EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 30.9.2020

COM(2020) 628 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Nový EVP pro výzkum a inovace

{SWD(2020) 214 final}

1.Evropský výzkumný prostor v nových souvislostech

Evropský výzkumný prostor (EVP) byl založen v roce 2000 v souvislosti s Lisabonskou strategií za účelem reagovat na roztříštěnost systému výzkumu a inovací EU, který se v té době skládal z vedle sebe existujících vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a z programu financování na úrovni EU.

Jeho záměrem je vytvořit pro EU společný vědecký a technologický prostor, vybudovat jednotný trh pro výzkum a inovace, podporovat volný pohyb výzkumných pracovníků, vědeckých poznatků a inovací a přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. To zahrnuje restrukturalizaci evropského výzkumu směrem k častější přeshraniční spolupráci, celoevropské konkurenceschopnosti, vytvoření kritického množství a koordinace a také zlepšení vnitrostátních výzkumných politik a systémů.

Vytvoření Evropského výzkumného prostoru je od roku 2009 výslovným cílem Smlouvy vyjádřeným v článku 179 SFEU.

Evropský výzkumný prostor: dvacet let budování

Evropský výzkumný prostor za posledních dvacet let dosáhl velkých úspěchů.

Práce Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) vedla k rozvoji plánů na 55 evropských výzkumných infrastruktur napříč různými vědeckými obory, z nichž bylo již 37 zavedeno, přičemž investice dosáhly téměř 20 miliard EUR 1 .

Společné řešení společných výzev pomocí koordinace a spojení zdrojů vedlo od roku 2004 k vnitrostátním investicím ve výši více než 7 miliard EUR do společných výzkumných programů, přičemž společné roční výdaje tvoří 800 milionů EUR.

Došlo k významnému pokroku v odstraňování zeměpisných bariér, které bránily mobilitě výzkumných pracovníků, a roztříštěnosti výzkumných kariér v Evropě, přičemž hybnou silou zde byly Evropská charta pro výzkumné pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných pracovníků, jež přijalo již 1 242 organizací 2 . Iniciativa EURAXESS 3 navíc podporuje mobilitu a profesní rozvoj výzkumných pracovníků poskytováním informací a podpůrných služeb profesionálním výzkumným pracovníkům.

Evropský výzkumný prostor zlepšil přístup k otevřeným, bezplatným a opakovaně použitelným vědeckým informacím prostřednictvím iniciativy Otevřená věda 4 a nedávno spuštěného evropského cloudu pro otevřenou vědu vytvářejícího cloudovou oblast pro údaje z výzkumu v Evropě, která umožňuje vylepšit vědu prostřednictvím otevřeného a společného sdílení poznatků.

Zároveň se však zpomaluje pokrok v plnění cílů Evropského výzkumného prostoru a v klíčových oblastech by mohlo být dosaženo 5 dalšího zlepšení:

‒Investice EU do výzkumu a vývoje činí 2,19 % HDP (2018), což stále nedosahuje cíle 3 %. Veřejné investice do výzkumu a vývoje od roku 2010 stagnují. Investice podniků do výzkumu a vývoje v EU (1,45 % HDP) jsou nadále výrazně nižší než u našich hlavních konkurentů 6 . V Jižní Koreji činí 3,64 %, v Japonsku 2,59 %, v USA 2,05 % a v Číně 1,69 %.

‒Zatímco účast méně výkonných členských států v rámcovém programu je v současnosti na vzestupu 7 , ukazatele týkající se vědecké kvality nebo činnosti v oblasti inovací vykazují v rámci Unie značné nesrovnalosti.

‒Evropa rovněž zaostává při přenášení výsledků výzkumu a inovací do hospodářství. Ačkoli má na celosvětové úrovni vůdčí postavení v některých odvětvích vyspělých technologií, jako jsou ekologické technologie, při narůstající důležitosti a šíření informačních a komunikačních technologií 8 je potřeba směřovat úsilí k posílení průmyslových inovací 9 , přenosu technologií a podpoře využívání řešení z oblasti výzkumu a inovací a šíření inovací předáváním znalostí a spoluprací mezi veřejným a soukromým sektorem 10 .

‒EU je lídrem v oblasti vědecké kvality, včetně mezinárodní vědecké spolupráce. Pokud však jde o počet významně vlivných publikací, EU v relativním poměru zaostává za USA a od roku 2012 nezaznamenala žádný pokrok, zatímco Čína je na vzestupu.

‒Navzdory neustálé politické pozornosti, jež je věnována rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací, je pokrok pomalý a nadále nedostatečný. Zatímco mezi absolventy doktorandského studia již bylo rovnosti téměř dosaženo, zastávají ženy pouze 24 % vysokých pozic ve vysokoškolském vzdělávání.

Zpomalení pokroku vzbuzuje obavy, jelikož je zapotřebí ambiciózního vnitrostátního financování a reforem podporujících silnou strukturu kolektivní správy a řízení, aby se Evropa mohla výrazněji angažovat v rámci hospodářského oživení.

Nové výzvy pro politiku v oblasti výzkumu a inovací

Evropa v současnosti čelí závažným společenským, ekologickým a hospodářským výzvám, které jsou dále prohlubovány koronavirovou krizí. Naléhavou prioritou je oživení Evropy, zatímco ekologická a digitální transformace (tzv. souběžná transformace) je důležitější než kdy předtím 11 .

Sama EU si stanovila ambiciózní cíle a zavedla nástroje za účelem dosažení konkurenceschopné udržitelnosti. Zavázala se ke klimatické neutralitě 12 do roku 2050 a Komise navrhla ambiciózní cíl snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Urychlení výzkumu a inovací a zlepšení spolupráce mezi soukromým a veřejným výzkumem a inovacemi v členských státech při včasném zavádění řešení založených na čistých technologiích na trh je pro dosažení těchto cílů zásadní a poskytuje EU ekonomickou příležitost. Zároveň je důležité rozvinout strategické dodavatelské řetězce průmyslových kapacit v oblasti čistých technologií 13 . Pandemie COVID-19 podobným způsobem vynesla do popředí zranitelnost našeho vztahu k přírodě a zdůraznila potřebu zdravějšího a udržitelnějšího životního stylu. Výzkum a inovace mohou pomoci při urychlení pozitivní změny, například v oblasti udržitelnějších zemědělských postupů nebo stravy rostlinného původu.

Jak zdůraznilo celounijní vyhodnocení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu 14 , členské státy musí stanovit politiky a opatření ke zlepšení připravenosti a odolnosti v souvislosti s čistými technologiemi pro příští desetiletí.

Následujících deset let bude evropskou digitální dekádou. Pandemie COVID-19 ukázala důležitost nejmodernějších digitálních technologií založených na evropských hodnotách pro odolnost hospodářství i společnosti. Digitální transformace je zároveň klíčová pro Zelenou dohodu. Průmyslová strategie, Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, akční plán digitálního vzdělávání a nový Evropský prostor vzdělávání jsou strategiemi, které povedou vývoj a zavádění digitálních technologií i šíření digitálních dovedností v EU. Evropa se zároveň musí zaměřit na zdokonalení svého modelu otevřené strategické autonomie, hospodářské bezpečnosti a potenciálu pro vytváření pracovních míst.

Pandemie COVID-19 prokázala důležitost spolupráce v oblasti výzkumu a inovací pro rychlá řešení těch nejnáročnějších potřeb. Příklady rychlé společné reakce na takové krize jsou akční plán ERAvsCorona 15 a mezinárodní dárcovská konference 16 .

Přestože je EU stále celosvětovým lídrem v oblasti výzkumu a inovací, její výkonnost od roku 2012 stagnuje, zatímco velcí hráči zejména z Asie postupně rostou a zaujímají v oblasti celosvětového výzkumu, inovací a technologií významnější pozici. Ačkoli výzkum a inovace jsou hnací silou dlouhodobého růstu produktivity 17 , Evropa stále zaostává při proměňování výsledků svého vynikajícího výzkumu v přelomové inovace a není schopna plně mobilizovat kapacity v oblasti výzkumu a technologií v méně rozvinutých regionech. V tomto novém kontextu rostoucí celosvětové konkurence a nestálých geopolitických zájmů není v sázce pouze prosperita a hospodářská konkurenceschopnost Evropy, ale i její schopnost samostatně získávat a poskytovat zásadní suroviny, technologie a služby, které jsou bezpečné pro průmysl i pro lidi.

Sdílené evropské hodnoty demokracie, solidarity a rovnosti jsou aktiva, na nichž je možné stavět. Abychom mohli těmto generačním výzvám čelit, je zapotřebí nové úrovně ambicí, která lépe propojí oblast výzkumu a inovací jak s hospodářstvím, tak i se vzděláváním a odbornou přípravou, čímž zajistí využití vědeckých poznatků EU.

Evropský výzkumný prostor zastává při řešení těchto výzev klíčovou roli, jelikož je pevně zakotven v zásadě excelence 18 a má schopnost propojit politiky v oblasti výzkumu a inovací na vnitrostátní a evropské úrovni. Na základě zkušeností získaných během koronavirové krize je třeba Evropský výzkumný prostor posílit a vybídnout členské státy k posílení výzkumu a inovací na vnitrostátní a regionální úrovni a k prohloubení spolupráce na evropské úrovni.

Na cestě k vedoucímu postavení v celosvětovém měřítku bude Evropský výzkumný prostor zároveň muset lépe pobízet své nejlepší výzkumné pracovníky a inovátory ke společné práci a přitahovat nejlepší talenty světa.

EU bude muset zastávat svou úlohu: umožňovat rychlý a snadný přístup k financování spolupráce a sdílení dat, rozvíjet atraktivní rámce kariéry výzkumných pracovníků a vybavit je dovednostmi, které potřebují v rychle se měnícím světě, a podporovat nejmodernější výzkumné infrastruktury.

Nový EVP bude zároveň muset podpořit oživení Evropy a přispět k její ekologické a digitální transformaci podporou konkurenceschopnosti založené na inovacích a podporou technologické suverenity v klíčových strategických oblastech (např. v oblasti umělé inteligence a dat, mikroelektroniky, kvantové výpočetní techniky, technologií 5G, baterií, obnovitelné energie, vodíku, nulových emisí a inteligentní mobility atd.) v souladu s modelem otevřené strategické autonomie.

Dlouhodobý rozpočet EU pro období 2021–2027 a rozsáhlý plán na podporu oživení „Next Generation EU“ vybudují základy moderní a udržitelnější Evropy a současně podpoří inkluzivní oživení a sociální spravedlnost. Facilita na podporu oživení a odolnosti, politika soudržnosti i nástroj pro technickou podporu přispějí k větší koordinaci při pobízení členských států k investicím do nových technologií a do řady stěžejních oblastí 19 . 

Toto sdělení potvrzuje závazek vůči Evropskému výzkumnému prostoru a navrhuje nový přístup za účelem urychlení ekologické a digitální transformace Evropy, posílení její odolnosti a připravenosti čelit budoucím krizím a podpory jejího konkurenčního náskoku v celosvětové soutěži o poznatky.

2.Vize: silnější Evropský výzkumný prostor pro budoucnost

Členské státy jsou připravené se zapojit do iniciativ na úrovni EU, mají-li jednoduché a dostupné nástroje a pobídky ke společnému nebo koordinovanému jednání. To zahrnuje zejména porovnávání pokroku, pokyny a výměnu osvědčených postupů, společné vytváření vnitrostátních programů a financování z EU.

Členské státy důrazně zopakovaly potřebu obnovené agendy EVP 20 . Za tímto účelem uspořádala Komise řadu diskusí s vnitrostátními orgány a zúčastněnými stranami prostřednictvím specializovaného „turné EVP po hlavních městech“, které vybízelo k podávání zpětné vazby a připomínek ohledně budoucnosti EVP.

Všechny tradiční prvky „jednotného trhu“ EVP (vytvoření kritického množství, mobilita, otevřená věda atd.) jsou pro zvýšení excelence a účinnosti evropského systému vývoje a inovací nadále velmi významné, provádění však musí pokročit ambicióznějším způsobem. První prvek nové koncepce EVP se tudíž bude skládat z prohlubování již existujících priorit a iniciativ – v rámci možností prostřednictvím nových a silnějších přístupů.

Nové výzvy a příležitosti zároveň vyžadují širší vizi pro EVP. Ekologická a digitální transformace a otázka oživení představují výzvu ke spolupráci mezi Komisí a členskými státy, která jde nad rámec filozofie tradičního jednotného trhu. Vyžadují nastavení nových priorit za účelem lepšího směřování finančního krytí, zahajování společných ambiciózních iniciativ a rozvíjení společných přístupů mezi politikami.

Aby bylo možné zajistit, že nový EVP bude schopen čelit budoucím výzvám, Komise navrhuje novou vizi založenou na následujících strategických cílech, jichž lze dosáhnout pouze v partnerství s členskými státy. Čtvrtý cíl se skládá z prohlubování EVP v oblasti stávajících priorit, zatímco ostatní tři cíle rozšíří EVP o nové priority:

I.Stanovování priorit v oblasti investic a reforem: urychlit ekologickou a digitální transformaci a zvýšit konkurenceschopnost, jakož i rychlost a hloubku oživení. To vyžaduje lepší analýzu a důkazy a zahrnuje zjednodušení a usnadnění vzájemného působení vnitrostátních a evropských systémů výzkumu a inovací. Zásada excelence, tzn. zásada, kdy financování získají nejlepší výzkumní pracovníci s nejlepšími nápady, nadále zůstává základním kamenem všech investic v rámci EVP.

II.Zlepšení přístupu k excelenci: směřovat k větší excelenci a silnějším systémům výzkumu a inovací po celé EU, kdy se osvědčené postupy rychleji šíří napříč Evropou. Členské státy, které jsou ochotné zvýšit výkonnost svých systémů výzkumu a inovací směrem k excelenci, by měly být pobízeny a podporovány na základě specializovaných opatření programu Horizont Evropa a doplňkovosti se strategiemi pro inteligentní specializaci v rámci politiky soudržnosti.

III.Přenášení výsledků výzkumu a inovací do hospodářství: politiky v oblasti výzkumu a inovací by se měly zaměřit na podporu odolnosti a konkurenceschopnosti našich ekonomik a společností. To znamená zajistit konkurenceschopnou vedoucí úlohu Evropy v globální soutěži o technologie a zároveň zlepšit prostředí pro investice podniků do výzkumu a inovací, zavádět nové technologie a vylepšit přijímání a viditelnost výsledků výzkumu v hospodářství a ve společnosti jako celku.

IV.Prohlubování EVP: dosáhnout dalšího pokroku v oblasti volného oběhu znalostí ve vylepšeném, účinném a účelném systému výzkumu a inovací, a to zejména přechodem od přístupu koordinace směrem k hlubší integraci mezi vnitrostátními politikami. Evropský výzkumný prostor bude nadále podporovat adekvátní rámcové podmínky a inkluzivitu, pomáhat výzkumným pracovníkům rozvíjet dovednosti, které potřebují pro vynikající vědu, a propojovat veškeré aktéry napříč Evropou včetně vzdělávání, odborné přípravy a trhu práce.

Za účelem splnění těchto cílů Komise navrhuje ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami zavést soubor opatření v souladu s plánem pro EVP (viz dodatek).

Komise v reakci na stanovisko Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC) z prosince 2019 21 navrhuje, aby členské státy posílily své závazky vůči sdíleným politikám a zásadám, jež vycházejí z dvaceti let rozvoje EVP, přijetím Paktu pro výzkum a inovace v Evropě.

Prostřednictvím paktu by měl být proces správy a řízení zefektivněn a měl by mít větší dopad díky pravidelnému politickému dialogu s členskými státy, jenž by se zabýval prioritami, prováděcími strategiemi a sledováním pokroku při plnění stanovených cílů.

2.1Stanovování priorit v oblasti investic a reforem

Usnadňování evropských a vnitrostátních investic a reforem směřujících k prioritám EU

Oživení po pandemii COVID-19 a nutnost posunout se ke konkurenceschopnějšímu a udržitelnějšímu hospodářství vyžaduje lepší soulad investic do výzkumu a inovací a reformy na úrovni EU a členských států za účelem urychlení ekologické a digitální transformace evropské společnosti a hospodářství. To pomůže dosáhnout cílů v prioritních oblastech EU, jako je přechod na čistou energii, snižování emisí uhlíku a modernizace průmyslu, inteligentní a udržitelná mobilita a oběhové hospodářství.

Finanční podpora vytváření EVP prostřednictvím rámcových programů EU se časem vyvíjela 22 . Program Horizont Evropa předpokládá zintenzivnění těchto snah prostřednictvím robustních a vyrovnaných investic do výzkumu a inovací. Podporuje výzkumné pracovníky, průmysl a občany napříč celým cyklem výzkumu a inovací. První pilíř programu podporuje výzkumné pracovníky při provádění základního výzkumu. Druhý pilíř se zaměřuje na spolupráci mezi EU, průmyslem a někdy i členskými státy za účelem realizace výzkumu a inovací, jež mají v praxi dopad na klíčové oblasti politiky od zdravotnictví, přístupnosti, digitálních technologií či průmyslové konkurenceschopnosti po klima, energetiku, mobilitu, přírodní zdroje a potravinové systémy. K tomuto účelu jsou nezbytné společné strategické agendy s členskými státy a průmyslem prostřednictvím modernizovaného souboru „partnerství v oblasti výzkumu a inovací“. Program Horizont Evropa dále navrhuje nové formy spolupráce, jako jsou budoucí „mise v oblasti výzkumu a inovací“ 23 , jež zapojí občany do rozsáhlých projektů týkajících se například plastů v oceánech či boje proti rakovině. Třetí pilíř se pak zaměřuje na průlomové a trh vytvářející inovace. Evropská rada pro inovace (ERI) a znalostní a inovační společenství řízená Evropským inovačním a technologickým institutem (EIT) budou podporovat přelomové inovace startupů a malých a středních podniků v EU, včetně poskytování regionálního zaměření. Program Horizont Evropa má zároveň ambice v oblasti ekologické a digitální transformace. Komise navrhla, aby program Horizont Evropa zahrnoval cílovou hodnotu financování 35 % v oblasti změny klimatu a aby došlo k podstatnému navýšení investic do klíčových digitálních technologií. Členské státy by měly zvážit zahrnutí této ambice v oblasti ekologických a digitálních investic do svých vnitrostátních programů.

Program Horizont Evropa a další relevantní programy v rámci rozpočtu EU, jako jsou politika soudržnosti nebo nástroj Next Generation EU, však samy nestačí pro financování výzkumu a inovací, které jsou nezbytné pro ekologickou a digitální transformaci. Aby bylo možné dosáhnout skutečných pozitivních změn, je potřeba je doplnit investicemi ze strany členských států. Spojení těchto snah by mělo vést k podstatnému navýšení soukromých investic, jež by zajistily odpovědnost a kvalitu výsledků.

Cíl v oblasti investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % sice od roku 2002 v některých případech poskytl stimulující účinek pro růst investic v EU a členských státech, ne však natolik, aby byl splněn. Výdaje podniků zaostávají za hlavními konkurenty EU a veřejné investice od roku 2012 stagnují a v některých zemích dokonce poklesly. To ovlivňuje schopnost EU držet krok s tempem inovací na celosvětové úrovni. Při současné hodnotě 0,81 % HDP je veřejné úsilí EU ohledně podpory v oblasti výzkumu a vývoje stále příliš nízké. Pandemie urychlila souběžnou transformaci. Úroveň investic se tudíž musí zvýšit, aby bylo možné držet krok s novým tempem. Členské státy by se měly zavázat k navýšení svého veřejného úsilí v oblasti výzkumu a vývoje z 0,81 % na 1,25 % HDP. Toto navýšení odpovídá splnění cíle 3 % a udržení vysoké úrovně ambicí za účelem dosažení oživení a souběžné transformace. Soukromý sektor v současnosti vynakládá pouze malý podíl z příjmů na výzkum a inovace v odvětvích, kde je třeba používat ve velkém měřítku nízkouhlíkové technologie 24 . Soukromý sektor by měl být podněcován ke zvyšování svých investic do výzkumu a vývoje. Současné roční výdaje na společné programy výzkumu a vývoje mezi členskými státy navíc představují přibližně 1 % celkového veřejného financování výzkumu a vývoje v Evropě. Cíl ve výši 5 % může členským státům pomoci zacílit a sladit vnitrostátní veřejné úsilí v oblasti výzkumu a vývoje, a to i s misemi a partnerstvími v rámci programu Horizont Evropa. Podobně budou zapotřebí vnitrostátní reformy k posílení vnitrostátních a regionálních systémů výzkumu a inovací, a to s přihlédnutím k doporučením pro jednotlivé země v rámci evropského semestru pro roky 2019 a 2020 25 a k posouzením integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu.

Facilita na podporu oživení a odolnosti by k danému úsilí měla také přispět, jelikož členské státy pobízí k přijímání reforem a k investicím do nových technologií a do řady stěžejních evropských iniciativ, jako je podpora čistých technologií, jež obstojí v budoucnosti, nebo navýšení kapacit evropského průmyslového datového cloudu a vývoj nejsilnějších, špičkových a udržitelných procesorů 26 . Případné investice by podporovaly projekty přeshraniční spolupráce či významné projekty společného evropského zájmu 27 . Mělo by dojít ke koordinaci investic a reforem v oblasti výzkumu a inovací:

‒za prvé, stanovením cílů financování, zejména na podporu souběžné transformace a priorit v oblasti oživení, jež mohou mít mobilizační účinek na vnitrostátní rozpočty na výzkum a inovace a využívají soukromé investice do výzkumu a inovací,

‒za druhé, společným vytvářením programů s prioritními oblastmi činnosti a ambiciózními rozpočty s cílem dosáhnout kritického množství potřebného v klíčových oblastech, jež podporují souběžnou transformaci. Silné zaměření na zavádění nových technologií a řešení v celém hospodářství a ve veřejné správě bude zásadní pro zvýšení dopadu výdajů na výzkum a inovace. Zásadní roli při uskutečňování transformace bude v praxi hrát politika soudržnosti, Nástroj pro propojení Evropy, společná zemědělská politika, program Digitální Evropa a facilita na podporu oživení a odolnosti,

‒za třetí, prostřednictvím zapojení do misí a partnerství v rámci programu Horizont Evropa za účelem dosažení souladu vnitrostátních strategií a průmyslových a obchodních investic ve prospěch společných cílů EU. Kromě toho se partnerství v oblasti výzkumu a inovací mezi EU, jejími členskými státy a průmyslovými zúčastněnými stranami, jako jsou společné podniky pro vodík nebo mikroelektroniku, stala osvědčeným nástrojem rámcových programů 28 pro spojování zdrojů v zájmu dosažení společných cílů.

Za účelem realizace souběžné transformace je Komise připravena podporovat členské státy při stanovování priorit vnitrostátního financování mezi jednotlivými zeměmi a s EU. Fórum EVP pro transformaci je Komisí řízené fórum pro diskuse s členskými státy o čtyřech prioritách nového Evropského výzkumného prostoru. Toto fórum by mohlo pomoci ve spolupráci s členskými státy zaměřit proces nového Evropského výzkumného prostoru na přípravu úhlu výzkumu a inovací v rámci národních plánů na podporu oživení, na maximalizaci přínosu z fondů soudržnosti, na provádění průmyslové strategie prostřednictvím práce na průmyslových ekosystémech a dále na diskusi ohledně regulačních a neregulačních iniciativ za účelem vytvoření příznivého rámce pro výzkum a inovace v EU. Doplní proces strategického programování v rámci programu Horizont Evropa a nabídne platformu pro rozvoj ambiciózních společných politických činností a financování ve strategických oblastech a jejich sladění s ostatními politikami. Fórum by rovněž řešilo otázky související s prováděním politik v oblasti výzkumu a inovací na vnitrostátní a regionální úrovni, jelikož by propojilo Komisi a subjekty členských států odpovědné za financování výzkumu a inovací (včetně orgánů řídících politiku soudržnosti), aby byly zajištěny synergie napříč všemi relevantními zdroji financování.

2.2Zlepšení přístupu k excelenci

Společně rozvíjíme Evropu

Investice členských států do výzkumu a inovací jsou nadále nerovnoměrné, vykazují výrazné rozdíly v rozpětí od 0,5 % po 3,3 % HDP a koncentrují se na severu a západě EU. Tyto rozdíly v investicích se promítají do mezer ve vědecké excelenci a tvorbě inovací. Například zástupné ukazatele vědecké kvality (často citované vědecké publikace) rovněž ukazují na přetrvávající propast 30 .

Členským státům, které jsou v oblasti výzkumu a inovací méně výkonné 31 , se podařilo dosáhnout pokroku, výkonnost většiny těchto zemí je však stále hluboko pod průměrem EU 32 . Téměř všem východoevropským členským státům se podařilo zvýšit své výdaje na výzkum a inovace, zatímco se zdá, že řada jižních států zaostává 33 . Většina členských států se snaží zlepšit své vnitrostátní systémy výzkumu a inovací s cílem posílit svou vědeckou základnu, například stimulací interakcí mezi veřejným a soukromým sektorem a interakcí napříč odvětvími a budováním inovativního soukromého sektoru.

EU již s pomocí různých opatření podporuje členské státy, které se snaží posílit své kapacity v oblasti výzkumu a inovací. Nástroj na podporu politik v rámci programu Horizont 34 a budoucí nástroj pro technickou podporu 35 těmto členským státům poskytne odborné poradenství a řadu osvědčených postupů za účelem přípravy a provedení reforem, jakož i na míru přizpůsobenou podporu přímo na místě.

Vysoká koncentrace činností v oblasti výzkumu a inovací v Evropě a účinky aglomerace naznačují, že existují regiony s větším množstvím pobídek pro investice do výzkumu a inovací. Rostoucí koncentrace hospodářských a inovačních činností v hlavních městech a metropolitních oblastech na jedné straně a pokles v průmyslových nebo okrajových oblastech na straně druhé vede k nepříznivému vývoji v regionech s nízkou schopností využívat inovace.

Program Horizont Evropa podpoří méně výkonné členské státy pomocí balíčku „Rozšiřování účasti a posilování Evropského výzkumného prostoru“, jehož účelem je zhodnocení a propojení existujících ekosystémů. Podpoří spolupráci se zkušenějšími protějšky za účelem zlepšení přístupu k excelenci. Program rozšiřování účasti bude nadále provozován v součinnosti s politikou soudržnosti. Inteligentní a soudržné využívání podpory politiky soudržnosti by mělo doplňovat programy EU a vnitrostátní programy výzkumu a inovací při modernizaci znalostních infrastruktur, budování kapacit a podněcování strukturálních transformací, a to na základě dobře navržených strategií pro inteligentní specializaci. Další nástroje EU, jakož i investice prostřednictvím facility na podporu oživení a odolnosti by rovněž měly podpořit reformy v oblasti výzkumu a inovací.

Komise bude stimulovat reformu politiky skrze pravidelný dialog a silnější interakce s členskými státy. Regionům a městům bude dále nabídnuta strategická a koordinovaná podpora založená na úspěšných iniciativách, jako je například platforma pro výměnu poznatků 36 (společně s Výborem regionů) a iniciativa „Věda se setkává s regiony“. Tyto iniciativy budou vylepšeny na strategickou úroveň, která zajistí účinný dialog pro stanovování priorit a podporu součinnosti mezi nástroji výzkumu a inovací a vzděláváním a odbornou přípravou s adekvátní mobilizací finančních prostředků politiky soudržnosti.

Podpora talentů v zájmu excelence

Přilákání a udržení talentovaných výzkumných pracovníků zůstává klíčem k šíření znalostí po celé EU. Země s vyšší výkonností v oblasti výzkumu a inovací mají obecně větší příliv výzkumných pracovníků. Je nezbytné zajistit, aby všichni výzkumní pracovníci v EU, bez ohledu na geografickou polohu, mohli dosahovat vynikajících výsledků a měli k nim přístup.

V zájmu prohloubení Evropského výzkumného prostoru bude zahájena iniciativa ERA4You, jež posílí příležitosti mobility pro výzkumné pracovníky za účelem přístupu k excelenci a rozšíření jejich zkušeností pomocí specializovaných schémat mobility mezi průmyslem a akademickou obcí. Bude zahrnovat cílená opatření v oblasti mobility na podporu výzkumných pracovníků v členských státech s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací při učení a rozvoji excelence s cílem rozšířit kapacitu talentů.

Iniciativa bude sledovat ukazatele přístupu k excelenci u výzkumných pracovníků a institucí s cílem lépe porozumět překážkám a podpořit příslušná politická opatření. Zároveň bude podporovat strukturovanou spolupráci mezi akademickou obcí a podniky a spolupráci napříč obory a hranicemi, a to s přihlédnutím k vnitřnímu trhu. Základní rámcové podmínky pro tuto iniciativu budou v širších souvislostech doplněny opatřeními navrženými v rámci evropského rámce pro profesní dráhu výzkumných pracovníků (viz oddíl 2.4 níže).

2.3Přenášení výsledků výzkumu a inovací do hospodářství

Konkurenceschopnost evropského průmyslu

V oblasti intenzity úsilí podniků ohledně výzkumu a inovací EU zaostává za svými hlavními celosvětovými konkurenty 37 , zejména v odvětvích špičkových technologií a v rozšiřování inovativních malých a středních podniků 38 , což má nepříznivé dopady na produktivitu a konkurenceschopnost. Dochází k tomu v době, kdy celá odvětví podstoupí souběžnou transformaci a kdy vedoucí postavení v průmyslu bude více než kdy dříve záviset na posouvání hranic vědy, na zvládnutí vědecky vyspělých technologií a na kombinování digitálních, fyzikálních a biologických inovací. Ke zvrácení tohoto trendu je nezbytné uvolnit investice do inovací v oblasti podnikání a služeb i ve veřejném sektoru, jakož i posílit průmyslovou a technologickou suverenitu Evropy.

EU musí naplno využít svých výborných výsledků v oblasti výzkumu a inovací za účelem podpory ekologické a digitální transformace hospodářství EU.

Evropa potřebuje rámec, jenž povede k dlouhodobým ambiciózním investicím z rozpočtu EU a ze strany členských států a soukromého sektoru. Investice do výzkumu a inovací jsou často riskantní a vyžadují dlouhodobé závazky. V dobách krize může být ještě náročnější je zajistit. Partnerství programu Horizont Evropa mezi EU a soukromým sektorem i členskými státy poskytují nezbytný rámec pro zajištění toho, že v případě selhání trhu bude zaručeno přijímání rizik a že budou podporovány soukromé investice. Evropská rada pro inovace doplněná finančními nástroji EU navíc zlepší přístup k dluhovému a kapitálovému financování pro vysoký růst, malé a střední podniky, startupy a malé společnosti se střední tržní kapitalizací orientované na výzkum a inovace, a to s přihlédnutím k taxonomii EU v oblasti udržitelného financování 39 . Podpoří větší podnikavost napříč členskými státy, identifikuje technologie příští generace a urychlí jejich komerční využití, čímž posílí evropskou průmyslovou a technologickou přítomnost ve strategických částech klíčových hodnotových řetězců a podpoří volbu technologií a otevřenou strategickou autonomii. Důležitou roli zastává zároveň Evropský inovační a technologický institut. Průmyslové aliance 40 by tam, kde existují, měly být inkluzivní, aby přispěly k vymezení programů výzkumu a ke zvýšení dopadu výsledků výzkumu a vývoje na průmysl. Členské státy mohou v případě selhání trhu spolupracovat na významných projektech společného evropského zájmu 41 , aby posunuly výsledky výzkumu a vývoje k průmyslovému využití ve prospěch podniků a veřejného sektoru 

Na podporu provádění nové průmyslové strategie a na urychlení přenosu výsledků výzkumu do reálné ekonomiky bude Komise řídit vývoj společných technologických plánů s průmyslem tak, aby zahrnovaly investiční programy výzkumu a inovací od základního výzkumu až po zavedení do praxe. Tyto plány umožní účinné využití celé řady podpůrných mechanismů, které povedou k soukromým investicím do klíčových přeshraničních projektů. Tyto plány se stanou součástí strategických programů inovací, které budou dohodnuty společně s členskými státy a průmyslem v rámci partnerství v oblasti výzkumu a inovací programu Horizont Evropa. Regulační rámce podporující inovace jsou dále důležité pro podporu rozvoje konkurenceschopných technologií v klíčových strategických hodnotových řetězcích při současném zabezpečení silnější evropské pozice.

Klíčovými partnery při vytváření těchto plánů budou evropské univerzity a výzkumné a technologické organizace a technologické infrastruktury EU jako producenti vysoce kvalitních znalostí podporujících průmyslové inovace.

Posílení inovačních ekosystémů pro oběh a zhodnocování znalostí

Důležitými součástmi EVP je oběh znalostí a tvorba hodnot ze získaných poznatků. Členskými státy a regiony EU se šíří centra výzkumu a inovací a střediska excelence. Ta usnadňují zapojení různých zúčastněných stran do víceoborové a různá odvětví přesahující spolupráce. Poskytují cennou a často stále chybějící službu inovativním startupům a malým a středním podnikům, jež čelí konkrétním selháním trhu či překážkám.

V průběhu let byly vytvořeny různé typy podpůrných struktur, od středisek excelence po poradenské služby nebo zvláštní inovační centra. Podpora silnějšího propojení mezi nimi napříč EU by mohla být velkým přínosem.

Na základě zmapování existujících subjektů a analýzy možných nedostatků by mohla být vytvořena iniciativa ERAHubs, jež by byla založena na existujících kapacitách, jako jsou centra a klastry pro digitální inovace, a jež by byla propojena se sítí Enterprise Europe Network a iniciativou StartUp Europe za účelem vytvoření vzájemně propojeného prostoru pro znalosti. Tím bude umožněna spolupráce a výměna osvědčených postupů, což bude motivovat k maximalizaci zhodnocení tvorby, oběhu a využití poznatků.

Komise v roce 2008 vydala doporučení o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a kodex správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace. V současném dynamickém kontextu bude Komise po konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami aktualizovat tyto pokyny s cílem zajistit výraznější dopad a podpořit společnou strategii zhodnocení pro výzkum a inovace na základě existujících osvědčených postupů, a to i s ohledem na zadávání veřejných zakázek. Jak bylo oznámeno v průmyslové strategii pro Evropu 42 z března 2020, přinese nadcházející akční plán pro duševní vlastnictví další kroky pro zlepšení řízení duševního vlastnictví výzkumnou komunitou.

Podniky v EU by měly mít přístup k účinné a cenově dostupné ochraně duševního vlastnictví napříč kontinentem, aby inovace mohly být zhodnoceny a odměněny. Důležitým milníkem bude v této souvislosti připravované spuštění jednotného patentu. Jednotný patent ukončí roztříštěnost a složitost a poskytne podnikům jednotné kontaktní místo, čímž se ve srovnání se stávajícím systémem založeným na jednotlivých členských státech (1) sníží až šestkrát náklady. Dále zlepší transparentnost a usnadní postup udělování licencí. Díky novému Jednotnému patentovému soudu zároveň poskytne centralizovaný systém řešení sporů.

2.4Prohlubování EVP

Evropský rámec pro kariéru ve výzkumu 43  

V celosvětové soutěži o talenty je nezbytné vytvořit podmínky pro profesní rozvoj za účelem přilákání a udržení nejlepších výzkumných pracovníků v Evropě. Jistota zaměstnání, zejména v případě nováčků, se za poslední roky odpovídajícím způsobem nezlepšila, což zvyšuje riziko, že se většina talentovaných výzkumných pracovníků rozhodne pro práci mimo Evropu.

Nerovnováha mezi počtem absolventů doktorandského studia a počtem pozic s možností definitivy v systémech veřejné vědy je překážkou pro udržení talentů. Odborná příprava a profesní rozvoj výzkumných pracovníků se nedostatečně zaměřuje na podnikání nebo příležitosti mimo akademickou obec. K tomu přispěla i vyšší závislost na krátkodobém financování výzkumu spojeném s jednotlivými projekty.

Charta a kodex pro výzkumné pracovníky jakožto součást existujících nástrojů Evropského výzkumného prostoru hrály společně s činnostmi podporujícími mobilitu, včetně akcí „Marie Curie-Skłodowska“, svou úlohu při podpoře kariéry výzkumných pracovníků, vzhledem k vývoji trhu práce a hospodářství je však zapotřebí komplexnější přístup – sada nástrojů postavená na řešení otázek uznávání dovedností výzkumných pracovníků, posílení mobility a výměnách mezi akademickou obcí a průmyslem, možnostech cílené odborné přípravy a portálu jednotného kontaktního místa, jenž výzkumní pracovníci mohou využít pro řadu podpůrných služeb.

Nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi představuje pro průmysl a podniky znepokojivý trend, který má nepříznivý dopad na inovace a produktivitu jak ve vysoce inovativním průmyslu, tak v odvětví služeb. Ke zlepšení zaměstnatelnosti výzkumných pracovníků a zvýšení schopnosti talentů prosadit se v celém evropském hospodářství a společnosti může pomoci podněcování výzkumných pracovníků k tomu, aby pokračovali v kariéře mimo akademickou obec, a to prostřednictvím lepších programů meziodvětvových výměn zahrnujících průmysl.

Srovnatelné a interoperabilní kariéry ve výzkumu podpoří vylepšený evropský rámec kompetencí pro kariéru ve výzkumu, jenž identifikuje sadu základních dovedností a modernizuje systémy odměňování. Definování evropského rámce kompetencí a taxonomie dovedností výzkumných pracovníků ve spolupráci s členskými státy umožní sledovat trendy týkající se kariéry, dovedností a talentů na trhu práce v oblasti výzkumu 44 . To lze podpořit prohloubením poznatků o dovednostech, jež je stěžejní akcí představenou ve sdělení o Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost.

Iniciativa ERA4You zavede opatření s cílem posílit meziodvětvovou mobilitu, spolupráci mezi akademickou obcí a podniky a zapojení soukromého sektoru do odborné přípravy a rozvoje dovedností výzkumných pracovníků. Tím podpoří schopnost talentů z oblasti výzkumu a inovací prosadit se v rámci celé společnosti a hospodářství, což povede k růstu a pracovním místům. Povzbudí také výzkumné pracovníky při podnikání a zakládání podniků. Iniciativa ERA4You bude mít specializovaný pilíř pro země zapojené do programu rozšiřování účasti na podporu výzkumných pracovníků z těchto zemí při rozvíjení excelence a přístupu k ní.

Služby, síť a portály EURAXESS se rozšíří do on-line jednotného kontaktního místa ERA Talent Platform, jež bude mít vylepšenou strukturu a správu a bude využívat vazby na platformu EU Europass pro řízení vzdělávací a profesní dráhy a na síť evropských veřejných služeb zaměstnanosti EURES 45 .

Komise bude při zavádění této sady nástrojů usilovat o součinnost s iniciativami pro mobilitu a profesní růst v rámci Evropského prostoru vzdělávání a evropského pilíře sociálních práv. V této souvislosti je důležitou podporou při mobilitě výzkumných pracovníků přes hranice a napříč odvětvími celoevropský penzijní fond pro výzkumné pracovníky (RESAVER).

Otevřená věda

Díky otevřené vědě jsou systémy výzkumu a inovací účinnější a kreativnější a je posilována excelence a důvěra společnosti ve vědu. Důvodem je to, že zpřístupňování a sdílení výsledků výzkumu a údajů z něj získaných, zajištění jejich opětovné použitelnosti a opakovatelnosti a přístup k výzkumným infrastrukturám poskytují základ pro vzájemnou kontrolu a kvalitu, jakož i pro efektivitu při dalším využití výsledků výzkumu, analýzy a inovací.

Za prvé, Komise již směrem k otevřené vědě podnikla první kroky. Vytváří se evropský cloud pro otevřenou vědu, jenž se stane společným sdruženým evropským rámcem pro otevřené sdílení údajů z výzkumu a pro přístup ke službám. Evropský cloud pro otevřenou vědu se ve střednědobém horizontu stane důvěryhodným evropským prostorem pro údaje z oblasti výzkumu a inovací a platformou pro služby, bude plně propojen s odvětvovými datovými prostory, jako je společný evropský prostor pro data z oblasti veřejného zdraví, a otevře se širšímu veřejnému i soukromému sektoru a propojí se s nimi.

Evropská strategie pro data kromě toho uznala dobré zkušenosti s evropským cloudem pro otevřenou vědu a stanovila způsob, jak jej dále rozvinout a nakonec i otevřít za hranice výzkumné komunity 46 , a evropská datová platforma COVID-19 47 prokázala význam těchto otevřených přístupů a infrastruktur.

Za druhé, za poslední desetiletí zaznamenaly rychlý pokrok také politiky pro otevřený přístup k vědeckým publikacím využívající různé obchodní modely. Zajištění práva výzkumných pracovníků nebo jejich institucí sdílet veřejně financované výsledky vzájemně posuzovaného výzkumu bez omezení je zásadní pro volný oběh znalostí. Výhodou okamžitého otevřeného přístupu k veřejně financovaným publikacím je co nejdřívější sdílení výsledků výzkumu, což přispívá k účinnosti výzkumu a vědecké excelenci, aniž by to ohrozilo systematické vzájemné posuzování. Komise v rámci programu Horizont Evropa navrhuje spustit publikační platformu „Open Research Europe“, která zajistí, že veškerý veřejně financovaný výzkum bude integrován do jediného jednolitého evropského datového prostoru.

Za třetí, současný systém hodnocení výzkumu je z velké části založen spíše na faktorech dopadu spojených s konkrétními časopisy, v nichž dochází k publikaci, než na individuálním obsahu a přidané hodnotě samotné publikace.

Pokud jde o podněcování ke sdílení výsledků a spolupráci a podporu mezioborového výzkumu, bylo by možné udělat více. Zlepšení systému vyžaduje spolupráci a dohodu s členskými státy, subjekty financujícími výzkum, organizacemi provádějícími výzkum, vydavateli vědeckých publikací a dalšími aktéry za účelem koordinace a synchronizace reforem na institucionální, regionální, vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

Výzkumné a technologické infrastruktury (včetně elektronických infrastruktur)

Velké výzkumné infrastruktury jsou páteří EVP a klíčem k tomu, aby se Evropa stala atraktivní pro nejlepší výzkumné pracovníky z celého světa, a přispívají ke sdílení poznatků a k inovacím. Výzkumné infrastruktury mohou podpořit regionální rozvoj soustředěním dovedností a talentu v oblasti inovací okolo strategických vědeckých prostředků. Elektronické infrastruktury, zejména služby v oblasti konektivity a spolupráce, budou při využívání plného potenciálu výzkumných infrastruktur hrát zásadní roli. Stavebním kamenem pro použití identických digitálních modelů reality s nástroji pro rozhodování téměř v reálném čase, jež vychází z vědeckých důkazů, se stane ultrarychlá konektivita.

Evropská komise úzce spolupracuje s členskými státy a vědeckými komunitami v rámci Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) za účelem budování nových celoevropských infrastruktur a účinného vytváření sítí mezi již existujícími infrastrukturami. Jedná se o jeden z úspěchů současného Evropského výzkumného prostoru, který vedl jak v Evropě, tak i ve světě ke špičkovým strukturám, jako je například Evropský spalační zdroj 48 , Observační systém na evropské desce 49 či evropský společenský průzkum 50 .

Výzkumné infrastruktury však mají větší přidanou hodnotu, využívají-li se v oblasti výzkumu i technologických aplikací. Tím se uvolňuje inovační potenciál k plnění širších politických priorit EU. To podpoří průmyslová odvětví a malé a střední podniky pomocí vyvážených vědeckých zdrojů a přístupu pro výzkumné pracovníky po celé EU. 

Nedávno zveřejněná bílá kniha ESFRI 51 v tomto směru předkládá novou vizi. 

Infrastruktury také mohou výrazně přispět k inovacím. Strategický rozvoj evropských technologických infrastruktur byl v tomto kontextu identifikován jako klíčová otázka 52 . Průmysl a zejména malé a střední podniky potřebují rychlý přístup ke správným technologickým infrastrukturám, aby se mohly rychle rozvinout, vyzkoušet své inovace a úspěšně vstoupit na trh. To zahrnuje vytvoření struktury správy a řízení technologických infrastruktur, jež spojí a dokončí již existující mapování dostupných zařízení, provede analýzu mezer a stanovení priorit na úrovni EU a vypracuje doporučení pro společné podmínky přístupu a modely zapojení.

Podpora veřejného vědeckého systému pomocí součinnosti s Evropským prostorem vzdělávání

Veřejný vědecký systém je nezbytnou součástí celkové organizace výzkumu a inovací a základním kamenem excelence pro prosperitu Evropy. Skládá se z univerzit a dalších veřejně financovaných výzkumných a technologických organizací, jež svou činnost zakládají na akademické svobodě plně zakořeněné ve vědecké kultuře a postupech.

Svoboda diskutovat je nezbytná pro vzájemné posuzování a pro publikování ověřitelných výsledků, jež jsou předpokladem pro vědeckou excelenci. Bez akademické svobody nemůže věda dělat pokroky a EVP nemůže fungovat.

Nejživější a nejinovativnější ekosystémy na světě mají silné interakce s nejkvalitnějšími univerzitami. Přestože má Evropa mnoho silných univerzit, jejich potenciál není využit naplno. Nový EVP posílí dimenzi výzkumu a inovací na univerzitách pomocí programu komplexní transformace, jenž má být vyvinut ve spolupráci se zúčastněnými stranami a členskými státy a v součinnosti s Evropským prostorem vzdělávání (včetně jejich poslání v oblasti vzdělávání, výzkumu, inovací a služby společnosti).

Umožní evropským univerzitám rozvíjet společné strategie v oblasti výzkumu a inovací, vytvářet kritické množství pro plnění evropských výzev a usnadňovat sdílení kapacit, jako jsou digitální a znalostní infrastruktury a zdroje, prostřednictvím nastavení spolupráce. Cílem je rovněž zatraktivnit kariéru ve výzkumu, usnadnit spolupráci s aktéry z okolních ekosystémů v oblasti výzkumu a inovací a hrát klíčovou roli při zapojování občanů do vědy.

Iniciativa „Evropské univerzity“, jež byla zkušebně zavedena v rámci programu Erasmus a již v jejím rozměru výzkumu a inovací podpořil program Horizont 2020, pomůže procesu transformace tím, že nabídne dlouhodobější rámec pro nadnárodní spolupráci mezi univerzitami, což umožní těsnější spolupráci a oběh poznatků a talentů bez hranic.

Rozsáhlá společná akce na podporu úsilí institucionální transformace univerzit bude založena na plánu evropských, vnitrostátních a regionálních činností pro lepší využití součinnosti mezi programy Unie, včetně programů Horizont Evropa a Erasmus, fondů ESF+ a EFRR a soukromých investic do výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím podpory programu InvestEU.

Rovnost žen a mužů pro posílení evropského potenciálu v oblasti výzkumu a inovací

Navzdory důkazům o tom, že vyvážené týmy dosahují lepších výsledků, přetrvávají v evropských systémech výzkumu a inovací nerovnosti mezi muži a ženami. Kulturu, jež zahrnuje aspekt rovnosti žen a mužů, podpoří koordinovaná akce vzdělávacích politik a subjektů financujících výzkum.

Zpráva She Figures 2018 53 ukazuje celkové zlepšení, tempo je však nadále příliš pomalé. Rovnováhy v počtu absolventů a absolventek doktorandského studia již bylo téměř dosaženo (48 % žen). Ženy jsou však stále výrazně nedostatečně zastoupeny: ženy představují pouze 33,4 % výzkumných pracovníků v EU, podíl žen na pozicích kategorie A v odvětví vysokoškolského vzdělávání (pozice řádných profesorů a podobné pozice) dosáhl v roce 2016 v EU jen 24 % a počet žen, které řídily evropské instituce vyššího vzdělávání, činil v roce 2017 jen 22 %.

Počet žen mezi držiteli patentů také zůstává extrémně nízký a pouze 1,79 % vědeckých publikací v EU začleňuje genderovou analýzu. Na úrovni EU je potřeba stanovit ambiciózní cíle, aby bylo možné zajistit udržitelnou změnu v institucích v oblasti výzkumu a inovací a podpořit zvyšování počtu talentovaných žen.

Společně s agendou dovedností, sdělením o Evropském prostoru vzdělávání a novým akčním plánem digitálního vzdělávání EVP posílí zaměření na účast žen v přírodních vědách, technologii, inženýrství a matematice (STEM) a podpoří podnikání. Rovněž je potřeba řešit rozmanitost otevřením politiky průnikům s jinými společenskými kategoriemi, jako je etnická příslušnost, zdravotní postižení (včetně přístupnosti a začlenění) a sexuální orientace, jakož i genderově podmíněná diskriminace a násilí v organizacích pro výzkum a inovace 54 .

3.Zapojení občanů 

Zapojení občanů, místních komunit a občanské společnosti bude jádrem nového EVP, aby bylo možné dosáhnout většího společenského dopadu a větší důvěry ve vědu.

V návaznosti na klíčovou roli vědy během pandemie COVID-19 by členské státy, výzkumné organizace a průmysl měly zapojit občany do výběru technologií. Aby toho bylo možné dosáhnout, musí se vedoucí představitelé institucí v oblasti výzkumu a inovací, financující subjekty a tvůrci politik dohodnout na zásadách, doporučeních a osvědčených postupech pro podněcování a odměňování účasti občanů s cílem podpořit důvěru a usnadnit využívání vědy, technologií a inovací.

Evropský výzkumný prostor posílí komunikaci s širší veřejností, zejména s mladými generacemi, o vědě zaměřené na souběžnou transformaci a podpoří participativní akce týkající se transformace našeho hospodářství a společnosti. Je zároveň důležité zahrnout reprezentativní organizace skupin, jež jsou více ohroženy vyloučením, jako jsou osoby se zdravotním postižením či starší osoby, s cílem řešit kritické otázky související s jejich vyloučením v oblasti výzkumu.

Existuje prostor pro integraci ocenění „Hlavní město inovací“ a dalších příslušných aktivit EU, jako je Evropská soutěž pro mladé vědce (EUCYS) nebo festival „Věda ve městě“, do širší politické iniciativy, jež by otevřela vědu a inovace Evropanům v jejich vlastních městech, regionech a zemích a podpořila zjednodušení a soudržnost.

Zapojení občanů bude vycházet z již existujících iniciativ a akcí, jako je například Evropská noc výzkumníků, jež se stala největší událostí v oblasti komunikace a propagace výzkumu v Evropě a mohla by být vhodnou platformou pro aktivní zapojení občanů.

K zapojení občanů může EU využít mise programu Horizont Evropa. Sítě, jako například Evropský portál pro mládež, síť Eurodesk, Evropské fórum mládeže, sdružení studentů a absolventů, centra pro bezpečnější internet a portál EU BIK (Internet lépe uzpůsobený dětem), eTwinning, portál School Education Gateway a platformy EPALE (vzdělávání dospělých) jsou účinnými subjekty pro šíření informací, jež podporují komunikaci s veřejností.

4.Správa a řízení nového EVP

Nový EVP vyžaduje činnost na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU, již mají podpořit postupy pro stanovení a aktualizaci priorit politik, pro sledování a vyhodnocování pokroku a pro zajišťování strategického poradenství při plnění společných cílů.

Činnost na úrovni EU se bude řídit navrženým seznamem opatření podle časového harmonogramu (plán pro EVP uvedený v dodatku), který bude Komise v průběhu realizace aktualizovat. Činnost na vnitrostátní úrovni se bude řídit souborem klíčových hodnot a zásad, jenž bude založen na zkušenostech z uplynulých dvaceti let v oblastech, jako je otevřený přístup, rovnost žen a mužů či kariérní podmínky pro výzkumné pracovníky a další.

Prvním krokem bude evropský Pakt pro výzkum a inovace, jenž má být navržen do první poloviny roku 2021 a jehož cílem bude prohloubení realizace cílů nového EVP, stanovení společných hodnot a zásad a určení oblastí, v nichž členské státy budou společně rozvíjet prioritní činnosti. Pakt bude mít formu jednotné nezávazné iniciativy.

Fórum EVP pro transformaci skrze svou koordinační činnost může rovněž přispět k určení investic a reforem s cílem pomoci členským státům připravit národní plány na podporu oživení a odolnosti pro účely provádění facility na podporu oživení a odolnosti.

Bude nezbytný transparentní systém sledování kvůli každoročnímu zveřejňování přehledu výsledků EVP, jenž se bude zabývat pokrokem na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, bude revidovat priority a opatření v plánu pro EVP a poskytne důkazy a analýzy pro evropský semestr.

Výbor ERAC bude nadále poskytovat strategické poradenství při stanovování priorit, sledování a vyhodnocování za účelem realizace nové vize EVP. Výbor ERAC by měl na vnitrostátní úrovni zajistit následná opatření a pokračovat v plnění úlohy orgánu dohledu nad každodenním prováděním prostřednictvím pracovních skupin. Měly by být zohledněny poznatky z procesu strategického plánování spolutvorby programu Horizont Evropa.

Komise bude napomáhat chodu skupin, vybaví je potřebnými zdroji a bude přispívat ke stanovení jejich programu a společnému řízení. Země přidružené k rámcovému programu budou přizvány k účasti jako pozorovatelé, pokud to stanoví příslušné dohody o přidružení.

5.Geopolitický rozměr EVP

Mezinárodní spolupráce uskutečněná skrze EVP zohlední priority vnějších vztahů EU 55 a přispěje k cílům udržitelného rozvoje a k provádění nástroje Next Generation EU tím, že bude podporovat silnější Evropu ve světě. Spolupráce bude založená na multilateralismu, reciprocitě a cílené otevřenosti v kombinaci se strategicky cílenými činnostmi prováděnými s partnery v oblasti Zelené dohody, zdraví a digitální transformace. V souladu s modelem otevřené strategické autonomie bude chránit a podporovat životně důležité zájmy a suverenitu EU ve strategických technologických oblastech a kritických infrastrukturách, jež jsou založené na společných hodnotách a podporují rovné podmínky na celosvětové úrovni.

Nejsilnější formou mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací je přidružení k rámcovým programům EU. Přidružené země jsou nedílnou součástí EVP a již přispívají k jeho cílům. Klíčové bude vytváření partnerství po celém světě s cílem zlepšit sdílení znalostí a dovednosti, jakož i výzkumné a inovační kapacity, aniž by došlo k urychlení odlivu mozků, a to zejména ve prospěch mladých lidí. Zvláštní pozornost si zaslouží země evropského sousedství. Některé ze zemí západního Balkánu jsou již součástí EVP, zatímco ostatním integrace do EVP pomůže při přechodu k výkonnému systému výzkumu a inovací a připraví jim cestu pro přistoupení k EU. V rámci programu Horizont Evropa Komise navrhla rozšířit možnost přidružení na země, jež sdílejí společné hodnoty, a to i mimo zeměpisné oblasti blízké EU.

6.Závěr 

Evropa reaguje na nezměrné výzvy, jimž čelí, stanovením ambiciózních cílů. Komise, členské státy a zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací v tomto klíčovém okamžiku zastávají důležitou roli pro zajištění oživení, jež bude reagovat na potřeby lidí. Budování evropské odolnosti, jež bude založena na ekologičtější, digitálně posílené, konkurenceschopné a udržitelnější Unii, vyžaduje společné úsilí a celosvětové vedoucí postavení v oblastech vědy a inovací, jakož i zapojení a posílení postavení občanů.

Nový, hlubší a širší Evropský výzkumný prostor bude spolupracovat s členskými státy na dosažení čtyř klíčových strategických cílů: stanovování priorit v oblasti investic do výzkumu a inovací, zlepšení přístupu k excelenci, přenášení výsledků výzkumu a inovací do hospodářství a prohlubování politik, jež podporují volný oběh poznatků.

Evropský výzkumný prostor a Evropský prostor vzdělávání budou dále spolupracovat na dosažení nové úrovně ambicí, v níž budou vzdělávání, výzkum a inovace směrovány stejným směrem tak, aby podporovaly znalosti jako základ pro demokratické, odolné a inkluzivní společnosti. Jde o zásadní předpoklad, pokud má Evropa zůstat celosvětově konkurenceschopnou a inovativní a zároveň věrnou svým společným hodnotám při vytváření spravedlivějšího a udržitelnějšího světa.

Evropa se dívá vpřed a připravuje cestu nové generaci tím, že nabídne vynikající znalostní společnost s těmi nejlepšími institucemi a talenty při současné podpoře inkluzivity a demokratických hodnot.

DODATEK – Plán pro EVP

(1)

Viz http://roadmap2018.esfri.eu/ . 

(2)

  https://euraxess.ec.europa.eu/euraxess/charter-code-researchers

(3)

Researchers in Motion (Mobilita výzkumných pracovníků) je unikátní celoevropská iniciativa, již podporují EU, členské státy a přidružené země. https://euraxess.ec.europa.eu/  

(4)

  https://ec.europa.eu/research/openscience/index.cfm?pg=openaccess

(5)

Zpráva o pokroku EVP za rok 2018 a  https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/strategy/support-policy-making/support-national-research-and-innovation-policy-making/srip-report_en .

(6)

Viz pracovní dokument útvarů Komise, bod 2.1.1.1.

(7)

Zvýšila se ze 4,4 % v sedmém rámcovém programu na nedávných 5,6 % v programu Horizont 2020.

(8)

„An Analysis of the International Positioning of the EU Using Revealed Comparative Advantages and the Control of Key Technologies“ (Analýza mezinárodní pozice EU prostřednictvím zjištěných komparativních výhod a kontroly klíčových technologií), Evropská komise.

(9)

Viz např. OECD STI Scoreboard 2017 (Srovnávací přehled OECD v oblasti vědy, technologií a průmyslu za rok 2017), http://dx.doi.org/10.1787/888933616940: Ani jedna z dvaceti nových informačních a komunikačních technologií uvedených ve zprávě není vedena zeměmi EU27. Viz také EU Industrial Scoreboard 2019 (Srovnávací přehled EU v oblasti průmyslu za rok 2019).

(10)

Podíl inovativních společností spolupracujících se vzdělávacími institucemi je pouze 15 % (2016). Podíl veřejného výzkumu, jejž financuje soukromý sektor, je pouze 7,2 % (2017) a od roku 2007 pomalu klesá.

(11)

  Zvláštní zpráva IPCC o dopadech globálního oteplení o 1,5 °C (2018).

(12)

COM(2019) 640, závěry Evropské rady ze dne 12. prosince 2019 a  Pařížská dohoda (2016).

(13)

Včetně fotovoltaiky, baterií, obnovitelného vodíku, větrné energie a energie z oceánů, energetické sítě a elektronických součástek.

(14)

COM(2020) 564.

(15)

https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/strategy/era_en#eravscorona-action-plan

(16)

https://global-response.europa.eu/index_en

(17)

Dvě třetiny hospodářského růstu v Evropě mezi lety 2010 a 2016 lze v širším smyslu připsat vývoji a inovacím (Zpráva o výkonnosti v oblasti vědy, výzkumu a inovací z roku 2020, s. 101).

(18)

Excelence v této souvislosti znamená závazek podporovat nejlepší výzkumné týmy a projekty bez ohledu na jakékoli aspekty.

(19)

  https://www.consilium.europa.eu/media/45109/210720-euco-final-conclusions-en.pdf

(20)

Výbor ERAC 1201/20 ze dne 23. ledna 2020; neformální zasedání ministrů pro výzkum zaměřené na konkurenceschopnost (výzkum) v červenci 2020.

(21)

Stanovisko výboru ERAC, dokument Rady 14989/18 ze dne 30. listopadu 2018, strana 6. Viz pracovní dokument útvarů Komise, s. 93, o mandátu Výboru pro Evropský výzkumný prostor a inovace.

(22)

Program Horizont 2020 zavedl sedm společenských výzev a oblastí zájmu přesahujících společenské výzvy (tj. oběhové hospodářství nebo digitalizace). Testují se také další prvky, jako je experimentování s politikami.

(23)

Mise jsou v rámci programu Horizont Evropa novinkou a jejich cílem je bojovat se složitými výzvami prostřednictvím inkluzivního a poradního přístupu.

(24)

JRC SETIS – https://setis.ec.europa.eu/publications/setis-research-innovation-data.

(25)

Všechny členské státy EU v roce 2019 obdržely doporučení, které vyzývalo k investicím v oblasti výzkumu a inovací.

(26)

https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_20_1658

(27)

Viz pracovní dokument útvarů Komise, pokyny Komise členským státům, plány na podporu oživení a odolnosti, COM(2020) 205; 17. 9. 2020.

(28)

  https://ec.europa.eu/info/horizon-europe-next-research-and-innovation-framework-programme/european-partnerships-horizon-europe_en

(29)

Současné průměrné roční investice v období 2015–2018 činily asi 800 milionů EUR (údaje EVP-LEARN) či o něco méně než 1 % celkového objemu veřejného financování výzkumu a inovací v EU.

(30)

 Zpráva o výkonnosti v oblasti vědy, výzkumu a inovací – https://ec.europa.eu/info/publications/science-research-and-innovation-performance-eu-2020_en (s. 368 a 369).

(31)

https://ec.europa.eu/growth/industry/policy/innovation/scoreboards_en

(32)

Viz také https://www.eib.org/attachments/efs/innovation_investment_in_cesee_en.pdf .

(33)

Výkonnost EU v oblasti vědy, výzkumu a inovací pro rok 2020, GŘ pro výzkum a inovace.

(34)

  https://rio.jrc.ec.europa.eu/policy-support-facility

(35)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=COM:2020:0409:FIN  

(36)

  https://cor.europa.eu/en/our-work/Documents/SEDEC/KEP-action-plan-2019-en.pdf

(37)

 V roce 2018 se jednalo o 1,45 % HDP v EU, 2,59 % v Japonsku, 2,05 % v USA a 1,69 % v Číně. Zpráva o výkonnosti v oblasti vědy, výzkumu a inovací z roku 2020.

(38)

 Podrobnosti viz Zpráva o výkonnosti v oblasti vědy, výzkumu a inovací z roku 2020, https://ec.europa.eu/info/research-and-innovation/strategy/support-policy-making/support-national-research-and-innovation-policy-making/srip-report_en .

(39)

https://ec.europa.eu/info/publications/sustainable-finance-teg-taxonomy_cs

(40)

Po nedávné bateriové alianci bylo v rámci průmyslové strategie oznámeno založení aliance pro čistý vodík a následně i aliancí pro nízkouhlíková odvětví, pro průmyslové údaje a cloudy a pro suroviny.

(41)

Cestu ukázalo partnerství ECSEL, které stálo za zahájením prvního významného projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky.

(42)

COM(2020) 102 final.

(43)

Viz bod 2.4.3.2 pracovního dokumentu útvarů Komise.

(44)

COM(2020) 274 final ze dne 1. 7. 2020.

(45)

  https://euraxess.ec.europa.eu ; https://europa.eu/europass/cs ; https://ec.europa.eu/eures/public/cs/homepage .

(46)

COM(2020) 66 ze dne 19. 2. 2020.

(47)

  https://www.covid19dataportal.org/

(48)

  https://europeanspallationsource.se/  

(49)

  https://www.epos-ip.org/  

(50)

  http://www.europeansocialsurvey.org/  

(51)

  https://www.esfri.eu/esfri-white-paper  

(52)

SWD(2019) 158.

(53)

  https://ec.europa.eu/info/publications/she-figures-2018_en

(54)

Henning, M.A., Zhou, C., Adams, P., Moir, F., Hobson, J., Hallett, C. a Webster, C.S. 2017. Workplace harassment among staff in higher education: a systematic review (Obtěžování na pracovišti mezi zaměstnanci v oblasti vysokoškolského vzdělávání: systematický přezkum). Asia Pacific Education Review, 18: 521–539.

(55)

Jako je například nová komplexní strategie pro Afriku.