EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2020

COM(2020) 814 final

2020/0357(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být vyjádřen jménem Evropské unie na 64. zasedání Komise pro narkotika, pokud jde o zařazení látek na seznamy k Jednotné Úmluvě o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a k Úmluvě o psychotropních látkách z roku 1971

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.PŘEDMĚT NÁVRHU

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie vyjádřen na 64. zasedání Komise pro narkotika, pokud jde o zařazení látek na seznamy k Jednotné úmluvě OSN o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a k Úmluvě OSN o psychotropních látkách z roku 1971. 64. zasedání Komise pro narkotika se bude konat ve dnech 12. až 16. dubna 2021.2.SOUVISLOSTI NÁVRHU

2.1 Jednotná úmluva OSN o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a Úmluva OSN o psychotropních látkách z roku 1971

Jednotná úmluva Organizace spojených národů (OSN) o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 (dále jen „Úmluva o omamných látkách“) 1 má za cíl potírat zneužívání drog prostřednictvím koordinované činnosti na mezinárodní úrovni. Existují dvě formy intervence a kontroly, které působí v součinnosti. Za prvé, jde o snahu omezit držení, užívání, šíření, dovoz, vývoz, výrobu a produkci drog a obchod s nimi výhradně na lékařské a vědecké účely. Za druhé, proti obchodu s drogami se bojuje prostřednictvím mezinárodní spolupráce s cílem odradit obchodníky s drogami.

Úmluva OSN o psychotropních látkách z roku 1971 (dále jen „Úmluva o psychotropních látkách“) 2 stanoví systém mezinárodní kontroly psychotropních látek. Tato úmluva byla reakcí na diverzifikaci a rozšiřování škály zneužívaných drog a u řady syntetických drog zavedla kontroly jednak podle jejich potenciálu zneužívání a jednak podle jejich terapeutické hodnoty.

Stranami těchto úmluv jsou všechny členské státy EU, nikoli však Unie.

2.2Komise pro narkotika

Komise pro narkotika je komisí Ekonomické a sociální rady OSN a její funkce a pravomoci jsou stanoveny mimo jiné v uvedených dvou úmluvách. Skládá se ze zástupců 53 členských států OSN zvolených Ekonomickou a sociální radou OSN. Dvanáct členských států je členy Komise pro narkotika s hlasovacím právem na zasedání v březnu 2021 3 . Unie má v Komisi pro narkotika status pozorovatele.

2.3Zamýšlený akt Komise pro narkotika

Komise pro narkotika na základě doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO), které radí její Výbor odborníků pro drogové závislosti, pravidelně mění seznamy látek připojené k úmluvám.

Organizace WHO doporučila generálnímu tajemníkovi OSN doplnit na seznamy k úmluvám osm z jedenácti látek, které byly kriticky přezkoumány Výborem odborníků WHO pro drogové závislosti.

Na svém 64. zasedání, jež se bude konat ve dnech od 12. do 16. dubna 2021 ve Vídni, bude Komise pro narkotika vyzvána k přijetí rozhodnutí o zařazení těchto látek na seznamy k úmluvám.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Změny seznamů k úmluvám mají přímé důsledky pro působnost práva Unie v oblasti boje proti drogám pro všechny členské státy. V čl. 1 odst. 1 rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami 4 (dále jen „rámcové rozhodnutí“), se uvádí, že pro účely rámcového rozhodnutí se „drogou“ rozumí látka uvedená v Úmluvě o omamných látkách nebo v Úmluvě o psychotropních látkách a kterákoli z látek uvedených v příloze rámcového rozhodnutí. Rámcové rozhodnutí se proto vztahuje na látky uvedené na seznamech k Úmluvě o omamných látkách a Úmluvě o psychotropních látkách. Jakákoli změna seznamů připojených k těmto úmluvám tak přímo ovlivňuje společná pravidla EU a mění jejich působnost v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Nezáleží přitom na skutečnosti, zda dotyčná látka podléhá v Unii kontrole 5 .

Jedna z jedenácti látek, které byly přezkoumány Výborem odborníků pro drogové závislosti, podléhá kontrolním opatřením v Unii. Isotonitazen byl zahrnut do definice „drogy“ v rámcovém rozhodnutí Rady 2004/757/SVV 6 . Jedna z látek, MDMB-4en-PINACA, podléhá intenzivnímu sledování ze strany Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost a je rovněž předmětem zprávy o hodnocení rizik. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost sleduje i ostatních 9 látek.

Podle návrhu Komise k postoji Unie mají být podpořena doporučení WHO, neboť jsou v souladu se současným stavem vědeckých poznatků. Pokud jde o nové psychoaktivní látky, je jejich doplnění na seznamy k úmluvám podpořeno rovněž informacemi, jež jsou dostupné v Evropské databázi nových drog, kterou provozuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost.

Je nezbytné, aby Rada stanovila postoj Unie pro zasedání Komise pro narkotika, až bude vyzvána k rozhodnutí o zařazení látek na seznamy. Takový postoj by vzhledem k omezením daným povahou statusu Unie coby pozorovatele měl být vyjádřen členskými státy, které budou členy Komise pro narkotika v březnu 2021, jednajícími v Komisi pro narkotika společně v zájmu Unie. Unie není stranou uvedených úmluv, ale má v této oblasti výlučnou pravomoc.

Komise proto navrhuje společný postoj Unie ohledně zařazení látek na seznamy k Úmluvě o omamných látkách a k Úmluvě o psychotropních látkách, který mají na 64. zasedání Komise pro narkotika vyjádřit jménem Evropské unie členské státy, které budou členy Komise pro narkotika v březnu 2021. Komise předkládá takový návrh postoje Unie již popáté 7 . Rada postoje Unie 8 přijala, a EU tak mohla na předchozích zasedáních Komise pro narkotika vystupovat v otázce zařazování látek na mezinárodní seznamy jednotně, protože členské státy účastnící se zasedání Komise pro narkotika hlasovaly pro zařazení látek na seznamy v souladu s přijatým postojem Unie.

4.PRÁVNÍ ZÁKLAD

4.1Procesněprávní základ

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Ustanovení čl. 218 odst. 9 SFEU se použije bez ohledu na to, zda je Unie členem dotyčného orgánu nebo stranou dotyčné dohody 9 . Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale mohou „rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 10 .

Komise pro narkotika je „orgán zřízený dohodou“ ve smyslu uvedeného článku, neboť se jedná o orgán, který byl zřízen Ekonomickou a sociální radou OSN – orgánem Organizace spojených národů – a který byl pověřen konkrétními úkoly podle Úmluvy o omamných látkách a Úmluvy o psychotropních látkách.

Rozhodnutí Komise pro narkotika o zařazení látek na seznamy jsou „akty s právními účinky“ ve smyslu čl. 218 odst. 9 SFEU. Podle Úmluvy o omamných látkách a Úmluvy o psychotropních látkách se rozhodnutí Komise pro narkotika stávají automaticky závaznými, pokud jedna ze stran nepředloží rozhodnutí během stanovené lhůty Ekonomické a sociální radě OSN k přezkoumání 11 . Rozhodnutí Ekonomické a sociální rady OSN v dané věci jsou konečná. Rozhodnutí Komise pro narkotika o zařazení látek na seznamy mají na základě práva Unie právní účinky rovněž v právním řádu EU, a to vzhledem ke skutečnosti, že mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právních předpisů EU, konkrétně rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV. Změny seznamů k úmluvám mají přímé důsledky pro oblast působnosti tohoto právního nástroje EU.

Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dotyčné dohody.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2Hmotněprávní základ

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie.

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají nedovoleného obchodu s drogami.

Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 83 odst. 1 SFEU, který označuje nedovolený obchod s drogami za jednu z oblastí trestné činnosti se zvláštním přeshraničním rozměrem a zmocňuje Evropský parlament a Radu, aby stanovily minimální pravidla pro definici trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami.

4.3Proměnlivá geometrie

Dánsko je vázáno rámcovým rozhodnutím Rady 2004/757/SVV ve znění použitelném do 21. listopadu 2018, které v článku 1 stanoví, že „drogami“ se rozumí kterákoli z látek, na něž se vztahuje Úmluva o omamných látkách nebo Úmluva o psychotropních látkách.

Jelikož rozhodnutí Komise pro narkotika o zařazení látek na seznamy mají vliv na společná pravidla v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, jimiž je Dánsko vázáno, účastní se Dánsko přijímání rozhodnutí Rady ohledně postoje, který má být zaujat jménem Unie, když jsou taková rozhodnutí o zařazení látek na seznamy přijímána.

4.4Závěr

Právním základem tohoto návrhu je čl. 83 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

5ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné rozpočtové důsledky.

2020/0357 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být vyjádřen jménem Evropské unie na 64. zasedání Komise pro narkotika, pokud jde o zařazení látek na seznamy k Jednotné Úmluvě o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a k Úmluvě o psychotropních látkách z roku 1971

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 83 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Jednotná úmluva Organizace spojených národů (OSN) o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 12 (dále jen „Úmluva o omamných látkách“) vstoupila v platnost dne 8. srpna 1975.

(2)Podle článku 3 Úmluvy o omamných látkách se Komise pro narkotika může rozhodnout doplnit látky na seznamy k uvedené úmluvě. Změny v seznamech může provádět pouze v souladu s doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO), ale může se také rozhodnout změny doporučené organizací WHO neprovést.

(3)Úmluva OSN o psychotropních látkách z roku 1971 (dále jen „Úmluva o psychotropních látkách“) 13 vstoupila v platnost dne 16. srpna 1976.

(4)Podle článku 2 Úmluvy o psychotropních látkách se Komise pro narkotika může na základě doporučení WHO rozhodnout doplnit látky na seznamy obsažené v této úmluvě nebo je ze seznamů odstranit. Má široké diskreční pravomoci vzít v úvahu hospodářské, sociální, právní, správní a jiné faktory, ale nesmí jednat svévolně.

(5)Změny seznamů připojených k oběma úmluvám mají přímé důsledky pro působnost práva Unie v oblasti boje proti drogám. Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV 14 se vztahuje na látky uvedené na seznamech k těmto úmluvám. Jakákoli změna seznamů připojených k těmto úmluvám tak přímo ovlivňuje společná pravidla Unie a mění jejich působnost v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(6)Komise pro narkotika má na svém 64. zasedání, které je předběžně naplánováno na 12. až 16. dubna 2021 ve Vídni, přijmout rozhodnutí o doplnění osmi nových látek na seznamy k uvedeným úmluvám OSN.

(7)Unie není stranou Úmluvy o omamných látkách ani Úmluvy o psychotropních látkách. Má status pozorovatele bez hlasovacího práva v Komisi pro narkotika, kde bude dvanáct členských států členy s hlasovacím právem na zasedání v březnu 2021 15 . Je proto nezbytné, aby Rada zmocnila členské státy k vyjádření postoje Unie ohledně zařazení látek na seznamy k Úmluvě o omamných látkách a Úmluvě o psychotropních látkách, neboť rozhodnutí o doplnění nových látek na seznamy připojené k úmluvám spadají do výlučné pravomoci Unie.

(8)WHO doporučila doplnit jednu novou látku na seznam I k Úmluvě o omamných látkách a čtyři nové látky na seznam II a tři nové látky na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(9)Všechny látky přezkoumané Výborem odborníků WHO pro drogové závislosti (dále jen „výbor odborníků“) a doporučené WHO k zařazení na seznamy, jsou sledovány Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost jako nové psychoaktivní látky za podmínek stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 16 .

(10)Podle hodnocení výboru odborníků je látka isotonitazen (chemický název: N,N-diethyl-2-[[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin) syntetickým opioidním analgetikem a je velmi podobná látkám etonitazen a klonitazen, které obě podléhají mezinárodní kontrole podle Úmluvy o omamných látkách z roku 1961. Isotonitazen nemá žádné terapeutické použití a není ani registrován jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že isotonitazen je nebo by pravděpodobně mohl být zneužíván a že by mohl představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byl isotonitazen zařazen na seznam I k Úmluvě o omamných látkách.

(11)Isotonitazen byl zahrnut do definice „drogy“ podle rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV prostřednictvím směrnice Komise v přenesené pravomoci 17 .

(12)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění isotonitazenu na seznam I k Úmluvě o omamných látkách.

(13)Podle hodnocení výboru odborníků je látka MDMB-4en-PINACA (chemický název: methyl-3,3-dimethyl-2-(1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indazol-3-karboxamido)butanoát) syntetickým kanabinoidem. Látka MDMB-4en-PINACA nemá žádné terapeutické použití a není ani registrována jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že látka MDMB-4en-PINACA je nebo by pravděpodobně mohla být zneužívána a že by mohla představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byla látka MDMB-4en-PINACA zařazena na seznam II Úmluvy o psychotropních látkách.

(14)Látka MDMB-4en-PINACA byla zjištěna ve dvaceti členských státech a podléhá kontrole ve čtrnácti členských státech. Je spojována s devíti úmrtími; je spojována rovněž s jedenácti případy nefatální intoxikace. Látka MDMB-4en-PINACA je v současné době předmětem důkladného šetření, na jehož základě o ní bude Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost vypracována zpráva o hodnocení rizik.

(15)Členské státy by proto měly zaujmout postoj za účelem doplnění látky MDMB-4en-PINACA na seznam II Úmluvy o psychotropních látkách.

(16)Podle hodnocení výboru odborníků je látka CUMYL-PeGACLONE (chemický název: 2-(1-methyl-1-fenylethyl)-5-pentyl-pyrido[4,3-b]indol-1-on) syntetickým kanabinoidem. Nezdá se, že by látka CUMYL-PeGACLONE byla povolena pro použití k terapeutickým účelům nebo že by byla registrována jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že látka CUMYL-PeGACLONE je nebo by pravděpodobně mohla být zneužívána a že by mohla představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byla látka CUMYL-PeGACLONE zařazena na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(17)Látka CUMYL-PeGACLONE byla zjištěna v jedenácti členských státech a podléhá kontrole v nejméně pěti členských státech. Je spojována s nejméně třemi úmrtími a byla zjištěna v šesti biologických vzorcích souvisejících se závažnými nepříznivými událostmi.

(18)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění látky CUMYL-PeGACLONE na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(19)Podle hodnocení výboru odborníků je látka flubromazolam (chemický název: 8-​brom-​6-​(2-​fluorfenyl)​-​1-​methyl-4H-​[1,​2,​4]​triazolo[4,​3-​a]​[1,​4]​benzodiazepin) látkou typu benzodiazepin. Flubromazolam byl zkoumán z hlediska svých anxiolytických vlastností a snížených sedativních, hypnotických a ataktických vedlejších účinků, avšak nezdá se, že by byl povolen pro použití k terapeutickým účelům nebo že by byl registrován jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že flubromazolam je nebo by pravděpodobně mohl být zneužíván a že by mohl představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byl flubromazolam zařazen na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(20)Flubromazolam byl zjištěn v patnácti členských státech a podléhá kontrole v nejméně sedmi členských státech. Je spojován se dvěma úmrtími a sedmi případy nefatální intoxikace; byl rovněž zjištěn ve 44 biologických vzorcích souvisejících s úmrtími.

(21)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění flubromazolamu na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(22)Podle hodnocení výboru odborníků je látka klonazolam (známá rovněž jako klonitrazolam; chemický název: 6-(2-chlorfenyl)-1-methyl-8-nitro-4H-[1,2,4]triazolo[4,3-a][1,4]benzodiazepin) látkou typu benzodiazepin. Nezdá se, že by klonazolam byl povolen pro použití k terapeutickým účelům nebo že by byl registrován jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že klonazolam je nebo by pravděpodobně mohl být zneužíván a že by mohl představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byl klonazolam zařazen na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(23)Klonazolam byl zjištěn v patnácti členských státech a podléhá kontrole v nejméně čtyřech členských státech. Je spojován se dvěma úmrtími a pěti případy nefatální intoxikace.

(24)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění klonazolamu na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(25)Podle hodnocení výboru odborníků je látka diklazepam (známá rovněž jako Ro 5-3448; chemický název: 7-chlor-5-(2-chlorfenyl)-1-methyl-1,3-dihydro-2H-1,4-benzodiazepin-2-on) látkou typu benzodiazepin. Nezdá se, že by diklazepam byl povolen pro použití k terapeutickým účelům nebo že by byl registrován jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že diklazepam je nebo by pravděpodobně mohl být zneužíván a že by mohl představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byl diklazepam zařazen na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(26)Diklazepam byl zjištěn v šestnácti členských státech a podléhá kontrole v nejméně osmi členských státech. Je spojován se dvěma úmrtími; byl rovněž zjištěn v osmi biologických vzorcích souvisejících s úmrtími.

(27)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění diklazepamu na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

(28)Podle hodnocení výboru odborníků je látka 3-MeO-PCP (chemický název: 1-[1-(3-methoxyfenyl)cyklohexyl]piperidin) látkou typu disociativum. Nezdá se, že by látka 3-MeO-PCP byla povolena pro použití k terapeutickým účelům nebo že by byla registrována jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že látka 3-MeO-PCP je nebo by pravděpodobně mohla být zneužívána a že by mohla představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byla látka 3-MeO-PCP zařazena na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(29)Látka 3-MeO-PCP byla zjištěna v osmnácti členských státech a podléhá kontrole v nejméně osmi členských státech. Je spojována s nejméně sedmi úmrtími a pěti případy nefatální intoxikace; byla rovněž zjištěna v osmnácti biologických vzorcích souvisejících se závažnými nepříznivými událostmi.

(30)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění látky 3-MeO-PCP na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(31)Podle hodnocení výboru odborníků je látka difenidin (chemický název: 1-(1,2-difenylethyl)piperidin) látkou typu disociativum. Nezdá se, že by difenidin byl povolen pro použití k terapeutickým účelům nebo že by byl registrován jako léčivý přípravek. Existují dostatečné důkazy, že difenidin je nebo by pravděpodobně mohl být zneužíván a že by mohl představovat problém pro veřejné zdraví a sociální problém, což opravňuje k umístění látky pod mezinárodní kontrolu. WHO proto doporučuje, aby byl difenidin zařazen na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(32)Difenidin byl zjištěn v sedmnácti členských státech a podléhá kontrole v nejméně osmi členských státech. Je spojován s nejméně dvěma případy nefatální intoxikace a byl zjištěn v pěti biologických vzorcích souvisejících se závažnými nepříznivými událostmi.

(33)Členské státy by proto měly zaujmout postoj podporující doplnění difenidinu na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

(34)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie v Komisi pro narkotika, protože rozhodnutí o zařazení osmi látek na různé seznamy mohou rozhodujícím způsobem ovlivňovat obsah práva Unie, zejména rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV.

(35)Postoj Unie mají vyjádřit členské státy, které jsou členy Komise pro narkotika, jednajíce společně.

(36)Dánsko je vázáno rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV ve znění použitelném do 21. listopadu 2018, a tudíž se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí.

(37)Irsko je vázáno rámcovým rozhodnutím 2004/757/SVV, a tudíž se účastní přijímání a používání tohoto rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být zaujat jménem Unie na 64. zasedání Komise pro narkotika konaném ve dnech 12. až 16. dubna 2021, kdy bude tento orgán vyzván k přijetí rozhodnutí o doplnění látek na seznamy připojené k Jednotné úmluvě Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a k Úmluvě Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971, je stanoven v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Postoj uvedený v článku 1 vyjádří členské státy, které jsou členy Komise pro narkotika, jednajíce společně.

Článek 3

Toto rozhodnutí je určeno členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)    Sbírka úmluv Organizace spojených národů, svazek 978, č. 14152.

(2)    Sbírka úmluv Organizace spojených národů, svazek 1019, č. 14956.

(3)    Belgie, Česká republika, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko.

(4)    Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2103 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV (Úř. věst. L 305, 21.11.2017, s. 12).

(5)    Viz příloha rámcového rozhodnutí.

(6)    Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1687 ze dne 2. září 2020, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nové psychoaktivní látky N,N-diethyl-2-[[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin (isotonitazen) do definice drogy (Úř. věst. L 379, 13.11.2020, s. 55).

(7)    COM(2017) 72 final; COM(2018) 31 final; COM(2018) 862 final; COM(2019) 631 final.

(8)    Přijato Radou dne 7. března 2017, 27. února 2018, 5. března 2019 a 11. února 2020.

(9)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, bod 64.

(10)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(11)    Ustanovení čl. 3 odst. 7 Úmluvy o omamných látkách, ustanovení čl. 2 odst. 7 Úmluvy o psychotropních látkách.

(12)    Sbírka úmluv Organizace spojených národů, svazek 978, č. 14152.

(13)    Sbírka úmluv Organizace spojených národů, svazek 1019, č. 14956.

(14)    Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8).

(15)    Belgie, Česká republika, Francie, Chorvatsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Španělsko a Švédsko.

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 1).

(17)    Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1687 ze dne 2. září 2020, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nové psychoaktivní látky N,N-diethyl-2-[[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin (isotonitazen) do definice drogy (C(2020) 5897 final, Úř. věst. L 379, 13.11.2020, s. 55).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.12.2020

COM(2020) 814 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o postoji, který má být vyjádřen jménem Evropské unie na 64. zasedání Komise pro narkotika, pokud jde o zařazení látek na seznamy k Jednotné Úmluvě o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a k Úmluvě o psychotropních látkách z roku 1971

PŘÍLOHA

Postoj, který mají vyjádřit členské státy, jež jsou členy Komise pro narkotika, jednající společně v zájmu Unie, na 64. zasedání Komise pro narkotika předběžně naplánovaném na 12. až 16. dubna 2021, pokud jde o změny v rozsahu kontroly látek:

1)Látka isotonitazen má být zařazena na seznam I k Úmluvě o omamných látkách.

2)Látka MDMB-4en-PINACA má být zařazena na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

3)Látka CUMYL-PeGACLONE má být zařazena na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

4)Látka flubromazolam má být zařazena na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

5)Látka klonazolam má být zařazena na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

6)Látka diklazepam má být zařazena na seznam IV k Úmluvě o psychotropních látkách.

7)Látka 3-MeO-PCP má být zařazena na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.

8)Látka difenidin má být zařazena na seznam II k Úmluvě o psychotropních látkách.