52021AE1716

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021AE1716 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52021AE1716

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy [COM(2021) 350 final]

EESC 2021/01716

Úř. věst. C 105, 4.3.2022, p. 63–76 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:: 21/10/2021; Den hlasování
Date of vote:: 21/10/2021
Date lodged:: 01/07/2021

Author:: Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:: Section for the Single Market, Production and Consumption, EESC_INT
Rapporteur:: Sandra PARTHIE
Co-rapporteur:: Dirk BERGRATH
Form:: Stanovisko
Term of office:: 2015-2020
Internal reference:: INT/935, AVIS-SECTION 2021/1716 FIN
Session:: 564

Treaty:

Smlouvy o fungování Evropské unie

Legal basis:

12016E304

Link

Select all documents mentioning this document

Earlier related instruments:

52021DC0350 EP Opinion

Instruments cited:

Link

EUROVOC descriptor:

Subject matter:

Directory code:

10.30.00.00 Hospodářská a měnová politika a volný pohyb kapitálu / Hospodářská politika
15.10.10.00 Ochrana životního prostředí, spotřebitelů a zdraví / Životní prostředí / Obecné předpisy a programy

HTML

PDF

Official Journal

4.3.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 105/63

[COM(2021) 350 final]

(2022/C 105/10)

Zpravodajka:

Sandra PARTHIE

Spoluzpravodaj:

Dirk BERGRATH

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 1. 7. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	30. 9. 2021
Přijato na plenárním zasedání	21. 10. 2021
Plenární zasedání č.	564
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	194/0/0

1. Závěry a doporučení

1.1.

Ucelená průmyslová strategie by se měla zaměřit na dva aspekty: oživení po pandemii a obnovu a odolnost. Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá požadavek týkající se společného stanovení způsobů, jak uskutečnit přechod k zelené a digitální budoucnosti, a zdůrazňuje, že k tomu musí dojít v partnerství s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Podle názoru EHSV je prvním krokem k úspěšnému a soudržnému provádění průmyslové strategie vytvoření vhodného rámce se zaměřením na konkurenceschopnost a inovace, který by měl být řešen ve všech ekosystémech, a to s jasnými účely a cíli.

1.2.

V této souvislosti EHSV požaduje, aby byly zavedeny specifické klíčové ukazatele výkonnosti, které by měřily nejen konkurenceschopnost ekosystému, ale také horizontální aspekty, a zdůrazňuje, že je třeba zvolené ukazatele pravidelně posuzovat a v průběhu času je upravovat či měnit.

1.3.

EHSV vítá závazek Evropské komise zachovat a rozšířit evropskou průmyslovou a výrobní základnu a zdůrazňuje, že sociální partneři a organizace občanské společnosti hrají klíčovou úlohu a musí být zapojeni do rozvrhování budoucnosti evropského průmyslu. V zájmu sociálního blahobytu a udržitelného růstu EHSV rovněž vyzývá ke sladění opatření plánovaných k dosažení klimatické neutrality a digitální transformace.

1.4.

1.5.

V některých oblastech pandemie bohužel přispěla k prohloubení rozdílů mezi prosperujícími a méně prosperujícími členskými státy EU. To ještě více ohrožuje sociální a hospodářskou soudržnost. Nástroj Evropské unie na podporu oživení je bezprecedentní v tom smyslu, že je schopen tento dopad zmírnit, a musí být využit k nastolení lepší konvergence mezi členskými státy a regiony EU, a to i s ohledem na souběžný přechod k udržitelné a digitální Evropě.

1.6.

Průmyslová partnerství se osvědčila jako úspěšný způsob rozvoje rozsáhlých přeshraničních průmyslových projektů ve strategických oblastech. Tato průmyslová partnerství mají spolu s významnými projekty společného evropského zájmu zásadní význam pro oživení a prosazování evropských norem a klíčových technologií, zejména v oblastech, kde trh nepřináší potřebné výsledky nebo dochází k jeho narušování.

1.7.

Úspěšné provádění těchto projektů musí podle našeho názoru probíhat v úzkém dialogu se zástupci zaměstnanců a odbory a také se zástupci podniků a sdruženími zaměstnavatelů s cílem využít jejich know-how a omezit nejistoty související s transformací na co nejmenší míru. K projektům je třeba vypracovat posouzení dopadů, které se zaměří na otázku, jaké bude mít dekarbonizace účinky na vytváření hodnot, na zaměstnanost a dovednosti potřebné pro dekarbonizovanou průmyslovou výrobu a pro oběhové hospodářství.

1.8.

Je mimořádně důležité stanovit jasná a vhodná opatření na podporu mikropodniků a malých a středních podniků (1) v Evropě a EHSV souhlasí se záměrem poskytovat podnikům všech velikostí dostupnou podporu, aby mohly inovovat a plně se digitalizovat. Rovněž je nezbytná revize politik zaměřených na řešení problémů s náborem pracovníků, jimž podniky čelí, a přilákání kvalifikované pracovní síly, stejně jako vytvoření prostředí příznivého pro podnikání a investice do sociální infrastruktury, dovedností a odborné přípravy pracovníků i důstojné pracovní podmínky.

1.9.

Slabiny strategických hodnotových řetězců a nedostatek kvalifikovaných pracovníků oslabují schopnost evropského průmyslu rychle se zotavit z pandemie. Zásadní je to, aby členské státy a EU rozhodným způsobem řešily problém strategických závislostí (2), mimo jiné prostřednictvím reindustrializace, oběhového hospodářství, obchodní politiky a opatření souvisejících s dovednostmi. Obecně jsou to samy podniky, které mohou nejlépe přezkoumat a revidovat své dodavatelské řetězce, a v tomto úsilí by měly být podporovány.

1.10.

EU musí zůstat otevřená, spravedlivá a založená na hodnotách, aby přilákala investory a podpořila hospodářskou činnost. EHSV nicméně podporuje otevřený a spravedlivý jednotný trh, v jehož rámci mohou evropské podniky soutěžit na zahraničních trzích, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby zajistily investice do digitálních řešení, která přinášejí evropským ekonomikám přidanou hodnotu. Digitalizace ekonomiky by měla být podporována inkluzivním způsobem, který by zabránil veškerým druhům digitální diskriminace.

1.11.

EHSV se domnívá, že Komisí ohlášený soubor opatření proti nekalé hospodářské soutěži způsobované zahraničními dotacemi by měl být rovněž využíván jako nástroj k reindustrializaci Evropy a k podpoře jejích průmyslových hodnotových řetězců. EHSV rovněž podporuje zmapování evropských výrobních řetězců, přičemž přední místo v rámci této obnovy zaujímá průmysl, a vyzývá k lepšímu prosazování evropských norem na celosvětové úrovni.

2. Sdělení Komise

2.1.

Toto sdělení je aktualizací nové průmyslové strategie pro Evropu, která byla uveřejněna dne 10. března 2020. Cílem této aktualizace je podchytit dopady krize způsobené pandemií na evropské hospodářství a průmysl, poučit se z této krize a stanovit politické priority v rámci tří hlavních oblastí:

—	zvýšení odolnosti jednotného trhu,

—	odstranění strategických závislostí Evropy,

—	urychlení ekologické a digitální transformace průmyslu EU.

2.2.

Aktualizace obsahuje rovněž posouzení odolnosti a fungování jednotného trhu a hodnocení potřeb jednotlivých průmyslových ekosystémů, identifikuje strategické závislosti v klíčových zranitelných ekosystémech a navrhuje klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování provádění strategie. Zohledňuje potřeby malých a středních podniků v podobě individuálně uzpůsobené finanční podpory a opatření, jež mají malým a středním podnikům a začínajícím podnikům umožnit zapojit se do této souběžné transformace.

3. Obecné připomínky

3.1.

EHSV vítá aktualizaci průmyslové strategie. Musí být revidována v důsledku zátěže, kterou představuje krize COVID 19 právě tak pro evropské hospodářství, průmyslové hodnotové řetězce, mikropodniky a malé a střední podniky, jako pro evropské občany, zejména mladé lidi a lidi, kteří přišli o zaměstnání, pro lidi s nízkými příjmy a zranitelné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením a ženy. Ukázalo se, že v dodavatelských řetězcích existuje řada dalších nedostatků, závislostí a mezer, a k jejich úspěšnému řešení je třeba fakticky podložené posouzení. EHSV vítá závazek Komise zachovat a rozšířit její průmyslovou a výrobní základnu a zdůrazňuje, že sociální partneři a organizace občanské společnosti hrají klíčovou úlohu a musí být zapojeni do koncipování budoucnosti evropského průmyslu. EHSV zejména zdůrazňuje klíčový význam sociálního dialogu, sociálních partnerů, kolektivního vyjednávání a zapojení pracovníků i zapojení občanské společnosti pro vytvoření konkurenceschopné průmyslové politiky.

3.2.

Nicméně vzhledem k tomu, že problémy, které existovaly už před pandemií COVID-19, nezmizely, je třeba usilovat o to, aby byl zachován soulad s opatřeními navrženými v průmyslové strategii pro Evropu 2020. Oživení bude vyžadovat určitý čas a nezbytnou součástí tohoto procesu je trvalá podpora evropského průmyslu, podniků i pracovníků. Výzva, kterou představuje souběžná transformace, týkající se na jedné straně změny klimatu a na straně druhé postupující digitalizace, vyžaduje úsilí ze strany podniků a veřejných orgánů a musí v moderní průmyslové strategii pro Evropu plnit ústřední úlohu. EHSV zdůrazňuje, že opatření plánovaná v rámci úsilí o klimatickou neutralitu a digitální transformaci musí být v souladu s cílem sociálního blahobytu a udržitelného růstu, protože jedině tak bude možné docílit toho, aby tato transformace byla spravedlivá a nikdo při ní nebyl opomenut. Samotné zaměření na oživení po krizi COVID-19 nestačí: na ekologickou a digitální transformaci je třeba pohlížet i z dlouhodobějšího hlediska a stejně tak i na produktivitu a konkurenceschopnost obecně.

3.3.

Výbor souhlasí s tím, že otázka odolnosti hodnotových řetězců nyní nabyla na významu, a podporuje úsilí Komise o zabezpečení dodavatelských řetězců a posílení odolnosti podniků, neboť obojí je pro hospodářství EU důležité a pandemie COVID-19 odhalila v tomto ohledu nečekané nedostatky, a to i na jednotném trhu. Silná horizontální průmyslová politika by měla podporovat evropskou průmyslovou základnu takovým způsobem, aby se obešla bez diskrečního zasahování do výsledků trhu. EHSV poukazuje na význam inovací. Na pořadu politických, ale především podnikových jednání by mělo být hledání způsobů, jak zajistit náležitou úroveň bezpečnosti dodávek, a posílení kapacit pro řešení situací, kdy dojde k jejich narušení.

3.4.

Dovednosti mají pro podporu souběžné transformace i pro oživení zásadní význam. EU může být geopolitickou mocností pouze tehdy, bude-li mít značně konkurenceschopnou průmyslovou základnu, silné podniky a vysoce kvalifikované pracovníky, výrobní zařízení na vlastní půdě a jasná a spravedlivá pravidla vnitřního trhu. EHSV podporuje iniciativu Pakt pro dovednosti, jejímž cílem je podpořit opatření zaměřená na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace dospělých pracovníků. Opatření navržená v rámci tohoto paktu, jako je rozvoj partnerství v oblasti dovedností v jednotlivých ekosystémech, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru, se nejlépe uskutečňují na odvětvové úrovni při zapojení odvětvových sociálních partnerů a příslušných organizací občanské společnosti. Důležité je i to, aby vnitrostátní iniciativy v oblasti dovedností motivovaly zaměstnavatele k nabízení možností odborné přípravy. V tomto ohledu má zásadní význam územní rozměr; trhy práce by měly být náležitě posouzeny s ohledem na potřebu vytvářet nová pracovní místa ve všech regionech. EHSV bude tyto aspekty sledovat a vyzývá Komisi a členské státy, aby zapojily sociální partnery a občanskou společnost do sledování a provádění plánů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, které musí být v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu a průmyslovou strategií. Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanou pracovní sílu přizpůsobenou probíhajícím změnám hospodářství. Dosáhnout úspěchu v oblasti prohlubování dovedností a změny kvalifikace představuje velkou výzvu. (3)

3.5.

EHSV vítá důkladnou analýzu dopadu pandemie COVID-19 provedenou v rámci strategie. Navrhované stálé monitorovací a pozorovací činnosti a nástroje, jako je výroční zpráva o jednotném trhu nebo monitorování kritických surovin, mohou vést k vytvoření velmi užitečných souborů údajů, jež umožní posuzovat stav síly evropského průmyslu a získávat podkladové informace pro horizontální průmyslovou politiku, která Evropě opět zajistí přední místo v celosvětovém měřítku.

3.6.

Soubory strategií nebo plánů, jako je např. Zelená dohoda nebo program Next Generation EU, však samy o sobě nestačí – musí být také provedeny. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že různé plány na podporu oživení Evropy budou v souladu s nezbytným regulačním rámcem a pobídkami, aby se tak průmyslovému odvětví a příslušným podnikům i jejich pracovníkům podařilo přejít k udržitelné a digitální budoucnosti.

3.7.

V souladu s evropským pilířem sociálních práv by využívání veřejných prostředků v tak velkém rozsahu mělo zohledňovat zásadu sociální udržitelnosti a solidarity. To by mělo být při provádění aktualizované strategie hlavním vodítkem. Vzhledem k rozsahu výzev však zdroje, které jsou v současné době k dispozici prostřednictvím Fondu pro spravedlivou transformaci, nestačí k tomu, aby postižené regiony a zaměstnanci měli v procesu strukturálních změn zajištěny uspokojivé vyhlídky. Spravedlivá transformace průmyslového odvětví může uspět pouze tehdy, bude-li prováděna koordinovaným způsobem. EHSV zastává názor, že veřejné investice by měly být prováděny především prostřednictvím širokých a otevřených výzkumných programů, jako je Horizont Evropa, aby se zabránilo dotování tržněji orientovaných činností.

3.8.

Průmyslová a obchodní politika jsou oboustranně propojeny, musí se vzájemně posilovat a řešit narušování trhu. Předpokladem pro dosažení odolnosti je zajištění toho, aby EU zůstala otevřena obchodu a investicím. Obchod může napomoci diverzifikovat dodavatelské řetězce a umožnit EU získat nikým neomezovaný přístup ke vstupům, které mají zásadní význam pro naši schopnost inovovat a rozšiřovat výrobu (4) Obchodní politika EU může přispět ke zlepšení naší globální konkurenceschopnosti, mimo jiné prostřednictvím vyšších ambicí obchodních partnerů v oblasti klimatu, např. liberalizací obchodu s environmentálním zbožím a službami. EHSV zdůrazňuje, že všechny politiky EU by měly podporovat udržitelný rozvoj na evropské i mezinárodní úrovni a zajišťovat, aby šel hospodářský rozvoj ruku v ruce se sociální spravedlností, dodržováním lidských práv a přísnými pracovními i environmentálními normami. EU musí zůstat otevřená, spravedlivá a založená na hodnotách, aby přilákala investory a podpořila vlastní hospodářské činnosti.

3.9.

Jednotný trh představuje pro Evropu tu nejcennější výhodu a jeho úspěch bude klíčovým předpokladem transformace. Komise by se měla i nadále zaměřovat na provádění a prosazování pravidel a na odstraňování překážek na jednotném trhu, které existovaly ještě před krizí.

3.10.

V některých oblastech pandemie prohloubila rozdíly mezi prosperujícími a méně prosperujícími členskými státy EU. To ještě více ohrožuje sociální a hospodářskou soudržnost. Next Generation EU představuje bezprecedentní nástroj ke zmírnění tohoto dopadu, avšak EHSV lituje, že v aktualizaci průmyslové strategie chybí regionální hledisko i okrajovost či zeměpisná poloha. Ekosystémový přístup sám o sobě situaci nenapraví ani nezmenší rozdíly v prosperitě, které mezi členskými státy a regiony existují. Zmenšování těchto rozdílů a spolu s tím i snaha o vzestupnou konvergenci by měly být jedním z hlavních cílů strategie.

4. Monitorování průmyslových trendů, hodnotových řetězců a konkurenceschopnosti

4.1.

Výroba je hnací silou inovací, ústředním bodem hodnotových řetězců včetně služeb a zdrojem vysoké produktivity a dobře placených pracovních míst. Základním kamenem odolné a moderní evropské hospodářské a průmyslové politiky, která zachovává a vytváří pracovní místa, by mělo být zajištění budoucnosti výroby, posílení průmyslové výroby a vytvoření příznivého podnikatelského a regulačního prostředí.

4.2.

Slabiny strategických hodnotových řetězců a nedostatek kvalifikovaných pracovníků oslabují schopnost evropského průmyslu rychle se zotavit z pandemie. Členské státy a EU musí řešit strategické závislosti, mimo jiné tím, že přilákají strategickou výrobu na území EU, a prostřednictvím oběhového hospodářství a opatření obchodní politiky. Obecně jsou to samy podniky, které mohou nejlépe přezkoumat a revidovat své dodavatelské řetězce. EHSV se domnívá, že Komisí ohlášený soubor opatření proti nekalé hospodářské soutěži způsobované zahraničními dotacemi by měl být rovněž využíván jako nástroj k reindustrializaci Evropy a k podpoře jejích průmyslových hodnotových řetězců. Zvýšení strategických kapacit Evropy prostřednictvím nových průmyslových partnerství, která by jinak nevznikla, může na základě opětovného rozvoje určitých strategických výrobních zařízení vytvářet pracovní místa a růst.

4.3.

Evropské výrobní odvětví čelí rostoucí konkurenci ze strany Spojených států a Číny. Evropa soupeří o investice, které lze uskutečňovat v mnoha částech světa. Příznivé investiční podmínky představují zásadní předpoklad budoucí prosperity Evropy. Domácí, evropští a mezinárodní investoři musí nalézt atraktivní podmínky pro udržení a zvýšení základního kapitálu, který usnadní budoucí růst. Stávající podniky musí splňovat podmínky pro rozvoj a zakladatelé nových podniků musejí být přesvědčeni, že jejich podnikatelské projekty mohou v Evropě úspěšně růst. EHSV doporučuje, aby byl v rámci průmyslové strategie posílen horizontální přístup, který by měl být doplněn o vertikální přístupy.

4.4.

Klíčovou úlohu při vytváření nezbytných pobídek může hrát zdanění, nikoli však v době, kdy si členské státy stále navzájem nespravedlivým a škodlivým způsobem konkurují, a umožňují tak, aby se některé velké korporace vyhýbaly odvádění spravedlivého podílu na daních. EHSV podporuje přípravu legislativního návrhu rámce BEFIT („Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů“) a oceňuje nedávné dohody s OECD v oblasti zdanění společností.

4.5.

Ve výroční zprávě o jednotném trhu je vymezen soubor klíčových ukazatelů výkonnosti, s jejichž pomocí lze analyzovat hospodářský vývoj a sledovat pokrok dosažený v různých oblastech považovaných za priority evropského průmyslu. EHSV podporuje klíčové ukazatele výkonnosti jako nástroj monitorování a vítá, že mají sloužit k získání přehledu o výkonnosti hospodářství EU ve srovnání s mezinárodními partnery a umožňovat analýzu specifik průmyslových ekosystémů. Vyzýváme Komisi, aby vydala výroční hodnocení, v němž podrobně popíše, jak se prostřednictvím těchto klíčových ukazatelů výkonnosti podařilo dosáhnout vytyčených cílů, a aby v případě potřeby zavedla nápravná opatření. EHSV se rovněž domnívá, že jsou-li klíčové ukazatele výkonnosti zásadním nástrojem pro provádění průmyslové strategie, jsou zapotřebí kvantifikovatelné cíle, jasný harmonogram a řízení.

4.6.

Podle našeho názoru však potřebujeme ukazatele, které poslouží nejen jako zdroj pro získání nového souboru údajů, ale které také názorně ukážou, co je pro konkurenceschopnost EU důležité. Navrhované klíčové ukazatele výkonnosti přehlížejí důležité parametry, jako je věk, pohlaví nebo kvalifikační profil pracovní síly v různých ekosystémech. Tyto aspekty mají zásadní význam pro předvídání budoucích změn a předcházení tomu, aby při transformaci evropského průmyslu vznikaly nedostatky a překážky. Jsou však také klíčem k oživení ekonomiky, která bude podporovat začlenění, v situaci, kdy mezi skupiny nejvíce postižené krizí patří mladí lidé, ženy a pracovníci s nejistým zaměstnáním. EHSV doporučuje, aby byly navrhované klíčové ukazatele výkonnosti doplněny o ukazatele, které by měřily sociální výkonnost průmyslové strategie a jejích čtrnácti ekosystémů s cílem zajistit dobré pracovní a výrobní podmínky a kvalitní pracovní místa. Požaduje, aby byly zavedeny specifické ukazatele, které by měřily nejen ekosystémy, ale také horizontální aspekty, a které by bylo možné v případě potřeby v průběhu času upravovat, měnit či rozvíjet. Klíčové ukazatele výkonnosti by například měly zohledňovat preference spotřebitelů, a zejména přechod na udržitelné výrobky.

5. Zvýšení odolnosti jednotného trhu

5.1.

EHSV vítá, že ústředním tématem aktualizace je jednotný trh. Silný domácí trh je předpokladem pro zakládání, rozvoj a zachování prosperity evropských společností. EHSV připomíná, že cílem je zajistit vysoké pracovní, sociální a environmentální normy, hladké fungování dodavatelských řetězců a sítí, které vytvářejí hodnoty v Evropě. Mezi klíčové podmínky pro přilákání investic a vytváření prosperity patří sociální soudržnost, cenově dostupné systémy zdravotní péče, účinné veřejné služby, dobrá infrastruktura, úspěšné vzdělávací systémy a dobře fungující pracovněprávní vztahy.

5.2.

EHSV podporuje návrh Komise na vytvoření nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu, který umožní zajistit větší transparentnost a koordinaci. Vítá rovněž podrobnou analýzu průmyslových ekosystémů, ke které bude třeba vypracovat doprovodné odvětvové analýzy a plány, a zdůraznit přitom nejen vzájemnou závislost a provázanost těchto ekosystémů, ale také nedostatky, které v mnoha odvětvích v EU existují, včetně posouzení vývoje na trhu práce a odpovídajících potřeb v oblasti dovedností. Mělo by se také počítat s možností revize definice ekosystémů (5) a způsobu jejich využívání, ale také toho, která odvětví mají být zkoumána, aby tento nástroj nebyl příliš selektivní.

5.3.

EHSV vítá uznání úlohy evropských mikropodniků a malých a středních podniků a podporuje záměr pomoci těmto podnikům s jejich rozšiřováním a získáváním kvalifikované pracovní síly. To vyžaduje příznivé podnikatelské prostředí a investice do dovedností a odborné přípravy pracovníků, ale i důstojné pracovní podmínky a dobrou sociální infrastrukturu. EHSV oceňuje zvláštní pozornost, kterou Komise věnuje problému opožděných plateb. Řešení tohoto problému je obzvláště důležité pro malé a střední podniky. Významným krokem tímto směrem mohou být systémy alternativního řešení sporů, které umožňují řešit spory důvěrně.

5.4.

5.5.

EHSV vyzývá k reformě pravidel státní podpory. Stávající nastavení již není pro daný účel vhodné. Potřebujeme systém, který sníží administrativní zátěž, urychlí rozhodování a usnadní plnění požadavků klauzule o vyrovnávací podpoře. Pravidla státní podpory mohou rovněž napomáhat nebo naopak narušovat významné projekty společného evropského zájmu, které mají z hlediska podpory veřejných a soukromých investic klíčový význam.

5.6.

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že ve sdělení chybí uznání zásadní úlohy, kterou během pandemie sehrály podniky sociální ekonomiky, a jejich významu pro budování odolné Evropy, která bude postupovat vpřed. V této souvislosti EHSV poukazuje na připravovaný akční plán na podporu sociální ekonomiky.

5.7.

Pro budoucnost evropského průmyslu jsou velmi důležité výzkum, vývoj a inovace. EHSV lituje, že se dosud ani zdaleka nepodařilo dosáhnout cílové hodnoty investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP. Některé členské státy této úrovně sice dosahují, ale jiné nejsou ani na úrovni 1 %. Tyto rozdíly omezují globální kapacitu EU jako celku, která kvůli tomu zaostává za USA, Japonskem a Čínou.

5.8.

Posílení odolnosti jednotného trhu vyžaduje podporu integrace trhu. Za tímto účelem je třeba na evropské i mezinárodní úrovni zohlednit fiskální rozměr a integraci a opatření zamezující nekalé daňové soutěži. Je rovněž třeba přizpůsobit pravidla hospodářské soutěže novým skutečnostem, kterým nyní čelíme, a to nezávisle na průmyslové politice.

6. Odstranění závislostí: otevřená strategická autonomie v praxi

6.1.

EU musí zůstat otevřená, spravedlivá a založená na hodnotách, aby přilákala investory a podpořila svou hospodářskou činnost. Její geopolitická síla je úzce spjata s konkurenceschopnou průmyslovou základnou, se silnými podniky a vysoce kvalifikovanými pracovníky, výrobními zařízeními, která se nacházejí v EU, a s jasnými a spravedlivými pravidly pro vnitřní trh, která mohou sloužit jako příklad na mezinárodní úrovni (6). Je však důležité, aby v zájmu zachování spravedlivé hospodářské soutěže v EU zvážila využití nástrojů na ochranu obchodu.

6.2.

EHSV je přesvědčen, že politika zaměřená na autonomii nemůže plnit svůj účel. Obchodní politika EU musí naopak uznat, že klíčovým předpokladem pro dosažení odolnosti je otevřenost. Je důležité najít správnou rovnováhu mezi otevřeností a plánovaným právním nástrojem na řešení případných rušivých dopadů zahraničních subvencí na jednotném trhu, ať už se týkají společností, nebo pracovníků. EHSV podporuje otevřený a spravedlivý jednotný trh a rovné podmínky, které evropským podnikům umožňují být na zahraničních trzích konkurenceschopné.

6.3.

Na druhé straně není žádoucí zavádět nové pojmy, jako je „konkurenceschopná udržitelnost“, aniž by byly blíže vysvětleny. Podniky čeká ve fázi oživení obtížný zápas, a mají-li v něm obstát, budou potřebovat snadno přijatelný legislativní rámec.

6.4.

Přístup založený na vytváření a podpoře průmyslových partnerství se ukázal jako úspěšný, jak o tom svědčí současné příklady baterií a vodíku. EHSV se domnívá, že jde o velmi dobrý nástroj, a podporuje zakládání dalších takových aliancí ve vybraných odvětvích, jako jsou např. procesory a polovodičové technologie, průmyslová data, edge a cloud, nosné rakety a letecká doprava s nulovými emisemi. Naléhavě však vyzýváme k tomu, aby byla tato partnerství zakládána transparentním a inkluzivním způsobem, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována mikropodnikům a malým a středním podnikům.

7. Urychlení souběžné transformace

7.1.

Jak se uvádí v Zelené dohodě pro Evropu, digitalizace hraje klíčovou úlohu ve všech ekosystémech. V celé EU by se proto měly zvýšit investice, aby se posílila schopnost nových odvětví IKT přispívat k hospodářskému růstu, ať už se jedná o ekonomiku založenou na datech, internet věcí, cloud computing, robotiku nebo o umělou inteligenci, vyspělou výrobu i uplatňování průmyslových norem vyvinutých na evropské úrovni. EHSV vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily investice do digitálních řešení, která přinášejí evropským ekonomikám přidanou hodnotu.

7.2.

Nejvyšší prioritou je zajištění konkurenceschopnosti Evropy v digitální oblasti. Strategie správně poukazuje na to, že je třeba, aby spolunormotvůrci urychleně přijali akt o digitálních službách a akt o digitálních trzích, a na zásadní význam harmonizovaných norem pro posílení jednotného trhu se zbožím a zajištění celosvětového vedoucího postavení Evropy v oblasti technologií, a to i využíváním digitalizace k dosažení vyšší energetické účinnosti. Dobře fungující evropský systém normalizace je velice důležitý pro uskutečňování cílů souběžné transformace a posilování konkurenceschopnosti a odolnosti průmyslu EU. EHSV vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí zaměřené na zajištění vedoucího postavení EU prostřednictvím stanovování norem a v rámci něj, a to tím, že bude společně s podniky podporovat prosazování a další rozvíjení stávajících evropských průmyslových norem. I vzhledem k významu odvětví služeb pro dobře fungující jednotný trh a zvládání souběžné transformace proto EHSV vítá holistický přístup, který Komise zaujímá.

7.3.

Pro novou fázi industrializace má klíčový význam vybavenost evropských pracovníků digitálními dovednostmi. V digitální éře je možné obstát pouze tehdy, budeme-li mít kvalifikované a dobře připravené pracovníky. Dovednosti jsou důležitým katalyzátorem inovací a vytváření přidané hodnoty. Předpokladem zvyšování zaměstnatelnosti jsou komplexní strategie trhu práce, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zúčastněné strany (sociální partneři, instituce trhu práce, organizace občanské společnosti, poskytovatelé odborné přípravy). Digitální dovednosti a kompetence se musí stát součástí osnov na všech úrovních vzdělávání, odborné přípravy a musí si je osvojit i odvětvoví sociální partneři. Do řízení systémů vzdělávání a odborné přípravy by se měly zapojit místní podniky, neboť mají široké znalosti o podnikových systémech a potřebách místního trhu. Digitalizace hospodářství by měla být podporována způsobem, který bude napomáhat začleňování, aby se tak zabránilo jakékoli formě digitální diskriminace, zejména vůči starším lidem, osobám se zdravotním postižením a osobám žijícím ve venkovských a odlehlých regionech.

7.4.

EHSV zdůrazňuje, že hospodářskou prosperitu a ochranu klimatu lze nejlépe zajistit prostřednictvím silného evropského výrobního odvětví založeného na technologiích s nízkými nebo nulovými emisemi a na energetické účinnosti. Zásadním selháním by naopak bylo omezování výrobních kapacit, spojené s rizikem úniku uhlíku a investic do zemí s méně přísnými emisními normami. Nejdůležitějším nástrojem pro celosvětové snižování emisí je rozvoj cenově dostupných nízkoemisních nebo bezemisních a zároveň energeticky účinných technologií a jejich uvádění na světové trhy. Je úkolem Evropy, aby prokázala, že ambiciózní snižování emisí je možné i bez ohrožení hospodářské prosperity.

7.5.

Zásadní význam má oběhové hospodářství (7) a vytváření trhů s druhotnými surovinami. Pro zahájení investic v rámci recyklačních řetězců mají zásadní význam politiky v oblasti nakládání s odpady a stanovení povinných recyklovaných složek v obalech a jiných výrobcích.

7.6.

V zájmu dosažení míry investic potřebných k financování Zelené dohody je třeba také zvážit přezkum pravidel státní podpory pro investice do nízkouhlíkových výrobků a procesů. Nově vytvořené inovační a modernizační fondy, příjmy z dražeb v rámci ETS a navržené rozdílové smlouvy o uhlíku by kromě toho měly zajistit další zdroje na podporu projektů týkajících se klimatu a energetiky a na zvládnutí sociálního dopadu transformace, která si klade za cíl, že nikdo nesmí být opomenut. Průmyslová strategie by měla být rovněž navázána na Zelenou dohodu pro Evropu a akční plán EU „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“.

7.7.

EHSV podporuje postoj uvedený v aktualizaci průmyslové strategie, pokud jde o mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích. Chceme zdůraznit, že tento mechanismus, zavedený pro vybraná odvětví, musí být plně v souladu s pravidly WTO, aby se zabránilo odvetným opatřením ze strany obchodních partnerů. V zájmu dosažení uhlíkové neutrality by se prioritním cílem budoucích mnohostranných jednání mělo stát stanovení podobných cen uhlíku na mezinárodní úrovni.

7.8.

V krátkodobém a střednědobém horizontu bude hrát klíčovou úlohu analýza dat. V EU jsou potřebné pokročilé programy analýzy dat, díky nimž bude možné posoudit míru konkurenceschopnosti Evropy ve srovnání s našimi globálními konkurenty. EHSV proto vítá snahy o vytvoření průmyslových partnerství v oblasti průmyslových dat, edge a cloudu.

V Bruselu dne 21. října 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

Pozn.:

Příloha k tomuto dokumentu (doplňující stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny – CCMI/185 – Aktualizace nové průmyslové strategie – Dopady na průmyslový ekosystém ve zdravotnictví – EESC-2021-02562-00-00-AS-TRA) se nachází na následujících stránkách.

(1) MMSP.

(2) EHSV si přeje upozornit na to, že by se logicky mělo jednat o strategické „nezávislosti“, nikoli o „závislosti“, ale v zájmu soudržnosti se bude i nadále řídit terminologií zavedenou Komisí.

(3) Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 16.

(4) Viz Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 197 a Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 53.

(5) Použití pojmu „ekosystémy“ nesprávně předpokládá udržitelnou rovnováhu. Ve sděleních EK není pojem „ekosystémy“ používán jednotně. Ve sdělení o Zelené dohodě pro Evropu z prosince 2019 se „ekosystém“ používá pro přírodní systémy, a nikoli pro systémy vytvořené člověkem. Ve sdělení o aktualizované průmyslové strategii se tento pojem používá pouze pro průmyslové systémy.

(6) Viz Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108.

(7) Viz Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 94 a Úř. věst. C 14, 15.1.2020, s. 29.

PŘÍLOHA

Stanovisko Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)

Aktualizace nové průmyslové strategie – Dopady na průmyslový ekosystém ve zdravotnictví

(doplňující stanovisko k INT/935)

Zpravodaj:	Anastasis YIAPANIS
Spoluzpravodaj:	Antonello PEZZINI

Rozhodnutí plenárního shromáždění	26. 4. 2021
Právní základ	čl. 37 odst. 2 jednacího řádu
	Doplňující stanovisko
Odpovědná sekce	Poradní komise pro průmyslové změny (CCMI)
Přijato v CCMI	29. 9. 2021

1. Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je pevně přesvědčen, že zdraví je středobodem nového mezinárodního geopolitického kontextu a že je zásadní podporovat silný a koordinovaný evropský ekosystém zdravotní péče s cílem přispívat ke strategické autonomii tohoto odvětví a technologické suverenitě EU a ke kvalitnějšímu životu občanů EU na základě uceleného přístupu s jasně stanovenými plány a měřitelnými, transparentními ukazateli výkonnosti.

1.2.

Spolu s členskými státy a zúčastněnými stranami v tomto odvětví by mělo být provedeno mapování a analýza zdola nahoru s cílem posoudit přesnou povahu zjištěných závislostí, včetně rizik, která představují pro odolnost a fungování průmyslového ekosystému, a řešit slabá místa a nedostatek strategických materiálů.

1.3.

EHSV se domnívá, že je třeba podniknout kroky, které povedou k silnějšímu, spravedlivějšímu, efektivnějšímu a přístupnějšímu ekosystému zdravotní péče, který se bude vyznačovat účinnou správou, vhodnou diverzifikací zdrojů dodávek a interoperabilní a propojenou digitální strukturou zdravotní péče. EU musí najít vhodné pobídky pro relokalizaci strategických výrobních kapacit.

1.4.

Evropa je závislá na jiných zemích, pokud jde o dodávku některých surovin. Zdravotnictví potřebuje silnější a rozmanitější mezinárodní dodavatelské řetězce, aby bylo připraveno čelit budoucím krizím. EHSV vítá ohlášený návrh týkající se zřízení Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví.

1.5.

EHSV zdůrazňuje, že je načase zrychlit a využít přitom i synergií mezi veřejným a soukromým sektorem. Je naléhavě nutný strategický výhled na úrovni Unie podporující spravedlivou dostupnost vybavení a přístup k ekosystému zdravotní péče, větší solidaritu, spravedlnost a mnohostrannou spolupráci. EHSV vyzývá, aby byl prostřednictvím snadného přístupu k vysoce kvalitním a účinným léčivým přípravkům pro všechny obyvatele EU zajištěn sociální blahobyt.

1.6.

Možné synergie mezi velkými společnostmi a malými a středními podniky nejsou plně využívány, což závažným způsobem brání v posilování postavení malých a středních podniků a zamezuje tomu, aby se zdravotnictví stalo inkubátorem průlomových objevů. Nástroje na podporu investic musí být účinně koordinovány a musí obsahovat specializované výzvy pro průmyslové malé a střední podniky.

1.7.

EHSV vyzývá k větší jasnosti, pokud jde o sdílení údajů o zdravotním stavu a o využívání umělé inteligence (UI), k odstranění regulačních překážek a k podpoře společného přístupu EU k využívání služeb telemedicíny. Plně podporuje vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví, jenž bude plně respektovat práva jednotlivců a ochranu osobních údajů.

1.8.

Zdravotnictví může výrazně přispívat ke klimatické neutralitě EU prostřednictvím řádně nastavených politik nakládání s odpady, nových obchodních modelů oběhového hospodářství a zvýšené kapacity dopravní infrastruktury.

1.9.

Investování do výzkumu a vývoje je zásadní pro konkurenceschopnost a udržitelnost zdravotnického průmyslu. Evropské politiky musí stimulovat veřejné a soukromé investice tak, aby zahrnovaly sociální a zdravotní aspekty.

1.10.

EHSV vyzývá k větší angažovanosti v regulačních postupech týkajících se vývoje harmonizovaných norem kvality a bezpečnosti ochranných prostředků a zdravotnických prostředků. EHSV požaduje, aby normalizační organizace měly v technicko-regulačním procesu jasný mandát.

1.11.

Aby bylo možné vypořádat se s novými výzvami Zelené dohody pro Evropu, je zapotřebí vypracovat specializované programy pro odbornou přípravu, změnu kvalifikace, prohlubování dovedností a celoživotní učení určené pro evropskou pracovní sílu ve zdravotnictví. Je třeba zaměřit se nejen na zdravotnické pracovníky, ale rovněž na výzkumné pracovníky, učitele, pracovníky ve sdělovacích prostředcích i samotné pacienty. EHSV proto vyzývá k intenzivnější komunikaci na úrovni EU ohledně práv spotřebitelů/pacientů, do níž by měli být plně zahrnuti sociální partneři a příslušné organizace občanské společnosti.

1.12.

EHSV vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci a dialogu se zúčastněnými stranami o odolnosti farmaceutického odvětví, a to na základě stávajících struktur stanovených v rámci Farmaceutické strategie pro Evropu, a aby pokračovala v rozvoji silné, udržitelné a digitální transformace ekosystému v oblasti zdravotnictví, jak je uvedeno v průmyslové strategii pro Evropu.

2. Souvislosti a úvod

2.1.

Pandemie COVID-19 způsobila ve všech členských státech EU nebývalou krizi, která na rozdíl od jiných krizí postihla jak nabídku, tak i poptávku a také společnost jako celek. Ve srovnání s jinými částmi světa byla EU zasažena tvrdě a zaznamenala více úmrtí na milion obyvatel, než jaký je celosvětový trend (1). Unie reagovala vhodným způsobem a do určité míry koordinovaně. Kdyby byla EU jako jeden celek na takový šok lépe připravena, dalo se udělat více.

2.2.

Jednotný trh představuje jeden z nejvýznamnějších úspěchů projektu Evropské unie. Stále zde existují překážky, které vyplývají z neharmonizovaného uplatňování právních předpisů EU v rámci členských států. Pandemie COVID-19 tyto překážky umocnila, zejména pak upozornila na křehkost hodnotových řetězců a narůstající problémy s distribucí. Ukázalo se, že z hlediska zdravotnického vybavení je EU závislá na třetích zemích.

2.3.

Odvětví zdravotní péče zajišťovalo v roce 2018 více než 7 milionů pracovních míst (2). Toto odvětví je důležitým přínosem pro jednotný trh, jelikož zajišťuje více než 800 000 přímých pracovních míst a obchodní přebytek ve výši 109,4 miliardy EUR (3). Největší podíl na investicích do výzkumu a vývoje měli v roce 2019 výrobci léčivých přípravků, přičemž evropský trh se zdravotnickými elektrickými přístroji nyní dosahuje hodnoty 120 miliard EUR. EU ovšem investuje ve srovnání s našimi obchodními partnery méně: na inovace ve zdravotnictví je v EU určeno 19,2 % průmyslových investic do výzkumu a vývoje ve srovnání například s 26,4 % v USA. Evropa je významným centrem celosvětového odvětví zdravotnických prostředků. Trh se zdravotnickými prostředky v EU činí jednu třetinu celosvětového trhu s přibližně 32 000 podniků a 730 000 zaměstnanců.

3. Obecné připomínky

3.1.

Zdraví je jedním z megatrendů budoucnosti, zejména v Evropě, a v novém geopolitickém kontextu je zásadní podporovat ekosystém zdravotní péče, který přispívá ke strategické autonomii a technologické suverenitě EU.

3.2.

EHSV se domnívá, že Evropská komise ve svém sdělení staví průmysl, a zejména zdravotní péči, do centra evropských politik a uznává jeho schopnost být hnací silou zásadních změn, interpretovat nové potřeby a výzvy společnosti a nabízet inovativní a konkurenceschopná řešení. EHVS však vyzývá k zaujetí ucelenějšího přístupu, než je přístup Komise, který se zaměřuje hlavně na průmysl. Tvůrci politik nesou vysokou míru odpovědnosti, neboť zdraví je jedním ze základních předpokladů existence každého jednotlivce a nepochybně je jeho nejcennějším aktivem. EHSV proto vyzývá, aby na úrovni EU docházelo k intenzivnější komunikaci ohledně práv spotřebitelů/pacientů, včetně základních práv, která jsou zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. EU potřebuje silný koordinovaný systém zdravotní péče.

3.3.

Průmyslová struktura zdravotnického ekosystému je rozsáhlou konstrukcí s několika velkými hráči a významným počtem malých a středních podniků. Možné synergie mezi těmito dvěma skupinami však nejsou plně využívány, což závažným způsobem brání v posilování postavení malých a středních podniků. Zdravotnický ekosystém proto nefunguje naplno a čelí překážkám, které mu brání stát se inkubátorem nových inovativních objevů.

3.4.

Zdravotnický ekosystém vyžaduje silný vnitřní trh se silnými výrobními a distribučními zařízeními. EHSV již dříve zdůraznil význam „fungujícího, spravedlivého a účinného vnitřního trhu, který na jedné straně podporuje a odměňuje skutečné lékařské inovace, jež přinášejí skutečnou přidanou hodnotu pro zdravotní péči, a na straně druhé posiluje hospodářskou soutěž umožňující zajistit spravedlivý přístup k léčivým přípravkům a jejich cenovou dostupnost“ (4).

3.5.

Zdá se, že je třeba výrazně zlepšit integraci jednotného trhu zajištěním účinnějšího řízení, zejména v odvětví zdravotní péče (5). Dobře fungující jednotný trh a politika hospodářské soutěže totiž umožňují silnou podnikatelskou dynamiku, která může hrát zásadní roli v diverzifikaci zdrojů dodávek v rámci EU a zabránit roztříštěné struktuře zdravotní péče.

3.6.

Jak ukázala pandemie COVID-19, spolupráce a solidarita mezi jednotlivými zeměmi zlepšují schopnost EU reagovat na krize a zvyšují odolnost Unie jako celku. Je naléhavě nutný strategický výhled na úrovni Unie, zejména proto, že pandemie má větší dopad na odvětví a hodnotové řetězce, které jsou přeshraničně propojené.

3.7.

Strategické závislosti mají vliv na základní zájmy EU. Týkají se zejména oblastí bezpečnosti a zabezpečení, zdraví Evropanů a schopnosti mít přístup ke zboží, službám a technologiím, které jsou zásadní pro ekologickou a digitální transformaci, jež jsou ústředními prvky priorit EU.

3.8.

EHSV doporučil, aby byla „představena jasná krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá konkrétní a komplexní strategie pro evropský průmysl“, a naléhavě vyzval Komisi, aby „vydala konkrétní akční plán s jasnými ročními cíli a monitorovacími postupy, který by zahrnoval úzkou spolupráci se všemi zúčastněnými stranami“ (6), a zároveň zdůraznil, že „pro průmyslovou transformaci má klíčový význam zapojení zaměstnavatelů, podnikatelů a soukromého sektoru do urychlení strukturální změny“ (7).

3.9.

Motorem inovativního lékařsko-farmaceutického průmyslu je pokrok v oblasti lékařství. Důležitou otázkou, kterou je třeba bezodkladně vyřešit, je cenová nedostupnost léčivých přípravků či jejich nedostupnost obecně. Sociální blahobyt musí být zajištěn prostřednictvím snadného přístupu k vysoce kvalitním a účinným léčivým přípravkům pro všechny občany žijící v EU. Vystoupení Spojeného království z Evropské unie má zásadní důsledky pro výrobce zdravotnických prostředků.

3.10.

Během pandemie COVID-19 se projevila závislost Evropy na některých surovinách, které jí dodává pouze pár výrobců a zemí. Rovněž ekologické a digitální technologie, které jsou často spojené se systémem zdravotnického odvětví, jsou závislé na řadě vzácných surovin dovážených do Evropy, přičemž velmi velký podíl potřebných prvků vzácných zemin pochází od jediného dodavatele, kterým je Čína (8). Posilování a diverzifikace mezinárodních dodavatelských řetězců je rovněž zásadní pro rozvoj zdravotnického průmyslu a zajištění toho, aby byla EU připravena čelit budoucím krizím, jako je pandemie COVID-19. Konečným cílem by mělo být odstranění zranitelných míst a vytvoření stabilního a předvídatelného obchodního prostředí účinně využívajícího zdroje. Ohlášený návrh týkající se zřízení Úřadu EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví je vítaný.

3.11.

Evropa je úspěšná ve své strategii rozvoje partnerství veřejného a soukromého sektoru pro stimulaci výzkumu a vývoje ve farmaceutickém průmyslu, ale částky, které na tyto účely vynakládá, tvoří desetinu toho, co vynakládá americký Úřad pro pokročilý výzkum a vývoj v oblasti biomedicíny (BARDA).

3.12.

V nadcházejících letech budou největší příležitosti pramenit z digitálních technologií ve zdravotnictví. Ať se jedná o léčivé přípravky, zdravotnické prostředky a lékařské postupy, nebo o opatření zaměřená na předcházení, diagnostikování či léčbu nemocí, to vše je zásadně důležité pro všechny občany EU. Připravované nařízení o umělé inteligenci (9), legislativní návrh o evropském prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví (10) a normalizace zajistí větší jasnost, pokud jde o sdílení údajů o zdravotním stavu a využívání UI, odstraní regulační překážky a podpoří společný přístup EU k využívání služeb telemedicíny, zatímco akt o správě dat (11) by měl být s to zaručit, aby při sdílení údajů o zdravotním stavu byla zajištěna ochrana osobních údajů a dalších lidských práv.

4. Konkrétní připomínky

4.1.

Digitální transformace zdravotnictví je obrovskou příležitostí. Zvládnutí souběžné ekologické a digitální transformace může Unii zajistit další konkurenční výhody ve složitém a napjatém mezinárodním prostředí. Zvláště investováním do vysoce výkonné výpočetní techniky a technologií umělé inteligence může EU rozvíjet špičkové technologie, zejména pak prediktivní technologie. Pandemie ukázala okamžitou potřebu inteligentních služeb v oblasti zdraví, jako je zdravotní péče na dálku.

4.2.

Zdravotnictví může navíc významně přispívat ke klimatické neutralitě EU snižováním emisí skleníkových plynů v rámci celých hodnotových řetězců. Politiky nakládání s odpady musí být posíleny, neboť dané odvětví produkuje významné množství odpadu v podobě nespotřebovaných léčivých přípravků a použitých technologických a osobních prostředků. Je třeba rozvíjet nové obchodní modely oběhového hospodářství a zvýšenou kapacitu dopravní infrastruktury a přitom zapojit všechny členské státy a zúčastněné strany do dekarbonizace hodnotových řetězců.

4.3.

Lidské zdraví závisí v konečném důsledku na ekosystémových produktech a službách (jako je dostupnost zdrojů sladké vody, potravin a paliva), které jsou nezbytné pro dobré lidské zdraví a produktivní život. Úbytek biologické rozmanitosti může mít značný přímý dopad na lidské zdraví, pokud ekosystémové služby již neodpovídají sociálním potřebám.

4.4.

Tradiční medicína hraje i nadále zásadní úlohu v rámci zdravotní péče, a zejména primární zdravotní péče. Používání léčivých rostlin je po celém světě nejběžnějším nástrojem medikace v rámci tradiční i alternativní medicíny. Řada komunit je závislá kromě potravin i na přírodních produktech získávaných z ekosystémů pro léčebné a kulturní účely.

4.5.

Strategické vytváření zásob a relokalizace společností EU jsou dalšími významnými cíli, jež je třeba uvážit, a tvoří součást sdílených pravomocí EU. Vzhledem k tomu, že dochází ke zdokonalování technologií a zároveň tedy i výrobní kapacity, musí EU najít vhodné pobídky pro relokalizaci strategických výrobních kapacit na své území. Zásadní roli mohu v tomto ohledu hrát daňové pobídky.

4.6.

Mapování založené na přístupu zdola nahoru a analýza prováděná společně s členskými státy a průmyslem jsou nezbytné, aby bylo možné podrobněji posoudit přesnou povahu zjištěných závislostí, včetně rizik, která představují pro odolnost a fungování průmyslových ekosystémů v EU, a také možnosti, jak v budoucnu omezit tyto závislosti, jakož i obchodní spory a kybernetické útoky.

4.7.

Investování do výzkumu a vývoje je zásadní pro konkurenceschopnost a udržitelnost zdravotnického průmyslu. Vedle příspěvků z prostředků EU musí evropské politiky v co největší možné míře stimulovat veřejné a soukromé investice. Navazování partnerství veřejného a soukromého sektoru, jako je iniciativa pro inovativní léčiva 2 (IIL 2), bude povzbuzovat výrobce, aby investovali do činností v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, které jsou klíčové pro budoucí lékařské objevy, a aby se takovým činnostem věnovali. Takové iniciativy mají schopnost udržet Evropu v čele lékařských inovací.

4.8.

Stejně tak je nanejvýše důležité podporovat úsilí členských států o sdílení veřejných zdrojů prostřednictvím významných projektů společného evropského zájmu v odvětvích, kde trh sám o sobě nemůže přinést průlomové inovace, jako tomu je v případě farmaceutického odvětví.

4.9.

Konkurenceschopnost tohoto průmyslu je třeba podporovat za pomoci silného rámce práv duševního vlastnictví, který umožňuje a chrání inovace. Přístup k údajům je zásadní i pro výrobce, zejména pro malé a střední podniky, které byly tvrdě zasaženy pandemií a musí být povzbuzovány k rozšiřování a růstu. EU potřebuje speciálně navržené politiky pro analýzu dat velkého objemu a interoperabilní infrastrukturu pro přístup k údajům.

4.10.

Malé a střední podniky rovněž potřebují snadný přístup k financování, aby mohly prosperovat a růst. To znamená i alternativní zdroje vedle běžných bankovních úvěrů, např. možnosti financování prostřednictvím soukromého nebo rizikového kapitálu. Nástroje na podporu investic musí být účinně koordinovány a musí obsahovat položky specificky věnované průmyslovým malým a středním podnikům. V této oblasti je důležité, aby iniciativy, které vycházejí z rámce EU pro udržitelné financování, včetně uplatňování taxonomie, byly navrženy tak, aby evropskému hospodářství nabízely příležitost a přitom zohledňovaly jak potřeby finančních trhů, tak i výzvy, jimž čelí průmysl.

4.11.

Vytvoření evropského formátu pro výměnu elektronických zdravotních záznamů, jehož cílem je odblokovat přeshraniční tok údajů o zdravotním stavu, poskytuje rámec pro budoucí vypracování společných technických specifikací pro bezpečné sdílení údajů o zdravotním stavu mezi členskými státy EU. Evropský výbor pro normalizaci v současné době vytváří technické specifikace týkající se této oblasti. EHSV vyzývá k větší angažovanosti a zahrnutí příslušných zúčastněných stran do regulačních postupů týkajících se vývoje harmonizovaných norem kvality a bezpečnosti osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků.

4.12.

Nástroj pro oživení a odolnost lze využít pro řešení mnohých potřeb zdravotnického ekosystému prostřednictvím investic do vnitrostátních zdravotnických systémů a jejich reforem, posilování odolnosti a připravenosti na krize, primární péče, posílení spravedlivého a transparentního přístupu ke službám, řešení zranitelných míst dodavatelského řetězce a digitálních dovedností zdravotnických pracovníků, telemedicínských řešení a výzkumu, vývoje a inovací.

4.13.

EHSV vyzývá k vypracování speciálně navržených programů pro odbornou přípravu, změnu kvalifikace, prohlubování dovedností a celoživotní učení určených pro evropskou pracovní sílu ve zdravotnictví, a to v souladu s její zásadní profesní a sociální úlohou, technologickým pokrokem a novými požadavky na větší udržitelnost. Aby bylo možné mít kvalifikované pracovníky, kteří budou schopni vypořádat se s novými výzvami Zelené dohody pro Evropu, jsou zapotřebí jasné vzdělávací politiky vedené zúčastněnými stranami z daného odvětví.

4.14.

EHSV již dříve poznamenal, že „nové politiky týkající se dovedností by měly být vypracovány se zapojením organizací občanské společnosti a sociálních partnerů, a to s cílem zrychlit přizpůsobování systémů vzdělávání a odborné přípravy tak, aby odpovídaly poptávce po nových profesích“ (12). Ve zdravotnictví je třeba zaměřit se nejen na zdravotnické pracovníky, ale rovněž na výzkumné pracovníky, učitele, jednotlivé subjekty s rozhodovací pravomocí, pracovníky ve sdělovacích prostředcích, samotné pacienty a organizace, které je zastupují.

4.15.

Ústřední roli při propojování průmyslu EU, výzkumných středisek a unijních a vnitrostátních regulačních orgánů, zejména ve zdravotnictví, hraje strategické zadávání veřejných zakázek, které umožňuje spolupráci veřejného a soukromého sektoru, jež má řešit potřeby soukromého a veřejného zdravotnického systému a umožnit pořizování inovativních a cenově dostupných zdravotnických technologií, včetně zelených a digitálních řešení a sociálních doložek (13).

4.16.

EHSV již vyzval evropské orgány a instituce a členské státy, aby projevily politickou vůli a uzavřely Pakt o zdraví pro budoucnost Evropy (14), který bude v souladu se základními hodnotami Evropské unie.

4.17.

Iniciativa pro strukturovaný dialog (15), která byla oznámena ve farmaceutické strategii, je pro Evropu zásadní, aby bylo možné identifikovat příčiny a faktory vzniku možných slabých míst a závislosti dodavatelských řetězců léčivých přípravků.

4.18.

EHSV plně podporuje vytvoření evropského prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví (16), aby bylo možné zajišťovat nezbytnou infrastrukturu pro sdílení údajů v oblasti diagnostických nástrojů a léčby, pokud jde o spolupráci a podílení se na úsilí o společné investice do příští generace zdravotnických ekosystémů napříč všemi hodnotovými řetězci.

4.19.

EHSV se domnívá, že harmonizované normy by měly být využívány jako nástroj pro zajištění základních požadavků na bezpečnost výrobků, jenž bude podpořen nástroji napomáhajícími uvedení výrobků na trh. Evropská unie se musí vyvarovat nadměrné regulace týkající se produktů. Prioritou musí být zmírnění administrativní zátěže způsobené nadbytečnou legislativou a zároveň zajištění jednoduchého přístupu k dokumentaci, spolehlivých informací, bezproblémové výměny osvědčených postupů a účinné spolupráce.

4.20.

EHSV závěrem vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci a dialogu se zúčastněnými stranami v zájmu posílení odolnosti farmaceutického systému EU vůči budoucím krizím, a to na základě stávajících mechanismů stanovených ve Farmaceutické strategii pro Evropu (17) a průmyslové strategii pro Evropu (18). EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby vytvářela další synergie mezi členskými státy, předkládala nové iniciativy k posílení koordinace jednotlivých vnitrostátních systémů (v souladu se SFEU (19)) a pokračovala v rozvoji silné, udržitelné a digitální transformace ekosystému v oblasti zdravotnictví.

V Bruselu dne 29. září 2021.

předseda Poradní komise pro průmyslové změny

Pietro Francesco DE LOTTO

(1) Studie EP – Dopady pandemie COVID-19 na průmyslová odvětví EU.

(2) Eurostat – Statistiky týkající se zdravotnického personálu.

(3) Mezinárodní obchod se zbožím podle druhu zboží.

(4) Stanovisko EHSV Farmaceutická strategie pro Evropu (Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 53).

(5) Otázky a odpovědi: program EU pro zdraví na období 2021–2027.

(6) Stanovisko EHSV Nová průmyslová strategie pro Evropu (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108)

(7) Stanovisko EHSV Průmyslová transformace pro přechod na ekologické a digitální evropské hospodářství (Úř. věst. C 56, 16.2.2021, s. 10).

(8) Např. platina pro výrobu čistého vodíku, metalurgický křemík pro solární panely a lithium pro elektromobily.

(9) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění určité legislativní akty Unie (COM(2021) 206 final).

(10) Sdělení „Evropská strategie pro data“ (COM(2020) 66 final).

(11) Návrh nařízení o evropské správě dat (akt o správě dat) (COM(2020) 767 final).

(12) Stanovisko EHSV Nová průmyslová strategie pro Evropu (Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 108).

(13) Sociální nakupování – Průvodce zohledňováním sociálních hledisek při zadávání veřejných zakázek (2. vydání) (Úř. věst. C 237, 18.6.2021, s. 1).

(14) Stanovisko EHSV k zavedení programu činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2021–2027 (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 251).

(15) Strukturovaný dialog o zabezpečení dodávek léčivých přípravků.

(16) Komise zahajuje otevřenou veřejnou konzultaci o evropském prostoru pro data z oblasti veřejného zdraví.

(17) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52020DC0761.

(18) https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1593086905382&uri=CELEX:52020DC0102.

(19) Smlouva o fungování Evropské unie.

Top

All

Choose the experimental features you want to try