—

s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2021)0226 – C9-0161/2021),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006 (1) (dále jen „nařízení o EFG“),

—

s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–-2027 (2), a zejména na článek 8 tohoto nařízení,

—

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (3) (dále jen „interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020“), a zejména na bod 9 této dohody,

—

s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro regionální rozvoj,

—

s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A9-0187/2021),

A.

vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce; vzhledem k tomu, že tato pomoc je poskytována v podobě finanční podpory pracovníkům a podnikům, pro které pracovali;

B.

vzhledem k tomu, že Nizozemsko předložilo žádost EGF/2020/004 NL/KLM o finanční příspěvek z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (dále jen „EFG“) v návaznosti na propuštění 1 851 pracovníků (4) společnosti KLM Royal Dutch Airlines v regionu na úrovni NUTS 2 Noord-Holland (NL32) v Nizozemsku během referenčního období pro žádost, které trvalo od 15. srpna 2020 do 15. prosince 2020;

C.

vzhledem k tomu, že žádost se týká 1 851 pracovníků propuštěných společností KLM Royal Dutch Airlines, z nichž 650 bylo propuštěno během referenčního období a 1 201 bylo propuštěno před tímto referenčním obdobím nebo po jeho skončení a lze prokázat jednoznačnou příčinnou souvislost s událostí, která vedla k propouštění během referenčního období;

D.

vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku v jednom členském státě propuštěno nejméně 500 pracovníků;

E.

vzhledem k tomu, že Komise uznala, že zdravotní krize způsobená onemocněním COVID-19 vedla k hospodářské krizi a vyžádala si přijetí plánu obnovy Next Generation EU, který zdůrazňuje klíčovou úlohu EFG, pokud jde o pomoc propuštěným pracovníkům;

F.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zasadila v důsledku cestovních omezení hlubokou ránu leteckému odvětví, což vedlo v dubnu 2020 k poklesu mezinárodní letecké dopravy o 98,9 % ve srovnání s dubnem 2019, přičemž celosvětově bylo odstaveno 64 % letadel;

G.

vzhledem k tomu, že poptávka po mezinárodní osobní dopravě klesla v roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 o 75,6 % a že podle globální prognózy objemu osobní přepravy vydané Mezinárodním sdružením leteckých dopravců bude trvat tři až čtyři roky, než se letecký průmysl vrátí na úroveň před krizí;

H.

vzhledem k tomu, že se jedná o jedno z prvních uvolnění prostředků z EFG v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19, a to poté, co Evropský parlament přijal dne 18. června 2020 usnesení o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EGF/2020/000 TA 2020 – Technická pomoc z podnětu Komise) (5), v němž se uvádí, že z EFG mohou být uvolněny prostředky na podporu trvale propuštěných pracovníků a osob samostatně výdělečně činných v souvislosti s globální krizí způsobenou onemocněním COVID-19, aniž by bylo třeba změnit nařízení (EU) č. 1309/2013;

I.

vzhledem k tomu, že před vypuknutím pandemie se finanční výsledky společnosti KLM v letech 2015 až 2019 neustále zlepšovaly, přičemž její čistý zisk stoupl z 54 milionů EUR v rozpočtovém roce 2015 na 449 milionů EUR v rozpočtovém roce 2019;

J.

vzhledem k tomu, že v roce 2020 klesl počet cestujících přepravených společností KLM o 68 % a příjmy společnosti KLM se propadly o 53,8 % ve srovnání s rokem 2019, takže společnost KLM zaznamenala v roce 2020 provozní ztrátu ve výši 1 154 milionů EUR ve srovnání se ziskem ve výši 714 milionů EUR v roce 2019 (6) a její vedení bylo nuceno vyhlásit plán restrukturalizace, který sníží počet zaměstnanců přibližně o 5 000 ekvivalentů plného pracovního úvazku (7);

K.

vzhledem k tomu, že Komise prohlásila, že zdravotní krize vyústila v krizi hospodářskou, vypracovala plán pro oživení ekonomiky a zdůraznila úlohu EFG jako nástroje pro mimořádné situace (8);

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.