EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.10.2020

COM(2020) 641 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán

{SWD(2020) 223 final}

Sdělení Komise o

hospodářském a investičním plánu pro západní Balkán

I.Úvod

Západní Balkán je nedílnou součástí Evropy a geostrategickou prioritou pro Evropskou unii. Jak konstatovala předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie ze dne 14. září 2020, „budoucnost celého regionu je skutečně spjata s EU“. Úzké vztahy mezi EU a západním Balkánem se zřetelně projevily během pandemie COVID-19. Ačkoliv samotná Evropská unie byla touto pandemií těžce postižena, poskytla zemím západního Balkánu zásadní a nebývalou pomoc, jak se uvádí ve sdělení Komise ze dne 29. dubna 1 a v prohlášení z vrcholné schůzky v Záhřebu ze dne 6. května 2020.

Onemocnění COVID-19 široce narušuje hospodářství západního Balkánu, které z hlediska hospodářského sbližování s EU již tak zaostávalo. Tento region se musel neustále potýkat s problémy vyplývajícími z nedostatečné konkurenceschopnosti, vysoké nezaměstnanosti a významného odlivu mozků. Proto se stále naléhavěji projevuje potřeba zvýšit úsilí o sbližování prostřednictvím realizace strukturálních reforem, překonání strukturálních nedostatků, posílení inovačního potenciálu a zrychlení zelené a digitální transformace, a to také z pohledu budoucnosti zemí západního Balkánu v EU.

Cílem hospodářského a investičního plánu je tedy podnítit dlouhodobé oživení (podpořené zelenou a digitální transformací), jež povede k udržitelnému hospodářskému růstu, uskutečnění reforem potřebných na cestě do EU a přiblížení západního Balkánu k jednotnému trhu EU. Plán se zaměřuje na uvolnění nevyužitého ekonomického potenciálu regionu a na velký prostor pro intenzivnější hospodářskou spolupráci a obchod v rámci regionu. 2 Západní Balkán představuje vzhledem k téměř 18 milionům obyvatel důležitý trh pro EU a tranzitní prostor pro evropské a mezinárodní zboží a nabízí kvalifikovanou pracovní sílu pro společnosti, které jsou připraveny v tomto regionu investovat. Západní Balkán má tedy klíčovou roli v globálních hodnotových řetězcích, které zásobují EU, a tuto roli lze ještě víc posílit. To z dlouhodobého hlediska přispěje rovněž ke strategické autonomii EU.

Hospodářský a investiční plán stanoví zásadní investiční balíček pro tento region. Vychází z návrhu založeného na výkonnosti a orientovaného na reformy, který se týká nástroje předvstupní pomoci III (NPP III) 3 a posílených nástrojů na podporu investic veřejného a soukromého sektoru. 

Komise – s výhradou přijetí nového víceletého finančního rámce a souvisejícího právního základu – navrhuje mobilizaci finančních prostředků z nástroje NPP III ve výši až 9 miliard EUR na období let 2021–2027 určených na podporu ekonomického sbližování s EU, především prostřednictvím investic a podpory konkurenceschopnosti a inkluzivního růstu, udržitelné konektivity a souběžné zelené a digitální transformace. Komise navrhuje, aby převážná většina této podpory směřovala ke klíčovým produktivním investicím a udržitelné infrastruktuře západního Balkánu. Investiční kapacitu regionu by navíc měla podpořit mobilizace nového záručního nástroje pro západní Balkán 4 , který má ambici potenciálně zvýšit investice až na 20 miliard EUR.

Prioritou je lepší propojení hospodářství západního Balkánu v rámci regionu i s Evropskou unií. Vyžaduje to pevný závazek zemí západního Balkánu k uskutečnění základních reforem, prohloubení regionální hospodářské integrace a vytvoření společného regionálního trhu na základě acquis EU s cílem změnit tento region na atraktivnější investiční oblast. Evropská unie se bude snažit přiblížit tento region k jednotnému trhu EU. Kromě toho bude pro západní Balkán nesmírně prospěšné zvýšit úsilí o překonání dědictví minulosti, a to nejenom vzhledem k normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem 5*, a o úspěšné završení dialogu, který zprostředkovává EU.

Zelená dohoda pro Evropu 6 nabízí plán společné akce k řešení výzev zelené transformace, změny klimatu, ztráty biologické rozmanitosti a nadměrného využívání zdrojů i znečištění, která povede k oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů a zhoršování životního prostředí. Zvláštní pozornost bude věnována závazku EU dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Země západního Balkánu budou vzhledem k těmto ambicím a své budoucnosti v EU muset s pomocí EU zvýšit své úsilí v této oblasti.

Západní Balkán bude muset usilovat o provedení Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, Pařížské dohody o změně klimatu a mezinárodně dojednaných cílů v oblasti biologické rozmanitosti. Ambiciózní jednání a spojení sil při plnění uvedené agendy poskytne EU a západnímu Balkánu výhodu průkopníků na mezinárodní hospodářské scéně a zvýší jejich konkurenceschopnost na rostoucích globálních trzích s udržitelnými a ekologickými technologiemi. Naše stávající platformy spolupráce poskytují příležitosti pro posílení vzájemně výhodných aliancí a zajišťují rovné podmínky v oblasti nových udržitelných technologií, jako jsou obnovitelný vodík, pokročilé solární a větrné technologie, baterie a zachycování CO2, jakož i v oblasti kritických surovin pro tyto technologie, například prvků vzácných zemin.

K tomuto sdělení je na základě přístupu Zelené dohody pro Evropu připojen pracovní dokument útvarů Komise stanovující zelenou agendu pro západní Balkán. V něm jsou nastíněna příslušná opatření a doporučení včetně dosažení souladu se standardy a acquis EU.

Stejným způsobem by si země západního Balkánu měly osvojit digitální strategii 7 EU jako základní zásadu humanisticky zaměřené digitální transformace svého hospodářství a své společností. Tím získají lepší pozici pro integraci do dodavatelských řetězců EU s vyšší přidanou hodnotou a v budoucnu se připojí k rychle se rozvíjejícímu jednotnému digitálnímu trhu EU. Investiční plán, který se opírá o digitální agendu pro západní Balkán z roku 2018, nabízí příležitost zrychlit digitalizaci veřejné správy, veřejných služeb a podniků takovým způsobem, který bude konzistentní s hodnotami a právním rámcem EU.

Udržitelná konkurenceschopnost nevyhnutně staví na schopnosti regionu budovat lidské a podnikatelské kapacity pro inovaci a rozvíjet hospodářskou specializaci. Investice do budoucnosti tedy znamenají investice do výzkumu, inovací, zdraví, vzdělání, kultury, mládeže a sportu. Jedná se o výkonné nástroje, které posilňují nejenom hospodářský rozvoj regionu, jeho odolnost a konkurenceschopnost, ale i sociální soudržnost, což znamená plné hospodářské zapojení všech občanů regionu včetně Romů. Integrace Romů do společnosti prostřednictvím podpory jejich plné účasti na vzdělávání a trhu práce má mimořádný význam a bude klíčovou prioritou procesu integrace do EU 8 . 

V zájmu pomoci při plnění cílů hospodářského a investičního plánu a zajištění udržitelnosti investic v regionu proto Komise v brzké době navrhne zvláštní Agendu pro západní Balkán v oblasti inovací, výzkumu, vzdělávání, kultury, mládeže a sportu (dále jen „inovační agenda pro západní Balkán“). Tato komplexní a dlouhodobá strategie spolupráce se západním Balkánem v uvedených oblastech bude mít zásadní význam pro prohloubení rozvoje lidského kapitálu, zastavení odlivu mozků a podněcování cirkulace mozků, jakož i podporu rozvoje dlouhodobě udržitelných inovačních ekosystémů a přechodu k znalostní ekonomice. Položí základy pro tvorbu politiky založenou na důkazech a podpoří inkluzivní a vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy, čímž nabídne lepší perspektivu mladým lidem v regionu.

Plán je neoddělitelnou součástí pomoci západnímu Balkánu na cestě do EU. Hospodářský rozvoj a provádění základních reforem by se měly vzájemně doplňovat a přispívat k tomu, aby partnerské země dodržely zavedené požadavky přístupového procesu. Zahrnuje to také provedení reforem v oblasti právního státu a strukturálních hospodářských reforem, zvláště pak reforem, jež jsou uvedeny v programech hospodářských reforem 9 a které maximalizují potenciální vliv investičního balíčku.

Závažným faktorem stávajících strukturálních nedostatků je nedostatečná správa věcí veřejných a především omezený pokrok při řešení nedostatků v oblasti právního státu a potírání korupce. Právní stát a respektování základních práv, fungování demokratických institucí a veřejné správy jsou nejenom středem přístupového procesu, ale i hlavním motorem hospodářského oživení regionu a zárukou vyšší odolnosti vůči možným budoucím krizím a hospodářským otřesům. Respektování právního státu je rovněž nezbytné pro ochranu finančních prostředků EU a zajištění jejich použití na podporu rozvoje západního Balkánu.

II.Řádná správa věcí veřejných je základem udržitelného hospodářského růstu

Posílení investic a hospodářského růstu bude proto možné pouze tehdy, když se západní Balkán důrazně zaváže k základním reformám a jejich uskutečnění v souladu s evropskými hodnotami. Bez ohledu na to, zda se jedná o strukturální sociálně-ekonomické reformy – zvláště reformy, které jsou uvedeny v programech hospodářských reforem a společných politických směrech –, o posílení právního státu, dodržování lidských práv nebo zlepšení veřejné správy, mají zásadní význam pro vytvoření prostředí příznivého pro podnikání, vytváření pracovních míst a udržitelné investice. Vedoucí představitelé západního Balkánu musí přesvědčivěji plnit své závazky týkající se provedení požadovaných základních reforem a jasněji se politicky angažovat v souladu s revidovanou metodikou rozšíření 10 .

Právní stát je zásadním aspektem demokratické transformace a klíčovou referenční hodnotou pro posouzení pokroku na cestě k členství ze strany EU. V této souvislosti se pokrok jednotlivých zemí západního Balkánu značně liší. Neustále se zlepšuje operativní spolupráce západního Balkánu s členskými státy EU a agenturami EU. Velkou výzvou však zůstává věrohodný pokrok v oblasti právního státu, což často koreluje s nedostatkem politické vůle, pokračujícími jasnými projevy zmocňování se státu a omezeným pokrokem v oblasti nezávislosti soudů.

Balíček z roku 2020 týkající se rozšíření 11 , přijatý souběžně s tímto sdělením, obsahuje podrobný přehled o současném stavu základních reforem a pokyny k reformním prioritám, které zůstávají jádrem procesu přistoupení k EU.

Občané mají velký zájem na fungujícím systému brzd a protivah, v němž nezávislé, nestranné a efektivní soudnictví s viditelně silným postavením zajišťuje, že všechny státní instituce dodržují právo a etické normy a že občané jsou chráněni před svévolným rozhodováním a mohou plně uplatňovat svá práva. Podniky potřebují právní jistotu, nekorupční prostředí a efektivní fungování veřejné správy, aby mohly rozvíjet svoji činnost a spolehnout se na efektivní a nezávislé instituce, které budou prosazovat jejich hospodářská práva. Zahraniční investoři potřebují záruky rovných podmínek, které ochrání jejich investice. Dosažení souladu s pravidly EU pro zadávání veřejných zakázek a zlepšení transparentnosti a dohledu jsou klíčové především pro řádné finanční řízení rozsáhlých veřejných investic (včetně investic, které jsou navrženy v tomto plánu), jakož i pro předcházení korupci v této oblasti. Je potřeba zaujmout strategický přístup k efektivnímu potírání zločineckých organizací a jejich ekonomických základen včetně zlepšení výsledků finančních šetření a konfiskací majetku. Spolupráce mezi partnery v regionu, jakož i s EU má zásadní význam pro řešení specifických bezpečnostních výzev, jako jsou boj proti terorismu a extremismu, praní špinavých peněz, nedovolené obchodování se zbraněmi, obchodování s lidmi a nezákonné převaděčství přistěhovalců.

V zájmu předcházení jakýmkoliv nedostatkům při ochraně finančních prostředků EU je nezbytně nutné, aby partneři ze západního Balkánu zajistili uplatňování efektivních, odrazujících a přiměřených trestněprávních sankcí za podvody, korupci, praní špinavých peněz a zneužívání veřejných prostředků. Západobalkánští partneři, kteří jsou signatáři mezinárodních dohod o vzájemné právní pomoci v trestních věcech, by měli uznat Úřad evropského veřejného žalobce jako orgán příslušný pro účely provádění těchto dohod u těch členských států, které se Úřadu evropského veřejného žalobce účastní 12 . Spolupráci mezi evropským veřejným žalobcem a západobalkánskými partnery by mělo usnadnit uzavření pracovních ujednání 13 .

Budování vysoce kvalitní veřejné správy je základem dobře fungujícího státu. Je to zásadní podmínka efektivní a účinné veřejné služby, která poskytuje kvalitní služby občanům a podnikům. Pokud se jedná o správu investic, stát potřebuje silné kapacity pro identifikaci, stanovení priorit, rozvoj a řízení infrastruktury orientované do budoucnosti a dalších strategických investičních projektů v úzké spolupráci s občany a ostatními zainteresovanými stranami. Profesionální veřejná služba má rovněž klíčový význam z hlediska předcházení korupci včetně zlepšení transparentnosti a využívání elektronické správy. Zadávání veřejných zakázek je nutno uvést do souladu s pravidly EU a realizovat v plném rozsahu. Výjimky ze zadávacího řízení by se měly uplatňovat restriktivně, včetně omezení využívání mezistátních dohod. Pomůže to zajistit, aby korupce při zadávání veřejných zakázek nenarušovala hospodářský rozvoj, nepoškozovala trh a nevedla k neefektivním projevům omezujícím konkurenceschopnost, obchod a investice. Tyto reformy rovněž posílí záruky proti jakémukoliv zneužívání finančních prostředků EU.

Evropská unie bude nadále poskytovat značné finanční prostředky a podporu (alespoň v takové míře jako doposud) reformám zaměřeným na řádnou správu věcí veřejných a základní oblasti. V souladu se zásadou podmíněnosti, která se odráží v revidované metodice rozšíření, platí, že pokud země dosáhnou pokroku v reformních prioritách, měly by také dosáhnout na větší objem finančních prostředků a investic, včetně nástroje předvstupní pomoci, který je založený na výkonnosti a orientovaný na reformy. Stejně tak je ovšem potřeba přijmout rozhodná opatření, která budou postihovat jakoukoliv závažnou nebo dlouhodobou stagnaci či opětovné zhoršení. Tato opatření mimo jiné zahrnují možnost snížit rozsah a intenzitu finanční podpory EU na základě posouzení pokroku ve výročních zprávách Komise.

III.Zásadní investiční balíček

V návrhu Komise týkajícím se nástroje předvstupní pomoci (NPP III) 14 je uvedena částka více než 14 miliard EUR 15 na období let 2021–2027, přičemž lví podíl této částky je určen pro západní Balkán.

NPP III bude představovat ucelený a politicky podmíněný přístup zahrnující strategické a dynamické poskytování pomoci, díky němuž se jádrem podpory ze strany EU stanou základní požadavky na členství v EU. NPP III více zaměří finanční pomoc EU na klíčové priority, čímž se ještě znásobí pákový efekt při podpoře reforem, které podnítí udržitelný sociálně-ekonomický rozvoj a přiblíží partnery k unijním hodnotám a standardům.

Centrem hospodářského a investičního plánu je zásadní investiční balíček pro tento region, přičemž převážná část podpory bude orientována na hlavní produktivní investice a infrastrukturu. Tento přístup zohlední a podpoří souběžnou zelenou a digitální transformaci a vývoj připojených, konkurenceschopných, udržitelných a vzkvétajících znalostních ekonomik orientovaných na inovace v oblasti západního Balkánu, jež budou mít stále dynamičtější soukromý sektor. Investiční balíček se stane hlavním stimulem, který usnadní zvýšení objemu veřejných a soukromých investic v regionu ze strany Evropské investiční banky (EIB), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a dalších mezinárodních finančních institucí, rozvojových finančních institucí členských států EU, západobalkánských vlád a soukromých investorů včetně přímých zahraničních investic, a napomůže integraci trhů.

V příloze je uveden první soubor projektů zaměřených na deset stěžejních investičních iniciativ. Tyto projektové návrhy vycházejí z výsledků předběžných konzultací s vládními institucemi regionu a priorit jejich politických a hospodářských reforem. Prvním krokem při uskutečňování hospodářského a investičního plánu by mohl být balíček infrastrukturních projektů vyčleněný pro financování v období let 2021–2022 s předpokladem, že se tím uvolní významné investice. Umožnilo by to dosáhnout do roku 2024 dokončení nebo podstatného pokroku (po řádném posouzení) u připravených projektových návrhů, zvláště v oblastech digitalizace, dopravy, transformace energetiky a životního prostředí.

Další finanční prostředky z NPP by následně mohly podpořit projekty infrastruktury a produktivní investice se silným důrazem na souběžnou zelenou a digitální transformaci regionu, posílit oběhové hospodářství a biologickou rozmanitost a společně uskutečnit připravovanou zelenou agendu pro západní Balkán. Bylo by také možné podpořit investice do venkovských oblastí a zemědělství, kulturního a kreativního odvětví, zdraví a rozvoje lidského kapitálu, včetně vzdělávání, a posílit přeshraniční spolupráci včetně spolupráce v oblasti inovací.

Evropská unie může kromě rozsáhlého poskytování grantů nabídnout regionu záruky, jež pomohou snížit náklady na financování u veřejných i soukromých investic a omezit rizika pro investory: předpokládá se, že podpora prostřednictvím navrhovaného záručního nástroje pro západní Balkán v příštím desetiletí zmobilizuje investice ve výši přibližně 20 miliard EUR.

Investiční rámec pro západní Balkán (WBIF) – včetně platformy pro soukromý sektor, nástroje pro rozvoj podniků a inovace západního Balkánu (WB EDIF) a záručního nástroje pro západní Balkán – spojuje západobalkánské partnery, bilaterální dárce a mezinárodní finanční instituce a stane se hlavním nástrojem pro zajištění rychlého využití investičního balíčku k těmto účelům:

-posílení hlavních infrastrukturních propojení, především hlavních dopravních a energetických spojení, která mají zásadní význam pro hospodářský rozvoj, integraci trhů a přeshraniční obchod v rámci regionu a s Evropskou unií 16 ,

-podpora souběžné zelené a digitální transformace,

-zvýšení konkurenceschopnosti soukromého sektoru, posílení inovací a rozvoj základních sociálních odvětví,

-propojení hospodářství prostřednictvím posílené regionální hospodářské integrace a integrace do EU.

V zájmu maximalizace dlouhodobého dopadu investic bude mít zásadní význam uskutečnění strukturálních hospodářských a správních reforem v partnerských zemích, včetně reformních opatření v oblasti propojení a zvýšení statistické kapacity. Pokrok v základních oblastech by měl pokračovat souběžně s realizací stěžejních iniciativ. Evropská unie rovněž podpoří opatření k budování kapacit tam, kde je to vhodné, k rozšíření zadávání veřejných zakázek a kapacity řízení veřejných investic pro přípravu, řízení a kontrolu realizace projektů. Evropská unie bude spolupracovat se západním Balkánem při zajišťování řádné kontroly investic do projektů společného strategického zájmu s cílem identifikovat, posoudit a zmírnit případná rizika pro bezpečnost nebo veřejný pořádek v souladu s relevantními pravidly EU a WTO.

Konečná rozhodnutí o orientačních návrzích projektů a finanční podpory uvedených v tomto plánu se budou přijímat za maximálního dodržování rozhodovacích postupů, procesu plánování a přístupu založeného na výkonnosti a orientovaného na reformy budoucího nařízení o programu NPP III, o kterém v současné době diskutují spoluzákonodárci, zejména pokud jde o pokrok v programu rozšiřování EU, relevantnost a připravenost v souladu s příslušnými pravidly EU. Měl by se dodržet ekologický slib „nepůsobit škodu“. V zájmu maximálního využití hospodářského a investičního plánu osloví Evropská unie v duchu přístupu „tým Evropa“ také své partnery i stávající regionální iniciativy, jako je berlínský proces, aby dosáhla maximální komplementárnosti mezi EU a ostatními multilaterálními a bilaterálními činnostmi.

IV.Investice do udržitelné dopravy

Evropská unie upřednostní projekty a programy týkající se orientačního rozšíření hlavní sítě transevropské dopravní sítě (TENT-T), které mají strategický význam pro region a pro EU. Budou přijata opatření k urychlení výstavby nové dopravní infrastruktury a modernizaci stávající infrastruktury s cílem modernizovat hlavní dopravní síť tak, aby vyhovovala normám EU.

Zásadní význam má rychlé a efektivní dopravní spojení v rámci regionu i se sousedními členskými státy EU a udržitelná doprava s dalšími investicemi do železničních a vnitrozemských vodních cest. V této souvislosti bude důležitou prioritou propojení hlavních měst regionu mezi sebou a do EU s cílem dále zrychlit regionální spolupráci a integraci, jakož i podpora multimodálních dopravních řešení, přechod na jiné druhy dopravy a snížení znečištění souvisejícího s dopravou.

Vznik nových spojení přinese investice, usnadní regionální obchod a zajistí udržitelný hospodářský růst, přičemž zlepší každodenní život obyvatel regionu. Využijí se nové digitální technologie, zlepší se informační systémy, zvýší se důraz na bezpečnost silničního provozu (a odstranění vysoce rizikových silničních úseků a přejezdů) a poskytne pomoc při navrhování a realizaci systémů údržby. Dále se zintenzivní spolupráce s Dopravním společenstvím na podporu vytvoření plně integrovaného regionálního dopravního trhu založeného na právních předpisech a normách Evropské unie. Tím se výrazně zrychlí zavádění technických norem a reformních opatření v oblasti propojení, včetně sladění a zjednodušení postupů na hraničních přechodech, jakož i pokračování reformy železnic (včetně oddělení železničních tratí a přístupu třetích stran), především s cílem překonat dědictví roztříštěných sítí. Tím se otevře cesta k bezproblémové integraci západobalkánských dopravních trhů do EU, která následně přinese obchodní příležitosti pro společnosti a obyvatele regionu.

Na straně západního Balkánu by tyto investice měly být podpořeny následujícími opatřeními:

·přijetí a realizace regionálních akčních plánů pro železnice, bezpečnost silničního provozu, usnadnění dopravy a silniční síť, které vypracuje Dopravní společenství,

·zrychlení pokroku opatření v rámci reformních opatření v oblasti propojení v zájmu rychlejší integrace s TEN-T, acquis EU a souvisejícími digitálními technologiemi a technologiemi pro čistou energii a

·postupné přijetí a provádění všech právních předpisů a technických norem EU a transparentních zadávacích řízení v oblasti dopravy, včetně zrychleného uvedení do souladu s pravidly EU pro zadávací řízení, s cílem napomoci integraci trhu.

Komise počítá se zvýšením míry spolufinancování u projektů v oblasti silniční dopravy až na 40 %. Základním prvkem budování dopravní infrastruktury připravené na budoucnost je udržitelná mobilita. Komise u každého projektu silniční infrastruktury podpoří rozvoj ekologických multimodálních dopravních řešení. Cílem by mělo být propojení partnerů v rámci regionu a mezi regionem a EU prostřednictvím integrace udržitelných a inteligentních prvků v silniční dopravě (jako jsou nabíjecí stanice a multimodální místa připojení k železniční síti a síti vodních cest (podle okolností)). Toto zaměření podporuje inovace, jakož i cílené a správně dimenzované investice. Komise rovněž podpoří provádění plánů udržitelné městské mobility ve městech regionu, která se připojí k síti.

V.Investice do čisté energie

Posílí se podpora v oblasti energetiky. Bude kladen silný důraz na integraci trhů s energií, dekarbonizaci a čistou energii, spravedlivou transformaci, zintenzivnění digitalizace systému a inteligentní sítě, energetickou účinnost včetně modernizace dálkového vytápění a energetickou bezpečnost. Dekarbonizace představuje hlavní pilíř hospodářského a investičního plánu v souladu s cíli Zelené dohody pro Evropu. Lepší konektivita a rozšíření energetické unie na západní Balkán budou důležité také pro úspěšnou transformaci energetiky na čistou energii v tomto regionu.

Mělo by být podporováno širší využívání obnovitelných zdrojů energie v souladu s potenciálem regionu a plány adaptace na změnu klimatu. Může jít o investice šetrné k životnímu prostředí určené pro vodní, sluneční, větrné a geotermální zdroje. Rozvoj čistých a moderních energetických technologií musí doprovázet lepší investiční prostředí upravené souhrnným regulačním rámcem založeným na pravidlech pro zadávání veřejných zakázek. Zmírní se tím rizika efektu „zacyklení“ západobalkánských hospodářství ve vysoce neudržitelné a čím dál tím nákladnější nové výrobě elektřiny založené na uhlí.

Klíčem bude přechod od uhlí k udržitelné a čisté energii s cílem snížit emise oxidu uhličitého a znečištění ovzduší. Vzniká iniciativa platforma pro uhelné regiony na západním Balkáně a Ukrajině procházející transformací, která tuto iniciativu zrcadlí v rámci EU. Podpoří strategie přechodu, které jsou inkluzivní, nikoho neopomíjejí a zároveň nabízejí čistější alternativy uhlí a podporují projekty šité na míru regionů závislých na uhlí.

Pro ty země, které jsou velmi závislé na uhlí, by klíčem k ústupu od uhlí v krátkodobém nebo střednědobém výhledu mohl být přechod na moderní, nízkoemisní plynovou infrastrukturu. Plyn může regionu nabídnout široce dostupný, bezpečný a cenově dostupný zdroj energie, který udrží konkurenceschopnost regionu v mezinárodním měřítku a zároveň významně zlepší kvalitu ovzduší a sníží emise.

V centru nové plynové infrastruktury musí být nové plynovody – včetně prodloužení transjadranského plynovodu –, které by mohly nabídnout příležitost k diverzifikaci zdrojů zemního plynu pro evropský trh, přivést plyn do regionu a tím urychlit přechod od uhlí při výrobě energie. Jakýkoliv nový plynovod na západním Balkáně musí plně respektovat pravidla EU v souladu se smlouvou o Energetickém společenství a prokázat dlouhodobou životaschopnost. Rovněž je potřeba vzít v úvahu rostoucí význam zkapalněného zemního plynu (LNG) ve světě jako příležitosti pro diverzifikaci zásobování tohoto regionu plynem prostřednictvím terminálů LNG v Řecku a Chorvatsku.

Tyto investice do plynové infrastruktury z dlouhodobějšího hlediska poskytnou základ pro další krok v ochraně životního prostředí, jelikož umožní zavedení dekarbonizovaného plynu, jakmile bude k dispozici a bude konkurenceschopný, i další snížení oxidu uhličitého i dopadů znečištění ovzduší. Tyto investice tedy zajistí dodávky energie v regionu, jež obstojí v budoucnosti.

Bude potřeba napomoci úsilí o zvýšení energetické účinnosti. Komise v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu navrhuje rozšířit na západní Balkán „renovační vlnu EU“. Zrenovované a vylepšené budovy pomohou otevřít cestu k dekarbonizovanému systému čisté energie, jelikož sektor budov patří mezi největší spotřebitele energie v Evropě. Evropská unie za tímto účelem využije mimo jiné stávající platformy, jako jsou fond „Zelenou energií k růstu“ a regionální program energetické účinnosti, které doposud umožnily ekologické investice v celkové výši 700 milionů EUR.

Stanovování priorit propojení energetických soustav již probíhá v rámci Energetického společenství s projekty v zájmu Energetického společenství a projekty společného zájmu. Partnerské země západního Balkánu budou muset provést tržní reformy s cílem zrychlit integraci s trhy s elektřinou a plynem ve středo- a jihovýchodní Evropě. Komise bude v rámci energetického propojení střední a jihovýchodní Evropy (CESEC) nadále bedlivě sledovat tržní reformy v západobalkánských zemích v zájmu zrychlení integrace středoevropských trhů s elektřinou a plynem s těmito trhy v jihovýchodní Evropě.

Inovační agenda pro západní Balkán dále posílí přenos technologií 17 a usnadní přístup k výzkumné infrastruktuře, znalostním centrům, centrům kompetencí a on-line platformám na světové úrovni, jakož i přístup k pokročilým počítačovým simulacím například prostřednictvím evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC) 18 . Podpoří přechod na čistou a efektivní výrobu a používání energie včetně propagace otevřené vědy a nejmodernější výzkumné infrastruktury, jako je Mezinárodní institut jihovýchodní Evropy pro udržitelné technologie (SEEIIST).

Tyto investice musí podpořit i západobalkánské země těmito opatřeními:

·Rychlý pokrok reformních opatření v oblasti energetického propojení v zájmu ustavení regionálního trhu s energií a další integrace s energetickým trhem EU v úzké spolupráci se sekretariátem smlouvy o Energetickém společenství.

·Dokončení reformy smlouvy o Energetickém společenství a přijetí balíčku opatření EU pro čistou energii Energetickým společenstvím.

·Posílení postupu stanovení cílů Energetického společenství do roku 2030 prostřednictvím přijetí energetických a klimatických cílů do roku 2030 v souladu s úsilím EU o dekarbonizaci, přičemž se zohlední příslušné sociálně-ekonomické rozdíly smluvních stran.

VI.Ekologizace západního Balkánu – Investice do životního prostředí a klimatu

Zelená dohoda pro Evropu se opírá o politiky, jejichž cílem je vybudovat moderní a konkurenceschopná hospodářství efektivně využívající zdroje, v nichž je růst oddělen od emisí skleníkových plynů, využívání zdrojů a produkce odpadů a které usilují o odolnost vůči změně klimatu.

Zelená dohoda pro Evropu může být plně účinná pouze tehdy, když se k opatřením v rané fázi připojí i bezprostřední sousedé EU. Pro západní Balkán to vzhledem k jeho evropské perspektivě platí dvojnásob. Komise tedy společně s tímto sdělením předkládá zelenou agendu pro západní Balkán, o které se zmiňuje Zelená dohoda pro Evropu. Čelní představitelé západobalkánských zemí mají dle předpokladů schválit zelenou agendu na vrcholném setkání v Sofii, které se uskuteční v listopadu. Agendu tvoří pět rozsáhlých oblastí zahrnutých do Zelené dohody: dekarbonizace, odstranění znečištění ovzduší, vody a půdy, oběhové hospodářství, zemědělství a výroba potravin a ochrana biologické rozmanitosti. Hospodářský růst a nové obchodní příležitosti budou spojeny s udržitelnější spotřebou a výrobou, včetně podpory oběhového hospodářství, zachování omezených zdrojů a lepšího opakovaného používání odpadních produktů ve spojení se všemi odvětvími hospodářství, a to z hlediska měst i venkova, a budou vycházet z udržitelnosti ekosystému jako předpokladu úspěchu. Při realizaci tohoto procesu na místě mohou pomoci existující platformy, jako je strategie Evropské unie pro jadransko-jónský region (EUSAIR) a strategie EU pro dunajský region (EUSDR), v nichž hrají západobalkánské země důležitou roli, protože v těchto oblastech jsou zásadní koordinovaná a společná opatření.

Hlavním problémem západního Balkánu je znečištění ovzduší. Široké využívání uhlí a dřeva k výrobě energie, jakož i znečišťující nákladní vozidla a osobní automobily způsobují, že stupeň znečištění ovzduší ve městech tohoto regionu patří v zimě k nejhorším v Evropě. 16 uhelných elektráren v regionu vypouští více oxidu siřičitého než všech 250 podobných elektráren v EU. V tomto regionu kráčí dekarbonizace a odstranění znečištění ruku v ruce. Přesun od uhlí by vedl ke zlepšení kvality života obyvatel a přinesl rozpočtům západního Balkánu významné každoroční úspory v oblasti zdraví.

Dalším prvkem, který bude důležitý pro přechod na čistou energii, je udržitelná mobilita. EU by měla podpořit uskutečnění plánů udržitelné městské mobility ve městech regionu, které rozvinou ekologická multimodální dopravní řešení. Pokud jde o silniční síť, cílem by mělo být propojení partnerů v regionu a mezi regionem a EU prostřednictvím integrace udržitelných a inteligentních prvků silniční dopravy (jako jsou elektrické nabíjecí stanice) v zájmu stimulace inovací, jakož i cílených a správně dimenzovaných investic.

Vzhledem k výhledovému přistoupení regionu k EU musí být jeho systémová modernizace a budoucí růst rámovány cíli EU včetně snížení emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % do roku 2030. Znamená to přechod od fosilních paliv k energii z obnovitelných zdrojů a investice do infrastruktury, což podpoří transformaci napříč odvětvími ke klimaticky neutrálnímu hospodářství a předejde znehodnocení aktiv. Evropská unie by v zájmu podpory dekarbonizace měla nadále pomáhat západobalkánským partnerům při rozvoji a realizaci dlouhodobých klimatických strategií a vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zaměřených na dosažení souladu s požadavky acquis EU. Uskuteční se také posouzení sociálně-ekonomického vlivu dekarbonizace v regionu.

Klíčem k úspěchu zelené transformace jsou hospodářské subjekty. Zelená agenda bude zahrnovat soukromý sektor a zaměří se na podporu soukromých společností, které aktivně působí v zeleném a oběhovém hospodářství, a bude posunovat všechna hospodářská odvětví směrem k udržitelnosti, ať už v oblasti energie, mobility nebo zemědělství. Evropská unie by se měla v regionu angažovat s cílem podpořit udržitelné vzorce výroby a potravinové systémy. Vymezení a provádění akčních plánů pro oběhové hospodářství, strategie pro předcházení vzniku odpadů a recyklaci a regionální spolupráce při snižování plastového znečištění zajistí trvalý pokrok regionu směrem k zelené ekonomice a acquis EU.

Region by si měl osvojit inovativní zelené a digitální technologie, které vytvářejí nové obchodní modely, umožňují zvyšovat produktivitu průmyslové výroby, poskytují pracovníkům nové dovednosti a podporují dekarbonizaci hospodářství. Výzkumné a inovační systémy si vyžádají větší veřejné financování, aby mohly v tomto úsilí sehrát zásadní roli. Komise podpoří systémy financování pro podniky, které působí v oblasti zelených inovací a technologií, s cílem pomoci při dosažení tohoto cíle.

Region se také potřebuje posunout směrem k oběhovému hospodářství, ve kterém platí pravidlo recyklace a opětovného používání a zároveň se podstatně snižuje využívání přírodních zdrojů. V této souvislosti sehraje významnou roli Evropský inovační a technologický institut, a to posílením spolupráce díky znalostním a inovačním společenstvím, zvláště pak těm, která se zabývají energií, surovinami, řízením bezpečnosti potravin a městskou mobilitou. To by napomohlo dalšímu rozvoji tematických inovačních ekosystémů v regionu a podpořilo zapojení západobalkánských partnerů do evropských strategických hodnotových řetězců; mimo jiné by se věnovala pozornost udržitelným způsobům výroby a potravinovým systémům.

Prvovýroba a zpracování potravin společně s lesnictvím a rybolovem nadále představují velký podíl HDP a pracovní síly v regionu (až 40 % pracovníků v Albánii) a mají velký potenciál pro další udržitelný hospodářský rozvoj. Zvýší se tím přitažlivost komunit a sníží migrace mladých lidí do městských center a EU. Velikost zemědělských podniků, produktivita práce a výnosy jsou navzdory bohatým přírodním zdrojům nízké, technologie jsou zastaralé a nadále existuje samozásobitelské hospodaření. Je nadále nutné vynakládat velké úsilí k zajištění bezpečnosti potravin, dobrých životních podmínek zvířat a přechodu k udržitelným potravinovým systémům, což je stále důležitější z hlediska nutného sladění s acquis EU v oblasti bezpečnosti potravin a strategií EU „od zemědělce ke spotřebiteli“. Nástroj IPARD posílí venkovská hospodářství a povede k restrukturalizaci zemědělsko-potravinářského odvětví a ke snížení odpadu. Přispěje k oběhovému hospodářství a biohospodářství a změní vesnické oblasti na živější místa pro život, jež jsou současně odolnější vůči výzvám, jako je změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti.

Je rovněž potřeba zaměřit se na ochranu biologické rozmanitosti a obnovu přírodního kapitálu, jakož i na efektivní systémy sběru odpadů a předcházení znečištění životního prostředí. To může pomoci využít obrovský potenciál přírodního prostředí regionu z hlediska cestovního ruchu, který bude sloužit místním i evropským trhům a zvyšující se poptávce po udržitelné turistice.

V oblasti nakládání s odpady je nutné věnovat pozornost správnému sběru odpadů a třídění klíčových toků odpadu. Je nutné vynaložit větší úsilí na snížení znečištění vody a řešení její ochrany a ochrany před povodněmi. Odpad v moři představuje celosvětový problém a ovlivňuje všechny oceány světa. Řeky v regionu západního Balkánu odnášejí do moří a oceánů neúměrné množství odpadků.

VII.Investice do digitální budoucnosti

Digitalizace představuje příležitost pro hospodářství a společnosti tohoto regionu, jelikož digitální řešení přispívají k udržitelnému, klimaticky neutrálnímu hospodářství efektivně využívajícímu zdroje a k lepší správě věcí veřejných i lepším veřejným službám pro občany 19 . Digitální služby tvoří stále větší část exportu západního Balkánu. Za pomoci EU a Rady pro regionální spolupráci se v zemích západního Balkánu od roku 2018 uskutečňuje digitální agenda pro západní Balkán. Země západního Balkánu by měly provést inventuru dosavadních výsledků, určit místa, která vyžadují urychlení prací, a rozšířit rozsah a ambice digitální transformace regionu. Díky podpoře poskytované především na rozvoj digitálních dovedností a služby elektronické veřejné správy, elektronického zadávání zakázek a elektronického zdravotnictví by se měla zvýšit transparentnost a odpovědnost orgánů veřejné moci, snížit náklady, zlepšit poskytování služeb občanům a podnikům a zároveň řešit sociální rozměr.

Prostřednictvím podpory digitálním začínajícím a rozvíjejícím se podnikům a digitálním dovednostem je možné plně využít digitálních obchodních příležitostí. Prostřednictvím opatření, jako je akční plán digitálního vzdělávání, podporuje EU rozvoj a využití digitálních dovedností na západním Balkáně s cílem uskutečnit digitální transformaci co nejkomplexněji a nejinkluzivněji. Další zapojení do celoevropských iniciativ, jako jsou SELFIE 20 , HEInnovate 21 , hackathon digitálního vzdělávání, Evropský týden programování a celoevropská datová síť pro výzkumnou a vzdělávací obec (síť GEANT), by pomohlo region blíže spojit s nejmodernějším světem digitálního výzkumu a inovací. Region západního Balkánu by měl také vypracovat a realizovat vlastní strategie digitálního vzdělávání a zároveň podpořit odbornou přípravu učitelů, jakož i iniciativy v oblasti distančního vzdělávání a obsahu.

Cíl digitální agendy zasadit se o snížení ceny roamingu v regionu se zakládá na práci s příslušnými zainteresovanými stranami v zájmu zásadního snížení ceny roamingu směrem do EU a z ní. Toto úsilí je otevřené, inkluzivní a transparentní. Za přípravu plánu odpovídají stejným dílem veřejná správa, regulátoři i telekomunikační operátoři, zatímco Rada pro regionální spolupráci a EU mohou fungovat jako zprostředkovatelé. Snižování tarifů za roaming si vyžaduje opatření operátorů aktivně působících v regionu v rámci stabilních, předvídatelných a konkurenčních trhů pod dohledem nezávislých vnitrostátních regulačních orgánů.

Dále budou zkoumány způsoby, jak může západní Balkán využívat výhody jednotného digitálního trhu EU, aby se zlepšil přístup k digitálnímu zboží a službám, vytvořily rovné podmínky a maximalizoval růstový potenciál digitální ekonomiky.

Je důležité, aby výhody digitální inovace otevřeným a transparentním způsobem využívala široká skupina odvětví a přitom byla respektována ochrana soukromí. Je potřeba poskytnout podporu pro vybudování kapacit kybernetické bezpečnosti v regionu na základě posouzení potřeb, které se má uskutečnit v roce 2021.

Odhaduje se, že v nejbližších pěti letech (do roku 2025) 22 bude potřeba 3,7 miliardy EUR kapitálových výdajů (plánování a stavba) na zajištění nezbytné úrovně digitální konektivity. Soukromý sektor sehraje v digitalizaci západního Balkánu včetně sítí 5G důležitou roli, přičemž záruky EU mohou fungovat jako důležitý faktor. Podpora Evropské unie pro investice do digitální infrastruktury by se měla zásadně zvýšit také v zájmu zavedení ultrarychlého a bezpečného širokopásmového přístupu, aby k němu mohl být zajištěn všeobecný přístup. 

Západní Balkán by se měl zaměřit na tyto reformní priority:

·Urychlit dosažení souladu s acquis EU a jeho provádění, což povede k vytvoření prostředí přátelského k investicím (včetně ochrany údajů), a dokončit provedení regionální dohody o roamingu.

·Zařadit digitalizaci mezi priority a do hlavního proudu vnitrostátní politiky se zřetelem na podniky, vzdělávání, zdraví, energii, výzkum a inovace a inteligentní růst. Podpořit inovativní digitální transformaci prostřednictvím stimulů při zavádění platforem a politik, jako jsou například eGovernment, elektronické zdravotnictví, elektronický obchod, digitální přístup ke kultuře a kulturnímu dědictví, digitální dovednosti ve vzdělávání, otevřený přístup k vědeckým údajům a výsledkům výzkumu, investice do širokopásmové infrastruktury a zahrnutí všech ekonomik do evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC).

·Posílit vývoj regionálních center pro digitální inovace, jakož i jejich vazbu na vědecko-technologické parky a znalostní inovační společenství Evropského inovačního a technologického institutu (EIT KIC), jako jednotných kontaktních míst na podporu společností při zvyšování konkurenceschopnosti s použitím digitálních technologií, především při zavádění umělé inteligence v podnicích (především malých a středních podnicích) v souladu s úsilím a pokyny EU; podpořit rozvoj digitálních dovedností a virtuálního vzdělávání v regionu.

·Zvýšit kapacitu v oblasti kybernetické bezpečnosti a bojovat proti kyberkriminalitě, především zavedením souboru nástrojů EU týkajících se kybernetických rizik pro sítě 5G.

·Zajistit etické používání technologií včetně umělé inteligence pro účely dohledu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a se zřetelem k dynamickému sladění s budoucími právními předpisy EU v této oblasti.

·Realizovat prohlášení o elektronické veřejné správě schválené v Bělehradu v roce 2019 v zájmu dalšího zrychlení práce v souladu s akčním plánem EU pro elektronickou veřejnou správu 23 při podpoře reformy veřejné správy.

VIII.Posílení soukromého sektoru

Hospodářství západního Balkánu dosáhlo od 90. let 20. století značného růstu a došlo ke zmírnění chudoby. Zvýšila se životní úroveň v celém regionu a zlepšil se přístup k veřejným službám. Region však stále musí vynaložit značné úsilí, aby splnil hlavní hospodářské požadavky na členství v EU: zajistit funkční tržní hospodářství a prokázat způsobilost odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám v rámci Evropské unie. Vyžaduje to reformu systémů správy ekonomických záležitostí a zavedení hospodářských strukturálních reforem. Proces programu hospodářských reforem nadále zůstává nejdůležitějším nástrojem, jehož prostřednictvím EU a západní Balkán společně stanovují reformní priority. Komise v tomto směru poskytuje významnou podporu. Pro účely tohoto plánu se pozornost zaměří na rozvoj silného soukromého sektoru a investice do lidského kapitálu.

Rozvoj robustního soukromého sektoru má zásadní význam pro sociálně-ekonomický rozvoj a regionální integraci i pro zvýšení konkurenceschopnosti regionu a vytváření pracovních míst. Zvláště důležitou roli přitom hrají malé a střední podniky vzhledem k tomu, že tvoří 99 % všech podniků západního Balkánu, vytvářejí přibližně 65 % celkové přidané hodnoty podnikatelského sektoru a podílejí se v něm 73 % na celkové zaměstnanosti 24 . V této souvislosti je potřeba věnovat zvláštní pozornost podpoře začínajících podniků a malých a středních podniků ve strategických odvětvích stanovených jednotlivými zeměmi, jako jsou cestovní ruch a digitální technologie, pokud mají komparativní výhodu nebo zvláštní potenciál vzhledem k historickým a přírodním podmínkám. Tím se otevře cesta k hospodářskému růstu prostřednictvím inovací a lepší konkurenceschopnosti.

V zájmu uvolnění potenciálu soukromého sektoru by EU měla zvýšit financování pro podniky vyčleněním podstatných prostředků pro záruky v rámci záručního nástroje pro západní Balkán a zdvojnásobením grantů poskytovaných v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace západního Balkánu – platformy vedené EU, která je součástí investičního rámce pro západní Balkán. Evropská unie zlepši přístup k financím a rizikovému kapitálu pro mikropodniky a malé a střední podniky, mimo jiné v zájmu překonání těžkostí vyplývajících z onemocnění COVID-19.

Kombinace grantů a záruk by v regionu posílila otevřené a inovativní ekosystémy přátelské k podnikání na základě přístupu „trojité šroubovice“. Usnadnilo by to identifikaci, rozvoj a propagaci inovativních podnikatelských nápadů a pomohlo malým a středním podnikům lépe se přizpůsobit měnícím se sociálně-ekonomickým a politickým podmínkám tváří v tvář mnoha výzvám:

-Zvyšování standardů kvality společností a dostupnosti investic orientovaných na vývoz, aby soukromý sektor v regionu mohl využít větší tržní integrace a obchodu v rámci regionu i EU.

-Uvolnění přiměřených diverzifikovaných financí a odborné přípravy pro podnikání (mikropodniky, malé a střední podniky, sociální podniky) s cílem vytvořit podniky a dosáhnout jejich růstu.

-Posílení konkurenceschopnosti malých a středních podniků prostřednictvím investic na podporu začínajících podniků a zintenzivnění inovativních společností, jakož i programů na podporu finanční a digitální gramotnosti, digitalizace společností, podnikatelských inkubátorů a fintech společností.

-Podpora růstu hospodářství prostřednictvím strategie pro inteligentní specializaci postavené na silných stránkách a potenciálu regionu, jakož i posílení výzkumu, inovací a přenosu technologií.

-Umožnění investic do udržitelné zemědělské produkce a výzkumu na podporu vyváženého rozvoje venkova a posílení konkurenceschopnosti a životaschopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví.

-Posílení zeleného růstu a oběhového hospodářství prostřednictvím zvýšení investic do zelených technologií a snížení nákladů na jejich zavedení v regionu. Evropská unie za tímto účelem využije mimo jiné stávající platformy, jako jsou fond „Zelenou energií k růstu“ a regionální program energetické účinnosti.

Země regionu by měly také nadále využívat výhod přístupu k programům EU, jako jsou Horizont Evropa, COSME a ERI na podporu inovací a hospodářského rozvoje v období let 2021–2027.

IX.Investice do lidského kapitálu

Spravedlnost a inkluzivnost jsou důležité, protože zajišťují, že výhody obnovy a růstu sdílejí všichni a nikdo není opomenut. Dobře fungující trh práce a kvalifikovaná a produktivní pracovní síla mají zásadní význam pro odolnost ekonomiky. Komise posílí dialog se západním Balkánem v zájmu podpory realizace evropského pilíře sociálních práv 25 v tomto regionu. Cílem EU je podpořit rozvoj lidského kapitálu zvýšením financování z NPP, zejména pokud jde o reformní priority stanovené v programu hospodářských reforem a společných politických směrech v oblastech vzdělávání a dovedností, zaměstnanosti a sociální ochrany a inkluze. Důraz bude rovněž kladen na mládež, zdraví, kulturu a sport.

Evropská unie podpoří širší zapojení občanské společnosti a soukromého sektoru tím, že bude stimulovat inovativní řešení a podporovat sociální podnikání při řešení společenských výzev. Finanční nástroje se použijí k přilákání soukromých peněžních prostředků, které budou reagovat na sociální potřeby (vlivové finanční prostředky) v úzké spolupráci s mezinárodními finančními institucemi.

V sektoru vzdělávání bude EU pokračovat v podpoře rozvoje fakticky založených politik a reforem s cílem reagovat na hlavní výzvy a priority vzdělávacího systému, pokud se jedná o správu a řízení, financování, kvalitu, rovnost a relevanci, přičemž se soustředí na přizpůsobení vzdělávacích systémů digitální transformaci a znalostnímu hospodářství. Zvláštní pozornost bude věnována reformám na podporu náležitého zajištění relevantních znalostí, dovedností a kompetencí pro odstranění stávajícího nesouladu mezi nabízenými dovednostmi a poptávkou po pracovní síle, mimo jiné využitím rozvoje učení se prací v rámci odborného vzdělávání a přípravy.

Podpora bude nadále poskytována prostřednictvím programu Erasmus+, který nabídne další příležitosti pro akademickou mobilitu a budování kapacit včetně sektoru odborného vzdělávání a přípravy. Na základě aktualizace agendy dovedností pro Evropu, akčního plánu digitálního vzdělávání a Evropského prostoru vzdělávání se EU zaměří na západní Balkán jako prioritu svého mezinárodního rozměru. Evropská unie bude se západním Balkánem intenzivně spolupracovat při provádění akčního rámce pro kulturní dědictví z roku 2018 a posílí účast v programu Kreativní Evropa. Partneři z regionu by se měli nadále podílet na ostatních programech EU, jako jsou Erasmus+ a Evropský sbor solidarity, v zájmu rozšíření vzájemné výměny a spolupráce v oblasti dobrovolnické práce, odborné přípravy a mládeže.

Prioritou bude zlepšení účasti na trhu práce, zvláště mladých lidí a žen, znevýhodněných skupin a menšin, především Romů 26 , což může významně přispět k hospodářskému růstu. Zvlášť důležité je řešení potřeb mladých lidí, a to nejenom vzhledem k vysokému počtu mladých, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET). Intervence po vzoru systému záruk pro mladé lidi v EU jsou v dobách krize ještě potřebnější, aby poskytly mladým lidem nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže, a tím nabídly také řešení a perspektivu pro mladé a přispěly k řešení problému odlivu mozků. Pozornost bude věnována rovněž budování kapacit sociálních partnerů a rozvoji sociálního dialogu a kolektivního vyjednávání.

Tyto investice je také nutno realizovat inkluzivně a zaměřit je na ty, kteří trpí vysokou mírou chudoby a malým počtem pracovních příležitostí, jako jsou osoby se zdravotním postižením. Uvedené investice respektují závazky vyplývající z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.

Prvořadé budou reformy systémů sociální ochrany a začleňování včetně služeb sociální péče, a to vzhledem k nedostatkům v potenciálu pro lidský rozvoj ve srovnání s EU. Bude podpořen rozvoj strategií aktivního začleňování.

Podpory se dostane reformám systémů zdravotní péče, posílení zdravotního pojištění a odolnosti systémů veřejného zdravotnictví, také vzhledem k poučení ze zvládání pandemie COVID-19. Je potřebné snížit náklady a zajistit, aby všichni občané měli přístup k lepší zdravotní péči. Je nutno posílit regionální spolupráci při řešení přeshraničních hrozeb pro zdravotní bezpečnost. Proto bude zajištěna trvalá podpora v zájmu posílení připravenosti a odolnosti západobalkánských veřejných systémů zdravotní péče.

Existuje prostor pro využití ekonomických příležitostí v kreativním a kulturním odvětví a jeho potenciálu přispět k udržitelnému cestovnímu ruchu v regionu. Evropská unie zintenzivní spolupráci se západním Balkánem při provádění rámce pro činnost v oblasti kulturního dědictví z roku 2018. Samotný region by měl intenzivněji spolupracovat při uchovávání a propagaci kulturního dědictví v rámci strategií udržitelného cestovního ruchu. Evropská unie na podporu tohoto sektoru také povzbudí integraci kulturního a kreativního odvětví tohoto regionu do evropských profesionálních sítí a hodnotových řetězců.

Provádění inovační agendy pro západní Balkán přispěje k posílení základny lidského kapitálu v regionu.

X.Integrace regionálního hospodářství a integrace do EU

K dosažení cílů hospodářského a investičního plánu významně přispěje rozšíření regionální spolupráce v regionu západního Balkánu včetně zintenzivnění úsilí o užší regionální hospodářskou integraci.

Západní Balkán by měl ještě před vstupem do Unie vybudovat společný regionální trh jako další krok k užší integraci regionu do jednotného trhu EU. To je cesta, jak může využít svůj privilegovaný vztah s Unií. Podle studie Světové banky 27 by širší integrace trhu západního Balkánu mohla regionu přinést dodatečný růst HDP o 6,7 %.

ØSpolečný regionální trh...

Jak je zdůrazněno ve sdělení Komise Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní 28 , pandemie COVID-19 poukázala na vysokou míru tržní integrace a vzájemné závislosti mezi EU a ekonomikami západního Balkánu, jakož i mezi těmito ekonomikami samotnými. Největší pozornost během krize byla věnována zajištění nepřerušovaného toku zboží. Z tohoto důvodu západní Balkán rychle a efektivně zavedl na kriticky důležitých hraničních přechodech tzv. zelené pruhy. Na realizaci této odezvy se podílely především inkluzivní regionální organizace – Rada pro regionální spolupráci, Dopravní společenství a Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA). Zajišťovaly efektivní koordinaci se všemi západobalkánskými partnery, mezi sebou navzájem a s EU. V těžkých dobách se ukázalo, že regionální spolupráce je naprosto nezbytná.

V prohlášení ze summitu v Záhřebu (6. května 2020) 29 , které přijala EU a schválilo šest západobalkánských partnerů, se uvádí: „EU bude tuto inkluzivní regionální spolupráci i nadále podporovat a naléhavě vyzývá vedoucí představitele ze západního Balkánu, aby plně využívali potenciál regionální spolupráce k usnadnění hospodářského oživení po skončení krize. To vyžaduje pevné odhodlání celého regionu pokračovat v prohlubování regionální hospodářské integrace na základě pravidel a norem EU, a nadále tak přibližovat tento region a jeho podniky vnitřnímu trhu EU. Rozvíjení tohoto rozměru, mimo jiné prostřednictvím regionálního hospodářského prostoru, může přispět ke zvýšení atraktivity tohoto regionu z hlediska investicí.“ 

V zájmu naplnění svého odhodlání musí západní Balkánu přijmout za vlastní cíl vybudovat společný regionální trh na základě pravidel EU. Takový přístup zajišťuje integraci v rámci regionu i do EU a představuje důležitý milník při přípravě na přistoupení k EU. Společný regionální trh by měl stavět na úspěších regionálního hospodářského prostoru, který představuje úspěšnou iniciativu: byl schválen program reforem regionálních investic a byla podpořena mobilita vysokoškolského vzdělávání díky uznávání kvalifikací, také se snížily roamingové poplatky v regionu. Dále byly díky němu přijaty ambiciózní dohody ulehčující obchod se zbožím a liberalizující obchod se službami. Přispěje i k zařazení regionu na mapu pro globální investory, kteří se snaží zkrátit vzdálenost na trhy EU a diverzifikovat své dodavatele.

Provádění odvětvových dohod v tomto regionálním rámci se zohlední při posouzení míry připravenosti západobalkánských partnerů na účast na jednotném trhu EU v daném odvětví: úspěšná regionální hospodářská integrace pomůže otevřít cestu k hlubší hospodářské integraci do jednotného trhu EU.

Evropská unie vyzývá vlády zemí západního Balkánu, aby vypracovaly ambiciózní a inkluzivní plán budování společného regionálního trhu. Tento plán by se měl zaměřit na stanovení klíčových cílů týkajících se čtyř základních svobod (zboží, služby, kapitál a lidé) a stanovit hospodářská odvětví společného zájmu, jež obstojí v budoucnosti a u kterých region může představit atraktivní a hodnotnou nabídku pro globální trh. Evropská unie by měla povzbudit tento region k vytvoření řádně fungujícího inkluzivního rámce, který umožní takovéto prohloubení regionální hospodářské integrace.

Ø... jako krok k užší integraci regionu do EU

Evropská unie je prvním obchodním partnerem pro všechny západobalkánské partnery, který se v roce 2019 podílel na celkovém objemu obchodu v regionu více než 69,4 %. Z hlediska přímých zahraničních investic patří společnosti EU zdaleka k největším investorům v regionu a v roce 2018 se podílely na celkovém objemu přímých zahraničních investic v regionu z 65,5 %.

V souladu s revidovanou metodikou rozšíření 30 je stanoveno, že pokud vláda provádí reformní priority dojednané s EU, mělo by to vést k užší integraci dané země do EU, zrychlení integrace a postupnému zavádění jednotlivých politik EU, trhu EU a programů EU v rámci přístupového procesu.

Evropská unie by proto měla prozkoumat možné způsoby, které by dokázaly posunout integraci západního Balkánu do EU v období před přistoupením. Byl by to pro region důležitý politický signál, který by potvrzoval, že jeho budoucnost je v EU, a významný stimul pro hospodářskou výkonnost a investice. Vzhledem ke značnému prostoru pro zvýšení objemu obchodu mezi EU a tímto regionem bude zvláštní pozornost věnována analýze a řešení netarifních překážek obchodu a odstranění technických překážek obchodu při současném zajištění rovných podmínek.

Vyhovění normám a standardům EU má zásadní význam pro vývoz do Evropské unie. Západní Balkán by kromě toho měl zohlednit nejnovější vývoj politik EU nebo se s ním sladit, pokud jde o ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku v EU (například mechanismus prověřování přímých zahraničních investic).

***

(1)

  Podpora západního Balkánu v boji s pandemií COVID-19 a při obnově po ní (COM(2020) 315 final) .

(2)

Světová banka, pravidelné hospodářské zprávy o západním Balkánu, podzim 2019: „Pokud by CEFTA měla být dále rozšířena o ustanovení o pohybu kapitálu, ochraně spotřebitele a regulaci trhu práce a o právní předpisy o ochraně životního prostředí, růst obchodu a skutečného HDP by se dle odhadů zvýšil o 2,5 procenta. Kdyby země rozšířily své závazky na takovou úroveň, jaká existuje mezi členy EU, by bylo možné dosáhnout přírůstku 6,7 procenta.“

(3)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (COM(2018) 465 final).

(4)

Záruční nástroj pro západní Balkán bude ustaven na základě záruky EU pro vnější činnost po roce 2020 a Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus. Zahrne poskytnutí rozpočtových záruk EU Evropské investiční bance, jakož i dalším realizačním partnerům ve prospěch finančních operací a investičních programů, kterými se provádějí politiky stanovené v NPP III a hospodářském a investičním plánu.

(5)

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/1999 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

(6)

COM(2019) 640 final.

(7)

Sdělení Formování digitální budoucnosti Evropy (COM(2020) 67 final).

(8)

 Plán rovněž přispěje k provádění sdělení Evropské komise o strategickém rámci EU pro rovnost, začlenění a účast Romů (COM(2020) 620), které je součásti ambiciózní agendy týkající se rovnosti a směřování k Unii, jež usiluje o dosažení větší sociální spravedlnosti a prosperity.

(9)

Západní Balkán musí v zájmu využití výhod investic podporovaných v rámci NPP III a dosažení udržitelného hospodářského růstu řešit a uskutečnit reformy, které byly společně dohodnuty během hospodářského a finančního dialogu s EU v rámci programů hospodářských reforem a doporučeny v ročním balíčku týkajícím se rozšíření. Politické priority a priority strukturálních reforem stanovené v této souvislosti potvrzují potřebu posílit administrativní kapacity pro plánování, výběr a řízení investičních projektů a zlepšit podnikatelské prostředí a politiky v oblasti trhu práce. Pokrok v reformách správy ekonomických záležitostí je základní podmínkou toho, aby bylo předpokládané rozsáhlé zvýšení investic uskutečněno včas a efektivně. Dialog v rámci programů hospodářských reforem by měl navíc přinést důležitá doporučení pro rozhodování o investicích v rámci hospodářského a investičního plánu a zajistit obezřetné plánování a stanovení priorit pro využití finančních prostředků.

(10)

Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán (COM(2020) 57 final).

(11)

COM(2020) 660/2.

(12)

Podle čl. 104 odst. 4 [nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce].

(13)

Podle čl. 99 odst. 3 a čl. 104 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.

(14)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (COM(2018) 465 final).

(15)

Peněžní částky jsou uvedeny v aktuálních cenách. Návrh Komise týkající se NPP III činí 14,5 miliardy EUR, zatímco dle závěrů Evropské rady z 17.–21. července 2020 se tato částka po dohodě s Evropským parlamentem snižuje na 14,162 miliardy EUR.

(16)

Z tohoto důvodu EU od 90. let 20. století přispěla částkou vyšší než 11 miliard EUR na rozvoj dopravní a energetické infrastruktury v tomto regionu prostřednictvím grantů a úvěrů, které přinesly investice ve výši téměř 22 miliard EUR. Tento závazek dále posílilo uvedení agendy v oblasti propojení v roce 2015, v jejímž rámci byla přislíbena další 1 miliarda EUR do roku 2020, která má přinést 4 miliardy EUR ve formě investic a vytvořit více než 45 000 pracovních míst.

(17)

Sdělení Formování digitální budoucnosti Evropy (COM(2020) 67 final).

(18)

SELFIE (sebehodnocení efektivního učení podporou inovací prostřednictvím vzdělávacích technologií) je bezplatný, snadno ovladatelný a přizpůsobitelný nástroj, který pomůže školám posoudit, jak jsou na tom se vzděláváním v digitální éře.

(19)

HEInnovate je nástroj sebehodnocení pro vysokoškolské instituce, které chtějí prozkoumat svůj inovační potenciál.

(20)

Akční plán EU pro „eGovernment“ na období 2016–2020 – Urychlování digitální transformace veřejné správy (COM(2016) 179 final).

(21)

Zdroj: OECD – Index politiky týkající se malých a středních podniků: západní Balkán a Turecko 2019 . 

(22)

Evropská komise ve svém sdělení Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci znovu potvrdila svůj záměr posílit dialog se západním Balkánem v zájmu podpory realizace evropského pilíře sociálních práv v regionu.

(23)

 Premiéři západobalkánských zemí v červenci 2019 přijali Deklaraci o integraci Romů v procesu rozšiřování EU, v níž se zavázali ke konkrétním zlepšením situace Romů včetně zaměstnanosti. Evropská unie bude nadále podporovat její cíle, mimo jiné prostřednictvím uplatňování strategického rámce EU pro rovnost, začlenění a účast Romů.

(24)

 Pravidelná hospodářská zpráva o západním Balkáně, Světová banka, podzim 2019.     

(25)

COM(2020) 315 final.

(26)

https://www.consilium.europa.eu/media/43772/zagreb-declaration-cs-06052020.pdf

(27)

Posílení procesu přistoupení – přesvědčivá perspektiva EU pro západní Balkán (COM(2020) 57).

(28)

Akreditace, posuzování shody, dozor nad trhem, legální metrologie a normalizace.

(29)

 V souladu s akčním plánem pro kritické suroviny (COM(2020) 474 final).

(30)

 V souladu se strategií EU pro malé platby (COM(2020) 592 final).

(31)

Program EU pro řešení interoperability pro orgány veřejné správy, podniky a občany.

(32)

Tento program financoval soubor generických a opakovaně použitelných infrastruktur digitálních služeb (DSI), který nabízí základní funkce a lze jej opakovaně použít k usnadnění poskytování digitálních veřejných služeb napříč hranicemi a odvětvími. V současnosti má osm stavebních bloků: testovací infrastrukturu pro data velkého objemu, nástroj Context Broker, elektronickou archivaci, elektronické doručování, elektronickou identifikaci, elektronickou fakturaci, elektronický podpis a elektronický překlad.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 6.10.2020

COM(2020) 641 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Hospodářský a investiční plán pro západní Balkán

{SWD(2020) 223 final}

PŘÍLOHA

V souvislosti se souběžnou zelenou a digitální transformací přezkoumá Komise náklady, přínosy a dopad následujících prioritních stěžejních iniciativ v oblasti investic a odpovídající návrhy projektů s cílem jejich aktivního a výhodného provedení.

V oblasti dopravy Komise zamýšlí dokončit následující stěžejní investiční iniciativy nebo s nimi pokročit do konce tohoto mandátu Komise:

Co se týče oblasti energetiky, navrhuje Komise tyto stěžejní investiční iniciativy:

Co se týče oblasti životního prostředí, plánuje Komise tuto stěžejní investiční iniciativu:

Co se týče digitální oblasti, plánuje Komise tuto stěžejní investiční iniciativu:

Za účelem podpory soukromého sektoru navrhuje Komise tuto stěžejní iniciativu:

S cílem podpořit zaměstnanost a nabídnout řešení a perspektivy mladým lidem na lokální úrovni navrhuje Komise tuto stěžejní iniciativu:

**

(1)

Zdroj: Sekretariát Energetického společenství – WB6 Energy Transition Tracker (Sledování transformace energetiky WB6), červenec 2020: https://www.energy-community.org/dam/jcr:2077a2ba-805a-4ca2-afcb-91c90ecc0878/EnC_WB6_072020.pdf .