EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 5.8.2021

COM(2021) 455 final

2021/0255(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o smíšeném učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2021) 219 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Rovný přístup k vysoce kvalitnímu vzdělání pro všechny je zásadně důležitý pro hospodářský i společenský pokrok. Politika v oblasti vzdělávání by měla umožnit všem občanům, aby mohli dosáhnout svého plného potenciálu a rozvíjet své dovednosti prostřednictvím celoživotního učení. To je hlavním poselstvím následujících dokumentů: sdělení Komise Vytvoření evropského pilíře sociálních práv 1 , vize Evropského prostoru vzdělávání 2 , Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 3 , usnesení Rady o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) 4 a závěry Rady o rovnosti a inkluzi ve vzdělávání a odborné přípravě s cílem podpořit úspěch ve vzdělávání pro všechny 5 . Dosažení tohoto cíle je vzhledem k problémům v oblasti vzdělávání, které se v průběhu pandemie COVID‑19 dostaly do popředí, ještě naléhavější.

1)Problémy, které bude navrhované doporučení řešit

Uzavření škol a širší společenská omezení z důvodu pandemie COVID-19 zvýraznily stávající silné stránky i nedostatky primárního a sekundárního vzdělávání, včetně odborného vzdělávání a přípravy (OVP). Systémy vzdělávání a odborné přípravy projevily ohromnou schopnost inovovat a přijímat nové postupy 6 , ale vykázaly také významné nedostatky pramenící z nepřipravenosti využívat různá vzdělávací prostředí a nástroje.

–Pro účastníky vzdělávání (žáky a studenty) byl proces učení často pomalejší, méně podrobný a někdy zpožděný. Obecně bylo učení mnohem obtížnější kvůli chybějící systematické docházce do tříd a školnímu rytmu a nedostatku blízké interakce s učiteli a ostatními žáky.

–V mnoha případech byla narušena fyzická, duševní a emoční pohoda, jelikož mnoho škol nemohlo nabídnout strukturované aktivity a přístup k vybavení, a zdraví a motivace dětí závisely na tom, co jim mohly nabídnout jejich rodiny 7 a domácí prostředí.

–Mnoho rodin a účastníků vzdělávání, zejména těch ze znevýhodněných skupin, nemělo dostatek potřebných schopností a prostředků, aby si s učením doma poradilo 8 . To způsobilo velké problémy žákům, kteří by za normálních podmínek měli cílenou podporu učení ve škole, dotovanou a zdravou stravu 9 nebo přístup k různým mimoškolním aktivitám, včetně těch fyzických.

–Mnoho systémů, škol a pedagogů nebylo na takovou změnu připraveno, pokud jde o digitální kompetence a zdroje, a to včetně konektivity a infrastruktury 10 . Někteří učitelé základních a středních škol zmiňovali nedostatek jasných pokynů a nedostatečnou komunikaci ze strany orgánů veřejné správy. Také uváděli nedostatek podpory a školení v oblasti koncipování výuky pro období, kdy se všichni, nebo většina žáků učí doma.

–Důležití odborníci v oblasti školního vzdělávání – hostující specialisté, úředníci pracující v terénu s rodinami, pedagogičtí pracovníci v kulturních organizacích i školitelé a lektoři v oblasti učení se prací – již neměli přístup do škol a školy ani nemohly využívat zdrojů, které mají tito odborníci k dispozici.

–Přírodní vědy, umělecké vzdělávání a odborné vzdělávání a příprava byly narušeny, jelikož k jejich výuce je nutný přístup k určitým místům, laboratořím a vybavení a dohled školených odborníků, obvykle potřebný z pedagogických i bezpečnostních důvodů.

–Kvůli nepřítomnosti v zařízeních měly školy problém poskytnout žákům stejné osobní i společenské výhody, jako když jsou součástí školní komunity.

Úsilí o naplnění vize kvalitnějšího a inkluzivnějšího vzdělávání a odborné přípravy není ani zdaleka limitováno jen na kontext pandemie COVID-19. V oblasti koncepce vzdělávání a odborné přípravy stále přetrvávají tyto výzvy: vytvořit smysluplnou výuku v různých prostředích pro účastníky vzdělávání v různém věku, s různými dovednostmi a z různých podmínek; podporovat rozvoj širokého spektra kompetencí odpovídajících potřebám účastníků vzdělávání v globální společnosti dneška i budoucnosti; podporovat duševní pohodu a pomáhat pedagogům a školám, aby se přizpůsobovali a nadále zlepšovali své organizační a pedagogické přístupy ve prospěch všech účastníků vzdělávání. Aby bylo tyto výzvy možné vyřešit a zlepšily se kapacity, vyžaduje metoda smíšeného učení v rámci kultury neustálého se zlepšování soudržnost systémů vzdělávání a odborné přípravy jako celku.

2)Cíle navrhovaného doporučení

Toto navrhované doporučení je součástí okamžité reakce na poznatky získané z pandemie COVID-19, kdy se mnoho již dříve existujících problémů a nerovností zhoršilo a dostalo do popředí. V doporučení se navrhují krátkodobá opatření, která budou řešit ty nejdůležitější vypozorované nedostatky a pomohou překonat jejich dopady na mladší generaci. Zároveň se nastiňuje další postup pro kombinování vzdělávacích prostředí a nástrojů v oblasti primárního a sekundárního vzdělávání, který pomůže vybudovat odolnější systémy vzdělávání a odborné přípravy v souladu s Akčním plánem digitálního vzdělávání na období 2021–2027 a Evropským prostorem vzdělávání a připraví půdu pro dosažení cílů digitální dekády 11 . Cílem je zvýšit inkluzivnost a kvalitu vzdělávání a odborné přípravy a zlepšit rozvoj širokého spektra kompetencí všech účastníků vzdělávání.

Navrhované doporučení neobhajuje prosazování nižší přítomnosti pedagogů ani nepodporuje trávení více hodin před obrazovkou. Stejně tak neusiluje o rychlou a nepromyšlenou náhradu tištěných textů, papírových materiálů a psacích prostředků v oblasti primárního a sekundárního vzdělávání 12 . Rozšíření počtu platforem a komunikačních kanálů může u studentů, pedagogů a rodičů zvýšit riziko digitální únavy a organizačního vyhoření. Cílem navrhovaného doporučení je spíše přispět k zotavení z pandemie COVID-19 a podpořit neustálý vývoj a zlepšování vyváženého školního vzdělávání (v oblasti pedagogiky i učebních materiálů), které prosazuje vysokou kvalitu a inkluzivnost a jehož dalším užitkem je dostatečná odolnost a přizpůsobivost.

3)Konkrétní opatření obsažená v doporučení

Ke smíšenému učení ve formálním vzdělávání a odborné přípravě dochází, když škola, pedagog nebo účastník vzdělávání zaujmou k procesu učení více než jeden přístup:

–kombinují prostředí školy a distančního vzdělávání a

–kombinují v rámci učebních úkolů různé učební nástroje, které mohou být digitální (včetně on-line nástrojů) i nedigitální.

K optimálnímu využití smíšeného učení musí být učitelé a účastníci vzdělávání vybaveni potřebnými znalostmi, dovednostmi a postoji a být vnímaví vůči používání vhodných digitálních nástrojů a vůči změnám ve vyučování. Metoda smíšeného učení musí být také dostatečně flexibilní, aby se mohla přizpůsobit potřebám účastníků vzdělávání a poskytla pedagogům svobodu zavádět ji na základě dané situace a cílové skupiny. Vytvoření vhodných podmínek pro smíšené učení také závisí na prostředcích účastníků vzdělávání, školní organizaci, kultuře a zdrojích, tj. na přístupu k vhodným, cenově dostupným a dobře fungujícím prostředím a nástrojům. Aby bylo možné toho dosáhnout, navrhované doporučení zdůrazňuje zejména potřebu zavést opatření na různých úrovních (ve škole a jejím místním ekosystému; na úrovni členského státu nebo regionálního vzdělávacího systému; s vhodnou podporou na úrovni EU) a pro různé časové horizonty: krátkodobá opatření v okamžité reakci na pandemii a střednědobá opatření pro uplatnění této metody a prosazování kvalitního a inkluzivního vzdělávání.

1)Doplňkovost s jinými iniciativami

Toto doporučení je navrženo tak, aby doplňovalo další iniciativy Komise, které budou řešit podobné výzvy ve školním vzdělávání. Jmenovitě jsou to opatření uvedená v Akčním plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 13 , iniciativa „Cesty ke školnímu úspěchu“ pod záštitou Evropského prostoru vzdělávání, která má pomoci všem žákům získat základní dovednosti a dokončit vyšší sekundární vzdělání, dále pak Agenda dovedností pro Evropu 14 a zejména doporučení Rady o odborném vzdělávaní a přípravě 15 , které navrhuje modernizovanou politickou vizi EU pro odborné vzdělávání a přípravu zahrnující digitalizaci a používání smíšeného učení. Navrhované doporučení také doplňuje další iniciativy programu Erasmus+, včetně pedagogických akademií Erasmus+.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

Iniciativa je v souladu s články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie. Článek 165 stanoví, že Unie „přispívá k rozvoji kvalitního vzdělávání podporou spolupráce mezi členskými státy, a je-li to nezbytné, podporováním a doplňováním činnosti členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah výuky a za organizaci vzdělávacích systémů“. V čl. 165 odst. 2 se dále upřesňuje, že činnost Unie ve vzdělávání bude z části zaměřena na podporu rozvoje dálkového vzdělávání. Článek 166 uvádí, že Unie provádí politiku odborného vzdělávání, jež podporuje a doplňuje činnost členských států při plném respektování jejich odpovědnosti za obsah a organizaci odborného vzdělávání.

Iniciativa nenavrhuje žádné rozšíření regulačních pravomocí EU nebo povinných závazků členských států. O způsobu provedení doporučení rozhodnou členské státy v souladu se svými vnitrostátními okolnostmi.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Přidaná hodnota tohoto navrhovaného doporučení na úrovni EU spočívá ve schopnosti EU:

–usnadňovat společný přístup ke krátkodobým řešením problémů, které vyvstaly v průběhu pandemie a vedly k vytvoření či zhoršení nedostatků ve studijních výsledcích,

–prosazovat společné evropské chápání příležitostí, které smíšené učení vytváří, včetně zlepšení kvality a inkluzivnosti vzdělávání a odborné přípravy, rozvoje širokého spektra kompetencí a duševní pohody všech účastníků vzdělávání,

–usnadňovat sdílení odborných znalostí a osvědčených postupů tvůrců politik, výzkumných pracovníků a pedagogů na úrovni škol a systémů,

–podporovat iniciativy na úrovni EU zaměřené na rozvoj kompetencí pedagogů a účastníků vzdělávání při kombinování vzdělávacích prostředí a nástrojů a

–podněcovat investice do výše zmíněných oblastí.

V souladu s principem subsidiarity nastiňuje návrh další postup pro kombinování vzdělávacích prostředí a nástrojů v oblasti primárního a sekundárního vzdělávání a navrhuje za tímto účelem doporučení.

·Proporcionalita

·Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

·Konzultace se zúčastněnými stranami

V letech 2020 a 2021 vedla Evropská komise konzultace se zástupci ministerstev školství, s organizacemi sdruženými v evropských sítích (sítě školitelů učitelů, rodičů, studentů, zaměstnanců, odborových svazů), s pedagogy a s dalšími členy veřejnosti. Pro lepší porozumění problémům a možnostem v této oblasti byly užitečné další přístupy a kontexty: on-line schůzky a webináře, průzkumy zaměřené na cílové skupiny v oblasti školního vzdělávání a odborné přípravy a výzkumné projekty.

Důležitou fází byla otevřená veřejná konzultace, která proběhla od února do září 2020 jako součást přípravné práce pro sdělení „Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027“. Konzultace se zaměřila na dopad pandemie COVID-19 a v jejím průběhu se shromáždilo více než 2 700 odpovědí ze 60 zemí. Prostřednictvím on-line komunity učitelů a vedoucích pracovníků škol na platformě eTwinning proběhla také konzultace s evropskými školáky.

·Shromáždění a využití výsledků odborných konzultací

Tento návrh je založen na četných zprávách a studiích z těchto oblastí: pedagogické přístupy k rozvoji klíčových kompetencí; profesní rozvoj učitelů a vedoucích pracovníků škol; využití digitálních technologií ve školním vzdělávání a správa školního vzdělávání. Ke konkrétním aspektům přispěli také tři odborní poradci zabývající se rámcem vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) 16 . Hodnocení zohlednilo zprávy a studie organizací OECD a UNESCO a Rady Evropy a také práci Společného výzkumného střediska Evropské komise (zejména v oblasti pedagogických přístupů k rozvoji klíčových kompetencí, využití digitálních technologií ve školním vzdělávání a zkušeností dětí a rodin se vzděláváním během raných fází pandemie). Tyto informace jsou obsaženy v doprovodném pracovním dokumentu útvarů Komise.

·Posouzení dopadů

S ohledem na doplňkovou povahu činností vůči iniciativám členských států, dobrovolný charakter navrhovaných činností a rozsah očekávaných dopadů nebylo posouzení dopadů provedeno. Zpracování návrhu vycházelo z předchozích studií, z konzultace s členskými státy a z veřejné konzultace.

·Účelnost a zjednodušování právních předpisů

·Základní práva

Navrhované doporučení respektuje základní práva a dodržuje zásady Listiny základních práv Evropské unie, jmenovitě právo na vzdělání stanovené v článku 14 a právo na ochranu osobních údajů stanovené v článku 8. Osobní údaje musí být zpracovány korektně, ke konkrétním účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem; každý má také právo na přístup k údajům, které o něm byly shromážděny, a má právo na jejich opravu. Opatření budou provedena v souladu s právem Unie na ochranu osobních údajů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 17 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tato iniciativa si nevyžádá další zdroje z rozpočtu EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

·Informativní dokumenty (u směrnic)

·Nástin doporučení a pracovního dokumentu útvarů Komise

Návrh doporučení obsahuje pokyny, kterými se mohou členské státy řídit, a opatření, která mohou provádět s cílem vyřešit krátkodobé následky pandemie a jejichž záměrem je, aby vyvážená a dobře cílená metoda smíšeného učení vedla k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu primárnímu a sekundárnímu vzdělávání. Stanoví také závazek Evropské komise doplňovat a podporovat opatření členských států v této oblasti.

Doprovodný pracovní dokument útvarů Komise popisuje širokou škálu nových poznatků z výzkumu a také názory a zkušenosti evropských zúčastněných stran s cílem podpořit navrhované doporučení a podává příklady již existujících politik a projektů v rychle se rozvíjející oblasti.

2021/0255 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o smíšeném učení v zájmu vysoce kvalitního a inkluzivního primárního a sekundárního vzdělávání

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pandemie COVID-19 zasáhla systémy vzdělávání a odborné přípravy po celém světě i napříč Unií a vystavila je nebývalému tlaku. Společenská omezení přinesla významné změny ve výuce a způsobu učení se, jakož i v komunikaci a spolupráci v rámci komunit v oblasti vzdělávání a odborné přípravy 18 . Omezení měla dopad na účastníky vzdělávání, jejich rodiny, učitele, školitele, vedoucí pracovníky institucí, jakož i na komunitní pracovníky, kteří se do vzdělávání zapojují (např. sociální pracovníky a pedagogy v oblasti kultury). Členské státy dokázaly rychle využít různých možností a podpořit distanční vzdělávání, zejména prostřednictvím digitálních řešení. Výsledkem bylo získání poznatků o nových možnostech vzdělávání a také značný nárůst digitálních kompetencí učitelů a zintenzivnění vztahů mezi školami a širší komunitou. Mnoho členských států se však potýkalo se slabinami systému a obecným nedostatkem připravenosti a zdrojů pro přechod na jinou metodu učení a výuky, což zdůraznilo a zhoršilo stávající nerovnosti, nedostatky a potřeby. Systémy vzdělávání a odborné přípravy se musí těmito problémy zabývat a je také potřeba zlepšit jejich odolnost, aby si v budoucnu lépe poradily s měnícími se podmínkami a byly schopny se jim přizpůsobit.

(2)Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027 nastiňuje vizi Evropské komise pro vysoce kvalitní, inkluzivní a dostupné digitální vzdělávání v Evropě. Představuje výzvu k silnější spolupráci na evropské úrovni, aby z pandemie COVID-19 vzešlo poučení a systémy vzdělávání a odborné přípravy se uzpůsobily digitálnímu věku. Zdůrazňuje potenciál technologií zprostředkovat individualizované, flexibilnější učení zaměřené na studenta. Usiluje o vyřešení nerovností ve vzdělávání v případech, kdy chybí digitální kompetence, dostupnost příslušných nástrojů a spolehlivá on-line konektivita. Klade důraz na potřebu posílit digitální kapacitu v systémech vzdělávání a odborné přípravy.

(3)Evropský pilíř sociálních práv 19 stanoví jako svou první zásadu, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat změny na trhu práce. Jedenáctá zásada pilíře rovněž stanoví, že děti ze znevýhodněných prostředí mají právo na zvláštní opatření pro zvýšení rovných příležitostí. Účinné provádění těchto zásad z velké části závisí na odhodlání a činnosti členských států. Opatření na úrovni EU mohou doplňovat vnitrostátní opatření a Komise představila svůj příspěvek v akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv 20 . Evropská agenda dovedností 21 stanoví opatření, která pomohou jedincům i podnikům rozvinout, zlepšit a následně využít více dovedností, a to zejména posílením udržitelné konkurenceschopnosti a budováním odolnosti při reakcích na krize na základě poznatků z pandemie COVID-19; také navrhuje podporovat vzdělávání v přírodních vědách v rámci výzkumných a inovativních činností. Rada ve svém doporučení, kterým se zavádí evropská záruka pro děti, vyzývá členské státy, aby zaručily dětem v tísni (např. těm, jež jsou ohroženy chudobou či sociálním vyloučením) účinný a bezplatný přístup ke vzdělávání a školním aktivitám. Strategie EU o právech dítěte vyzývá k budování inkluzivního a kvalitního vzdělávání. Podpora rozvoje kompetencí je jedním z cílů Evropského prostoru vzdělávání, který má být schopen „maximálně využít potenciál vzdělávání a kultury jakožto prostředků pro vytvoření pracovních příležitostí, posílení sociální spravedlnosti a aktivního občanství a poznání evropské identity v celé její rozmanitosti“ 22 .

(4)V rychle se měnícím a úzce propojeném světě potřebuje každý člověk širokou škálu kompetencí, které musí rozvíjet nepřetržitě po celý život. Klíčové kompetence definované v evropském referenčním rámci klíčových kompetencí pro celoživotní učení 23 mají za cíl položit základy pro vytvoření spravedlivější a demokratičtější společnosti. Reagují na potřebu inkluzivního a udržitelného růstu, sociální soudržnosti a dalšího rozvoje demokratické kultury.

(5)V doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení 24 se uvádí, že rozvoj kompetencí je usnadňován zahrnutím různých vzdělávacích prostředí a nástrojů včetně digitálních technologií a úkolů v rámci koncepce učení; poskytováním podpory pedagogickým pracovníkům, jakož i dalším zúčastněným stranám podporujícím procesy učení, včetně rodin; podporou a dalším rozvojem hodnocení a uznávání klíčových kompetencí získaných v různých strukturách a posílením spolupráce v rámci vzdělávání a mezi vzděláváním a dalšími oblastmi ve formě komplexnějšího akčního programu.

(6)V doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost 25 se navrhuje modernizovaná politická vize EU pro odborné vzdělávání a přípravu včetně jeho digitalizace a využívání smíšeného učení.

(7)Rada ve svých závěrech o evropských učitelích a školitelích pro budoucnost 26 uznává, že nenahraditelnou hnací sílu pro vzdělávání a odbornou přípravu představují učitelé, školitelé a vedoucí pracovníci škol, kteří by měli být více zapojeni do formulace politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mít autonomii při uplatňování příslušných politik v praxi, ale kteří také potřebují podporu komplexního přístupu k jejich počátečnímu vzdělání, úvodnímu zaškolení a dalšímu profesnímu rozvoji.

(8)Pandemie ještě zvýšila dlouhodobé obavy o fyzickou, duševní a emoční pohodu dětí a mladých lidí. Všechny děti a všichni mladí lidé by měli být podporováni ve zdravém a aktivním životním stylu s pozitivními celoživotními návyky a měli by mít možnost účastnit se nejrůznějších sportů a dalších fyzických aktivit, které zlepší jejich motorické schopnosti a posílí duševní a emoční pohodu. Děti a mladí lidé také potřebují podporu duševní a emoční pohody během učení, i pokud plní učební úkoly pod zvýšeným tlakem, a musí porozumět, jak se bezpečně a zodpovědně chovat na internetu. Podporu také potřebují ti účastníci vzdělávání, kteří tráví delší dobu odděleně od podpory ze strany svých vrstevníků či pracovníků škol.

(9)Ke smíšenému učení ve formálním vzdělávání a odborné přípravě dochází, když škola, pedagog nebo účastník vzdělávání zaujmou k procesu učení více než jeden přístup: kombinují školní prostředí a další fyzická prostředí mimo budovu školy (distanční učení); kombinují různé vzdělávací nástroje, které mohou být digitální (včetně těch on-line) i nedigitální. Učitelé a školy na základě svého odborného úsudku vyberou a zprostředkují jejich použití jako součást poutavých a účinných učebních úkolů, které podporují rozvoj širokého spektra kompetencí.

(10)Učení v různých prostředích, včetně školy, domova, přírody, kulturních památek a pracovišť, může být pro děti a mladé lidi motivující a posílit rozvoj širokého spektra kompetencí. To jim následně může pomoci pochopit význam formálního vzdělávání a odborné přípravy pro jejich život ve společnosti, což je může motivovat a zvýšit jejich zapojení do řešení místních i světových problémů, například těch, které se týkají životního prostředí a změny klimatu.

(11)Metoda smíšeného učení uznává hodnotu školy jako sdíleného prostoru pro osobní a společenskou interakci, což je samo o sobě pro vzdělávání důležité jako způsob pochopení světa a porozumění jeho smyslu.

(12)Metoda smíšeného učení může zlepšit rozvoj širokého spektra kompetencí díky různorodosti učebních úkolů a nástrojů, které může obsáhnout. Využití digitální technologie, včetně připojení zařízení k internetu, může usnadnit interakci účastníka vzdělávání s ostatními účastníky, s učebními programy a dalšími zdroji informací a zároveň může podpořit učení v různých prostředích. Doplňkové použití vědeckého vybavení, řemeslných nástrojů, předmětů každodenní potřeby, publikovaných článků, psacích nástrojů a nástrojů výtvarného umění může podpořit kreativitu a sebevyjádření jedince i celé skupiny.

(13)Vzdělávání je základním lidským právem a právem dítěte. Jeho dostupnost musí být zaručena nezávisle na prostředí, ve kterém probíhá (ve škole, na dálku, či kombinací obojího), a nezávisle na různé osobní a sociální situaci účastníka vzdělávání. I nad rámec pandemie představuje metoda smíšeného učení příležitost, jak zlepšit kvalitu, význam a inkluzivnost vzdělávání a odborné přípravy, například díky zkvalitnění výuky ve venkovských a odlehlých oblastech, včetně těch nejvzdálenějších regionů a ostrovních komunit, a výuky dalších účastníků vzdělávání, kteří nemohou navštěvovat školu prezenčně: osoby, které jsou součástí kočovných společenství; mladé osoby s pečovatelskými povinnostmi; osoby se zdravotními problémy nebo osoby v nemocnicích a pečovatelských zařízeních; vrcholově trénující sportovci a osoby, které se účastní odborné přípravy či vykonávají placenou práci. Všechna prostředí a nástroje by měly být stejně přístupné menšinám, dětem se zdravotním postižením a dětem ze socioekonomicky znevýhodněných prostředí a nesmí vést k diskriminaci či segregaci.

(14)Smíšené učení vyžaduje soudržný přístup v rámci celého systému, aby došlo k vytvoření vhodných podmínek. Zahrnuje to zaměstnání odborníků z různých oblastí a prosazování spolupráce s komunitou, která podpoří sdílenou odpovědnost za rozvoj mladých lidí. Účinnost systémových opatření podporujících smíšené učení bude také záviset na formulování a podpoře vztahů mezi různými prvky ekosystému, mezi vzdělávacími institucemi, odvětvím vzdělávacích zdrojů (poskytujícím technologie, publikace a učební pomůcky), výzkumem, institucemi a komunitami vzdělávání a odborné přípravy.

(15)Smíšené učení je široce zavedenou praxí v počátečním odborném vzdělávání a přípravě 27 , avšak pandemická omezení způsobila problémy z hlediska kapacity institucí a organizací poskytovat učení se prací a udržovat komunikaci se školiteli a mentory, přičemž zároveň ovlivnila poskytování učňovské přípravy. Snížení dostupnosti praktických zkušeností zdůraznilo již známou potřebu, aby odborné vzdělávání a přípravy využívaly k simulacím digitální technologie včetně digitálních zařízení, výukových platforem, elektronických portfolií a rozšířené a virtuální reality. Také to zvýšilo potřebu pochopit, jak jsou digitální technologie využívány pro učení v různých prostředích (např. ve škole nebo během stáží), a toto využívání koordinovat.

(16)Význam neformálního učení je očividný ze zkušeností získaných prostřednictvím práce s mládeží, dobrovolnické práce a díky účasti na kulturních aktivitách, včetně sportu na základní úrovni. Neformální učení hraje důležitou roli v podpoře rozvoje základních mezilidských, komunikačních a kognitivních dovedností, např. kreativity, které usnadňují přechod mladých lidí do dospělosti, k aktivnímu občanství a do pracovního života 28 . Vymezení nových způsobů učení zahrnuje lepší spolupráci mezi oblastmi formálního a neformálního učení 29 .

(17)Toto doporučení plně respektuje zásadu subsidiarity a proporcionality,

DOPORUČUJE ČLENSKÝM STÁTŮM:

1)Na základě poznatků získaných v kontextu krize COVID-19 podporovat zotavení a připravenost systémů vzdělávání a odborné přípravy řešením dopadů pandemie na účastníky vzdělávání, pedagogy a všechny odborníky v oblasti vzdělávání a vyvinout dlouhodobý strategický přístup ke smíšenému učení v souladu s opatřeními uvedenými v tomto doporučení 30 . Stavět na úspěšných inovacích zavedených nebo vyzkoušených během pandemie, aby došlo ke sdílení a porovnání osvědčených postupů.

2)Podporovat účastníky vzdělávání zvážením následujících opatření:

V přímé reakci na krizi:

a)Poskytování dalších vzdělávacích příležitostí a cílené podpory účastníkům vzdělávání, kteří čelí problémům, mají speciální vzdělávací potřeby, jsou ze znevýhodněných skupin nebo byli jinak ovlivněni narušením v oblasti školství. To může například zahrnovat individuální podporu, osobní tutorství a systémy mentorování (včetně vzájemného mentorování mezi vrstevníky), další čas pro učení se během školního roku anebo prázdnin, přístup k dalším vzdělávacím prostředím (např. veřejné knihovny a společenské prostory) a dostupnost mimoškolních služeb s pedagogickou podporou.

b)Upřednostnění fyzické a duševní pohody účastníků vzdělávání a jejich rodin. To může zahrnovat rozvoj poradenství v oblasti duševního zdraví; začlenění opatření pro duševní pohodu studentů a opatření proti šikaně do školních cílů, procesy monitorování a procesy zajišťování kvality (jako součást pravidelného zajišťování kvality, školní inspekční práce či v souvislosti s konkrétním hodnocením situace ve škole v období pandemie); přidělení zvláštních pracovníků pro oblast podpory a duševního zdraví nebo usnadnění přístupu ke kvalifikovaným odborníkům a službám v této oblasti.

c)Posílení rozvoje digitálních kompetencí účastníků vzdělávání a jejich rodin a digitální kapacity vzdělávacích systémů prostřednictvím podpory investic na úrovni škol a komunit do dostupných zařízení a konektivity a dále poskytnutí příležitostí ke zlepšení digitálních dovednosti, včetně využívání technologií k samostatnému i kolaborativnímu učení. Realizace investic a reforem obsažených v národních plánech a plánech v rámci Nástroje pro oživení a odolnost s cílem zajistit, aby všichni účastníci vzdělávání měli přístup k potřebnému vybavení a ke vzdělávacím příležitostem.

Na podporu oživení a dlouhodobé připravenosti vzdělávání a odborné přípravy:

3)Zkoumat způsoby, jak rozvinout metodu smíšeného učení v primárním a sekundárním vzdělávání ve prospěch všech účastníků vzdělávání a jak zajistit dlouhodobý pozitivní dopad na výuku a učení s cílem přizpůsobit je věku a schopnostem žáků a cílům učení. To může zahrnovat tyto aspekty: podpora rozvoje kombinování školního a distančního vzdělávacího prostředí s cílem vytvořit flexibilnější a vhodnější podmínky pro místa, kde učení probíhá, s ohledem na různé potřeby vycházející z různorodých socioekonomických a domácích podmínek; podpora rozvoje a začlenění vzdělávacích nástrojů s cílem nabídnout příležitosti ke zkoumání a vyjádření, včetně rozvoje vědecké gramotnosti; podpora učení v různých prostředích; vytvoření vhodné rovnováhy mezi učením vedeným učitelem a studentem na jedné straně a mezi kolaborativním a individuálním učením na straně druhé; testování učebních metod za účelem zvýšení atraktivity nových příležitostí a vytvoření lepších řešení v oblasti učení pro účastníky vzdělávání i učitele.

4)Využívat smíšené učení jako způsob, jak podpořit autonomii účastníků vzdělávání a personalizované učení (s ohledem na věk a schopnosti žáků a na konkrétní vzdělávací potřeby) a jak rozvinout personální a sociální kompetence a kompetence k učení (jedna z osmi klíčových kompetencí pro celoživotní učení 31 , která je dále rozvedena v evropském rámci LifeComp 32 ).

5)Podporovat učitele zvážením následujících opatření:

V přímé reakci na krizi:

a)Podpora kurzů, programů a nástrojů pro prohlubování digitálních dovedností 33 učitelů. Vytváření a šíření internetových i školních pedagogických modulů a zdrojů s cílem pomoci učitelům přizpůsobit pedagogické metody kombinované výuce na základě jejich zkušeností a zpětné vazby a zapojit učitele do využívání nových nástrojů a materiálů.

b)Větší důraz na duševní pohodu pedagogů, vedoucích pracovníků škol a dalších pedagogických pracovníků. To může zahrnovat usnadnění přístupu ke kvalifikovaným odborníkům a službám v oblasti podpory a duševního zdraví, prosazování vytvoření vzájemné podpory pro zmírnění stresu a větší možnost odborné přípravy v oblasti odolnosti a duševní pohody v počátečním vzdělávání učitelů a programech nepřetržitého profesního rozvoje.

c)Mobilizace nebo nábor dalších pracovníků s cílem poskytnout více času na individuální podporu ve škole i při mimoškolních aktivitách.

Pro podporu oživení a dlouhodobé připravenosti pedagogů:

d)Začlenění koncepce smíšeného učení do programů povinného počátečního vzdělávání učitelů 34 a nepřetržitého profesního rozvoje 35 , aby pedagogičtí pracovníci mohli vhodně přizpůsobovat koncepce učení svým odborným kontextům a dokázali zprostředkovat učení v nejrůznějším vnitřním i venkovním prostředí a pomocí široké škály nástrojů a úkolů.

e)Poskytnutí přístupu k odborným střediskům a příslušným zdrojům, které pomohou směřovat a zlepšit koncepci učení a jeho zprostředkování. Podpora pedagogických pracovníků a školitelů, aby ve svých konkrétních kontextech rozvíjeli metodu smíšeného učení prostřednictvím výměny pracovníků, vzájemného učení, sítí, projektů založených na spolupráci a komunit pro sdílení praktických postupů.

f)Vytváření pokynů pro nové přístupy k hodnocení a závěrečným zkouškám pomocí vhodných nástrojů pro formativní a sumativní hodnocení, které budou vhodné pro různé úrovně vzdělávání a odborné přípravy a budou použitelné jak pro školní prostředí, tak i pro distanční vzdělávání.

g)Podpora pedagogických pracovníků, aby se zapojovali do průzkumných projektů a do výzkumu, včetně testování používání úkolů v jiných prostředích a využívání digitálních technologií pro podporu učení.

6)Podporovat školy zvážením následujících opatření:

V přímé reakci na krizi:

a)Poskytnutí nástrojů a zdrojů pro smíšené učení a také poradenství pro školy, jak jich lze využít 36 .

b)Podpora účinných partnerství pro infrastrukturu a zdroje mezi různými poskytovateli vzdělávání, mimo jiné z podnikatelské sféry, oblasti umění, kulturního dědictví, sportu, přírody, vysokoškolského vzdělávání, výzkumných institucí, odvětví vzdělávacích zdrojů (včetně technologií, publikací a učebních pomůcek) a výzkumu v oblasti vzdělávání.

c)Podpora škol v hodnocení jejich strategií pro začleňování a osvědčených postupů a v přijímání nezbytných opatření pro nápravu nedostatků, a to i využitím nástrojů EU 37 .

Na podporu dlouhodobého oživení a zlepšení kapacity pro organizační změny:

d)Investování do připojení k vysokorychlostnímu internetu ve škole i v prostředích distančního vzdělávání, na nichž on-line učení závisí.

e)Poskytnutí dostatečné úrovně autonomie pro rozhodování na úrovni jednotlivých škol (školními radami, řediteli, vedoucími pracovníky) za účelem usnadnění inovací, reaktivity a přizpůsobení se místním potřebám.

f)Podpora vedoucích pracovníků škol při zvládání organizačních změn prostřednictvím cíleného profesního rozvoje a poradenství pro jejich role. Podpora škol a přidružených poskytovatelů vzdělávání, aby zvážili metodu smíšeného učení ve svých strategických plánech, což může zahrnovat i využití nástrojů pro sebehodnocení.

g)Podpora dialogu a vytváření sítí mezi nejrůznějšími zúčastněnými stranami, které jsou zapojeny do školního i distančního vzdělávání, s cílem získat zpětnou vazby a nápady pro další rozvoj prostřednictvím různých zdrojů. To by mělo zahrnovat i dialog, poradenství a strategie na ochranu bezpečnosti a soukromí dětí v digitálním světě.

h)Zaměření části školních mechanismů interního anebo externího přezkumu a zajišťování kvality na kombinování vzdělávacích prostředí a nástrojů, a to i začleněním hodnocení od/prostřednictvím jiných poskytovatelů.

7)Plně využít finanční prostředky a know-how EU pro reformy a investice do infrastruktury, nástrojů a pedagogiky s cílem zvýšit odolnost škol a jejich připravenost na budoucnost, a to zejména program Erasmus+, Nástroj pro oživení a odolnost, Evropský sociální fond plus, Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), program Digitální Evropa, program Horizont Evropa a Nástroj pro technickou podporu.

8)Investovat do monitorování, výzkumu a hodnocení politických výzev a dopadu těchto iniciativ s cílem stavět na získaných poznatcích a využívat je pro budoucí politické reformy, a to i na základě zkušeností účastníků vzdělávání a údajů, které byly shromážděny pro vytvoření osvědčených postupů a cílených řešení v oblasti umělé inteligence pro zkvalitnění vzdělávacích programů.

9)Vytvořit vhodný rámec pro provádění tohoto doporučení zapracováním opatření na podporu smíšeného učení do národních akčních plánů k zavedení evropské záruky pro děti.

VYZÝVÁ KOMISI, ABY:

1.Podporovala provádění tohoto doporučení usnadněním vzájemného učení a výměn mezi členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami prostřednictvím:

1.1.strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s ohledem na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a další vývoj po jeho dosažení (2021–2030) 38 ;

1.2.nového evropského střediska pro digitální vzdělávání a nového strategického dialogu s členskými státy, který bude navázán v rámci Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027, aby podpořil meziodvětvovou spolupráci v digitálním vzdělávání;

1.3.on-line platforem a komunit pro vzdělávání a odbornou přípravu v EU, které zahrnují například platformy School Education Gateway, eTwinning a Evropský soubor nástrojů pro školy „Podpora inkluzivního vzdělávání a řešení problému předčasného ukončování školní docházky“.

2.Ve spolupráci se členskými státy podporovala rozvoj zdrojů, jako jsou:

2.1.poradenské materiály založené na důkazech, které se zaměří na koncepci učení a organizační praxi škol v rámci metody smíšeného učení a také na digitální nástroje, přístupy k hodnocení a uznávání vzdělávání, ochranu údajů i soukromí a bezpečnost v kontextu smíšeného učení;

2.2.využití potenciálu připravovaného evropského rámce obsahu digitálního vzdělávání s cílem podpořit vytváření a sdílení vysoce kvalitního obsahu digitálního vzdělávání, přičemž uvedený rámec bude vytvořen jako součást Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027.

3.Podporovala příležitosti k profesnímu rozvoji pro pedagogické pracovníky a další zúčastněné strany:

3.1.poskytnutím hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC) v oblasti smíšeného učení pro učitele, školitele, vedoucí pracovníky škol a školitele učitelů, které by uspořádala platforma School Education Gateway, a podporou širšího využívání těchto kurzů pracovníky ve školách;

3.2.sdílením osvědčených postupů z projektů, sítí a výměn pracovníků v rámci programu Erasmus+ a také prostřednictvím online komunity na platformě eTwinning, budoucí pedagogické akademie Erasmus+ a center excelence odborného vzdělávání;

3.3.spuštěním nového on-line nástroje SELFIE pro učitele, který jim pomůže zhodnotit jejich digitální kompetence a naplánovat jejich zlepšení do budoucna. Tento nástroj vychází z nástroje SELFIE pro digitální plánování v rámci celých škol, který může podpořit účinné metody smíšeného učení, a to i v oblasti odborného vzdělávání a přípravy.

4.Podporovala iniciativy na další rozvoj a prosazování inkluzivního, spravedlivého a kvalitního vzdělávání a příležitostí pro celoživotní učení pro všechny jako součást Evropského prostoru vzdělávání zaměřenou na školní vzdělávání, zejména pak inkluzí účastníků vzdělávání z různého zázemí, které má vliv na jejich přístup k určitým vzdělávacím prostředím a nástrojům, a inkluzí těch, kteří potřebují v učebním procesu cílenou podporu.

5.Nadále podporovala členské státy při provádění reforem s cílem zlepšit kvalitu a inkluzivnost školních vzdělávacích systémů a podpořit jejich digitální připravenost v souladu s cíli Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027.

6.Do pravidelných zpráv o pokroku Evropského prostoru vzdělávání a Akčního plánu digitálního vzdělávání na období 2021–2027 zahrnula také rozvoj metody smíšeného učení v oblasti primárního a sekundárního školního vzdělávání.

V Bruselu dne

(1)    COM(2017) 250 final.

(2)     https://ec.europa.eu/education/education-in-the-eu/european-education-area_cs .

(3)    COM(2020) 624 final.

(4)    Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1.

(5)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52021XG0610(01) 

(6)    Například byly rychle přijaty nové právní předpisy, které poskytly orgánům a vedoucím pracovníkům škol na místní úrovni větší autonomii. Jak bylo uvedeno v otevřené veřejné konzultaci o Akčním plánu digitálního vzdělávání, hodně škol vytvořilo nebo obnovilo partnerství s rodiči, místními komunitami, podniky, soukromými společnostmi, nevládními organizacemi a kulturními organizacemi (včetně vysílacích sdělovacích prostředků).

(7)    Společné výzkumné středisko Evropské komise shromáždilo dojmy dětí a rodin v devíti členských státech EU pro svou zprávu How families handled emergency remote schooling during the Covid-19 lockdown in spring 2020 (Jak rodiny zvládaly distanční vzdělávání během omezení volného pohybu osob z důvodu onemocnění COVID-19 na jaře 2020).

(8)    Podle výsledků otevřené veřejné konzultace, která se uskutečnila při přípravě akčního plánu digitálního vzdělávání, hlásili rodiče a žáci a studenti, že měli značné problémy s přechodem na distanční nouzovou výuku. Rodiče uvedli, že jejich děti měly problémy zejména s motivací k učení, se zkouškami/hodnocením, zpětnou vazbou a špatnou kvalitou on-line výukového obsahu. Jako hlavní problém do budoucna byly identifikovány zejména socioekonomické rozdíly mezi účastníky vzdělávání. Viz také následující studie: Cachia R., Velicu A., Chaudron S., Di Gioia R. & Vuorikari R., Remote schooling during Covid-19 spring 2020 lockdown. A closer look at European families. (Distanční vzdělávání během omezení volného pohybu osob z důvodu onemocnění COVID-19 na jaře 2020. Bližší pohled na evropské rodiny.)

(9)    Školní projekt EU umožňuje dětem dozvědět se o zdravé stravě a životním stylu. Viz Základní informace o školním projektu | Evropská komise (europa.eu) .

(10)    Podle výsledků otevřené veřejné konzultace k přípravě Akčního plánu digitálního vzdělávání nemělo 69 % základních škol a 64 % středních škol žádné předchozí zkušenosti s distančním vzděláváním prostřednictvím digitálních technologií. Respondenti uvedli řadu překážek a bariér, například nedostatek digitální infrastruktury a digitální kapacity, špatnou koncepci učení, nedostatečnou komunikaci mezi školou a domovy a nedostatek digitálních kompetencí, zejména u pedagogů.

(11)     https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/europes-digital-decade-digital-targets-2030_cs

(12)    Výzkum dokázal, že by to mohlo u žáků způsobit zpomalení rozvoje soustředěného čtení; viz Stavangerská deklarace o budoucnosti čtení ( https://ereadcost.eu/wp-content/uploads/2019/02/preklad_stavanger_deklarace_CZ.pdf ). Deklarace podepsaná v roce 2019 více než stovkou výzkumných pracovníků obsahuje důležitá zjištění ze čtyřletého empirického výzkumu v kontextu výzkumné činnosti programu COST Evolution of Reading in the Age of Digitalisation (E-READ) (Vývoj čtení ve věku digitalizace), která je financována z prostředků EU.

(13)    COM(2020) 624 final.

(14)    COM(2020) 274 final.

(15)    Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1.

(16)     Evropská spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (rámec ET 2020) | Vzdělávání a odborná příprava (europa.eu) .

(17)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32016R0679&qid=1626873573041  

(18)    Úř. věst. C 212I, 26.6.2020, s. 9.

(19)    COM(2017) 250.

(20)    COM(2021) 102.

(21)    COM(2020) 274 final.

(22)    COM(2017) 673.

(23)    Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1, příloha.

(24)    Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(25)    Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1.

(26)    Úř. věst. C 193, 9.6.2020, s. 11.

(27)    Počáteční odborné vzdělávání a příprava obvykle probíhá na úrovni vyššího sekundárního postsekundárního vzdělávání před vstupem studentů/učňů do pracovního života. Realizuje se buď ve školním prostředí (zejména ve třídě), nebo v prostředí zaměřeném na pracovní činnosti (jako jsou školicí střediska a podniky) v závislosti na vnitrostátních systémech vzdělávání a odborné přípravy a na hospodářských strukturách.

(28)     http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-9624-2017-INIT/cs/pdf .

(29)    2015/C 172/03.

(30)    Rámec pro smíšené učení představený v pracovním dokumentu útvarů Komise může být základem pro konkrétní opatření uzpůsobená situaci v jednotlivých zemích.

(31)    Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.

(32)    Rámec LifeComp se skládá ze tří vzájemně propojených oblastí kompetencí: „osobní“ a „sociální“ kompetence a „kompetence k učení“. Každá oblast zahrnuje tři kompetence: samoregulaci, flexibilitu, duševní pohodu (osobní oblast), empatii, komunikaci, spolupráci (sociální oblast), prorůstové smýšlení, kritické myšlení a zvládání učení (kompetence k učení). Kompetence uvedené v rámci LifeComp se uplatňují ve všech oblastech života a můžou být získány celoživotním učením pomocí formálního, informálního a neformálního vzdělávání: https://ec.europa.eu/jrc/en/lifecomp

(33)    Evropská komise spustí v říjnu 2021 nový nástroj SELFIE pro učitele, který pedagogům pomůže při plánování rozvoje jejich digitálních kompetencí.

(34)    Doba formálního studia za účelem získání uznávané kvalifikace a následně zaměstnání na pozici učitele. Obvykle nabízeno pedagogickými fakultami na univerzitách nebo nezávislými institucemi pro vzdělávání učitelů (viz glosář v pracovním dokumentu útvarů Komise).

(35)    Proces učení se, kterému se odborníci věnují v každé fázi své kariéry, aby zlepšili svou práci (viz glosář v pracovním dokumentu útvaru Komise).

(36)    Nástroj SELFIE může pomoci školám, aby zhodnotily svou stávající situaci a potřeby a shromáždily související důkazy. Nástroj je modulární a každá škola si ho může přizpůsobit tak, aby zohledňoval její situaci.

(37)    Evropský soubor nástrojů pro školy „Podpora inkluzivního vzdělávání a řešení problému předčasného ukončování školní docházky“ nabízí školám množství zdrojů, praktické příklady a také nástroj pro sebehodnocení.

(38)    Úř. věst. C 66, 26.2.2021, s. 1.