EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52020PC0484
Proposal for a COUNCIL DECISION concerning the commitment of the funds stemming from reflows under the ACP Investment Facility from operations under the 9th, 10th and 11th European Development Funds, the balances from the 10th EDF or from previous EDFs, and the funds decommitted from projects under the 10th EDF or from previous EDFs
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, zůstatků z 10. ERF nebo předcházejících ERF a prostředků uvolněných z projektů prováděných v rámci 10. ERF nebo předchozích ERF
Návrh ROZHODNUTÍ RADY o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, zůstatků z 10. ERF nebo předcházejících ERF a prostředků uvolněných z projektů prováděných v rámci 10. ERF nebo předchozích ERF
COM/2020/484 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 7.9.2020
COM(2020) 484 final
2020/0232(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, zůstatků z 10. ERF nebo předcházejících ERF a prostředků uvolněných z projektů prováděných v rámci 10. ERF nebo předchozích ERF
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Evropská unie (a její členské státy) zaujímají vedoucí postavení v oblasti mezinárodní rozvojové spolupráce. Jako dárci a inovativní lídři rozvojového financování jsou tradičně v čele opatření na mezinárodní úrovni.
Přestože došlo ke globálnímu zlepšení životních podmínek nejzranitelnějších osob, i nadále přetrvávají podstatné problémy. Globální problémy jsou stále komplexnější, mají více dimenzí a rychle se vyvíjejí. Evropská unie musí v zájmu jejich účinného řešení zintenzivnit svou vnější činnost a využít řadu flexibilních a efektivních politických a finančních nástrojů.
Protože rozsah problémů převyšuje aktuálně dostupné zdroje, hledá EU nové, inovativní a efektivní způsoby, jak vytvořit finanční rámec pro oblast rozvoje. Posilování investic poskytovaných finančními institucemi a partnery ze soukromého sektoru je účinným způsobem maximálního využití rozpočtu EU.
Přesto však finanční nástroje představují jen malou část rozpočtu EU na vnější činnost. Velká část rozpočtu na rozvoj (ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014–2020 zhruba 90 %) se vynakládá na tradiční rozvojové granty, rozpočtovou podporu a další režimy přímého a nepřímého financování partnerských zemí.
****
Investiční facilita AKT představovala průkopnický finanční nástroj. Byla založena v roce 2003 na základě Vnitřní dohody mezi zástupci vlád členských států, zasedajícími v Radě, o financování a správě pomoci Společenství v rámci finančního protokolu k Dohodě o partnerství z Cotonou 1 s cílem podporovat růst v soukromém sektoru (a pomáhat při mobilizaci domácího a zahraničního kapitálu pro tento účel) v 78 zemích nacházejících se v subsaharské Africe, Karibiku a Tichomoří.
Facilita, kterou dosud spravuje Evropská investiční banka (EIB), získává prostředky z 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, jakož i z vlastních zdrojů EIB.
Pokud jde o zdroje z Evropského rozvojového fondu (ERF), stanoví právní rámec investiční facility AKT 2 následující:
·„zisky a příjmy“ (zpětné toky 3 ) z operací v rámci investiční facility AKT se využívají pro další operace (v souladu s čl. 5 odst. 3 Vnitřní dohody o 11. ERF) a fungují jako revolvingový fond;
·po uplynutí doby platnosti finančního protokolu Dohody z Cotonou (a za neexistence specifického rozhodnutí Rady) se kumulativní čisté zpětné toky převedou do dalšího protokolu (čl. 3 odst. 2, přílohy II Dohody o partnerství z Cotonou);
·celkové prostředky 11. ERF a prostředky vyplývající ze zpětných toků již nebudou po 31. prosinci 2020 přidělovány, nerozhodne-li Rada na návrh Komise jednomyslně jinak (bod 5 přílohy Ic Dohody o partnerství z Cotonou a čl. 1 odst. 5 Vnitřní dohody o 11. ERF);
·zároveň čl. 1 odst. 5 Vnitřní dohody o 11. ERF ve spojení s čl. 47 odst. 2 finančního nařízení pro 11. ERF stanoví, že prostředky, které členské státy upsaly na základě 9., 10. a 11. ERF pro financování investiční facility, budou k dispozici pro vyplacení i po 31. prosinci 2020, a to až do 31. prosince 2030;
·ustanovení čl. 14 odst. 3 Vnitřní dohody o 11. ERF upřesňuje, že tato dohoda zůstává v platnosti po dobu nutnou pro úplné provedení všech operací financovaných v rámci Dohody o partnerství z Cotonou a víceletého finančního rámce na období 2014–2020 (do vrácení finančních prostředků a uzavření operací).
Tento návrh je zapotřebí, aby bylo možné přidělit prostředky vyplývající ze zpětných toků i po 31. prosinci 2020. Pokud Rada nepřijme rozhodnutí, prostředky vyplývající ze zpětných toků musí být poměrným dílem vráceny členským státům, a to v souladu s tabulkou ve Vnitřní dohodě o 11. ERF (čl. 1 odst. 2 písm. a).
Podle současných odhadů EIB zpětné toky dosahují přibližně 3,2 miliardy EUR (celkové zajištění 3,6 miliardy EUR ze strany EU-28 minus poplatky a náklady na řízení).
****
Tento návrh na využití zpětných toků investiční facility AKT pro nové operace přichází v klíčové době, kdy EU formuje svou budoucí rozvojovou politiku.
1)Komise pro příští víceletý finanční rámec EU na období 2021–2027 navrhla zvýšit rozpočet na vnější činnost, a to včetně prostředků z evropského nástroje na podporu oživení, 4 a zjednodušit jeho strukturu, aby byl flexibilnější a efektivnější při řešení globálních problémů.
2)Komise rovněž navrhla jeden hlavní nástroj pro vnější činnost: nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI) obsahující inovativní a zjednodušenou finanční architekturu pro investice mimo EU. Nástroj je založen na Evropském fondu pro udržitelný rozvoj plus (ESFD+), který je podpořen novou zárukou pro vnější činnost 5 . Návrh týkající se nástroje NDICI projednávají spolunormotvůrci.
Návrh Komise čerpá ze všech těchto probíhajících jednání a zpráv.
Rovněž zohledňuje zjištění a doporučení závěrečného přezkumu investiční facility AKT 6 zveřejněného v roce 2019. Přezkum došel k závěru, že třebaže investiční facilita AKT přispěla k dosažení cílů Dohody z Cotonou, jimiž bylo snížit chudobu, integrovat státy AKT do světové ekonomiky a pomáhat jejich udržitelnému rozvoji, její příspěvek svého maxima v tomto ohledu nedosáhl.
Revolvingový fond rozdělil mezi projekty v letech 2003–2017 5,2 miliardy EUR, přičemž více než 4 miliardy byly financovány z rozpočtu ERF.
Finanční „adicionalita¨ (využití fondů EU k přilákání dalších soukromých investic, k nimž by jinak nedošlo) byla uspokojivá, nebyla však využita naplno. To se projevuje jejím poměrně omezeným využitím v nízkopříjmových a nestabilních zemích, kde by dodatečné investice měly největší dopad. Více než polovina operací v rámci investiční facility AKT se uskutečnila v nízkopříjmových a středněpříjmových zemích a 30% v malém počtu zemí nízkopříjmových.
Podle zjištění přezkumu se pozornost více zaměřovala na finanční udržitelnost než na rozvojové cíle.
Hodnocení rovněž dalo popud k několika doporučením. Ta zahrnují potřebu nalézt lepší rovnováhu mezi rozvojovými cíli a finanční udržitelností, klást větší důraz na nízkopříjmové a nestabilní země, zvyšovat používání inovativních finančních nástrojů typu záruk, zlepšit monitorování a hodnocení výsledků v oblasti rozvoje a revidovat provozní model.
Předchozí hodnocení, jako bylo hodnocení záruky vnějšího úvěrového mandátu EIB provedené v polovině období v roce 2010 7 či hodnocení kombinování zdrojů v roce 2016 8 , rovněž konstatovala, že nově zřízené finanční mechanismy (kombinování zdrojů a záruky) fungují, ale že jejich dopad na rozvoj je úzce spjat s politickým řízením.
****
V tomto kontextu Komise navrhuje Radě převést zpětné toky z investiční facility AKT do budoucího fondu ESFD+ v rámci nástroje NDICI. Komise prostřednictvím EIB plánuje jejich investování v zemích AKT.
Jak je uvedeno v neoficiálním dokumentu Evropské komise a EIB z roku 2019 vypracovaném v kontextu vyjednávání o nástroji NDICI, EIB podporuje, pokud jde o „předchozí investiční facilitu AKT“, zejména: další použití zpětných toků v několika následujících letech, a to bez jakýchkoliv nákladů zatěžujících rozpočet EU a podle zvláštních ujednání (týkajících se geografie, způsobilosti a rizikového profilu), která budou definována.
Komise po konzultaci EIB rovněž navrhuje, aby použití zpětných toků prostřednictvím EIB bylo v prvé řadě zaměřeno na rozvojové nástroje s vysokým finančním rizikem, zejména finance s příslušnými dopady, kapitálové fondy a operace v nejméně rozvinutých zemích.
Návrh nevyžaduje žádné dodatečné příspěvky od členských států.
****
K tomu, aby EU mohla přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje stanovených v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, je klíčové plně rozvinout potenciál pro mobilizaci soukromého kapitálu za použití inovativních finančních nástrojů nad rámec tradičního rozvojového financování.
Protože problémy daleko převyšují zdroje, jež jsou k dispozici, je nutno stanovit priority.
Je tudíž bezpodmínečnou nutností sladit ve stejném řídicím rámci různé nástroje dostupné pro vnější činnost. Tím se zajistí, že se prostředky budou řídit principem „politika jako první“, který následně zajistí soudržnost a doplňkovost a maximalizuje dopad na rozvoj.
Cílem tohoto návrhu je silnější politické řízení a zvýšení dopadů zpětných toků investiční facility AKT na rozvoj. Bude podporovat investice v zemích AKT strategičtějším a účinnějším způsobem. Investice budou založeny na potřebách partnerských zemí a cílech vnější činnosti EU, a budou vynakládány prostřednictvím nejlepší kombinace dostupného financování, včetně financování v rámci EFSD+.
****
EFSD+ je ukotven v nástroji NDICI, který je ambiciózním návrhem globálního rozsahu na zvýšení finančních prostředků a posílení politického řízení založeného na principu „politika jako první“.
Nástroj NDICI poskytne optimální politický a finanční rámec, neboť přinese kombinované financování (kombinování zdrojů financování) a záruky jakožto zdroje financování v rámci jediného a zjednodušeného řízení, přičemž obojí bude spravováno spolu s dalšími prováděcími nástroji (granty, technickou pomocí, rozpočtovou podporou atd.).
EFSD+ bude plně podléhat prioritám, cílům a orientačním finančním přídělům stanoveným v procesu plánování a jeho konečným cílem bude podpora investic mimo EU strategickým a soudržným způsobem, a to ve prospěch udržitelného rozvoje.
Z toho plyne, že všechny investiční aktivity budou naplánovány tak, aby dosáhly nejvyššího dopadu na rozvoj a maximalizovaly soudržnost vnější činnosti EU. Plánování operací musí být inkluzivní proces zahrnující konzultace s veřejným a soukromým sektorem, členskými státy, finančními institucemi, občanskou společností a dalšími zúčastněnými stranami.
ESFD+ staví na úspěšné zkušenosti svého předchůdce, Evropského fondu pro udržitelný rozvoj (EFSD), který je základním kamenem současného plánu vnějších investic (EIP) a finanční větví aliance mezi Afrikou a Evropou.
Nedávné nezávislé posouzení 9 konstatovalo, že EFSD je velmi významný jak z hlediska investičních potřeb v regionech, které pokrývá (subsaharská Afrika a zemí sousedství EU), tak i z hlediska priorit a závazků EU.
Pokud jde o kombinování zdrojů (kombinování veřejného a soukromého financování), pak platí, že mezi léty 2017–2019 bylo přiděleno 3,1 miliardy EUR na financování 154 projektů v celé Africe a v zemích sousedství EU. Příspěvek EU podpořil dodatečné financování a očekává se, že pokryje přibližně 30 miliard EUR celkových investic, a to především do odvětví energetiky a dopravy, a rovněž přispěje k rozvoji soukromého sektoru a odvětví zemědělství.
V subsaharské Africe EFSD prostřednictvím příspěvku EU ve výši 1,8 miliardy EUR mobilizoval investice v celkové výši 13,5 miliardy EUR na financování 78 projektů. V zemích evropského sousedství příspěvek EU ve výši 1,3 miliardy EUR uvolnil investice v celkové výši 16,2 miliardy EUR, což pomohlo financovat 76 projektů.
Kromě toho EU přispěla částkou 1,55 miliardy EUR na 22 navrhovaných záručních programů. To má podle očekávání přinést celkové investice ve výši 17,5 miliardy EUR.
****
Pokud jde o soudržnost, staví tento návrh také na společném prohlášení nového Evropského konsensu o rozvoji z roku 2017 10 , který je součástí evropské reakce na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje 11 . Evropský konsensus o rozvoji již stanovil potřebu kombinovat pomoc s dalšími zdroji a budovat cílenější partnerství s širší škálou zúčastněných stran a znovu potvrdil závazek ohledně soudržnosti politik ve prospěch rozvoje .
Tento návrh rovněž zajišťuje, že EU bude věrna zásadám a kritériím stanoveným ve sdělení Komise o úloze soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění 12 .
****
Komise o obsahu tohoto návrhu informovala EIB.
2020/0232 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o přidělování prostředků vyplývajících ze zpětných toků v rámci investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, zůstatků z 10. ERF nebo předcházejících ERF a prostředků uvolněných z projektů prováděných v rámci 10. ERF nebo předchozích ERF
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na Vnitřní dohodu mezi zástupci vlád členských států Evropské unie zasedajícími v Radě o financování pomoci Evropské unie v rámci víceletého finančního rámce na období 2014–2020 podle dohody o partnerství AKT–EU a o přidělení finanční pomoci zámořským zemím a územím, na které se vztahuje čtvrtá část Smlouvy o fungování Evropské unie 13 (dále jen „Vnitřní dohoda o 11. ERF“), a zejména na čl. 1 odst. 3, 4 a 5 uvedené dohody,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Po 31. prosinci 2020 již nebudou přidělovány prostředky vyplývající ze zpětných toků z investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu (ERF), nerozhodne-li Rada na návrh Komise jednomyslně jinak.
(2)Existují přesvědčivé důkazy o tom, že navzdory tomu, že finanční facilita AKT přispěla ke snížení chudoby, k integraci afrických, karibských a tichomořských zemí do světové ekonomiky a k jejich udržitelnému rozvoji, jak je uvedeno v dohodě o partnerství AKT–EU, její přínos svého maxima v tomto ohledu nedosáhl. Další využívání zpětných toků z investiční facility AKT podle nového rámce a řízení by mohlo vést k lepším výsledkům v oblasti rozvoje.
(3)[Dne 14. června 2018 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci 14 , jímž se stanoví zřízení Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) podporovaného zárukou pro vnější činnost, do něhož mohou členské státy poskytovat příspěvky, které mohou vyčlenit na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo existujících investičních oknech].
(4)Evropský fond pro udržitelný rozvoj 15 (EFSD) je považován za velmi významný jak z hlediska investičních potřeb v regionech, které pokrývá (subsaharská Afrika a země sousedství EU), tak z hlediska priorit a závazků Unie.
(5)Ve společném sdělení „Na cestě ke komplexní strategii pro Afriku“ 16 Komise spolu s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku vyzvala Unii k podpoře udržitelného růstu a zaměstnanosti v Africe. Kromě jiných opatření hodlá Unie uzavřít partnerství s Afrikou týkající se podpory investic prostřednictvím posílení mechanismů inovativního financování.
(6)V uvedeném společném sdělení Komise spolu s vysokým představitelem Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku konstatovala, že finanční nástroje mají podporovat investice s velkým dopadem na rozvoj, z větší části mají být zaměřeny na podporu soukromého sektoru, což je v souladu s kritérii stanovenými ve sdělení Komise „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ 17 , tj. měřitelnými dopady na rozvoj, adicionalitou, neutralitou, společným zájmem a spolufinancováním, demonstračním účinkem a dodržováním sociálních, environmentálních a fiskálních norem.
(7)Proto je nezbytné umožnit, aby byly zpětné toky a pokladní částky uvedené v tomto rozhodnutí považovány za příspěvky do Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruky pro vnější činnost (dále jen „vyčleněné vnější účelově vázané příjmy“). Tyto zpětné toky a pokladní částky nebude nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci po 31. prosinci 2027 přijímat jako vnější účelově vázané příjmy. Po tomto datu budou tyto prostředky přijímány návaznými finančními mechanismy, a to až do okamžiku jejich vyčerpání.
(8)Zpětné toky z investiční facility AKT by měly být každoročně převáděny jako doplněk zeměpisných rozpočtových linií nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, který má být investován prostřednictvím EFSD+ v souladu s programovými dokumenty.
(9)Komise bude investice realizovat prostřednictvím Evropské investiční banky s cílem maximalizovat jejich dopad na rozvoj a adicionalitu, a zároveň bude brát v úvahu otázku udržitelnosti dluhu.
(10)[V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXXX, [kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], by prostředky měly být v prvé řadě zaměřeny na rozvojové nástroje s vysokým finančním rizikem, zejména financování s příslušnými dopady, kapitálové fondy a operace v nejméně rozvinutých zemích. Operace by měly maximalizovat dopad na rozvoj.]
(11)V souladu s čl. 152 odst. 4 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 18 by se měl podíl Spojeného království na investiční facilitě AKT z období ERF, jež po sobě následují, Spojenému království nahradit, až se investice stane splatnou. Není-li stanoveno jinak, kapitálový podíl Spojeného království by se po skončení závazkového období 11. ERF neměl znovu přidělit ani převést do následujících období.
(12)Vstup tohoto rozhodnutí v platnost a jeho použitelnost by měly být podmíněny vstupem v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX [kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.]. Proto by se data vstupu v platnost a použitelnosti tohoto rozhodnutí a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX [kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci] měla shodovat,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
1)Prostředky vyplývající ze zpětných toků z investiční facility AKT z operací prováděných v rámci 9., 10. a 11. Evropského rozvojového fondu, zůstatky z 10. ERF nebo předcházejících ERF a prostředků uvolněných z projektů prováděných v rámci 10. ERF nebo předchozích ERF k ... [datum vstupu tohoto rozhodnutí v platnost] představují příspěvek [do Evropského fondu udržitelného rozvoje plus (ESFD+) a záruky pro vnější činnost podle článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX/XXX [kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci] za účelem financování formou rozpočtových záruk podle čl. 23 odst. 1 písm. f a kombinování zdrojů podle čl. 23 odst. 1 písm. g uvedeného nařízení.].
2)Pro účely tohoto rozhodnutí se „zpětnými toky“ rozumí jakýkoliv příjem, včetně dividend, kapitálových vkladů, záručních poplatků a úroků z půjček na jakýchkoli účtech otevřených za účelem zaznamenání peněžních prostředků držených na účtu investiční facility AKT a odměn z pokladních investic, a splátky, včetně splátek jistin, vydaných záruk a splátek jistin úvěrů vyplývajících z operací v rámci investiční facility AKT. Za zpětné toky se rovněž považují prostředky vyplývající ze zrušení závazků u zpětných toků.
3)Na zpětné toky se vztahují platná pravidla a postupy EFSD+, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX [kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci].
Článek 2
Příspěvky se vyčleňují pro africké, karibské a tichomořské země.
Článek 3
Toto rozhodnutí vstupuje v platnost v den, kdy vstoupí v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXXX, [kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.]. Použije se ode dne 1. ledna 2021.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
