EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.4.2020

COM(2020) 141 final

2020/0058(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření pro řešení krize COVID-19

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Přímé i nepřímé účinky pandemie COVID-19 se čím dál více projevují ve všech členských státech. Současná situace je bezprecedentní a vyžaduje, aby se za těchto okolností uplatnila výjimečná opatření přizpůsobená situaci.

První „investiční iniciativa pro reakci na koronavirus“ (CRII), což je balíček opatření navržený Komisí dne 13. března 2020, zavedla řadu důležitých změn, které umožňují účinněji reagovat na stávající situaci.

Tato iniciativa měla podpořit investice prostřednictvím mobilizace dostupných peněžních rezerv v evropských strukturálních a investičních fondech (ESI fondy) pro okamžité řešení krize a následovat budou doplňující opatření navržená v rámci investiční iniciativy pro reakci na koronavirus plus. Jsou však zapotřebí další opatření i v jiných oblastech politiky, zejména s cílem chránit ty nejzranitelnější.

Krize způsobená koronavirem rovněž představuje bezprecedentní výzvu pro operace a dodávky nejchudším osobám podporované z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD).

A co je nejdůležitější, tato krize představuje specifická rizika pro nejchudší osoby, které patří mezi nejzranitelnější osoby v naší společnosti. Proto je třeba naléhavě přijmout specifická opatření, která by je chránila, aby se nestaly obětí tohoto onemocnění, a zajistit, že jim bude nadále poskytována pomoc z FEAD, například nezbytné ochranné prostředky proti této nemoci. Distribuce potravin a základní materiální pomoci, jakož i podpora sociálního začleňování, se stále více potýká s problémy v oblasti logistiky a lidských zdrojů, zejména v důsledku karantény a naléhavé potřeby zavést omezení fyzického kontaktu, která zabraňují šíření viru. Mnoho dobrovolníků, kteří jsou páteří fondu, již není možné mobilizovat, neboť často patří ke skupinám, které jsou vystaveny vyššímu riziku závažného onemocnění COVID-19. Nicméně je třeba zajistit, aby se podpora nadále dostávala k nejchudším osobám, např. prostřednictvím nových způsobů dodávání, které zajistí bezpečnost všech osob zapojených do provádění FEAD a nejchudších osob.

Nařízení o FEAD proto musí umožnit řídicím orgánům, partnerským organizacím a dalším subjektům zapojeným do provádění fondu rychle reagovat na vznikající dodatečné potřeby cílových skupin, které jsou vystaveny dalšímu strádání způsobenému touto krizí.

Komise proto navrhuje změnit nařízení o FEAD, aby bylo možné reagovat na problémy, s nimiž se potýkají veřejné orgány a partnerské organizace při provádění FEAD během pandemie COVID-19.

V souladu se změnami navrženými pro ESI fondy se navrhuje zavést zvláštní ustanovení, která členským státům umožní rychle přijmout opatření nezbytná k řešení této mimořádné situace. Podobně jako u návrhů pro ESI fondy se navrhuje, aby výdaje na ty operace FEAD, které posilují schopnost reagovat na krizi v souvislosti s pandemií COVID-19, byly způsobilé ode dne 1. února 2020. Rovněž se navrhuje, aby změna některých prvků operačního programu zaměřeného na řešení pandemie COVID-19 nevyžadovala schválení rozhodnutím Komise. Návrh kromě toho umožňuje orgánům poskytovat potraviny nebo základní materiální pomoc prostřednictvím elektronických poukázek, neboť tím se snižuje riziko kontaminace při dodávce potravin nebo základní materiální pomoci.

Kromě těchto změn se rovněž navrhuje zavést během tohoto bezprecedentního období flexibilitu, pokud jde o dodržování určitých právních požadavků. Navrhuje se výjimečně pro tento rok prodloužit lhůtu pro předložení výroční zprávy o provádění a je vyjasněno, že členské státy mohou během této pandemie upravit kontrolní a auditní postupy. Navrhuje se rovněž zavést zvláštní ustanovení týkající se způsobilosti nákladů, které vzniknou příjemcům v případě zpoždění dodávek potravin nebo základní materiální pomoci či sociální pomoci a rovněž v případě pozastavených a neúplně realizovaných operací.

Aby se zajistilo, že bude možné mobilizovat veškerou podporu z fondu pro minimalizaci dopadů krize v oblasti veřejného zdraví na nejchudší osoby, jako dočasné a výjimečné opatření, aniž jsou dotčena pravidla, která by se měla použít za běžných okolností, je nezbytné dočasně umožnit 100% spolufinancování z rozpočtu EU.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s dalšími návrhy a iniciativami přijatými Evropskou komisí, zejména s návrhy, které Komise přijala pro ESI fondy v reakci na pandemii COVID-19. Je rovněž součástí druhého legislativního balíčku přijatého Komisí, který zahrnuje návrhy na změnu nařízení o společných ustanoveních.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z čl. 175 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Poskytuje dočasnou možnost míry spolufinancování ve výši 100 %, jakož i jasnost ohledně způsobilosti výdajů dotčených opatřeními zavedenými v reakci na tuto zdravotní krizi. Kromě toho zmírňuje některé požadavky na členské státy, pokud vytvářejí administrativní zátěž, jež by mohla zpozdit provádění opatření v reakci na krizi. Těmito výjimečnými změnami nejsou dotčena pravidla, která se použijí za běžných okolností.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

Návrh je přiměřený a neobsahuje ustanovení, která nejsou nezbytná pro dosažení cílů Smlouvy. Omezuje se na změny, které jsou považovány za nezbytné pro řešení problémů, s nimiž se potýkají členské státy během krize COVID-19 v souvislosti s prováděním FEAD.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nejedná se o iniciativu v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Provádění opatření bude monitorováno a budou o něm podávány zprávy v rámci všeobecných mechanismů podávání zpráv zřízených nařízením (EU) č. 223/2014.

•Informativní dokumenty (v případě směrnic)

Nepoužije se.

2020/0058 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření pro řešení krize COVID-19

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 1 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 2 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 3 stanoví pravidla pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám.

(2)Členské státy byly postiženy pandemií COVID-19 bezprecedentním způsobem. Tato krize více ohrožuje nejzranitelnější skupiny obyvatelstva, jako jsou nejchudší osoby, a zejména hrozí riziko, že se naruší podpora poskytovaná z FEAD.

(3)Aby bylo možné okamžitě reagovat na dopady krize na nejchudší osoby, měly by být výdaje na operace k posílení kapacit pro reakci na krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 způsobilé ode dne 1. února 2020.

(4)Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů reagujících na krizovou situaci, členské státy by měly mít výjimečně možnost požádat o míru spolufinancování ve výši 100 %, která se použije pro účetní období 2020–2021, a to v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Až bude posouzeno použití této výjimečné míry spolufinancování, může Komise navrhnout rozšíření tohoto opatření.

(5)Aby se zajistilo, že nejchudší osoby budou moci nadále dostávat pomoc z fondu v bezpečném prostředí, je nezbytné poskytnout členským státům dostatečnou flexibilitu pro přizpůsobení systémů podpory stávajícím podmínkám, mimo jiné tím, že se umožní alternativní systémy dodávek prostřednictvím elektronických poukázek a členským státům se umožní změnit některé prvky operačního programu, aniž by bylo nutné přijmout rozhodnutí Komise. Aby nedošlo k narušení tradičních systémů dodávek, mělo by být rovněž možné poskytnout partnerským organizacím nezbytné ochranné materiály a vybavení mimo rozpočet na technickou pomoc.

(6)Je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro určení způsobilých nákladů vzniklých příjemcům v případě, že některé operace jsou v důsledku pandemie COVID-19 zpožděny, pozastaveny nebo nejsou plně realizovány.

(7)Aby se členským státům umožnilo soustředit se na zavádění opatření v reakci na krizi a zabránit narušení dodávek pomoci nejchudším osobám v důsledku rizika kontaminace, je vhodné stanovit zvláštní opatření, díky nimž se sníží administrativní zátěž orgánů a zajistí se flexibilita při plnění určitých legislativních požadavků, zejména pokud jde o monitorování a kontrolu a audit.

(8)Jelikož je naléhavě nutné zavést tato opatření pro zajištění účinného provádění FEAD během krize COVID-19, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(9)Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé nutnosti řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se považuje za vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(10)Nařízení (EU) č. 223/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 223/2014 se mění takto:

1)V článku 9 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

2)V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

3)V článku 20 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.    Odchylně od odstavce 1 může být na žádost členského státu na výdaje z veřejných zdrojů vykázané v žádostech o platbu v průběhu účetního období, které začíná dne 1. července 2020 a končí dne 30. června 2021, uplatněna míra spolufinancování ve výši 100 %.

Žádosti o změnu míry spolufinancování se podávají postupem pro změny operačních programů stanoveným v článku 9 a připojí se k nim revidovaný program. Míra spolufinancování ve výši 100 % se použije pouze v případě, že Komise schválí odpovídající změnu programu nejpozději před předložením konečné žádosti o průběžnou platbu v souladu s čl. 45 odst. 2.

Před předložením první žádosti o platbu za účetní období začínající dnem 1. července 2021 zašlou členské státy tabulku uvedenou v oddíle 5.1 vzorů operačního programu, které jsou stanoveny v příloze I, v níž potvrdí míru spolufinancování platnou v účetním období, které končí dne 30. června 2020.“

4)V čl. 22 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce jsou výdaje na operace k posílení kapacit pro reakci na krizi v souvislosti s pandemií COVID-19 způsobilé ode dne 1. února 2020.“

5)V článku 23 se vkládá nový odstavec, který zní:

6)V článku 26 se odstavec 2 mění takto:

1)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) výdaje na nákup potravin nebo základní materiální pomoci a výdaje na nákup osobních ochranných materiálů a vybavení pro partnerské organizace;“

2)písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c) administrativní výdaje a výdaje na přípravu, dopravu a skladování, které vznikly partnerským organizacím v paušální sazbě 5 % výdajů zmíněných v písmeni a); nebo 5 % hodnoty potravinářských produktů, s nimiž je nakládáno v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1308/2013;“.

7)Vkládají se nové články 26a, 26b a 26c, které znějí:

„Článek 26a

Způsobilost výdajů na operace podporované v rámci OP I během jejich pozastavení v důsledku pandemie COVID-19

Zpoždění při dodávce potravin nebo základní materiální pomoci v důsledku pandemie COVID-19 nevedou ke snížení způsobilých nákladů, které vznikly nakupujícímu subjektu nebo partnerským organizacím v souladu s čl. 26 odst. 2. Tyto náklady mohou být vykázány Komisi v souladu s čl. 26 odst. 2 před tím, než jsou potraviny nebo základní materiální pomoc dodány nejchudším osobám, pokud jsou dodávky po skončení krize COVID-19 obnoveny.

Pokud se v důsledku pozastavení dodávek v důsledku pandemie COVID-19 potraviny zkazí, náklady stanovené v čl. 26 odst. 2 písm. a) se nesníží.

Článek 26b

   Způsobilost výdajů na operace podporované v rámci OP II nebo na technickou pomoc během jejich pozastavení v důsledku pandemie COVID-19

1.    U operací, jejichž provádění je v důsledku pandemie COVID-19 pozastaveno, může členský stát považovat výdaje během pozastavení za způsobilé výdaje, i když nebyly poskytnuty žádné služby, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)    provádění operace bylo pozastaveno po 31. lednu 2020;

b)    pozastavení operace bylo způsobeno pandemií COVID-19;

c)    výdaje vznikly a byly zaplaceny;

d)    výdaje představují skutečné náklady příjemce a nemohou být získány zpět ani nahrazeny; u částek, které mají být získány zpět, a náhrad, které členský stát neposkytl, může členský stát uznat, že splnění této podmínky je doloženo prohlášením příjemce; zpětně získané částky a náhrady se odečtou od výdajů;

e)    výdaje jsou omezeny na dobu trvání pozastavení.

2.    U operací, kdy se úhrada příjemci uskuteční na základě zjednodušeného vykazování nákladů, a provádění opatření, která tvoří základ pro poskytnutí úhrady, je pozastaveno kvůli pandemii COVID-19, může dotčený členský stát uskutečnit úhradu příjemci na základě výstupů plánovaných na dobu pozastavení, i když nebyla realizována žádná opatření, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)    provádění opatření bylo pozastaveno po 31. lednu 2020;

b)    pozastavení opatření bylo způsobeno pandemií COVID-19;

c)    zjednodušené vykazování nákladů odpovídá skutečným nákladům, které vznikly příjemci, což příjemce prokáže, a nemohou být získány zpět ani nahrazeny; u částek, které mají být získány zpět, a náhrad, které členský stát neposkytl, může členský stát uznat, že neexistují žádné částky, které mají být získány zpět, a náhrady na základě prohlášení příjemce; zpětně získané částky a náhrady se odečtou od částky odpovídající zjednodušenému vykazování nákladů;

d)    úhrady příjemci jsou omezeny na dobu trvání pozastavení.

V případě operací uvedených v prvním pododstavci může členský stát rovněž uhradit příjemci náklady uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a), pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud členský stát provádí úhradu příjemci podle obou možností, zajistí, aby tytéž výdaje byly uhrazeny pouze jednou.

Článek 26c

Způsobilost výdajů na operace podporované v rámci OP II nebo na technickou pomoc, které nebyly v důsledku pandemie COVID-19 plně realizovány

1. Členský stát může považovat výdaje na operace, které nebyly v důsledku pandemie COVID-19 plně realizovány, za způsobilé výdaje, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a) provádění operace bylo zrušeno po 31. lednu 2020;

b) zrušení operace bylo způsobeno pandemií COVID-19;

c) výdaje, které vznikly před zrušením operace, vznikly příjemci a byly zaplaceny.

2. U operací, při nichž se provádí úhrada příjemci na základě zjednodušeného vykazování nákladů, může členský stát považovat výdaje na operace, které nebyly v důsledku pandemie COVID-19 plně realizovány, za způsobilé výdaje, pokud jsou splněny tyto kumulativní podmínky:

a)    provádění operace bylo zrušeno po 31. lednu 2020;

b)    zrušení operace bylo způsobeno pandemií COVID-19;

c)    opatření, na něž se vztahuje zjednodušené vykazování nákladů, byla alespoň částečně realizována před zrušením operace.

V případě operací uvedených v prvním pododstavci může členský stát rovněž uhradit příjemci náklady uvedené v čl. 25 odst. 1 písm. a), pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 tohoto článku.

Pokud členský stát provádí úhradu příjemci podle obou možností, zajistí, aby tytéž výdaje byly uhrazeny pouze jednou.“

8)V článku 30 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a. Na základě analýzy možných rizik mohou členské státy stanovit mírnější požadavky na kontrolu a auditní stopu, pokud jde o distribuci potravin nebo materiální pomoci nejchudším osobám během období pandemie COVID-19.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 4  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

◻ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 5  

⌧ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–⌧    Návrh/podnět s platností od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021

–⌧    Finanční dopad od 2020 do 2024

◻ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 6

◻ Přímé řízení Komisí

–◻    prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

⌧ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

Z navrhované úpravy nevyplývají žádné změny v ročních stropech prostředků na závazky a platby víceletého finančního rámce podle nařízení (EU) č. 223/2014. Celkový roční rozpis prostředků na závazky pro FEAD zůstává nezměněn.

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR v běžných cenách (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Shrnutí

–⌧    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.    

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–⌧    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

–⌧    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Úř. věst. C , , s. .

(2)    Úř. věst. C , , s. .

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(4)    ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(5)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(6)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html

(7)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(8)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(9)    Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(10)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(11)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(12)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(13)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(14)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(15)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(16)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(17)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.