Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020PC0008

    Návrh ROZHODNUTÍ RADY o postoji, který má být zaujat jménem Unie na třináctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů s ohledem na návrhy různých stran na změnu příloh úmluvy a s ohledem na odvolání výhrady vznesené k uvedené úmluvě

    COM/2020/8 final

    V Bruselu dne 13.1.2020

    COM(2020) 8 final

    2020/0005(NLE)

    Návrh

    ROZHODNUTÍ RADY

    o postoji, který má být zaujat jménem Unie na třináctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů s ohledem na návrhy různých stran na změnu příloh úmluvy a s ohledem na odvolání výhrady vznesené k uvedené úmluvě


    DŮVODOVÁ ZPRÁVA

    1.Předmět návrhu

    Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být jménem Unie zaujat na třináctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (dále jen „úmluva“) v souvislosti se zamýšleným přijetím rozhodnutí týkajících se změn příloh úmluvy a odvolání stávající výhrady k této úmluvě.

    2.Souvislosti návrhu

    2.1.Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů

    Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů má za cíl zachovat suchozemské a mořské stěhovavé druhy živočichů a stěhovavé druhy ptáků v celém areálu jejich rozšíření. Jde o mezivládní smlouvu uzavřenou pod záštitou Programu OSN pro životní prostředí, který se zabývá ochranou volně žijících živočichů a přírodních stanovišť v celosvětovém měřítku. Stěhovavé druhy volně žijících živočichů, které jsou chráněny, jsou uvedeny v přílohách I (ohrožené druhy) a II (druhy, jež mají být předmětem dohod) úmluvy. Úmluva vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1983.

    Evropská unie je smluvní stranou úmluvy 1 . Smluvními stranami úmluvy jsou všechny členské státy.

    2.2.Konference smluvních stran

    Konference smluvních stran je hlavním rozhodovacím orgánem úmluvy. Její funkce jsou uvedeny v článku VII úmluvy a zahrnují pravomoc posuzovat stav stěhovavých druhů z hlediska jejich ochrany a následně měnit přílohy úmluvy. K přijetí rozhodnutí na zasedání konference smluvních stran je třeba dvoutřetinové většiny přítomných a hlasujících stran, nestanoví-li uvedená úmluva jinak.

    Postoj Unie týkající se změn příloh je stanoven rozhodnutím Rady na základě návrhu Komise. Společné postoje EU týkající se dalších návrhů rozhodnutí a usnesení se schvalují na předchozích zasedáních příslušné pracovní skupiny Rady nebo přímo na místě na koordinačních zasedáních EU.

    Třinácté zasedání konference smluvních stran této úmluvy se bude konat v Gandhinagaru (Indie) ve dnech 15. až 22. února 2020.

    Na osmém zasedání konference smluvních stran, které se konalo v Nairobi (Keňa) ve dnech 20. až 25. listopadu 2005, bylo přijalo rozhodnutí o zařazení druhu Cetorhinus maximus do přílohy I úmluvy.

    2.3.Zamýšlené akty konference smluvních stran

    Během třináctého zasedání ve dnech 15. až 22. února 2020 má konference smluvních stran přijmout rozhodnutí týkající se změn příloh úmluvy („zamýšlené akty“).

    Účelem zamýšlených aktů je změnit přílohy I a II úmluvy, jak je stanoveno v článku XI úmluvy.

    V souladu s článkem III úmluvy obsahuje příloha I seznam stěhovavých druhů, které jsou ohroženy a pro něž budou strany, které jsou areálovými státy dotčených druhů, usilovat o přijetí různých opatření pro jejich zachování a zakáží lov zvířat patřících k těmto druhům.

    Článek IV úmluvy stanoví, že příloha II obsahuje seznam stěhovavých druhů, jejichž stav z hlediska ochrany je nepříznivý a pro jejichž zachování a hospodaření s nimi se vyžadují mezinárodní dohody, a také těch, jejichž stavu z hlediska ochrany by významně prospěla mezinárodní spolupráce, jíž by se dosáhlo pomocí mezinárodní dohody. Odůvodňují-li to okolnosti, může být stěhovavý druh veden jak v příloze I, tak v příloze II.

    V souladu s článkem XI úmluvy může návrhy na změnu podat každá strana. Změna příloh vstupuje v platnost pro všechny strany devadesát dnů po zasedání konference smluvních stran, na němž je přijata, vyjma stran, které vznesou výhradu.

    V souladu s článkem XI úmluvy může být výhrada ke změně odvolána písemným sdělením depozitáři a změna poté vstoupí v platnost pro onu stranu devadesát dní po té, co byla výhrada odvolána.

    3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

    S ohledem na třinácté zasedání konference smluvních stran úmluvy a v souladu s rozhodnutím Rady 2019/1581 ze dne 16. září 2019 navrhla Unie změnit úmluvu takto:

    a)    změnit přílohu I úmluvy tak, aby byl zařazen druh Tetrax tetrax;

    b)    změnit přílohu II úmluvy tak, aby byly zařazeny druhy Tetrax tetrax, Galeorhinus galeusSphyrna zygaena.

    Další strany úmluvy předložily návrhy na změnu přílohy I s cílem zařadit tyto druhy: Elephas maximus indicus, Panthera onca, Ardeotis nigriceps, Houbaropsis bengalensis bengalensis, Diomedea antipodensis a Carcharhinus longimanus.

    Další strany úmluvy předložily návrhy na změnu přílohy II s cílem zařadit tyto druhy: Panthera onca, Ovis vignei a Sphyrna zygaena (regionální populace, která se vyskytuje podél Brazílie, Uruguaye, výlučných ekonomických zón Argentiny a přilehlých mezinárodních vod).

    Je proto nezbytné, aby Rada přijala rozhodnutí s cílem stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat na třináctém zasedání konference smluvních stran s ohledem na všechny návrhy na změnu.

    Unie by měla v zásadě podpořit všechny návrhy, protože jsou vědecky podložené, v souladu s právními předpisy Unie i s jejím závazkem podílet se na mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany biologické rozmanitosti, včetně zvažování nejlepšího možného využití vědeckých informací týkajících se jak biologických vlastností, tak biologických referenčních bodů pro rybolov.

    Navrhované doplnění uvedených druhů do přílohy I nebo II úmluvy by nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    Pokud jde o druh Panthera onca, který se v Evropské unii nachází pouze ve Francouzské Guyaně, v níž se neuplatňují právní předpisy EU na ochranu přírody, jeho lov je zakázán vyhláškou, která stanoví nulovou kvótu s odchylnými režimy pro ty, kdo takový druh tradičně užívají ke své obživě, a mimořádné okolnosti, na něž se vztahuje čl. III odst. 5 písm. c) a d) úmluvy.

    Pokud jde o návrh zařadit do přílohy II regionální populaci Sphyrna zygaena, která se vyskytuje podél Brazílie, Uruguaye, výlučných ekonomických zón Argentiny a přilehlých mezinárodních vod, tento návrh se v podstatě překrývá s návrhem Unie na zařazení celosvětové populace tohoto druhu do přílohy II, a proto by měl být podpořen návrh Unie a nikoli návrh předložený jinou stranou. Všechny ostatní návrhy by měly být bezpodmínečně podpořeny.

    S ohledem na rozhodnutí přijaté na osmém zasedání konference smluvních stran týkající se zařazení druhu Cetorhinus maximus do přílohy I úmluvy, stávající výhrada Unie 2 týkající se zařazení druhu Cetorhinus maximus do přílohy I by měla být odvolána, jelikož právo Unie nyní splňuje povinnosti podle úmluvy týkající se ochrany tohoto druhu areálovými státy díky jeho zařazení do přílohy I.

    4.Právní základ

    4.1.Procesněprávní základ

    4.1.1.Zásady

    Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody.“

    Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se řídí dotyčný orgán. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie 3 .

    4.1.2.Použití na stávající případ

    Konference smluvních stran je orgánem zřízeným dohodou, a to Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů.

    Akty, které má konference smluvních stran přijmout, představují akty s právními účinky. Zamýšlené akty budou závazné podle mezinárodního práva v souladu s článkem XI Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů.

    Zamýšlené akty nedoplňují ani nepozměňují institucionální rámec úmluvy.

    Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

    4.2.Hmotněprávní základ

    4.2.1.Zásady

    Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 SFEU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, v jehož souvislosti je postoj jménem Unie zaujat. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté na základě čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.

    4.2.2.Použití na stávající případ

    Hlavní cíl a obsah zamýšlených aktů se týká životního prostředí.

    Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 192 odst. 1 SFEU.

    4.3.Závěr

    Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 192 odst. 1 SFEU ve spojení s čl. 218 odst. 9 SFEU.

    5.Zveřejnění zamýšleného aktu

    Jelikož akty konference smluvních stran změní přílohy I a II Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, je vhodné je po jejich přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.

    2020/0005 (NLE)

    Návrh

    ROZHODNUTÍ RADY

    o postoji, který má být zaujat jménem Unie na třináctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů s ohledem na návrhy různých stran na změnu příloh úmluvy a s ohledem na odvolání výhrady vznesené k uvedené úmluvě

    RADA EVROPSKÉ UNIE,

    s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

    s ohledem na návrh Evropské komise,

    vzhledem k těmto důvodům:

    (1)Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (dále jen „úmluva“) byla Unií uzavřena rozhodnutím Rady 82/461/EHS ze dne 24. června 1982 4 a vstoupila v platnost dne 1. listopadu 1983.

    (2)Podle článku XI úmluvy může konference smluvních stran přijmout rozhodnutí o změně příloh úmluvy.

    (3)Konference smluvních stran má během svého třináctého zasedání ve dnech 15. až 22. února 2020 přijmout rozhodnutí týkající se změn příloh úmluvy.

    (4)Je vhodné stanovit postoj, který má být jménem Unie zaujat na konferenci smluvních stran, neboť přijatá rozhodnutí budou pro Unii závazná.

    (5)Unie předložila návrhy s cílem zařadit druhy Galeorhinus galeus, Tetrax tetrax a Sphyrna zygaena do přílohy II úmluvy a druh Tetrax tetrax do přílohy I úmluvy, což by nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    (6)Další strany předložily návrhy týkající se zařazení druhů Elephas maximus indicus, Panthera onca, Ardeotis nigriceps, Houbaropsis bengalensis bengalensis, Diomedea antipodensis a Carcharhinus longimanus do přílohy I a týkající se zařazení druhů Panthera onca, Ovis vignei a Sphyrna zygaena (regionální populace, která se vyskytuje podél Brazílie, Uruguaye, výlučných ekonomických zón Argentiny a přilehlých mezinárodních vod) do přílohy II.

    (7)Unie by měla podpořit vlastní návrh na zařazení celosvětové populace druhu Sphyrna zygaena do přílohy II úmluvy a upřednostnit ho oproti návrhu předloženému jinou stranou, jehož cílem je zařazení pouze regionální populace, která se vyskytuje podél Brazílie, Uruguaye, výlučných ekonomických zón Argentiny a přilehlých mezinárodních vod.

    (8)Unie by měla podpořit všechny ostatní návrhy, protože jsou vědecky podložené, jsou v souladu se závazkem Unie k mezinárodní spolupráci v rámci ochrany biologické rozmanitosti v souladu s článkem 5 Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a s rozhodnutími přijatými na konferenci smluvních stran uvedené úmluvy.

    (9)Na území EU se nevyskytují druhy Elephas maximus indicus, Ardeotis nigriceps a Houbaropsis bengalensis bengalensis, takže zařazení těchto druhů do přílohy I úmluvy by nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    (10)Na území EU se nevyskytuje druh Ovis vignei, takže zařazení tohoto druhu do přílohy II úmluvy by nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    (11)Druh Panthera onca se v EU vyskytuje pouze ve Francouzské Guyaně, která nespadá do oblasti působnosti směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin 5 , jež se vztahuje pouze na evropské území členských států, na které se vztahuje Smlouva. Ochrana druhů ve Francouzské Guyaně, včetně druhu Panthera onca je proto zajištěna vnitrostátními právními předpisy. Doplnění tohoto druhu do přílohy I úmluvy by proto nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    (12)Ptačí druh Diomedea antipodensis se v Unii nevyskytuje. Společná rybářská politika Unie a regulace rybolovu příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nabízí vhodné nástroje, kterými Unie přispívá k řízení jeho ochrany, takže doplnění tohoto druhu do přílohy I úmluvy by nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    (13)Společná rybářská politika Unie a regulace rybolovu příslušnými regionálními organizacemi pro řízení rybolovu nabízí vhodné nástroje, kterými EU přispívá k řízení ochrany rybího druhu Carcharhinus longimanus. Kromě toho je rybolov a ponechávání si tohoto druhu zakázáno podle nařízení Rady (EU) 2019/124. Doplnění tohoto druhu do přílohy I úmluvy by proto nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    (14)Nařízení Rady (EU) 2019/124 zakazuje rybolov a ponechávání si druhu Cetorhinus maximus, který je zařazen do přílohy I úmluvy, ale k jehož zařazení má Unie v současné době v platnosti výhradu. Odvolání této výhrady by proto nevyžadovalo žádnou změnu práva Unie.

    PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

    Článek 1

    Postoj, který má být jménem Unie zaujat na třináctém zasedání konference smluvních stran, je tento:

    1)podpořit zařazení těchto druhů do přílohy I:

    1)Tetrax tetrax;

    2)Elephas maximus indicus;

    3)Panthera onca;

    4)Ardeotis nigriceps;

    5)Houbaropsis bengalensis bengalensis;

    6)Diomedea antipodensis;

    7)Carcharhinus longimanus;

    2)podpořit zařazení těchto druhů do přílohy II:

    1)Tetrax tetrax;

    2)Galeorhinus galeus;

    3)Sphyrna zygaena (celosvětová populace);

    4)Panthera onca;

    5)Ovis vignei.

    Článek 2

    Komise sdělí depozitáři jménem Unie odvolání své výhrady týkající se zařazení Cetorhinus maximus do přílohy I úmluvy.

    Článek 3

    Toto rozhodnutí je určeno Komisi.

    V Bruselu dne

       Za Radu

       předseda/předsedkyně

    (1)    Rozhodnutí Rady 82/461/EHS ze dne 24. června 1982 o uzavření Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Úř. věst. L 210, 24.6.1982, s. 10).
    (2)    Vznesená v roce 2006 na základě rozhodnutí Rady ze dne 21. února 2006 o změně přílohy I Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů přijaté na osmém zasedání konference smluvních stran ohledně doplnění druhu Cetorhinus maximus.
    (3)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.
    (4)    Úř. věst. L 210, 19.7.1982, s. 10.
    (5)    Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.
    Top