52021AE1530

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021AE1530 - EN

Document 52021AE1530

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády (COM(2021) 118 final)

EESC 2021/01530

Úř. věst. C 374, 16.9.2021, p. 22–27 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:: 07/07/2021; Den hlasování
Date of vote:: 07/07/2021
Date lodged:: 21/04/2021

Author:: Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:: Section for the Single Market, Production and Consumption, EESC_INT
Rapporteur:: Gonçalo LOBO XAVIER
Form:: Stanovisko
Term of office:: 2015-2020
Internal reference:: INT/933, AVIS-SECTION 2021/1530 FIN
Session:: 562

Procedure number:

EESC_INT/933

Treaty:

Smlouvy o fungování Evropské unie

Legal basis:

12016E304

Link

Select all documents mentioning this document

Earlier related instruments:

52021DC0118 ESC Opinion

Instruments cited:

Link

EUROVOC descriptor:

Subject matter:

Directory code:

13.20.60.00 Průmyslová politika a vnitřní trh / Průmyslová politika:odvětvová opatření / Informační technologie, telekomunikace a zpracování dat

HTML

PDF

Official Journal

16.9.2021

Úřední věstník Evropské unie

C 374/22

(COM(2021) 118 final)

(2021/C 374/05)

Zpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 21. 4. 2021
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	15. 6. 2021
Přijato na plenárním zasedání	7. 7. 2021
Plenární zasedání č.	562
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	207/0/3

1. Závěry a doporučení

1.1.

Plán Evropské komise Digitální kompas 2030 přichází v okamžiku, který je kritický pro Unii i pro celý svět. EHSV tuto iniciativu vítá, stejně jako cíl využívat digitální technologie ke zlepšení života občanů, vytváření dalších pracovních míst, usnadnění pokroku a posílení evropské konkurenceschopnosti. Pandemie zdůraznila význam a možnosti digitálního rozvoje, zdůraznila nezbytnost úprav a změnila způsoby naší socializace a práce. EU musí tyto výzvy řádným způsobem řešit. K tomu, aby se záměry mohly přeměnit ve výsledky, je nezbytné mít strategii, plán s konkrétními cíli a způsob, jak měřit pokrok.

1.2.

EHSV je přesvědčen o tom, že digitální inovace musí vždy chránit základní práva a zaručit každému člověku zdraví, bezpečnost a soukromí (ochranu osobních údajů). Je zásadní, aby občané vnímali, že vývoj a růst mají pozitivní dopad na kvalitu jejich života. Účinky nových technologií, které podporují náš každodenní život, musí být dobře a spravedlivě rozloženy, aby mohly skutečně prospívat společnosti. Přednost musí mít vždy právo na zdraví, které musí být zakotveno v katalogu základních práv digitálního občanství.

1.3.

EHSV poukazuje na to, že je nutné obnovit důvěru veřejnosti a zlepšit kybernetickou bezpečnost a kybernetickou odolnost prostřednictvím „bezpečnosti již od fáze návrhu“ v celém digitálním hodnotovém řetězci, poskytnout lidem lepší výběr a kontrolu nad jejich údaji (tzv. etika údajů) a stanovit odpovědnost zprostředkovatelů v boji proti nezákonnému a škodlivému obsahu.

1.4.

On-line dostupnost všech klíčových evropských a vnitrostátních veřejných služeb je odůvodněným cílem. EHSV nicméně varuje, že nikdo nesmí být opomenut a že je nezbytné podporovat ty, kteří nemohou mít z procesu digitalizace okamžitý prospěch. Stále existuje významná skupina občanů, kteří nemají znalosti a dovednosti, a dokonce ani potřebný hardware a software, aby mohli tyto možnosti využívat. EHSV vyzývá Komisi, aby podporovala ty, kteří procházejí procesem transformace.

1.5.

EHSV poukazuje na obrovské riziko znevýhodnění při učení, které může vyplývat z nevyvážených investic. Je třeba mít na paměti dopady, které může mít digitální chudoba na lidi, od dětí až po seniory, a proto je třeba přednostně věnovat zvláštní pozornost skutečným rizikům. V zájmu snížení rozdílů musí investice do infrastruktury probíhat současně s investicemi do odborné přípravy.

1.6.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba lidem pomáhat prohlubovat dovednosti a měnit kvalifikaci. To by se mělo uskutečňovat vytvářením rovných příležitostí díky posilování partnerství veřejného a soukromého sektoru pro prohlubování dovedností a změnu kvalifikace (jak stávajících pracovních sil, tak dospělých účastníků vzdělávání), čímž se podpoří přístup k celoživotnímu učení pro všechny.

1.7.

EHSV se domnívá, že digitální společnost vyžaduje modernizaci vzdělávání. Je nezbytné podporovat digitalizaci vzdělávacích systémů prostřednictvím aktualizací vzdělávacího obsahu tak, aby odpovídal digitální éře, a vytvářet veřejně-soukromé ekosystémy s cílem zavádět nové metodiky vzdělávání, které budou otevřené a přístupné tak, aby poskytovaly stejné příležitosti všem.

1.8.

Digitální vývoj s sebou přináší rizika, jako jsou podvody, narušení soukromí a nedostatečná transparentnost, které by mohla ohrozit cíle stanovené v dokumentu Komise. EHSV se domnívá, že je třeba vytvořit podmínky, které umožní těmto rizikům předcházet a řídit odpovědnost na úrovni EU.

1.9.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba promyslet strategie řešení možné ztráty pracovních míst způsobené technologiemi. Jak Výbor uvedl ve svých předchozích stanoviscích, je jasné, že umělá inteligence a robotika nahradí a přemění pracovní místa, některá z nich při tom zmizí a jiná vzniknou. EU musí v každém případě zajistit, aby všichni pracovníci, ať už zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, nebo zdánlivě sebezaměstnaní, měli přístup k sociální ochraně v souladu s evropským souborem sociálních práv. Je třeba podporovat sociální dialog o těchto otázkách na všech úrovních, přičemž prioritou musí být sladění povinností a práv se současnou digitální ekonomikou a ekonomikou založenou na platformách.

1.10.

EHSV se domnívá, že má-li být digitální transformace řízena inkluzivním a sociálně odpovědným způsobem a tak, aby bylo možné se vypořádat se ztrátou pracovních míst, zejména v období po skončení pandemie COVID-19, musí být jednou z priorit evropský fond financovaný zejména prostřednictvím zdanění největších technologických podniků. Jeho cílem je pomoci pracovníkům, kteří přijdou o své zaměstnání a podnikání v důsledku digitalizace hospodářství, prostřednictvím řádné odborné přípravy, prohloubení dovedností a změny kvalifikace.

1.11.

EHSV žádá také koordinovanou politiku, která bude účinně zohledňovat výchozí pozici Evropy a bude odpovídat technologickým i společenským posunům, jichž jsme byli svědky v posledních několika letech a které se ještě urychlily v důsledku pandemie: prvořadá je průmyslová strategie, včetně politiky hospodářské soutěže a odvětvových právních předpisů, zejména pro bezpečnou konektivitu.

2. Obecné připomínky

2.1.

EHSV podporuje plán Evropské komise Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády jako součást širšího akčního plánu na podporu evropského hospodářství a sociálního oživení.

2.2.

Krize způsobená onemocněním COVID-19 ukázala vysokou míru vnější závislosti na technologiích a datových procesech, kterou je třeba účinně a rychle řešit. Je třeba lépe využívat aktiva Evropy v těchto oblastech a více zapojit evropské občany.

2.3.

EHSV vyzdvihuje myšlenku, že žádný občan by neměl být opomenut. Digitální negramotnost je v Evropě stále vysoká – podle Komise 35 % – a je třeba zlepšit nedostatečný přístup k digitálním zdrojům. V oblasti hospodářských a administrativních vztahů však musí být zaručen přístup k živým lidem. Je rovněž důležité zajistit, aby z výhod digitalizace netěžili pouze někteří. Digitální dekáda musí přinášet prospěch všem.

2.4.

Evropské společnosti, zejména malé a střední podniky, je třeba v jejich úsilí o digitalizaci podporovat a musí jim být umožněno soutěžit v celosvětovém měřítku. Pokud EU vlastní nebo financuje výpočetní zdroje, jako jsou počítače s kvantovou akcelerací, musí být přístup k nim rozdělován spravedlivě, na základě objektivních kritérií.

2.5.

Ambice a veřejné prostředky však samy o sobě nepřinesou výsledky, o něž usilujeme. Potřebujeme také koordinovanou politiku, která bude účinně zohledňovat výchozí pozici Evropy a bude odpovídat technologickým i společenským posunům, jichž jsme byli svědky v posledních několika letech a které se ještě urychlily v důsledku pandemie: prvořadá je průmyslová strategie, včetně politiky hospodářské soutěže a odvětvových právních předpisů, zejména pro bezpečnou konektivitu.

2.6.

EHSV vítá vizi rozvoje ekosystému digitálního vzdělávání a inovací a zdůrazňuje, že pro dosažení tohoto cíle je třeba využít špičkové evropské vědecké a akademické instituce.

2.7.

Je třeba posílit stávající spolupráci veřejného a soukromého sektoru a vytvořit více synergií, aby bylo možné zajistit novou digitální dohodu založenou na modelu správy, který kombinuje sociální, environmentální a hospodářské aspekty v zájmu dosažení dlouhodobě udržitelné, spravedlivé a inkluzivní digitální transformace.

2.8.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba promyslet strategie řešení možné ztráty pracovních míst způsobené technologiemi. Jak Výbor uvedl ve svých předchozích stanoviscích (1), je jasné, že umělá inteligence a robotika nahradí a přemění pracovní místa, některá z nich při tom zmizí a jiná vzniknou. EU musí v každém případě zajistit, aby všichni pracovníci, ať už zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné, nebo zdánlivě sebezaměstnaní, měli přístup k sociální ochraně v souladu s evropským souborem sociálních práv. Je třeba podporovat sociální dialog o těchto otázkách na všech úrovních. Měla by být přijata a koordinována opatření na podporu propuštěných osob, která by mohla být financována prostřednictvím unijní daně pro společnosti, které mají z digitální ekonomiky největší prospěch.

2.9.

Nesmí být opomíjena úloha rizikového kapitálu, akciových trhů a soukromých investic obecně. Motorem technologického rozvoje v Evropě budou soukromé společnosti a EU bude schopna konkurovat v celosvětovém měřítku pouze tehdy, zůstane-li pro tyto investice vstřícným místem. To vše musí probíhat při náležitém dodržování sociálních norem.

2.10.

Ambiciózní cíle v oblasti konektivity by měly jít ruku v ruce se závazkem vytvoření příznivějšího regulačního rámce podporujícího soukromé investice do síťové infrastruktury. Bude velmi důležité sladit průmyslovou strategii EU a vizi vedoucího postavení Evropy v oblasti digitální konektivity s politikou hospodářské soutěže a regulační praxí v odvětví telekomunikací.

2.11.

Plán digitální dekády stanoví plány, podle nichž by Evropa měla rozvinout „svoji vlastní cloudovou infrastrukturu a kapacity“ s cílem zabránit tomu, aby byla data produkovaná v Evropě přesouvána do zahraničí, což je v současné době případ více než 90 % evropských dat. Evropa nesmí být naivní a musí pokračovat ve svém boji o větší nezávislost a o uchovávání údajů svých občanů, zejména citlivých údajů, v rámci svých hranic. V tomto ohledu je cíl plánu digitální dekády dosáhnout 10 000 vysoce bezpečných, klimaticky neutrálních datových a cloudových uzlů, krokem správným směrem. Projekt GAIA X musí být urychlen a neprodleně uveden do provozu.

2.12.

EHSV souhlasí s myšlenkou podpory evropského technologického odvětví s cílem snížit závislost na amerických a čínských technologických gigantech a dohnat pokrok v oblastech, jako je např. zavádění sítí 5G, výroba čipů a zpracování dat, ale varuje před přístupem protekcionistické ekonomiky založené na datech v Evropě. Je třeba podporovat mezinárodní partnerství a spolupráci.

2.13.

K dosažení těchto cílů bude muset být do roku 2030 v příslušných oblastech činnosti zaměstnáno 20 milionů odborníků na technologie, oproti současným 7,8 milionu. V roce 2019 tvořily ženy pouze 18 % ze 7,8 milionu pracovníků v oblasti IKT. Rozmanitost v digitálních odvětvích má zásadní význam a pomůže utvářet vizi světa a jeho výzvy, konkrétně snížit riziko předpojatosti. Je třeba pečlivě sledovat cíl dosažení vyváženějšího zastoupení žen a mužů a podporovat vstup žen do oborů STEM. Sociální dialog by měl být podporován na všech úrovních (podnikové, odvětvové i vnitrostátní), neboť může přispět k dosažení tohoto cíle. V členských státech by měly být podporovány silné kampaně, počínaje základními školami, zaměřené na povzbuzení mladých dívek k volbě vědeckých a technických oborů. Velkou výzvou je digitální propast. V řadě venkovských oblastí nejsou ještě k dispozici ani sítě 3G. Evropa a členské státy by měly poskytovat pobídky na podporu investic ve venkovských oblastech, aby žádný občan nezůstal opomenut.

2.14.

Tyto investice by mohly podpořit územní soudržnost a regionální rozvoj, a lidem, kteří si to budou přát, by mohly umožnit vést plnohodnotnější život mimo velká městská centra (tzv. „inteligentní vesnice“, o nichž se mluví ve sdělení). Práce na dálku musí být rozvíjena prostřednictvím sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání na všech úrovních, tak aby bylo chráněno zdraví a dobré životní podmínky pracovníků.

2.15.

EHSV vybízí Evropskou komisi, aby pobídkami motivovala lidi ke stěhování mimo velké městské oblasti, a podporovala tak hospodářský a sociální rozvoj venkovských oblastí. Toho lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li k dispozici potřebná infrastruktura, zejména telekomunikační a dopravní.

2.16.

V příští dekádě bude třeba řešit velké problémy v oblasti životního prostředí, proto by měla veškerá opatření přijímaná v této souvislosti zohledňovat rovněž environmentální aspekt. Digitální kompas by měl být kromě toho využíván jako další nástroj, který pomůže splnit cíle Zelené dohody pro Evropu a snížit dopady na životní prostředí.

2.17.

Stejně tak musí být digitální technologie transparentní, inkluzivní, nediskriminační, spravedlivé a nestranné. To je o to důležitější, že se stále více digitalizují i veřejné služby. Podle Komise má dnes 65 % evropských občanů základní digitální dovednosti. Cílem je dosáhnout do roku 2030 80 %. Otázka začlenění a podpory zbývajících 20 % lidí (tj. přibližně 90 milionů občanů v EU) má zásadní význam pro snížení chudoby a vyloučení. Tito občané patří obvykle mezi nejchudší a nejstarší a žijí ve venkovských oblastech. Jejich zranitelnost by se mohla ještě zvýšit v souvislosti s veřejnými a soukromými službami, které se stále více digitalizují. EHSV zdůrazňuje, že v oblasti hospodářských a administrativních vztahů musí být zaručen přístup k lidem.

2.18.

EHSV plně podporuje cíl poskytovat všechny klíčové evropské veřejné služby on-line, přičemž plně digitalizována bude muset být rovněž lékařská dokumentace evropských občanů, neboť se očekává, že 80 % občanů bude používat digitální identitu. To však bude vyžadovat také koordinované úsilí a politickou vůli všech členských států. EHSV požaduje, aby byly do úsilí o dosažení tohoto cíle zapojeny rovněž organizace občanské společnosti. Základní digitální vybavení pro veřejné služby by mělo být v zásadě bezplatné. Digitalizace veřejných služeb nesmí v žádném případě znamenat větší finanční překážky pro uživatele.

3. Konkrétní připomínky

3.1.

Vyšší míra digitalizace života vyžaduje zvláštní péči v oblasti kybernetické bezpečnosti a náchylnosti k podvodům a je nezbytné v tomto ohledu vzdělávat občany. Předmětem zvláštního zájmu je regulace nositelných technologií, které je třeba věnovat mimořádnou pozornost.

3.2.

Evropské právní předpisy týkající se digitální ekonomiky se rychle vyvíjejí. Občané a podniky musí být informováni o svých právech a povinnostech v digitální sféře. Je třeba neustále usilovat o konsolidaci legislativních iniciativ a o to, aby bylo právo srozumitelnější a snadněji použitelné pro občany a podniky.

3.3.

EHSV vítá pravidelné monitorování cílů a systém správy a řízení navrhované ve sdělení a konstatuje, že projekty pro více zemí mají zásadní význam pro naplnění stanovené vize.

3.4.

EHSV navrhuje, aby byly vypracovány případové studie k některým odvětvím v členských státech a třetích zemích s cílem zavést nebo podpořit na evropské úrovni osvědčené postupy. Měla by být podporována regulační pískoviště poskytující bezpečný prostor pro testování nových obchodních modelů a nápadů. Ambiciózní digitální ekonomika musí vytvořit agilní a benevolentní testovací oblasti.

4. Obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií

4.1.

EHSV podporuje cíl, aby bylo v oboru IKT zaměstnáno 20 milionů specialistů, přičemž se má sbližovat podíl žen a mužů (2) (výchozí stav v roce 2019: 7,8 milionu). To bude samozřejmě vyžadovat investice do řádných vzdělávacích systémů, které mohou tento cíl podpořit.

4.2.

Digitalizace služeb svobodných povolání, které úzce souvisejí s veřejnými zájmy, jako je zdraví, bezpečnost, právo a životní úroveň, má zásadní dopad na společnost a vyžaduje nové profesní a etické přístupy (3). Její úspěch závisí jak na vysoce kvalifikovaných profesionálech a digitálních dovednostech, tak na porozumění uživatelům, pacientům, klientům a spotřebitelům.

4.3.

EHSV zdůrazňuje, že neustále roste potřeba prohlubování dovedností a změny kvalifikace, přičemž podporuje přístup k celoživotnímu učení pro všechny.

4.4.

Pandemie podpořila distanční vzdělávání. Zároveň se ukázalo, že je s tím spojeno vysoké riziko opožděného učení u dětí z nižších společenských tříd. Při realizaci akčního plánu digitálních cílů do roku 2030 je třeba věnovat zvláštní pozornost digitální chudobě.

5. Globální úloha EU v digitální dekádě a rovné podmínky pro malé a střední podniky

5.1.

Pokud jde o malé a střední podniky, je samozřejmě zásadní podporovat jejich úsilí v oblasti digitalizace prostřednictvím různých přístupů, neméně důležité je však také zdůraznit úlohu malých a středních podniků jakožto hybné síly inovací v oblasti digitálních technologií.

5.2.

Vývoj softwaru je rychle rostoucím pododvětvím v rámci digitálního procesu. Zvláštní pozornost si zasluhuje podpora inovativních malých a středních podniků. EHSV souhlasí s finančními mechanismy, které mohou malým a středním podnikům zajistit řádnou podporu v zájmu hladkého přechodu. Zároveň je třeba zabezpečit také kontinuitu, což znamená poskytování aktualizací na novější verze, aby uživatelé nemuseli neustále investovat do nových programů.

5.3.

Všechny společnosti, ať už malé a střední podniky, začínající podniky, nebo rychle se rozvíjející podniky, potřebují kapitál. Cíle stanovené v dokumentu Komise vyzdvihují naléhavost dosažení unie kapitálových trhů, která zohledňuje tržní řešení, snižuje závislost na bankovním financování a poskytování finanční podpory a podporuje převody úspor mezi jednotlivými členskými státy ve snaze o co nejlepší návratnost. Dále se upozorňuje na potřebu odstranit daňové zvýhodnění dluhového financování. Inovativní společnosti potřebují vlastní kapitál a daňový režim, který nadměrně neznevýhodňuje podnikatele uplatňováním mezních daňových sazeb na jejich kapitálové zisky.

6. Rizika a záruky

6.1.

Prioritou tohoto programu musí být rovněž nutnost zajistit bezpečnost, předvídatelnost a fyzické i duševní zdraví. V zájmu zlepšení kvality života a pracovních míst je důležité zvyšovat povědomí lidí nejen o technologiích, ale rovněž o bezpečnosti. Dle této zásady by se podle EHSV Evropská komise měla při plánovaném každoročním sledování toho, jak Evropané vnímají respektování svých práv a hodnot, zaměřit i na to, zda je náležitě chráněno jejich právo na zdraví.

6.2.

Podobně EHSV doporučuje, aby Evropská unie v souvislosti s touto novou průmyslovou revolucí navrhla zvláštní strategii, v jejímž rámci bude sledováno celkové elektromagnetické znečištění, které vyvolávají různé momentálně dostupné technologie. Bylo by tak možné posoudit vývoj elektromagnetických dopadů v celé Evropě, vypracovat následně soubor dokumentů, které se budou konkrétně zabývat touto otázkou, a zajistit zdravotní stav obyvatelstva na základě porovnání s údaji, jež budou k dispozici, až budou konečně zavedeny evropské elektronické zdravotní záznamy. Toto monitorování by měly provádět všechny členské státy a výsledné údaje by měly být shromažďovány v jednotné evropské databázi. Dále by měla být zavedena evropská politika se zaměřením na posílení důvěry veřejnosti v této oblasti.

6.3.

Digitální technologie by měly sloužit evropským občanům, kteří by nikdy neměli být považováni za objekty či pouhé zdroje dat. Měly by být zohledněny stávající etické a technické pokyny, jako jsou např. etické pokyny pro důvěryhodnou umělou inteligenci, které vypracovala odborná skupina na vysoké úrovni pro umělou inteligenci.

6.4.

EHSV doporučuje, aby byla s ohledem na rizika spojená se zpracováním údajů přijata opatření, která zajistí, že nebude uchováváno více údajů, než podnik skutečně potřebuje, a že budou údaje uchovávány pouze po nezbytnou dobu. Inovace založené na datech jsou zároveň klíčovým faktorem konkurenceschopnosti v digitálním prostředí, a orgány by měly usilovat o meziodvětvový regulační rámec pro sdílení údajů, který umožní sdílení údajů zaměřené na uživatele. Příslušný rámec musí podporovat přístup k údajům a musí být zaměřen na interoperabilitu.

6.5.

20 % finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost je vyčleněno na digitální konektivitu a 37 % na ekologickou transformaci. To vyžaduje ambiciózní a soudržnou vizi evropského telekomunikačního odvětví a závazek vytvoření příznivějšího regulačního rámce, který bude podporovat soukromé investice do síťové infrastruktury, jakož i rozvoj suverénních integrovaných telekomunikačních služeb s technologiemi cloudu, edge, dat a umělé inteligence.

6.6.

EHSV se domnívá, že digitální transformace musí být v souladu s přechodem k zelenější ekonomice a musí zohledňovat dopad na životní prostředí. Využívání zdrojů (včetně omezených zdrojů) a jejich spotřeba energie musí být přiměřené. Na evropské úrovni by měla být požadována transparentnost týkající se uhlíkové stopy cloudových služeb, aby si každá organizace mohla spočítat svou digitální uhlíkovou stopu a vypracovat plány na její zmenšení.

6.7.

EHSV zdůrazňuje, že je třeba držet krok s rychlým vývojem technologií a obchodních modelů a usilovat o odstranění veškerých mezer v právních předpisech, zejména takových, které mohou poškodit spotřebitele a nejzranitelnější občany.

V Bruselu dne 7. července 2021.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 1.

(2) Ukazatel DESI „2b1“. V současné době dosahuje podíl žen mezi specialisty zaměstnanými v oboru IKT pouhých 18 %.

(3) Úř. věst. C 286, 16.7.2021, s. 8.

Top

All