Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020IP0211

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (2019/2195(INI))

    Úř. věst. C 385, 22.9.2021, p. 2–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    22.9.2021   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 385/2


    P9_TA(2020)0211

    Účinná opatření pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity

    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus +, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (2019/2195(INI))

    (2021/C 385/01)

    Evropský parlament,

    s ohledem na články 11, 165, 166, 167, 191 a 193 Smlouvy o fungování Evropské unie,

    s ohledem na Pařížskou dohodu uzavřenou podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu,

    s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (1),

    s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019,

    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),

    s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (2),

    s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (3),

    s ohledem na usnesení Rady a zástupců členských států zasedajících v Radě ze dne 5. června 2019, kterým se stanoví pokyny pro řízení dialogu Evropské unie s mládeží – Strategie Evropské unie pro mládež na období 2019–2027,

    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 22. května 2018 nazvané „Budování silnější Evropy: úloha politik týkajících se mládeže, vzdělávání a kultury“ (COM(2018)0268),

    s ohledem na své na své legislativní usnesení ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí „Erasmus“, program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (4).

    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (COM(2018)0367),

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (5),

    s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 31. ledna 2018 – Hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020 v polovině období (COM(2018)0050),

    s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport (6),

    s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Evropský sbor solidarity“ (7),

    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. června 2018, kterým se zavádí program „Evropský sbor solidarity“ (COM(2018)0440),

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity (8),

    s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2021–2027) (9),

    s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 30. května 2018, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2021–2027) (COM(2018)0366),

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Kreativní Evropa“ (2014–2020) (10),

    s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 30. dubna 2018 – Hodnocení programu Kreativní Evropa (2014–2020) v polovině období (COM(2018)0248),

    s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) (11),

    s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) (12),

    s ohledem na závazky, které nominovaná kandidátka na funkci komisařky pro inovace, výzkum, vzdělávání, kulturu a mládež přijala dne 30. září 2019 při svém slyšení před Evropským parlamentem,

    s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

    s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A9-0141/2020),

    A.

    vzhledem k tomu, že zelená dohoda pro Evropu stanoví cíl klimaticky neutrální Evropské unie do roku 2050, čímž se naléhavá situace v oblasti klimatu stává ústředním bodem všech programů a politik Unie; vzhledem k tomu, že cílem Zelené dohody pro Evropu je také zvýšit povědomí veřejnosti a zapojit občany do opatření v oblasti klimatu díky vytvoření komplexního evropského programu; vzhledem k tomu, že by takový přístup měl také vycházet z nového pojetí programů pro vzdělávání, odbornou přípravu, kulturu a mládež; vzhledem k tomu, že by všechny programy měly být zaměřeny na ochranu životního prostředí, udržitelnost a boj proti změně klimatu a měly by tyto oblasti podporovat jako průřezové dovednosti;

    B.

    vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 13 vyzývá ke krokům zaměřeným na boj proti změně klimatu a jejímu dopadu, a vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 13 zahrnuje zlepšení vzdělávání, zvyšování povědomí a institucionální kapacity v oblasti zmírňování změny klimatu, přizpůsobování se této změně a snižování dopadů;

    C.

    vzhledem k tomu, že krize spojená s onemocněním COVID-19 má dramatický dopad na každodenní život lidí, zejména pokud jde o mobilitu, vzdělávání a fyzický přístup ke kultuře, umění a sportu; vzhledem k tomu, že krizí byly významně ovlivněny také tyto tři programy; vzhledem k tomu, že po skončení pandemie bude důležité zachovat kulturní hodnoty Unie a obnovit image Evropy pro budoucí generace; vzhledem k tomu, že výměny a interakce v oblasti kultury, které tyto tři programy usnadňují, pomohou Evropě vymanit se z krize, která již není pouhou zdravotní krizí;

    D.

    vzhledem k tomu, že vzdělávání, sport, dobrovolnictví a kultura hrají klíčovou úlohu při ekologické transformaci, pokud jde o zvyšování povědomí, učení, komunikaci a sdílení znalostí a osvědčených postupů, a vzhledem k tomu, že tento potenciál je možné využít v příštím programovém období s cílem rozvíjet inovativní řešení problémů v oblasti životního prostředí;

    E.

    vzhledem k tomu, že programy Erasmus +, Evropský sbor solidarity a Kreativní Evropa mají vliv na každodenní život milionů Evropanů a že prostřednictvím účasti třetích zemí podporují lepší soudržnost a kulturní porozumění v celé Unii, v kandidátských a přistupujících zemích, v sousedních zemích i na celém světě;

    F.

    vzhledem k tomu, že ačkoli se tyto programy nezaměřují primárně na životní prostředí, přesto svou podstatou a rozsahem přispívají k ekologické transformaci tím, že utvářejí myšlení respektující životní prostředí a klima a vytvářejí společnost vycházející ze vzájemného porozumění a respektu; vzhledem k tomu, že je proto vhodné zachovat jejich základní povahu;

    G.

    vzhledem ke schopnosti hromadných sportovních a kulturních akcí sbližovat lidi;

    H.

    vzhledem k potenciálu programu Erasmus + výrazně podporovat udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že tento program podporuje celoživotní učení;

    I.

    vzhledem k cílům a podstatě Evropského sboru solidarity, který poskytuje mladým lidem příležitost sdílet znalosti a konkrétně se zapojit do ochrany životního prostředí;

    J.

    vzhledem k tomu, že zkušenosti s mobilitou, jež tyto programy nabízejí, mohou být pro účastníky proměňujícím zážitkem a ovlivnit jejich každodenní chování, a vzhledem k tomu, že by se proto tento typ mobility měl podporovat;

    K.

    vzhledem k tomu, že program Kreativní Evropa hraje klíčovou úlohu při prosazování umění, kultury a audiovizuálního obsahu a v podpoře kvalitních médií; vzhledem k tomu, že se jedná o klíčové pilíře udržitelného rozvoje, které přispívají k budování odolnější společnosti; vzhledem k tomu, že spolupráce v těchto oblastech může rozvíjet nástroje ke zvýšení povědomí lidí o otázkách životního prostředí, klimatu a udržitelnosti, a může tak prostřednictvím zúčastněných třetích zemí být jedinečným zdrojem kreativních řešení v celé Evropě a ve světě;

    L.

    vzhledem k tomu, že je třeba koordinovat společnou iniciativu zaměřenou na rozvoj udržitelných postupů v kulturním a kreativním odvětví; vzhledem k tomu, že taková iniciativa vyžaduje, aby náklady spojené s ekologickými činnostmi byly způsobilé pro podporu projektů;

    M.

    vzhledem k tomu, že svoboda projevu a umělecké tvorby je nezcizitelným prvkem programu Kreativní Evropa, a vzhledem k tomu, že úsilí o „ekologizaci“ programu musí tuto svobodu respektovat; vzhledem k tomu, že ekologické myšlení při provádění projektu může být podpořeno tím, že environmentální aspekty budou začleněny do hodnocení projektu;

    N.

    vzhledem k tomu, že v období 2014–2020 se realizuje podstatná část projektů souvisejících s životním prostředím;

    O.

    vzhledem k tomu, že by programy měly být přístupné bez jakékoli diskriminace; vzhledem k tomu, že je zásadní zavést konkrétní opatření zaměřená na to, aby programy byly inkluzivnější pro osoby s omezenými příležitostmi, zejména pro osoby se zdravotním postižením;

    P.

    vzhledem k tomu, že Evropský parlament požádal pro příští programové období o ambiciózní rozpočet na všechny tři programy, zejména s cílem učinit je inkluzivnějšími a přístupnějšími, a vzhledem k tomu, že nižší rozpočet by neumožnil dosáhnout tohoto cíle ani zavést účinná opatření v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti, aniž by byly ohroženy další základní prvky těchto programů;

    Q.

    vzhledem k tomu, že nelze dosáhnout cíle stávajícího víceletého finančního rámce, jímž je vyčlenění 20 % výdajů na ochranu klimatu, pokud nejsou k dispozici údaje a nástroje potřebné pro měření přínosu programů, a vzhledem k tomu, že je proto naléhavě nutné je zavést;

    R.

    vzhledem k tomu, že díky fyzické mobilitě je možné se ponořit do jiných kultur a dosáhnout optimální interakce s nimi; vzhledem k tomu, že cenným doplňkem fyzické mobility je virtuální výměna a učení, které však neposkytují stejnou zkušenost;

    S.

    vzhledem k tomu, že také digitální technologie zanechávají ekologickou stopu;

    T.

    vzhledem k tomu, že v současné době existuje jen málo pobídek – zejména finančních –, které by mohly účastníky těchto tří programů podnítit k využívání ekologičtějších dopravních prostředků a k ekologičtějšímu chování; vzhledem k tomu, že ekologičtější dopravní prostředky jsou obvykle méně dosažitelné a cenově dostupné;

    Společné cíle všech tří programů

    1.

    konstatuje, že pojmy klima a životní prostředí a dokonce i mobilita zahrnuje pouze část cílů, k nimž Zelená dohoda pro Evropu směřuje; domnívá se, že cílem je pokročit za rámec čistě environmentálních otázek a rozvíjet spravedlivější společnost pro všechny na základě rozumného a doplňkového využívání zdrojů, odpovědné spotřeby, společného života při respektování vzájemných rozdílů a s přihlédnutím k regionální a národní doplňkovosti; zdůrazňuje, že pro dosažení této společenské změny je také zásadní působení pedagogů, umělců a tvůrců a že programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity hrají významnou úlohu při plnění širších cílů Zelené dohody pro Evropu;

    2.

    vítá v této souvislosti odhodlání mladých lidí přispívat k provádění úsilí EU o udržitelnost a zvolit si „udržitelnou zelenou Evropu“ jako jeden z evropských cílů pro mládež;

    3.

    zdůrazňuje význam všech tří programů při prosazování spolupráce a inovací v evropské politice v oblasti vzdělávání, kultury a mládeže a pro kladný sociální a ekonomický dopad mobility; zdůrazňuje, že tyto programy mohou pomoci rozvíjet kreativní a inovační řešení, která v případě krize, jako je pandemie COVID-19, umožní zajistit, aby mohly účinně pokračovat vzdělávací a kulturní činnosti; vyzývá Komisi a vnitrostátní agentury a kanceláře, aby projevily maximální flexibilitu a poskytovaly podporu účastníkům a tvůrcům projektů s cílem jim umožnit, aby mohli po skončení pandemie pokračovat ve své činnosti udržitelným způsobem;

    4.

    zdůrazňuje, že je třeba provést základní posouzení toho, jak programy přispívají k cílům v oblasti životního prostředí a klimatu a jaký na ně mají dopad, aby bylo možné vytvořit návrh jejich budoucího provádění; vyjadřuje politování nad tím, že pro nové programy Komise nenavrhla žádné environmentální ukazatele ani ukazatele v oblasti klimatu a udržitelnosti; vyzývá proto Komisi, aby spolunormotvůrcům navrhla konkrétní ukazatele, které je třeba začlenit do nařízení pokrývajících novou generaci programů; domnívá se, že je nezbytné tyto ukazatele pečlivě stanovit na základě důkladného výzkumu a společné metodiky a poskytnout ucelenou analýzu toho, jak oba programy přispívají k cílům v oblasti životního prostředí a klimatu (například prostřednictvím svých cílů a výzev k předkládání projektů) a jaký je jejich environmentální dopad (například prostřednictvím podporovaných forem cestování); zdůrazňuje, že tyto ukazatele musí zohlednit vlastnosti příslušných příjemců programů s cílem zabránit vytváření nadměrné zátěže; požaduje, aby byla Evropskému parlamentu každoročně předložena a zveřejněna zpráva spolu se shromážděnými údaji;

    5.

    vyzývá Komisi, aby u jednotlivých účastníků systematicky registrovala a vypočítávala uhlíkovou stopu související s dopravou; domnívá se, že by se za tímto účelem měl využívat nástroj mobility (Mobility Tool) a že by se využívání tohoto nástroje mělo rozšířit na všechny části programu Erasmus+ a na Evropský sbor solidarity; vyzývá Komisi, aby analyzovala možnost zavést podobný nástroj pro výpočet u cestování v souvislosti s programem Kreativní Evropa; naléhavě vyzývá Komisi, aby kromě svých zpráv o programu zajistila snadný přístup veřejnosti ke všem příslušným shromážděným údajům a aby zároveň poukazovala na osvědčené postupy; připomíná, že veškeré digitální nástroje a aplikace musí být vždy v souladu s právními předpisy o ochraně údajů;

    6.

    zdůrazňuje, že při navrhování toho, jak by budoucí programy mohly nejlépe řešit otázky životního prostředí a jak by mohly vést příjemce k tomu, aby si více uvědomovali nutnost ochrany životního prostředí, hrají pozitivní a aktivní úlohu prováděcí orgány; domnívá se, že by se měly zkoumat, koordinovat a hodnotit osvědčené postupy, které již uplatňují vnitrostátní agentury a kanceláře a předkladatelé projektů; žádá Komisi, aby ve spolupráci se zúčastněnými stranami vypracovala a zveřejnila seznam doporučení vycházející z analýzy osvědčených postupů; doporučuje vypracovat značku, která umožní osvědčit a zviditelnit odpovědné environmentální postupy a odměňovat v každém z programů slibné projekty, které jsou inovativní z hlediska životního prostředí;

    7.

    bere na vědomí nedostatek informací o financování dostupném v rámci všech tří programů pro projekty zaměřené na životní prostředí, klima a udržitelnost; vyzývá Komisi a vnitrostátní agentury a kanceláře, aby v tomto ohledu zlepšily komunikaci a více zviditelnily otázky životního prostředí v rámci projektu a mezi přijímajícími organizacemi i účastníky;

    8.

    žádá hlavní zúčastněné strany v rámci programů, aby účastníky informovaly o příkladech osvědčených postupů v oblasti životního prostředí a spotřeby, které mohou využít ve svém každodenním životě, pokud se účastní programu, aby tyto příklady aktivně prosazovaly a aby účastníky informovaly o dopadu jejich činností na životní prostředí; domnívá se, že účinná může být řada digitálních nástrojů, včetně on-line kursů před zahájením projektů mobility, a případně i digitální aplikace;

    9.

    zdůrazňuje klíčovou úlohu organizací přijímajících účastníky, včetně „zelených kanceláří“ a existujících sítí v cílových městech, a význam existujících sítí, jako je síť studentů, kteří absolvovali program Erasmus+, při prosazování udržitelného způsobu života díky sdílení praktických doporučení a užitečných rad na místní úrovni ve městě, regionu nebo zemi, v nichž sídlí;

    10.

    vyzývá Komisi, aby vybízela vnitrostátní agentury, národní kanceláře a předkladatele projektů k registraci v systému EU pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS), aby mohli vyhodnocovat a zlepšovat svou environmentální výkonnost, podávat o ní informace a posilovat udržitelnost svých vlastních činností; vyzývá Komisi, aby povzbuzovala a koordinovala úsilí vnitrostátních agentur a kanceláří, jehož cílem je snížit jejich ekologickou stopu, například prostřednictvím využívání udržitelných propagačních materiálů, obezřetného řízení cest, většího využívání videokonferencí a snižování množství odpadu; je přesvědčen, že udržitelné postupy ve vnitrostátních agenturách a kancelářích budou účastníky vybízet k osvojení udržitelnějších spotřebních návyků;

    11.

    vyzývá Komisi a vnitrostátní agentury a kanceláře, aby zavedly kritéria umožňující zohledňovat při hodnocení projektů jejich environmentální aspekty, a tím podpořit ekologičtější postupy, a aby zároveň důsledně prosazovaly zásadu tvůrčí svobody a hodnotily každý projekt v souladu s cíli programu;

    12.

    zdůrazňuje potenciál a hodnotu virtuálního učení a výměn, pokud jde o to umožnit pokračování programů mobility v mimořádné situaci způsobené koronavirovou krizí; vyzývá Komisi, aby v případě potřeby podporovala využívání virtuálních formátů jako doplňku k fyzické mobilitě, a to jak s cílem omezit zbytečné cestování, tak s cílem zajistit, aby programy mohli využívat i účastníci, kteří nejsou schopni cestovat;

    13.

    naléhavě vyzývá Komisi, aby vybízela účastníky k tomu, aby si vybírali co nejméně znečišťující druhy dopravy, například cestu vlakem, a aby jim to umožňovala, ale aby zároveň nebyli stigmatizováni, diskriminováni nebo vyloučeni účastníci, kteří nemají jinou možnost než leteckou přepravu; požaduje, aby byla v této souvislosti věnována zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům a venkovským a odlehlým oblastem;

    14.

    vyzývá Komisi, aby přezkoumala stávající finanční pravidla tak, aby byly při přidělování grantů plně propláceny dodatečné náklady a doba trvání cesty spojená s využíváním způsobů dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, a aby se započítávala delší doba na cestu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly účinné systémy finanční pomoci s cílem zajistit, aby k programům mohli mít přístup lidé, kteří je potřebují;

    15.

    vyzývá Komisi, aby – zejména v souvislosti s plánovaným Evropským rokem železnic 2021 – navázala partnerství s evropskými provozovateli železnic s cílem zajistit, aby účastníci mohli využívat zvýhodněné sazby; zdůrazňuje, že by se podobné iniciativy mohly rozvíjet také ve spolupráci s provozovateli autobusů, zvláště v případě odlehlých a venkovských oblastí a oblastí bez železniční dopravy;

    16.

    uznává, že účastníci programů cestují po své hostitelské zemi i mimo ni s cílem poznávat místní kulturu; vyzývá vnitrostátní agentury a kanceláře a pracovníky podílející se na projektech, aby při cestách na velké vzdálenosti i při místním cestování podporovali „pomalé cestování“, ekoturistiku a využívání environmentálně udržitelných možností cestování;

    17.

    konstatuje, že inteligentní využívání digitálních technologií, umělé inteligence a robotiky má potenciál posilovat sociální začleňování a snižovat uhlíkovou stopu související s těmito programy; zdůrazňuje, že je nezbytné překlenout digitální propast díky zajištění přístupu k digitální infrastruktuře a vybavení a díky osvojení digitálních dovedností, které jsou předpokladem inteligentní digitální transformace; zdůrazňuje v této souvislosti význam ambicióznějšího akčního plánu digitálního vzdělávání podporovaného zejména programem Erasmus+;

    18.

    poukazuje zároveň na to, že rozšíření digitalizace může mít dopad na životní prostředí; připomíná, že pro všechny tři programy, zejména pro program Kreativní Evropa, je charakteristické využívání digitálních nástrojů, a vyzývá Komisi, aby zohlednila dopad těchto digitálních technologií na životní prostředí; vybízí Komisi, aby prostudovala způsoby snížení environmentální stopy digitálních nástrojů, včetně webových stránek a softwaru používaného v rámci programů; vyzývá hlavní zúčastněné strany programů, aby prosazovaly využívání digitálních nástrojů šetrnějších k životnímu prostředí; zdůrazňuje, že v celé budoucí digitální agendě a v Zelené dohodě pro Evropu je žádoucí vzájemně propojená tvorba politiky s cílem skloubit digitální transformaci s politikou v oblasti životního prostředí;

    19.

    zdůrazňuje, že účinná opatření pro ekologičtější programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity budou vyžadovat finance, a zdůrazňuje, že nová opatření nesmějí dále oslabovat rozpočty programů, které jsou již nyní velmi omezené; poukazuje v této souvislosti na hodnotu prosazování účinné součinnosti a doplňkovosti s ostatními příslušnými programy financování, jako jsou strukturální fondy, Fond pro spravedlivou transformaci, LIFE, InvestEU a Horizont Evropa, zejména v rámci pilíře II prostřednictvím klastru „Kultura, kreativita a inkluzivní společnost“, se současným Společenstvím pro vědomosti a inovace pro změnu klimatu i s Evropským inovačním a technologickým institutem – zejména, pokud jde o návrh, aby v něm sídlilo znalostní a inovační společenství věnované kulturnímu a tvůrčímu odvětví;

    20.

    připomíná, že mnozí z příjemců těchto tří programů jsou často malé subjekty, které bojují se složitými administrativními požadavky; vyzývá proto Komisi, aby vnitrostátním agenturám a kancelářím poskytla pokyny a aby podporovala dialog se zúčastněnými stranami s cílem zajistit, aby součinnost smysluplně fungovala v praxi;

    Program Erasmus+

    21.

    vyzývá Komisi, aby respekt k životnímu prostředí, postupy šetrné k životnímu prostředí a ochranu životního prostředí začlenila do zásad stanovených v Chartě Erasmus+ pro vysokoškolské vzdělávání; naléhavě žádá Komisi, aby tento přístup uplatňovala na všechna odvětví, na něž se program vztahuje, a aby přijala opatření s cílem zajistit dodržování těchto zásad; vybízí ke spolupráci mezi vnitrostátními agenturami, partnerskými univerzitami a studentskými sdruženími s cílem zahrnout informace a poradenství týkající se udržitelnosti a postupů šetrných k životnímu prostředí do uvítacích a dalších integračních akcí;

    22.

    zdůrazňuje potenciál evropských vysokých škol a středisek excelence pro učňovské a odborné vzdělávání, které by mohly zavést špičkové osnovy pro vzdělávání a odbornou přípravu zaměřené na výzvy v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti pro širokou škálu zúčastněných stran a účastníků vzdělávání a podporovat výzkumné projekty v této oblasti; zdůrazňuje, že nové iniciativy budou moci být úspěšné pouze s dostatečným financováním programu Erasmus+ ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027;

    23.

    bere na vědomí, že významným krokem k tomu, aby se účast v programu Erasmus+ stala ekologičtější, může být budoucí zavedení evropské studentské karty vzhledem k tomu, že bude představovat přechod od postupu založeného na papírových dokladech k zefektivněnému digitálnímu procesu, který musí být kvalitní a zároveň inkluzivní a přístupný, což také zjednoduší řízení cyklu mobility; konstatuje, že evropská studentská karta může být vyvinuta tak, aby poskytovala přístup ke službám, které podporují životní rozhodnutí šetrnější k životnímu prostředí; vyzývá Komisi, aby vyvinula veškeré úsilí s cílem zavedení evropské studentské karty urychlit;

    24.

    poukazuje na to, že internetové platformy pro podporu, pokročilé učení a příležitosti k odborné přípravě (SALTO), které jsou součástí programu, představují vynikající zdroj informací a poradenství pro předkladatele projektů; vyzývá Komisi, aby zavedla platformu SALTO zaměřenou na ekologizaci;

    25.

    zdůrazňuje význam sítě e-Twinning pro učitele, která umožňuje vytváření a sdílení modulů odborné přípravy, zejména pokud jde o udržitelnost a změnu klimatu – téma roku 2020; vyzývá Komisi, aby co nejvíce šířila výroční zprávu o této prioritě i praktickou sadu určenou pro učitele; připomíná v této souvislosti význam rozvoje platforem e-learningu na evropské úrovni, které v případě krize, jako je pandemie COVID-19, umožňují zajistit kontinuitu vzdělávání;

    26.

    naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na podporu rozvoje školských programů o změně klimatu a udržitelnosti, a to v oblasti základního i středoškolského vzdělání; domnívá se, že takové úsilí mohou pomoci podpořit klíčové akce 2 a 3 programu Erasmus+ prostřednictvím cílených výzev k předkládání návrhů zaměřených na environmentální vzdělávání a výměnu osvědčených postupů mezi školami a učiteli;

    27.

    vyzývá Komisi, aby do iniciativ, které vyvíjí v rámci koordinace Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání a Evropského prostoru vzdělávání, začlenila seznam ekologických kritérií určených regionálním a vnitrostátním orgánům v oblasti vzdělávání, jež se budou týkat infrastruktur přístupných pro školy, začleňování institucí do sítí veřejné dopravy a zajišťování respektu k životnímu prostředí a zdrojům energie;

    28.

    zdůrazňuje, že program Erasmus+ je prostřednictvím své podpory formálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy a díky podpoře aktivit s účastí mládeže zásadní pro zvyšování povědomí Evropanů, zejména mladých generací, s cílem je motivovat k aktivnímu a informovanému přístupu k udržitelnosti a příslušné politice a k tomu, aby se stali angažovanými a uvědomělými budoucími občany; zdůrazňuje v této souvislosti významnou úlohu organizací mládeže a občanské společnosti při sdílení osvědčených postupů a provádění projektů zvyšujících povědomí mladých generací o udržitelnosti; domnívá se, že by program Erasmus+ měl také přispívat k podpoře znalostí o změně klimatu a o životním prostředí mezi pracovníky s mládeží;

    29.

    naléhavě žádá, aby ve složce programu věnované sportu byly podporovány společné projekty se sportovními sdruženími věnované životnímu prostředí a ochraně přírody, zdravému a udržitelnému životnímu stylu, inovacím s cílem prosazovat ve sportu postupy šetrnější k životnímu prostředí a organizaci udržitelných sportovních akcí na místní úrovni; poukazuje na to, že je nezbytné zajistit, aby byly sportovní akce šetrnější k životnímu prostředí, a domnívá se, že program Erasmus+ může v tomto ohledu pomoci rozvíjet a prosazovat osvědčené postupy; domnívá se, že pořádání udržitelných sportovních akcí na místní úrovni by mohli podporovat dobrovolníci z Evropského sboru solidarity;

    30.

    domnívá se, že dlouhodobé místně prováděné programy a podpora mobility zaměstnanců místních sportovních organizací by umožnily zvýšit jejich povědomí o způsobech pořádání sportovních akcí šetrnějších k životnímu prostředí; vyzývá k tomu, aby se během konání Evropského týdne sportu kladl větší důraz na otázky životního prostředí, klimatu a udržitelnosti;

    31.

    zdůrazňuje význam udržitelného zapojení účastníků do místní komunity s cílem dosáhnout aktivního občanství a kulturní výměny jakožto klíčového prvku programu Erasmus+; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala, jaká programová opatření je možné rozvíjet ve vysídlených venkovských oblastech, kde může pomoci aktivní zapojení obce, například při prosazování ochrany přírody a péče o kulturní dědictví;

    32.

    poukazuje na možnost navázat vztah s programem Evropského parlamentu „Vyslanci do škol“ s cílem obohatit oba programy a tak zapojit účastníky do místní komunity a rozvíjet mezi místními studenty znalosti o tom, co znamená evropské občanství;

    Evropský sbor solidarity

    33.

    připomíná, že v rámci Evropského sboru solidarity je ochrana životního prostředí považována za významnou solidární činnost, která je v souladu se stávajícím právním základem, s návrhem Komise týkajícím se nového programu po roce 2020 a s postojem Parlamentu v prvním čtení;

    34.

    domnívá se, že značka kvality, kterou musí každá organizace vysílající nebo přijímající dobrovolníka získat ještě předtím, než se na činnosti Evropského sboru solidarity podílí, by měla v průběhu času zahrnovat také uplatňování osvědčených environmentálních postupů; připomíná, že organizace, které se na činnosti Evropského sboru solidarity podílejí, jsou často malá sdružení; naléhavě proto zdůrazňuje, že potřebují cílenou podporu, která jim umožní přijímat udržitelnější postupy;

    35.

    poukazuje na to, že Komise může vydávat výzvy k předkládání tematických projektů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby více prosazovala environmentální, klimatický a udržitelný rozměr Evropského sboru solidarity tím, že tyto projekty více zviditelní v rámci platformy systému pro správu a podporu umísťování (PASS);

    36.

    vyzývá vnitrostátní agentury zapojené do Evropského sboru solidarity, aby podporovaly organizace odpovědné za vysílání a přijímání účastníků a aby jim aktivně poskytovaly poradenství; zdůrazňuje, že mají také možnost identifikovat rozsah environmentálních projektů v praxi, pomáhat je vytvářet a zajistit, aby byli dobrovolníci při své práci i v každodenním životě informováni o správných ekologických postupech; vybízí k vytvoření digitálních nástrojů s cílem usnadnit šíření a výměnu osvědčených postupů a zkušeností mezi účastníky;

    37.

    vyzývá Komisi a národní agentury, aby podporovaly projekty v méně vyhledávaných místech s cílem stimulovat rozvoj místního hospodářství a udržitelnost a zároveň podpořit poznávání nových destinací;

    Kreativní Evropa

    38.

    zdůrazňuje obrovský potenciál kulturních a tvůrčích odvětví při podpoře udržitelného chování občanů; konstatuje, že muzea, kulturní a komunitní střediska, scénické umění, literatura, výtvarné umění a iniciativy spojující různé druhy umění by mohly, pokud budou mít k dispozici dostatečné rozpočtové prostředky, podporovat udržitelnost a přispívat ke zvrácení trendu vývoje klimatu; zdůrazňuje význam udržitelnosti a osvědčených environmentálních postupů pro zachování hmotného i nehmotného kulturního dědictví;

    39.

    vyzývá Komisi a vnitrostátní kanceláře, aby vedly konzultace se zúčastněnými stranami z kulturního a tvůrčího odvětví a aby shromažďovaly informace o existujících chartách v různých oblastech umělecké činnosti, s cílem vypracovat chartu se souborem environmentálních zásad, které musí dodržovat každý účastník programu; domnívá se, že by se proces určování správných zásad měl řídit podle odvětví, umožňovat vzájemné učení a poskytovat širší pohled na otázky, které je třeba řešit, což by mělo zahrnout recyklaci, oběhové hospodářství a změnu chování jak u tvůrců, tak u příjemců kultury;

    40.

    vyzývá Komisi, aby provedla komplexní výzkum a vedla konzultace se zúčastněnými stranami s cílem vypracovat odvětvovou strategii a příručku osvědčených environmentálních postupů v oblasti audiovizuální a kulturní produkce a šíření a organizování akcí, se zvláštním zaměřením na dopravu, energetiku, účinné využívání zdrojů a nakládání s odpady a s cílem učinit z těchto postupů normu pro projekty financované z programu; připomíná, že se tyto standardní postupy nesmí provádět na úkor kvalitních kulturních a audiovizuálních projektů a akcí;

    41.

    zdůrazňuje význam zadávání zelených veřejných zakázek pro zajištění poskytování udržitelného a ekologického zboží a služeb při kulturních akcích; vyzývá Komisi, aby stanovila společná kritéria zadávání zelených veřejných zakázek pro kulturní odvětví a aby vyvinula nástroj pro hodnocení dopadu kulturních akcí na životní prostředí; zdůrazňuje mimoto environmentální dopad produkce audiovizuálního obsahu a vyzývá Komisi, aby složku MEDIA programu Kreativní Evropa využívala k prosazování osvědčených postupů v audiovizuálním odvětví, s ohledem na udržitelnost, energetickou účinnost a ochranu životního prostředí;

    42.

    vyzývá Komisi, aby udržitelnost a respekt k životnímu prostředí zahrnula mezi kritéria pro výběr a hodnocení projektu „Evropské hlavní město kultury“; trvá na tom, že projekt „Evropské hlavní město kultury“ musí být také v souladu s chartou stanovující výše uvedené ekologické zásady;

    43.

    vyzývá Komisi, aby jako meziodvětvové opatření povolila zřízení evropské sítě poradců v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti, která by poskytovala poradenství předkladatelům projektů a kancelářím programu Kreativní Evropa; domnívá se, že by měly být sdíleny a zveřejňovány osvědčené postupy;

    o

    o o

    44.

    pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, členským státům a vnitrostátním agenturám a kancelářím odpovědným za provádění těchto tří programů.

    (1)  Přijaté texty P9_TA(2020)0005.

    (2)  Přijaté texty, P9_TA(2019)0078.

    (3)  Přijaté texty, P9_TA(2020)0054.

    (4)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0324.

    (5)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 5.

    (6)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 31.

    (7)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0150.

    (8)  Úř. věst. L 250, 4.10.2018, s. 1.

    (9)  Přijaté texty, P8_TA(2019)0323.

    (10)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.

    (11)  Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 19.

    (12)  Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1.


    Top