EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.5.2020
COM(2020) 443 final
2018/0166(APP)
Pozměněný návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52020PC0443
Amended proposal for a COUNCIL REGULATION laying down the multiannual financial framework for the years 2021 to 2027
Pozměněný návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027
Pozměněný návrh NAŘÍZENÍ RADY, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027
COM/2020/443 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.5.2020
COM(2020) 443 final
2018/0166(APP)
Pozměněný návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
1.1Ambiciózní a inovativní rozpočet EU na podporu oživení Evropy
EU rychlým, rozhodným a koordinovaným způsobem kolektivně zareagovala na sociální a hospodářské důsledky krize v mezích stávajícího víceletého finančního rámce, který skončí v roce 2020. Tato reakce doplňuje diskreční hospodářská a finanční opatření přijatá členskými státy.
Koronavirová pandemie se dotkla všech koutů Evropy i celého světa. Míra jejího socioekonomického dopadu je mimořádně nejistá, ale již nyní je zřejmé, že představuje bezprecedentní a naléhavou výzvu pro finanční a hospodářské systémy členských států. Prognóza Komise z jara 2020 1 předpokládá pro letošní rok rekordní pokles hospodářství eurozóny o 7,75 % a pokles hospodářství celé EU o 7,5 %. Prognóza hospodářského růstu v Evropské unii a v eurozóně byla v porovnání s hospodářskou prognózou z podzimu 2019 snížena přibližně o devět procentních bodů. Dopad na ekonomiku EU je symetrický v tom ohledu, že pandemie zasáhla všechny členské státy, nicméně rozsah zpomalení v roce 2020 se bude stát od státu značně lišit. Spolehlivost jarní prognózy je však ovlivněna neobvykle vysokou mírou nejistoty a rizik vzhledem k předpokladům o vývoji koronavirové pandemie a souvisejících opatření proti šíření nákazy. Tento celkový obraz potvrzuje i hloubkové posouzení potřeb 2 .
Aby Unie vzešla z této krize bezprecedentního rozsahu posílena, musí být reakce rychlá, ambiciózní a koordinovaná. Rozsah výzev a vzájemné propojení evropských ekonomik znamenají, že žádný členský stát nemůže uspět sám. Srdcem plánu na podporu oživení Evropy proto musí být silný a modernizovaný rozpočet EU.
Komise ve svém sdělení „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“ 3 vymezila komplexní plán na oživení Evropy, který je založený na solidaritě a staví na společných zásadách a hodnotách Unie. Hlavním prostředkem k realizaci tohoto plánu bude dlouhodobý rozpočet EU, doplněný o finanční prostředky schválené v rozhodnutí o systému vlastních zdrojů pro nástroj Evropské unie na podporu oživení 4 .
Navrhované kroky jako celek umožní plně využít potenciál rozpočtu EU, mobilizovat investice a předsunout finanční podporu a investice do zásadních prvních let oživení, což připraví podmínky pro spravedlivou a inkluzivní transformaci na zelenou a digitální budoucnost, podpoří dlouhodobou strategickou autonomii Unie a zvýší její odolnost vůči budoucím otřesům.
Navrhovaný nástroj Evropské unie na podporu oživení (dále jen „evropský nástroj na podporu oživení“) 5 je výjimečný mechanismus pro mimořádné situace, který je určen k provádění opatření na oživení a zvýšení odolnosti a za tímto účelem na omezenou dobu zajišťuje financování klíčových programů Unie, přičemž se zaměřuje na naléhavé investiční potřeby vyplývající z krize. Bude mocným vyjádřením solidarity, která spojuje Unii. Plánuje se pouze jako dočasný, cílený a s finanční kapacitou přiměřenou současným výzvám. Na základě dočasného a výjimečného zmocnění k výpůjčkám podle rozhodnutí o vlastních zdrojích budou prostředky získány výpůjčkami na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Vypůjčené finanční prostředky budou sloužit jako doplněk prostředků schválených v rozpočtu Unie, a budou tedy stát mimo výdajové stropy víceletého finančního rámce. V rozpočtu budou uváděny odděleně, aby byla zřejmá jejich dočasná a výjimečná povaha a byla zajištěna plná transparentnost.
Stále plně platí základní principy návrhů Komise, pokud jde o moderní a flexibilní dlouhodobý rozpočet, který je úzce spojen s prioritami Unie. Komise tyto návrhy nadále považuje za relevantní, nyní je ale potřeba je posílit a přizpůsobit tak, aby podnítily hospodářské oživení v Evropě prostřednictvím nových specializovaných nástrojů a navýšení prostředků na programy, které jsou pro oživení nejdůležitější.
Je nezbytné urychleně provést rozhodnutí o vlastních zdrojích, evropský nástroj na podporu oživení a nový dlouhodobý rámec. Dohoda o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 je zásadně důležitá pro to, aby hospodářské subjekty, regiony, malé a střední podniky, zemědělci, výzkumní pracovníci a další příjemci finančních prostředků z EU získali finanční podporu a povzbudila se důvěra nezbytná k zajištění dlouhodobých investic. V návaznosti na značný pokrok, jehož již bylo dosaženo v Evropském parlamentu a v Radě, budou vytvořeny nejlepší možné podmínky pro včasnou dohodu.
Hospodářský dopad koronavirové pandemie navíc podtrhuje důležitost zajištění dostatečného fiskálního prostoru pro Unii pro případy hospodářských otřesů, které vedou k prudkému náhlému snížení hrubého národního důchodu. Aby se v rámci stropů podle rozhodnutí o vlastních zdrojích zachovala dostatečná rezerva pro Unii na pokrytí všech jejích finančních závazků a podmíněných závazků splatných v daném roce, a to i v případě nejnepříznivějšího hospodářského vývoje, Komise navrhuje trvale zvýšit stropy podle rozhodnutí o vlastních zdrojích na 1,46 % hrubého národního důchodu EU pro závazky a na 1,40 % pro platby. Také je nezbytné doplňkové výjimečné a dočasné zvýšení stropů uvedených ve zmíněném rozhodnutí s cílem umožnit výpůjčky v rámci evropského nástroje na podporu oživení.
1.2Nezbytné změny v návrhu nařízení o víceletém finančním rámci a návrhu interinstitucionální dohody
Komplexní balíček pro oživení vyžaduje, aby byly posíleny a upraveny návrhy Komise z května 2018 týkající se víceletého rámce na období 2021–2027 s cílem zahrnout do nich nové nástroje a programy zaměřené na nejnaléhavější potřeby v oblasti oživení, podstatně posílit další programy zásadní pro reakci na krizi a umožnit větší flexibilitu.
Výdajové stropy víceletého finančního rámce na období 2021–2027 uvedené v příloze návrhu Komise na nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 6 , je třeba upravit s ohledem na pokrok v jednání, a to v zájmu zajištění finančních prostředků na nové iniciativy, na důležitější priority, které vyvstaly za stávající krize, a na společné problémy, které se za stávající situace prohloubily 7 .
Pokud jde o výpůjčky finančních prostředků pro plán na oživení hospodářství, které byly povoleny podle rozhodnutí o vlastních zdrojích a budou probíhat v rámci evropského nástroje na podporu oživení, jsou prostředky na krytí případné výplaty kupónů v období 2021–2027 slučitelné s návrhem Komise na víceletý finanční rámec, a zejména s jeho okruhem 2 „Soudržnost a hodnoty“ (vyjma „Hospodářské, sociální a územní soudržnosti“). Prostředky na krytí výplaty kupónů a na splácení v době splatnosti bude třeba zajistit v budoucích víceletých finančních rámcích.
Těmito cílenými úpravami bude dlouhodobý finanční rámec Unie lépe sladěn s jejími prioritami a ambicemi a bude přizpůsoben budování odolnosti a strategické nezávislosti Unie ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.
Upravit potřebuje i návrh nařízení o víceletém finančním rámci a návrh interinstitucionální dohody o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Tyto úpravy zajistí větší flexibilitu při provádění nařízení, přičemž reflektují potřebu nových ustanovení, která by mohla být aktivována v mimořádných situacích. Zahrnují rovněž novinky, jako je Fond pro spravedlivý přechod, a stanoví, že o provádění evropského nástroje na podporu oživení má být transparentně informován rozpočtový orgán.
Komise také upravuje své návrhy budoucích programů politiky soudržnosti s cílem mimo jiné poskytnout větší podporu na investice související s krizí, zajistit větší flexibilitu při převodech prostředků mezi fondy a kategoriemi regionů a zavést nová ustanovení, která mohou být aktivována v mimořádných situacích. Aby byla zajištěna odpovídající podpora členských států a regionů, které ji potřebují nejvíce, bude součástí pozměněných návrhů Komise rovněž revize vnitrostátních přídělů v rámci politiky soudržnosti, která zohlední nejnovější dostupné statistiky, s úpravami směrem nahoru pouze do zvýšeného celkového objemu 10 miliard EUR (v cenách roku 2018). To bude vyžadovat odpovídající úpravy výdajových stropů víceletého finančního rámce v období 2025–2027.
Zkušenosti z posledních týdnů ukázaly, že v případě náhlé a rozsáhlé krize, jako je pandemie COVID-19, se očekává, že Unie bude jednat v řádu dní. Aby se vyřešily závažné důsledky rozšíření koronaviru v Unii pro veřejné zdraví a podpořilo úsilí a kapacita nejvíce dotčených členských států a regionů, musí Unie poskytnout rychlou, pružnou a přímou podporu založenou na zásadě solidarity.
Stávající situace dále ukazuje, že ustanovení o flexibilitě, zejména zvláštní nástroje, jsou prvořadou a nedílnou součástí předvídatelnosti a stability, které víceletý rámec nabízí. Rovněž potvrzuje, že struktura flexibility, jak ji Komise navrhla v roce 2018 v dlouhodobém rozpočtu na období 2021–2027, je plně relevantní a odůvodněná.
V roce 2018 navrhla Komise rozšířit oblast působnosti rezervy na pomoc při mimořádných událostech za účelem umožnění její aktivace při mimořádných událostech uvnitř Unie. Nyní navrhuje zvýšit maximální roční částku dostupnou pro tento nástroj, přejmenovaný na rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, na úroveň 3 miliardy EUR (v cenách roku 2018), aby bylo možné mobilizovat mimořádné finanční prostředky v měřítku potřebném pro řešení nepředvídatelných problémů. Rozšířená rezerva umožní podle potřeby rychle zesílit činnost EU prostřednictvím unijních nástrojů, které obsahují mechanismy pro tuto mimořádnou pomoc. Jedná se například o nástroj pro mimořádnou podporu, ale také o humanitární pomoc, rescEU, program Zdraví, program pro jednotný trh (s mimořádnými veterinárními a rostlinolékařskými opatřeními) nebo Azylový a migrační fond.
V rámci reakce na koronavirovou krizi Evropský parlament a Rada přijaly dne 31. března 2020 nařízení (EU) 2020/461 8 , které rozšiřuje oblast působnosti Fondu solidarity Evropské unie, aby se mezi katastrofy, na které lze z tohoto fondu čerpat, počítala i závažná ohrožení veřejného zdraví. Komise proto navrhuje zvýšit maximální roční částku pro tento zvláštní nástroj na 1 miliardu EUR (v cenách z roku 2018).
Dále Komise navrhuje zvýšit maximální roční částku dostupnou pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na 386 milionů EUR (v cenách roku 2018), přiměřeně předpokládanému nárůstu počtu žádostí v důsledku hospodářských a sociálních dopadů koronavirové krize.
2.PRÁVNÍ PRVKY NÁVRHU
Navrhované změny bodů odůvodnění a článků v návrzích Komise ze dne 2. května 2018 jsou uvedeny v přiloženém pozměněném návrhu. Všechny ostatní body odůvodnění a ustanovení se oproti původním návrhům Komise COM(2018) 322 a COM(2018) 323 nezměnily.
V tomto oddíle jsou rovněž vysvětleny změny návrhu interinstitucionální dohody, které jsou uvedeny v dokumentu COM(2020) 444 9 .
2.1Článek 2 a 3. bod odůvodnění návrhu nařízení
V květnu 2018, kdy byl předložen návrh víceletého finančního rámce, již byla nalezena politická shoda na revizi finančního nařízení, avšak finalizace jeho znění a proces přijímání stále probíhaly. Odkazy na finanční nařízení a na jeho ustanovení proto byly v nařízení o víceletém finančním rámci prozatímně uvedeny v hranatých závorkách.
Změny se týkají pouze sjednocení odkazů na finanční nařízení, jak bylo přijato v červenci 2018 10 .
2.2Článek 6 a 8. bod odůvodnění návrhu nařízení
Podle pozměňovacího návrhu se v roce 2024 provede revize vnitrostátních přídělů v rámci politiky soudržnosti, přičemž se zohlední nejnovější dostupné statistiky. Tato revize se projeví pouze v úpravách směrem nahoru – maximální celková částka bude činit 10 miliard EUR (v cenách roku 2018). V důsledku této revize bude nutné odpovídajícím způsobem upravit výdajové stropy ve víceletém finančním rámci v období 2025–2027.
2.3 Článek 8 návrhu nařízení
Podle pozměňovacího návrhu se Fond pro spravedlivou transformaci zařazuje mezi programy v rámci sdíleného řízení, u nichž bude případně nutné převést prostředky na závazky na rok 2021 a u nichž by v letech 2022 až 2025 měla být provedena odpovídající úprava stropů víceletého finančního rámce.
2.4Článek 9 návrhu nařízení
Podle pozměňovacího návrhu se zvyšuje maximální roční částka pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na 386 milionů EUR (v cenách roku 2018).
2.5Článek 10 návrhu nařízení
Podle pozměňovacího návrhu se zvyšuje maximální roční částka pro Fond solidarity EU na 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).
2.6Článek 11, článek 13 a 7. bod odůvodnění návrhu nařízení, bod 11 návrhu interinstitucionální dohody
Název zvláštního nástroje se mění na „rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ a maximální roční částka se zvyšuje na 3 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).
2.7Příloha návrhu nařízení
Tabulka v příloze návrhu nařízení se nahrazuje novou tabulkou uvedenou v příloze tohoto pozměněného návrhu.
2.8 Bod 15a návrhu interinstitucionální dohody
Touto změnou se zavádí do interinstitucionální dohody nový bod, podle nějž Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o nástroji Evropské unie na podporu oživení. Zpráva bude obsahovat informace o aktivech a pasivech vyplývajících z výpůjčních a úvěrových operací prováděných v rámci nástroje, o souhrnném objemu výnosů přidělených na programy Unie v předchozím roce a o příspěvku těchto částek k dosažení cílů příslušných programů.
2018/0166 (APP)
Pozměněný návrh
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027
Návrh Komise COM(2018) 322 se mění takto:
1)vkládá se nový bod odůvodnění (1a), který zní:
„(1a) Ekonomický dopad krize COVID-19 vyžaduje, aby Unie zajistila dlouhodobý finanční rámec, který připraví podmínky pro spravedlivou a inkluzivní transformaci na zelenou a digitální budoucnost, podpoří dlouhodobou strategickou autonomii Unie a učiní ji odolnější vůči budoucím otřesům.“
2)3. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:
„(3) Bude-li nutné mobilizovat záruky ze souhrnného rozpočtu Unie za finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 11 („finanční nařízení“), měla by se potřebná částka čerpat nad rámec stropů prostředků na závazky a prostředků na platby ve víceletém finančním rámci a současně by se měl respektovat strop vlastních zdrojů.“
3)7. bod odůvodnění se nahrazuje tímto:
„(7) Tyto zvláštní nástroje jsou nezbytné k tomu, aby Unie byla schopna reagovat na zvláštní nepředvídané okolnosti, nebo k financování jasně vymezených výdajů, které by nebylo možno financovat v mezích dostupných stropů pro jeden nebo více okruhů stanovených ve VFR, za účelem zajištění hladkého průběhu rozpočtového procesu: Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, Fond solidarity Evropské unie, rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, celkové rozpětí pro závazky (rezerva Unie), nástroj pružnosti a rozpětí pro nepředvídané události. Cílem rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech není řešení důsledků krizí souvisejících s trhem, které mají negativní dopad na zemědělskou výrobu nebo distribuci. Proto je třeba přijmout zvláštní ustanovení upravující možnost zapsat do rozpočtu prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby přesahující stropy stanovené ve víceletém finančním rámci, pokud je nezbytné využití zvláštních nástrojů.“
4)V 8. bodě odůvodnění se doplňuje nová věta, která zní:
„Aby byla v důsledku krize COVID-19 zajištěna adekvátní podpora všem členským státům, měly by kromě toho být provedeny pouze úpravy směrem nahoru.“
5)V článku 2 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Bude-li nutné mobilizovat záruku pro finanční pomoc členským státům povolenou v souladu s čl. 220 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 („finanční nařízení“), bude potřebná částka čerpána nad rámec stropů stanovených ve VFR.“
6)Článek 6 se mění takto:
a)v odstavci 1 se druhá věta nahrazuje tímto:
„Jestliže kumulativní rozdíl přesáhne +5 %, provede úpravu těchto celkových přídělů směrem nahoru.“
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Celkový dopad těchto úprav podle odstavce 2 nesmí překročit 10 miliard EUR (v cenách roku 2018).“
7)Článek 8 se nahrazuje tímto:
„Článek 8
Úprava vyplývající z nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení
V případě přijetí nových pravidel nebo programů v rámci sdíleného řízení strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, Azylového a migračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a nástroje pro správu hranic a víz v rámci Fondu pro integrovanou správu hranic po 1. lednu 2021 budou částky odpovídající přiděleným částkám, které nebyly v roce 2021 využity, převedeny ve stejně velkých podílech do let 2022 až 2025 a odpovídající stropy VFR budou odpovídajícím způsobem upraveny.“
8)V článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XX 12 ], nepřekročí maximální roční částku 386 milionů EUR (v cenách roku 2018).“
9)V čl. 10 odst. 1 se první věta nahrazuje tímto:
„Fond solidarity Evropské unie, jehož cíle a oblast působnosti jsou vymezeny v nařízení (ES) č. 2012/2002 13 , nepřekročí maximální roční částku 1 000 milionů EUR (v cenách roku 2018).“
10)Článek 11 se nahrazuje tímto:
„Článek 11
Rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech
1. Rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech lze využít pro rychlou reakci na konkrétní mimořádné potřeby uvnitř Unie nebo ve třetích zemích po událostech, které nebylo možné předvídat při sestavování rozpočtu, zejména reakce na mimořádné události a podpůrné operace v návaznosti na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize, v případech rozsáhlých hrozeb v oblasti veřejného zdraví a ve veterinární a fytosanitární oblasti, jakož i v situacích, kdy vzniká velký tlak na vnějších hranicích Unie v důsledku migračních toků, vyžadují-li to okolnosti.
2. Roční výše částky na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech se stanovuje na 3 000 milionů EUR (v cenách roku 2018) a může být využita až do roku n +1 v souladu s finančním nařízením. Částka na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech se do souhrnného rozpočtu Unie zapisuje jako předběžná položka. Část roční částky vyplývající z předchozího roku bude čerpána jako první. Ta část roční částky z roku n, jež se nevyužije ani v roce n + 1, propadá.
Do 1. října každého roku zůstane k dispozici alespoň jedna čtvrtina roční částky pro rok n na pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.
Nejvýše polovina částky, která je k dispozici do 30. září každého roku, může být uvolněna na vnitřní, nebo vnější operace.
Od 1. října může být zbývající část disponibilní částky uvolněna buď pro vnitřní, nebo vnější operace za účelem pokrytí potřeb, které vzniknou do konce uvedeného roku.“
11)V čl. 13 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c) částku rovnající se části roční částky pro rezervu na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, která v předchozím roce v souladu s čl. 11 odst. 2 propadla.“
12)Příloha se nahrazuje přílohou tohoto pozměněného návrhu.
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.5.2020
COM(2020) 443 final
PŘÍLOHA
pozměněného návrhu
NAŘÍZENÍ RADY,
kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027
PŘÍLOHA
Tabulka v příloze návrhu Komise COM(2018)322 1 se nahrazuje tímto:
Víceletý finanční rámec (EU-27)
(v milionech EUR – v cenách roku 2018) |
||||||||
Prostředky na závazky |
2021 |
2022 |
2023 |
2024 |
2025 |
2026 |
2027 |
Celkem
|
1. Jednotný trh, inovace a digitální agenda |
20 547 |
20 526 |
20 420 |
19 856 |
19 741 |
19 869 |
19 697 |
140 656 |
2. Soudržnost a hodnoty |
48 746 |
50 067 |
51 442 |
53 462 |
54 903 |
56 833 |
59 007 |
374 460 |
2a. Hospodářská, sociální a územní soudržnost |
44 430 |
44 961 |
45 491 |
46 119 |
46 751 |
47 384 |
48 045 |
323 181 |
2b. Investice do konkurenceschopností, lidí a hodnot |
4 316 |
5 106 |
5 951 |
7 343 |
8 152 |
9 449 |
10 962 |
51 279 |
3. Přírodní zdroje a životní prostředí |
55 272 |
52 280 |
51 571 |
50 716 |
49 827 |
49 059 |
48 307 |
357 032 |
z toho: Výdaje související s trhem a přímé platby |
38 571 |
38 026 |
37 528 |
36 919 |
36 319 |
35 730 |
35 154 |
258 247 |
4. Migrace a správa hranic |
3 097 |
3 751 |
4 381 |
4 543 |
5 112 |
5 090 |
5 148 |
31 122 |
5. Odolnost, bezpečnost a obrana |
2 222 |
2 285 |
2 332 |
2 414 |
3 131 |
3 370 |
3 669 |
19 423 |
6. Sousedství a svět |
15 245 |
15 051 |
14 857 |
14 665 |
14 471 |
14 280 |
14 136 |
102 705 |
7. Evropská veřejná správa |
10 247 |
10 376 |
10 562 |
10 721 |
10 767 |
10 908 |
11 021 |
74 602 |
z toho: Správní výdaje orgánů |
7 978 |
8 050 |
8 178 |
8 280 |
8 259 |
8 339 |
8 396 |
57 480 |
CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA ZÁVAZKY |
155 376 |
154 336 |
155 565 |
156 377 |
157 952 |
159 409 |
160 985 |
1 100 000 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
CELKOVÉ PROSTŘEDKY NA PLATBY |
156 047 |
157 169 |
158 063 |
158 063 |
158 062 |
158 063 |
158 062 |
1 103 529 |