EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.12.2020

COM(2020) 806 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

podle článku 278a celního kodexu Unie o pokroku ve vývoji elektronických systémů podle kodexu

{SWD(2020) 339 final}

Obsah

1.    Úvod    

2.    Souvislosti    

3.    Metodika projektů zavádění elektronických systémů celního kodexu Unie    

4.    Celkový přehled o pokroku při zavádění elektronických systémů celního kodexu Unie    

5    Shrnutí týkající se řízení a závěry    

1.Úvod

První výroční zpráva Komise o pokroku 1 v zavádění elektronických systémů podle celního kodexu Unie a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise 2 byly zveřejněny dne 13. prosince 2019. Letošní výroční zpráva se zabývá pokrokem dosaženým ve vývoji elektronických systémů a popisuje vývoj směřující k dosažení plně digitálního celního prostředí od doby, kdy celní kodex Unie vstoupil v platnost. Vychází proto z pracovního programu k celnímu kodexu Unie 3 , jenž je považován za základ pro podávání zpráv o pokroku.

Projekty uvedené v pracovním programu k celnímu kodexu Unie lze rozdělit do tří kategorií:

I)jedenáct ústředních transevropských systémů, které má vyvinout nebo aktualizovat Komise (často je zapotřebí vývoj či aktualizace vnitrostátních systémů ze strany členských států);

II)tři decentralizované transevropské systémy, které musí vyvinout či aktualizovat Komise, jejichž významnou součástí je však vnitrostátní složka, již musí zavést členské státy; a

III)tři vnitrostátní systémy, které mají vyvinout nebo aktualizovat výlučně členské státy.

Tato zpráva analyzuje hmatatelný pokrok, kterého bylo dosaženo u všech tří typů systémů, a nastiňuje úkoly, které si jednotlivé projekty daly za cíl, jejich strukturu a přístup k plánování. Na základě výše uvedeného pak upozorňuje na potenciální zpoždění, jež byla eventuálně zjištěna, a rovněž poukazuje na plánovaná zmírňující opatření. Celkové posouzení pokroku při provádění pracovního programu k celnímu kodexu Unie shrnuje závěr této zprávy a dokládá, že vývoj zbývajících projektů je většinou na dobré cestě k jejich dokončení v souladu s harmonogramem projektů. Podrobnosti o harmonogramu a stavu jednotlivých projektů jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise 4 , který bude zveřejněn spolu s touto zprávou.

2.Souvislosti

Celní kodex Unie vstoupil v platnost dne 1. května 2016 a v návaznosti na svou změnu z roku 2019 5 stanovuje roky 2020, 2022 a 2025 jako lhůty pro postupné dokončování prací na transformaci a zavádění IT systémů. Článek 278 celního kodexu Unie stanoví, že stávající systémy využívající elektronickou či listinnou formu dokumentace lze pro dokončení celních formalit využívat až do uvedení do provozu příslušných nebo aktualizovaných systémů, jejichž zavedení celní kodex Unie předpokládá (tzv. přechodná opatření). Používání přechodných opatření bude ukončeno po zavedení příslušných elektronických systémů.

Na podporu tohoto složitého procesu elektronického přechodu k plně digitálnímu celnímu prostředí stanoví pracovní program k celnímu kodexu Unie v období 2020 až 2025 pro každý elektronický systém (a jeho případné fáze) lhůty.

Článek 278a vyžaduje, aby Komise předložila výroční zprávu o pokroku v zavádění zbývajících elektronických systémů. Komise proto shromáždila informace o pokroku a vycházela přitom z 1) vnitrostátních plánů, které jsou členské státy povinny předkládat dvakrát ročně (v lednu a v červnu), a 2) z dotazníkového šetření, které rozeslala svým útvarům a členským státům za účelem zjištění pokroku.

Informace o plánování a pokroku shromážděné od členských států a Komise a zahrnuté v této zprávě odrážejí skutečnou situaci na konci června a poskytují odhad pokroku, který by měl být dosažen do konce roku 2020. Jak bylo uvedeno ve zprávě za rok 2019, zpráva za rok 2020 obsahuje rovněž analýzu založenou na podrobnějších informacích hlášených členskými státy v rámci vnitrostátních koordinačních programů zavedených od roku 2020 pro klíčové decentralizované transevropské systémy v oblasti tranzitu a vývozu.

Shromážděné údaje byly za účelem zjištění významných posunů dále porovnány s údaji z roku 2019. Do dotazníkového šetření měli projektoví manažeři uvést informace o veškerých známých zpožděních oproti harmonogramu zavádění elektronických systémů, důvody těchto zpoždění a přijatá opatření. Data získaná z tohoto šetření jsou jak kvantitativní ve formě splněných či nesplněných lhůt a milníků, tak kvalitativní v podobě podrobného popisu nevyřešených problémů, očekávaných rizik a odhadované složitosti projektů.

3.Metodika projektů zavádění elektronických systémů celního kodexu Unie

Vývoj elektronických systémů sestává z několika kroků.

-Nejprve se připraví obchodní model, jenž obsahuje odůvodnění projektu a vymezení rozpočtových požadavků. Součástí obchodního modelu jsou obvykle obchodní souvislosti, popis problému, popis a rozsah projektu, alternativní řešení, náklady a časový rámec.

-Poté se vypracuje koncepční dokument, v němž jsou uvedeny podrobnější informace o vymezení projektu, pokud jde o jeho strukturu, náklady, časovou náročnost a rizika, jakož i informace o milnících, výsledcích a organizaci projektu.

-Následuje modelování obchodního procesu, v rámci kterého se obchodní procesy z právních předpisů vizuálně znázorní jako pracovní postupy nebo modely, jež napomáhají při vývoji konkrétních funkcí daného systému. Vizuální znázornění modelů postupů totiž zúčastněným stranám umožní jejich pochopení a analýzu.

-V této souvislosti se vypracují technické specifikace, které obsahuji podrobné informace o konceptu systému, jeho plánované struktuře, sdělení směrem k hospodářským subjektům a celním úřadům, propojení s ostatními systémy, plánovaných testech atd.

V rámci nedávného vývoje projektů celního kodexu Unie byla metodika projektů optimalizována a modelování obchodního procesu, modelování dat a technické specifikace byly vypracovávány souběžně a od začátku v úzké spolupráci s odborníky z právní, obchodní a IT oblasti, a to jak na straně Komise, tak na straně vnitrostátních správ a po konzultaci se zástupci odvětví obchodu. U několika projektů byly navíc postupně zavedeny iterativní modely vývoje a zavádění.

Komise a zástupci členských států se pravidelně scházejí, aby vymezili tuto projektovou dokumentaci pro jednotlivé transevropské systémy a dosáhly ohledně ní shody. Komise navíc systematicky využívá konzultací s obchodní komunitou prostřednictvím kontaktní skupiny pro obchod. Dokud jsou nové systémy ve fázi vývoje, zůstává hlavní výzvou zajistit hladké fungování stávajících systémů. Až budou připraveny, bude velmi důležité zajistit bezproblémový přechod stávajících systémů na aktualizované verze. To je klíčové k zajištění toho, aby nedošlo k ovlivnění obchodní činnosti a celních operací.

4.Celkový přehled o pokroku při zavádění elektronických systémů celního kodexu Unie

Pracovní program k celnímu kodexu Unie zahrnuje sedmnáct projektů zaměřených na zavedení požadovaných elektronických systémů, včetně čtrnácti transevropských systémů, za které odpovídá Komise společně s členskými státy, a tří spadajících do výlučné odpovědnosti členských států.

4.1 Ke konci roku 2020 může Komise vykázat úspěšnou aktualizaci nebo zavedení osmi systémů ze sedmnácti.

V letošní zprávě je třeba zdůraznit zejména úspěšné zavedení systému informačních listů pro zvláštní režimy podle kodexu (INF SP) ze dne 1. června 2020. Tento nový systém zajišťuje harmonizaci přístupu k účinnému řízení režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku a zlepšuje monitorování a kontrolu vykonávanou celními úřady.

Dokončeno bylo osm následujících transevropských systémů (nové systémy a aktualizace):

·Systém registrovaných vývozců podle kodexu – REX (nový): uveden do provozu v roce 2017.

·Rozhodování celních orgánů podle kodexu – CDS (nový): uveden do provozu v roce 2017.

·Přímý přístup hospodářských subjektů k evropským informačním systémům podle kodexu – UUM&DS (jednotná správa uživatelů a digitální podpis) (nový): uveden do provozu v roce 2017.

·Aktualizace systému registrace a identifikace hospodářských subjektů podle kodexu – EORI2 (aktualizace): uveden do provozu v roce 2018.

·Surveillance 3 podle kodexu – SURV3 (aktualizace): uveden do provozu v roce 2018.

·Závazné informace o sazebním zařazení zboží podle kodexu – ZISZ (aktualizace): mají za cíl uvést zavedenou databázi, která obsahuje veškeré závazné informace o sazebním zařazení zboží, jež vydaly celní orgány členských států, do souladu s pravidly celního kodexu Unie. Lepší kontrolní mechanismy zajistí, aby veškerá ze zákona splatná cla a související DPH byly řádně vybírány a aby byly podvody účinněji odhalovány. Kroky 1 a 2 první fáze byly dokončeny v říjnu 2017. Vývoj druhé fáze nabral zpoždění dvou čtvrtletí. Celkový harmonogram přesto probíhal podle plánu a elektronický systém ZISZ byl uveden do souladu s celním kodexem Unie a v říjnu 2019 uveden do provozu. Součástí bylo vybudování přístupu k systému prostřednictvím obchodního portálu EU.

·Systém oprávněných hospodářských subjektů podle kodexu – AEO (aktualizace): má za cíl zlepšit obchodní postupy týkající se žádostí oprávněných hospodářských subjektů a jejich povolení při zohlednění legislativních změn v celním kodexu Unie. Fáze 1 byla dokončena dne 5. března 2018 a první část fáze 2 byla dokončena dne 1. října 2019, včetně nových požadavků celního kodexu Unie týkajících se elektronického podávání prostřednictvím celního portálu EU a změn týkajících se rozhodovacího procesu. Druhá část fáze 2 (následné postupy) byla uvedena do provozu v prosinci 2019.

·Informační listy pro zvláštní režimy podle kodexu – INF (nový): vývoj nového systému na podporu a zefektivnění postupů správy údajů a elektronického zpracování údajů, jenž je požadován v souvislosti s celní formalitou známou jako zvláštní režimy. S ohledem na poznatky získané z pilotního projektu byly provedeny některé další úpravy a celý systém INF byl uveden do provozu včas dne 1. června 2020.

4.2 U devíti dosud probíhajících projektů si tato zpráva klade za cíl vyzdvihnout úspěchy dosažené v roce 2020 a prokázat trvalou spolupráci mezi Komisí a členskými státy.

4.2.1Šest transevropských projektů

V roce 2020 bylo vypracováno a odsouhlaseno velké množství IT projektové dokumentace, která bude základem vývojářských prací systémů – viz níže uvedený pokrok dosažený u jednotlivých projektů.

Níže je uvedeno šest transevropských projektů vyznačujících se specifickou strukturou, které v některých případech vyžadují kombinaci ústředních a vnitrostátních složek či sestávají z jedné či několika projektových fází, jejichž lhůtou je podle čl. 278 odst. 3 celního kodexu Unie 31. prosinec 2025:

·Řízení záruk podle kodexu – GUM (nový): má za cíl zajistit přidělování a řízení různých druhů celních záruk v celé EU a v reálném čase. Očekává se, že rychlejší zpracování, sledovatelnost a elektronické sledování záruk mezi celními úřady povedou k rychlejší identifikaci případů, ve kterých jsou záruky považovány za neplatné nebo nedostatečné k pokrytí vzniklého nebo potenciálního dluhu.

Pokrok: Technické specifikace mají být podle právních milníků obsažených v pracovním programu k celnímu kodexu Unie dokončeny do 30. září 2022 pro složku 1, jež souvisí s transevropským systémem řízení záruk, a do 30. listopadu 2024 pro složku 2, jež souvisí s vnitrostátním systémem řízení záruk. Obchodní model transevropského systému řízení záruk byl předmětem několika kol diskusí zaměřených na rozsah a možnosti provádění. Nakonec se v roce 2020 Komise dohodla s členskými státy na opětovném využití stávajícího systému, ve kterém budou zohledněny zvláštní požadavky na řízení záruk. V případě vnitrostátního systému řízení záruk hlásily čtyři členské státy zavedení vnitrostátního systému a tři další členské státy pracují na přípravě technických specifikací. Změna rozsahu transevropského systému řízení záruk však může vyžadovat provedení dalších úprav.

·Aktualizace systému kontroly při dovozu podle kodexu – ICS2 (aktualizace): má za cíl posílit bezpečnost a zabezpečení dodavatelského řetězce prostřednictvím zlepšení kvality údajů, vyplňování údajů, dostupnosti údajů a sdílení údajů, pokud jde o oznámení před vstupem zboží (vstupní souhrnné celní prohlášení) a související informace o rizicích a řízení. Projekt především usnadní spolupráci mezi členskými státy v oblasti analýzy rizik. Projekt bude realizován ve třech verzích, které umožní proveditelný přechod jednotlivých druhů dopravy.

Pokrok: Dne 30. června 2018 byly dokončeny technické specifikace pro systém kontroly při dovozu 2 – verze 1 a 2. Systém kontroly při dovozu 2 – verze 1 se plánuje na 15. března 2021 a bude obsahovat povinnost příslušných hospodářských subjektů (provozovatelů poštovních služeb a expresních dopravců v letecké dopravě) poskytnout minimální údaje, tj. soubor údajů vstupního souhrnného celního prohlášení před naložením. Práce pokračují s ohledem na včasné zřízení centrálního datového úložiště systému kontroly při dovozu 2 a sdíleného obchodního rozhraní dobře, několik členských států však poukázalo na rizika zpoždění kvůli náročnému období testování shody.

·Důkaz o statusu Unie podle kodexu – PoUS (nový): bude uchovávat, řídit a vyhledávat veškeré důkazy, které hospodářské subjekty poskytly k prokázání statusu zboží Unie u svého zboží. Projekt lze zavést buď na ústřední či vnitrostátní úrovni, avšak řada členských států výslovně vyjádřila svůj záměr využít ústředního systému, jejž vyvinula Evropská komise. Vzhledem k závislosti mezi prováděním celního manifestu, jenž slouží jako důkaz statusu zboží Unie, a jednotného evropského námořního portálu bude projekt dokončen ve dvou fázích s cílem zabránit nejednotnosti a snížit rizika.

Pokrok: Stejně jako v loňské zprávě ty členské státy, které upřednostňují uvést některou složku systému do provozu na vnitrostátní úrovni, hlásily vzhledem k rané fázi projektu obtíže při předvídání, zda provádění bude probíhat podle harmonogramu uvedeného v pracovním programu. Obchodní procesy a funkční specifikace pro fázi 1 projektu důkazu o statusu Unie byly schváleny členskými státy v prvním čtvrtletí roku 2020 a koncepční dokument byl dokončen ve třetím čtvrtletí roku 2020.

·Centralizované celní řízení pro dovoz podle kodexu – CCI (nový): má za cíl zajistit proclení zboží v rámci centralizovaného celního řízení, a umožnit tak hospodářským subjektům centralizovat své obchodování z hlediska celního řízení. Zpracování celního prohlášení a samotné propuštění zboží bude koordinováno příslušnými celními úřady. Systém se bude zakládat na nových vnitrostátních systémech pro dovoz a umožní automatizované fungování centralizovaného celního řízení na evropské úrovni.

Pokrok: Technické specifikace pro fázi 1 centralizovaného celního řízení pro dovoz byly dokončeny a schváleny v roce 2020 s ohledem na plánované datum zavedení 1. března 2022 prvními členskými státy. Dva členské státy již hlásily dokončení technických specifikací fáze 1, přičemž pět dalších na nich stále pracuje.

Obchodní model pro fázi 2 centralizovaného celního řízení pro dovoz byl dokončen v říjnu 2019. Obchodní procesy a funkční specifikace pro fázi 2 byly dokončeny v roce 2020, přičemž technické specifikace by měly být dokončeny do 30. června 2022 s ohledem na plánované datum zavedení 2. října 2023.

·Nový informatizovaný tranzitní systém podle kodexu – NCTS (aktualizace): Nový informatizovaný tranzitní systém uvádí do souladu stávající systém Unie a společný tranzitní systém s právními ustanoveními nového celního kodexu Unie, výměnu informací s požadavky na údaje dle kodexu, jakož i aktualizaci a vývoj rozhraní s ostatními systémy.

Pokrok: U fáze 5 NCTS dosud nedošlo k žádnému zpoždění: byly dokončeny a schváleny technické specifikace, stejně jako strategie pro transformaci IT. Projekt se v současnosti rozbíhá a v souladu s pracovním programem k celnímu kodexu Unie má být dokončen do 1. prosince 2023, přičemž systém by měl být zaveden prvními členskými státy v březnu a v prosinci 2021. Čtyři členské státy již hlásily dokončení technických specifikací pro fázi 5, přičemž devět dalších na nich stále pracuje.

U fáze 6 NCTS (propojení s jinými systémy) byla v roce 2020 vypracována studie proveditelnosti, která poskytne informace pro obchodní model, jenž má být dokončen počátkem roku 2021.

·Automatizovaný systém vývozu podle kodexu – AES (aktualizace jak stávajícího transevropského systému (projektové složky 1), tak stávajících vnitrostátních systémů pro vývoz (projektové složky 2)): má za cíl provádět požadavky celního kodexu Unie na vývoz a výstup zboží. Projekt související s transevropským systémem AES spočívá ve zjednodušeních celního kodexu Unie nabízených hospodářským subjektům, jejichž cílem je usnadnit evropským společnostem vývoz zboží, např. centralizovaným celním řízením pro vývoz, a v povinnosti, již ukládá celní kodex Unie, lépe sledovat zboží na celním území EU s cílem předcházet podvodům.

Pokrok: Byly dokončeny a schváleny technické specifikace pro transevropský systém AES, stejně jako strategie pro transformaci IT. Projekt se v současnosti rozbíhá a v souladu s pracovním programem k celnímu kodexu Unie má být dokončen do 1. prosince 2023, přičemž systém by měl být zaveden prvními členskými státy v březnu 2021. Technické specifikace pro složku 2 týkající se Aktualizace vnitrostátních systémů pro vývoz by měly být dokončeny do 1. září 2022. Členské státy by měly dokončit vývozní složku svých systémů zvláštních postupů souběžně s automatizovaným systémem vývozu. Čtyři členské státy již hlásily dokončení technických specifikací pro složku 1, přičemž osm dalších na nich stále pracuje.

Souhrnně řečeno, u šesti zbývajících transevropských projektů jsou Komise a členské státy na dobré cestě ke splnění zákonných lhůt dohodnutých v souvislosti s celním kodexem Unie a pracovním programem k celnímu kodexu Unie a milníků projektů stanovených ve víceletém strategickém plánu pro celní elektronické systémy (MASP-C) z roku 2019.

S ohledem na nadcházející zavádění systémů v letech 2021 a 2022 je důležité poukázat na dosažený klíčový pokrok:

Bylo dosaženo významného pokroku při přípravě a testování první verze systému ICS2, přičemž tento projekt je na dobré cestě k jeho zavedení do března 2021.

Dále byly dokončeny technické specifikace pro klíčové decentralizované transevropské systémy v oblasti dovozu, tranzitu a vývozu, a to pro fázi 1 centralizovaného celního řízení pro dovoz (CCI), fázi 5 systémů NCTS a AES a vývojářské práce členských států a Komise jsou na dobré cestě. Mimoto byl schválen obchodní model pro řízení záruk (GUM).

U fáze 5 systémů NCTS a AES předpokládá pracovní program k celnímu kodexu Unie časový rámec pro zavedení počínající březnem 2021. První členské státy se k systémům připojí v březnu a v prosinci 2021, přičemž další členské státy se postupně připojí do konce roku 2023.

Všechny vnitrostátní správy potvrdily svůj plán zahájit operace pro fázi 5 NCTS a AES v průběhu časového rámce pro zavedení od prvního čtvrtletí 2021 do čtvrtého čtvrtletí 2023, a to v plném souladu s pracovním programem k celnímu kodexu Unie. To je znázorněno v grafu 1 a 2. Žlutý sloupec označuje lhůtu, v níž mají členské státy připravit skončení stávajících systémů vývozu a tranzitních systémů a uvést do provozu nové systémy, aby byly připraveny na své zavedení v zákonné lhůtě označené červeným sloupcem.

Graf 1 – Uvedení vnitrostátních správ AES do provozu

Graf 2 – Uvedení vnitrostátních správ fáze 5 NCTS do provozu

Komise předložila členským státům aktualizovaný balíček dokumentace týkající se podmínek spolupráce a dohod o úrovni služeb pro provozování asistenčních služeb a pro řízení dostupnosti a kontinuity systémů. Jedná se o důležité činnosti, které podporují správné fungování a dostupnost transevropských systémů.

V neposlední řadě je důležité zdůraznit, že s ohledem na provádění pracovního programu k celnímu kodexu Unie představují činnosti prováděné Komisí do prosince 2020 přibližně 79 % (v loňské zprávě představovaly 66 %) z celkových vývojářských prací, které mají být provedeny do roku 2025. Toto procento vychází z klíčových ukazatelů výkonnosti pouze pro činnosti, které má provést Komise, přičemž nezohledňuje činnosti, jejichž provedení se vyžaduje od členských států. V níže uvedeném přehledu lze nalézt očekávaný pokrok a plány předložené útvary GŘ TAXUD.

Graf 3 – Přibližný procentní podíl vývojářských prací dokončených Komisí

4.2.2Tři vnitrostátní projekty

Členské státy mají dokončit aktualizaci svých tří vnitrostátních systémů do roku 2022. Ta však nezahrnuje vývozní složku vnitrostátního systému pro zvláštní režimy, jejíž činnosti a plány jsou propojeny s automatizovaným systémem vývozu (AES).

Podle čl. 278 odst. 2 celního kodexu Unie mají být do 31. prosince 2022 spuštěny následující tři systémy členských států:

·Oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění podle kodexu (NA, PN a TS) – (aktualizace): vymezují postupy automatizace na vnitrostátní úrovni, pokud jde o oznámení o příjezdu (dopravní prostředek), předložení zboží a celní prohlášení pro dočasné uskladnění podle celního kodexu Unie. Tento projekt podporuje harmonizaci napříč všemi členskými státy v oblasti výměny údajů mezi hospodářskými subjekty a celními orgány.

Pokrok: Belgie spolu s 12 zainteresovanými členskými státy zřídila iniciativu pro spolupráci s cílem vypracovat specifikace. Tým odborníků spolufinancovaný z programu Clo 2020 bude i nadále spolupracovat na poskytování vhodné funkční a technické dokumentace a testovacích balíčků. Oznámení o příjezdu dokončil jeden členský stát, oznámení o předložení zboží dokončily čtyři členské státy a dočasné uskladnění dokončily tři členské státy. Oproti plánu předloženému v loňském roce se některé členské státy rozhodly tento projekt integrovat do systému kontroly při dovozu 2 (ICS2). Některé členské státy proto oznámily pozdější data zavedení než je lhůta stanovená v pracovním programu k celnímu kodexu Unie.

·Vnitrostátní systémy pro dovoz podle kodexu – NIS (aktualizace): mají za cíl provést veškeré požadavky na zpracování a údaje, které se podle celního kodexu Unie týkají dovozu. Členské státy musí na své úrovni vypracovat technické specifikace, které budou prvním krokem směrem k dokončení dotyčných systémů.

Pokrok: Všechny členské státy již Komisi hlásily, že na specifikacích pracují a měly by je dokončit do 1. července 2021. Devět členských států již dokončilo technické specifikace, přičemž sedm dalších na nich stále pracuje. Oproti loňské zprávě byly hlášeny změny plánovaných průběžných milníků, všechny členské státy jsou však stále na dobré cestě k dosažení milníku zavedení do roku 2022.

·Zvláštní režimy podle kodexu – SP (aktualizace): mají za cíl harmonizaci a usnadnění zvláštních postupů (režim uskladňování v celním skladu, konečné užití, dočasný dovoz a režimy aktivního a pasivního zušlechťovacího styku). Členské státy budou muset ve svých vnitrostátních systémech provést všechny změny požadované pro tyto zvláštní režimy celním kodexem Unie. První složka zvláštních režimů (vývoz) bude provedena v souladu s vnitrostátním projektem automatizovaného systému vývozu podle celního kodexu Unie a bude jeho součástí (lhůta zavedení je rok 2025), zatímco druhá složka (dovoz) bude součástí aktualizace projektu vnitrostátních systémů pro dovoz podle kodexu (lhůta zavedení je rok 2022).

Pokrok: Jeden členský stát dokončil své technické specifikace pro složku 1 zvláštních režimů, zatímco devět členských států dokončilo technické specifikace pro složku 2. Existuje provázanost s automatizovaným systémem pro vývoz a aktualizací vnitrostátních systémů pro dovoz. Členské státy dosud nehlásily žádné zpoždění, přičemž všechny členské státy jsou na dobré cestě ke splnění první lhůty do roku 2022.

Shrnutí: V případě vnitrostátních systémů členské státy vynakládají značné úsilí, někdy prostřednictvím intenzivní spolupráce, k dosažení pokroku při provádění požadavků na oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění, úprav vnitrostátních systémů pro dovoz a souvisejících zvláštních režimů. Jelikož se blíží lhůty zavedení (31. prosince 2022 pro všechny tři systémy), měly by členské státy této oblasti věnovat zvláštní pozornost, zejména deset členských států, které nemohly potvrdit včasné zavedení oznámení o příjezdu, čtyři členské státy, které nemohly potvrdit včasné zavedení oznámení o předložení zboží, a tři členské státy, které nemohly potvrdit včasné zavedení dočasného uskladnění, jak je uvedeno v tabulce 9, 10 a 11 pracovního dokumentu útvarů Komise připojeného k této zprávě.

4.3 Rizika zpoždění

Dne 12. února 2020 předložila Komise Radě první výroční zprávu o pokroku podle celního kodexu Unie za rok 2019. Obdržená zpětná vazba zahrnovala především následující:

·zpráva se zdála příliš optimistická,

·ve zprávě chyběla finanční udržitelnost provádění celního kodexu Unie (zejména životaschopnost systému kontroly při dovozu 2),

·prvořadá je stabilita přílohy B (obecné požadavky na údaje) celního kodexu Unie.

Na základě zpětné vazby obdržené od Rady je Komise přesvědčena o tom, že stávající systém podávaných zpráv poskytuje správný přehled o situaci, jelikož vychází jednak z vlastních činností Komise, které vedou k dosažení pokroku v oblasti transevropských ústředních systémů, a dále z činností členských států, o kterých je Komise informována. Členské státy byly požádány, aby v podávaných zprávách o decentralizovaných prvcích transevropských systémů a o svých vnitrostátních systémech reálně zachytily pokrok dosažený při provádění projektů a vymezily rizika.

Pokud jde o finanční situaci a udržitelnost, schválily závěry Rady o víceletém finančním rámci přidělení rozpočtových prostředků na program „Clo“ ve výši 950 milionů EUR. To představuje významný závazek k plnění programu a k finanční podpoře práce celních orgánů, a zejména k vývoji elektronických systémů v období do roku 2027. Na základě tohoto vývoje již Komise nevidí riziko nedostatečných rozpočtových prostředků EU na vývoj systémových složek, za které odpovídá. Je však třeba uvést, že v době přípravy této zprávy probíhala jednání o rozpočtu s Evropským parlamentem, takže tato částka nemusí být konečná.

Na nestabilitu přílohy B aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie 6 a prováděcího aktu k celnímu kodexu Unie 7 a budoucích pozměňovacích návrhů upozornila Rada a celní správy členských států, v níž v souvislosti s loňskou zprávou spatřovaly významné riziko. Obecné požadavky na údaje uvedené v příloze B se používají pro transevropské a vnitrostátní systémy. Použitelnost jednotlivých sloupců přílohy B aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie souvisí s datem zavedení elektronických systémů vymezených v pracovním programu k celnímu kodexu Unie. Komise s potěšením konstatuje, že díky pokroku dosaženému v roce 2020 bylo toto riziko sníženo. Práce na harmonizaci obecných požadavků na údaje u celních prohlášení, oznámení a důkazů statusu zboží Unie byly dokončeny a byly zohledněny v pozměňovacích návrzích aktu v přenesené pravomoci k celnímu kodexu Unie a prováděcího aktu k celnímu kodexu Unie, které přijme Komise počátkem roku 2020. Tyto pozměňovací návrhy byly nezbytné k zajištění úplného souladu mezi právními ustanoveními a funkčními a technickými specifikacemi transevropských systémů a k zajištění nezbytné stability.

Pokud jde o dotazníkové šetření týkající se dosaženého pokroku v roce 2020, Komise je s vývojem, za který nese odpovědnost, na dobré cestě a nebylo zjištěno ani se nevyskytlo žádné zpoždění oproti lhůtám stanoveným v právních předpisech. Nebyla hlášena ani žádná významná rizika, která by mohla vést ke vniku zpoždění při zavádění systémů.

Členské státy rovněž učinily významný pokrok ve vývoji, za který nesou odpovědnost. Jak je však uvedeno v oddíle 4.2, u jednoho vnitrostátního projektu oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění bylo hlášeno zpoždění a překročení lhůty stanovené v právních předpisech (v tomto případě 31. prosince 2022). Zpoždění hlášená členskými státy jsou uvedena v tabulkách 9, 10 a 11 pracovního dokumentu útvarů Komise připojeného k této zprávě a lze je shrnout takto:

·V případě provádění oznámení o příjezdu uvedly pozdější plánované datum zavedení, než je lhůta stanovená v pracovním programu k celnímu kodexu Unie, následující členské státy: Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Francie, Německo, Nizozemsko, Rumunsko a Španělsko. Dánsko neposkytlo žádné plánované datum zavedení oznámení o příjezdu.

Čtyři členské státy dále hlásily, že budou používat systém oznámení o příjezdu integrovaný do ICS2 (plánované datum zavedení 1. března 2023). U osmi členských států se zpoždění předpokládá v délce dvou až tří měsíců.

·V případě provádění oznámení o předložení zboží a dočasného uskladnění uvedly pozdější plánované datum zavedení oznámení o předložení zboží, než je lhůta stanovená v pracovním programu, následující členské státy: Belgie, Francie a Nizozemsko. Dánsko neposkytlo žádné plánované datum zavedení oznámení o předložení zboží.

U dvou členských států se zpoždění předpokládá konkrétně v délce dvou měsíců.

V případě projektu vnitrostátních systémů pro dovoz se zdá, že jsou rizika zpoždění uvedená několika členskými státy v loňské zprávě pod kontrolou a již nehrozí zpoždění při zavádění systémů, což může mít dopad na transevropský projekt centralizovaného celního řízení pro dovoz.

Pokud jde o vnitrostátní projekt zvláštních režimů, všechny členské státy uvedly, že je jejich učiněný pokrok v souladu s harmonogramem, kromě vývozní složky, u které jeden členský stát (Dánsko) neposkytl datum.

Na straně členských států se od loňského roku opakuje řada obecných rizik, která mohou mít dopad na jejich pokrok dosažený při provádění činností. Členské státy jako hlavní zdroj obtíží a rizik zpoždění uvádějí nedostatečné zdroje a potřebu větší integrace projektů podle celního kodexu Unie. Ve srovnání s loňskou zprávou existuje už jen několik případů, ve kterých ještě nebyla uzavřena nabídková řízení. V ostatních případech již riziko související se zadáváním zakázek pominulo. Pokud jde o nedostatek finančních zdrojů, přijetí pracovního programu k celnímu kodexu Unie a výroční zprávy o pokroku na konci roku 2019 ze strany Komise pomohlo členským státům získat další rozpočtové prostředky. Jeden členský stát hlásil výslovně dosažený úspěch. Pokud jde o lidské zdroje, členské státy opětovně poukázaly na jejich nedostatek, který představuje konkrétní riziko pro úspěšné a včasné provádění projektů. Lidské zdroje často pracují souběžně na několika IT projektech. Existuje navíc řada faktorů, které přispívají ke složitosti projektů podle celního kodexu Unie (z hlediska provázanosti projektů, přechodu a testování prováděného s hospodářskými subjekty, systémových integrací).

Ve výroční zprávě o pokroku za rok 2019 členské státy již poukázaly na obtíže při plnění povinností uložených v oblasti celních systémů prostřednictvím balíčku týkajícího se DPH v oblasti elektronického obchodování přijatého dne 5. prosince 2017 8 . Členské státy uvedly, že by souběžné provádění mohlo vést ke zpoždění při dokončení elektronických systémů celního kodexu Unie ve stanovených lhůtách. Komise tuto oblast v letošním roce blíže sledovala. Dne 8. května 2020 Komise navrhla odložit zavedení nových pravidel o šest měsíců (z 1. ledna 2021 na 1. července 2021 nebo pozdější datum). Dne 20. července 2020 Rada s tímto návrhem vyslovila souhlas a přijala nezbytné právní předpisy 9 . Po tomto odkladu budou mít členské státy více času na splnění zákonných lhůt v oblasti vývoje na vnitrostátní úrovni, přičemž riziko souvisejícího dopadu iniciativy týkající se DPH v oblasti elektronického obchodování na provádění celního kodexu Unie hlásilo v roce 2020 méně členských států. Dva členské státy hlásily potřebu změnit některé naplánované činnosti podle celního kodexu Unie a zlepšit platformy a podpůrné IT systémy. Rovněž však uvedly, že zvažují přijetí zmírňujících opatření s cílem zamezit reálnému zpoždění při zavádění systémů. Je důležité uvést, že riziko na straně členských států bylo zvažováno ve spojení s dalšími vnějšími faktory, jako jsou COVID-19 a brexit (viz s. 29, s. 35 a s. 41 pracovního dokumentu útvarů Komise připojeného k této zprávě).

V souvislosti s problémy, které přinesla pandemie COVID-19 a vystoupení Spojeného království z EU, Komise uvedla, že nezaznamenala žádný dopad COVID-19 na své vlastní činnosti a že přijala zmírňující opatření ve spojitosti s dopadem dohody o vystoupení. Členské státy hlásily nejasnost těchto dopadů, lze však podle nich očekávat zvýšený tlak na jejich vnitrostátní plánování a na množství interně i externě dostupných lidských zdrojů (dodavatelé IT, hospodářské subjekty).

Závěrem lze říci, že z posouzení hlavních rizik včasného provádění systémů celního kodexu Unie vyplynulo, že rizika existují převážně na straně členských států a souvisejí se složitostí projektů, zadáváním zakázek a smluvními záležitostmi, omezenými zdroji, procesem transformace a vnějšími faktory, jako je COVID-19 a brexit. Komise bude i nadále poskytovat členským státům podporu při provádění zmírňujících opatření s cílem zamezit vzniku rizik zpoždění při zavádění elektronických systémů, která jsou popsána v níže uvedeném oddíle 4.4.

4.4 Zmírňující opatření

Plánování a pokrok hlášený členskými státy v souvislosti s vnitrostátními projekty naznačují na jedné straně zlepšení situace oproti loňskému roku u vnitrostátních systémů pro dovoz bez dalších náznaků zpoždění, avšak na druhé straně mírné zhoršení situace u vnitrostátních projektů oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasné uskladnění. S ohledem na posouzená rizika má Komise v úmyslu zintenzivnit podporu poskytovanou členským státům prostřednictvím několika opatření. Vzhledem k tomu, že řada členských států slučuje své vnitrostátní činnosti s těmi, které jsou plánovány v souvislosti s verzí 2 ICS2, bude se Komise tímto dvouměsíčním nesouladem v plánování podrobněji zabývat. Bude pravidelněji monitorovat dosažený pokrok, udržovat bilaterální kontakty s cílem porozumět problémům a vydávat dotčeným členským státům formální výzvy, jejichž cílem je snížit rizika zpoždění. Členským státům se mezitím doporučuje, aby pokračovaly v intenzivní spolupráci a zintenzivnili ji při provádění projektu oznámení o příjezdu, oznámení o předložení zboží a dočasného uskladnění a spojily své síly prostřednictvím týmu odborníků. Komise nadále spolufinancuje tým odborníků z programu „Clo“ v oblasti nových přístupů k vývoji a provozu celních informačních systémů (ETCIT). Včasné provádění vnitrostátních složek spadá v konečném důsledku do odpovědností členských států.

Jak bylo uvedeno v loňské zprávě, Komise zintenzivnila svou podporu poskytovanou členským státům při rozvoji transevropských systémů zavedením inovativních mechanismů vývoje a zavádění systémů, zlepšením přístupu ke správě a řízení a poskytnutím transevropských koordinačních a monitorovacích programů. To je popsáno podrobněji dále.

Komise nadále uplatňuje agilní přístup k vývoji a zavádění elektronických systémů celního kodexu Unie s cílem poskytovat a přezkoumat projektovou dokumentaci a aplikační software ve verzích nebo balíčcích, které je možné snadněji zavést. Umožňuje rychlejší řešení problémů a zajišťuje vyváženější pracovní zátěž jak pro Komisi, tak pro členské státy. Tato metoda byla poprvé uplatněna u projektů AES, fáze 5 NCTS a systému ICS2, přičemž členské státy i hospodářské subjekty ji vítaly. V návaznosti na požadavek na zobecnění byl přístup použit u dalších projektů celního kodexu Unie, například důkazu o statusu Unie a centralizovaného celního řízení pro dovoz. Komise dále zavedla mechanismus posílené spolupráce mezi všemi zúčastněnými stranami od samého počátku projektů s cílem zvýšit kvalitu přípravných činností a zamezit vzniku problémů při rozhodování a dodatečných požadavků v pozdějších fázích projektů.

Komise pro sledování svého pokroku a jako informační nástroj využívá přehled víceletého strategického plánu pro celní elektronické systémy (MASP-C). Milníky stanovené v tomto přehledu vycházejí z MASP-C pro rok 2019 a pracovního programu k celnímu kodexu Unie pro rok 2019. Přehled se pro informační a řídicí účely čtvrtletně předkládá členským státům (koordinační skupině členských států pro elektronické celnictví) a obchodní komunitě (kontaktní skupině pro obchod).

Komise nyní kromě sledování pokroku při plnění hlavních milníků projektů stanovených v pracovním programu k celnímu kodexu Unie a v rámci MASP-C rovněž stanoví konkrétní průběžné milníky pro jednotlivé projekty (např. milníky, kterých by všechny členské státy měly dosáhnout v oblasti testování shody). Aby bylo možné zavádění decentralizovaných transevropských systémů zvládnout a aby se předešlo vzniku dodatečných nákladů na provoz jak starých, tak nových systémů v případě, kdy je časový rámec pro zavedení delší, je zapotřebí bedlivého sledování.

V souvislosti s prováděním programu ICS2 Komise v letech 2019 až 2020 pokračovala v provádění „transevropských koordinačních činností“ v rámci programu ICS2 10 . Práce se zaměřily na provádění verze 1 programu ICS2 s cílem podpořit provozní připravenost celních orgánů členských států, expresních dopravců a provozovatelů poštovních služeb EU od 15. března 2021.

Komise podpořila vývojářské práce vnitrostátních správ a hospodářských subjektů prostřednictvím souboru činností, které zahrnovaly:

·vytvoření specializovaného fóra a organizace specializovaných webinářů, podporu poskytovanou prostřednictvím často kladených dotazů a organizace pravidelných transevropských koordinačních plenárních zasedání programu ICS2 za účasti zástupců z oblasti řízení projektů a rizik vnitrostátních systémů ICS2 ze všech členských států, jednotlivých hospodářských subjektů, obchodních sdružení a mezinárodních organizací,

·intenzivní a nepřetržité sledování vnitrostátních a obchodních plánů projektů a jejich plánování s cílem zajistit jejich soulad s ústředním plánováním Komise v rámci příslušných milníků dodávek v oblasti IT (kampaně zaměřené na testování shody, end-to-end testování, testování nanečisto). To zahrnovalo nepřetržitě vše od poskytované podpory až po koordinaci činností souvisejících s testováním shody a podporu vnitrostátních správ a hospodářských subjektů při koordinaci jejich jednotlivých projektů,

·přípravu na zahájení komunikačních kampaní zahrnujících různé činnosti, které byly provedeny v roce 2020 a v průběhu provádění programu ICS2, včetně vytvoření konkrétního obsahu programu ICS2 na internetové stránce GŘ TAXUD,

·přípravu školicího materiálu, který bude vycházet z obsahu společných provozních pokynů verze 1 systému ICS2.

Na konci roku 2019 Komise dále zavedla „program pro čtvrtletní sledování vnitrostátních správ“ pro transevropské systémy fáze 5 NCTS a AES s klíčovými ukazateli výkonnosti s cílem pravidelně hodnotit pokrok a v dostatečném předstihu upozorňovat na případné problémy.

Jako doplňkový nástroj Komise rovněž pro tyto projekty zřídila „program pro koordinaci vnitrostátních správ“, kterým podpoří členské státy v rozvoji vnitrostátních složek transevropských systémů a jejich zavádění. Tyto programy od roku 2020 pomohou lépe řídit proces přechodu IT prostřednictvím specializované asistenční služby (helpdesk), webinářů, dvoustranných návštěv (budou-li možné), školení, návazných kroků na testování shody, čtvrtletně podávaných zpráv o pokroku, řízení poskytování služeb atd.

Během prvních šesti měsíců provádění programu lze hlásit následující výsledky:

·všechny vnitrostátní správy dosáhly souladu s ustanoveními koordinačního programu pro fázi 5 systému NCTS a AES, předložily podrobné vnitrostátní plány projektů, přičemž využily navrhované šablony a hlásily jakékoli odchylky od svého základního plánu,

·obecný koordinační program byl projednán se všemi vnitrostátními správami v rámci čtyř virtuálních a fyzických setkání a byl schválen koordinační skupinou členských států pro elektronické celnictví (ECCG),

·uskutečnily se tři dvoustranné mise a proběhlo šest dvoustranných webinářů s vnitrostátními správami,

·Komise předložila koordinační skupině členských států pro elektronické celnictví (ECCG) a skupině pro celní politiku (CPG) aktuální zprávu, která poskytuje přehled klíčových ukazatelů výkonnosti souhrnných vnitrostátních plánů.

Výstupy obou programů mají přinést cenné informace o pokroku a budou se nadále využívat v budoucích výročních zprávách o pokroku. Poskytnou podrobné informace o pokroku jak jednotlivých projektů, tak jednotlivých členských států.

5Shrnutí týkající se řízení a závěry

Je zřejmé, že při zajišťování plného zavádění elektronických systémů podle celního kodexu Unie do příslušných lhůt čelí Komise a členské státy výzvám. Z posouzení pokroku a rizik vyplývá, že tyto výzvy primárně existují na straně členských států. Členské státy poukazují na nejistý dopad pandemie COVID-19, na řadu dalších povinností, které mají být plněny prostřednictvím celních systémů, na problémy se zdroji v členských státech, na složitost a propojenost systémů a na potřebu bezproblémového přechodu ze stávajících systémů na aktualizované systémy s cílem minimalizovat dopad na obchod. Komise se v nadcházejících letech zavazuje pozorněji a důkladněji podporovat, koordinovat a monitorovat pokrok dosažený členskými státy a přijmout určitá opatření k zajištění včasného provádění vnitrostátních i transevropských systémů.

Nicméně je rovněž zjevné, že bylo dosaženo hmatatelného pokroku. Řada důležitých elektronických systémů již byla zavedena a nyní jsou plně funkční.

V letošním roce byl úspěšně zaveden projekt INF SP a významného pokroku bylo dosaženo při dokončení technických specifikací u čtyř projektů a funkčních specifikací u dvou projektů, dokončení dvou obchodních modelů a přípravě na hlavní nadcházející verze.

Jak bylo již zmíněno, vývoj zbývajících projektů je většinou na dobré cestě a jejich dokončení je plánováno v souladu s harmonogramem projektů vymezeným v pracovním programu k celnímu kodexu Unie. Shrnutí harmonogramu a dosaženého pokroku znázorňuje níže uvedený graf 4.

Graf 4: Přehled plánovaných projektů pracovního programu k celnímu kodexu Unie

Komise a členské státy budou pokračovat v pravidelných setkáních, aby projekty řídily a sledovaly prostřednictvím přehledů MASP-C a požadavků na posílené plánování a podávání zpráv o pokroku při provádění pracovního programu k celnímu kodexu Unie. Komise a členské státy budou rovněž pokračovat ve vývoji a rozpracování zbývajících transevropských systémů, pokud jde o obchodní modely a koncepční dokumenty, a přípravě funkčních a technických specifikací (v některých případech včetně přechodných technických specifikací), které budou základem při zavádění systémů a jejich uvádění do provozu.

Komise bude pokračovat v provádění programů pro čtvrtletní sledování a koordinaci vnitrostátních správ. Komise je přesvědčena, že tyto řídicí nástroje jí poskytují vhodné mechanismy, kterými bude úspěšně čelit nadcházejícím výzvám.

Všechny členské státy pak vyjádřily ochotu stanovit a přijmout zmírňující opatření, aby zajistily, že naplánované lhůty stanovené v pracovním programu k celnímu kodexu Unie dodrží.

Podrobnosti o harmonogramu a stavu jednotlivých projektů jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise, který bude zveřejněn společně s touto zprávou. 

(1)

 Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě podle článku 278a celního kodexu Unie o pokroku ve vývoji elektronických systémů podle kodexu, COM(2019) 629 final.

(2)

 Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě podle článku 278a celního kodexu Unie o pokroku ve vývoji elektronických systémů podle kodexu, SWD(2019) 434 final. 

(3)

 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu (Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 168).

(4)

 Pracovní dokument útvarů Komise připojený ke zprávě Komise Evropskému parlamentu a Radě podle článku 278a celního kodexu Unie o pokroku ve vývoji elektronických systémů podle kodexu, SWD(2020) XXX final.

(5)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/632 ze dne 17. dubna 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie (Úř. věst. L 111, 25.4.2019, s. 54).

(6)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343 29.12.2015, s. 1).

(7)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(8)

  Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2017/2459 ze dne 5. prosince 2017 ( Úř. věst. L 348, 29.12.2017, s. 32 ).

(9)

  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/1109 ze dne 20. července 2020, kterým se mění směrnice (EU) 2017/2455 a (EU) 2019/1995, pokud jde o data provedení a použitelnosti v reakci na pandemii COVID-19 ( Úř. věst. L 244, 29.7.2020, s. 3 ) , nařízení Rady (EU) 2020/1108 ze dne 20. července 2020, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2454, pokud jde o data použitelnosti v reakci na pandemii COVID-19 ( Úř. věst. L 244, 29.7.2020, s. 1 ) a  prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1112 ze dne 20. července 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/2026, pokud jde o data použitelnosti v reakci na pandemii COVID-19 ( Úř. věst. L 244, 29.7.2020, s. 9 ).

(10)

Prvek transevropské koordinační činnosti programu ICS2, který je nedílnou součástí programu ICS2, byl zahájen v roce 2018.