EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.5.2020

COM(2020) 549 final

ZPRÁVA KOMISE

Lotyšsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

ZPRÁVA KOMISE

Lotyšsko

Zpráva vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie

1.    Úvod

Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu. Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení Radě předestřela svůj názor, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 připouštějí stávající podmínky aktivaci doložky. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

Údaje oznámené lotyšskými orgány dne 31. března 2020 a následně potvrzené Eurostatem 1 ukazují, že v roce 2019 dosáhl schodek veřejných financí v Lotyšsku 0,2 % HDP, zatímco hrubý veřejný dluh činil 36,9 % HDP. Podle programu stability z roku 2020 plánuje Lotyšsko v roce 2020 schodek ve výši 9,4 % HDP a dluh ve výši 51,7 % HDP.

Plánovaný schodek na rok 2020 dokazuje zjevnou existenci nadměrného schodku, jak je stanoven v Paktu o stabilitě a růstu.

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem proto Komise vypracovala tuto zprávu, v níž analyzuje, jak Lotyšsko plní kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě. Kritérium dluhu lze považovat za splněné, jelikož poměr dluhu k HDP je pod úrovní referenční hodnoty 60 % HDP stanovené Smlouvou. Bere v úvahu všechny rozhodující faktory a věnuje náležitou pozornost velkému hospodářskému otřesu v důsledku pandemie COVID-19.

Tabulka 1. Schodek veřejných financí a veřejný dluh (v % HDP)

Zdroj: Eurostat, prognóza Komise z jara 2020

2.Kritérium schodku

Na základě programu stability z roku 2020 má schodek veřejných financí Lotyšska v roce 2020 dosáhnout 9,4 % HDP, což je nad referenční hodnotou 3 % HDP uvedenou ve Smlouvě a nikoli blízko k ní.

Plánované překročení referenční hodnoty v roce 2020 je výjimečné, jelikož je důsledkem závažného hospodářského útlumu. Vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 předpovídá prognóza Komise z jara 2020 pokles reálného HDP v roce 2020 o 7,0 %.

Plánované překročení referenční hodnoty uvedené ve Smlouvě není na základě prognózy Komise z jara 2020 dočasné, jelikož podle prognózy zůstane schodek i v roce 2021 nad úrovní 3 % HDP.

Celkově lze říci, že plánovaný schodek v roce 2020 je nad referenční hodnotou 3 % HDP uvedenou ve Smlouvě a nikoli blízko k ní. Toto plánované překročení je podle vymezení ve Smlouvě a v Paktu o stabilitě a růstu považováno za výjimečné, nikoli však dočasné. Z analýzy tedy vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 zjevně není splněno.

3.    Rozhodující faktory

V čl. 126 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že nesplňuje-li členský stát požadavky podle jednoho nebo žádného z těchto kritérií, Komise vypracuje zprávu. Uvedená zpráva rovněž „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97, který rovněž stanoví, že je třeba věnovat patřičnou pozornost „všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotčeného členského státu rozhodující pro celkové posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu a které členský stát sdělil Radě a Komisi“.

V současné situaci je dalším klíčovým faktorem, který je třeba vzít v roce 2020 v úvahu, hospodářský dopad pandemie COVID-19, která velmi výrazně ovlivňuje rozpočtovou situaci a vede k vysoce nejistému výhledu. Pandemie rovněž vedla k aktivaci obecné únikové doložky.

3.1        Pandemie COVID-19

Pandemie COVID-19 zapříčinila velký hospodářský otřes, který má v celé Evropské unii výrazný negativní dopad. Důsledky pro růst HDP budou záviset na době trvání pandemie i na tom, jaká opatření budou přijata na úrovni jednotlivých členských států a na evropské i celosvětové úrovni ke zpomalení jejího šíření, ochraně výrobních kapacit a podpoře agregátní poptávky. Státy již přijaly nebo právě přijímají rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity systémů zdravotní péče a k poskytování pomoci obzvláště zasaženým jednotlivcům a odvětvím. Byla rovněž přijata významná opatření na podporu likvidity a další záruky. Na základě podrobnějších informací posoudí příslušné statistické úřady, zda mají tato opatření bezprostřední dopad na saldo veřejných financí, či nikoli. Tato opatření přispějí spolu s poklesem ekonomické aktivity k podstatně vyšším schodkům veřejných financí a zadlužení.

3.2    Střednědobá hospodářská situace

Reálný HDP Lotyšska v roce 2019 vzrostl o 2,2 % díky solidní soukromé spotřebě, i když růst investic a vývozu zpomalovaly. Podle prognózy Komise z jara 2020 se reálný HDP v roce 2020 sníží o 7 % vlivem pandemie COVID-19 a souvisejících opatření proti šíření nákazy. Očekává se, že v důsledku uzavření hranic a klesající zahraniční poptávky nejvíce utrpí investice a vývoz, zatímco spotřebě se bude dařit lépe než v jiných členských státech. Při posuzování toho, zda Lotyšsko v roce 2020 splní kritérium schodku, představuje prudký propad HDP zmírňující faktor.

Makroekonomické prognózy jsou velice nejisté, neboť dopad pandemie COVID-19 bude záviset na délce trvání a přísnosti omezujících opatření. Pandemie by mohla být závažnější a trvat déle, než se odhaduje, což by si vyžádalo přísnější a dlouhodobější opatření proti šíření nákazy. V odvětví výroby a stavebnictví nejsou žádná omezení na straně nabídky. V důsledku toho by se tato odvětví mohla ukázat jako odolnější, než se předpokládalo, pokud by se opět zvýšila poptávka. Postup oživení v Unii však nemusí být tak silný, jak očekávají prognózy, a také oživení v Lotyšsku by pak následkem toho mohlo trvat déle.

3.3        Střednědobá rozpočtová situace

Na základě údajů o plnění rozpočtu a prognózy Komise z jara 2020 se má za to, že strukturální schodek Lotyšska ve výši 1,7 % HDP v roce 2019 se při zohlednění povolené odchylky související s reformou zdravotnictví činící 0,5 % HDP blíží střednědobému cíli ve výši –1,0 % HDP, což poukazuje na soulad s požadavky Paktu o stabilitě a růstu.

Program stability předpokládá, že v roce 2020 se schodek veřejných financí zhorší na 9,4 %. Očekává se, že hospodářský útlum sníží daňové a nedaňové příjmy vládních institucí přibližně o 5 % HDP. Nárůst počtu nezaměstnaných a vyšší poptávka po dávkách v nemoci a dávkách sociální pomoci zřejmě povedou ke snížení HDP přibližně o 1 %. Dále se odhaduje, že opatření na podporu podniků a domácností zvýší schodek veřejných financí v roce 2020 o 3 % HDP. Opatření přijatá v reakci na krizi zahrnují možnosti odkladu úhrady daně až na tři roky, podporu příjmu pro nepracující zaměstnance a pro nezaměstnané, opatření na podporu likvidity a odvětvová podpůrná opatření. Většina stimulačních opatření má podle plánu skončit v roce 2021.

Podle jarní prognózy Komise by měl schodek veřejných financí v roce 2020 dosáhnout 7,3 % HDP. Předpokládá se zde podobný účinek stimulačních opatření, jako je tomu v programu stability, ale očekává se nižší pokles zaměstnanosti a stejně tak i automatické stabilizátory na straně výdajů se v roce 2020 předpokládají na nižší úrovni. Rozdíly v makroekonomických a fiskálních výhledech dokládají, že je obklopuje vysoká nejistota.

3.4    Další faktory, na něž členský stát poukázal

Dne 15. května 2020 zaslaly lotyšské orgány v souladu s čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97 dopis, v němž uvedly rozhodující faktory. Hlavní faktory, které tyto orgány uvedly, již v zásadě pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech. Zejména lze říci, že překročení referenční hodnoty stanovené ve Smlouvě u schodku veřejných financí je dáno výlučně dopadem koronavirové krize.

4.    Závěry

Podle programu stability má schodek veřejných financí Lotyšska v roce 2020 stoupnout na 9,4 % HDP, což je nad referenční hodnotou 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě a nikoli blízko k ní. Plánované překročení referenční hodnoty je považováno za výjimečné, avšak nikoli dočasné.

V souladu se Smlouvou a Paktem o stabilitě a růstu byly v této zprávě rovněž posouzeny rozhodující faktory.

Vzhledem k tomu, že plánovaný schodek výrazně převyšuje 3 % HDP a překročení není dočasné, a s přihlédnutím ke všem rozhodujícím faktorům z analýzy celkově vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 není splněno.

(1)   https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/10294648/2-22042020-AP-EN.pdf/6c8f0ef4-6221-1094-fef7-a07764b0369f