52020DC0516

(4)Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být striktně přiměřená, nezbytná, časově omezená a v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 5 . Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Komise ve svém sdělení Radě předestřela svůj názor, že vzhledem k očekávanému závažnému hospodářskému útlumu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 připouštějí stávající podmínky aktivaci doložky. Hodnocení Komise odsouhlasili 23. března 2020 ministři financí členských států. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Členským státům dovoluje odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by se uplatňovaly za normálních okolností, a Komisi a Radě umožňuje provádět v rámci paktu nezbytná opatření pro koordinaci politik.

(6)Je zapotřebí nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, aby se posílila odolnost vnitrostátních systémů zdravotní péče, aby se zmírnily socioekonomické důsledky prostřednictvím podpůrných opatření pro podniky a domácnosti a aby se zajistily adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovištích s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit zelenou a digitální transformaci a promítnout veškeré ponaučení z krize.

(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 poukázala na flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování tohoto trhu. Ze stávající krize vyplynulo, že jsou zapotřebí pohotovostní plány ve zdravotnictví, zahrnující zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické rezervy základního vybavení. Jedná se o zásadní faktory pro vypracování rozsáhlejších pohotovostních plánů.

(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 6 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů a řešit tak mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Lucembursko se vyzývá, aby těchto možností plně využívalo a jejich prostřednictvím pomáhalo jednotlivcům a odvětvím, kterých se zmíněné problémy dotýkají nejvíce.

(9)Dne 30. dubna 2020 předložilo Lucembursko svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 29. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(10)Na Lucembursko se v současné době vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu.

(11)Ve svém programu stability z roku 2020 plánuje vláda zhoršení celkového salda z přebytku ve výši 2,2 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 8,5 % HDP v roce 2020. Očekává se, že tento schodek klesne v roce 2021 na 3,0 % HDP. Podle programu stability z roku 2020 by se měl poměr dluhu k HDP poté, co se v roce 2019 zvýšil na 22,1 % HDP, zvýšit v roce 2020 na 28,7 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(12)Lucembursko v reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného unijního přístupu přijalo rozpočtová opatření, aby zvýšilo kapacitu systému zdravotní péče, zabránilo šíření pandemie a poskytlo pomoc osobám a odvětvím, které byly zasaženy nejvíce. Podle programu stability z roku 2020 dosáhla tato rozpočtová opatření výše 5,5 % HDP. Opatření zahrnují: posílení služeb v oblasti zdravotní péče, podporu pro podniky v tísni, úvěry a režimy zkrácené pracovní doby, mj. i pro osoby samostatně výdělečně činné a přeshraniční pracovníky. Lucembursko také oznámilo opatření, která přestože nemají okamžitý přímý dopad na rozpočet, přispějí k podpoře likvidity podniků. Tato opatření zahrnují odklad daně, úvěry malým a středním podnikům v dočasných finančních potížích a záruky. Na rozdíl od programu stability z roku 2020 Komise odhaduje, že soubor opatření bude mít menší dopad, neboť nepovažuje odklady daní a poskytování úvěrů za diskreční opatření s dopadem na rozpočet. Orgány jsou nicméně toho názoru, že odklady u přímých daní by nakonec částečně dopad na rozpočet měly, což je zahrnuto do výše uvedené částky ve výši 5,5 % HDP. Podíl nákladů souvisejících s režimy zkrácené pracovní doby je navíc považován za součást fungování automatických stabilizátorů. Opatření, která Lucembursko přijalo, jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované ekonomické reakci na koronavirovou nákazu COVID-19. Plné provedení těchto opatření a následné přeorientování fiskálních politik směrem k dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic, pokud to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(13)Pokud jde o saldo veřejných financí Lucemburska, očekává se na základě prognózy Komise z jara 2020 za předpokladu nezměněné politiky v roce 2020 schodek ve výši 4,8 % HDP a v roce 2021 přebytek ve výši 0,1 %. Míra zadlužení v letech 2020 a 2021 zůstane podle prognózy pod 60 % HDP. Ve srovnání s prognózami Komise je program stability založen na obezřetnějších předpokladech, pokud jde o příjmy i výdaje.

(14)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy z důvodu předpokládaného překročení referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP v roce 2020 ze strany Lucemburska. Celkově z analýzy vyplývá, že kritérium schodku stanovené ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/97 není splněno.

(15)Lucembursko má jeden z nejvýkonnějších systémů zdravotní péče v EU. Vzhledem k tomu, že 49 % lékařů a 62 % zdravotnického personálu jsou cizí státní příslušníci, je však tento systém výrazně nad prahem kritické zranitelnosti (ukazatel Světové zdravotnické organizace). V této souvislosti by na lucemburský systém zdravotní péče mohla mít v době krize dopad případná jednostranná rozhodnutí sousedních zemí. Lucembursko muselo v rekordním čase přijmout krátkodobá opatření, aby v souvislosti s krizí COVID-19 zvýšilo odolnost svého systému zdravotní péče – například mobilizovalo lékařskou infrastrukturu, dočasně rozšířilo nemocnici a zajistilo ubytování v Lucembursku pro přeshraniční zdravotnické pracovníky a jejich rodiny.

(16)Očekává se, že se systém zdravotní péče bude kromě rostoucího počtu neobsazených pracovních míst ve zdravotnictví, k němuž dochází v posledních letech, v budoucnu potýkat i s dalšími problémy. Konkrétně se očekává vyšší poptávka po zdravotní péči ze strany stárnoucí populace a v nadcházejících 15 letech se počítá s odchodem 59 % až 69 % zdravotnického personálu do důchodu. Důležitou úlohu při zachování atraktivity práce ve zdravotnictví budou hrát nové kombinace dovedností, rozvoj profesních rolí, sdílení úkolů a vzájemná nahraditelnost. Obecněji lze říci, že existuje prostor pro zlepšení správy systému zdravotní péče, včetně spolupráce se sousedními zeměmi, a vláda již zahájila významnou reformu. I když má již Lucembursko rozvinutou digitální infrastrukturu, pokračuje stále v úsilí při zavádění řešení v oblasti elektronického zdravotnictví, jako jsou např. digitální řešení pro náhrady poskytovatelům služeb. Lucembursko se výrazně zaměřilo na digitální technologie, jako jsou superpočítače, umělá inteligence, technologie blockchain a data velkého objemu, a má potenciál mobilizovat tyto kapacity a spolupracovat na úrovni Unie, aby mohlo významně přispět k výzkumu za účelem neutralizace viru a omezení infekcí. Lucembursko rovněž zavedlo nový režim podpory pro investiční projekty v oblasti výzkumu a vývoje zaměřené na produkty pro boj s onemocněním COVID-19 a které jsou zapotřebí, aby se prostřednictvím vývoje účinné léčby a očkovacích látek vyřešila současná pandemie.

(17)Podle prognózy Komise se očekává, že nezaměstnanost v roce 2020 vzroste na 6,4 % a v roce 2021 se opět zlepší na 6,1 %. Lucembursko přijalo řadu opatření na zachování zaměstnanosti, zejména „chômage partiel“. Zvláštní pozornost by však měla být věnována zranitelnějším skupinám, jako jsou starší pracovníci a pracovníci s nízkou kvalifikací, a to v situaci, kdy vzhledem k tomu, že od ledna 2019 byla zavedena povinná registrace příjemců dávek z nového systému minimálního příjmu (REVIS, „revenu d'inclusion sociale“) na úřadu práce, již došlo k nárůstu počtu registrovaných nezaměstnaných osob. Tito zranitelnější lidé by byli zvýšenou konkurencí na trhu práce v důsledku krize COVID-19 postiženi nejvíce. Dalšími zranitelnými osobami postiženými krizí by mohli být dočasní pracovníci i obecně osoby s nízkou kvalifikací. Pokud jde o starší pracovníky, jejich nízká míra zaměstnanosti zůstává v Lucembursku strukturálním problémem, který má dopad také na dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, jak je uvedeno v doporučeních, která byla Lucembursku adresována v předchozích letech. V současné době čelí starší pracovníci dalšímu riziku, že budou z důvodu krize propuštěni; zvýšit jejich adaptabilitu, pokud jde o jiná pracovní místa a odvětví, mj. i prohlubováním dovedností a změnou kvalifikace, je nezbytné více než kdy předtím. Pokud jde o sociální začleňování, nachází se Lucembursko blízko průměru EU, ale ukazatele týkající se nerovnosti a chudoby pracujících se v posledních letech zhoršují a příležitosti pro studenty jsou nadále silně ovlivněny jejich socioekonomickým zázemím. V této souvislosti je třeba podpořit zejména zranitelnější skupiny, aby mohly čelit sociálním dopadům krize.

(18)Na podporu podniků během krize COVID-19, zejména malých a středních podniků, včetně osob samostatně výdělečně činných a mikropodniků, Lucembursko do svého stabilizačního plánu zahrnulo řadu opatření. V důsledku zhroucení poptávky a stávajících opatření, která brání mnoha podnikům zcela ve fungování nebo jejich fungování omezují, je jedním z nejvíce postižených odvětví maloobchod. V době po krizi by maloobchod oživila regulační flexibilita. Bylo by navíc přínosné podporovat malé a střední podniky při přijímání digitálních technologií, které zajišťují kontinuitu činnosti, jako je např. elektronické obchodování. Během celého období oživení by měla být zachována vhodná opatření a současně by mělo docházet k jejich postupnému a flexibilnímu rušení; měla by být identifikována nejvíce postižená odvětví, aby mohly být vypracovány konkrétní plány podpory, které by jim během období oživení pomohly nezůstat pozadu. Při provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru. Po nejnaléhavější fázi krize může k transformaci a vzniku nových malých a středních podniků v odvětvích podporujících růst přispět reforma lucemburského insolvenčního rámce, jež může pomoci podnikům dostat druhou šanci, pokud bez vlastního zavinění čelí úpadku..

(19)V zájmu podpory hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice, mimo jiné prostřednictvím příslušných reforem, zejména v oblasti digitalizace a zelených odvětví. Lucembursko již zahájilo iniciativy na podporu digitalizace a inovací, ale technologická integrace v podnikatelském sektoru a soukromé investice, jakož i digitalizace veřejných služeb jsou i nadále nízké ve srovnání s vysokým potenciálem prostředí země a jejích ambicí přejít na ekonomiku založenou na datech. Investice do digitalizace, pokročilých digitálních dovedností a inovací – včetně rozvoje integrované strategie výzkumu a inovací – budou mít zásadní význam pro podporu malých a středních podniků a pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti. Oživení by mělo být rovněž v krátkodobém horizontu dále podpořeno předsunutím ambiciózních zelených investic. Klíčovými mohou být zejména další opatření v oblasti udržitelné dopravy, včetně železnice, udržitelná výstavba, zejména ve vztahu k energetické účinnosti budov, stávajících i nových, a energie z obnovitelných zdrojů. To by přispělo k vytvoření spolehlivého zeleného stimulu a podpořilo Lucembursko při dosahování jeho cílů do roku 2030, pokud jde o snižování emisí skleníkových plynů, energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů, a rovněž připravilo půdu pro neutralitu z hlediska klimatu. Nezbytné zůstává i další zjišťování investičních potřeb a finančních zdrojů pro investice, a to i s ohledem na dopad rozšíření onemocnění COVID-19 na hospodářství a veřejné finance. Programování Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 by Lucembursku mohlo pomoci řešit některé z problémů, které s sebou nese přechod ke klimaticky neutrální ekonomice, zejména v oblastech, které jsou zmiňovány v příloze D zprávy o Lucembursku. To by Lucembursku umožnilo tento fond optimálně využít.

(20)Lucembursko se v oblasti praní peněz potýká s významnými riziky vzhledem k vysokému přílivu přímých zahraničních investic a k existenci složitých právních struktur se zahraničními sponzory. Tato rizika se odrážejí ve vnitrostátním posouzení rizik, zejména ve vztahu k profesionálům zapojeným do poskytování služeb společnostem a trustům nebo investičních služeb. Nedostatky v uplatňování rámce pro boj proti praní peněz ze strany těchto profesionálů vedou k nedostatečným analýzám rizik a k nízké míře oznamování podezřelých aktivit. Intenzita dohledu nad těmito profesionály nedostačuje k nápravě těchto nedostatků. Aby se omezilo utajení a zjistili skuteční majitelé společností, byl zřízen vnitrostátní registr skutečných majitelů. Kvalitu poskytovaných informací a účinnost registru je třeba průběžně sledovat.

(21)Boj proti agresivnímu daňovému plánování má i nadále klíčový význam pro zlepšení účinnosti a spravedlnosti daňových systémů, jak bylo uznáno v doporučení pro eurozónu na rok 2020. Dopady strategií agresivního daňového plánování na jiné členské státy vyžadují koordinovaný postup vnitrostátních politik pro doplnění právních předpisů Unie. Lucembursko přijalo opatření proti agresivnímu daňovému plánování a uskutečnilo dříve schválené mezinárodní a evropské iniciativy, avšak vysoký podíl dividend, úroků a licenčních poplatků na HDP napovídá, že podniky využívají daňová pravidla Lucemburska k agresivnímu daňovému plánovaní. Většinu přímých zahraničních investic vlastní tzv. zvláštní účelové jednotky. Neexistence srážkové daně z odchozích úroků (tj. od rezidentů Unie rezidentům třetích zemí) a licenčních poplatků a osvobození plateb dividend od srážkových daní může za určitých okolností vést k úplné absenci zdanění těchto plateb, pokud tyto platby nejsou zdaněné ani v jurisdikci příjemce. Lucembursko předložilo návrh zákona, kterým se zavádí neodečitatelnost úroků a licenčních poplatků do jurisdikcí uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, a to v souladu se svým závazkem zavést vůči těmto jurisdikcím obranná opatření.

(22)Zatímco aktuální doporučení se zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala dne 9. července 2019, se rovněž zabývala reformami, které jsou nezbytné pro řešení střednědobých a dlouhodobých strukturálních problémů. Daná doporučení jsou stále relevantní a během příštího ročního cyklu evropského semestru budou dále sledována. Uvedené platí i pro doporučení týkající se investičních hospodářských politik. Posledně zmiňovaná doporučení by měla být zohledněna při strategickém programování fondů politiky soudržnosti v období po roce 2020, mimo jiné i při přijímají zmírňujících opatření a strategií pro ukončování mimořádných opatření ve spojitosti s aktuální krizí.

(23)Evropský semestr poskytuje rámec pro průběžné koordinování hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti v Unii, které může přispět k udržitelné ekonomice. Členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 bilancují pokrok, pokud jde o plnění cílů udržitelného rozvoje OSN. Zajistí-li Lucembursko plné provedení níže uvedených doporučení, přispěje k pokroku v plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o konkurenceschopnou udržitelnost v Unii.

Choose the experimental features you want to try