EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2020

COM(2020) 797 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ EMPTY

První zpráva o pokroku strategie bezpečnostní unie EU

I    ÚVOD

Bezpečnost patří mezi otázky, které občany nejvíce trápí, a nedávná vlna teroristických útoků na evropské půdě ještě zdůraznila nutnost opatření na úrovni EU. Dne 24. července 2020 přijala Komise strategii bezpečnostní unie EU  na období let 2020–2025 1 , která má zacílit opatření na prioritní oblasti, v nichž může EU dodat přidanou hodnotu úsilí jednotlivých členských států. Vychází z pokroku, jehož již bylo dosaženo v rámci Evropského programu pro bezpečnost na období 2015–2020 2 a přináší nové zaměření, jehož účelem je zajistit, aby bezpečnostní politika EU zohledňovala měnící se formy hrozeb, budovala dlouhodobou a udržitelnou odolnost, zapojovala orgány a agentury EU, vlády, soukromý sektor i jednotlivce do celospolečenského přístupu a propojovala mnoho oblastí politiky s přímým dopadem na bezpečnost. Jádrem této práce je plné dodržování základních práv, neboť zajistit bezpečnost Unie lze pouze tehdy, pokud jsou všichni přesvědčeni, že jsou jejich základní práva plně dodržována.

Hrozba v podobě nadnárodních teroristických sítí je živou připomínkou, že pro účinnou ochranu Evropanů, prosazování našich společných hodnot a našeho evropského způsobu života jsou nepostradatelná koordinovaná opatření na úrovni EU. V tomto ohledu je symbolické, že s tím, jak se objevují stále komplexnější bezpečnostní hrozby s přeshraničním a meziodvětvovým rozměrem, je posílená spolupráce v oblasti bezpečnosti na všech úrovních ještě zásadnější. Platí to pro organizovanou trestnou činnost či pro obchod s drogami – a také pro digitální svět, kde přibývá kybernetických útoků a kde roste kybernetická kriminalita. Všechny tyto problémy existují i za našimi hranicemi a vnitřní a vnější bezpečnost jsou stále více provázány. Evropská bezpečnost se dostala do popředí zájmu také v důsledku krize COVID-19, která je zkouškou odolnosti evropské kritické infrastruktury, připravenosti Evropy na krizi, jejích strategických hodnotových řetězců a systémů krizového řízení, jakož i odolnosti našich společností vůči manipulativním zásahům a dezinformacím.

Strategie bezpečnostní unie se skládá ze čtyř strategických priorit pro opatření na úrovni EU: bezpečnostního prostředí, které obstojí i v budoucnosti; potírání vyvíjejících se hrozeb; ochrany Evropy před terorismem a organizovanou trestnou činností a silného evropského bezpečnostního ekosystému. Zásadní pro strategii je provádění a to je hlavním tématem této zprávy: provádění, které vyžaduje plné zapojení vnitrostátních orgánů v přední linii bezpečnosti v EU. Tato zpráva je první zprávou o provádění strategie a představuje splnění závazku Komise podávat pravidelné zprávy o pokroku 3 . Týká se období od 31. října 2019, kdy byla vydána poslední zpráva o pokroku v oblasti bezpečnostní unie v rámci předchozího mandátu Komise 4 .

II    BEZPEČNOSTNÍ PROSTŘEDÍ, KTERÉ OBSTOJÍ I V BUDOUCNOSTI

1.Ochrana kritické infrastruktury a její odolnost

Každodenní život občanů je založen na stále propojenější a stále více vzájemně závislé fyzické a digitální infrastruktuře. Tato infrastruktura je nezbytná pro fungování hospodářství a společnosti. Bez spolehlivých dodávek energie, předvídatelné dopravy, komplexních systémů zdravotní péče nebo digitálně řízené finanční sítě by náš současný způsob života nebyl možný. Pandemie COVID-19 ještě zřetelněji ukázala význam zajištění odolnosti kritických odvětví a provozovatelů. EU uznává společný zájem na ochraně kritické infrastruktury před hrozbami, ať již jde o přírodní pohromy či katastrofy způsobené člověkem nebo teroristické útoky. Současný přehled hrozeb, jimž kritické infrastruktury čelí, je různorodý. Zahrnuje: terorismus, hybridní akce, kybernetické útoky, vnitřní incidenty, hrozby související s novými a vznikajícími technologiemi (např. drony, 5G, umělá inteligence), výzvy spojené se změnou klimatu, narušení dodavatelských řetězců a zasahování do voleb. Naše současná pravidla je třeba modernizovat a rozšířit 5 . Je třeba posunout jejich zaměření z ochrany na odolnost, zajistit větší soudržnost a jednotnost v pokrytí různých odvětví a zaměřit se na kriticky důležité subjekty poskytující nezbytné služby.

To bude cílem připravovaných návrhů na podporu odolnosti fyzické a digitální infrastruktury. Celkovým cílem je zvýšit připravenost na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU budováním solidních kapacit pro prevenci a detekci hrozeb, reakci na ně a jejich zmírňování a zajistit, abychom byli připraveni jednat v krizových situacích. Stávající právní předpisy dokázaly posílit a zlepšit řízení rizik v kritických odvětvích. Toto úsilí je třeba zintenzivnit. Hlavním cílem revidované směrnice o kritických infrastrukturách bude prosazovat vysokou společnou úroveň odolnosti v dostatečně velkém počtu klíčových odvětví. Podobně bude cílem aktualizace směrnice o sítích a informačních systémech (NIS) zajistit větší jednotnost při určování „provozovatelů základních služeb“ v členských státech 6 . Obecně řečeno jsou kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v členských státech i přes značný pokrok stále ještě nerovnoměrné, proto bude tato revize obecně usilovat o zvýšení kybernetické bezpečnosti 7 . Výsledkem bude větší odolnost fyzických a digitálních infrastruktur a soudržnější přístupy k zajištění této odolnosti.

V průběhu přípravy tohoto soudržnějšího rámce doplňují tuto práci odvětvové iniciativy, které jsou zaměřeny na konkrétní zranitelná místa. Specifické výzvy kybernetické bezpečnosti v odvětví energetiky jsou nyní řešeny podle doporučení Komise 8 z roku 2019 s ohledem na charakteristiky tohoto odvětví, jako jsou požadavky v reálném čase, riziko kaskádových efektů a kombinace starších verzí systémů s novými technologiemi. Pokračuje práce na specializovaném síťovém kodexu v oblasti kybernetické bezpečnosti pro přeshraniční toky elektřiny, jakož i na ochraně odolnosti a kybernetické bezpečnosti kritické energetické infrastruktury. Také byla opět spuštěna tematická síť pro ochranu kritické energetické infrastruktury s novým zaměřením a cíli, přičemž na její první schůzce v červnu 2020 se sešlo více než 100 online účastníků. Tato síť poskytuje platformu na podporu přeshraniční spolupráce mezi provozovateli a vlastníky kritické energetické infrastruktury v odvětví energetiky.

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav stanovila v září 2020 nejrelevantnější regionální scénáře elektroenergetické krize, jak je uvedeno v nařízení o rizikové připravenosti, aby poskytla společný výchozí bod pro spolupráci členských států v oblasti rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky 9 . Tyto scénáře zahrnují (kybernetické) útoky i pandemii a extrémní povětrnostní události. Členské státy vypracují vnitrostátní krizové scénáře a plány rizikové připravenosti s cílem zabránit elektroenergetickým krizím a zmírnit je (první návrhy mají být hotovy v dubnu 2021). Jako příspěvek k tomuto procesu byly v červnu 2020 vydány osvědčené postupy 10 vycházející z podrobného sledování dopadu pandemie COVID-19 na odvětví energetiky prostřednictvím koordinačních skupin pro elektřinu, plyn a ropu, Skupiny evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost a skupiny orgánů dohledu nad pobřežními vodami Evropské unie.

Také rostoucí a sofistikované využívání digitálních procesů při poskytování finančních služeb vyžaduje vyšší úroveň kybernetické bezpečnosti ve finančním sektoru. I když je bezpečnost systémů IKT uznávána za nedílnou součást řízení rizik u finančních subjektů, zatím se to plně neprojevilo v regulačním prostředí v oblasti finančních služeb v EU. Dne 24. září 2020 přijala Komise svůj balíček strategie v oblasti digitálních financí 11 s jasným cílem řešit výzvy a rizika související s digitální transformací, podporovat odolnost, ochranu údajů a vhodný obezřetnostní dohled. Jeho součástí byl legislativní návrh týkající se digitální provozní odolnosti 12 , jehož cílem bylo zajistit, aby byla zavedena ochranná opatření ke zmírnění kybernetických útoků a dalších rizik 13 . Tato iniciativa přispívá k silnému a dynamickému evropskému digitálnímu finančnímu sektoru a posiluje tak schopnost Evropy zvýšit svou otevřenou strategickou autonomii v oblasti finančních služeb a v širším slova smyslu i schopnost regulovat finanční systém a dohlížet na něj s cílem chránit finanční stabilitu Evropy.

V průběhu rozsáhlých mimořádných situací vyžaduje vysoký stupeň propojenosti odvětví a zemí koordinované opatření s cílem zajistit rychlou a účinnou reakci, jakož i lepší prevenci a připravenost na podobné situace v budoucnu. V revizi rozhodnutí o mechanismu civilní ochrany Unie 14 navrhla Komise 15 vytvořit cíle v oblasti odolnosti vůči katastrofám a plánování odolnosti s větším zaměřením na budování dlouhodobé meziodvětvové odolnosti vůči přeshraničním katastrofám. Navrhovaný nový přístup k budování odolnosti doplňuje práce v oblasti řízení rizik při katastrofách na vnitrostátní úrovni. Dne 26. listopadu dospěla Rada k dohodě o mandátu k vyjednávání o posílení prevence katastrof, připravenosti a reakce na základě návrhu Komise ze dne 2. června 2020 16 .

Pandemie COVID-19 ukázala dopad zdravotní krize na bezpečnost na unijní i světové úrovni a zdůraznila nutnost zintenzivnit plánování připravenosti a reakce na epidemie i jiné závažné přeshraniční zdravotní hrozby. Balíček Komise z 11. listopadu 2020 „Budování evropské zdravotní unie: posilování odolnosti EU“ stanoví další postup při řešení přeshraničních zdravotních hrozeb. Přinese posílený rámec přeshraniční spolupráci v boji proti přeshraničním zdravotním hrozbám, přičemž zahrnuje tři legislativní návrhy: modernizovat právní předpisy týkající se závažných přeshraničních zdravotních hrozeb a posílit Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA). Společně tyto návrhy vytvoří robustní a nákladově efektivní rámec, který EU a členským státům zajistí bezpečnější pozici při reakcích na budoucí zdravotní krize.

Zásadním faktorem pro ochranu klíčových digitálních aktiv EU a jednotlivých států je mít k dispozici bezpečný komunikační kanál pro kritické infrastruktury. Tento záměr je podporován vývojem síťové infrastruktury pro zabezpečenou a odolnou družicovou komunikaci v rámci státní správy jako součásti kosmického programu EU.

2.Kybernetická bezpečnost

Jedním z těchto systémů je systém cloudových služeb na podporu zabezpečeného a důvěryhodného trhu s cloudovými službami. Je to klíčový prvek v Evropské strategii pro data přijaté v únoru 2020 19 . Vytvoří společnou bezpečnostní základnu pro cloudové služby ve všech odvětvích, přičemž bude vycházet z nejvyššího společného jmenovatele stávajících (evropských a mezinárodních) norem, systémů a postupů. Půjde o klíčový prvek volného toku dat v EU 20 . Tento systém rovněž podpoří přijetí cloudových technologií, neboť poskytne uživatelům, zejména malým a středním podnikům a veřejné správě, srozumitelnou záruku úrovně zabezpečení při používání cloudu.

Jak je zdůrazněno ve strategii bezpečnostní unie, vzhledem k postupnému zavádění infrastruktury sítí 5G v celé EU a k potenciální závislosti řady kritických služeb na těchto sítích by jakékoli systematické a rozsáhlé narušení mohlo mít velmi vážné následky. Výsledkem je, že se členské státy společně snaží vypracovat a zavést adekvátní ochranná opatření. Na základě doporučení Komise ke kybernetické bezpečnosti sítí 5G z března 2019 21 provedly členské státy vnitrostátní posouzení rizik, která se promítla do zprávy o koordinovaném evropském posouzení rizik 22 , v níž byly určeny bezpečnostní problémy související se sítěmi 5G. Na tomto základě vydala dne 29. ledna 2020 skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací 23  soubor opatření EU ke zmírnění rizik 24 , v němž jsou stanovena nezbytná strategická a technická opatření. Tento soubor obsahuje opatření pro zpřísnění bezpečnostních požadavků na provozovatele mobilních sítí, zajištění diverzifikace dodavatelů pro jednotlivé provozovatele mobilních sítí, posouzení rizikového profilu dodavatelů a uplatňování omezení vůči dodavatelům považovaným za vysoce rizikové. Komise bude podporovat uplatňování tohoto souboru opatření, přičemž využije všechny své kompetence a prostředky, jež má k dispozici 25 , včetně pravidel pro telekomunikace a kybernetickou bezpečnost, koordinace normalizace i certifikace na úrovni EU a rámce EU pro přímé zahraniční investice 26 .

Skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací vydala v červenci 2020 zprávu o pokroku při uplatňování opatření z výše uvedeného souboru 27 . Tato zpráva konstatuje, že velká většina členských států již přijala nebo provádí opatření doporučená v souboru opatření. Mezi opatření, u nichž provádění pokročilo méně, patří zmírňování rizika závislosti na vysoce rizikových dodavatelích a vypracování strategie více dodavatelů na podnikové i celostátní úrovni.

Během několika posledních měsíců reagovaly orgány a členské státy EU na zvýšenou úroveň kybernetického bezpečnostního rizika vyvolanou krizí COVID-19 intenzivnější výměnou informací a posílením připravenosti na potenciální kybernetickou krizi. Byla zintenzivněna spolupráce EU v klíčových fórech (skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací a síť skupin pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty), a to i prostřednictvím nových forem nástrojů pro koordinaci a sdílení informací 28 . V září 2020 proběhlo druhé simulační cvičení na operační úrovni v rámci plánu koordinované reakce na rozsáhlé přeshraniční kybernetické bezpečnostní incidenty a krize (Blue OLEx) 29 , při němž byla také spuštěna „síť pro organizaci spolupráce členských států při kybernetických krizích“ (CyCLONe), která bude dále provádět zmíněný plán 30 .

V globálním kyberprostoru pocházejí kybernetické útoky a hrozby často z území mimo EU. Aby mohly EU a členské státy těmto hrozbám účinně čelit, spolupracují na posilování mezinárodní bezpečnosti a stability v kyberprostoru, podpoře odpovědného chování států, zvýšení globální odolnosti a povědomí o kybernetických hrozbách a nepřátelské činnosti v kyberprostoru, a to i s mezinárodními partnery 31 . Dne 30. dubna 2020 vydal vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku jménem EU prohlášení, v němž odsoudil nepřátelskou činnost v kyberprostoru a vyjádřil solidaritu s jejími oběťmi 32 .

Dne 30. července 2020 přijala Rada první kybernetické sankce v historii EU proti šesti osobám a třem subjektům, které nesly odpovědnost za kybernetické útoky nebo se jich účastnily. Šlo o kybernetický útok ve stadiu pokusu proti Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a útoky známé jako „WannaCry“, „NotPetya“ a „Operation Cloud Hopper“. Dne 22. října 2020 uplatnila Rada sankce proti dalším dvěma osobám a jednomu subjektu, které nesly odpovědnost za kybernetický útok proti německému spolkovému sněmu nebo se jej účastnily. Tato rozhodnutí následovala po opakovaných signálech EU a členských států, že je nutné předcházet nepřátelské činnosti v kyberprostoru, odrazovat a odstrašovat od ní a reagovat na ni, a to včetně využití režimu sankcí v rámci souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky z roku 2017 33 .

Pokročila také jednání mezi spolunormotvůrci o nových pravidlech vývozu omezujících v celosvětovém měřítku prodej zboží podléhajícího kybernetickému dohledu do zemí ovládaných režimy potlačujícími lidská práva 34 . Až budou tato pravidla přijata, povedou k odpovědnějšímu, konkurenčnějšímu a transparentnějšímu obchodu se zbožím dvojího užití 35 . Navržené změny, které si vyžádal technologický vývoj a zvyšující se bezpečnostní rizika, zahrnují nová kritéria pro udělování nebo zamítání vývozních licencí na některé zboží.

3.Ochrana veřejných prostor

Jak se uvádí v agendě EU týkající se boje proti terorismu 36 , zůstává ochrana veřejných prostor prostřednictvím budování odolnosti proti bezpečnostním hrozbám klíčovou složkou práce, jejímž cílem je účinná a skutečná bezpečnostní unie. Komise spolupracuje s řadou veřejných i soukromých partnerů na tom, aby vypracovala pokyny a poskytla praktickou podporu a financování 37 v souladu s akčním plánem na podporu ochrany veřejných prostor z roku 2017 38 a v souladu se sbírkou osvědčených postupů na podporu ochrany veřejných prostor z roku 2019 39 . Jak je stanoveno v agendě EU týkající se boje proti terorismu, Komise zintenzivní svou podporu místním a regionálním orgánům veřejné správy, které hrají hlavní úlohu při ochraně veřejných prostor a předcházení radikalizaci. Podpora bude zahrnovat vypracování protokolu EU o bezpečnosti a odolnosti měst, v němž budou stanoveny základní zásady a cíle pro místní orgány veřejné správy v těchto oblastech.

Protože se teroristické útoky stále častěji zaměřují na místa konání bohoslužeb, je kladen zvláštní důraz na spolupráci mezi orgány veřejné správy a náboženskými vůdci a kongregacemi s cílem zvýšit úroveň informovanosti o otázkách bezpečnosti a pomoci zavést osvědčené postupy a školení v místech konání bohoslužeb. Jednoduchá opatření mohou být tím, co stojí mezi životem a smrtí. V říjnu 2019 se cílem teroristického útoku stala synagoga v Halle. Bezpečnostní dveře, nouzové tlačítko a bezpečnostní kamery – to vše pomohlo zachránit životy.

Aby dále podpořila posílení bezpečnosti ve veřejných prostorách, zejména na místech konání bohoslužeb, poskytla Komise v roce 2020 celkem 20 milionů EUR na projekty vedené zúčastněnými subjekty.

Komise se rovněž zabývá reakcemi na nově vznikající rizika pro veřejné prostory, včetně bezpilotních systémů (UAS). Drony sice přinášejí významné příležitosti v oblasti hospodářství a zaměstnanosti, ale představují také významné riziko pro veřejné prostory, kritické infrastruktury a další citlivá místa, jako jsou věznice. Nedávná pravidla EU 40 v této oblasti toto riziko zmírňují posílením zabezpečení provozu dronů. Od ledna 2021 se provozovatelé dronů rovněž budou muset zaregistrovat u vnitrostátních orgánů. Tento režim je možné doplnit regulačním rámcem pro U-space, evropským systémem řízení dopravy pro bezpilotní vzdušné prostředky 41 , který má zajistit bezpečnější a zabezpečenější provoz dronů. Společně tyto kroky ztíží osobám provozování dronů v zakázaných oblastech a pomohou identifikovat a trestně stíhat pachatele.

Komise dále podporuje prosazování práva, provozovatele kritických infrastruktur, pořadatele hromadných akcí a další subjekty v boji proti nespolupracujícím uživatelům dronů, například spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví při přípravě osvědčených postupů, které by měly pomoci letištím reagovat na incidenty zahrnující nepovolané lety dronů, usnadnit zavedení harmonizovaných zkoušek protiopatření v celé EU a vypracovat praktickou příručku pro zúčastněné subjekty zaměřenou na městské prostředí.

V Digitální podzimní škole EU na ochranu veřejných prostor, kterou v říjnu 2020 uspořádalo Společné výzkumné středisko Komise, se sešlo více než 200 urbanistů a veřejných i soukromých provozovatelů veřejných prostor. Na přednáškách byla probrána široká škála témat, například jak se chránit proti výbuchům a útokům automobilem, jak zmírnit hrozby, jež představují nepřátelské drony v městském prostředí, a jak používat sledovací a detekční technologie.

Komise nadále aktivně podporovala partnerství pro bezpečnost ve veřejných prostorách zřízené v lednu 2019 v rámci městské agendy EU, které vydalo svůj nový akční plán 42 pro řešení bezpečnosti ve městech na různých úrovních správy. Opatření zahrnují vytvoření rámce pro nástroj vlastního hodnocení, doporučení pro tvorbu politik, víceúrovňovou správu a financování, inovace prostřednictvím inteligentních řešení a technologií včetně koncepce bezpečnosti již od fáze návrhu, prevence a sociálního začleňování. Partnerství nyní vstoupí do fáze realizace.

Rovněž byla poskytnuta podpora zlepšování bezpečnosti ve veřejných prostorách na místní úrovni, a to prostřednictvím 4. výzvy v rámci iniciativy Městská inovativní opatření. Byla vybrána tři města, která nyní testují nová řešení v oblasti bezpečnosti ve městech (Pireus v Řecku, Tampere ve Finsku a Turín v Itálii) za pomoci finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Pokud jde o reakci, vypracovala Komise také evropský rámec pro posílení připravenosti a reakce na incidenty hromadných popálenin s využitím celkové evropské kapacity v péči o popáleniny při léčbě pacientů prostřednictvím spolupráce na úrovni EU. Na podporu velkého počtu pacientů se závažnými popáleninami je možné využít mechanismus civilní ochrany Unie, který zajistí přístup k popáleninovým lůžkům ve specializovaných léčebných zařízeních, odborníkům na posouzení popálenin a kapacitám zdravotnického odsunu.

III    POTÍRÁNÍ VYVÍJEJÍCÍCH SE HROZEB

1.Kyberkriminalita

Zločinci často využívají nedostatků v oblasti kybernetické bezpečnosti. PV průběhu krize COVID-19 se to projevilo zřetelněji než kdy dříve. Došlo k nárůstu „klasické“ kyberkriminality s využitím malwaru a ransomwaru (tj. k odcizení osobních a platebních údajů nebo k vydírání obětí), jakož i k šíření nových internetových stránek, které lákají uživatele k instalaci malwaru. Objevily se kybernetické útoky na zdravotnickou a výzkumnou infrastrukturu, kdy došlo k zablokování systémů IKT, jež mohly být odblokovány pouze po zaplacení výkupného nebo poskytnutí přístupu k informacím o vývoji vakcíny 43 . Rovněž lze sledovat významný nárůst sexuálního zneužívání dětí a dětské pornografie 44 .

Účinná reakce na kybernetickou kriminalitu vyžaduje silný rámec pro vyšetřování a stíhání trestných činů, přičemž klíčovým prvním krokem je provedení směrnice o útocích na informační systémy ve vnitrostátním právu a její uplatňování 45 . Komise sleduje opatření Bulharska, Itálie, Portugalska a Slovinska po zahájení řízení o nesplnění povinnosti v roce 2019. Rovněž je nutný pokrok při provádění směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí z roku 2011 46 . Oblasti, na nichž je stále nutné pracovat, zahrnují prevenci, trestní právo hmotné, pomoc, podporu a ochranná opatření pro dětské oběti. Od roku 2018 Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 25 členským státům 47 .

Dne 24. července 2020 přijala Komise strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí 48 , jejímž cílem je zajistit účinnou reakci EU na trestnou činnost v podobě pohlavního zneužívání dětí. Objevila se i specifická výzva, neboť od 21. prosince 2020 budou některé online komunikační služby, jako je webová pošta nebo zasílání zpráv, spadat do oblasti působnosti směrnice o soukromí a elektronických komunikacích a budou se na ně vztahovat revidované definice v evropském kodexu pro elektronické komunikace. Důsledkem je jednoznačné riziko, že poskytovatelé těchto služeb, kteří dnes dobrovolně provádějí některé důležité činnosti za účelem zjišťování, potírání a ohlašování pohlavního zneužívání dětí na internetu, s nimi budou muset přestat. Komise proto navrhla nařízení 49 , které by mělo umožnit pokračování těchto dobrovolných činností za určitých podmínek, než dojde k dlouhodobému legislativnímu řešení. Komise pracuje na návrhu takového řešení, jehož přijetí je plánováno na rok 2021.

Evropská síť center kybernetické bezpečnosti a středisek kompetencí pro inovace a provoz vytvořila Alianci kybernetické obrany COVID-19, která má vyvíjet inovativní přístupy k boji s trestnou činností související s pandemií COVID-19. V dubnu 2020 byla zřízena specializovaná platforma EIC COVID 50 , jejímž účelem je propojit občanskou společnost, inovátory, partnery a investory v celé Evropě za účelem vývoje inovativních řešení.

Aby bylo zajištěno účinnější stíhání trestných činů a s ohledem na význam elektronických informací a důkazů při vyšetřování trestných činů, měly by orgány činné v trestním řízení získat rychlý přístup k těmto informacím a důkazům pro účely vyšetřování. Shodli se na tom ministři vnitra EU ve společném prohlášení ze dne 13. listopadu 2020 51 . Dne 1. prosince 2020 vydaly agentury Europol a Eurojust a Evropská justiční síť svou druhou „zprávu o situaci v oblasti digitálních důkazů SIRIUS EU“. Ve zprávě je zdůrazněn rostoucí význam elektronických důkazů při vyšetřování trestných činů 52 . K návrhům Komise týkajícím se přeshraničního přístupu k elektronickým důkazům 53 z dubna 2018 Evropský parlament dosud nezaujal stanovisko, a proto budou jednání mezi spolunormotvůrci teprve zahájena. Zpoždění při přijímání těchto návrhů zdržují práci orgánů činných v trestním řízení a také komplikují pokračující snahy o vytvoření kompatibilních pravidel pro přeshraniční přístup k elektronickým důkazům prostřednictvím mezinárodních jednání 54 .

Na mezinárodní úrovni se Komise jménem EU účastní probíhajících jednání o Druhém dodatkovém protokolu Budapešťské úmluvy o počítačové kriminalitě přijaté Radou Evropy. Tento protokol by poskytl příslušným donucovacím orgánům posílené dalekosáhlé nástroje pro přeshraniční spolupráci při vyšetřování a stíhání kyberkriminality a jiných závažných forem trestné činnosti, včetně přímé spolupráce s poskytovateli služeb. Protože většina z těchto rozšířených a posílených způsobů spolupráce bude vycházet z výměny osobních údajů, je nezbytné, aby budoucí protokol zajistil vhodné záruky ochrany údajů, a to nejen z hlediska základních lidských práv, ale také pro zajištění právní jistoty, vzájemné důvěry a účinnosti operativní spolupráce při prosazování práva.

Jednání by měla být ukončena v roce 2021. Současně podle mandátu, který loni obdržela Rada pro spravedlnost a vnitřní věci, jedná Komise o dohodě mezi EU a USA o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům. Tato dohoda by doplnila navrhovaná vnitřní pravidla EU pro přímou přeshraniční spolupráci s poskytovateli služeb, odstranila by kolizi norem a zajistila společná pravidla a záruky. Formální jednání byla zahájena 25. září 2019 a proběhlo již několik jejich kol. Výsledek jednání však do velké míry závisí na pokroku dosaženém v oblasti vnitřních pravidel pro elektronické důkazy.

Pokud jde o uchovávání a použití údajů pro účely prosazování práva, po předchozím rozsudku ve věci Tele2/Watson 55 z roku 2016 Komise vedla odborné konzultace s příslušnými poskytovateli služeb, orgány činnými v trestním řízení, občanskou společností, úřady pro ochranu osobních údajů, akademickou sférou a orgány EU. Do úvah se promítla také studie o postupech uchovávání údajů u poskytovatelů služeb elektronických komunikací a potřebách a postupech donucovacích orgánů v oblasti přístupu k údajům, identifikace příslušných technologických problémů a přehled vnitrostátních právních rámců 56 . Tato práce zdůraznila, že donucovací orgány potřebují přístup k údajům, aby mohly účinněji vykonávat své úkoly.

Dne 6. října 2020 vynesl Soudní dvůr rozsudky 57 týkající se vnitrostátních právních předpisů Belgie, Francie a Spojeného království o uchovávání, přenosu a přístupu k údajům o komunikaci nezahrnující obsah pro účely prosazování práva a národní bezpečnosti. Komise posoudí dostupné možnosti, jak zajistit, aby teroristé a jiní zločinci mohli být identifikováni a vystopováni a aby bylo zároveň dodržováno právo EU, jak jej vykládá Soudní dvůr, a to také s ohledem na jiné věci projednávané u Soudního dvora, které se týkají této záležitosti.

Dalším důležitým prvkem v boji proti kyberkriminalitě bylo úsilí o zajištění dostupnosti a přesnosti registračních údajů u názvů internetových domén („informace WHOIS“), a to v souladu se snahami Internetového sdružení pro přidělování jmen a čísel (ICANN). Účelem jednání je zajistit, aby oprávnění žadatelé o přístup, včetně orgánů činných v trestním řízení a provozovatelů zajišťujících kybernetickou bezpečnost, získali účinný přístup k obecným registračním údajům týkající se domén nejvyšší úrovně při plném dodržování platných pravidel o ochraně údajů. Dne 10. srpna 2020 byla vydána konečná doporučení k novým zásadám týkajícím se informací WHOIS a v současnosti probíhá jejich přezkum, než představenstvo sdružení ICANN přijme rozhodnutí. Komise závěry přezkumu prostuduje a posoudí, zda tyto zásady dostatečně odrážejí ochranu údajů a veřejný zájem na poskytování účinného přístupu pro orgány činné v trestním řízení a provozovatele zajišťující kybernetickou bezpečnost.

2.Moderní prosazování práva

Protože technologie neustále přetvářejí téměř každé odvětví společnosti včetně bezpečnosti, musí s nimi orgány činné v trestním řízení držet krok. Pro zvýšení bezpečnosti a zabezpečení je nezbytně nutné začlenit do bezpečnostní politiky umělou inteligenci, data velkého objemu a vysoce výkonnou výpočetní techniku, aniž by byla oslabena účinná ochrana základních lidských práv.

Komise pracuje na úkolech v řadě klíčových oblastí 58 . Dne 25. listopadu 2020 navrhla Komise 59 akt o správě dat – rámec pro usnadnění sdílení a opakovaného použití osobních i jiných údajů pro účely inovací a rozvoje. Tento rámec zahrnuje průmysl i orgány veřejné správy prostřednictvím virtuálních nebo fyzických odvětvových datových prostorů. Umožnil by vnitrostátním donucovacím orgánům přístup k údajům hostovaným v jiných datových prostorech pro jejich vlastní inovační účely. Zároveň by přístup k údajům drženým vnitrostátními donucovacími a bezpečnostními orgány nebyl umožněn, pokud by nebyl povolen podle práva EU nebo vnitrostátního práva. Přínos pro vnitrostátní donucovací a bezpečnostní orgány by mohl mít také v případě, že by jednotlivé subjekty údajů dobrovolně zpřístupnily své údaje pro obecné blaho, výhradně pro účely vědeckého výzkumu. 

Rovněž probíhají práce na přípravě nové iniciativy v oblasti umělé inteligence (UI) navazující na zveřejnění Bílé knihy o UI 60 . Tato bílá kniha uznává příležitosti, jež nabízí technologie UI z hlediska posílení bezpečnosti a zvýšení blahobytu občanů a společnosti jako celku, ale současně uvádí řadu rizik, například kybernetické hrozby, osobní bezpečnostní rizika nebo ztrátu konektivity. Hlavní obavy, které vyjádřili účastníci veřejné konzultace, se týkaly možnosti, že UI bude porušovat základní lidská práva, a rizika, že UI může vést k diskriminačním výsledkům 61 . Ve sdělení Budování důvěry v umělou inteligenci zaměřenou na člověka 62 zdůraznila Komise nutnost zajistit, aby byly systémy UI odolné vůči zjevným útokům i vůči méně nápadným pokusům o manipulaci s daty nebo algoritmy, a přijmout opatření ke zmírnění tohoto rizika.

Při zajišťování silné kybernetické bezpečnosti a účinné ochrany základních lidských práv, jako je soukromí, včetně důvěrné povahy komunikací a ochrany osobních údajů, a při zajišťování důvěry v služby a produkty vycházející z technologií šifrování, jako jsou řešení digitální identity, hraje zásadní úlohu šifrování. Současně může být využito ke skrývání trestné činnosti před orgány činnými v trestním řízení a ztěžovat její vyšetřování, odhalování a stíhání. Členské státy a Rada vyzvaly k nalezení řešení, které orgánům činným v trestním řízení umožní získat zákonný přístup k digitálním důkazům při plném dodržování záruk zachování soukromí, ochrany osobních údajů a spravedlivého procesu 63 . Komise bude s členskými státy spolupracovat při hledání zákonných, operativních a technických řešení pro zákonný přístup k elektronickým informacím v šifrovaných prostředích, která zachovávají bezpečnost komunikací.

Praktické kroky, které již probíhají, zahrnují dešifrovací platformu v rámci Europolu, která má orgánům činným v trestním řízení pomoci získat zákonný přístup k zašifrovaným informacím v zařízeních zabavených v průběhu vyšetřování trestných činů 64 . Evropská skupina pro odbornou přípravu a vzdělání v oblasti kyberkriminality vyvinula pilotní školicí moduly, které budou využity při práci Agentury Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL). Byla zřízena síť míst soustřeďujících odborné znalosti v oblasti šifrování v členských státech, v níž budou sdíleny osvědčené postupy a znalosti a která bude podporovat vývoj souboru technických a praktických nástrojů.

Digitální systém výměny elektronických důkazů (eDDES) nabídne nástroj pro bezpečnou, rychlou a efektivní přeshraniční výměnu evropských vyšetřovacích příkazů, žádostí o vzájemnou pomoc a důkazů v digitálním formátu. Měl by být postupně doplňován a rozšiřován i na další nástroje justiční spolupráce v trestních věcech a jeho budoucí rozsah bude stanoven v legislativním návrhu digitalizace postupů justiční spolupráce, který je plánován na rok 2021 65 .

3.Potírání nezákonného obsahu online

Radikalizace vedoucí k násilnému extremismu a terorismu je vícerozměrný a přeshraniční jev, který je schopen využít rychlý růst internetu. Internet je i nadále využíván k radikalizaci a náboru zranitelných uživatelů. V červenci zaznamenala jednotka Europolu pro oznamování internetového obsahu 2 000 odkazů na teroristický obsah – včetně příruček a návodů, jak provést útok. Důkazy o úloze internetu při radikalizaci a propagaci trestné činnosti osob zapojených do útoků ve Francii a v Rakousku dále zdůrazňují nutnost jednoznačného legislativního rámce k zabránění šíření teroristického obsahu na internetu při současném zachování účinných záruk ochrany základních lidských práv. V posledních týdnech se zintenzivnila jednání mezi Evropským parlamentem a Radou o navrhovaném nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online 66 . To, aby tato jednání byla uzavřena zejména zřízením nového a účinného operačního nástroje pro příkazy k odstranění za účelem přeshraniční eliminace teroristického obsahu maximálně do hodiny od obdržení těchto příkazů, je kritické pro řešení problému teroristického obsahu, včetně obsahu přispívajícího k radikalizaci.

Mezitím internetové fórum EU působí i nadále jako katalyzátor akce, neboť poskytuje zásadní platformu spojující členské státy a průmysl při prevenci šíření teroristického obsahu na internetu a v boji proti radikalizujícím zprávám. Fórum zpracovává referenční seznam zakázaných symbolů a skupin v členských státech, který by mohl posloužit jako zdroj informací pro zásady moderování obsahu na platformě.

Internetové fórum EU rozšířilo svůj rozsah činností také na boj proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu. Fórum poskytne společný prostor ke sdílení osvědčených postupů a identifikaci překážek, kterým čelí soukromé i veřejné subjekty, aby se zvýšilo vzájemné porozumění a bylo možné společně hledat řešení. Umožňuje také politickou koordinaci na vysoké úrovni s cílem maximalizovat efektivnost a účinnost opatření. V rámci internetového fóra EU byl vytvořen technický odborný proces zahrnující akademickou sféru, průmysl, orgány veřejné správy a organizace občanské společnosti, který mapuje a předběžně hodnotí možná technická řešení pro odhalování a hlášení pohlavního zneužívání dětí v elektronické komunikaci šifrované mezi koncovými body. Taková technická řešení by neměla oslabit šifrování. Tento přístup doplňuje další prvky boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, a to jak online tak i offline, jak je popsáno výše.

Komise rovněž pokračovala ve sdílení odborných znalostí a zkušeností EU v rámci nezávislého poradního výboru nově vzniklého globálního internetového fóra pro boj proti terorismu a společně s Microsoftem vedla pracovní skupinu pro reakce na krize. Společně s Europolem pokračuje Komise v podporování členských států při provádění krizového protokolu EU. Jednotka EU pro oznamování internetového obsahu uspořádala dne 23. listopadu 2020 druhé simulační cvičení, jehož účelem bylo vypracovat pokyny ke zlepšení operativních reakcí a koordinace mezi členskými státy a poskytovateli online služeb v reálném čase. 

V červnu 2020 vydala Komise výsledky posledního monitorování uplatňování kodexu chování proti nezákonným nenávistným projevům online 67 . Monitorování ukázalo, že internetové společnosti v průměru vyhodnotí 90 % označeného obsahu do 24 hodin a odstraní 71 % obsahu považovaného za nezákonné nenávistné projevy. Nalezlo však také nedostatky v oblasti transparentnosti a zpětné vazby pro uživatele. Uplatňování kodexu chování v posledních čtyřech letech bylo také využito při úvahách o tom, jak řešit nezákonný online obsah a současně chránit svobodu projevu v připravovaném návrhu aktu o digitálních službách. Předsedkyně von der Leyenová v projevu o stavu Unie v roce 2020 oznámila, že do konce roku 2021 navrhne Komise rozšíření seznamu trestných činů na úrovni EU podle čl. 83 odst. 1 SFEU o trestné činy z nenávisti a nenávistné výroky 68 .

4.Hybridní hrozby

Vzhledem k měnící se povaze hybridních hrozeb zřídila Rada v červenci 2019 horizontální pracovní skupinu pro posílení odolnosti a boj s hybridními hrozbami. Jejím hlavním cílem je podporovat strategickou horizontální koordinaci mezi členskými státy v oblasti odolnosti států a společností, zlepšovat strategickou komunikaci a bojovat s dezinformacemi. Práce zahrnovala navazující kroky po průzkumech hybridních rizik 69 a dále konkrétní analýzu hybridních hrozeb a dezinformací v sousedních partnerských zemích. Činnost horizontální pracovní skupiny byla představena ve výroční zprávě přijaté 14. září 2020.

V prosinci 2019 přijala Rada „Závěry o dalším úsilí za účelem posílení odolnosti a boje proti hybridním hrozbám“ 70 vyzývající ke komplexnímu přístupu k bezpečnosti a boji proti hybridním hrozbám, který zahrnuje činnost vyvíjenou napříč všemi příslušnými oblastmi politiky, a to strategičtějším, koordinovanějším a soudržnějším způsobem. V červenci 2020 následovaly dva další klíčové další kroky. Za prvé, útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) zmapovaly opatření a dokumenty týkající se reakce EU na hybridní hrozby 71 . Mapování obsahuje celkový přehled opatření souvisejících s bojem proti hybridním hrozbám na úrovni EU a odpovídající politické dokumenty. Slouží jako výchozí bod pro vytvoření vyhrazené online platformy jako jednotného místa pro všechna opatření související s hybridními hrozbami, politické a legislativní dokumenty, jakož i příslušné studie. Za druhé, poslední výroční zpráva o boji proti hybridním hrozbám 72 analyzovala realizaci zahrnující získávání poznatků o situaci, budování odolnosti, připravenost a reakci na krize, jakož i mezinárodní spolupráci a zejména spolupráci mezi EU a NATO při boji proti hybridním hrozbám. Zpráva sice konstatuje určitý pokrok z hlediska koordinace na úrovni EU, ale bezprecedentní rozsah a různorodost hybridních hrozeb dnes vyžadují další kroky na úrovni přístupu EU s cílem hladce propojit vnější i vnitřní rozměr a podpořit úsilí členských států při boji proti hybridním hrozbám a posílit jejich odolnost.

Současně probíhá práce na provádění opatření stanovených v nové bezpečnostní strategii za účelem zapojení hybridních aspektů do tvorby politiky a vytvoření vyhrazené online platformy, stanovení ukazatelů hybridní odolnosti v jednotlivých odvětvích v EU a zefektivnění informačních toků pro další zvýšení informovanosti o situaci 73 . Navazuje na práci Střediska EU pro hybridní hrozby zřízeného při Zpravodajském a informačním centru EU (EU INTCEN), které zůstává hlavním kontaktním místem EU pro posuzování hybridních hrozeb. Bylo již vypracováno více než 180 písemných zpráv o hybridních a kybernetických hrozbách. Jedním z projektů střediska EU pro hybridní hrozby je analýza hybridních trendů 74 , která poskytuje údaje o takových tématech, jako jsou: opakovaná analýza hybridních aktivit nových subjektů, zahraniční zpravodajské aktivity proti členským státům, orgánům, partnerům a zájmům EU a hybridní využití pandemie COVID-19 ze strany státních i nestátních subjektů.

Spolupráce EU-NATO (podle všeobecného rámce na základě varšavského a bruselského společného prohlášení z let 2016 a 2018) se dále zintenzivnila, jak je zdůrazněno v páté zprávě o pokroku z června 2020, probíhá interakce mezi pracovníky a přicházejí konkrétní výsledky v oblasti hybridních hrozeb, kybernetické obrany a budování kapacit 75 . Nezbytně důležité je vypracovat ve všech odvětvích jednotnou metodiku pro práci na ukazatelích odolnosti vůči hybridním hrozbám za účelem vyřešení rizika roztříštěných a duplicitních politik, nástrojů a opatření. Do této spolupráce se zapojilo také Evropské centrum excelence pro boj proti hybridním hrozbám v Helsinkách. V průběhu krize COVID-19 se zintenzivnila spolupráce s NATO, včetně řešení dezinformací týkajících se pandemie a nepřátelských informačních aktivit.

Pandemie COVID-19 obecně zdůraznila rychle se vyvíjející rizika dezinformací a skutečného rizika pro životy lidí 76 . Dne 10. června 2020 přijala Komise spolu s vysokým představitelem pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku společné sdělení k pandemii COVID-19 a dezinformacím 77 , jehož účelem bylo zdůraznit specifická rizika dezinformací o onemocnění COVID-19 a uvést, jaká opatření by měla být přijata. Patřila mezi ně opatření ze strany velkých online platforem, které by si měly vypracovat zásady pro řešení této hrozby, a intenzivnější sledování jejich opatření, jakož i specializovaná spolupráce prostřednictvím systému rychlého varování řízeného Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS). Pandemie podnítila větší úsilí v boji proti dezinformacím a přinesla větší informovanost veřejnosti. V prvním pololetí roku 2020 bylo do veřejné databáze dezinformací EUvsDisinfo přidáno 1963 nových případů prokremelských dezinformací, z nichž téměř třetina souvisela s informační epidemií ohledně onemocnění COVID-19. Od poloviny března do konce dubna 2020 navštívilo tyto webové stránky každý den více než 10 000 osob a celkový počet návštěvníků vzrostl o 400 % v porovnání se stejným obdobím roku 2019. Reakce EU zahrnovala cílené komunikační kampaně 78 a poskytování faktických informací o pandemii.

Získané poznatky přispěly k vypracování Evropského akčního plánu pro demokracii, který byl přijat dne 2. prosince 2020 79 . Tento plán stanoví hlavní kroky pro posílení odolnosti demokratické struktury EU podporováním svobodných a spravedlivých voleb, řešením problémů, jimž čelí svobodná a nezávislá média, a bojem proti dezinformacím. Poslední uvedený aspekt bude vycházet z akčního plánu proti dezinformacím 80 z roku 2018, který je základem pro zvýšenou aktivitu EU v boji proti dezinformacím a návodem, jak zapojit klíčové subjekty občanské společnosti, jakož i soukromý průmysl. Plán rovněž další krok v souvislosti s kodexem zásad boje proti dezinformacím v návaznosti na hodnocení účinnosti tohoto kodexu v září 2020 81 . Kodex je důležitý a nezbytný krok k vytvoření transparentnějšího a odpovědnějšího ekosystému online platforem, ale byl by mnohem účinnější s jednotnějšími definicemi, při důslednějším uplatňování a s větším zaměřením na řešení specifických oblastí, jako je mikrocílení. Dalším klíčovým nástrojem, který má EU nyní k dispozici, je Evropské středisko pro sledování digitálních médií, které zahájilo provoz v červnu 2020. Spojuje klíčové zúčastněné subjekty pracující na dezinformacích včetně ověřovatelů faktů a výzkumných pracovníků z akademické sféry.

IV    OCHRANA EVROPANŮ PŘED TERORISMEM A ORGANIZOVANOU TRESTNOU ČINNOSTÍ

1.Terorismus a radikalizace

Nedávné útoky opět ukázaly, že hrozba terorismu v EU je i nadále vysoká. Po vraždě učitele ve městě Conflans-Sainte-Honorine dne 16. října 2020 následovalo dne 29. října zabití tří lidí v katedrále Notre-Dame v Nice. Dne 2. listopadu byli při teroristickém útoku ve Vídni zabiti čtyři lidé a 23 osob bylo zraněno. Dne 13. listopadu přijala Rada společné prohlášení ministrů vnitra EU k nedávným teroristickým útokům ve Francii a Rakousku 82 . Tyto nedávné útoky inspirované džihádisty doplňují rostoucí hrozbu ze strany násilných pravicových extremistů a dalších forem terorismu.

Komise nyní přijímá protiteroristickou agendu pro EU 83 , aby dále podpořila členské státy v boji proti terorismu a radikalizaci. Tato agenda vychází ze stávajících politik a nástrojů a posílí rámec EU s cílem dále zlepšit předvídání hrozeb a rizik, předcházení radikalizaci a násilnému extremismu, ochranu osob a infrastruktury (mimo jiné zabezpečením vnějších hranic) a účinná následná opatření po útocích. Nastiňuje také další cestu ke zlepšení prosazování práva a justiční spolupráce a k využívání technologií a sdílení příslušných informací v celé EU, včetně sdílení informací s osobami vykonávajícími kontroly na vnějších hranicích. Zásadní důležitost má i nadále provádění a prosazování právních předpisů.

Klíčem v boji proti terorismu je prevence. Úsilí EU v oblasti předcházení radikalizaci vychází ze spolehlivých zkušeností, které byly dosud získány při podpoře terénních pracovníků a tvůrců politik. Dne 24. listopadu přijala Komise nový akční plán pro integraci a začleňování 84 . Tento plán má kritický význam v boji proti radikalizaci s cílem přispět ke spojování komunit. Soudržnější a inkluzivnější společnost může pomoci zamezit šíření extremistických ideologií, které mohou vést k terorismu a násilnému extremismu. Podpora sítě pro zvyšování povědomí o radikalizaci zahrnuje další smlouvu v hodnotě 30 milionů EUR z ledna 2020 na následující čtyři roky, po které bude poskytována pomoc terénním pracovníkům i další podpora tvůrcům politik a výzkumným pracovníkům. Tyto a další nástroje, jako je internetové fórum EU, umožní Komisi řešit prioritní oblasti zdůrazněné ve strategických orientacích na rok 2021 formou koordinovaného přístupu EU k zamezení radikalizace, který byl vypracován společně s členskými státy. Doplňují je opatření v rámci protiteroristické agendy zaměřená na boj s extremistickými ideologiemi na internetu, intenzivnější práce ve věznicích a v programech rehabilitace a opětovného začlenění včetně programů pro zahraniční teroristické bojovníky a posílená podpora místním aktérům a budování odolnějších komunit.

Hlavním nástrojem trestního soudnictví na úrovni EU v boji proti terorismu je směrnice o boji proti terorismu 85 přijatá v březnu 2017. Tato směrnice stanoví minimální pravidla pro definování teroristických trestných činů a trestných činů souvisejících s terorismem a pro sankce, přičemž také dává obětem terorismu právo na ochranu, podporu a pomoc. Dne 30. září 2020 přijala Komise zprávu 86 hodnotící opatření, jež přijaly členské státy, aby dodržely požadavky této směrnice. Konstatuje, že provedení ve vnitrostátním právu pomohlo posílit přístup trestního soudnictví členských států k terorismu a k právům přiznaným obětem terorismu, ale že stále existují nedostatky. Ne všechny členské státy například považují ve svém vnitrostátním právu všechny činy uvedené ve směrnici jako teroristické činy za trestné, což platí také pro ustanovení o kriminalizaci vycestování za účelem terorismu a o řešení financování terorismu, jakož i pro ustanovení o podpoře obětí. Hodnotící zpráva ke směrnici bude přijata později v roce 2021.

EU i nadále podporuje členské státy v tom, aby teroristům odnímaly prostředky k útočení a prosazovaly uplatňování pravidel. Od 1. února 2021 začne platit nařízení o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání přijaté v červnu 2019 87 . V červnu 2020 vydala Komise soubor pokynů, které mají pomoci vnitrostátním orgánům a soukromému sektoru při provádění tohoto nařízení 88 . Dále Komise v červnu 2020 89 zahájila program sledování výstupů, výsledků a dopadu nařízení.

V listopadu 2019 vyzvala Komise členské státy, aby posoudily provádění akčního plánu pro zlepšení připravenosti na chemická, biologická, radiologická a jaderná bezpečnostní rizika (CBRN) z roku 2017 90 . Celkový závěr zněl, že většina opatření byla realizována. Začátkem roku 2020 vypracovala Komise ve spolupráci s vnitrostátními odborníky seznam vysoce rizikových látek vzbuzujících obavy. Představoval základ ke spolupráci s výrobci zařízení s cílem zlepšit schopnosti detekce. Nedávno Komise zahájila studii proveditelnosti omezení přístupu k některým z těchto chemických látek. Pokračuje také práce v rámci mechanismu civilní ochrany Unie a s členskými státy jsou projednávány další kapacity reakce na rizika CBRN v oblastech dekontaminace, detekce, dozoru a monitorování, jakož i vytváření zásob.

Dne 12. října 2020 se Rada rozhodla prodloužit režim sankcí za šíření a používání chemických zbraní o jeden rok 91 , čímž umožnila EU stanovit omezující opatření vůči osobám a subjektům zapojeným do vývoje a používání chemických zbraní. Dne 14. října 2020 přijala Rada omezující opatření proti šesti osobám a jednomu subjektu zapojeným do pokusu o atentát na Alexeje Navalného, který byl dne 20. srpna 2020 v Rusku otráven toxickou nervově paralytickou látkou ze skupiny „Novičok“ 92 .

Aby bylo možné identifikovat sítě teroristů, jsou velmi důležité také finanční informace, neboť teroristé využívají finanční prostředky na cestování, výcvik a vybavení, a k protiteroristickému vyšetřování je zásadně důležité úsilí o potírání financování terorismu. Hlavní problémy zahrnují využití úplného potenciálu stávajících nástrojů a zpravodajských informací, řádné uplatňování mezinárodně dohodnutých standardů a řešení nově se objevujících výzev, které představují nové technologie a platformy sociálních médií 93 (viz níže).

Cílem terorismu byla a stále je dopravní síť. Úsilí EU v oblasti ochrany leteckého odvětví zahrnuje přístup založený na posouzení rizik 94 . Konfliktní zóny představují vážné riziko pro civilní letectví a sdílení informací a hodnocení rizik má zásadní vliv při jejich zmírňování 95 . Informační výstražný systém EU pro posouzení rizik spojených s konfliktními zónami je považován za osvědčený postup a do právních předpisů EU byly začleněny mezinárodní standardy pro sdílení informací 96 . Na základě zkušeností získaných v oblasti civilního letectví rozšířila Komise přístup vycházející z posouzení rizik i na jiné režimy dopravy. Pokročilo provádění akčního plánu EU pro bezpečnost železnic 97 , který využívá odborných znalostí platformy EU pro cestující v železniční dopravě – specializované expertní skupiny zřízené Komisí. V oblasti námořní dopravy je přístup založený na posouzení rizik dobře znám a uplatňován a Komise spolupracuje s členskými státy a zúčastněnými subjekty na posílení bezpečnosti cestujících. Toto téma je začleněno do strategie EU pro námořní bezpečnost a jejího akčního plánu revidovaného v roce 2018, který zahrnuje také dimenzi bezpečnosti a obrany. Je to uvedeno v poslední zprávě o provádění přijaté a vydané dne 23. října 2020 98 .

Při vyšetřováních souvisejících s terorismem poskytuje podporu agentura Europol prostřednictvím Evropského centra pro boj proti terorismu. Žádosti členských států o operační podporu podané Evropskému centru pro boj proti terorismu nadále rostou a toto centrum je nyní součástí téměř každého většího vyšetřování teroristických trestných činů. V roce 2019 podpořila agentura Europol celkem 632 různých operací v oblasti boje proti terorismu. Tuto práci stále více oceňují také vyšetřovatelé z členských států – úroveň spokojenosti se z hodnoty 8/10 v roce 2018 zvýšila na 9,1/10 v roce 2019. V roce 2019 koordinovalo Evropské centrum pro boj proti terorismu celkem 18 akčních dnů 99 .

V roce 2019 a 2020 podpořila vyšetřování 116 věcí spojených s terorismem také agentura Eurojust. Současná práce povede k legislativnímu návrhu ohledně výměn digitálních informací u přeshraničních věcí souvisejících s terorismem za účelem rozvoje registru boje proti terorismu zřízeného v roce 2019 100 a také k rozšíření práce na pravicové a levicové extremistické skupiny.

Dne 30. července 2020 Rada naposledy aktualizovala unijní seznam osob, skupin a subjektů podléhajících omezujícím opatřením, jejichž cílem je boj s terorismem. Nejnovější verze seznamu obsahuje 14 osob a 21 subjektů. Téhož dne uvalila Rada omezující opatření na jednu osobu podle režimu sankcí pro organizace ISIL (Dá'iš) / al-Kajdá v rámci boje proti terorismu. V současné době je na seznamu podle tohoto režimu, který byl 19. října 2020 prodloužen o jeden rok, samostatně uvedeno pět osob 101 .

Důležitý prvek politiky boje proti terorismu se týká hrozeb, jež představují zahraniční terorističtí bojovníci, kteří se v současné době nacházejí v Sýrii a Iráku. I když je plně respektována primární odpovědnost členských států v těchto záležitostech, podpora a spolupráce na úrovni EU pomáhá členským státům řešit společné výzvy: stíhání osob, které se dopustily teroristických trestných činů, zamezení nezjištěnému vstupu do schengenského prostoru a opětovné začlenění a rehabilitace navrátivších se zahraničních teroristických bojovníků. Komise například těsně spolupracuje s členskými státy a klíčovými partnerskými zeměmi, aby zajistila sdílení důkazů z bojiště a jejich účinné použití pro identifikaci, detekci na hranicích EU a stíhání. Memorandum o důkazech z bojiště z roku 2020 102 , které vydala agentura Eurojust, ukazuje, že i když je velmi obtížné získat tyto údaje a zajistit, aby splňovaly kritéria pro přípustný důkaz, může to pomoci dostat osoby podezřelé z terorismu před soud.

Komise rovněž zprostředkovává dialog s členskými státy a humanitárními aktéry za účelem poskytnutí uceleného a faktického přehledu o situaci v táborech v severovýchodní Sýrii, kde jsou umístěni rodinní příslušníci zahraničních teroristických bojovníků z Evropy. Zvláště se zaměřuje na situaci dětí v syrských táborech. Komise rovněž pomáhá členským státům sdílet zkušenosti týkající se vnitrostátních opatření a mechanismů pro lepší řízení rehabilitace a opětovného začlenění vracejících se zahraničních teroristických bojovníků i dětí. Navíc síť pro zvyšování povědomí o radikalizaci uskutečňuje studijní návštěvy a poskytuje specializované poradenství pro lepší vypořádání se s problematikou, kterou představují odsouzení navrátilci, zejména po propuštění z vězení, jakož i o úloze rodin a místních komunit při snaze o jejich opětovné začlenění.

Velmi důležitá jsou také partnerství v boji proti terorismu a spolupráce s třetími zeměmi a partnery v sousedství EU, jejichž cílem je zlepšit bezpečnost uvnitř EU a lépe propojit vnitřní i vnější dimenzi bezpečnostní politiky EU. Rada vyzvala k dalšímu posílení zapojení EU do vnějšího boje proti terorismu 103 se zaměřením na západní Balkán, severní Afriku a Střední východ, oblast Sahelu, Africký roh a Asii. Tato práce probíhá s plným využití nástrojů vnější činnosti, včetně rozhovorů na vysoké úrovni o boji proti terorismu a sítě 17 protiteroristických/bezpečnostních expertů 104 působících v delegacích EU, která i nadále poskytuje podporu, usnadňuje spolupráci a podporuje budování kapacit. V současné době jsou posuzovány možnosti posílení a rozšíření této sítě.

Společný akční plán pro boj proti terorismu pro oblast západního Balkánu z roku 2018 a doprovodné dvoustranné dohody podepsané v roce 2019 s jednotlivými partnery 105 poskytují zaměření na region klíčového významu pro cíle společné bezpečnosti a pro ochranu lidí žijících v EU. Na ministerském fóru o spravedlnosti a vnitřních věcech mezi EU a západním Balkánem dne 22. října 2020 partneři z EU a ze západního Balkánu znovu potvrdili svůj závazek naplňovat cíle společného akčního plánu i po roce 2020. 106 Spolupráce se západním Balkánem zahrnuje řízení probíhajícího návratu zahraničních teroristických bojovníků a jejich rodinných příslušníků, jakož i další integraci do antiradikalizačních činností. EU také udržuje pravidelné vztahy v oblasti boje proti terorismu s Blízkým východem, severní Afrikou a Střední Asii 107 . Spolupráce se střední Asií se zaměřovala na řešení chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb. Dne 25. června 2020 se sešel Smíšený výbor pro spolupráci mezi EU a Radou pro spolupráci v Perském zálivu, aby projednal záležitosti týkající se potírání radikalizace a boje s financováním terorismu a praním peněz, jakož i kybernetické bezpečnosti a spolupráce s Europolem. Koncem roku 2019 pracovala EU společně s NATO na prvním auditu chemických, biologických, radiologických a jaderných hrozeb v historii v jedné ze zemí Perského zálivu. Celkově bylo ke konci roku 2019 věnováno přibližně 465 milionů EUR na probíhající projekty boje proti terorismu a zamezení násilnému extremismu mimo EU, což je 15% nárůst oproti předchozímu roku.

EU i nadále pokračovala v prohlubování spolupráce s OSN v boji proti terorismu 108 , zejména s Úřadem OSN pro boj proti terorismu a Výkonným ředitelstvím pro boj proti terorismu, včetně spolupráce prostřednictvím každoročních rozhovorů na vysoké úrovni a nedávno prostřednictvím aktivní účasti na virtuálním týdnu OSN boje proti terorismu v létě 2020. Komise rovněž pečlivě sledovala úvahy o revizi definice teroristických trestných činů v úmluvě Rady Evropy o prevenci terorismu a podpořila harmonizaci s definicemi v právních předpisech Unie. V oblasti boje proti terorismu a chemickým, biologickým, radiologickým a jaderným materiálům pokračovala dobrá spolupráce mezi NATO a EU, v jejímž rámci probíhala výměna informací o budování kapacit s cílem zamezit duplicitě a zajistit doplňkovost.

2.Boj proti organizované trestné činnosti

Organizovaná trestná činnost je na vzestupu, nabývá stále více přeshraniční povahy a přesunuje se na internet.

Europol, posouzení závažných a organizovaných hrozeb (SOCTA 2017)

Činnost Komise zahrnovala boj proti drogám, nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi, hospodářským trestným činům, nezákonnému dovozu kulturních statků, obchodování s lidmi nebo trestné činnosti proti životnímu prostředí, přičemž Komise podporovala orgány činné v trestním řízení v členských státech, jakož i partnery v sousedních zemích. Velmi důležitá byla také spolupráce s třetími zeměmi, zejména v sousedství, jako jsou země západního Balkánu, a s mezinárodními organizacemi včetně úřadu OSN pro drogy a kriminalitu 109 . 110

V roce 2019 Centrum Europolu pro závažnou a organizovanou trestnou činnost obdrželo a zpracovalo téměř 55 000 příspěvků na operační činnosti, což představuje 12% nárůst ve srovnání s rokem 2018. Pokud jde o počet podpořených operací, poskytlo centrum pomoc zemím v 726 případech 111 . Rovněž je velmi důležité, aby byl ve všech členských státech plně proveden legislativní rámec EU týkající se organizované trestné činnosti 112 , který usiluje o harmonizaci právních předpisů členských států při posuzování činů spojených s účastí na zločinném spolčení jako trestných činů a stanoví sankce za tyto trestné činy. Komise zahájila studii analyzující způsoby, jak tyto právní předpisy zdokonalit. Další kroky při zesilování boje proti organizované trestné činnosti v EU budou shrnuty v agendě EU pro boj proti organizované trestné činnosti, jež má být přijata v prvním čtvrtletí roku 2021.

Zajištění a konfiskace výnosů z trestné činnosti patří mezi nejúčinnější způsoby boje proti organizovanému zločinu. Nové Evropské středisko pro boj s finanční a hospodářskou kriminalitou (EFECC) založené v červnu 2020 při Europolu zlepší operační podporu poskytovanou členským státům a orgánům EU v oblasti finanční a hospodářské trestné činnosti a podpoří systematické využití finančních šetření. Na podporu úsilí EU v oblasti účinnější identifikace, zajištění a konfiskace majetku z trestné činnosti přijala Rada v červnu 2020 závěry ohledně posílení finančních šetření pro boj se závažnou a organizovanou trestnou činností 113 . V roce 2021 provede Komise přezkum právních předpisů týkajících se zajišťování a konfiskace výnosů z trestné činnosti 114 a úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti 115 .

Boj proti organizované trestné činnosti potřebuje ochranná opatření, aby bylo zajištěno, že orgány činné v trestním řízení budou moci efektivně pracovat v rámci nezbytných hranic, jako je ochrana osobních údajů. Směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů 116 z roku 2016 chrání základní lidské právo na ochranu osobních údajů, kdykoli jsou osobní údaje použity orgány činnými v trestním řízení pro účely prosazování práva. Zajišťuje, aby byly osobní údaje obětí, svědků a podezřelých z trestných činů řádně chráněny, a usnadňuje přeshraniční spolupráci v boji proti trestné činnosti a terorismu. Lhůta pro provedení směrnice o ochraně údajů při prosazování práva uplynula dne 6. května 2018. Většina členských států již přijala předpis provádějící tuto směrnici ve vnitrostátním právu. Stále však probíhají některá řízení o nesplnění povinnosti 117 . Komise v současné době posuzuje soulad vnitrostátních prováděcích předpisů s touto směrnicí.

Boj proti nelegálním drogám

V červenci 2020 přijala Komise novou protidrogovou agendu a protidrogový akční plán EU na období 2021-2025 118 , které navazují na stávající protidrogové strategie EU 119 . Stanoví politický rámec a priority pro další činnost v následujících pěti letech. Agenda se zaměřuje zejména na: 1) posílená bezpečnostní opatření proti nedovolenému obchodu s drogami, od skupin organizované trestné činnosti až po správu vnějších hranic a nezákonnou distribuci a výrobu; 2) posílenou prevenci včetně osvěty o nepříznivých účincích drog, zejména pokud jde o vztah mezi užíváním drog, násilím a další trestnou činností; a 3) řešení poškození souvisejících s drogami prostřednictvím přístupu k léčbě, zmírňování rizik a nepříznivých důsledků užívání drog a vyváženého přístupu k problematice drog ve věznicích. Dne 30. listopadu 2020 Komise také přijala hodnocení politiky EU v oblasti prekursorů drog, které konstatuje, že jsou nutná další opatření, aby se zamezilo přístupu organizovaných zločineckých skupin v EU k chemickým látkám, které potřebují k výrobě nelegálních syntetických drog 120 .

EU rovněž financovala konkrétní projekty na posílení boje proti drogám, jako je Fórum občanské společnosti o drogách. Evropská zpráva o drogách za rok 2020, kterou dne 22. září 2020 vydalo Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost 121 , ukazuje aktuální užívání drog a tržní trendy v celé EU, Turecku a Norsku. Ukazuje nárůst dostupnosti kokainu, jehož bylo zabaveno rekordně vysoké množství 181 tun, téměř zdvojnásobení množství zabaveného heroinu na 9,7 tun a vysokou dostupnost drog s vysokou čistotou v EU. Zabývá se také nástupem nových syntetických opioidů, které vzbuzují zvláště velké zdravotní obavy, a řeší výzvy způsobené pandemií COVID-19. 

Boj proti drogám probíhá na několika různých úrovních. Na podzim roku 2017 122 byl přijat legislativní balíček týkající se nových psychoaktivních látek, který začal platit v plném rozsahu v listopadu 2018. S pěti členskými státy stále probíhá řízení o porušení povinnosti 123 . Nyní byl přijat první akt v přenesené pravomoci, který definuje novou psychoaktivní látku (isotonitazen) jako drogu 124 .

Na mezinárodní scéně je EU aktivní v Komisi OSN pro narkotika 125 , zejména je třeba uvést její aktivitu při zařazování nových psychoaktivních látek na seznamy 126 , jakož i přehodnocení zařazení konopí a látek příbuzných konopí na seznamy 127 . Rada schválila nové rozhovory o drogách s Čínou a Íránem 128 a Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost pokročilo v pracovních ujednáních s třetími zeměmi 129 .

Boj proti hospodářským trestným činům

Byly přijaty nové právní předpisy ke zlepšení boje proti hospodářským trestným činům i proti legalizaci výnosů z trestné činnosti. V roce 2019 byla přijata směrnice usnadňující využití finančních a jiných informací k zamezení, zjišťování, vyšetřování nebo stíhání některých trestných činů, která donucovacím orgánům a úřadům pro vyhledávání majetku z trestné činnosti poskytuje přístup k vnitrostátním centralizovaným registrům bankovních účtů pro účely boje se závažnou trestnou činností. Cílem směrnice je rovněž zlepšit spolupráci mezi donucovacími orgány a finančními zpravodajskými jednotkami a usnadnit výměnu informací mezi finančními zpravodajskými jednotkami. V červnu 2020 vydala Komise zprávu „Vyhledávání a konfiskace majetku: zajištění toho, aby se trestná činnost nevyplácela.“ 130 Ve zprávě se poukazuje na možnost větší harmonizace režimů vymáhání majetku z trestné činnosti 131 s cílem modernizovat právní předpisy upravující tuto oblast a posílit kapacity vnitrostátních orgánů v boji s organizovanou trestnou činností. Byla zahájena další analýza vymáhání majetku z trestné činnosti formou externí studie. Od 19. prosince 2020 bude platit nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci 132 , které výrazně posílí spolupráci mezi členskými státy.

V květnu 2020 přijala Komise akční plán pro komplexní politiku Unie v oblasti předcházení praní peněz a financování terorismu 133 s cílem zlepšit rámec EU. Dne 5. listopadu přijala Rada závěry o praní peněz a financování terorismu 134 , v nichž zejména požádala Komisi, aby se zabývala přijetím jednotného souboru pravidel, zřízením nezávislého dohledu a koordinací finančních zpravodajských jednotek. V souladu se závěry Rady ke zlepšení finančních šetření 135 Komise rovněž posuzuje nutnost vzájemného propojení centralizovaných registrů bankovních účtů, což by výrazně urychlilo přístup finančních zpravodajských jednotek a donucovacích orgánů k informacím o bankovních účtech. Současně probíhají práce na zajištění toho, aby členské státy účinně prováděly nejnovější standardy EU. Cílem pravidel podle 5. směrnice o boji proti praní peněz je zajistit vyšší úroveň transparentnosti vlastnických struktur podniků. Lhůta na provedení ve vnitrostátním právu uplynula 1. ledna 2020 a Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti 16 členským státům 136 . Dalším důležitým opatřením je nové nařízení o kontrolách peněžní hotovosti 137 přijaté v říjnu 2018 a účinné od 3. června 2021. Zlepší stávající systém kontrol hotovosti vstupující do EU nebo z ní odcházející a v současné době se připravují prováděcí pravidla.

Na vnější frontě pokračují práce v oblasti podpory partnerských zemí při řešení problematiky praní peněz a financování terorismu. V tomto smyslu hrají ESVČ a delegace EU hlavní úlohu při prosazování a podporování politických interakcí s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jako je Finanční akční výbor (FATF).

Aby tuto práci doplnila, spustila Komise globální nástroj pro poskytování podpory partnerským zemím mimo EU za účelem zavedení účinných rámců proti praní peněz / boje s financováním terorismu v souladu s mezinárodními standardy. Cílem tohoto opatření v hodnotě 20 milionů EUR je také povzbudit spolupráci mezi finančními a soudními aktéry na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni.

Boj proti korupci

Korupce je trestným činem sama sobě a představuje hlavní faktor umožňující organizovanou trestnou činnost. Předcházení korupci a boj proti ní budou podléhat pravidelnému sledování a hodnocení právního rámce členských států v rámci nově zavedeného mechanismu právního státu 138 . Dne 30. září 2020 byla přijata první celounijní zpráva o právním státu 139 . Ukázala, že mnoho členských států má vysoké standardy právního státu, ale přetrvávají důležité výzvy. Zpráva obsahuje objektivní a faktické roční hodnocení všech členských států. Jejím cílem je zajistit větší informovanost a pochopení vývoje, k němuž dochází v jednotlivých členských státech, aby bylo možné identifikovat rizika, vypracovat možná řešení a včas na ně zaměřit podporu. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) se bude zabývat trestnou činností proti rozpočtu EU, v současné fázi ve 22 účastnických zemích EU. Bude mít pravomoc vyšetřovat, stíhat a podávat žaloby na osoby odpovědné za trestné činy proti rozpočtu EU, jako je podvod, korupce nebo závažné přeshraniční podvody v oblasti DPH. Úřad evropského veřejného žalobce by měl začít fungovat v prvním čtvrtletí roku 2021 140 .  

Komise v současné době posuzuje provedení pravidel stanovených ve směrnici o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie 141 ve vnitrostátním právu a zahájila řízení o nesplnění povinnosti proti těm členským státům, které neoznámily její úplné provedení 142 . V roce 2021 přijme Komise zprávu, která zhodnotí, nakolik přijaly členské státy potřebná opatření, aby dodržely požadavky této směrnice.

Boj proti nedovolenému obchodu s kulturními statky

Hlavním cílem nařízení o vstupu a dovozu kulturních statků 143 přijatého v červnu 2019 je zastavit dovoz kulturních statků, které byly nepovoleně vyvezeny ze země původu, do Unie. Aby bylo zajištěno řádné uplatňování tohoto nařízení, Komise v současné době připravuje přijetí prováděcích pravidel včetně centralizovaného elektronického systému pro dovoz kulturních statků, jež umožní ukládání a výměnu informací mezi členskými státy a potřebné dovozní formality 144 . Do konce roku 2020 vstoupí v platnost pravidlo obecného zákazu, které celním orgánům členských států poskytne právní prostředky ke kontrole a zásahu u zásilek, které mohou obsahovat kulturní statky nepovoleně vyvezené ze země původu.

Boj proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi

Dne 24. července 2020 vydala Komise nový akční plán EU proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi na období 2020–2025 145 . Na ministerské konferenci ministrů zahraničí a vnitra EU a zemí západního Balkánu na vysoké úrovni konané dne 31. ledna 2020 byla zdůrazněna nutnost dalších opatření v boji proti nedovolenému obchodování s palnými zbraněmi. Akční plán zahrnuje konkrétní opatření ke zlepšení právní kontroly palných zbraní, znalostí o hrozbě související s palnými zbraněmi, spolupráce orgánů činných v trestním řízení a mezinárodní spolupráce se zaměřením na jihovýchodní Evropu. Komise podnikla kroky, aby zajistila úplné provedení směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní přijaté v květnu 2017 146 ve vnitrostátním právu členských států. Deset členských států však ještě neoznámilo úplné provedení této směrnice 147 a velká většina členských států neprovedla ve svém vnitrostátním právu prováděcí předpisy, které následovaly. Proto Komise zahájila řízení o nesplnění povinnosti 148 . Komise rovněž podrobně posuzuje oznámená vnitrostátní prováděcí opatření a v první polovině roku 2021 předloží zprávu o provádění směrnice. Dále Komise zahájila posuzování možné modernizace právního rámce pro dovoz, vývoz a opatření při tranzitu palných zbraní 149 .

Boj proti obchodování s lidmi

Ve strategii bezpečnostní unie je zdůrazněna nutnost vypracovat nový strategický přístup k vymýcení obchodování s lidmi v souvislosti s agendou pro potírání organizované trestné činnosti. Dále, jak je stanoveno v článku 20 směrnice proti obchodování s lidmi 150 , vydala Komise v říjnu 2020 svou třetí zprávu o pokroku dosaženém v oblasti boje proti obchodování s lidmi 151 .

Ukazuje pokrok v mezinárodní spolupráci, přeshraničním prosazování práva a opatřeních orgánů činných v trestním řízení, zřízení vnitrostátních a mezinárodních mechanismů předávání pro oběti a vytvoření databáze znalostí o obchodování s lidmi. Členské státy stále častěji využívají agentury EU k výměně informací, provádění společných opatření a sestavování společných vyšetřovacích týmů pro boj proti obchodování s lidmi jak na území EU, tak i mimo něj 152 . Operativní spolupráce přinesla hmatatelné výsledky, zejména v rámci evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti: v roce 2019 bylo výsledkem této práce 825 zatčení, 8824 zjištěných podezřelých osob a 1307 potenciálních obětí včetně 69 zjištěných dětí. Bylo identifikováno nebo rozprášeno 94 organizovaných zločineckých skupin zapojených do této trestné činnosti a byl zajištěn majetek v hodnotě 1,5 milionů EUR na bankovních účtech, v podnicích a na internetových doménách. Dne 18. října 2020, na Evropský den boje proti obchodování s lidmi, vydala Komise studii o nákladech obchodování s lidmi a další studii o vnitrostátních a mezinárodních mechanismech předávání 153 .

Převaděčství migrantů

Evropské středisko pro boj proti převaděčství ohlásilo další nárůst aktivit v oblasti převaděčství migrantů, zejména v zemích západního Balkánu a v sousedních zemích, a druhotného pohybu na území EU. V roce 2019 přispěl Europol k identifikaci 14 218 podezřelých osob účastnících se obchodování s migranty 154 . V květnu 2020 vytvořil Eurojust prioritní skupinu pro žalobce v oblasti převaděčství migrantů jako důležitou centrálu pro pravidelné spojení s klíčovými orgány činnými v trestním řízení na vnitrostátní úrovni v členských státech EU a na podporu jejich společné operativní reakce 155 .

Boj proti trestné činnosti proti životnímu prostředí

Trestná činnost v oblasti životního prostředí zahrnuje činy, které porušují právní předpisy v oblasti životního prostředí a způsobují nebo mohou způsobit značné škody na životním prostředí a lidském zdraví nebo je ohrožují 156 . Mezi nejdůležitější oblasti trestné činnosti proti životnímu prostředí patří nepovolené emise nebo vypouštění látek do ovzduší, vody nebo půdy, nezákonné obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, nezákonné obchodování s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu a nedovolená přeprava nebo ukládání odpadu. Nedávné hodnocení směrnice o trestné činnosti proti životnímu prostředí 157 ukázalo, že pokroku v přípravě evropského rámce neodpovídá významný účinek v terénu, včetně lepší přeshraniční spolupráce a zlepšení rovných podmínek, pokud jde o sankce v různých členských státech. Zejména nedošlo k většímu počtu odsouzení ani k uložení více odrazujících sankcí v členských státech. Bylo proto rozhodnuto o přezkumu této směrnice do konce roku 2021.

Ve dnech 29.–30. října 2019 pořádal Eurojust společně s Evropskou sítí státních zástupců pro životní prostředí (ENPE) konferenci „Mezinárodní spolupráce v boji proti trestné činnosti proti životnímu prostředí“ za účelem zvýšení informovanosti a podpory přeshraniční spolupráce mezi státními zástupci a dalšími aplikujícími odborníky v EU i mimo EU v oblasti trestné činnosti proti životnímu prostředí.

V současné době se posuzuje akční plán proti nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy přijatý v roce 2016. Jedním z konkrétních opatření je projekt probíhající do ledna 2021, který je zaměřen na nezákonné obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy probíhající v EU a přes EU s využitím internetu a balíkových zásilkových služeb, s cílem narušit a rozprášit zločinecké kybernetické sítě v této oblasti 158 .

V.SILNÝ EVROPSKÝ BEZPEČNOSTNÍ EKOSYSTÉM

Skutečná a účinná bezpečnostní unie musí být společným dílem všech složek společnosti. Je třeba zapojit, vybavit a řádně propojit veřejnou správu, donucovací orgány, soukromý sektor, vzdělávací instituce a samotné občany s cílem rozvíjet připravenost a odolnost všech, zejména těch nejzranitelnějších, obětí a svědků.

1.Spolupráce a výměna informací

Jedním z nejdůležitějších příspěvků EU k ochraně občanů může být to, že napomůže k řádné spolupráci subjektů odpovědných za bezpečnost. Spolupráce a sdílení informací jsou silnými nástroji pro boj proti trestné činnosti a terorismu, potírání hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti a pro výkon spravedlnosti. Na podporu výměny informací mezi orgány činnými v trestním řízení byla využita řada nástrojů.

V současné době Komise přijímá revidovaný mandát pro Europol 159 , který má v jeho práci přinést řadu cílených zlepšení. Umožní Europolu lépe se vypořádat s měnící se povahou trestné činnosti prováděné pomocí internetu i hospodářské trestné činnosti. Posílí spolupráci se soukromým sektorem a přispěje k harmonizaci pravidel pro ochranu osobních údajů se stávajícími pravidly EU.

Europol a další agentury EU, jako jsou Frontex, CEPOL a Eurojust, za podpory Komise i nadále rozvíjejí politický cyklus EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti, „Evropskou multidisciplinární platformu pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti“ ( EMPACT ) 160 . Spolupráce v rámci platformy EMPACT se stále osvědčuje jako účinný nástroj boje proti organizované trestné činnosti v celé Evropě, což se ukázalo například v průběhu „dnů společné akce“ v září, říjnu a listopadu 2020 161 . Je to jasný důkaz hodnoty spolupráce. Podporuje i méně kvantifikovatelné cíle: lepší zpravodajský obraz, školení a budování kapacit, prevence, spolupráce s partnery mimo EU a boj s trestnou činností na internetu 162 . Nezávislé hodnocení politického cyklu EU 2018–2021/EMPACT v roce 2020 163 dospělo k závěru, že je prokazatelně stále významnější a účinnější při potírání nejtíživějších hrozeb, jež představují organizované zločinecké skupiny. Přidaná hodnota pochází z vytvoření platformy pro spolupráci, která členským státům umožňuje dosáhnout v boji proti závažné a organizované trestné činnosti lepších výsledků, než kdyby tyto záležitosti řešily samy. Hodnocení rovněž upozornilo na příležitosti a poskytlo doporučení k dalšímu rozvoji tohoto velmi užitečného nástroje spolupráce v dalším cyklu let 2022–2025.

V roce 2021 zahájí Komise iniciativu v oblasti kodexu EU pro policejní spolupráci, který by měl zjednodušit, zvýšit, rozvíjet, modernizovat a usnadnit spolupráci v oblasti prosazování práva mezi příslušnými vnitrostátními úřady. Bude to velká podpora pro členské státy v jejich boji proti závažné organizované trestné činnosti a terorismu.

Nutná je i spolupráce mezi policií a dalšími klíčovými donucovacími orgány, jakož i spolupráce s institucemi, jako jsou celní orgány. Celní orgány EU hrají klíčovou úlohu v zajištění vnějších hranic a bezpečnosti dodavatelských řetězců, čímž přispívají k vnitřní bezpečnosti Evropské unie. Nové a vyvíjející se hrozby se týkají hlavních vazeb mezi celními a donucovacími orgány, což zdůrazňuje zejména „detekční/prevenční“ hodnotu celní kontroly a vedoucí úlohu celních orgánů, pokud jde o zboží. Komise podporuje a povzbuzuje spolupráci mezi celními orgány a Europolem 164 s přímým dopadem na opatření v oblastech zahrnujících palné zbraně, trestnou činnost proti životnímu prostředí, financováni trestné činnosti a kybernetickou kriminalitu. Celní orgány se v současné době účastní několika opatření vedených Europolem proti závažné mezinárodní organizované trestné činnosti 165 , jakož i školení CEPOL. Tyto aktivity pomáhají podporovat a dále rozvíjet spolupráci mezi institucemi a posilují interakce mezi klíčovými hráči.

Pro lepší výměnu informací mezi orgány činnými v trestním řízení v celé EU jsou nepostradatelné silné a efektivní informační systémy. Byl posílen také Schengenský informační systém (SIS) prostřednictvím aktualizovaných pravidel, která řeší potenciální nedostatky vytvořením dalších kategorií záznamů, rozšířením seznamu předmětů, o nichž lze učinit záznam, i povolením nových druhů údajů, jež lze zavádět 166 . Nová pravidla vstoupila v platnost 28. prosince 2018 a zcela funkční by měla být do prosince 2021 167 .

Podobně byl v roce 2019 doplněn Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS) o další systém umožňující efektivní výměnu údajů z rejstříků trestů o státních příslušnících třetích zemí odsouzených v EU (systém ECRIS-TCN). V současné době probíhají práce na technickém vývoji a zavedení tohoto nového centralizovaného systému a jeho vstup v platnost se očekává v roce 2023.

Dne 24. července 2020 přijala Komise zprávu o přezkumu směrnice o jmenné evidenci cestujících (PNR) 168 , která se týká prvních dvou let uplatňování směrnice PNR. 169 Ukazuje to, že vývoj systému PNR v celé EU značně pokročil. Využívání údajů PNR má zásadní důležitost v boji proti terorismu, závažné trestné činnosti a organizované trestné činnosti a již přineslo hmatatelné výsledky. Úplné provedení ve vnitrostátním právu doposud neoznámil Komisi pouze jeden členský stát 170 . Dne 3. prosince 2020 zaslala Komise odůvodněné stanovisko v souvislosti s neoznámením úplného provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

Dne 9. září 2020 vydala Komise hodnocení směrnice o předběžných informacích o cestujících z roku 2004 171 . V hodnocení je zdůrazněna řada nedostatků a rozporů, které budou řešeny v nadcházející revizi stávajícího právního rámce. Dalším klíčovým nástrojem, u nějž probíhá další přezkum, jsou prümská rozhodnutí 172 , která budou posuzována v souvislosti s vývojem v operativní, technologické a forenzní oblasti a v oblasti ochrany osobních údajů.

Spolupráce musí jít i za hranice EU, aby byly do boje proti terorismu a organizované trestné činnosti zahrnuty klíčové třetí země. Dne 13. května 2020 schválila Rada zahájení jednání s Novým Zélandem o výměně osobních údajů mezi Europolem a Novým Zélandem. Probíhají jednání s Tureckem, ale v jednáních s Alžírskem, Egyptem, Izraelem, Jordánskem, Libanonem, Marokem, Tuniskem o výměně osobních údajů pro účely boje se závažnou trestnou činností a terorismem nedošlo k pokroku. Dále dne 19. listopadu 2020 přijala Komise doporučení pro rozhodnutí Rady schvalující zahájení jednání o smlouvě mezi Evropskou unií a deseti třetími zeměmi o spolupráci mezi agenturou Eurojust a těmito třetími zeměmi, pokud jde o výměnu osobních údajů 173 .

Pokud jde o mezinárodní spolupráci při výměně údajů PNR pro účely boje proti terorismu a závažné trestné činnosti, schválila Rada zahájení jednání s Japonskem o podpisu dohody týkající se údajů PNR. 174 Mezitím jsou dokončována společná hodnocení stávajících dohod mezi EU a USA a EU a Austrálii. Komise rovněž zahájila proces přezkumu svého stávajícího celkového přístupu k předávání údajů PNR třetím zemím 175 .

Komise spolupracuje také s OSN na zvýšení kapacity partnerských zemí v oblasti prevence, zjišťování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a jiné závažné kriminality prostřednictvím shromažďování a analyzování údajů o cestujících, a to jak údajů API, tak i údajů PNR.

Komise je zapojena do procesu usnadnění přenosu údajů PNR v souladu s právními požadavky EU v rámci nových standardů PNR 176 přijatých Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO) 177 . Dne 23. června 2020 přijala Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví nové standardy a doporučené postupy (SARP) k údajům PNR 178 a její smluvní strany mají lhůtu do 30. ledna 2021, aby informovaly ICAO o případných rozdílech mezi jejich vnitrostátní regulační praxí a novými standardy a doporučenými postupy k údajům PNR.

2. Přínos silných vnějších hranic

Moderní a účinná správa vnějších hranic je klíčová pro zajištění bezpečnosti občanů EU. Zapojení všech příslušných aktérů s cílem co nejvíce zvýšit bezpečnost na hranicích a poskytnout jim adekvátní nástroje může opravdu pomoci při předcházení přeshraniční trestné činnosti a terorismu. Také nový pakt o migraci a azylu 179 zdůraznil nutnost robustní a korektní správy vnějších hranic, včetně kontroly totožnosti a zdravotního stavu a bezpečnostní kontroly. Je součástí komplexního přístupu, který ukazuje, jak politika v oblasti migrace, azylu, integrace a správy hranic závisí na postupu na všech frontách.

Nový pakt zdůrazňuje, že účinný schengenský prostor je pro migrační politiku nepostradatelný, a má také hluboké důsledky pro bezpečnost. Bylo to projednáno na prvním schengenském fóru konaném dne 30. listopadu 2020. Zástupci z členských států a Evropského parlamentu se shodli na významu zajištění účinného Schengenu z hlediska volného pohybu pro občany i z hlediska bezpečnosti. Tento proces bude základem pro novou schengenskou strategii, která má být předložena v roce 2021. Schengenský mechanismus hodnocení a monitorování je klíčovým nástrojem pro zajištění vzájemné důvěry a zaručení lepšího a soudržnějšího provádění schengenského acquis, včetně jeho důsledků pro bezpečnost. To bylo důležitým tématem zprávy přijaté dne 25. listopadu 180 , která představuje současný stav provádění schengenského acquis a shrnuje fungování schengenského mechanismu hodnocení a monitorování.

Účelem nařízení o interoperabilitě 181 je zajistit společné fungování stávajících i nových nebo modernizovaných informačních systémů EU pro bezpečnost, ochranu hranic a řízení migrace inteligentnějším a efektivnějším způsobem. Interoperabilita mezi informačními systémy EU zlepší účinnost a efektivitu kontrol na vnějších hranicích, přispěje k zamezení nelegální migrace a také k vysoké úrovni bezpečnosti. Poskytne další cenný nástroj donucovacím a pohraničním orgánům 182 . Členské státy, země přidružené k Schengenu a příslušné orgány Unie (eu-LISA, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Europol) musí být připraveny a Komise sleduje přípravy i připravenost, aby bylo zajištěno, že do konce roku 2023 bude dosaženo plného provedení.

Dne 8. prosince 2020 byla společnými normotvůrci nalezena předběžná dohoda o návrhu aktualizovat Vízový informační systém 183 .

Stále je však třeba přijmout ještě některé klíčové právní předpisy. Evropský parlament musí dokončit svou připravenost na to, aby mohl společně s Radou jednat o 184 změnách Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 185 .

Pro zvýšení naší bezpečnosti jsou zásadní vzájemné vazby mezi příslušnými informačními systémy sloužícími k analýze bezpečnostního rizika. Prioritou akčního plánu posunutí celní unie na další úroveň z 28. září 2020 je posílení spolupráce mezi celními orgány a orgány odpovědnými za správu hranic a součinnost mezi jejich informačními systémy v souladu s příslušnými kontrolami a jejich vyvážení, včetně právních předpisů o ochraně osobních údajů a soukromí 186 . Předběžné hodnocení, které provedla Komise společně s odborníky z řad policie a celních orgánů z členských států, doporučuje zejména propojení údajů ze Schengenského informačního systému (SIS) a Europolu s celním systémem kontroly při dovozu (ICS2) 187 . Nyní bude zahájena studie proveditelnosti.

V prosinci 2019 vstoupilo v platnost nařízení o evropské pohraniční a pobřežní stráži 188 , které představuje zásadní přepracování možností a nástrojů EU k posílení vnějších hranic EU. Umožní významně posílit příspěvek hranic k bezpečnosti. Nový mandát posiluje možnost agentury Frontex podporovat členské státy při správě vnějších hranic a navrací a rozšiřuje možnosti spolupráce s třetími zeměmi. Probíhá práce na zajištění připravenosti stálých útvarů Evropské pohraniční a pobřežní stráže pro jejich první nasazení od 1. ledna 2021.

V červnu 2019 zavedla EU přísnější bezpečností standardy pro průkazy totožnosti, aby usnadnila volný pohyb občanů EU a současně omezila podvodné zneužívání totožnosti 189 . Od členských států je požadováno, aby průkazy totožnosti a povolení k pobytu s novými bezpečnostními standardy začaly vydávat od srpna 2021. Většina z nich v současné době slaďuje provedení svých dokladů s požadavky nařízení.

3. Posílení výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti

Výzkum v oblasti bezpečnosti a podpora inovací podtrhují koordinovanou reakci EU na komplexní výzvy a umožňují konkrétní kroky ke zmírnění rizika. Jednou ze čtyř oblastí zájmů v rámci pracovního programu pro rámcový program Horizont 2020 190 na období 2018–2020, který představuje 50 % z celkového veřejného financování výzkumu bezpečnosti v EU, je bezpečnostní unie. Na základě výzev týkajících se výzkumu bezpečnosti v rámci programu Horizont 2020 z roku 2019 bylo vybráno 42 projektů, které obdržely celkem 253 milionů EUR z finančních prostředků Unie. Práce budou zahrnovat ochranu infrastruktury, zvýšení odolnosti vůči katastrofám, boj proti kriminalitě a terorismu a zajištění vnějších hranic, jakož i zlepšení digitální bezpečnosti. Indikativní rozpočet, který je na projekty v roce 2020 k dispozici, činí 265 milionů EUR. Jeho součástí je výzva k podávání návrhů na projekty týkající se umělé inteligence v hodnotě 20 milionů EUR, které budou sloužit ke zvýšení kapacit umělé inteligence pro evropské donucovací orgány, odstranění jejich nedostatku kvalifikovaných pracovníků v oblasti umělé inteligence a posílení spolupráce. Připravované práce podle nového rámcového programu pro výzkum Horizont Evropa budou podporovat zavádění strategie bezpečnostní unie EU, jakož i dimenzi správy hranic a bezpečnosti nového paktu o migraci a azylu, politiky EU zaměřené na snižování rizika katastrof a strategii EU pro námořní bezpečnost 191 .

Výzkum bezpečnosti financovaný z prostředků EU se osvědčil jako účinný také v oblasti posilování spolupráce a podpory aplikujících bezpečnostních odborníků v průběhu pandemie COVID-19 192 . Podpora zahrnuje nástroje pro společné posouzení a šetření epidemiologických a kriminálních rizik a hrozeb.

Aby bylo zajištěno využití inovativních projektů, je třeba integrovat agentury EU do stávajícího prostředí výzkumu a inovací v oblasti bezpečnosti. Po zasedání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v říjnu 2019 nyní agentury EU a Společné výzkumné středisko Komise vytvářejí na základě svých stávajících právních mandátů inovační centrum EU pro vnitřní bezpečnost, které má sloužit jako síť spolupráce pro jejich inovační laboratoře. Toto centrum bude koordinačním mechanismem podporujícím zúčastněné subjekty při sdílení informací a znalostí, vytváření společných projektů a šíření výsledků a vyvinutých technologických řešení, jež se týkají vnitřní bezpečnosti 193 .

Evropské průmyslové, technologické a Výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center jsou reakcí Evropy podporující inovace a průmyslovou politiku v oblasti kybernetické bezpečnosti. Jejich cílem je posílit kapacity evropské kybernetické bezpečnosti, ochránit naše hospodářství a společnost před kybernetickými útoky, zachovat excelenci v oblasti výzkumu a posílit konkurenceschopnost EU. V současné době probíhají třístranná jednání.

4. Dovednosti a zvyšování informovanosti

Pro vybudování odolnější společnosti s lépe připravenými podniky, správními orgány a jednotlivci je zásadní informovanost o bezpečnostních otázkách a získání dovedností potřebných k řešení potenciálních hrozeb. Důležitý je také přístup obětí k jejich právům.

Pracovníci orgánů činných v trestním řízení

Omezení spojená s pandemií COVID-19 silně zasáhla agenturu CEPOL, která musela od března 2020 zrušit všechny plánované pobytové aktivity. Tyto zvláštní okolnosti vyvolaly také rostoucí poptávku po online službách; v prvních čtyřech měsících roku zaznamenala agentura 30% nárůst virtuálních aktivit a 100% nárůst online uživatelů. Mezi prioritní oblasti školení v období let 2019–2021 194 patří boj proti nelegální imigraci, boj proti terorismu, obchodování s lidmi a kybernetická trestná činnost a pohlavní zneužívání dětí. Komise v současné době připravuje hodnocení agentury CEPOL, které má být dokončeno do července 2021.  

Široká veřejnost

U příležitosti Dne bezpečnějšího internetu 2018 byla spuštěna kampaň #SaferInternet4EU. Za poslední 2 roky zasáhly tyto aktivity téměř 63 miliony osob v EU a zahrnovaly ceny, podporu učitelům a kybernetickou hygienu. Síť středisek bezpečnějšího internetu poskytla více než 1800 nových zdrojů zahrnujících taková témata, jako jsou falešné zprávy, kybernetická šikana, obavy o soukromí, grooming a kybernetická hygiena.

Říjen 2020 byl 8. evropským měsícem kybernetické bezpečnosti EU propagujícím online bezpečnost v EU. Letošní kampaň byla zaměřena na řešení bezpečnostních otázek souvisejících s digitalizací každodenního života, kterou urychlila pandemie COVID-19. Název kampaně vybízel uživatele k tomu, aby „přemýšleli, než kliknou“, a v tomto duchu se zaměřoval na různá témata kybernetické bezpečnosti, jež mají uživatelům pomoci identifikovat kybernetické hrozby a připravit se na ně. Probíhá příprava akce European Cyber Security Challenge 2021 v Praze.

Hlavním nástrojem pomoci obětem kybernetické trestné činnosti je No More Ransom 195 , úložiště bezplatných dešifrovacích nástrojů pomáhající obětem bránit se, aniž by museli hackerům platit výkupné. V červenci 2020 oslavilo toto úložiště podporované Centrem pro kybernetickou kriminalitu při Europolu své čtvrté výročí a od svého spuštění zaznamenalo přes 4,2 milionu návštěvníků ze 188 zemí. Zabránilo tomu, aby požadované výkupné v odhadované výši 632 milionů dolarů skončilo v kapsách zločinců. 

Dne 1. července 2020 představila Komise Evropskou agendu dovedností 196 pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost. Tato agenda stanoví ambiciózní kvantitativní cíle ke zlepšení stávajících dovedností a školení v nových dovednostech, jichž má být dosaženo v následujících 5 letech. Zahrnuje zvláštní opatření pro zvýšení počtu absolventů přírodovědných, technických, inženýrských, uměleckých a matematických oborů potřebných ve špičkových oblastech, jako je právě kybernetická bezpečnost. Dne 10. listopadu 2020 vyhlásila Komise v průběhu pátého ročníku Evropského týdne odborných dovedností 2020 Pakt pro dovednosti. Tento pakt podporuje společnou akci za účelem maximalizace dopadu investic do zlepšování stávajících dovedností a školení v nových dovednostech. Společně s paktem byla vyhlášena první evropská partnerství v dovednostech ve třech oblastech: automobilovém průmyslu, mikroelektronice a leteckém a kosmickém a obranném průmyslu.

Dne 30. září 2020 přijala Komise soubor politických strategií, které budou mít důležitý dopad na vytváření dlouhodobé schopnosti EU v oblasti bezpečnostních dovedností. Akční plán digitálního vzdělávání na období 2021–2027 197 bude hnací silou výkonného ekosystému digitálního vzdělávání se zlepšenými kompetencemi pro digitální transformaci 198 . Téhož dne bylo přijato sdělení o Evropském prostoru vzdělávání do roku 2025 199 s hlavním zaměřením na základní a digitální dovednosti. Ve sdělení o novém Evropském výzkumném prostoru pro výzkum a inovace 200 je vytyčena cesta ke zlepšení výzkumného a inovačního prostředí Evropy a k urychlení přechodu EU k vedoucímu postavení v digitální oblasti, jakož i boj proti genderově podmíněnému násilí ve všech jeho formách v organizacích v oblasti výzkumu a inovací.

K boji proti radikalizaci pomáhá také program Erasmus+ prostřednictvím projektů boje proti radikalizaci a násilnému extremismu, sociálnímu vyloučení a projektů boje proti dezinformacím a falešným zprávám 201 . Příkladem je projekt prevence radikalizace ve věznicích, jehož cílem je zlepšit schopnosti pracovníků v přední linii identifikovat, hlásit a interpretovat signály radikalizace a vhodně na ně reagovat 202 . Projekt No Hate BootCamp pomohl mladým pracovníkům, aby se ve svých místních komunitách stali „propagátory nepřípustnosti nenávistných verbálních projevů“.

Sama Komise se snaží zapojit veřejnost do připomínkování bezpečnostní politiky EU. Nové webové stránky o bezpečnostní strategii EU 203 zviditelnily a více zpřístupnily občanům opatření na úrovni EU. Konalo se několik veřejných konzultací, na nichž měli občané příležitost přímo ovlivnit tvorbu politik.

Všechny oběti trestné činnosti mají právo na podporu a ochranu, ale oběti nejzávažnějších trestných činů, jako je terorismus nebo pohlavní vykořisťování dětí, potřebují zvláštní pozornost. Dne 24. června 2020 přijala Komise svou úplně první strategii EU v oblasti práv obětí (2020–2025) 204 . Týká se obětí všech trestných činů, ale zvláštní pozornost věnuje nejzranitelnějším obětem, včetně obětí terorismu, dětských obětí pohlavního vykořisťování a obětí obchodu s lidmi. Dne 22. září 2020 uspořádala Komise konferenci na vysoké úrovni o právech obětí, na níž zahájila činnost platformy pro práva obětí, která bude podporovat horizontálnější přístup k právům obětí 205 . Komise rovněž jmenovala svého úplně prvního koordinátora pro práva obětí, který bude podporovat jednotnost a účinnost politiky v oblasti práv obětí.

Pokud jde o oběti terorismu, v lednu 2020 bylo zřízeno odborné centrum EU pro oběti terorismu, jehož úlohou je nabízet odborné znalosti, pokyny a podporu vnitrostátním orgánům a subjektům poskytujícím pomoc obětem. Centrum podporuje výměnu osvědčených postupů a sdílení odborných znalostí mezi profesionály a specialisty z různých zemí. Jeho úkolem není poskytovat přímou pomoc konkrétním obětem terorismu, ale podporovat vnitrostátní struktury při poskytování profesionální pomoci a podpory, včetně pokynů, jež budou zveřejněny v roce 2020. Centrum EU je pilotní projekt s trváním po dobu dvou let. Předsednictví Rady usiluje o doplnění centra sítí jednotných národních kontaktních míst pro oběti terorismu.

VI    ZÁVĚR 

Strategie bezpečnostní unie byla zavedena, aby poskytla komplexní a dynamický přístup. Nedávné teroristické útoky opět ukázaly, jak potřebné je, aby EU dokázala reagovat a posílila naši odolnost a schopnost reakce modernizací a účinným nasazením klíčových nástrojů, jež máme k dispozici. Ukázaly také, že se do společného přístupu musí plně zapojit všichni aktéři, aby členské státy, orgány EU, soukromý sektor, nevládní organizace i občané samotní mohli hrát roli při budování bezpečnostní základny, která bude dostatečně silná i flexibilní na to, aby přinášela výsledky. Tento jednotný a důsledný přístup je také nejlepším způsobem, jak zajistit ochranu našich základních práv v rámci prosazování našeho evropského způsobu života.

Tato zpráva ukazuje nejen mnoho směrů současného úsilí, ale také to, že musí být zachována jeho dynamika. Cílem dnes představené protiteroristické agendy EU je posílit evropský rámec boje proti terorismu stanovením potřebných dalších kroků: předjímat terorismus a zamezit mu, chránit občany a infrastrukturu a být připraveni reagovat, přičemž musíme mít na mysli provázanost vnitřní a vnější bezpečnosti. Posílili jsme naši spolupráci, více úsilí věnujeme řešení radikalizace a k dispozici máme více nástrojů, s nimiž můžeme zbavit teroristy prostředků k útoku. Nyní musíme učinit další krok. Zásadní je zajistit přijetí nových pravidel pro řešení teroristického obsahu na internetu, kde má velkou prioritu dosažení dohody ještě tento rok. Komise rovněž vyzývá členské státy, aby urychlily provádění všech schválených právních předpisů. Zajištění bezpečnosti občanů EU je odpovědností nás všech a pokrok ve společných opatřeních musí být kolektivní ambicí pro bezpečnější Evropu.

(1)

     COM(2020) 605.

(2)

     COM(2016) 230.

(3)

     Během slyšení místopředsedy Schinase před Evropským parlamentem dne 3.10.2019.

(4)

     COM(2019) 552.

(5)

     Směrnice 2008/114/ES a směrnice (EU) 2016/1148.

(6)

     COM(2019) 546. Komise rovněž uskutečnila veřejnou konzultaci (7. července – 2. října 2020) a návštěvy ve všech členských státech s cílem ověřit soulad při provádění směrnice prostřednictvím schůzek s provozovateli a vnitrostátními orgány.

(7)

     COM(2019) 546.

(8)

     C(2019) 2400.

(9)

     Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1.

(10)

     Energy security: good practices to address pandemic risks (SWD(2020) 104).    

(11)

     https://ec.europa.eu/info/publications/200924-digital-finance-proposals_en.

(12)

     COM(2020) 595.

(13)

     Návrh stanoví ucelený výchozí scénář pro požadavky na řízení rizik v oblasti IKT, hlášení incidentů v oblasti IKT orgánům finančního dohledu, digitální testování a sdílení informací. Návrh dále začleňuje kritické třetí strany poskytující služby v oblasti IKT do působnosti dohledového rámce v evropském měřítku.

(14)

     Rozhodnutí č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie.

(15)

     COM(2020) 220.

(16)

     Návrh na změnu rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie – mandát k vyjednávání s Evropským parlamentem

(17)

     ENISA Threat Landscape 2020 : Cyber Attacks Becoming More Sophisticated, Targeted, Widespread and Undetected.

(18)

     Od propuknutí pandemie zaznamenaly agentury a členské státy EU významný nárůst kybernetických útoků, včetně útoků proti sektoru zdravotnictví.

(19)

     COM(2020) 66.

(20)

     Nařízení (EU) 2018/1807.

(21)

     COM(2019)2335.

(22)

     Report on EU coordinated risk assessment of the cybersecurity of 5G networks .

(23)

     Skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací byla zřízena s cílem zajistit strategickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy EU v oblasti kybernetické bezpečnosti.

(24)

      https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/cybersecurity-5g-networks-eu-toolbox-risk-mitigating-measures .  

(25)

     COM(2020) 50.

(26)

     Nařízení (EU) 2019/452. Obsahuje také výslovné zmínky o „kritické infrastruktuře“ (jakož i o „kritických technologiích“) – v širším slova smyslu o nich hovoří jako o „faktorech, které mohou členské státy nebo Komise zohlednit“ při posuzování potenciálního dopadu investice.

(27)

     Zpráva Member States’ progress in implementing the EU Toolbox o kybernetické bezpečnosti 5G sítí.

(28)

     Orgány a instituce EU se shromáždily v pracovní skupině pro kybernetickou bezpečnost v době pandemie COVID-19 a zahájily vydávání týdenních zpráv s informacemi o situaci v jednotlivých odvětvích a s analýzou stavu. Agentury ENISA a Europol spustily kampaně na téma zachování kybernetické bezpečnosti v průběhu pandemie COVID-19. Skupina pro reakci na počítačové hrozby v orgánech, institucích a jiných subjektech EU (CERT-EU) vydala pokyny ohledně zřízení zabezpečených sítí VPN. V létě 2019 vytvořila skupina pro spolupráci v oblasti bezpečnosti sítí a informací nový pracovní program věnovaný kybernetické bezpečnosti ve zdravotnictví a Komise a agentura ENISA otevřely středisko EU pro sdílení a analýzu informací ve zdravotnictví.

(29)

      https://www.enisa.europa.eu/news/enisa-news/blue-olex-2020-the-european-union-member-states-launch-the-cyber-crisis-liaison-organisation-network-cyclone .  

(30)

C(2017) 6100.

(31)

     EU prosazuje strategický rámec pro předcházení konfliktům, stabilitu a spolupráci v kyberprostoru, včetně účasti EU na jednáních OSN o otázkách kyberprostoru. Dvěma důležitými procesy jsou otevřená pracovní skupina pro vývoj v oblasti informací a telekomunikací v souvislosti s mezinárodní bezpečností a skupina vládních expertů pro posílení odpovědného chování států v kyberprostoru. Řešená problematika zahrnuje dopady mezinárodního práva, zavádění sjednaných nezávazných dobrovolných norem odpovědného chování států a opatření k budování důvěry, jakož i rozvíjení realizace prostřednictvím cíleného budování kapacit.

(32)

     https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2020/04/30/declaration-by-the-high-representative-josep-borrell-on-behalf-of-the-european-union-on-malicious-cyber-activities-exploiting-the-coronavirus-pandemic/.

(33)

     Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1127, 2020/1537 a 2020/651 jako součást dokumentu Rady 9916/17.

(34)

     COM(2016) 616. Cílem návrhu Komise je pozměnit a přepracovat nařízení č. 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití.

(35)

     Jde o širokou skupinu zboží, materiálů, softwaru a technologií, které lze využít pro civilní i vojenské účely.

(36)

     COM(2020) 795.

(37)

      Výzva k předkládání návrhů na projekty v oblasti ochrany veřejných prostor ISF Protect z roku 2019 přinesla mimo jiné projekt „Secu4All“ – přípravu uceleného cyklu školení pro místní orgány veřejné správy, aby dokázaly občanům zajistit bezpečné městské prostředí, a projekt „DroneWISE“ pro posílení připravenosti zásahových složek v první linii při zásazích proti dronům. V roce 2020 bude vyhlášena nová výzva v hodnotě 12 milionů EUR týkající se ochrany veřejných prostor.

(38)

     COM(2017) 612.

(39)

     SWD(2019) 140.

(40)

     Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/947.

(41)

     Komise může v tomto smyslu předložit prováděcí nařízení, které by bylo přijato na základě přezkumného postupu zahrnujícího výbor pro bezpečnost letectví.

(42)

     Akční plán byl přijat a je k dispozici na platformě Futurium: https://ec.europa.eu/futurium/en/security-public-spaces/security-public-spaces-partnership-final-action-plan-0 .  

(43)

     Posouzení hrozeb organizované trestné činnosti na internetu v roce 2020, říjen 2020

(44)

     Zpráva o zneužívání izolace: Pachatelé a oběti pohlavního zneužívání dětí na internetu během pandemie COVID-19 , Europol, 19.06.2020.

(45)

     Směrnice 2013/40/EU.

(46)

     Směrnice 2011/93/EU.

(47)

     Španělsko, Portugalsko, Itálie, Nizozemsko, Švédsko, Malta, Litva, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Německo, Rakousko, Belgie, Česká republika, Estonsko, Řecko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Lotyšsko, Polsko, Slovinsko.

(48)

     COM(2020) 607.

(49)

     COM(2020) 568.

(50)

     Komise společně s Evropskou radou pro inovace a členskými státy uspořádala celoevropský hackathon a Matchathon s názvem EUvsVirus https://covid-eic.easme-web.eu/ .

(51)

     Společné prohlášení ministrů vnitra EU k nedávným teroristickým útokům v Evropě, 13. 11. 2020,

     12634/20.

(52)

Podle zprávy se v roce 2019 významně zvýšil objem přeshraničních žádostí podaných orgány EU poskytovatelům online služeb, přičemž velkou většinu z nich podalo Německo (37,7 % žádostí), Francie (17,9 %) a Spojené království (16,4 %). V Polsku se počet žádostí o přístup k elektronickým údajům zdvojnásobil a ve Finsku téměř ztrojnásobil. Navíc se žádosti o naléhavé zpřístupnění údajů zvýšily za jeden rok téměř o polovinu.

(53)

     COM/2018/226 a COM/2018/225

(54)

     Například Valné shromáždění OSN přijalo dne 27. prosince 2019 rezoluci č. 74/247 o „boji proti využívání informačních a komunikačních technologií pro účely trestné činnosti“, kterou se zřizuje otevřený ad hoc mezivládní výbor odborníků pověřených vypracováním všeobecné mezinárodní úmluvy o kybernetické kriminalitě. EU nepodporuje vytvoření nového mezinárodního právního nástroje v oblasti kyberkriminality, neboť ucelený multilaterální právní rámec již poskytuje Budapešťská úmluva o počítačové kriminalitě. V červenci 2020 se členské státy OSN dohodly na odložení prvních kroků: EU k tomuto procesu přispěla na základě společného postoje (dokument 7677/2/20).

(55)

     Rozsudek ve spojené věci C-203/15 a C-698/15, Tele2 Sverige AB and Watson and Others, 21. prosince 2016.

(56)

      https://data.europa.eu/doi10.2837/26288  

(57)

     Rozsudky ve věci C-623/17, Privacy International, a ve spojených věcech C-511/18, La Quadrature du Net and Others, C-512/18, French Data Network and Others a C-520/18, Ordre des barreaux francophones et germanophone and Others

(58)

     Včetně Evropské strategie pro data (viz výše).

(59)

     COM(2020) 767. 

(60)

     COM(2020) 65.

(61)

     90 % respondentů považuje tyto obavy za důležité a 87 % za velmi důležité.

(62)

     COM(2019)168.

(63)

     ST 13084 2020 – Usnesení Rady o šifrování – Bezpečnost prostřednictvím šifrování a bezpečnost navzdory šifrování.

(64)

     Tento projekt v hodnotě 6 milionů EUR podporuje také Společné výzkumné středisko Komise.

(65)

     Sdělení o digitalizaci soudnictví v EU, COM(2020) 710, 2. prosince 2020.

(66)

     COM(2018) 640.

(67)

      https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/combatting-discrimination/racism-and-xenophobia/eu-code-conduct-countering-illegal-hate-speech-online_en .  

(68)

     Podrobněji uvedeno také ve strategii pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020-2025 (COM(2020) 698).

(69)

     Opatření 1 ze společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016, viz JOIN/2016/018.

(70)

     Závěry Rady 14972/19.

(71)

     SWD(2020) 152, společný pracovní dokument útvarů Komise, Mapování opatření týkajících se zvyšování odolnosti a boje proti hybridním hrozbám.

(72)

     SWD(2020) 153, společný pracovní dokument útvarů Komise, zpráva o provádění společného rámce pro boj proti hybridním hrozbám z roku 2016 a společné sdělení o zvýšení odolnosti a posílení kapacit pro řešení hybridních hrozeb z roku 2018.

(73)

     Například dne 26. listopadu 2020 navrhlo Společné výzkumné středisko nový rámec, který by měl zvýšit informovanost o hrozbách: https://ec.europa.eu/jrc/en/news/jrc-framework-against-hybrid-threats

(74)

     Analýza hybridních trendů je nástroj, který by se měl využívat společně s vnitrostátními systémy k monitorování rozsahu a intenzity hybridních hrozeb v politické/diplomatické, vojenské, hospodářské, informační, zpravodajské, kybernetické, společenské, energetické a infrastrukturní sféře.

(75)

     Spolupráce mezi pracovníky v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany se dále zintenzivnila prostřednictvím práce na jednotných koncepcích a doktrínách a dále prostřednictvím cvičení, výměny informací a vzájemného informování.

(76)

     Důsledky pro skutečný svět zahrnovaly žhářství v telekomunikační infrastruktuře a zavádějící zdravotní informace s přímými následky.

(77)

     JOIN(2020) 8, Společné sdělení, Boj proti dezinformacím o COVID-19 – pravda a mýty.

(78)

     Například byla zahájena kampaň „Před sdílením přemýšlejte“, jejímž účelem bylo poradit, jak omezit šíření dezinformací mezi mladým publikem a mezi šiřiteli v zemích Východního partnerství, a která dosáhla více než 500 000 zobrazení na platformách sociálních médií.

(79)

     COM (2020) 790.

(80)

     JOIN(2018) 36 Společné sdělení, Akční plán proti dezinformacím.

(81)

     SWD(2020) 180.

(82)

     Společné prohlášení ministrů vnitra EU k nedávným teroristickým útokům v Evropě, 13. 11. 2020,

     12634/20.

(83)

     COM(2020) 795.

(84)

     COM(2020) 758.  

(85)

      Směrnice (EU) 2017/541.

(86)

     COM(2020) 619.

(87)

     Nařízení (EU) 2019/1148.

(88)

     Sdělení Komise – Pokyny k provádění nařízení (EU) 2019/1148 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání, Úř. věst. C 210/1, 24.6.2020.

(89)

     SWD(2020) 114 final.

(90)

     COM(2017) 610 final.

(91)

  Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1466 ze dne 12. října 2020, kterým se mění rozhodnutí (SZBP) 2018/1544.

(92)

     Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1482 ze dne 14. října 2020 a prováděcí nařízení Rady (EU) 2020/1480.

(93)

     Jak prohlásila EU v listopadu 2019 na ministerské konferenci o potírání financování terorismu No Money For Terror, kterou pořádala Austrálie.

(94)

     Integrovaný postup EU pro posouzení rizik v oblasti letectví podporuje rozhodovací proces v oblasti bezpečnosti nákladní letecké dopravy, standardů ochrany letectví a rizik pro civilní letectví vyplývajících z konfliktních zón.

(95)

     Tragické sestřelení letu Ukraine International Airlines 752 dne 8. ledna 2020 dále ukázalo význam sdílení informací a hodnocení rizik pro bezpečnost civilního letectví

(96)

     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32019R1583.

(97)

     COM(2018) 470 final.

(98)

     Zpráva útvarů Komise, Evropské služby pro vnější činnost a Evropské obranné agentury o provádění revidovaného akčního plánu strategie EU pro námořní bezpečnost SWD(2020) 252.

(99)

     Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2019, Europol, 9.6.2020.

(100)

 Registr boje proti terorismu, který spravuje agentura Eurojust, poskytuje 24 hodin denně aktivní podporu vnitrostátním soudním orgánům. Tyto centralizované informace by měly pomoci státním zástupcům při aktivnější koordinaci a identifikaci podezřelých nebo sítí vyšetřovaných v konkrétních případech s potenciálními přeshraničními dopady.

(101)

     Rozhodnutí Rady (SZBP) 2020/1132, 2020/1126 a 2020/1516.

(102)

     https://www.eurojust.europa.eu/eurojust-memorandum-battlefield-evidence-0.

(103)

Závěry Rady (8868/20) o vnější činnosti EU v oblasti předcházení a boje proti terorismu a násilnému extremismu (16. června 2020).

(104)

Alžírsko, Bosna a Hercegovina (regionální delegace pro západní Balkán), Čad (regionální pro Sahel), Etiopie (spolupráce s Africkou unií), Indonésie (regionální delegace pro jihovýchodní Asii a spolupráce s ASEAN-ARF), Irák, Jordánsko, Keňa (regionální delegace pro Africký roh), Kyrgyzstán (regionální delegace pro střední Asii), Libanon, Libye, Maroko, Nigérie, Pákistán, Saúdská Arábie, Tunisko a Turecko.

(105)

     Srbsko, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo*, Albánie a Černá Hora.

(106)

     Společné tiskové prohlášení: https://www.consilium.europa.eu/en/press/press-releases/2020/10/23/joint-press- statement-eu-western-balkans-ministerial-forum-on-justice-and-home-affairs/pdf.

(107)

     Boj proti terorismu byl například zdůrazněn v nové strategii EU pro Střední Asii.

*Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244(1999) a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(108)

     V roce 2019 byla podepsána rámcová dohoda o spolupráci mezi EU a OSN v boji proti terorismu https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/2019042019_un-eu_framework_on_counter-terrorism.pdf .  

(109)

     Dne 8. prosince 2020 proběhly rozhovory na vysoké úrovni mezi EU a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu.

(110)

     Ke konci roku 2019 bylo věnováno přibližně 830 milionů EUR na probíhající opatření v oblasti organizovaného zločinu mimo území EU.

(111)

     Konsolidovaná výroční zpráva o činnosti za rok 2019, Europol, červen 2020.

(112)

     Rámcové rozhodnutí 2008/841.

(113)

  Závěry Rady 8927/20.

(114)

     Směrnice 2014/42/EU.

(115)

     Rozhodnutí Rady 2007/845/JHA.

(116)

  Směrnice (EU) 2016/680 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů.

(117)

I přes řízení o nesplnění povinnosti musí oznámit úplné provedení ve vnitrostátním právu ještě tři členské státy (Německo, Slovinsko, Španělsko). Komise předložila jednu věc týkající se neprovedení ve vnitrostátním právu Soudnímu dvoru a v květnu 2020 zaslala doplňující odůvodněná stanoviska dalším dvěma členským státům, které směrnici plně nepřevedly do vnitrostátního práva.

(118)

     COM(2020) 606.

(119)

Protidrogová strategie EU 2013–2020 a protidrogový akční plán EU na období na období 2017–2020.

(120)

COM(2020) 768 ze dne 30. listopadu 2020.

(121)

     Evropská zpráva o drogách v roce 2020: Trendy a vývoj, EMCDDA, 22.9.2020.

(122)

Nařízení (EU) 2017/2101 a směrnice (EU) 2017/2103.

(123)

     Rakousko, Finsko, Irsko, Portugalsko a Slovinsko. 

(124)

C/2020/5897; Úř. věst. L 379, 13.11.2020, s. 55.

(125)

     Řídící orgán Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC).

(126)

     COM(2019) 631.

(127)

     COM(2019) 624 a COM(2020) 659.

(128)

Na summitu EU–Čína ve dnech 16. – 17. července 2018 v Pekingu byla uzavřena dohoda o zahájení každoročních rozhovorů mezi EU a Čínou o drogách. Dne 30. října 2019 schválil výbor stálých zástupců pravidla budoucích rozhovorů. Dne 5. března 2020 schválila Rada zahájení nových rozhovorů mezi EU a Íránem o drogách.

(129)

     Stanovisko Komise, pokud jde o návrh pracovního ujednání s Kosovem přijatého 14. dubna 2020 a pracovního ujednání se Srbskem přijatého 16. prosince 2019.

(130)

 COM (2020) 2017.

(131)

     Včetně posouzení směrnice 2014/42/EU a rozhodnutí Rady 2007/845/JHA.

(132)

Nařízení (EU) 2018/1805

(133)

     C(2020) 2800 final.

(134)

      Závěry Rady 12608/20.

(135)

     Závěry Rady 8927/20.

(136)

Rakousko, Belgie, Kypr, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Estonsko, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko i Spojené království    

(137)

      Nařízení (EU) 2018/1672 .

(138)

 Evropský mechanismus právního státu poskytuje proces pro rozhovory mezi Komisí a členskými státy i mezi Radou a Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty, občanskou společností a dalšími zúčastněnými subjekty o právním státu. Základem tohoto nového procesu jsou zprávy o stavu právního státu.

(139)

     COM(2020) 580.

(140)

 Prováděcí rozhodnutí Rady jmenující evropské žalobce vstoupilo v platnost 29. července 2020. Evropští žalobci tvoří kolegium, které mělo své první zasedání 28. září 2020.  Úřad evropského veřejného žalobce brzy uzavře pracovní ujednání s agenturami Europol a Eurojust a úřadem OLAF. 

(141)

Směrnice (EU) 2017/1371.

(142)

V současné době probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti Rakousku, Irsku a Rumunsku.

(143)

     Nařízení (EU) 2019/880.

(144)

Systém pro dovoz kulturních statků musí být zřízen nejpozději do 28. června 2025. Komise přijala první zprávu o pokroku při vytváření systému pro dovoz kulturních statků. [COM(2020) 342].

(145)

 COM(2020) 608: tento nový akční plán zahrnuje francouzsko-německou iniciativu pro západní Balkán: „Plán pro udržitelné řešení problému nezákonného držení ručních palných a lehkých zbraní a střeliva pro ně, jejich zneužívání a obchodování s nimi do roku 2024“.

(146)

     Směrnice (EU) 2017/853. Klíčové byly rovněž dvě prováděcí směrnice z 16. ledna 2019 stanovující technické specifikace pro označování a pro signální a poplašné zbraně.

(147)

Jde o Českou republiku, Dánsko, Španělsko, Kypr, Lucembursko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Švédsko

(148)

V souvislosti s touto směrnicí probíhá 25 řízení (Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Španělsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Irsko, Litva, Lucembursko, Lotyšsko, Malta, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko a Slovensko, jakož i Spojené království) a 34 řízení v souvislosti s prováděcími směrnicemi (směrnice 2019/68 – Rakousko, Belgie, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Německo, Řecko, Španělsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, Slovinsko plus Spojené království a směrnice 2019/69 – Bulharsko, Kypr, Česká republika, Řecko, Španělsko, Finsko, Chorvatsko, Maďarsko, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Slovensko, jakož i Spojené království)

(149)

     Upraveno nařízením (EU) č. 258/2012.

(150)

     Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.

(151)

     COM(2020) 661 final, doplněná o studii o sběru dat o obchodování s lidmi v EU 2017–2018. 

(152)

 V boji proti obchodování s lidmi v EU spolupracoval například Evropský orgán pro pracovní záležitosti s Europolem u všech forem vykořisťování, včetně sexuálního a pracovního vykořisťování, jakož i u všech forem obchodování s dětmi. Je to také uznáním protokolu o nucené práci (P29) Mezinárodní organizace práce. Tento protokol je základní pracovní normou, která nucenou práci označuje za trestný čin, řeší prevenci, ochranu obětí, odškodnění a mezinárodní spolupráci u současných forem nucené práce, včetně případů spojených s obchodováním s lidmi.

(153)

Studie o hospodářských a sociálních nákladech a nákladech na lidské zdroje v souvislosti s obchodováním s lidmi a přezkum fungování vnitrostátních a mezinárodních mechanismů předávání v členských státech jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/anti-trafficking .

(154)

     Evropské středisko pro boj proti převaděčství, 4. výroční zpráva, 15.5.2020.

(155)

     http://www.eurojust.europa.eu/press/PressReleases/Pages/2020/2020-05-29.aspx.

(156)

     Směrnice ES o trestněprávní ochraně životního prostředí, 2008/99/ES.

(157)

     SWD(2020) 259 final.

(158)

      https://wwf.be/fr/wildlife-cybercrime/ .

(159)

 COM (2020) 796.

(160)

Platforma EMPACT je nástroj EU pro policejní spolupráci při řešení nejzávažnějších hrozeb pro bezpečnost EU posílením spolupráce mezi příslušnými službami členských států, orgány EU a agenturami EU, jakož i třetími zeměmi a organizacemi. Platforma EMPACT sdružuje různé subjekty (multidisciplinární přístup) za účelem zlepšení a posílení spolupráce mezi členskými státy, orgány EU a agenturami EU, jakož i třetími zeměmi a organizacemi, včetně soukromého sektoru.

(161)

Dny společné akce platformy EMPACT: „operace BOSPOR“, zabaveno 1776 palných zbraní (2.–11. listopadu), „Dny společné akce Mobile 3“: bylo nalezeno více než 350 odcizených automobilů a více než 1 000 odcizených automobilových součástí . (12.–13. října), „ Dny společné akce proti obchodování s lidmi za účelem pracovního vykořisťování“, policisté identifikovali 715 potenciálních obětí pracovního vykořisťování (14.–20. září) . „ Dny společné akce proti trestné činnosti v jihovýchodní Evropě“, 51 zbraní různého druhu a 47 kg nejrůznějších drog (září) .

(162)

Všechny podrobné informativní přehledy výsledků s čísly podle jednotlivých priorit EMPACT u trestné činnosti v EU jsou k nahlédnutí zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7623-2020-INIT/en/pdf , Doc 7623/20 5. května 2020.

(163)

V závěrech Rady ze dne 27. března 2017 o pokračování politického cyklu EU pro boj proti organizované a závažné mezinárodní trestné činnosti na období let 2018–2021 se předpokládalo nezávislé hodnocení (7704/17).

(164)

 Viz například akční plán pracovní skupiny pro celní spolupráci (CCWP). Mezi klíčové oblasti pro období let 2020–2021 patří: vyšší přítomnost příslušníků celní správy ve styčných kancelářích Europolu, přímý přístup celních orgánů k aplikaci sítě pro bezpečnou výměnu informací (SIENA), lepší zastoupení příslušníků celní správy ve vnitrostátních jednotkách Europolu a účast ředitelů policie a celní správy na Evropské úmluvě policejních ředitelů.

(165)

Podvody v oblasti spotřební daně/DPH, obchodování s palnými zbraněmi, trestná činnost proti životnímu prostředí, financování trestné činnosti, boj proti pohlavnímu zneužívání dětí.

(166)

     Nařízení (EU) 2018/1860, nařízení (EU) 2018/1861, nařízení (EU) 2018/1862.

(167)

     V souladu s navrhovanými změnami nařízení o Europolu bude aktualizován také SIS (COM(2020) XXX).

(168)

     COM(2020) 305.

(169)

     Směrnice (EU) 2016/681.

(170)

     Slovinsko

(171)

     SWD(2020) 174.

(172)

Prümský rámec umožňuje automatizovanou výměnu DNA, otisků prstů a údajů o registraci automobilů mezi donucovacími orgány. Bylo vydáno počáteční posouzení dopadů.

(173)

 Navrhované třetí země jsou: Alžírsko Arménie, Bosna a Hercegovina, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Tunisko a Turecko, COM(2020) 743 final.

(174)

     18. února 2020.

(175)

Plán vnějšího rozměru politiky EU v oblasti jmenné evidence cestujících je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12531-External-dimension-of-the-EU-policy-on-Passenger-Name-Records-

(176)

     Rozhodnutí Rady (EU) 2019/2107.

(177)

     Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2396 (2017).

(178)

Nazvané Dodatek 28 k příloze 9 (Usnadnění) Úmluvy o mezinárodním civilním letectví (Chicagská úmluva).

(179)

     COM(2020) 609.

(180)

     SWD(2020) 327 final.

(181)

     Nařízení 2019/817 a nařízení (EU) 2019/818.

(182)

     Stávající systémy: Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS), Eurodac a budoucí systémy: Systém vstupu/výstupu, Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), Evropský informační systém rejstříků trestů pro státní příslušníky třetích zemí (ECRIS-TCN) ETIAS, ECRIS-TCN).

(183)

 COM(2019) 12

(184)

     COM(2019) 3 final a COM(2019) 4 final.

(185)

     Nařízení (EU) 2018/1240 a nařízení (EU) 2018/1241.

(186)

     COM(2020) 581.

(187)

      Systém předběžných informací o nákladu používaných k včasnému posouzení bezpečnostních rizik u všech pohybů zboží překračujícího vnější hranici.

(188)

     Nařízení 2019/1896.

(189)

     Nařízení 2019/1157.

(190)

     EU vyčlenila finanční prostředky ve výši přibližně 91 milionů EUR na projekty posilující ochranu infrastruktury, včetně kombinovaných kybernetických a fyzických hrozeb, vylepšenou a rychlou reakci na incidenty a lepší sdílení informací.

(191)

     Klastr 3 programu Horizont Evropa bude podporovat zejména prioritu politiky Komise „Podpora evropského způsobu života“, jakož i „Zelenou dohodu pro Evropu“ a „Evropu připravenou na digitální věk“.

(192)

     Opatření v rámci programu Horizont 2020 na podporu reakce na pandemii lze nalézt na adrese: https://www.researchgate.net/publication/341287556.

(193)

Dne 21. února 2020 potvrdil Stálý výbor pro operativní spolupráci v oblasti vnitřní bezpečnosti mandát, hlavní funkce, úkoly a správu a řízení inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost.

(194)

     Posouzení potřeb strategického školení Evropské unie 2018–2021, zpráva EU-STNA , CEPOL.

(195)

 https://www.nomoreransom.org/.

(196)

 COM(2020)274.

(197)

 COM(2020)624.

(198)

     https://ec.europa.eu/education/sites/education/files/document-library-docs/deap-communication-sept2020_en.pdf.

(199)

     COM(2020) 625.

(200)

     COM(2020) 628.

(201)

 Doposud bylo financováno přibližně 80 projektů zahrnujících záležitosti týkající se radikalizace, více než sto projektů, které se zabývaly tím, jak zabránit kyberšikaně a jak s ní bojovat, a více než sto projektů zabývajících se vzděláváním o kritickém a etickém používání internetu s cílem bojovat proti online dezinformacím.

(202)

   http://www.r2pris.org/ .

(203)

     https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/promoting-our-european-way-life/european-security-union-strategy_cs.

(204)

COM(2020) 258.

(205)

Platforma poprvé spojí hlavní aktéry na úrovni EU včetně Evropské sítě pro práva obětí, Sítě národních kontaktních míst EU pro odškodnění, protiteroristického koordinátora EU, příslušných agentur, jako je Eurojust, Agentura EU pro základní práva, Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva, Evropský institut pro rovnost žen a mužů, a občanské společnosti.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2020

COM(2020) 797 final

PŘÍLOHA

První zpráva o pokroku strategie bezpečnostní unie EU


Status provádění právních předpisů o bezpečnosti


















































































Status provádění právních předpisů o bezpečnosti

I. Seznam směrnic a rámcových rozhodnutí, u nichž probíhá řízení o nesplnění povinnosti

-Prümský rámec 1 : probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti dvěma členským státům.

-Rámcové rozhodnutí o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb 2 : probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti dvěma členským státům.

-Směrnice o boji proti pohlavnímu zneužívání dětí 3 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 18. prosince 2013). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti 25 členským státům.

-Směrnice o útocích na informační systémy 4  (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 4. září 2015). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti čtyřem členským státům.

-Směrnice o zajišťování a konfiskaci 5 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 4. října 2016). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti třem členským státům.

-Směrnice o zneužívání trhu 6 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 3. července 2016). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti čtyřem členským státům.

-Čtvrtá směrnice proti praní peněz 7 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 16. června 2017), probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti osmi členským státům.

-Směrnice o ochraně osobních údajů při prosazování práva 8 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 6. května 2018), probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti třem členským státům.

-Směrnice o používání údajů jmenné evidence cestujících 9 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 25. května 2018), probíhá řízení o nesplnění povinnosti proti 1 členskému státu.

-Směrnice o kontrole nabývání a držení zbraní 10 (směrnice o zbraních) (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 14. září 2018). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti 25 členským státům a Spojenému království.

-Legislativní balíček týkající se nových psychoaktivních látek 11 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 23. listopadu 2018). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti podle směrnice (EU) 2017/2103 proti pěti členským státům a podle směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2019/369 proti jednomu členskému státu.

-Směrnice o boji proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie 12 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 6. července 2019). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti třem členským státům.

-Pátá směrnice proti praní peněz 13 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 10. ledna 2020), probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti šestnácti členským státům.

-Prováděcí směrnice stanovující technické specifikace pro označování palných zbraní 14 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 17. ledna 2020), probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti osmnácti členským státům a Spojenému království.

-Prováděcí směrnice o technických specifikacích pro poplašné a signální zbraně 15 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 17. ledna 2020). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti šestnácti členským státům a Spojenému království.

-Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu u údajů o DNA: 30. listopadu 2013, u daktyloskopických údajů: 30. listopadu 2015). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti dvěma členským státům.

-Směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (směrnice o bezpečnosti sítí a informací) 16 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 9. května 2018). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti třem členským státům.

-Směrnice o právech obětí 17 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 16. listopadu 2015). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti jedenácti členským státům.

-Rámcové rozhodnutí Rady o evropském zatýkacím rozkazu 18 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 31. prosince 2003). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti sedmi členským státům.

-Rámcové rozhodnutí o trestech odnětí svobody 19 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 5. prosince 2011). Probíhá řízení o nesplnění povinnosti proti jednomu členskému státu.

-Rámcové rozhodnutí o peněžitých pokutách 20 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 22. března 2007). Probíhá řízení o nesplnění povinnosti proti jednomu členskému státu.

-Rámcové rozhodnutí o opatřeních dohledu 21 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 1. prosince 2012). Probíhá řízení o nesplnění povinnosti proti jednomu členskému státu.

-Revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 19. září 2020). Probíhají řízení o nesplnění povinnosti proti 23 členským státům.

II. Seznam směrnic, které mají být provedeny ve vnitrostátním právu do konce roku 2020 a v roce 2021

-Směrnice o boji proti praní peněz 22 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: prosinec 2020).

-Směrnice usnadňující používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů 23 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: 1. července 2021).

-Směrnice o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání  24 (lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu: květen 2021).

III. Seznam právních předpisů, které ještě musí schválit spolunormotvůrci

-Nařízení o teroristickém obsahu online 25 : probíhají třístranná jednání.

-Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center: 26 probíhají třístranná jednání.

-Vízový informační systém (VIS) 27 : k předběžné dohodě došlo dne 8. prosince 2020.

-Následné změny nařízení o Evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) 28 : Rada přijala své stanovisko v květnu 2019 a čeká, až své stanovisko přijme Evropský parlament.

-Nařízení o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům 29 a směrnice o harmonizovaných pravidlech pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení 30 : Rada přijala své stanovisko a čeká, až své stanovisko přijme Evropský parlament.

-Prozatímní nařízení o pohlavním zneužívání dětí na internetu 31 : Rada přijala své stanovisko a čeká, až své stanovisko přijme Evropský parlament.

-Nařízení o kosmickém programu Unie 32 : probíhají třístranná jednání.

-Evropský obranný fond 33 : probíhají třístranná jednání.

(1)

     Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.

(2)

     Rámcového rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti.

(3)

     Směrnice 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV.

(4)

     Směrnice 2013/40/EU ze dne 12. srpna 2013 o útocích na informační systémy a nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2005/222/SVV.

(5)

     Směrnice 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii.

(6)

     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/57/EU ze dne 16. dubna 2014 o trestních sankcích za zneužívání trhu (směrnice o zneužívání trhu).

(7)

     Směrnice (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.

(8)

     Směrnice (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.

(9)

     Směrnice (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.

(10)

Směrnice (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.

(11)

     Směrnice (EU) 2017/2103 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV; směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/369 ze dne 13. prosince 2018, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nových psychoaktivních látek do definice drogy.

(12)

     Směrnice (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie.

(13)

     Směrnice (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.

(14)

     Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/68 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro označování palných zbraní a jejich hlavních částí podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.

(15)

     Prováděcí směrnice Komise (EU) 2019/69 ze dne 16. ledna 2019, kterou se stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně podle směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní.

(16)

     Směrnice (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.

(17)

     Směrnice 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu.

(18)

     Rámcové rozhodnutí Rady ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy.

(19)

     Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii.

(20)

     Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut.

(21)

     Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie.

(22)

     Směrnice (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz.

(23)

     Směrnice (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.

(24)

     Směrnice (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV.

(25)

     Návrh nařízení o prevenci šíření teroristického obsahu online, COM(2018) 640 final, 12. září 2018.

(26)

     Návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center, COM(2018) 630 final, 12. září 2018.

(27)

     Návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV, COM(2018) 302 final, 16. května 2018.

(28)

Nařízení (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226; a nařízení (EU) 2018/1241 ze dne 12. září 2018, kterým se mění nařízení (EU) 2016/794 za účelem zřízení Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS).

(29)

     Návrh nařízení o evropských předávacích a uchovávacích příkazech pro elektronické důkazy v trestních věcech, COM(2018) 225 final, 17. dubna 2018.

(30)

     Návrh směrnice, kterou se stanoví harmonizovaná pravidla pro jmenování právních zástupců za účelem shromažďování důkazů v trestním řízení, COM(2018) 226, 17. dubna 2018.

(31)

     Návrh nařízení o dočasné odchylce od některých ustanovení směrnice 2002/58/ES, pokud jde o používání technologií poskytovateli interpersonálních komunikačních služeb nezávislých na číslech ke zpracování osobních a jiných údajů pro účely boje proti pohlavnímu zneužívání dětí na internetu, COM(2020) 568 final, 10. září 2020.

(32)

     Návrh nařízení, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program, COM(2018) 447 final, 6. června 2018.

(33)

     Návrh nařízení, kterým se zřizuje Evropský obranný fond, COM(2018) 476 final, 13. června 2018.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.12.2020

COM(2020) 797 final

PŘÍLOHA

EMPTY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

První zpráva o pokroku strategie bezpečnostní unie EU

























Prováděcí plán