EU. Podle výzkumné zprávy použité pro analýzu efektivnosti představuje z celkového počtu osmi komodit analyzovaných ve výzkumné zprávě největší podíl na odlesňování vyvolaném EU šest komodit: palmový olej (33,95 %), sója (32,83 %), dřevo (8,62 %), kakao (7,54 %), káva (7,01 %) a hovězí maso (5,01 %).

(28)S ohledem na to, že je třeba podpořit využívání recyklovaných příslušných komodit a produktů a že zahrnutím těchto komodit a produktů do oblasti působnosti tohoto nařízení by došlo k neúměrnému zatížení hospodářských subjektů, měly by být recyklované komodity a produkty, které již dokončily svůj cyklus použitelnosti a byly by jinak odstraněny jako odpad, vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(29)Toto nařízení by mělo stanovit povinnosti týkající se příslušných komodit a produktů, aby bylo možné účinně bojovat proti odlesňování a znehodnocování lesů a podporovat dodavatelské řetězce nezpůsobující odlesňování.

(30)Mnoho mezinárodních organizací a subjektů (např. Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Mezivládní panel pro změnu klimatu, Program OSN pro životní prostředí, Pařížská dohoda, Mezinárodní unie pro ochranu přírody, Úmluva o biologické rozmanitosti) se ve své práci věnovalo oblasti odlesňování a znehodnocování lesů a definice v tomto nařízení z této práce vycházejí.

(31)Mělo by být stanoveno rozhodné datum, které poskytne základ pro hodnocení toho, zda byla dotčená půda vystavena odlesňování nebo znehodnocování lesů, což znamená, že žádné komodity a produkty spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by nesměly vstoupit na trh Unie nebo být vyvezeny, pokud byly vyprodukovány na půdě, kde po tomto datu došlo k odlesňování nebo znehodnocování lesů. Datum by mělo umožňovat náležité ověřování a monitorování v souladu se stávajícími mezinárodními závazky, jako jsou cíle v oblasti udržitelného rozvoje a newyorská deklarace o lesích, což by minimalizovalo náhlé narušení dodavatelských řetězců a zároveň by se odstranily veškeré pobídky k urychlení činností vedoucích k odlesňování a znehodnocování lesů s ohledem na den vstupu tohoto nařízení v platnost.

(32)Aby se posílil příspěvek Unie k zastavení odlesňování a znehodnocování lesů a aby se zajistilo, že komodity a produkty z dodavatelských řetězců souvisejících s odlesňováním a znehodnocováním lesů nebudou uváděny na trh Unie, neměly by být příslušné komodity a produkty uváděny nebo dodávány na trh Unie ani vyváženy z trhu Unie, pokud způsobují odlesňování a nejsou vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce. K potvrzení toho, že uvedená podmínka je splněna, by mělo být ke komoditám a produktům vždy připojeno prohlášení o náležité péči.

(33)Na základě systémového přístupu by hospodářské subjekty měly přijmout vhodná opatření, aby se ujistily, že příslušné komodity a produkty, které hodlají uvést na trh Unie, splňují požadavky tohoto nařízení týkající se požadavků na původ nezpůsobující odlesňování a zákonnost. Za tímto účelem by hospodářské subjekty měly stanovit a zavést postupy náležité péče. Postup náležité péče vyžadovaný tímto nařízením by měl zahrnovat tři prvky: požadavky na informace, posouzení rizik a opatření ke zmírnění rizik. Postupy náležité péče by měly být navrženy tak, aby poskytovaly přístup k informacím o zdrojích a dodavatelích komodit a produktů uváděných na trh Unie, včetně informací, které prokazují, že nedošlo k odlesňování a znehodnocování lesů a jsou splněny požadavky na zákonnost, mimo jiné na základě identifikace země a oblasti produkce včetně souřadnic pro geografickou lokalizaci příslušných pozemků. Tyto souřadnice pro geografickou lokalizaci, které vycházejí z určení času, polohy a/nebo pozorování Země, by mohly využívat družicová data a služby poskytované v rámci kosmického programu Unie (EGNOS/Galileo a Copernicus). Na základě těchto informací by hospodářské subjekty měly provádět posouzení rizik. Pokud je zjištěno riziko, měly by hospodářské subjekty toto riziko zmírnit, aby dosáhly žádného nebo jen zanedbatelného rizika. Teprve poté, co dokončí požadované kroky postupu náležité péče a dojde k závěru, že neexistuje žádné nebo jen zanedbatelné riziko, že příslušná komodita nebo příslušný produkt není v souladu s tímto nařízením, by mělo být hospodářskému subjektu povoleno uvést příslušnou komoditu nebo příslušný produkt na trh Unie nebo ji/jej vyvézt.

(34)Hospodářské subjekty by měly formálně převzít odpovědnost za soulad příslušných komodit nebo produktů, které hodlají uvést na trh Unie nebo vyvézt, s právními předpisy tak, že zpřístupní prohlášení o náležité péči. Toto nařízení by mělo stanovit vzor takových prohlášení. Předpokládá se, že se tím usnadní prosazování tohoto nařízení prostřednictvím příslušných orgánů a soudů a rovněž se zvýší jeho dodržování ze strany hospodářských subjektů.

(35)Aby bylo možné uznat osvědčené postupy, mohly by být v postupu posouzení rizik použity certifikace nebo jiné systémy ověřené třetí stranou, neměly by však nahrazovat odpovědnost hospodářského subjektu, pokud jde o náležitou péči.

(36)Obchodníci by měli nést odpovědnost za shromažďování a uchovávání informací zajišťujících transparentnost dodavatelského řetězce příslušných komodit a produktů, které dodávají na trh. Velcí obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, mají významný vliv na dodavatelské řetězce a hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby tyto řetězce nebyly spojeny s odlesňováním, a proto by měli mít stejné povinnosti jako hospodářské subjekty.

(37)Aby se podpořila transparentnost a usnadnilo vymáhání, měly by hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky, každoročně veřejně podávat zprávy o svém systému náležité péče, včetně kroků přijatých k plnění jejich povinností.

(38)Ostatní legislativní nástroje EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci, pokud jde o nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí, by se měly použít, pokud v tomto nařízení nejsou obsažena zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem, která mohou být upravena podle budoucích legislativních změn. Existence tohoto nařízení by neměla vylučovat použití jiných legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci. Pokud takové jiné právní nástroje EU obsahují konkrétnější ustanovení nebo doplňují ustanovení tohoto nařízení o další požadavky, měla by se tato ustanovení použít ve spojení s ustanoveními tohoto nařízení. Kromě toho, pokud toto nařízení obsahuje konkrétnější ustanovení, neměla by být tato ustanovení vykládána způsobem, který narušuje účinné uplatňování ostatních legislativních nástrojů EU týkajících se náležité péče nebo dosažení jejich obecného cíle.

(39)Hospodářské subjekty spadající do oblasti působnosti jiných legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci s ohledem na nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí, by měly mít možnost splnit oznamovací povinnosti podle tohoto nařízení tím, že požadované informace zahrnou při podávání zpráv podle jiného legislativního nástroje EU.

(40)Odpovědnost za vymáhání tohoto nařízení by měla spočívat na členských státech a jejich příslušné orgány by měly být povinny zajistit, aby se toto nařízení plně dodržovalo. Jednotného vymáhání tohoto nařízení, pokud jde o příslušné komodity a produkty, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, lze dosáhnout pouze prostřednictvím systematické výměny informací a spolupráce mezi příslušnými orgány, celními orgány a Komisí.

(41)Účinné a efektivní provádění a vymáhání tohoto nařízení má zásadní význam pro dosažení jeho cílů. Za tímto účelem by Komise měla zřídit a spravovat informační systém na podporu hospodářských subjektů a příslušných orgánů, pokud jde o předkládání nezbytných údajů o příslušných komoditách a produktech uváděných na trh a přístup k těmto údajům. Hospodářské subjekty by měly do informačního systému odesílat prohlášení o náležité péči. Informační systém by měl být přístupný příslušným orgánům a celním orgánům, aby se usnadnilo plnění jejich povinností podle tohoto nařízení. Informační systém by měl být přístupný i širší veřejnosti, přičemž anonymizované údaje by měly být poskytovány v otevřeném a strojově čitelném formátu v souladu s unijní politikou otevřených dat.

(42)U příslušných komodit, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, jsou příslušné orgány pověřeny ověřováním souladu příslušných komodit a produktů s povinnostmi podle tohoto nařízení, zatímco úlohou celních orgánů je zajistit, aby odkaz na prohlášení o náležité péči byl případně uveden v celním prohlášení, a kromě toho od okamžiku, kdy bude zavedeno elektronické rozhraní pro výměnu informací mezi celními orgány a příslušnými orgány, po úvodní analýze rizik provedené příslušnými orgány kontrolovat status prohlášení o náležité péči v informačním systému a přijmout příslušné kroky (tj. pozastavit nebo odmítnout komoditu nebo produkt, pokud o to budou požádány prostřednictvím statusu v informačním systému). Tato zvláštní organizace kontrol vylučuje použití kapitoly VII nařízení (EU) 2019/1020, pokud jde o uplatňování a prosazování tohoto nařízení.

(43)Členské státy by měly zajistit, že budou vždy k dispozici dostatečné finanční zdroje, aby příslušné orgány měly náležité personální zajištění a vybavení. Účinné kontroly jsou náročné na zdroje, a je proto nezbytné poskytovat stabilní zdroje na úrovni, která v kterémkoli daném okamžiku odpovídá potřebám vymáhání práva. Členské státy by měly mít možnost doplnit veřejné financování vymáháním nákladů vznikajících při výkonu kontrol ve vztahu k příslušným komoditám a produktům, u nichž bylo zjištěno, že nejsou v souladu s předpisy, od příslušných hospodářských subjektů.

(44)Tímto nařízením nejsou dotčeny ostatní právní předpisy Unie týkající se zboží a produktů, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, zejména ustanovení celního kodexu Unie, pokud jde o pravomoci celních orgánů a celní kontroly. Dovozcům je třeba připomenout, že články 220, 254, 256, 257 a 258 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 stanoví, že produkty vstupující na trh Unie, které vyžadují další zpracování, musí být propuštěny do použitelného celního režimu, který takové zpracování umožní. Propuštění produktů do volného oběhu nebo vývoz by obecně neměly být považovány za doklad o souladu s právem Unie, jelikož nemusí nezbytně zahrnovat úplnou kontrolu souladu s předpisy.

(45)Za účelem optimalizace kontrolního procesu u příslušných komodit a produktů, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, a pro snížení zátěže spojené s tímto procesem je nutné zřídit elektronická rozhraní, která umožní automatický přenos dat mezi celními systémy a informačním systémem příslušných orgánů. Přirozeným kandidátem na podporu takovýchto přenosů dat je jednotný portál Evropské unie pro oblast celnictví. Rozhraní by měla být vysoce automatizovaná a snadno použitelná a měla by být omezena další zátěž pro celní orgány. Kromě toho je s ohledem na omezené rozdíly mezi údaji, které mají být uvedeny v celním prohlášení a v prohlášení o náležité péči, vhodné navrhnout rovněž přístup na základě přímého vztahu mezi podniky a veřejnou správou, kdy obchodníci a hospodářské subjekty zpřístupní prohlášení o náležité péči pro příslušnou komoditu nebo příslušný produkt prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví a toto prohlášení bude automaticky předáno do informačního systému používaného příslušnými orgány. Celní orgány a příslušné orgány by měly přispět k určení údajů, které mají být předány, a případných dalších technických požadavků.

(46)Riziko spojené s uvedením nevyhovujících komodit a produktů na trh Unie se liší v závislosti na komoditě a produktu a také na zemi jejich původu a produkce. Hospodářské subjekty, které získávají komodity a produkty ze zemí nebo jejich částí představujících nízké riziko pěstování, sklizně nebo produkce příslušných komodit v rozporu s tímto nařízením, by měly mít méně povinností, a tím by se snížily náklady na dodržování předpisů a administrativní zátěž. Komodity a produkty z vysoce rizikových zemí nebo jejich částí by měly podléhat zesílené kontrole ze strany příslušných orgánů.

(47)Z tohoto důvodu by Komise měla posoudit riziko odlesňování a znehodnocování lesů na úrovni země nebo jejích částí podle řady kritérií, která odrážejí kvantitativní, objektivní a mezinárodně uznávané údaje, jakož i znaky toho, že země se aktivně zapojují do boje proti odlesňování a znehodnocování lesů. Tyto srovnávací informace by měly hospodářským subjektům v Unii usnadnit výkon náležité péče a příslušným orgánům monitorování a vymáhání souladu s právními předpisy a zároveň by měly producentským zemím poskytnout pobídku ke zvýšení udržitelnosti jejich systémů zemědělské produkce a snížení jejich dopadu na odlesňování. To by mělo napomoci větší transparentnosti a udržitelnosti dodavatelských řetězců. Tento systém referenčního srovnávání by měl být založen na třístupňové klasifikaci zemí, které mají být považovány za země s nízkým, standardním nebo vysokým rizikem. Aby byla zajištěna náležitá transparentnost a jasnost, měla by Komise zejména zpřístupnit veřejnosti údaje používané pro referenční srovnávání, důvody navrhované změny klasifikace a odpověď dotčené země. U příslušných komodit a produktů ze zemí s nízkým rizikem nebo částí zemí určených jako země s nízkým rizikem by mělo být hospodářským subjektům umožněno uplatňovat zjednodušenou náležitou péči, zatímco příslušné orgány by měly mít povinnost uplatňovat zesílenou kontrolu příslušných komodit a produktů z vysoce rizikových zemí nebo části zemí označených jako vysoce rizikové. Komise by měla být zmocněna přijímat prováděcí opatření k určení zemí nebo jejich částí, které představují nízké nebo vysoké riziko spojené s produkcí příslušných komodit a produktů, které nejsou v souladu s tímto nařízením.

(48)Příslušné orgány by měly vykonávat v pravidelných intervalech kontroly hospodářských subjektů s cílem ověřit, že subjekty skutečně plní povinnosti stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány by dále měly provádět kontroly v případě, že mají k dispozici a využívají významné informace, včetně opodstatněných obav vyjádřených třetími osobami. Pro komplexní pokrytí příslušných komodit a produktů, příslušných hospodářských subjektů a obchodníků a objemů jejich podílu na komoditách a produktech by se měl uplatňovat dvousložkový přístup. Příslušné orgány by tudíž měly být povinny kontrolovat určité procento hospodářských subjektů a obchodníků a současně pokrýt i určitou procentní část příslušných komodit a produktů. Tyto procentní části by měly být vyšší u příslušných komodit a produktů z vysoce rizikových zemí nebo jejich částí.

(49)Kontroly hospodářských subjektů a obchodníků prováděné příslušnými orgány by měly zahrnovat systémy náležité péče a soulad příslušných komodit a produktů s ustanoveními tohoto nařízení. Kontroly by měly vycházet z plánu kontrol založeného na riziku. Plán by měl obsahovat kritéria rizik, která příslušným orgánům umožní provést analýzu rizik u prohlášení o náležité péči předložených hospodářskými subjekty a obchodníky. Kritéria rizik by měla zohledňovat riziko odlesňování spojené s příslušnými komoditami a produkty v zemi produkce, historii dodržování povinností hospodářských subjektů a obchodníků podle tohoto nařízení a jakékoli další významné informace, které mají příslušné orgány k dispozici. Analýza rizik u prohlášení o náležité péči by měla příslušným orgánům umožnit kontrolu identifikace hospodářských subjektů, obchodníků a příslušných komodit a produktů a měla by být prováděna pomocí technik elektronického zpracování dat v informačním systému, který shromažďuje prohlášení o náležité péči.

(50)V případě, že analýza rizik provedená u prohlášení o náležité péči odhalí vysoké riziko nedodržení právních předpisů týkající se konkrétních relevantních komodit a produktů, měly by mít příslušné orgány možnost přijmout okamžitá předběžná opatření, aby zabránily jejich uvedení nebo dodání na trh Unie. V případě, že by takové příslušné komodity a produkty vstupovaly na trh Unie nebo tento trh opouštěly, měly by příslušné orgány požádat celní orgány o pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu, aby příslušné orgány mohly provést nezbytné kontroly. Tato žádost by měla být sdělena prostřednictvím systému rozhraní mezi celními a příslušnými orgány. Pozastavení uvedení nebo dodání na trh Unie, propuštění do volného oběhu nebo vývozu by mělo být omezeno na tři pracovní dny, s výjimkou případů, kdy příslušné orgány vyžadují dodatečnou lhůtu k posouzení souladu příslušných komodit a produktů s tímto nařízením. V takovém případě by příslušné orgány měly přijmout dodatečná předběžná opatření k prodloužení doby pozastavení nebo by měly o takové prodloužení požádat celní orgány v případě, že příslušné komodity a produkty vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí.

(51)Plán kontrol by měl být pravidelně aktualizován na základě výsledků jeho provádění. Hospodářské subjekty, které dlouhodobě dodržují předpisy, by měly podléhat kontrolám s nižší četností.

(52)Aby bylo zajištěno provádění a účinné vymáhání tohoto nařízení, měly by mít členské státy pravomoc stáhnout nevyhovující příslušné komodity a produkty z trhu a oběhu a přijmout vhodná nápravná opatření. Měly by také zajistit, aby porušování tohoto nařízení, zejména ze strany hospodářských subjektů a obchodníků, bylo trestáno účinnými, přiměřenými a odrazujícími sankcemi.

(53)S ohledem na mezinárodní povahu odlesňování a znehodnocování lesů a souvisejícího obchodu by příslušné orgány měly spolupracovat navzájem, s celními orgány členských států, s Komisí, jakož i se správními orgány třetích zemí. Příslušné orgány by rovněž měly spolupracovat s příslušnými orgány při dohledu a prosazování ostatních legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky na náležitou péči v hodnotovém řetězci, pokud jde o na nepříznivé dopady na lidská práva nebo životní prostředí.

(54)Jakkoli se toto nařízení zabývá odlesňováním a znehodnocováním lesů, jak se předpokládá ve sdělení z roku 2019 „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, ochrana lesů by neměla vést k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů. Ekosystémy, jako jsou mokřady, savany a rašeliniště, jsou velmi důležité pro celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu, jakož i pro další cíle v oblasti udržitelného rozvoje, a jejich přeměna nebo znehodnocení vyžadují zvláštní naléhavou pozornost. Aby tento problém vyřešila, měla by Komise dva roky po vstupu nařízení v platnost posoudit nezbytnost a proveditelnost rozšíření oblasti působnosti na další ekosystémy a další komodity. Zároveň by Komise měla prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci provést i přezkum příslušných produktů vyjmenovaných v příloze I tohoto nařízení.

(55)Aby bylo zajištěno, že požadavky na informace, které musí hospodářské subjekty dodržet a které jsou stanoveny v tomto nařízení, budou i nadále relevantní a v souladu s vědeckým a technologickým vývojem, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění požadavků na informace nezbytných pro postup náležité péče, informace a kritéria pro posuzování rizik a zmírňování rizik, které musí hospodářské subjekty splňovat a které jsou stanoveny v tomto nařízení a v seznamu zboží v příloze I tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Evropský parlament a Rada měly obdržet veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(56)Nařízení (EU) č. 995/2010 zakazuje uvádění nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků na trh Unie. Hospodářským subjektům, které uvádějí dřevo na trh poprvé, stanoví povinnost vykonávat náležitou péči a obchodníkům stanoví povinnost vést zpětně sledovatelné záznamy o jejich dodavatelích a odběratelích. Toto nařízení by mělo zachovat povinnost zajistit zákonnost příslušných komodit a produktů, včetně dřeva a výrobků ze dřeva, uváděných na trh Unie, a tuto povinnost doplňuje o požadavek udržitelnosti. Toto nařízení a související prováděcí nařízení Komise (EU) č. 607/2012 se proto tímto nařízením stávají nadbytečné a měly by být zrušeny.

(57)Nařízení (ES) č. 2173/2005 stanoví postupy Unie pro provádění režimu licencí FLEGT prostřednictvím dvoustranných dobrovolných dohod o partnerství se zeměmi produkujícími dřevo. Aby byly dodrženy dvoustranné závazky, které Evropská unie přijala, a zachován pokrok dosažený s partnerskými zeměmi, které mají zaveden funkční systém (fáze udělování licencí FLEGT), mělo by toto nařízení obsahovat ustanovení, které deklaruje, že dřevo a výrobky na bázi dřeva, na které se vztahuje licence FLEGT, splňují požadavek zákonnosti podle tohoto nařízení.

(58)Jakkoli se toto nařízení zabývá odlesňováním a znehodnocováním lesů, jak se předpokládá ve sdělení z roku 2019 „Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů“, ochrana lesů by neměla vést k přeměně nebo znehodnocování jiných přírodních ekosystémů. Ekosystémy, jako jsou mokřady, savany a rašeliniště, jsou velmi důležité pro celosvětové úsilí v boji proti změně klimatu, jakož i pro další cíle v oblasti udržitelného rozvoje, a jejich přeměna nebo znehodnocení vyžadují zvláštní naléhavou pozornost. Do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost by proto mělo být provedeno zhodnocení potřeby a proveditelnosti rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další ekosystémy vedle lesů.

(59)Pokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, musí se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Případné zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 45 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 46 , podle okolností.

(60)Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž bojovat proti odlesňování a znehodnocování lesů omezením příspěvku spotřeby v Unii, nemůže být dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, a proto jej může být z důvodu jeho rozsahu lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(61)Hospodářským subjektům, obchodníkům a příslušným orgánům by měla být poskytnuta přiměřená doba, aby se připravily na plnění požadavků uvedených v tomto nařízení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola 1
Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro uvádění na trh Unie a vývoz z Unie týkající se skotu, kakaa, kávy, palmy olejné, sóji a dřeva (dále jen „příslušné komodity“) a produktů vyjmenovaných v příloze I, které příslušné komodity obsahují, byly jimi krmeny nebo byly vyrobeny za použití příslušných komodit (dále jen „příslušné produkty“), a to s cílem

a)minimalizovat příspěvek Unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě;

b)snížit příspěvek Evropské unie k emisím skleníkových plynů a celosvětovému úbytku biologické rozmanitosti.

Nařízení se nepoužije na příslušné komodity a produkty uvedené na trh Unie, které byly vyprodukovány před datem stanoveným v čl. 36 odst. 1.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)„odlesňováním“ přeměna lesa na plochy k zemědělskému využití, ať již je způsobena člověkem, či nikoli;

2)„lesem“ půda o rozloze více než 0,5 hektaru se stromy vyššími než pět metrů a korunovým zápojem větším než 10 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto prahových hodnot in situ, s výjimkou zemědělských plantáží a půdy v zemědělském nebo městském využití;

3)„zemědělskými plantážemi“ porosty stromů v systémech zemědělské produkce, jako jsou plantáže ovocných stromů, plantáže palmy olejné, olivové sady a agrolesnické systémy, kde se plodiny pěstují pod stromovým krytem. Zahrnují všechny plantáže komodit podle přílohy I jiných než dřevo;

4)„pěstovaným lesem“ vysázený les, který je intenzivně obhospodařován a splňuje při výsadbě a vyspělosti porostu všechna tato kritéria: jeden či dva druhy, stejná věková třída a pravidelné rozestupy. Zahrnuje rychle rostoucí plantáže na dřevo, vlákninu a energie a nezahrnuje lesy osázené za účelem ochrany nebo obnovy ekosystémů, jakož i lesy vytvořené výsadbou nebo osevem, které se v dospělosti podobají nebo se budou podobat přirozeně se obnovujícím lesům;

5)„vysazeným lesem“ les složený převážně ze stromů zavedených výsadbou a/nebo záměrným osevem, pokud se očekává, že vysazené nebo vyseté stromy budou v dospělosti tvořit více než padesát procent vegetačního porostu; zahrnuje výmladky ze stromů, které byly původně vysazeny nebo vysety;

6)„znehodnocováním lesů“ těžební postupy, které nejsou udržitelné a způsobují snížení nebo ztrátu biologické nebo ekonomické produktivity a komplexnosti lesních ekosystémů, což má za následek dlouhodobé snížení celkové nabídky prospěchu z lesa, který zahrnuje dřevo, biologickou rozmanitost a další produkty nebo služby;

7)„udržitelnými těžebními postupy“ těžba, která se provádí s ohledem na zachování kvality půdy a biologické rozmanitosti s cílem minimalizovat negativní dopady tak, aby se zabránilo těžbě pařezů a kořenů, znehodnocení původních lesů nebo jejich přeměně na pěstované lesy a těžbě na citlivých půdách; minimalizuje rozsáhlé holoseče a zajišťuje místně vhodné prahové hodnoty pro těžbu mrtvé dřevní hmoty a požadavky na používání systémů těžby dřeva, které minimalizují dopady na kvalitu půdy, včetně zhutňování půdy, a na prvky biologické rozmanitosti a stanoviště;

8)výrazem „nezpůsobující odlesňování“

a)popis toho, že příslušné komodity a produkty včetně těch, které se používají pro příslušné produkty nebo jsou v nich obsaženy, byly vyprodukovány na půdě, na níž po 31. prosinci 2020 nedošlo k odlesňování, a

b)že dřevo bylo z lesa vytěženo, aniž by po 31. prosinci 2020 těžba vyvolala znehodnocování lesa;

9)„vyprodukovaným“ vypěstovaný, sklizený či vytěžený, odchovaný, krmený nebo získaný na příslušném pozemku;

10)„uvedením na trh“ první dodání příslušné komodity nebo příslušného produktu na trh Unie;

11)„dodáním na trh“ dodání příslušné komodity nebo příslušného produktu k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

12)„hospodářským subjektem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která v průběhu obchodní činnosti uvádí příslušné komodity a produkty na trh Unie nebo je vyváží z trhu Unie;

13)„obchodníkem“ každá fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, která v průběhu obchodní činnosti dodává příslušné komodity a produkty na trh Unie;

14)„zemí původu“ země nebo území ve smyslu článku 60 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 47 ;

15)„zemí produkce“ země nebo území, kde byla vyprodukována příslušná komodita nebo příslušná komodita použitá při produkci produktu nebo obsažená v produktu;

16)„zanedbatelným rizikem“ úplné posouzení pro daný produkt specifických i obecných údajů o souladu s čl. 3 písm. a) a b) u příslušných komodit nebo produktů, z něhož nevyplývá žádný důvod k obavám;

17)„zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně zplnomocněna hospodářským subjektem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi hospodářského subjektu podle tohoto nařízení;

18)„nevyhovujícími produkty“ příslušné komodity a produkty, které nebyly vyrobeny způsobem „nezpůsobujícím odlesňování“ nebo nebyly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce nebo vykazují obě tyto charakteristiky;

19)„pozemkem“ úsek půdy v rámci jednoho nemovitého majetku ve smyslu uznaném právními předpisy země produkce, který vykazuje dostatečně homogenní podmínky, aby bylo možné na souhrnné úrovni vyhodnotit riziko odlesňování a znehodnocování lesů spojené s komoditami produkovanými na tomto úseku půdy;

20)„MSP“ mikropodniky a malé a střední podniky, jak jsou definovány ve směrnici 2013/34/EU 48 ;

21)„opodstatněnou obavou“ řádně podložené tvrzení vycházející z objektivních a ověřitelných údajů o nedodržování tohoto nařízení, které může vyžadovat intervenci příslušných orgánů;

22)„příslušnými orgány“ orgány určené podle čl. 13 odst. 1;

23)„celními orgány“ celní orgány definované v čl. 5 bodě 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

24)„propuštěním do volného oběhu“ režim stanovený v článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

25)„vývozem“ režim stanovený v článku 269 nařízení (EU) č. 952/2013;

26)„příslušnými komoditami a produkty vstupujícími na trh Unie“ příslušné komodity a produkty ze třetích zemí propuštěné do celního režimu „propuštění do volného oběhu“, určené k uvedení na trh Unie nebo určené ke komerčnímu použití či jiné než soukromé spotřebě na celním území Unie;

27)„příslušnými komoditami a produkty opouštějícími trh Unie“ příslušné komodity a produkty ze třetích zemí v celním režimu „vývoz“;

28)„příslušnými právními předpisy země produkce“ pravidla použitelná v zemi produkce týkající se právního statusu oblasti produkce, pokud jde o práva k využívání půdy, ochranu životního prostředí, práva třetích stran a příslušné obchodní a celní předpisy podle legislativního rámce použitelného v zemi produkce.

Článek 3

Zákaz

Příslušné komodity a produkty mohou být uváděny nebo dodávány na trh Unie nebo vyváženy z trhu Unie pouze za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)nezpůsobují odlesňování;

b)byly vyrobeny v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a

c)bylo k nim vydáno prohlášení o náležité péči podle čl. 4 odst. 2.

Kapitola 2
Povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků

Článek 4

Povinnosti hospodářských subjektů

1.Před uvedením příslušných komodit a produktů na trh Unie nebo před jejich vývozem z trhu Unie vykonávají hospodářské subjekty náležitou péči, aby zajistily soulad těchto komodit a produktů s čl. 3 písm. a) a b). Za tímto účelem použijí rámec postupů a opatření vymezený v článku 8 (dále jen „náležitá péče“).

2.Hospodářské subjekty, které při výkonu náležité péče podle článku 8 dospěly k závěru, že příslušné komodity a produkty splňují požadavky tohoto nařízení, zpřístupní před uvedením příslušných komodit a produktů na trh Unie nebo před jejich vývozem příslušným orgánům prostřednictvím informačního systému podle článku 31 prohlášení o náležité péči. Toto prohlášení potvrzuje, že byl vykonán postup náležité péče a nebylo zjištěno žádné nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko, přičemž prohlášení musí obsahovat údaje stanovené v příloze II pro příslušné komodity a produkty.

3.Zpřístupněním prohlášení o náležité péči přejímá hospodářský subjekt odpovědnost za soulad příslušné komodity nebo příslušného produktu s požadavky tohoto nařízení. Hospodářské subjekty uchovávají záznamy o prohlášeních o náležité péči po dobu pěti let ode dne jejich zpřístupnění prostřednictvím informačního systému podle článku 31.

4.Hospodářské subjekty nesmí uvádět příslušné komodity a produkty na trh Unie ani je vyvážet, aniž by předem předložily prohlášení o náležité péči.

5.Hospodářský subjekt neuvede příslušné komodity a produkty na trh ani je nevyveze, nastane-li jedna nebo více z těchto situací:

a)příslušné komodity a produkty nejsou v souladu s čl. 3 písm. a) nebo b);

b)postup náležité péče odhalil nezanedbatelné riziko, že příslušné komodity a produkty nejsou v souladu s čl. 3 písm. a) nebo b);

c)hospodářský subjekt nebyl schopen dokončit postup náležité péče podle odstavců 1 a 2.

6.Hospodářské subjekty, které obdržely nové informace, včetně opodstatněných obav, že příslušná komodita nebo příslušný produkt, který již uvedly na trh, nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, neprodleně uvědomí příslušné orgány členských států, v nichž příslušnou komoditu nebo příslušný produkt uvedly na trh. V případě vývozu z trhu Unie hospodářské subjekty informují příslušný orgán členského státu, který je zemí produkce.

7.Hospodářské subjekty poskytnou příslušným orgánům veškerou pomoc nezbytnou pro snazší provádění kontrol podle článku 15, a to i pokud se týká přístupu do provozoven a předkládání dokumentace nebo záznamů.

Článek 5

Zplnomocnění zástupci

1.Hospodářské subjekty nebo obchodníci mohou pověřit zplnomocněného zástupce, aby jejich jménem zpřístupnil prohlášení o náležité péči podle čl. 4 odst. 2. Hospodářský subjekt nebo obchodník v takovém případě nadále nese odpovědnost za soulad příslušné komodity nebo příslušného produktu s požadavky tohoto nařízení.

2.Zplnomocněný zástupce na požádání poskytne kopii pověření v úředním jazyce Evropské unie příslušným orgánům.

Článek 6

Povinnosti obchodníků

1.Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, mohou na trh dodávat příslušné komodity a produkty pouze tehdy, pokud mají k dispozici údaje požadované podle odstavce 2.

2.Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, shromažďují a uchovávají tyto údaje týkající se příslušných komodit a produktů, které hodlají dodat na trh:

a)jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, elektronická a případně internetová adresa hospodářských subjektů nebo obchodníků, kteří jim dodali příslušné komodity a produkty;

b)jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, elektronická a případně internetová adresa obchodníků, kterým dodali příslušné komodity a produkty.

3.Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, uchovávají informace uvedené v tomto článku po dobu nejméně pěti let a na požádání poskytnou tyto informace příslušným orgánům.

4.Obchodníci, kteří obdrželi nové informace, včetně opodstatněných obav, že příslušná komodita nebo příslušný produkt, který již dodali na trh, nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, neprodleně uvědomí příslušné orgány členských států, v nichž příslušnou komoditu nebo příslušný produkt dodali na trh.

5.Obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, se považují za hospodářské subjekty a vztahují se na ně povinnosti a ustanovení článků 3, 4, 5, 8 až 12, čl. 14 odst. 9, 15 a 20 tohoto nařízení, pokud jde o příslušné komodity a produkty, které dodávají na trh Unie.

6.Obchodníci poskytnou příslušným orgánům veškerou pomoc nezbytnou pro snazší provádění kontrol podle článku 16, a to i pokud se týká přístupu do provozoven a předkládání dokumentace nebo záznamů.

Článek 7

Uvedení na trh hospodářskými subjekty usazenými v třetích zemích

V případě, že příslušné komodity a produkty uvádí na trh Unie fyzická nebo právnická osoba usazená mimo Unii, považuje se za hospodářský subjekt ve smyslu tohoto nařízení první fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která tyto příslušné komodity a produkty nakupuje nebo přebírá do svého držení.

Článek 8

Náležitá péče

1.Před uvedením příslušných komodit a produktů na trh nebo před jejich vývozem vykonávají hospodářské subjekty náležitou péči, pokud jde o všechny příslušné komodity a produkty dodávané každým konkrétním dodavatelem.

2.Pro účely tohoto nařízení náležitá péče zahrnuje:

a)shromáždění údajů a dokladů potřebných ke splnění požadavků stanovených v článku 9;

b)opatření k posouzení rizik podle článku 10;

c)opatření ke zmírnění rizik podle článku 10.

Článek 9

Požadavky na informace

1.Hospodářské subjekty shromažďují informace, doklady a údaje, které prokazují, že příslušné komodity a produkty jsou v souladu s článkem 3. Za tímto účelem hospodářský subjekt shromažďuje, uspořádává a po dobu pěti let uchovává tyto údaje týkající se příslušných komodit nebo produktů a doložené důkazy:

a)popis, včetně obchodního názvu a druhu příslušných komodit a produktů a případně i obecný název druhu a jeho úplný vědecký název;

b)množství (vyjádřené v čisté hmotnosti a objemu nebo v počtu jednotek) příslušných komodit a produktů;

c)identifikaci země produkce;

d)souřadnice pro geografickou lokalizaci, zeměpisnou šířku a délku všech pozemků, kde byly příslušné komodity a produkty vyprodukovány, jakož i datum nebo časové rozmezí produkce;

e)jméno, elektronickou adresu a fyzickou adresu podniku nebo osoby, který/á hospodářskému subjektu dodal/a příslušné komodity nebo produkty;

f)jméno, elektronickou adresu a fyzickou adresu podniku nebo osoby, kterému/které byly příslušné komodity nebo produkty dodány;

g)přiměřené a ověřitelné informace o tom, že příslušné komodity a produkty nezpůsobují odlesňování;

h)přiměřené a ověřitelné informace o tom, že produkce byla provedena v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce, včetně jakéhokoli ujednání, které uděluje právo využívat příslušnou plochu pro účely produkce příslušné komodity.

2.Hospodářský subjekt na požádání zpřístupní příslušným orgánům informace, dokumenty a údaje shromážděné podle tohoto článku.

3.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, kterými doplní odstavec 1, pokud jde o další relevantní údaje, které je třeba získat a které mohou být nezbytné k zajištění účinnosti systému náležité péče.

Článek 10

Posouzení rizika a zmírňování rizika

1.Hospodářské subjekty provedou ověření a analýzu údajů shromážděných v souladu s článkem 9 a jakékoli další příslušné dokumentace a na tomto základě pak posouzení rizik, aby zjistily, zda existuje riziko, že příslušné komodity a produkty, které mají být uvedeny na trhu Unie nebo tohoto trhu vyvezeny, nesplňují požadavky tohoto nařízení. Pokud hospodářské subjekty nejsou schopny prokázat, že riziko nedodržení je zanedbatelné, neuvedou příslušnou komoditu nebo příslušný produkt na trh Unie ani je nevyvezou.

2.Posouzení rizika zohledňuje zvláště tato kritéria posouzení rizik:

a)přiřazení rizika příslušné zemi nebo jejím částem v souladu s článkem 27;

b)výskyt lesů v zemi a oblasti produkce příslušné komodity nebo příslušného produktu;

c)rozšířenost odlesňování nebo znehodnocování lesů v zemi, regionu a oblasti produkce příslušné komodity nebo příslušného produktu;

d)zdroj, spolehlivost, platnost a odkazy na další dostupnou dokumentaci týkající se údajů uvedených v čl. 9 odst. 1;

e)obavy ve vztahu k zemi produkce a původu, jako je míra korupce, rozšířené padělání dokumentů a údajů, nedostatečné vymáhání práva, ozbrojený konflikt nebo existence sankcí uvalených Radou bezpečnosti OSN nebo Radou Evropské unie;

f)složitost příslušného dodavatelského řetězce, zejména potíže s propojováním komodit a/nebo produktů s pozemkem, na němž byly vyprodukovány;

g)riziko smísení s produkty neznámého původu nebo vyprodukovanými v oblastech, kde došlo nebo dochází k odlesňování nebo znehodnocování lesů;

h)závěry příslušných zasedání skupiny odborníků Komise zveřejněné v rejstříku skupin odborníků Komise;

i)opodstatněné obavy vyjádřené podle článku 29;

j)doplňující informace o souladu s tímto nařízením, které mohou zahrnovat informace poskytnuté certifikačními nebo jinými režimy ověřování třetích stran, včetně dobrovolných systémů uznaných Komisí podle čl. 30 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 49 , pokud dané informace splňují požadavky stanovené v článku 9.

3.Výrobky ze dřeva, které spadají do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 a vztahuje se na ně platná licence FLEGT v rámci funkčního režimu licencí, se považují za výrobky v souladu s čl. 3 písm. b) tohoto nařízení.

4.S výjimkou případů, kdy analýza provedená v souladu s odstavcem 1 umožňuje hospodářskému subjektu zjistit, že neexistuje žádné riziko nebo existuje jen zanedbatelné riziko, že příslušné komodity nebo produkty nejsou v souladu s požadavky tohoto nařízení, hospodářský subjekt před uvedením příslušných komodit a produktů na trh Unie nebo před jejich vývozem přijme postupy a opatření ke zmírnění rizik přiměřené pro účely dosažení žádného nebo jen zanedbatelného rizika. To může zahrnovat vyžádání dalších informací, údajů nebo dokumentů, provedení nezávislých průzkumů nebo auditů nebo jiná opatření týkající se požadavků na informace stanovených v článku 9.

5.Hospodářské subjekty musí být schopny prokázat, jakým způsobem byly shromážděné informace zkontrolovány podle kritérií pro posouzení rizik uvedených v odstavci 2, jak bylo přijato rozhodnutí o opatřeních ke zmírnění rizika a jakým způsobem hospodářský subjekt určil míru rizika.

6.Hospodářské subjekty zavedou přiměřené a přiměřené politiky, kontroly a postupy ke zmírnění a účinnému řízení zjištěných rizik nesouladu příslušných komodit a produktů. Ty zahrnují mimo jiné:

a)vzorové postupy řízení rizik, podávání zpráv, vedení záznamů, vnitřní kontrolu a řízení souladu, včetně jmenování osoby pověřené výkonem činnosti compliance na úrovni řízení u hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky;

b)funkci nezávislého auditu pro kontrolu vnitřních zásad, kontrol a postupů podle písmene a) pro všechny hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky.

7.Posouzení rizik musí být zdokumentováno, alespoň jednou ročně přezkoumáno a na požádání zpřístupněno příslušným orgánům.

8.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33, kterými doplní odstavce 2, 4 a 6, pokud jde o další relevantní údaje, které je třeba získat, kritéria posouzení rizik a opatření ke zmírnění rizik, která mohou být nezbytná k doplnění opatření uvedených v tomto článku, aby byla zajištěna účinnost systému náležité péče.

Článek 11

Udržování systémů náležité péče a vedení záznamů

1.Za účelem provádění náležité péče v souladu s článkem 8 hospodářské subjekty zavedou a budou průběžně aktualizovat systém náležité péče, aby zajistily, že budou schopny zaručit soulad s požadavky stanovenými v čl. 3 písm. a) a b). Systém náležité péče se nejméně jednou ročně přezkoumává a v případě potřeby se přizpůsobuje a zohledňuje nový vývoj, který může ovlivnit výkon náležité péče. Hospodářské subjekty uchovávají záznamy o aktualizacích v systému (systémech) náležité péče po dobu pěti let.

2.Nestanoví-li jinak ostatní legislativní nástroje EU, které určují požadavky týkající se náležité péče v oblasti udržitelnosti v rámci hodnotového řetězce, hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky, podávají každoročně v co nejširší míře, a to i na internetu, zprávy o svém systému náležité péče včetně opatření, která přijaly k plnění svých povinností stanovených v článku 8. Hospodářské subjekty, které spadají i do oblasti působnosti jiných legislativních nástrojů EU, které stanoví požadavky týkající se náležité péče v oblasti udržitelnosti v rámci hodnotového řetězce, mohou plnit své oznamovací povinnosti podle tohoto odstavce tím, že požadované informace zahrnou do zpráv podávaných v souvislosti s jinými legislativními nástroji EU.

3.Hospodářské subjekty uchovávají veškerou dokumentaci související s náležitou péčí, jako jsou všechny příslušné záznamy, opatření a postupy podle článku 8, po dobu nejméně pěti let. Na požádání je zpřístupní příslušným orgánům.

Článek 12

Zjednodušená náležitá péče

1.Při uvádění příslušných komodit nebo produktů na trh Unie nebo při jejich vývozu z tohoto trhu hospodářské subjekty nemusí plnit povinnosti podle článku 10, pokud jsou schopny zjistit, že všechny příslušné komodity a produkty byly vyrobeny v zemích nebo jejich částech, které byly určeny jako země nebo jejich části s nízkým rizikem v souladu s článkem 27.

2.Pokud však hospodářský subjekt získá informace nebo povědomí o jakýchkoli informacích, které by poukazovaly na riziko, že příslušné komodity a produkty možná nesplňují požadavky tohoto nařízení, musí být splněny všechny povinnosti podle článků 9 a 10.

Kapitola 3

Povinnosti členských států a jejich příslušných orgánů

Článek 13

Příslušný orgán

1.Členské státy určí jeden nebo více orgánů příslušných pro plnění povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

2.Do [tří měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] členské státy oznámí Komisi názvy, adresy a kontaktní údaje příslušných orgánů určených podle odstavce 1. Členské státy sdělí Komisi bez zbytečného prodlení všechny změny těchto údajů.

3.Komise zveřejní seznam příslušných orgánů na svých internetových stránkách. Komise seznam pravidelně aktualizuje na základě příslušných aktualizací obdržených od členských států.

4.Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly dostatečné pravomoci a zdroje k plnění povinností stanovených v kapitole 3 tohoto nařízení.

5.Aniž je dotčena povinnost hospodářských subjektů vykonávat náležitou péči podle článku 8, mohou členské státy poskytnout hospodářským subjektům technickou a jinou pomoc a pokyny s přihlédnutím k situaci malých a středních podniků, aby usnadnily dodržování požadavků tohoto nařízení.

6.Členské státy mohou usnadnit výměnu a šíření příslušných informací, zejména s cílem pomoci hospodářským subjektům při posuzování rizik podle článku 9 a v oblasti osvědčených postupů při provádění tohoto nařízení.

7.Pomoc se poskytuje způsobem, který neohrožuje nezávislost, právní povinnosti a odpovědnost příslušných orgánů při prosazování tohoto nařízení.

Článek 14

Povinnost provádět kontroly

1.Příslušné orgány provádějí kontroly s cílem zjistit, zda hospodářské subjekty a obchodníci plní své povinnosti podle tohoto nařízení a zda příslušné komodity a produkty uváděné nebo dodávané na trh Unie nebo tohoto trhu vyvážené splňují požadavky tohoto nařízení. 

2.Kontroly uvedené v odstavci 1 se provádějí v souladu s články 15 a 16.

3.K provádění kontrol podle odstavce 1 vypracují příslušné orgány plán za použití přístupu založeného na riziku. Plán musí obsahovat alespoň kritéria rizik pro provedení analýzy rizik podle odstavce 4, a tím poskytovat informace pro rozhodnutí o kontrolách. Při stanovování a přezkumu kritérií rizik vezmou příslušné orgány v úvahu zejména přiřazení rizik zemím nebo jejich částem podle článku 27, historii dodržování tohoto nařízení ze strany hospodářského subjektu nebo obchodníka a veškeré další významné informace. Na základě výsledků kontrol a zkušeností s prováděním plánů příslušné orgány tyto plány a kritéria rizik pravidelně přezkoumávají, aby zlepšily jejich účinnost. Při přezkumu plánů příslušné orgány stanoví sníženou četnost kontrol pro ty hospodářské subjekty a obchodníky, kteří soustavně prokazují úplný soulad s požadavky tohoto nařízení.

4.Za účelem provedení plánů kontrol založených na riziku, které jsou vypracovány podle odstavce 3, provedou příslušné orgány analýzu rizik u informací obsažených v prohlášeních o náležité péči, která jim byla zpřístupněna podle čl. 4 odst. 2. Analýza rizik využívá kritéria rizik obsažená v plánech vypracovaných podle odstavce 3 a provádí se pomocí technik elektronického zpracování dat začleněných do informačního systému uvedeného v článku 31.

5.Na základě analýzy rizik podle odstavce 4 a veškerých dalších příslušných informací určí příslušné orgány hospodářské subjekty a obchodníky, u nichž mají být provedeny kontroly podle článků 15 a 16.

6.Na základě analýzy rizik podle odstavce 4 příslušné orgány rovněž určí příslušné komodity a produkty, které vyžadují okamžitá opatření, neboť představují tak vysoké riziko nedodržení ustanovení tohoto nařízení, že musí být zkontrolovány před uvedením nebo dodáním na trh Unie nebo vývozem. Toto určení se vyznačí v informačním systému zřízeném podle článku 31 a povede k tomu, že příslušné orgány přijmou okamžitá předběžná opatření podle článku 21 s cílem pozastavit uvádění nebo dodávání příslušných komodit a produktů na trh Unie nebo v případě příslušných komodit nebo produktů vstupující na trh Unie nebo opouštějících trh Unie, jakmile bude zavedeno elektronické rozhraní podle čl. 26 odst. 1, k podání žádosti celním orgánům, aby pozastavily propuštění těchto komodit nebo produktů do volného oběhu nebo vývozu podle čl. 24 odst. 6.

7.Pozastavení podle odstavce 6 skončí do tří pracovních dnů, pokud příslušné orgány na základě výsledků kontrol provedených v této lhůtě nedojdou k závěru, že potřebují dodatečnou dobu k určení toho, zda příslušné komodity a produkty splňují požadavky tohoto nařízení. V takovém případě příslušné orgány prodlouží dobu pozastavení prostřednictvím dodatečných předběžných opatření přijatých podle článku 21 nebo v případě příslušných komodit nebo produktů vstupujících na trh Unie nebo opouštějících trh Unie prostřednictvím oznámení celním orgánům o nutnosti zachovat pozastavení podle čl. 24 odst. 6.

8.Příslušné orgány si vyměňují informace o vývoji a uplatňování kritérií rizik podle odstavce 3 a koordinují tento vývoj a uplatňování s příslušnými orgány jiných členských států a s Komisí s cílem zlepšit účinnost prosazování tohoto nařízení.

9.Každý členský stát zajistí, aby se roční kontroly prováděné jeho příslušnými orgány týkaly alespoň 5 % hospodářských subjektů, které uvádějí nebo dodávají na trh Unie nebo z tohoto trhu vyvážejí každou z příslušných komodit na trhu členského státu, jakož i 5 % množství každé z příslušných komodit uvedených nebo dodaných na trh členského státu nebo vyvezených z tohoto trhu.

10.U příslušných komodit a produktů vyprodukovaných v zemi nebo částech země zapsaných jako vysoce rizikové podle článku 27 nebo v případě existence rizika, že příslušné komodity nebo produkty vyrobené v těchto zemích nebo jejich částech vstoupí do příslušného dodavatelského řetězce, provede příslušný orgán zesílenou kontrolu podle článku 20.

11.Aniž jsou dotčeny kontroly podle odstavců 5 a 6, provádějí příslušné orgány kontroly podle odstavce 1, mají-li k dispozici důkazy nebo jiné významné informace, včetně odůvodněných obav vyjádřených třetími stranami podle článku 29, pokud jde o potenciální nesoulad s tímto nařízením.

12.Kontroly se provádějí bez předchozího upozornění hospodářského subjektu nebo obchodníka, s výjimkou případů, kdy je předběžné oznámení hospodářskému subjektu nebo obchodníkovi nezbytné, aby byla zajištěna účinnost kontrol.

13.Příslušné orgány vedou záznamy o kontrolách uvádějící zejména povahu a výsledky kontrol, jakož i opatření přijatá v případě nesouladu s požadavky. Záznamy o všech kontrolách se uchovávají po dobu nejméně pěti let.

Článek 15

Kontroly hospodářských subjektů

1.Kontroly hospodářských subjektů zahrnují:

a)prověření systému náležité péče, včetně posouzení rizika a postupů snižování rizika;

b)prověření dokumentace a záznamů, které prokazují řádné fungování systému náležité péče;

c)prověření dokumentace a záznamů, které prokazují soulad konkrétního produktu nebo komodity, které hospodářský subjekt uvedl nebo hodlá uvést na trh Unie nebo z tohoto trhu vyvézt, s požadavky tohoto nařízení;

d)prověření prohlášení o náležité péči;

a případně

e)prověření příslušných komodit a produktů na místě s cílem zjistit jejich shodu s dokumentací používanou pro výkon náležité péče;

f)veškeré technické a vědecké prostředky vhodné k určení přesného místa, kde byly příslušná komodita nebo příslušný produkt vyrobeny, včetně izotopových zkoušek;

g)veškeré technické a vědecké prostředky vhodné k určení toho, zda příslušná komodita nebo příslušný produkt nezpůsobuje odlesňování, včetně údajů o pozorování Země, jako jsou údaje a nástroje z programu Copernicus, a

h)namátkové kontroly, včetně auditů na místě, dle potřeby i ve třetích zemích prostřednictvím spolupráce se správními orgány třetích zemí.

Článek 16

Kontroly obchodníků

1.Kontroly obchodníků zahrnují:

a)prověření dokumentace a záznamů, které prokazují soulad s čl. 6 odst. 2;

b)dle potřeby namátkové kontroly, včetně auditů na místě.

Článek 17

Úhrada nákladů příslušných orgánů

1.Členské státy mohou povolit svým příslušným orgánům vymáhat od hospodářských subjektů nebo obchodníků úhradu plné výše nákladů svých činností v souvislosti s případy nesouladu s předpisy.

2.Náklady uvedené v odstavci 1 mohou zahrnovat náklady na provedení zkoušek, náklady na skladování a náklady na činnosti týkající se produktů, u nichž se zjistilo, že jsou nevyhovující, a podléhají nápravným opatřením před svým propuštěním do volného oběhu, uvedením na trh Unie nebo vývozem z trhu Unie.

Článek 18

Spolupráce a výměna informací

1.Příslušné orgány spolupracují navzájem, s orgány jiných členských států, s Komisí a v případě potřeby se správními orgány třetích zemí, aby zajistily dodržování tohoto nařízení. 

2.Pro uplatňování a prosazování tohoto nařízení uzavřou příslušné orgány s Komisí správní ujednání týkající se předávání informací a vedení vyšetřování.

3.Příslušné orgány si vyměňují informace nezbytné k prosazování tohoto nařízení. To zahrnuje poskytování přístupu k údajům o hospodářských subjektech a obchodnících a výměnu těchto údajů, včetně prohlášení o náležité péči, s příslušnými orgány jiných členských států, aby se usnadnilo prosazování tohoto nařízení. 

4.Příslušné orgány okamžitě upozorní příslušné orgány ostatních členských států a Komisi, pokud zjistí porušení tohoto nařízení a závažné nedostatky, které mohou ovlivnit více než jeden členský stát. Příslušné orgány zejména informují příslušné orgány ostatních členských států, pokud na trhu zjistí příslušnou komoditu nebo příslušný produkt, která/ý není v souladu s tímto nařízením, aby umožnily stažení takové komodity z trhu či oběhu nebo stažení produktu z prodeje ve všech členských státech. 

5.Na žádost příslušného orgánu členské státy poskytnou tomuto orgánu informace nezbytné k zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 19

Podávání zpráv

1.Do 30. dubna každého roku zpřístupní členské státy veřejnosti a Komisi informace o uplatňování tohoto nařízení během předchozího kalendářního roku. Tyto informace zahrnují jejich plány kontrol, počet a výsledky kontrol provedených u hospodářských subjektů a obchodníků, včetně obsahu těchto kontrol, objemu zkontrolovaných příslušných komodit a produktů ve vztahu k celkovému množství příslušných komodit a produktů uváděných na trh, země původu a produkce příslušných komodit a produktů, jakož i opatření přijatá v případě nesouladu s předpisy a vymožené náklady na kontroly.

2.Na základě údajů poskytnutých členskými státy podle odstavce 1 zveřejňují útvary Komise každý rok celounijní přehled o uplatňování tohoto nařízení.

Článek 20

Zesílená kontrola

Pokud byly příslušné komodity nebo produkty vyrobeny v zemi nebo její části, která je podle článku 27 uvedena jako vysoce riziková, nebo pokud existuje riziko, že příslušné komodity nebo produkty vyrobené v těchto zemích nebo jejich částech vstoupí do příslušného dodavatelského řetězce, každý členský stát zajistí, aby se roční kontroly prováděné jeho příslušnými orgány týkaly alespoň 15 % hospodářských subjektů, které uvádějí nebo dodávají trh Unie nebo z tohoto trhu vyvážejí každou z příslušných komodit na trhu členského státu, jakož i 15 % množství každé z příslušných komodit uvedených nebo dodaných na trh členského státu nebo vyvezených z tohoto trhu.

Článek 21

Předběžná opatření

Pokud byly po kontrolách podle článků 15 a 16 zjištěny možné závažné nedostatky nebo byla zjištěna rizika podle čl. 14 odst. 6, mohou příslušné orgány přijmout okamžitá předběžná opatření, včetně zabavení nebo pozastavení uvedení nebo dodání příslušných komodit a produktů na trh Unie a vývozu z tohoto trhu.

Článek 22

Opatření dozoru nad trhem

1.Aniž je dotčen článek 23, pokud příslušné orgány zjistí, že hospodářský subjekt nebo obchodník nedodržel své povinnosti podle tohoto nařízení nebo že příslušná komodita nebo příslušný produkt nesplňuje toto nařízení, požádají neprodleně příslušný hospodářský subjekt nebo obchodníka, aby přijal vhodná a přiměřená nápravná opatření k ukončení tohoto nesouladu s předpisy.

2.Pro účely odstavce 1 nápravná opatření, která má hospodářský subjekt nebo obchodník přijmout, zahrnují alespoň jedno nebo více z těchto opatření:

a)náprava jakéhokoli formálního nesouladu, zejména s požadavky kapitoly 2 tohoto nařízení;

b)zabránění uvedení či dodání příslušné komodity nebo příslušného produktu na trh Unie nebo jejich vývozu z tohoto trhu;

c)okamžité stažení příslušné komodity nebo příslušného produktu z trhu nebo oběhu;

d)zničení příslušné komodity nebo příslušného produktu nebo jejich darování pro dobročinné účely nebo účely veřejného zájmu.

3.Pokud hospodářský subjekt nebo obchodník nepřijme nápravná opatření uvedená v odstavci 2 nebo nadále trvá nesoulad s předpisy podle odstavce 1, příslušné orgány zajistí, aby byl produkt stažen z trhu nebo z oběhu nebo aby bylo zakázáno či omezeno jeho dodávání na trh Unie či vývoz z tohoto trhu.

Článek 23

Sankce

1.Členské státy stanoví předpisy pro sankce použitelné v případě porušení tohoto nařízení hospodářskými subjekty a obchodníky a přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Členské státy oznámí tato ustanovení Komisi a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny.

2.Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Sankce zahrnují nejméně: 

a)pokuty přiměřené škodám na životním prostředí a hodnotě dotčených příslušných komodit nebo produktů, přičemž výše pokut je vypočítána tak, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby budou skutečně připraveny o hospodářský zisk plynoucí ze závažného porušení předpisů, jehož se dopustily, a v případě opakovaného závažného porušení předpisů se sankce budou postupně zvyšovat; maximální výše těchto pokut činí nejméně 4 % ročního obratu hospodářských subjektů nebo obchodníků v dotčeném členském státě nebo členských státech; 

b)konfiskaci příslušných komodit a produktů hospodářskému subjektu a/nebo obchodníkovi;

c)konfiskaci příjmů získaných hospodářským subjektem a/nebo obchodníkem z transakce s dotčenými příslušnými komoditami a produkty;

d)dočasné vyloučení ze zadávání veřejných zakázek.

Kapitola 4

Postupy pro příslušné komodity a produkty, které vstupují na trh Unie nebo tento trh opouštějí

Článek 24

Kontroly

1.Příslušné komodity a produkty propuštěné do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ nebo „vývoz“ podléhají kontrolám a opatřením stanoveným v této kapitole. Uplatňováním této kapitoly nejsou dotčena ostatní ustanovení tohoto nařízení ani jiné právní předpisy Unie upravující propuštění zboží do volného oběhu nebo vývoz zboží, zejména celní kodex Unie a jeho články 46, 47, 134 a 267. Na kontroly příslušných komodit a produktů vstupujících na trh Unie se však nepoužije kapitola VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 50 , pokud jde o uplatňování a prosazování tohoto nařízení.

2.Příslušné orgány nesou odpovědnost za obecné prosazování tohoto nařízení, pokud jde o příslušnou komoditu a příslušný produkt, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí. Příslušné orgány jsou zejména povinny prostřednictvím kontrol podle čl. 14 odst. 1 zjistit, zda jakákoli taková příslušná komodita nebo jakýkoli takový příslušný produkt splňují požadavky tohoto nařízení. Příslušné orgány plní tyto povinnosti v souladu s příslušnými ustanoveními kapitoly 3 tohoto nařízení.

3.Celní orgány kontrolují správné prohlášení o příslušných komoditách a produktech, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí. Tyto kontroly jsou založeny především na analýze rizik s cílem identifikovat a vyhodnotit rizika a vypracovat nezbytná protiopatření a provádějí se ve společném rámci řízení rizik na úrovni Unie.

4.Referenční číslo prohlášení o náležité péči přidělené informačním systémem uvedeným v článku 31 v souvislosti s příslušnou komoditou nebo příslušným produktem vstupující/m do Unie nebo opouštějící/m Unii je zpřístupněno celním orgánům při podání celního prohlášení k propuštění do volného oběhu nebo vývozu příslušné komodity nebo příslušného produktu, s výjimkou případů, kdy je prohlášení o náležité péči předloženo podle čl. 26 odst. 2.

5.Po obdržení celního prohlášení k propuštění do volného oběhu nebo vývozu pro příslušnou komoditu nebo příslušný produkt vstupující na trh Unie nebo opouštějící trh Unie ověří celní orgány status prohlášení o náležité péči pomocí elektronického rozhraní uvedeného v čl. 26 odst. 1. Jakákoli změna statusu v informačním systému podle článku 31, k níž dojde před propuštěním příslušné komodity nebo příslušného produktu do volného oběhu nebo vývozu, se automaticky oznámí celním orgánům, které zajišťují dohled nad příslušnou komoditou nebo příslušným produktem.

6.Pokud na základě analýzy rizik podle čl. 14 odst. 4 status odpovídajícího prohlášení o náležité péči v informačním systému zřízeném podle článku 31 uvádí, že příslušná komodita nebo příslušný produkt vyžaduje kontrolu před uvedením nebo dodáním na trh EU nebo před vývozem, celní orgány u příslušné komodity nebo příslušného produktu pozastaví propuštění do volného oběhu nebo vývoz.

7.Pokud jsou splněny všechny ostatní požadavky a formality podle unijního nebo vnitrostátního práva týkající se propuštění do volného oběhu nebo vývozu, celní orgány povolí propuštění příslušné komodity nebo příslušného produktu do volného oběhu nebo vývoz v kterékoli z těchto situací:

a)na základě analýzy rizik podle čl. 14 odst. 4 příslušné orgány neuvedly v informačním systému zřízeném podle článku 31, že u příslušné komodity nebo příslušného produktu se vyžaduje pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu podle odstavce 6;

b)pokud je pozastaveno propuštění do volného oběhu nebo vývoz v souladu s odstavcem 6, příslušné orgány do tří pracovních dnů podle čl. 14 odst. 7 nepožádaly o nutnost zachovat pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu této příslušné komodity nebo příslušného produktu;

c)pokud příslušné orgány oznámily celním orgánům prostřednictvím informačního systému zřízeného podle článku 31, že pozastavení propuštění do volného oběhu nebo vývozu příslušných komodit a produktů lze zrušit.

Propuštění do volného oběhu nebo vývoz se nepovažuje za doklad souladu s právem Unie, a zejména s tímto nařízením.

8.Pokud příslušné orgány dospějí k závěru, že příslušná komodita nebo příslušný produkt vstupující na trh Unie nebo opouštějící trh Unie není v souladu s tímto nařízením, oznámí to celním orgánům prostřednictvím informačního systému zřízeného podle článku 31. Příslušné orgány mohou v informačním systému rovněž uvést, že mají námitky proti propuštění příslušné komodity nebo příslušného produktu do jiných konkrétních celních režimů.

Po oznámení tohoto statusu celní orgány nepovolí u příslušné komodity nebo příslušného produktu propuštění do volného oběhu nebo vývoz. Rovněž v systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k příslušné komoditě nebo příslušnému produktu a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu uvedou tuto poznámku: „Nevyhovující komodita nebo produkt – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (EU) 2021/XXXX.“ [Úřad pro publikace uvede odkaz na toto nařízení]

Je-li příslušná komodita nebo příslušný produkt následně navržen/a k propuštění do jiných celních režimů a za předpokladu, že příslušné orgány nevznesly proti takovému propuštění námitky, bude poznámka hospodářským subjektem uvedena v celních prohlášeních a za stejných podmínek zaevidována v systému zpracování celních údajů, a je-li to možné, bude uvedena i na průvodních dokumentech používaných v souvislosti s takovými celními režimy.

9.Oznámení a žádosti podle odstavců 5 až 8 tohoto článku se podávají prostřednictvím elektronického rozhraní uvedeného v čl. 26 odst. 1. Odstavce 5 až 8 se použijí, jakmile bude zavedeno elektronické rozhraní podle čl. 26 odst. 1.

10.Na žádost příslušných orgánů nebo tam, kde to považují za nezbytné a přiměřené, mohou celní orgány nevyhovující příslušnou komoditu nebo příslušný produkt zničit. Náklady na takové opatření nese fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem příslušné komodity nebo příslušného produktu. Články 197 a 198 nařízení (EU) č. 952/2013 se použijí obdobně. Na žádost příslušných orgánů mohou alternativně celní orgány nevyhovující příslušné komodity a produkty konfiskovat a dát k dispozici příslušným orgánům.

Článek 25

Výměna informací a spolupráce mezi orgány

1.S cílem umožnit přístup založený na riziku podle čl. 14 odst. 3 pro příslušné komodity a produkty, které vstupují na trh Unie nebo jej opouštějí, a zajistit, aby kontroly byly účinné a byly prováděny v souladu s požadavky tohoto nařízení, Komise, příslušné orgány a celní orgány úzce spolupracují a vyměňují si informace.

2.Celní orgány a příslušné orgány spolupracují v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 a vyměňují si informace nezbytné pro plnění jejich funkcí podle tohoto nařízení, a to i prostřednictvím elektronických prostředků.

3.Informace týkající se rizik se vyměňují:

a)mezi celními orgány podle čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013 a

b)mezi celními orgány a Komisí podle čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

4.Pokud celní orgány na prvním místě vstupu mají důvod se domnívat, že příslušné komodity a produkty podléhající tomuto nařízení, které se buď nacházejí v dočasném uskladnění, nebo jsou propuštěny do jiného celního režimu než „propuštění do volného oběhu“, nevyhovují tomuto nařízení, předají veškeré relevantní informace příslušnému celnímu úřadu určení.

Článek 26

Elektronická rozhraní

1.Komise vyvine elektronické rozhraní založené na prostředí jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, které umožní přenos údajů, zejména oznámení a žádostí podle čl. 24 odst. 5 až 8, mezi vnitrostátními celními systémy a informačním systémem podle článku 31. Toto elektronické rozhraní bude zavedeno nejpozději čtyři roky ode dne přijetí příslušného prováděcího aktu uvedeného v odstavci 3.

2.Komise může vyvinout elektronické rozhraní založené na prostředí jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, aby umožnila:

a)obchodníkům a hospodářským subjektům zpřístupnit prohlášení o náležité péči pro příslušnou komoditu nebo příslušný produkt prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví podle článku 8 nařízení [Úřad pro publikace zkontroluje číslo nařízení v odkazu a číslo článku po přijetí návrhu] a získat zpětnou vazbu k prohlášení od příslušných orgánů a

b)předání prohlášení o náležité péči do informačního systému podle článku 31 tohoto nařízení.

3.Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti prováděcích opatření k odstavcům 1 a 2, a zejména vymezí údaje, které se mají předávat v souladu s odstavci 1 a 2, včetně jejich formátu. Prováděcí akty mohou rovněž stanovit, že určité konkrétní údaje dostupné v prohlášení o náležité péči a nezbytné pro činnost celních orgánů, včetně dohledu a boje proti podvodům, se předávají a registrují v celních systémech EU a ve vnitrostátních celních systémech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2.

Kapitola 5

Systém referenčního srovnávání zemí a spolupráce se třetími zeměmi

Článek 27

Posuzování zemí

1.Toto nařízení zavádí třístupňový systém posuzování zemí nebo jejich částí. Pokud nejsou v souladu s tímto článkem identifikovány jako země představující nízké nebo vysoké riziko, má se za to, že země představují standardní riziko. Komise může určit země nebo jejich části, které představují nízké nebo vysoké riziko spojené s produkcí příslušných komodit a produktů, které nejsou v souladu s čl. 3 písm. a). Seznam zemí nebo jejich částí, které představují nízké nebo vysoké riziko, se zveřejní prostřednictvím prováděcích aktů, které budou přijaty přezkumným postupem podle čl. 34 odst. 2. Tento seznam se podle potřeby aktualizuje s ohledem na nové důkazy.

2.Určení zemí nebo jejich částí s nízkým a vysokým rizikem podle odstavce 1 zohlední informace poskytnuté dotčenou zemí a bude založeno na těchto kritériích posuzování:

a)míra odlesňování a znehodnocování lesů;

b)míra rozšiřování zemědělské půdy pro příslušné komodity;

c)trendy produkce příslušných komodit a produktů;

d)zda vnitrostátně stanovený příspěvek k Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu zahrnuje emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, což zaručuje, že emise z odlesňování a znehodnocování lesů jsou započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku;

e)dohody a další nástroje uzavřené mezi dotčenou zemí a Unií, které se zabývají odlesňováním nebo znehodnocováním lesů a usnadňují soulad příslušných komodit a produktů s požadavky tohoto nařízení a účinné uplatňování těchto požadavků;

f)zda má dotčená země zavedeny právní předpisy s celostátní nebo místní oblastí působnosti, a to i v souladu s článkem 5 Pařížské dohody, a zda přijímá účinná donucovací opatření, aby předešla činnostem vedoucím k odlesňování a znehodnocování lesů a tyto činnosti sankcionovala, a zejména zda jsou uplatňovány dostatečně přísné sankce, které připravují o zisk plynoucí z odlesňování nebo znehodnocování lesů.

3.Komise oznámí dotčeným zemím svůj úmysl provést změnu stávající kategorie rizika a vyzve je, aby poskytly veškeré informace, které v tomto ohledu považují za užitečné. Komise poskytne zemím přiměřený čas na odpověď, která může zahrnovat informace o opatřeních přijatých danou zemí k nápravě situace v případě, že by status země nebo status jejích částí mohl být změněn na kategorii vyššího rizika.

V oznámení uvede tyto informace:

a)důvod nebo důvody úmyslu změnit určení rizika země nebo jejích částí;

b)výzvu k písemné odpovědi Komisi týkající se úmyslu změnit status rizika země nebo jejích částí;

c)důsledky určení země jako země s vysokým nebo nízkým rizikem.

4.Komise bezodkladně oznámí příslušným orgánům zařazení nebo vyškrtnutí země ze seznamu podle odstavce 1.

Článek 28

Spolupráce se třetími zeměmi

1.Komise naváže kontakt s producentskými zeměmi dotčenými tímto nařízením za účelem rozvoje partnerství a spolupráce s cílem společně řešit otázku odlesňování a znehodnocování lesů. Tato partnerství a mechanismy spolupráce se zaměří na ochranu, obnovu a udržitelné využívání lesů, odlesňování, znehodnocování lesů a přechod na udržitelnou produkci komodit, spotřebu, zpracování a obchodní metody. Mechanismy partnerství a spolupráce mohou zahrnovat strukturované dialogy, podpůrné programy a akce, správní ujednání a ustanovení ve stávajících dohodách nebo dohodách, které producentským zemím umožňují přechod na zemědělskou produkci usnadňující soulad příslušných komodit a produktů s požadavky tohoto nařízení. Tyto dohody a jejich účinné provádění budou zohledněny v rámci referenčního srovnávání podle článku 27 tohoto nařízení.

2.Partnerství a spolupráce by měly umožnit plnou účast všech zúčastněných stran, včetně občanské společnosti, původních obyvatel, místních komunit a soukromého sektoru, malých a středních podniků a drobných zemědělců.

3.Partnerství a spolupráce podpoří rozvoj procesů integrovaného územního plánování, příslušných právních předpisů, fiskálních pobídek a dalších příslušných nástrojů s cílem zlepšit ochranu lesů a biologickou rozmanitost, udržitelné hospodaření v lesích a obnovu lesů, řešit přeměnu lesů a zranitelných ekosystémů na jiné způsoby využití půdy, optimalizovat přínosy pro krajinu, jistotu držby, produktivitu a konkurenceschopnost zemědělství, transparentní dodavatelské řetězce, posílit práva komunit závislých na lesích včetně drobných zemědělců, původních obyvatel a místních komunit a zajistit veřejný přístup k dokumentům o hospodaření v lesích a dalším významným informacím.

4.Komise se zapojí do mezinárodních dvoustranných a mnohostranných debat o politikách a opatřeních k zastavení odlesňování a znehodnocování lesů, a to i v rámci mnohostranných fór, jako je Úmluva o biologické rozmanitosti, Organizace OSN pro výživu a zemědělství, Úmluva OSN o boji proti desertifikaci, Řídící rada Programu OSN pro životní prostředí, Fórum OSN pro lesy, Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu, Světová obchodní organizace, skupiny zemí G7 a G20. Tato angažovanost bude zahrnovat podporu přechodu k udržitelné zemědělské produkci a udržitelnému obhospodařování lesů, jakož i rozvoj transparentních a udržitelných dodavatelských řetězců a pokračující snahy o určení a schválení robustních standardů a definic, které zajistí vysokou úroveň ochrany lesních ekosystémů.

Kapitola 6

Opodstatněné obavy

Článek 29

Opodstatněné obavy fyzických nebo právnických osob

1.Fyzické nebo právnické osoby jsou oprávněny předložit příslušným orgánům opodstatněné obavy, pokud na základě objektivních okolností mají za to, že jeden nebo více hospodářských subjektů nebo obchodníků nedodržuje ustanovení tohoto nařízení.

2.Příslušné orgány pečlivě a nestranně posoudí opodstatněné obavy a přijmou nezbytná opatření, včetně kontrol a slyšení hospodářských subjektů a obchodníků, s cílem odhalit možná porušení ustanovení tohoto nařízení a případně předběžných opatření podle článku 21, aby zabránily uvádění a dodávání příslušných komodit a produktů, které jsou předmětem šetření, na trh Unie a jejich vývozu z tohoto trhu.

3.Příslušný orgán co nejdříve a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva, informuje fyzické nebo právnické osoby uvedené v odstavci 1, které předložily svá vyjádření tomuto orgánu, o svém rozhodnutí přijmout nebo zamítnout danou žádost o opatření a toto rozhodnutí zdůvodní.

Článek 30

Přístup k právní ochraně

1.Každá fyzická nebo právnická osoba s dostatečným zájmem včetně těch, které předložily opodstatněné obavy v souladu s článkem 29, má přístup k soudu nebo jinému nezávislému a nestrannému veřejnému subjektu příslušnému k přezkumu procesní a hmotněprávní zákonnosti rozhodnutí, aktů nebo nečinnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení.

2.Tímto nařízením nejsou dotčena žádná ustanovení vnitrostátního práva, která vyžadují, aby byly před zahájením soudního řízení vyčerpány postupy správního přezkumu.

Kapitola 7

Informační systém

Článek 31

Informační systém „Register“

1.Do data stanoveného v čl. 36 odst. 2 Komise zřídí a bude udržovat informační systém („Register“), který obsahuje prohlášení o náležité péči zpřístupněná podle čl. 4 odst. 2.

2.Informační systém zajišťuje alespoň tyto funkce:

a)registraci hospodářských subjektů a obchodníků a jejich oprávněných zástupců v EU; u hospodářských subjektů, jejichž příslušné komodity a produkty jsou propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ nebo „vývoz“, se v registračním profilu uvádí registrační a identifikační číslo hospodářských subjektů (číslo EORI) stanovené podle článku 9 nařízení (EU) č. 952/2013;

b)registraci prohlášení o náležité péči včetně sdělení referenčního čísla každého prohlášení o náležité péči dotčenému hospodářskému subjektu nebo obchodníkovi;

c)registraci výsledku kontrol prohlášení o náležité péči;

d)propojení s celním orgánem prostřednictvím jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví* [po přijetí nařízení lze uvést přímý odkaz] ] v souladu s článkem 26, včetně možnosti oznámení a žádostí podle čl. 24 odst. 5 až 8;

e)umožňuje profilování rizik hospodářských subjektů, obchodníků a příslušných komodit a produktů za účelem identifikace vysoce rizikových zásilek na základě analýzy rizik podle čl. 14 odst. 4;

f)umožňuje správní pomoc a spolupráci mezi příslušnými orgány a Komisí při výměně informací a údajů;

g)umožňuje komunikaci mezi příslušnými orgány a hospodářskými subjekty a obchodníky pro účely provádění tohoto nařízení.

3.Komise prováděcími akty stanoví pravidla fungování informačního systému, včetně pravidel pro ochranu osobních údajů a výměnu údajů s jinými systémy informačních technologií. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2 tohoto nařízení.

4.Komise poskytne přístup k tomuto informačnímu systému celním orgánům, příslušným orgánům, hospodářským subjektům a obchodníkům v souladu s jejich příslušnými povinnostmi podle tohoto nařízení.

5.V souladu s politikou EU pro otevřená data, a zejména se směrnicí (EU) 2019/1024 51 poskytne Komise veřejnosti přístup k úplným anonymizovaným datovým souborům informačního systému v otevřeném formátu, který může být strojově čitelný a zajišťuje interoperabilitu, opakované použití a dostupnost.

Kapitola 8

Přezkum

Článek 32

Přezkum

1.Nejpozději dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost Komise provede obecný přezkum nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně společně s legislativním návrhem. Zpráva se zaměří zejména na zhodnocení potřeby a proveditelnosti rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další ekosystémy, včetně půdy s vysokými zásobami uhlíku a půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, jako jsou travnaté porosty, rašeliniště a mokřady, a další komodity.

2.Nejpozději pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost a nejméně každých pět let poté Komise provede obecný přezkum nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně společně s legislativním návrhem. První ze zpráv bude na základě konkrétních studií obsahovat zejména hodnocení:

a)potřeby a proveditelnosti dodatečných nástrojů pro usnadnění obchodu na podporu dosažení cílů nařízení, včetně uznávání certifikačních systémů;

b)dopadu nařízení na zemědělce, zejména drobné zemědělce, původní obyvatelstvo a místní komunity, a možné potřeby dodatečné podpory při přechodu k udržitelným dodavatelským řetězcům.

3.Aniž je dotčen obecný přezkum podle odstavce 1, Komise provede první přezkum přílohy I nejpozději dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně jej bude provádět v pravidelných intervalech s cílem posoudit, zda je vhodné změnit nebo rozšířit příslušné produkty uvedené v příloze I, aby se zajistilo, že na tomto seznamu jsou uvedeny všechny produkty, které obsahují příslušné komodity, byly jimi krmeny nebo byly vyrobeny za použití příslušných komodit, ledaže má poptávka po těchto produktech na odlesňování zanedbatelný vliv. Přezkumy jsou založeny na posouzení vlivu příslušných komodit a produktů na odlesňování a znehodnocování lesů a zohledňují změny spotřeby, jak vyplývají z vědeckých důkazů.

4.Po přezkumu podle odstavce 3 může Komise přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 33 za účelem změny přílohy I tak, aby zahrnovala příslušné produkty, které obsahují příslušné komodity nebo byly vyrobeny s jejich použitím.

Kapitola 9

Závěrečná ustanovení

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 8 a v čl. 32 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne DD/MM/RR. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději šest měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 8 a v čl. 32 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 3, čl. 10 odst. 8 a čl. 32 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o [dva měsíce].

Článek 34

Postup projednávání ve výborech

1.Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 52 .

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 11 uvedeného nařízení.

Článek 35

Zrušení

Nařízení (EU) No 995/2010 se zrušuje s účinkem od data použitelnosti tohoto nařízení stanoveného v čl. 36 odst. 2.

Článek 36

Vstup v platnost a datum použitelnosti

1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.Články 3 až 12, 14 až 22, 24, 29 a 30 se použijí za dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.Články uvedené v odstavci 2 se použijí 24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost pro hospodářské subjekty, které jsou mikropodniky 53 zřízenými do 31. prosince 2020, s výjimkou produktů uvedených v příloze nařízení (EU) č. 995/2010.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká:

☑ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 54  

◻ prodloužení stávající akce 

☑ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–◻    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

☑ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2023 do roku 2027,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 56

☑ Přímé řízení Komisí

–☑    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Výše uvedená částka bude zapotřebí na podporu různých prováděcích úkolů souvisejících s legislativními ustanoveními, které bude zajišťovat GŘ ENV.

Činnosti v rámci zakázky zahrnují zadání studie na podporu prvního přezkumu rozsahu produktů (rozpočtována v roce 2022), studie na podporu prvního hodnocení nařízení (rozpočtována v roce 2026) a smlouvy o podpoře pro obecné provádění nařízení (rozpočtována rovnoměrně během prvních pěti let působnosti nařízení).

Kromě toho byly do této kategorie prozatímně zahrnuty dvě další činnosti, které by mohly být zajištěny prostřednictvím externí smlouvy nebo správních ujednání s útvary Komise. Jedná se o vývoj a provoz informačního systému a vývoj a provoz systému referenčního srovnávání zemí. Obě aktivity jsou rozpočtovány na prvních pět let působnosti nařízení.

A konečně jsou obsaženy některé částky na pokrytí vývoje informačních technologií a údržby elektronických rozhraní mezi vnitrostátními celními systémy a informačním systémem, pokud jde o výměnu informací mezi celními orgány a příslušnými orgány. Ty jsou zahrnuty jako součást celkových nákladů na informační systém.

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha V interních pravidel), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☑    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Návrh/podnět:

–☑    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–Náklady předpokládané v rámci rozpočtové položky 09 02 01 budou hrazeny z programu LIFE a budou plánovány v rámci ročního plánu řízení GŘ ENV. Potřebné lidské zdroje budou přednostně pokryty dodatečným přídělem v rámci ročního přidělování lidských zdrojů.

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

–☑    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☑    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů COM(2019) 352 final.

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM(2020) 380 final.

(4)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM(2020) 381 final.

(5)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu – Prosazování práva, správa a obchod v oblasti lesnictví – návrh akčního plánu EU, KOM(2003) 251 final.

(6)    Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství.

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

(8)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040, COM(2021) 345 final.

(9)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328/82, 21.12.2018, s. 82).

(10)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. L 133, 21.5.2019, s. 1).

(11)    Závěry Rady a vlád členských států a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě týkající se sdělení o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů – závěry Rady (15151/19 ze dne 16. prosince 2019).

(12)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv  v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS (Úř. věst. L170/126, 25.6.2019).

(13)    Evropský účetní dvůr, zvláštní zpráva 21/2021: „Financování EU určené na biologickou rozmanitost a změnu klimatu v lesích EU: pozitivní, avšak nedostatečné výsledky“. Viz zejména bod 36, v němž Účetní dvůr uvádí: „Podávání zpráv podle nařízení o dřevu neobsahuje informace, které by Komisi umožňovaly analyzovat kvalitu monitorovacích činností členských států, vnitrostátní předpisy vymezující nezákonnou těžbu dřeva nebo postupy používané při kontrolách. Nevyžaduje ani, aby členské státy doložily své odpovědi dokumenty, které by jí umožnily ověřit správnost nebo úplnost informací.“

(14)    Viz doporučení 2 písm. a): „Komise by měla: a) posoudit možnost předložit legislativní návrhy, které by posílily její přezkum kontrol, kterými členské státy sledují dodržování nařízení o dřevu.“

(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169/1, 25.6.2019).

(16)    Úř. věst. C, , s. .

(17)    Úř. věst. C, , s. .

(18)    Sdělení Komise ze dne 27. července 2019, Posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů, COM(2019) 352 final.

(19)    FAO, Global Forest Resource Assessment 2020 (Posouzení celosvětových lesních zdrojů), s. XII, https://www.fao.org/documents/card/en/c/ca9825en.

(20)    IPCC, Climate Change and Land (Změna klimatu a půda): zvláštní zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu o změně klimatu, desertifikaci, znehodnocování půdy, udržitelném hospodaření s půdou, potravinovém zabezpečení a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech https://www.ipcc.ch/srccl/.

(21)    Forest Europe – Ministerská konference o ochraně lesů v Evropě, State of Europe’s Forests 2020 (Stav evropských lesů 2020), https://foresteurope.org/state-europes-forests-2020/.

(22)    Evropská agentura pro životní prostředí, State of the Environment 2020 (Stav životního prostředí 2020), https://www.eea.europa.eu/soer/publications/soer-2020.

(23)    COM(2019) 352 final.

(24)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.

(25)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života, COM/2020/380 final.

(26)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy, COM/2020/381 final.

(27)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Nová strategie EU v oblasti lesnictví: pro lesy a odvětví založená na lesnictví, COM(2013) 659 final.

(28)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Cesta ke zdravé planetě pro všechny – Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM/2021/400 final.

(29)    Např. sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040, COM (2021) 345 final.

(30)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Udržitelné biohospodářství pro Evropu: posílení vazby mezi hospodářstvím, společností a životním prostředím: aktualizovaná strategie pro biohospodářství, COM(2018) 273 final.

(31)    Závěry Rady týkající se sdělení o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů (16. prosince 2019) 15151/19. K dispozici na adrese https://www.consilium.europa.eu/media/41860/st15151-en19.pdf.

(32)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 22. října 2020 k doporučení Komise k právnímu rámci EU pro zastavení a odvrácení globálního odlesňování na úrovni EU (2020/2006(INL). K dispozici na adrese https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2020-0285_CS.html .

(33)    Dohoda byla ratifikována EU dne 5. října 2016 a vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016.

(34)    FAO, nová zpráva Global Remote Sensing Survey (Celosvětový dálkový průzkum Země), 6. listopadu 2021 – dálkový průzkum Země prováděný Organizací OSN pro výživu a zemědělství ukazuje, že tropické deštné pralesy jsou pod tlakem, neboť rozšiřování zemědělství vede ke globálnímu odlesňování .

(35)    https://unfccc.int/news/new-york-declaration-on-forests

(36)    https://www.un.org/esa/forests/wp-content/uploads/2016/12/UNSPF_AdvUnedited.pdf

(37)    https://ukcop26.org/glasgow-leaders-declaration-on-forests-and-land-use/

(38)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, Přezkum obchodní politiky – Otevřená, udržitelná a sebevědomá obchodní politika, COM(2021) 66 final, 18. února 2021.

(39)    COM(2019) 352 final.

(40)    Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23.

(41)    Úř. věst. L 347, 30.12.2005, s. 1.

(42)    https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/11630-Kontrola-ucelnosti-predpisu-EU-tykajicich-se-nezakonne-tezby-dreva_cs

(43)    https://www.forest-trends.org/wp-content/uploads/2021/05/Illicit-Harvest-Complicit-Goods_rev.pdf

(44)    Pendrill F., Persson U. M., Kastner, T. 2020.

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(48)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS. Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(49)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328/82, 21.12.2018, s. 82).

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011.

(51)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(52)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí.

(53)    Definované v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

(54)

   Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(55)

   https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1565272554103&uri=CELEX:52019DC0352

(56)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(57)

   RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(58)

   ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(59)

   Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(60)

   Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(61)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(62)    Článek 34 předpokládá zřízení nového výboru ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Kromě toho bude Komisi nápomocna platforma pro odlesňování, která již existuje, ale nemá rozhodovací pravomoci.

(63)

   Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(64)

   Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(65)

   Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(66)

   SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(67)

   Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(68)

   Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(69)

   Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.11.2021

COM(2021) 706 final

PŘÍLOHY

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie určitých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů a o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010

{SEC(2021) 395 final} - {SEC(2021) 396 final} - {SWD(2021) 325 final} - {SWD(2021) 326 final} - {SWD(2021) 327 final} - {SWD(2021) 328 final} - {SWD(2021) 329 final}

PŘÍLOHA I

Zboží zařazené do kombinované nomenklatury uvedené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, uvedené v článku 1 tohoto nařízení 1 .

Nařízení se nevztahuje na zboží, které je vyrobeno výhradně z materiálu, který dokončil svůj životní cyklus a který by se jinak zlikvidoval jako odpad ve smyslu čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/98/ES 2 . Tato výjimka se nevztahuje na vedlejší produkty, které jsou výsledkem výrobního procesu, pokud tento proces zahrnoval materiál, který nebyl odpadem ve smyslu čl. 3 bodu 1 uvedené směrnice.

PŘÍLOHA II
Prohlášení o náležité péči

Informace, které mají být uvedeny v prohlášení o náležité péči v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení:

1. Název a adresa hospodářského subjektu a v případě dotčených komodit a produktů vstupujících na trh Unie nebo je opouštějících registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (EORI) v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013;

2. Kód harmonizovaného systému, volný popis a množství 3 dotčené komodity nebo výrobku, které hospodářský subjekt hodlá uvést na trh Unie;

3. Země produkce a všechny plochy pozemků produkce, včetně geolokalizačních souřadnic, zeměpisné šířky a délky. Pokud produkt nebo komodita obsahuje materiály, součásti nebo složky vyrobené na různých pozemcích, uvedou se zeměpisné souřadnice všech různých pozemků.

4. Text: „Předložením tohoto prohlášení o náležité péči hospodářský subjekt potvrzuje, že byla provedena hloubková kontrola podle ustanovení nařízení XXXX/XX a že bylo zjištěno žádné nebo jen zanedbatelné riziko. Hospodářský subjekt tímto potvrzuje soulad komodity/produktu s požadavky uvedenými v článku 3 nařízení XXXX/XX.“

5. Podpis v následujícím formátu:

Podepsáno za a jménem:

Místo a datum vydání:

Jméno, funkce:                Podpis:

(1)    Kódy nomenklatury pocházejí z kombinované nomenklatury, jak je definována v čl. 1 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku a stanovena v příloze I uvedeného nařízení, platné v době vyhlášení tohoto nařízení a obdobně ve znění pozdějších předpisů.

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).

(3)    Množství se vyjadřuje v kilogramech čisté hmotnosti a případně v doplňkové jednotce stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 vůči uvedenému kódu harmonizovaného systému. Doplňková jednotka se použije, je-li jednotně definována pro všechny možné položky kódu harmonizovaného systému uvedeného v prohlášení o náležité péči.