EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.6.2020

COM(2020) 262 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Další postup při uvádění acquis dřívějšího třetího pilíře do souladu s pravidly pro ochranu údajů

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Další postup při uvádění acquis dřívějšího třetího pilíře do souladu s pravidly pro ochranu údajů 

I.Úvod

Toto sdělení představuje přezkum, který má Komise provést podle čl. 62 odst. 6 směrnice o prosazování práva 1 (směrnice 2016/680, dále jen „směrnice o prosazování práva“).

Směrnice o prosazování práva vstoupila v platnost dne 6. května 2016 a podle čl. 63 odst. 1 měly členské státy provést její ustanovení ve svých vnitrostátních právních předpisech do 6. května 2018. Tato směrnice zrušila a nahradila rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV. Směrnice o prosazování práva se vztahuje jak na vnitrostátní, tak i přeshraniční zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů a výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení (dále jen „prosazování práva“) (čl. 1 odst. 1). Jedná se o první nástroj, který zaujímá v oblasti prosazování práva komplexní přístup, na rozdíl o předchozích ad hoc přístupů, kdy se každý nástroj prosazování práva řídil vlastními pravidly pro ochranu údajů. Směrnice o prosazování práva je založena na článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) a představuje akt, prostřednictvím kterého zákonodárci Unie provádí základní právo na ochranu osobních údajů zakotvené v článku 8 Listiny základních práv 2 v souvislosti se zpracováním osobních údajů donucovacími orgány.

Článek 60 směrnice o prosazování práva obsahuje doložku o zachování právních účinků, podle které zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů v daných právních aktech Unie zůstávají ustanoveními směrnice nedotčena. Jedná se o zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů v právních aktech Unie, které vstoupily v platnost nejpozději 6. května 2016, v oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a policejní spolupráce. Směrnice o prosazování práva se již vztahuje na zbývající ustanovení těchto aktů.

Ustanovení čl. 62 odst. 6 směrnice o prosazování práva Komisi ukládá do 6. května 2019 přezkoumat jiné právní akty přijaté Unií, které upravují zpracování příslušnými orgány pro účely prosazování práva, včetně aktů, jejichž právní účinky se zachovávají v souladu s článkem 60, s cílem posoudit, zda je třeba je uvést do souladu s touto směrnicí, a pokud ano, předložit nezbytné návrhy na změnu těchto aktů tak, aby byl zaručen soudržný přístup k ochraně osobních údajů v oblasti působnosti této směrnice. Cílem uvedení souladu vyžadovaného v čl. 62 odst. 6 směrnice o prosazování práva by mělo být pozměnění příslušných aktů tak, aby pravidla pro ochranu osobních údajů stanovená v těchto aktech Unie (a případně ve vnitrostátních prováděcích předpisech) sladěna s pravidly stanovenými touto směrnicí (a vnitrostátními opatřeními k provedení směrnice). Toto sdělení uvádí akty, které by podle přezkumu měly být uvedeny do souladu, a harmonogram k dosažení tohoto cíle. Těmito závěry nejsou dotčena rozhodnutí Komise týkající se konkrétních změn jednotlivých aktů, jež jsou předmětem tohoto přezkumu, která může navrhnout, zejména pokud se předpokládá podstatná novelizace nebo nahrazení takového nástroje.

II.Výsledek přezkumu

Komise při přezkumu zohlednila studii, která byla provedena v rámci pilotního projektu Evropského parlamentu „Přezkum základních práv v souvislosti s nástroji a programy EU pro sběr údajů“ 3 . Studie zahrnovala zmapování aktů Unie, na něž se vztahuje čl. 62 odst. 6 směrnice o prosazování práva a určení ustanovení, která budou případně vyžadovat sladění v oblasti ochrany údajů.

Na základě této studie Komise identifikovala 26 právních aktů Unie, které spadají do rozsahu přezkumu. Komise dospěla k závěru, že z těchto 26 aktů 16 není třeba měnit, zatímco 10 z nich není plně v souladu se směrnicí o prosazování práva, a proto by měly být změněny.

Na právní akty upravující zpracování osobních údajů příslušnými orgány přijaté nebo již pozměněné po vstupu směrnice o prosazování práva v platnost se přezkum nevztahuje, protože tyto akty již požadavky směrnice zohlednily.

III.Akty, které nevyžadují sladění

16 právních aktů, které nevyžadují sladění, spadá do pěti kategorií, jak je uvedeno v tomto sdělení.

1)Akty, které neobsahují zvláštní pravidla pro ochranu údajů

Na akty, které neobsahují zvláštní pravidla pro ochranu údajů, se nevztahuje zachování právních účinků podle článku 60 směrnice o prosazování práva. To znamená, že ustanovení vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice o prosazování práva, se vztahují na zpracování osobních údajů podle těchto aktů a nevyžadují další sladění. Jedná se o těchto sedm aktů:

I.Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy 4 ;

II.Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii 5 ;

III.Společný postoj Rady 2005/69/SVV ze dne 24. ledna 2005 o výměně některých údajů s Interpolem 6 ;

IV.Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut 7 ;

V.Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci 8 ;

VI.Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty 9 ;

VII.Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii 10 ;

2)Akty obsahující odkaz na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV, které neobsahují žádná zvláštní pravidla pro ochranu údajů

Směrnice o prosazování práva zrušila rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech 11 s účinkem ode dne 6. května 2018 a v článku 59 stanoví, že odkazy na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV se považují za odkazy na tuto směrnici. To zajišťuje použitelnost směrnice o prosazování práva na zpracování dat podle těchto právních aktů. Tyto akty neobsahují žádná zvláštní pravidla pro ochranu údajů nad rámec odkazu na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV a přezkum ukázal, že žádné další změny týkající se ochrany údajů nejsou nutné. Jedná se o tyto tři akty:

I.Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie 12 ; 

II.Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení 13 ; 

III.Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu 14 .

3)Legislativní návrhy, které jsou předmětem interinstitucionálních jednání

Následující dva právní akty jsou v současné době předmětem legislativního přezkumu. Probíhající legislativní proces zahájený Komisí již zohledňuje požadavky směrnice o prosazování práva:

I.Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů 15 upravuje přístup k osobním údajům v systému VIS pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. V roce 2018 Komise přijala návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV 16 . Tento návrh uvádí ustanovení týkající se přístupu donucovacích orgánů do souladu s nejnovějšími vývoji právních předpisů a navrhuje zrušení rozhodnutí Rady.

II.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států 17 . V roce 2016 Komise navrhla zrušit toto nařízení v rámci návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému Eurodac pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění) 18 .

4)Mezinárodní dohody pouze mezi členskými státy nebo státy Schengenu

Existuje několik mezinárodních dohod spadajících do oblasti přezkumu podle čl. 62 odst. 6 směrnice o prosazování práva, které zavazují výhradně členské státy nebo státy Schengenu, jež jsou povinny provést směrnici do svého vnitrostátního právního řádu. Zpracování osobních údajů příslušnými orgány těchto států pro účely prosazování práva podle těchto dohod proto podléhá vnitrostátním právním předpisům provádějícím směrnici o prosazování práva. Jsou tři takové dohody:

I.Úmluva o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Neapolská úmluva II) 19 ;

II.Akt Rady ze dne 29. května 2000, kterým se v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 20 ;

III.Dohoda mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o používání některých ustanovení Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a protokol 2001 k této úmluvě 21 .

5)Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi EU a USA

Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými 22 (dále jen „dohoda EU–USA o VPP“) byla podepsána v roce 2003 a vstoupila v platnost dne 1. února 2010. Kromě záruk obsažených v této dohodě doplňuje odpovídající záruky pro ochranu osobních údajů Dohoda mezi Spojenými státy americkými a Evropskou unií o ochraně osobních informací v souvislosti s prevencí, vyšetřováním, odhalováním a stíháním trestných činů 23 (dále jen „zastřešující dohoda EU–USA“), která je v platnosti od února 2017, a tudíž není dohodu EU–USA o VPP nutné dále slaďovat.

IV.Akty, které vyžadují sladění se směrnicí o prosazování práva

Přezkum identifikoval deset právních aktů, u nichž Komise považuje legislativní zásah za vhodný, a to buď proto, že obsahují zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů, která podle článku 60 směrnice o prosazování práva zůstávají touto směrnicí nedotčena (zachovávají si právní účinky), nebo si nezachovávají právní účinky, ale nejsou plně v souladu se směrnicí, jak je podrobněji uvedeno níže.

1)Rámcové rozhodnutí Rady o společných vyšetřovacích týmech

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech 24 stanoví podmínky pro zřízení společného vyšetřovacího týmu. Obsahuje zvláštní ustanovení týkající se zpracování informací, které mohou obsahovat osobní údaje získané členem nebo vyslaným členem společného vyšetřovacího týmu, a předvídá, že tyto informace mohou být použity pro jiné účely, pokud se tak dohodnou členské státy vytvářející daný vyšetřovací tým (čl. 1 odst. 10 písm. d)). Toto ustanovení by mělo být uvedeno do souladu se směrnicí o prosazování práva.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV by mělo být uvedeno do souladu se směrnicí o prosazování práva, pokud jde o následující:

·Upřesnit, že osobní údaje získané podle rámcového rozhodnutí Rady 2002/465/SVV mohou být zpracovávány pro jiné účely, než pro které byly tyto údaje shromážděny, v rozsahu stanoveném vnitrostátními právními předpisy a pokud se tak dohodnou členské státy vytvářející daný vyšetřovací tým, v souladu s podmínkami čl. 4 odst. 2 a čl. 9 odst. 1 směrnice o prosazování práva.

Další postup

Komise navrhne cílený pozměňovací návrh k rámcovému rozhodnutí Rady 2002/465/SVV v posledním čtvrtletí roku 2020.

2)Rozhodnutí Rady o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů

Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů 25 bylo přijato před vstupem rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV v platnost a obsahuje ustanovení, jejichž právní účinky se zachovávají v souladu s článkem 60 směrnice o prosazování práva. Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV bylo nedávno pozměněno směrnicí (EU) 2017/541 o boji proti terorismu.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV by mělo být uvedeno do souladu se směrnicí o prosazování práva, pokud jde o následující body:

·Upřesnit, že zpracování osobních údajů podle rozhodnutí Rady 2005/671/SVV lze provádět pouze za účelem prevence, vyšetřování, odhalování a stíhání teroristických trestných činů v souladu se zásadou účelového omezení;

·Kategorie osobních údajů, které lze vyměňovat, by měly být přesněji definovány právem Unie nebo členského státu v souladu s požadavkem čl. 8 odst. 2 směrnice o prosazování práva, přičemž by měly být náležitě zohledněny provozní potřeby dotčených orgánů.

Další postup

Komise navrhne cílené pozměňovací návrhy k rozhodnutí Rady 2005/671/SVV v prvním semestru roku 2021.

Kromě toho má Komise v úmyslu do 8. září 2021 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí přidanou hodnotu směrnice (EU) 2017/541, pokud jde o boj proti terorismu a její dopad na základní práva a svobody, včetně práva na ochranu údajů (čl. 29 odst. 2 směrnice (EU) 2017/541).

3)Rámcové rozhodnutí Rady o výměně informací mezi donucovacími orgány

 Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie 26 stanoví soubor obecných pravidel pro výměnu stávajících operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států pro účely vedení vyšetřování trestné činnosti nebo provádění operativně pátracích činností. Vyžaduje, aby postupy pro přeshraniční výměnu údajů v zásadě nebyly přísnější než postupy pro výměnu údajů na vnitrostátní úrovni.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Rámcové rozhodnutí Rady by mělo být uvedeno do souladu se směrnicí o prosazování práva v následujících bodech:

·Uvést druhy osobních údajů, které lze podle rámcového rozhodnutí vyměňovat, při zachování jeho účinnosti a povahy horizontálního nástroje;

·Blíže objasnit záruky: zejména požadavek na posouzení nezbytnosti a proporcionality každé výměny informací;

·Aktualizovat odkazy na horizontální rámec pro ochranu údajů a zahrnout odkaz na použitelnost směrnice o prosazování práva.

Další postup

Komise posoudí tento nástroj v kontextu širších diskusí a studie proveditelnosti z roku 2020 týkající se možné budoucí kodifikace spolupráce v oblasti prosazování práva EU, jejichž cílem by mělo být přepracování a modernizace různých právních předpisů platných v oblasti spolupráce při prosazování práva. Komise v posledním čtvrtletí roku 2021 předloží legislativní návrh, který bude zahrnovat přinejmenším pozměňovací návrh rámcového rozhodnutí Rady 2006/960/SVV s cílem zajistit nezbytné sladění v oblasti ochrany údajů.

4)Rozhodnutí Rady o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku

Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností 27 zavazuje členské státy k tomu, aby zřídily úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a stanovily rámec pro výměnu údajů mezi těmito úřady v jednotlivých členských státech.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV nebo jakýkoli nástroj, který by jej nahrazoval, by měl být v souladu se směrnicí o prosazování práva ve všech příslušných aspektech, včetně:

·Upřesnění, že zpracování osobních údajů podle rozhodnutí Rady 2007/845/SVV podléhá ustanovením směrnice o prosazování práva. V současné době se článek 5 rozhodnutí Rady 2007/845/SVV výslovně odvolává na Úmluvu Rady Evropy ze dne 28. ledna 1981 o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat a dodatkový protokol k této úmluvě ze dne 8. listopadu 2001 o orgánech dozoru a toku údajů přes hranice. Toto rozhodnutí Rady bylo přijato před vstupem rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV v platnost a na jeho zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů se také vztahuje článek 60 směrnice o prosazování práva, tato ustanovení tedy nejsou směrnicí dotčena (tj. dochází k zachování právních účinků). Pro zajištění plného uplatňování směrnice o prosazování práva je nutné provedení legislativních změn;

·Kategorie osobních údajů, které lze vyměňovat, by měly být přesněji definovány s ohledem na provozní potřeby příslušných orgánů.

Další postup

Komise právě projednává úlohu a funkce úřadů pro vyhledávání majetku z trestné činnosti. Za tímto účelem Komise v prosinci roku 2019 zahájila vypracování studie „Zmrazení, konfiskace a vymáhání majetku v EU – co funguje a co nefunguje“. Závěrečná zpráva k této studii se očekává v červenci roku 2020.

Zjištění a doporučení vycházející z této studie by mohla sloužit jako základ pro další úvahy o acquis EU v oblasti vymáhání majetku, včetně rozhodnutí Rady 2007/845/SVV. Legislativní návrh, včetně změn nutných z důvodu sladění ochrany údajů, bude předložen do konce roku 2021.

5)Rozhodnutí Rady o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (prümská rozhodnutí)

Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti 28 a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti 29 stanoví pravidla pro spolupráci mezi donucovacími orgány členských států, která se primárně týká výměny údajů o otiscích prstů a DNA uchovávaných ve vnitrostátních trestních databázích na základě nalezení či nenalezení shody. Prümský rámec poskytuje prostřednictvím online aplikace „EUCARIS“ také přímý přístup k registraci vlastníků vozidel.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Revize prümských rozhodnutí musí zajistit plné sladění nového prümského rámce se směrnicí o prosazování práva, zejména pokud jde o záruky v oblasti ochrany údajů. Komise navrhne změny zaměřené na zajištění souladu se směrnicí o prosazování práva, včetně následujících bodů:

·Uvést do souladu práva a pravidla pro subjekty údajů týkající se odpovědnosti za zpracování osobních údajů a nápravných opatření;

·Zajistit plný soulad požadavků na dokumentaci se směrnicí o prosazování práva;

·Sladit pravidla pro předávání osobních údajů do třetí země nebo mezinárodní organizaci;

·Zohlednit vzájemný vztah mezi čl. 9 odst. 3 směrnice o prosazování práva a systémem zavedeným prümskými rozhodnutími;

·Pokud jde o kapitoly 3 a 5 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV, objasnit kategorie osobních údajů, které mohou být zpracovávány za účelem předcházení trestným činům a zachování veřejného pořádku a bezpečnosti při významných událostech nebo v souvislosti s jinými formami spolupráce v souladu s požadavkem čl. 8 odst. 2 směrnice o prosazování práva;

·Objasnit, že jakákoli výměna informací, která probíhá podle tohoto rozhodnutí, zejména poskytování údajů týkajících se významných událostí nebo jiných forem spolupráce (kapitoly 3 a 5 rozhodnutí Rady 2008/615/SVV), se uskutečňuje pouze za účelem předcházení trestným činům a jejich vyšetřování a veřejné bezpečnosti;

·Komise by rovněž využila příležitosti slaďování k aktualizaci odkazů na použitelný rámec v oblasti ochrany údajů, tj. nahradila by odkaz na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV odkazem na použitelnost směrnice o prosazování práva.

Další postup

V listopadu 2018 zahájila Komise studii proveditelnosti o budoucnosti prümského rámce. 30 Zahrnuje posouzení technické, provozní a právní proveditelnosti změny technické architektury, zlepšení výměny osobních údajů a údajů souvisejících s případy po potvrzení shody nalezené systémem, včetně nových kategorií údajů a zlepšení stávajícího zpracování údajů a propojení prümského rámce s ostatními centrálními databázemi EU a řešeními interoperability. S ohledem na výsledky studie Komise v roce 2021 zváží legislativní návrh poskytující revidovaný a modernizovaný právní rámec, který poskytne příležitost zahrnout nezbytná sladění se směrnicí o prosazování práva.

6)Rozhodnutí Rady o používání informačních technologií pro celní účely

Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely 31 zřizuje celní informační systém (CIS), jehož účelem je napomáhat předcházení závažným porušením vnitrostátních právních předpisů a jejich vyšetřování a stíhání prostřednictvím rychlejšího zpřístupňování údajů, které posílí účinnost celních správ. Tento centrální systém je přístupný orgánům členských států, Europolu, Eurojustu a Evropské komisi.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV by mělo být uvedeno do souladu se směrnicí o prosazování práva v následujících bodech:

·V souvislosti se „závažnými porušeními“, na něž se rozhodnutí Rady vztahuje;

·Objasnit podmínky pro sběr a zaznamenávání údajů a požadovat, aby údaje mohly být zadány do CIS pouze tehdy, pokud existují opodstatněné důvody domnívat se, zejména na základě předchozí nezákonné činnosti, že daná osoba spáchala, páchá nebo spáchá trestný čin;

·Zavést dodatečné požadavky týkající se bezpečnosti zpracování, které sladí seznam požadovaných bezpečnostních opatření s článkem 29 směrnice o prosazování práva, tj. přidat požadavky v oblasti obnovy, spolehlivosti a neporušenosti systému;

·Omezit následné zpracování údajů zaznamenaných v CIS pro jiné účely, než pro které byly osobní údaje shromážděny, pouze za podmínek stanovených ve směrnici o prosazování práva;

·Podřídit zpracování osobních údajů podle rozhodnutí Rady 2009/917/SVV modelu koordinovaného dohledu stanovenému v článku 62 nařízení (EU) 2018/1725. 32 Toto rozhodnutí je posledním právním aktem, v rámci kterého provádí dohled nad zpracováním osobních údajů společný kontrolní orgán, který je nyní již zastaralý;

·Aktualizovat obecný odkaz na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV a uvést odkaz na použitelnost směrnice o prosazování práva. Jakékoli ustanovení, které se překrývá se směrnicí o prosazování práva (jako jsou definice nebo ustanovení o právech subjektů údajů nebo dostupnosti opravného prostředku a odpovědnosti), by mělo být odstraněno jako zastaralé a překonané. Odkazy na konkrétní ustanovení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV by měly být aktualizovány s použitím konkrétních odpovídajících odkazů na směrnici o prosazování práva.

Další postup

Komise navrhne cílené pozměňovací návrhy k rozhodnutí Rady 2009/917/SVV v prvním čtvrtletí roku 2021.

7)Dohoda o vzájemné právní pomoci s Japonskem

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Pokud jde o Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech 33 , přezkum identifikoval několik oblastí, ve kterých by stávající ochranná opatření měla být zlepšena. Oblasti, které v tomto ohledu vyžadují další zvážení, zahrnují:

·ustanovení týkající se kvality údajů a otázek zabezpečení;

·záruky vztahující se na zpracování zvláštních kategorií osobních údajů;

·nápravná opatření dostupná subjektům údajů a pravidla dohledu;

·omezení dalšího předávání;

·pravidla pro uchovávání a vedení záznamů.

Další postup

Komise informuje japonské orgány o možné potřebě pozměnit dohodu a o postupu, který je třeba dodržovat, aby byly začleněny posílené záruky ochrany údajů v souladu se směrnicí o prosazování práva, s cílem obrátit se na Radu s doporučením v prvním čtvrtletí roku 2021.

8)Směrnice o evropském vyšetřovacím příkazu

Zpracování osobních údajů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech 34 stanoví rámec pro vydávání, předávání a výkon evropského vyšetřovacího příkazu.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Směrnice 2014/41/EU by měla být uvedena do souladu se směrnicí o prosazování práva v následujících bodech:

·Vyjasnit, že jakékoli zpracování osobních údajů získaných podle této směrnice pro jiné účely, než pro které jsou tyto údaje shromažďovány, je povoleno pouze za podmínek stanovených v článku 4 nebo čl. 9 odst. 1 směrnice o prosazování práva nebo článku 6 GDPR, např. zrušením článku 20;

·Komise aktualizuje obecný odkaz na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977 tím, že odkáže na použitelnost směrnice o prosazování práva a zahrne odkaz na použitelnost obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) při zpracování osobních údajů souvisejících s evropským vyšetřovacím příkazem v souvislosti s jiným než trestním řízením.

Další postup

Komise navrhne cílené pozměňovací návrhy ke směrnici 2014/41/SVV v posledním čtvrtletí roku 2020.

9)Směrnice o výměně informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu

Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu 35 je zajistit vysokou úroveň ochrany všech účastníků silničního provozu v Unii usnadněním přeshraniční výměny informací o určitých konkrétních dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Za tímto účelem poskytuje orgánům členských států vzájemný přístup k registrům vozidel prostřednictvím elektronického informačního systému, který umožňuje identifikaci předpokládaného zahraničního pachatele, tj. vlastníka či držitele vozidla, a tím usnadňuje vymáhání sankcí v oblasti silničního provozu.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Směrnice (EU) 2015/413 by měla být uvedena do souladu se směrnicí o prosazování práva v následujících bodech:

·Zavést výslovný odkaz na použitelnost směrnice o prosazování práva v případech, kdy je skutek v oblasti silničního provozu považován za trestný čin. Vzhledem k tomu, že hlavním cílem je zajistit vysokou úroveň ochrany účastníků silničního provozu, je směrnice založena na čl. 91 odst. 1 písm. c) SFEU o opatřeních na zlepšení bezpečnosti silničního provozu a v současné době odkazuje na ustanovení o ochraně údajů uvedená ve směrnici 95/46/ES v použitelném znění. Cílem směrnice je nicméně usnadnit postihování dopravních deliktů v oblasti silničního provozu, které jsou v některých členských státech kvalifikovány jako „správní“ delikty, zatímco v jiných jako „trestné“ činy. V prvním případě nahrazuje směrnici 95/46/ES obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) a je zajištěno použití správného právního rámce pro zpracování osobních údajů. V druhém případě, jak je uvedeno ve 23. bodě odůvodnění směrnice, mohou členské státy uplatňovat zvláštní ustanovení o ochraně údajů stanovená v rozhodnutí 2008/615/SVV. Přístup k údajům vyměňovaným podle tohoto rozhodnutí a jejich následné zpracování musí být uvedeny do souladu se směrnicí o prosazování práva tím, že v takových případech bude jasně uveden odkaz na použitelnost směrnice (viz bod 5 výše);

·Sladění by mělo zajistit, že povinností zaslat vlastníku nebo držiteli vozidla či jinak zjištěné osobě podezřelé ze spáchání dopravního deliktu v oblasti bezpečnosti silničního provozu informační dopis o zahájení vyšetřování či stíhání a poskytnutí konkrétních informací není dotčeno právo na informace podle článku 13 směrnice o prosazování práva.

Další postup

Článek 11 směrnice ukládá Komisi, aby do listopadu 2016 podala Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice. Po vyhodnocení směrnice z roku 2016 36 zveřejnila Komise dne 15. března 2019 počáteční posouzení dopadů 37 (cestovní mapu) jako první krok v procesu posouzení dopadů týkajícího se revize směrnice. Komise do konce roku 2021 předloží legislativní návrh včetně nezbytného sladění se směrnicí o prosazování práva 38 .

10)Směrnice o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti 39 stanoví povinnost leteckých společností předávat údaje jmenné evidence cestujících na mezinárodních letech příslušným orgánům členských států Evropské unie. Rovněž stanoví podmínky pro přístup k těmto údajům a jejich zpracování příslušnými orgány v členských státech za účelem prevence, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.

Sladění se směrnicí o prosazování práva

Směrnice o jmenné evidenci cestujících je v současné době předmětem řízení o předběžné otázce u Soudního dvora Evropské unie 40 , ve kterém je posuzována její slučitelnost s články 7, 8 a čl. 52 odst. 1 Listiny. Komise posoudí potřebu jakékoli revize směrnice o jmenné evidenci cestujících v oblasti ochrany údajů na základě rozhodnutí Soudního dvora.

Další postup

Podle článku 19 směrnice EU o jmenné evidenci cestujících provede Komise do 25. května 2020 přezkum všech prvků této směrnice a představí zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Po provedení přezkumu a posouzení rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-817/19 Komise zváží, zda je předložení legislativního návrhu za účelem změny této směrnice nezbytné nebo vhodné. V posledním čtvrtletí roku 2019 Komise zahájila vypracování analýzy provádění směrnice o jmenné evidenci cestujících.

(1)

   Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(2)

     Vztah mezi článkem 16 SFEU a článkem 8 Listiny základních práv viz posudek Soudního dvora (velký senát) A-1/15, ECLI:EU:C:2017:592, bod 120.

(3)

   Provedení pilotního projektu si vyžádal Evropský parlament, přičemž tento projekt řídila Komise a byl realizován dodavatelem (skupinou nezávislých odborníků). Komise vybrala dodavatele na základě kritérií definovaných Evropským parlamentem. Výstupy projektu odrážejí pouze názory a stanoviska dodavatele a Komise nenese odpovědnost za jakékoli použití informací v nich obsažených. Výsledky projektu jsou zveřejněny na následujícím odkazu: http://www.fondazionebrodolini.it/en/projects/pilot-project-fundamental-rights-review-eu-data-collection-instruments-and-programmes

(4)

     Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

(5)

     Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 45.

(6)

     Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 61.

(7)

     Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16. Pokud jde o rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV, stojí za zmínku, že obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se použije v případech finančních sankcí, které byly uděleny za přestupky, spíše než trestné činy.

(8)

     Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 59.

(9)

     Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 102.

(10)

     Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 27.

(11)

     Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.

(12)

     Úř. věst. L 294, 11.11.2009, s. 20.

(13)

     Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42.

(14)

     Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

(15)

     Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.

(16)

     COM(2018) 302 final.

(17)

     Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.

(18)

     COM/2016/0272 final – 2016/0132 (COD).

(19)

   Úmluva o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úř. věst. C 24, 23.1.1998, s. 2.

(20)

    Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1.

(21)

   Úř. věst. L 26, 29.1.2004, s. 3.

(22)

   Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 34.

(23)

     Úř. věst. L 336, 10.12.2016, s. 3.

(24)

     Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.

(25)

     Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22.

(26)

     Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.

(27)

     Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103.

(28)

     Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(29)

     Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12. 

(30)

   Studie proveditelnosti zlepšení výměny informací podle prümských rozhodnutí: Závěrečná zpráva ( https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/6c877a2a-9ef7-11ea-9d2d-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-130489216 ); Podrobná technická zpráva ( https://op.europa.eu/cs/publication-detail/-/publication/3236e6ae-9efb-11ea-9d2d-01aa75ed71a1/language-en ); analýza nákladů a přínosů ( https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/503f1551-9efc-11ea-9d2d-01aa75ed71a1/language-en ).

(31)

     Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20.

(32)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(33)

     Úř. věst. L 39, 12.2.2010, s. 20.

(34)

     Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1.

(35)

     Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9.

(36)

   Pracovní dokument útvarů Komise o hodnocení přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti silničního provozu (SWD(2016) 355 final) a Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování směrnice (EU) 2015/413 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (COM(2016) 744 final).

(37)

   Prvotní posouzení dopadů: Revize směrnice o přeshraničním prosazování práva ( https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/initiatives/ares-2019-1732201_en ).

(38)

     V rámci tohoto sladění bude rovněž zohledněno případné nezbytné sladění s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(39)

   Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132.

(40)

     Věc C-817/19, Ligue des droits humains, v okamžiku přijetí tohoto sdělení v jednání.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.6.2020

COM(2020) 262 final

PŘÍLOHY

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

Další postup při uvádění acquis dřívějšího třetího pilíře do souladu s pravidly pro ochranu údajů

PŘÍLOHA I: Akty, které spadají do rozsahu přezkumu, ale nevyžadují provedení změn 

Akty, které neobsahují zvláštní pravidla pro ochranu údajů a u kterých nedochází k zachování právních účinků, což znamená, že se na ně směrnice o prosazování práva již vztahuje (7 aktů):

1.Rámcové rozhodnutí Rady 2002/584/SVV ze dne 13. června 2002 o evropském zatýkacím rozkazu a postupech předávání mezi členskými státy 1 ;

2.Rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii 2 ; 

3.Společný postoj Rady 2005/69/SVV ze dne 24. ledna 2005 o výměně některých údajů s Interpolem 3 ;

4.Rámcové rozhodnutí Rady 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut 4 ;

5.Rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci 5 ;

6.Rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty 6 ;

7.Rámcové rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání rozsudků v trestních věcech, které ukládají trest odnětí svobody nebo opatření spojená se zbavením osobní svobody, za účelem jejich výkonu v Evropské unii 7 .

Akty zahrnující odkazy na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV, které se podle čl. 59 odst. 2 směrnice o prosazování práva považují za odkazy na tuto směrnici a které neobsahují žádná zvláštní pravidla pro ochranu údajů (3 akty):

1.Rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie 8 ;

2.Rámcové rozhodnutí Rady 2009/948/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o předcházení kompetenčním sporům při výkonu pravomoci v trestním řízení a jejich řešení 9 a

3.Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu 10 .

Akty, o jejichž změnách již probíhají jednání (2 akty):

1.Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 upravuje přístup k údajům VIS pro účely prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů 11 a podléhá zrušení v souvislosti s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV 12 ;

2.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států 13 ; nařízení podléhá zrušení v souvislosti s návrhem nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, za účelem identifikace neoprávněně pobývajícího státního příslušníka třetí země nebo osoby bez státní příslušnosti a o žádostech orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva (přepracované znění) 14 .

Mezinárodní dohody, které zavazují výhradně členské státy nebo státy Schengenu, jež jsou povinny provést směrnici o prosazování práva do svého vnitrostátního právního řádu, a v rámci kterých podléhá zpracování osobních údajů příslušnými orgány pro účely prosazování práva podle těchto dohod vnitrostátním právním předpisům provádějícím uvedenou směrnici (3 akty):

1.Úmluva o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracovaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Neapolská úmluva II) 15 ;

2.Akt Rady ze dne 29. května 2000, kterým se v souladu s článkem 34 Smlouvy o Evropské unii vypracovává Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie 16 ;

3.Dohoda mezi Evropskou unií a Islandskou republikou a Norským královstvím o používání některých ustanovení Úmluvy ze dne 29. května 2000 o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi členskými státy Evropské unie a protokol 2001 k této úmluvě 17 .

Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými:

1.Dohoda o vzájemné právní pomoci mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými 18 .

PŘÍLOHA II: Akty, které vyžadují provedení změn

1.Rámcové rozhodnutí Rady 2002/465/SVV ze dne 13. června 2002 o společných vyšetřovacích týmech 19 ;

2.Rozhodnutí Rady 2005/671/SVV ze dne 20. září 2005 o výměně informací a spolupráci v oblasti teroristických trestných činů 20 ;

3.Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie 21 ;

4.Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností zavazuje členské státy k tomu, aby zřídily úřad pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a stanovily rámec pro výměnu údajů mezi těmito úřady v jednotlivých členských státech 22 ;

5.Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti, 23 a rozhodnutí Rady 2008/616/SVV ze dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti 24 ;

6.Rozhodnutí Rady 2009/917/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o používání informačních technologií pro celní účely 25 ;

7.Dohoda mezi Evropskou unií a Japonskem o vzájemné právní pomoci v trestních věcech 26 ;

8.Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech 27 ;

9.Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu 28 ;

10.Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti 29 .

(1)

     Úř. věst. L 190, 18.7.2002, s. 1.

(2)

     Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 45.

(3)

     Úř. věst. L 27, 29.1.2005, s. 61. 

(4)

     Úř. věst. L 76, 22.3.2005, s. 16.

(5)

     Úř. věst. L 328, 24.11.2006, s. 59.

(6)

     Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 102.

(7)

     Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 27.

(8)

     Úř. věst. L 294, 11.11.2009, s. 20.

(9)

     Úř. věst. L 328, 15.12.2009, s. 42.

(10)

     Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.

(11)

     Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129.

(12)

     COM(2018) 302 final.

(13)

     Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31.

(14)

     COM/2016/0272 final - 2016/0132 (COD).

(15)

   Úř. věst. C 24, 23.1.1998, s. 2.

(16)

   Úř. věst. C 197, 12.7.2000, s. 1.

(17)

     Úř. věst. L 26, 29.1.2004, s. 3.

(18)

     Úř. věst. L 181, 19.7.2003, s. 34.

(19)

     Úř. věst. L 162, 20.6.2002, s. 1.

(20)

     Úř. věst. L 253, 29.9.2005, s. 22.

(21)

     Úř. věst. L 386, 29.12.2006, s. 89.

(22)

     Úř. věst. L 332, 18.12.2007, s. 103.

(23)

     Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1.

(24)

     Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 12.

(25)

     Úř. věst. L 323, 10.12.2009, s. 20.

(26)

     Úř. věst. L 39, 12.2.2010, s. 20.

(27)

     Úř. věst. L 130, 1.5.2014, s. 1.

(28)

   Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9. 

(29)

   Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 132.