EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.5.2020

COM(2020) 510 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Francie na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2020

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Francie na rok 2020 a stanovisko Rady k programu stability Francie z roku 2020

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy 2 , a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 17. prosince 2019 přijala Komise roční strategii pro udržitelný růst, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2020. Náležitě přitom zohlednila evropský pilíř sociálních práv vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 17. prosince 2019 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které je Francie uvedena mezi členskými státy, u nichž bude proveden hloubkový přezkum. Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny.

(2)Dne 26. února 2020 byla zveřejněna zpráva o Francii pro rok 2020 3 . V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Francie učinila v plnění jí určených doporučení přijatých Radou dne 9. července 2019 4 , v přijímání opatření v návaznosti na doporučení přijatá v předchozích letech a v plnění národních cílů v rámci strategie Evropa 2020. Součástí zprávy byl rovněž hloubkový přezkum podle článku 5 nařízení (EU) č. 1176/2011, jehož výsledky byly taktéž zveřejněny dne 26. února 2020. Komise na základě své analýzy dospěla k závěru, že se Francie potýká s makroekonomickými nerovnováhami. Souvisí zejména s vysokým veřejným zadlužením a slabou dynamikou v oblasti konkurenceschopnosti, v kontextu nízkého růstu produktivity, což má přeshraniční význam.

(3)Dne 11. března 2020 Světová zdravotnická organizace oficiálně prohlásila šíření onemocnění COVID-19 za globální pandemii. Jedná se o závažné ohrožení veřejného zdraví, které se dotýká občanů, společnosti i hospodářství. Pandemie vytváří značný tlak na vnitrostátní systémy zdravotní péče, narušuje globální dodavatelské řetězce, způsobuje volatilitu na finančních trzích, vyvolává šoky ve spotřebitelské poptávce a negativně poznamenává celou řadu odvětví. Ohrožuje pracovní místa a příjmy lidí a podnikání společností. Pandemie vyvolala velký hospodářský otřes, který už v Evropské unii zanechává vážné následky. Dne 13. března 2020 přijala Komise sdělení 5 , v němž vyzvala ke koordinované hospodářské reakci na tuto krizi se zapojením všech aktérů na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie.

(4)Několik členských států vyhlásilo nouzový stav nebo zavedlo mimořádná opatření. Veškerá mimořádná opatření by měla být přiměřená, nezbytná, časově omezená a měla by být v souladu s evropskými a mezinárodními normami. Měla by podléhat demokratickému dohledu a nezávislému soudnímu přezkumu.

(5)Dne 20. března 2020 přijala Komise sdělení o aktivaci obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu 6 . Tato doložka stanovená v čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 3, čl. 9 odst. 1 a čl. 10 odst. 3 nařízení (ES) č. 1466/97 a v čl. 3 odst. 5 a čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1467/97 usnadňuje koordinaci rozpočtových politik v dobách závažného hospodářského útlumu. Ve svém sdělení Komise sdílí názor Rady, že vzhledem k očekávanému prudkému hospodářskému poklesu v důsledku rozšíření onemocnění COVID-19 umožňují stávající podmínky aktivaci doložky. Dne 23. března 2020 ministři financí členských států souhlasili s hodnocením Komise. Aktivace obecné únikové doložky umožňuje dočasně se odchýlit od postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle, pokud to neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu. Pokud jde o nápravnou složku, může Rada na doporučení Komise rovněž rozhodnout o přijetí revidované fiskální trajektorie. Obecná úniková doložka nicméně nepozastavuje postupy v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Umožňuje členským státům odchýlit se od rozpočtových požadavků, které by obvykle platily, a umožňuje Komisi a Radě, aby v rámci paktu přijaly nezbytná politická koordinační opatření.

(6)Je třeba nepřetržitě jednat, aby se šíření pandemie omezilo a tlumilo, posílila se odolnost národních systémů zdravotní péče, zmírnily se sociálně-ekonomické důsledky podpůrnými opatřeními pro podniky a domácnosti a zajistily se adekvátní zdravotní a bezpečnostní podmínky na pracovišti s výhledem na obnovení ekonomické aktivity. Unie by měla plně využívat rozličné nástroje, které má k dispozici, aby podpořila úsilí členských států v těchto oblastech. Členské státy a Unie by současně měly společně pracovat na přípravě opatření, která jsou nutná pro návrat k normálnímu fungování naší společnosti a ekonomik a k udržitelnému růstu, přičemž do těchto opatření by měly mimo jiné začlenit zelenou a digitální transformaci, a měly by se poučit z krize.

(7)Krize způsobená pandemií COVID-19 podtrhla flexibilitu, kterou jednotný trh nabízí k přizpůsobení se mimořádným situacím. Aby se však zajistil rychlý a plynulý přechod k fázi oživení a k volnému pohybu zboží, služeb a pracovníků, musí být hned, jak přestanou být nezbytná, zrušena mimořádná opatření, jež brání normálnímu fungování jednotného trhu. Současná krize ukázala potřebu plánů připravenosti na krizové situace v odvětví zdravotnictví, které zahrnují zejména lepší nákupní strategie, diverzifikované dodavatelské řetězce a strategické zásoby základních potřeb. Jedná se o klíčové prvky pro vypracování širších plánů připravenosti na krizové situace.

(8)Normotvůrce Unie již změnil příslušné legislativní rámce 7 tak, aby členské státy mohly mobilizovat veškeré nevyužité zdroje z evropských strukturálních a investičních fondů, a tak řešit mimořádné dopady pandemie COVID-19. Tyto změny zajistí další flexibilitu a také zjednodušené a efektivnější postupy. Aby se zmírnily tlaky v oblasti peněžních toků, mohou členské státy v účetním období 2020–2021 rovněž využít 100% míru spolufinancování z rozpočtu Unie. Francie se vyzývá, aby těchto možností plně využila s cílem pomoci jednotlivcům a odvětvím, jichž se problémy nejvíce dotýkají.

(9)Sociálně-ekonomické dopady pandemie budou pravděpodobně nerovnoměrně rozděleny mezi regiony, a to vzhledem k různým modelům specializace, zejména v regionech, které se výrazně zaměřují na cestovní ruch, jako jsou nejvzdálenější regiony, a obecněji tam, kde dochází k osobním obchodům „tváří v tvář“ se spotřebiteli. To s sebou nese značné riziko prohlubujících se regionálních a územních rozdílů v rámci Francie, což zhoršuje již zjištěnou tendenci pozvolného zvyšování rozdílů mezi hlavním městem, velkými městy a zbytkem země, mezi městskými a venkovskými oblastmi a mezi kontinentální Francií a nejvzdálenějšími regiony. Jelikož kromě výše uvedeného hrozí i dočasné narušení procesu konvergence mezi členskými státy, vyžaduje současná situace cílené politické reakce.

(10)Dne 7. května 2020 předložila Francie svůj národní program reforem na rok 2020 a dne 30. dubna 2020 svůj program stability z roku 2020. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány současně.

(11)Na Francii se v současnosti vztahuje preventivní složka Paktu o stabilitě a růstu a přechodné pravidlo pro zadlužení. Dne 13. července 2018 Rada doporučila Francii zajistit, aby nominální míra růstu čistých primárních výdajů vládních institucí 8 v roce 2019 nepřekročila 1,4 %, což odpovídá roční strukturální korekci ve výši 0,6 % HDP. Celkové posouzení Komise potvrzuje významnou odchylku od doporučeného postupu korekce k dosažení střednědobého rozpočtového cíle v roce 2019 a v letech 2018 a 2019 posuzovaných společně. To je důležitý faktor ve zprávě Komise vypracované v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, která posuzuje, jak Francie plnila kritérium dluhu v roce 2019.

(12)Ve svém programu stability z roku 2020 předpokládá francouzská vláda zhoršení celkového salda ze schodku ve výši 3,0 % HDP v roce 2019 na schodek ve výši 9,0 % HDP v roce 2020. Poměr veřejného dluhu k HDP se podle programu stability z roku 2020 poté, co se v roce 2019 stabilizoval na 98,1 % HDP, v roce 2020 zvýší na 115,2 %. Makroekonomický a fiskální výhled ovlivňuje vysoká nejistota spojená s pandemií COVID-19.

(13)V reakci na pandemii COVID-19 a v rámci koordinovaného přístupu Unie přijala Francie rozpočtová opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče, proti šíření pandemie a k poskytování pomoci obzvláště postiženým jednotlivcům a odvětvím. Podle programu stability z roku 2020 činila tato rozpočtová opatření zhruba 1,9 % HDP. Tato opatření zahrnují: financování systému částečné nezaměstnanosti ve výši 1,1 % HDP; 0,4 % HDP na další výdaje na posílení služeb zdravotní péče, příspěvků na zdravotní pojištění a odškodnění zdravotnického personálu; vytvoření fondu solidarity ve výši 0,3 % HDP s cílem poskytnout přímou podporu malým a velmi malým podnikům, jakož i osobám samostatně výdělečně činným. Francie navíc oznámila opatření, která sice nemají okamžitý dopad na rozpočet, avšak přispějí k podpoře likvidity pro podniky, kterou program stability z roku 2020 odhaduje na 17 % HDP. Tato opatření zahrnují odklady daní a sociálních odvodů pro společnosti; urychlené vrácení daně a přeplatků na dani z přidané hodnoty; vytvoření zvláštní rezervy pro přímou podporu strategických společností prostřednictvím kapitálových investic (3,1 % HDP) a úvěrových záruk (13,9 % HDP). Opatření přijatá Francií jsou celkově v souladu s pokyny stanovenými ve sdělení Komise o koordinované hospodářské reakci na rozšíření onemocnění COVID-19. Plné provedení těchto opatření, po němž bude následovat nová orientace fiskálních politik směrem k dosažení obezřetné fiskální pozice ve střednědobém horizontu, pokud to hospodářské podmínky dovolí, přispěje k zachování fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu.

(14)Na základě prognózy Komise z jara 2020 se očekává, že za nezměněné politiky bude Francie vykazovat saldo sektoru vládních institucí ve výši –9,9 % HDP v roce 2020 a –4,0 % HDP v roce 2021. Míra veřejného zadlužení by měla dosáhnout 116,5 % HDP v roce 2020 a 111,9 % HDP v roce 2021.

(15)Dne 20. května 2020 vydala Komise zprávu vypracovanou v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy, neboť Francie v roce 2019 nedodržela pravidlo týkající se zadlužení a pro rok 2020 plánuje překročit referenční hodnotu schodku ve výši 3 % HDP. Celkově z analýzy vyplývá, že kritéria schodku a dluhu stanovená ve Smlouvě a v nařízení (ES) č. 1467/1997 nejsou splněna.

(16)Francouzský zdravotní systém je při dosahování dobrých výsledků účinný. Krize COVID-19 však poukázala na nedostatky v připravenosti systému, pokud jde o řešení pandemií. Jedná se mimo jiné o: i) obtíže při zajišťování dostupnosti zdravotnických pracovníků, kritických dodávek a osobních ochranných prostředků, jakož i ii) latentní strukturální problémy. Pokud jde o bod i), Francie uvolnila svou rezervu lékařského a zdravotnického personálu a vybavení, včetně mediků a lékařů a zdravotních sester v důchodu. Koordinace reakce napříč všemi segmenty systému zdravotní péče je i nadále výzvou. Pokud jde o latentní strukturální problémy, jsou výsledkem nedostatečné investice do infrastruktur a lidských zdrojů, omezeného přizpůsobování se v oblasti organizace služeb a potřeby lepší koordinace mezi soukromými a veřejnými subjekty. Problémy jsou ještě zhoršeny přetrvávajícími rozdíly mezi regiony. Například navzdory podílu praktikujících lékařů kolem průměru Unie žije přibližně 18 % obyvatel Francie v oblastech, kde je přístup k praktickému lékaři omezený. Jsou zapotřebí další rozhodující snahy o digitalizaci zdravotních služeb, která je základním kamenem vládní strategie pro přeměnu systému zdravotní péče. Krize COVID-19 ukazuje, že lepší využívání elektronického zdravotnictví, zejména telemedicíny, je v době pandemie důležité.

(17)Krize COVID-19 má negativní dopad na francouzský trh práce a na sociální podmínky. I přesto, že byla přijata zmírňující opatření, nezaměstnanost se podle prognózy Komise zvýší (na 10,1 % v roce 2020 a poté se v roce 2021 vrátí na 9,7 %). Tato opatření zahrnují změnu a prodloužení režimu zkrácené pracovní doby, jakož i opatření přijatá na podporu podniků a pracovníků a zajištění fungování veřejných služeb a systému zdravotní péče. Přetrvávající segmentace trhu práce zůstává zdrojem obav. V roce 2019 byly přibližně dvě třetiny nově přijatých pracovníků přijaty na krátkodobou pracovní smlouvu na dobu kratší než jeden měsíc. Míra přechodu z krátkodobých smluv na smlouvy na dobu neurčitou je jednou z nejnižších v Unii. Nedávná reforma systému dávek v nezaměstnanosti (Unédic) měla za cíl posílit finanční udržitelnost systému a řešit segmentaci. Části reformy související s pravidly týkajícími se odškodnění však byly v důsledku krize pozastaveny. S ohledem na zhoršenou situaci je důležité zajistit, aby dávky v nezaměstnanosti i aktivní podpora zaměstnanosti byly dostupné všem uchazečům o zaměstnání bez ohledu na předchozí zaměstnanecký status. Aby bylo možné řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a zlepšit odolnost trhu práce, mělo by se nadále vyvíjet úsilí na podporu přerozdělení pracovní síly napříč odvětvími. Před rozšířením onemocnění COVID-19 zaměstnavatelé stále častěji informovali o obtížích při hledání vhodných kandidátů, což poukazuje na to, že je třeba podporovat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci. Například zatímco odvětví informačních technologií je obzvláště postiženo nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil, jeho absolventi představují pouze 3 % celkového počtu absolventů.

(18)V souvislosti s krizí COVID-19 je obzvláště důležité zajistit fungování kritické infrastruktury a volný pohyb zboží na celém jednotném trhu a sledovat a zajistit správné fungování dodavatelských řetězců ve spolupráci se sousedními zeměmi. Za tímto účelem přispěje zrušení opatření přijatých během krize COVID-19, zejména omezení vývozu některých léčebných látek a výrobků, k řešení potřeb občanů v celé Unii soudržným způsobem a v duchu solidarity, zabrání riziku nedostatku a narušení dodavatelských řetězců a v konečném důsledku otevře cestu úspěšné koordinované strategii Unie, pokud jde o ukončení krizového stavu souvisejícího s pandemií COVID-19.

(19)Francie přijala mnoho režimů na podporu likvidity podniků, a to i v rámci dočasného rámce pro opatření státní podpory na podporu ekonomiky ve stávajícím rozšíření onemocnění COVID-19 9 . Účinné a efektivní provádění těchto systémů je klíčové pro zajištění toho, aby podniky, a zejména malé a střední podniky, měly z těchto systémů prospěch. V procesu koncipování a provádění těchto opatření je třeba zohlednit odolnost bankovního sektoru.

(20)Celkové podnikatelské prostředí Francie se zlepšilo, Francie však musí pokračovat ve svém úsilí o zjednodušení svého daňového systému a snížit administrativní zátěž podniků, zejména pokud to má ve střednědobém horizontu podpořit účinné hospodářské oživení. Například podle hodnocení Komise potvrzeného ukazateli z regulace produktových trhů OECD z roku 2018 zůstávají navzdory pokroku a přijetí několika opatření v odvětví služeb regulační omezení ve Francii vyšší než v jiných členských státech, zejména v případě podnikatelských služeb, z nichž mnohé jsou regulovaná povolání, a v oblasti maloobchodu. Jakožto jedno z nejvíce postižených odvětví bude odvětví služeb hrát při překonávání krize a následném oživení významnou úlohu. Návrh požadavků na přístup k činnostem poskytování služeb a jejich výkon by stimuloval inovace, hospodářskou soutěž a profesní mobilitu, což by mělo pozitivní celkový hospodářský dopad. Růst maloobchodní činnosti po pandemii COVID-19 by rovněž mohla podpořit regulační flexibilita.

(21)Na podporu hospodářského oživení bude důležité předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice, mimo jiné prostřednictvím příslušných reforem. To by se mohlo uskutečnit v rámci priorit evropské environmentální politiky, zejména v rámci iniciativ v oblasti nízkouhlíkové dopravy, energie z obnovitelných zdrojů a renovace budov. Společně s digitální transformací ekonomiky by uvedené mohlo přispět ke krátkodobému stimulu na podporu oživení a během středně dlouhého období po krizi COVID-19 uvést Francii na dlouhodobě udržitelnou cestu, která bude neutrální z hlediska změny klimatu a zároveň bude podporovat její vedoucí postavení v oblasti technologií. Přípravné práce v souvislosti s opatřeními na podporu oživení by se mohly opírat o francouzský národní plán v oblasti energetiky a klimatu, projekty společného zájmu a plány rozvoje infrastruktury. Další investice do energetických infrastruktur, mimo jiné do propojení elektrických sítí, by přispěly ke zlepšení integrace vnitřního trhu Unie s energií a zároveň k zintenzivnění hospodářské soutěže a usnadnění zavádění energie z obnovitelných zdrojů. Program Fondu pro spravedlivou transformaci na období 2021–2027 by mohl Francii pomoci vyřešit některé problémy, které představuje přechod na klimaticky neutrální ekonomiku, zejména na územích, na něž se vztahuje příloha D zprávy o zemi 10 . To by Francii umožnilo co nejlépe tohoto fondu využít.

(22)Během platnosti opatření omezujících volný pohyb osob se digitalizace ukázala jako životně důležitá pro zachování přístupu k vládním, vzdělávacím a lékařským službám a pro zachování hospodářské činnosti, a to prostřednictvím práce na dálku a elektronického obchodování. Ve střednědobém horizontu přináší digitalizace podnikům, zejména malým a středním podnikům, větší příležitosti na obnovu a růst tím, že je dostane do kontaktu s více potenciálními zákazníky, zefektivní výrobní procesy a poskytne pobídky na inovace. Investice do digitalizace zahrnují zajištění odpovídající infrastruktury, zlepšení digitálních dovedností obyvatel, zejména ekonomicky aktivního obyvatelstva. Zdá se, že provádění francouzského plánu pro vysokorychlostní širokopásmové připojení (Plan France Très Haut Débit) probíhá podle plánu, pokud jde o městské oblasti. Významné rozdíly v pokrytí vysokorychlostním připojením v jiných oblastech však přetrvávají.

(23)Francie má silnou výzkumnou základnu a potenciál zapojit se do konkrétních opatření v oblasti výzkumu a inovací s cílem reagovat na krizi COVID-19, včetně vývoje očkovacích látek a léků. Krize COVID-19 a její důsledky vyžadují posílení spolupráce v oblasti výzkumu a inovací mezi veřejným a soukromým sektorem. Jak uvedla francouzská národní rada pro produktivitu, ve střednědobém horizontu by investice do výzkumu a inovací mohly uvolnit růst produktivity. Je rovněž zapotřebí, aby odvětví podporující růst umožnily podnikům využít příležitosti, které nabízí transformace evropského hospodářství.

(24)Ačkoli se stávající doporučení zaměřují na řešení socioekonomických dopadů pandemie a na usnadnění hospodářského oživení, doporučení pro jednotlivé země z roku 2019, která Rada přijala dne 9. července 2019, se rovněž vztahovaly na reformy, které jsou zásadní pro řešení střednědobých až dlouhodobých strukturálních problémů. Tato doporučení zůstávají relevantní a budou v průběhu ročního cyklu evropského semestru v příštím roce i nadále sledována. To platí i pro doporučení týkající se hospodářských politik v oblasti investic. Tato doporučení by měla být zohledněna při strategickém plánování financování politiky soudržnosti po roce 2020, a to včetně zmírňujících opatření a výstupních strategií týkajících se současné krize.

(25)Evropský semestr poskytuje rámec pro trvalou koordinaci hospodářské a zaměstnanecké politiky v Unii, což může přispět k udržitelnému hospodářství. Pokud jde o provádění cílů udržitelného rozvoje OSN, členské státy ve svých národních programech reforem na rok 2020 zaznamenaly pokrok. Zajištěním úplného provedení níže uvedených doporučení přispěje Francie k pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje a ke společnému úsilí o zajištění konkurenceschopné udržitelnosti v Unii.

(26)Klíčem k dosažení rychlého zotavení z hospodářského dopadu rozšíření onemocnění COVID-19 je úzká koordinace ekonomik v hospodářské a měnové unii. Francie by měla jakožto členský stát, jehož měnou je euro, a s ohledem na politické pokyny Euroskupiny zajistit, aby její politiky byly i nadále v souladu s doporučeními eurozóny a byly koordinovány s doporučeními ostatních členských států eurozóny.

(27)V kontextu evropského semestru 2020 provedla Komise komplexní analýzu francouzské hospodářské politiky, kterou zveřejnila ve své zprávě o Francii pro rok 2020. Posoudila také program stability z roku 2020 a národní program reforem na rok 2020, jakož i opatření přijatá v návaznosti na doporučení, která byla Francii adresována v předchozích letech. Vzala v úvahu nejen jejich význam pro udržitelnou fiskální a sociálně-ekonomickou politiku ve Francii, ale také jejich soulad s pravidly a pokyny Unie, neboť celkovou správu ekonomických záležitostí v Unii je třeba posílit tím, že do rozhodování členských států v budoucnu budou zahrnuty vstupy na úrovni Unie.

(28)Na základě uvedeného posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2020, přičemž její stanovisko 11 je promítnuto zejména do níže uvedeného doporučení č. 1.

(29)Na základě hloubkového přezkumu Komise a tohoto posouzení přezkoumala Rada národní program reforem na rok 2020 a program stability z roku 2020. Předložená doporučení zohledňují potřebu řešit pandemii a usnadnit hospodářské oživení jako první nezbytný krok k umožnění nápravy nerovnováhy. Doporučení, která se přímo týkají makroekonomické nerovnováhy zjištěné Komisí podle článku 6 nařízení (EU) č. 1176/2011, jsou promítnuta do doporučení č. 1, 3 a 4,

DOPORUČUJE Francii v letech 2020 a 2021:

1.V souladu s obecnou únikovou doložkou přijmout veškerá nutná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky v chodu a k podpoře následného oživení. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu a současně usilovat o zvýšení investic. Posílit odolnost systému zdravotní péče zajištěním dostatečných dodávek kritických léčivých přípravků a vyváženým rozdělováním zdravotnických pracovníků, jakož i investováním do elektronického zdravotnictví.

2.Zmírnit dopady krize na zaměstnanost a sociální oblast, mimo jiné podporou dovedností a aktivní podporou pro všechny uchazeče o zaměstnání.

3.Zajistit účinné provádění opatření na podporu likvidity podniků, zejména malých a středních podniků. Předsunout veřejné investiční projekty ve vyšší fázi připravenosti a podporovat soukromé investice vedoucí k hospodářskému oživení. Zaměřit investice na zelenou a digitální transformaci, zejména na udržitelnou dopravu, čistou a účinnou výrobu a využívání energie, energetické a digitální infrastruktury, jakož i na výzkum a inovace.

4.Pokračovat ve zlepšování právního prostředí, snížit administrativní zátěž podniků a zjednodušit daňový systém.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(3)    SWD(2020) 509 final.

(4)    Úř. věst. C 301, 5.9.2019, s. 117.

(5)    COM(2020) 112 final.

(6)    COM(2020) 123 final.

(7)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus) (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 24.4.2020, s. 1).

(8)    Čisté primární výdaje vládních institucí se skládají z celkových výdajů vládních institucí bez úrokových nákladů, výdajů na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z prostředků Unie, a nediskrečních změn výdajů na podporu v nezaměstnanosti. Vnitrostátně financovaná tvorba hrubého fixního kapitálu je rozložena do čtyřletého období. Zohledněna jsou diskreční opatření na straně příjmů nebo zvýšení příjmů stanovená právními předpisy. Jednorázová opatření na straně příjmů i výdajů jsou kompenzována.

(9)    Úř. věst. C 91I, 20.3.2020, s. 1.

(10)    SWD(2020) 509 final.

(11)    Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.