Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52020DC0088

    ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Provádění třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví v roce 2017

    COM/2020/88 final

    V Bruselu dne 10.3.2020

    COM(2020) 88 final

    ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

    Provádění třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví v roce 2017

    {SWD(2020) 52 final}


    ÚVOD

    Tato zpráva představuje provádění ročního pracovního programu pro rok 2017, který se týká třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2014–2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 1 . V souladu s článkem 13 uvedeného nařízení má Komise povinnost podávat výboru pro program v oblasti zdraví 2 zprávy o provádění veškerých akcí financovaných prostřednictvím programu a průběžně informovat Evropský parlament a Radu. Tato zpráva splňuje posledně uvedený požadavek a poskytuje informace o rozpočtu na rok 2017 a o tom, jak byl použit.

    Pracovní dokument útvarů Komise doprovázející tuto zprávu představuje klíčové akce, které byly spolufinancovány v rámci třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví a jejichž konečné výsledky byly k dispozici v roce 2017. Dále obsahuje informace o akcích provedených v rámci hlavních tematických priorit, jež byly zahrnuty v následných rozhodnutích o financování (podpora zdraví a prevence nepřenosných onemocnění, včetně onemocnění souvisejících s tabákem a výživou a duševním zdravím; ochrana před přeshraničními zdravotními hrozbami; bezpečnost pacientů; hodnocení zdravotnických technologií; výsledky grantů na provozní náklady). Tento dokument rovněž uvádí přehledové tabulky s podrobnostmi o všech spolufinancovaných činnostech a smlouvách.

    V rámci ročního pracovního programu pro rok 2017 bylo zahájeno šest společných akcí, jež EU spolufinancovala celkovou částkou 20 229 410,14 EUR:

    Øspolečná akce projektu Health Equity Europe (JAHEE),

    Øspolečná evropská akce v oblasti očkování (JAV),

    Øspolečná akce na podporu sítě elektronického zdravotnictví (eHealth),

    Øspolečná akce týkající se zdravotnických informací (InfAct),

    Øspolečné inovativní partnerství pro boj proti rakovině (iPAAC) a

    Øspolečná akce v oblasti připravenosti a akce v místech vstupu (Healthy Gateways).

    Tyto společné akce spolu s dalšími akcemi financovanými v roce 2017 se zabývaly hned několika cíli programu v oblasti zdraví.

    Nové společné akce iPAAC a JAHEE zaměřené na prevenci rakoviny a předcházení nerovnostem v oblasti zdraví se zabývají důležitými faktory, které jsou pro zdraví určující, jako je tabák, výživa či alkohol, a také přístupem ke screeningovým programům a péčí a podporou při onemocnění rakovinou, čímž podporují cíl č. 1 (Opatření na podporu zdraví a předcházení nemocem).

    Opatření v rámci cíle č. 2 (Ochrana občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami) se v roce 2017 soustředila na váhavost vůči očkování a na zlepšení připravenosti a schopnosti reagovat na zdravotní hrozby v místech vstupu do EU a výstupu z ní (přístavy, letiště a pozemní přechody) a bojovat proti těmto hrozbám.

    V rámci cíle č. 3 (Přispívání k inovativním, efektivním a udržitelným zdravotním systémům) byly zahájeny dvě důležité společné akce, a to v oblasti elektronického zdravotnictví a informací týkajících se zdraví a za použití přímého grantu byla posílena spolupráce s Radou Evropy v oblasti farmaceutických výrobků.

    Ve spolupráci s GŘ GROW byla zahájena první komunikační a informační kampaň týkající se nového nařízení (EU) 2017/745 3 o zdravotnických prostředcích, která podpořila cíl č. 4 programu v oblasti zdraví (Zvyšování dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany Unie).

    Výkonná agentura pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA) zveřejnila v roce 2017 druhou výzvu k podávání návrhů na rámcovou dohodu o partnerství pro granty na provozní náklady určené nevládním organizacím, pokrývající období 2018–2021.

    Komise s agenturou CHAFEA prostřednictvím vhodných komunikačních a propagačních činností zajišťují, aby výsledky programu byly dostupné široké veřejnosti. Členské státy a třetí země zapojené do programu jsou rovněž vybízeny, aby se podílely na šíření výsledků spolufinancovaných akcí a aby hledaly součinnost s ostatními programy financování z EU. To zahrnuje pořádání vnitrostátních informačních dnů ve spolupráci se sítí národních kontaktních míst 4 .

    Souběžně s těmito iniciativami Komise zajišťuje, aby bylo provádění třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví sledováno. V roce 2017 byly zahájeny dvě činnosti spojené s hodnocením: studie za účelem shromáždění údajů coby informační zdroj pro možnosti politik v oblasti zdraví ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a druhé externí hodnocení agentury CHAFEA.



    Obsah

    ÚVOD    

    NEJDŮLEŽITĚJŠÍ MOMENTY ROKU    

    PLNĚNÍ ROZPOČTU    

    1.    Priority    

    2.    Plnění provozního rozpočtu podle mechanismů financování    

    3.    Příjemci    

    DALŠÍ HLAVNÍ RYSY    



    NEJDŮLEŽITĚJŠÍ MOMENTY ROKU

    Roční pracovní program pro rok 2017 se v obecné rovině zabýval čtyřmi specifickými cíli programu v oblasti zdraví. Zahrnutí šesti společných akcí, v jejichž rámci byl mobilizován příspěvek EU v hodnotě přes 20 milionů EUR, podporuje ochotu příslušných orgánů v členských státech a dalších zemích, které se programu účastní, spolupracovat v klíčových oblastech politik.

    Zahájení společné akce v oblasti očkování (EU-JAV) 5 doplňuje a podporuje sdělení Komise ohledně nemocí, jimž lze předcházet očkováním 6 , a doporučení Rady o posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním 7 , a rovněž iniciativu v oblasti společného zadávání zakázek na zdravotnická protiopatření 8 .

    Souvislosti

    Očkování je hlavním nástrojem primární prevence přenosných onemocnění a nákladově nejefektivnějším opatřením v oblasti veřejného zdraví. Díky široce rozšířenému očkování se podařilo vymýtit pravé neštovice, v Evropě se nevyskytuje dětská obrna a téměř se podařilo odstranit mnohá další nakažlivá a v některých případech smrtelná onemocnění.

    Navzdory těmto úspěchům se řada zemí EU i sousedních zemí potýká s nebývalými hromadnými výskyty nákazy onemocněními, jimž lze očkováním předcházet, a to kvůli nízké proočkovanosti. Nerovnoměrná dostupnost očkování a slábnoucí důvěra veřejnosti v jeho bezpečnost jsou důvodem ke znepokojení a pro orgány působící v oblasti veřejného zdraví představují zásadní výzvu.

    Cíl

    Cílem této společné akce v oblasti očkování, která je koordinována organizací INSERM (Francie) a účastní se jí 23 zemí (z toho 20 členských států EU), je vytvořit konkrétní nástroje k posílení reakce jednotlivých států na výzvy spojené s očkováním v Evropě, a zlepšit tak zdraví obyvatelstva.

    Prostředky

    Společná akce se v současnosti zabývá těmito oblastmi:

    ·zahájení trvalé spolupráce mezi příslušnými orgány členských států,

    ·vymezení základních zásad předpovídání poptávky po očkování,

    ·vypracování koncepce a prototypu datového úložiště pro celounijní sdílení údajů/informací o poptávce po očkování a jeho nabídce mezi zúčastněnými stranami,

    ·vymezení společných fází a kritérií pro stanovení priorit v oblasti výzkumu a vývoje týkajícího se očkování,

    ·vypracování koncepce a prototypu rámce pro stanovování priorit v oblasti výzkumu a vývoje týkajícího se očkování,

    ·vymezení strukturálních, technických a právních specifikací, pokud jde o požadavky na údaje pro elektronické registry očkování / databáze / informační systémy týkající se imunizace,

    ·poskytování rámce pro spolupráci v oblasti důvěry, a to od výzkumu až po osvědčené postupy a provádění.

    Společná akce na podporu rovnosti v oblasti zdraví (JAHEE) 9 spojuje 25 členských států EU za účelem zlepšení zdraví a blahobytu evropských občanů a dosažení větší rovnosti mezi všemi skupinami společnosti, pokud jde o výsledky v oblasti zdraví.

    Souvislosti

    Vliv nerovnosti v oblasti zdraví mezi evropskými zeměmi i v rámci zemí samotných je všeobecně uznáván 10 a snížení této nerovnosti představuje průřezovou prioritu na programu EU 11 a mnoha dalších zemí. Navzdory rostoucímu povědomí a zájmu o dopady nerovnosti v oblasti zdraví se politické reakce v rámci Evropy značně liší.

    Cíl

    Společná akce se v současnosti soustředí na tyto oblasti:

    ·zlepšení plánování a vypracovávání politik s cílem řešit nerovnost v oblasti zdraví na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni,

    ·realizace kroků, které poskytují nejlepší příležitost řešit nerovnost v oblasti zdraví v jednotlivých zúčastněných zemích,

    ·posílení přístupu založeného na spolupráci při řešení nerovnosti v oblasti zdraví a usnadnění výměny a vzájemného učení mezi zúčastněnými zeměmi (přístup založený na sdílení a učení),

    ·usnadnění přenositelnosti osvědčených postupů mezi zúčastněnými zeměmi.

    Prostředky

    Za účelem dosažení svých cílů podporuje společná akce zúčastněné země při:

    ·sledování nerovnosti v oblasti zdraví prostřednictvím vypracovávání a zavádění zdravotních ukazatelů pro hodnocení a stanovování priorit politik v oblasti zdraví, které jsou uzpůsobeny vnitrostátnímu kontextu a udržitelné do budoucna,

    ·určování vnitrostátních strategií, politik a vzorových osvědčených postupů pro zdravé prostředí pro život, včetně právního poradenství pro orgány přijímající rozhodnutí i zainteresované strany,

    ·snižování nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči a sociálním službám pomocí na míru uzpůsobených strategií, politik a programů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni,

    ·posilování schopnosti zúčastněných zemí rozvíjet a uplatňovat přístup založený na zdraví a rovnosti ve všech politikách.

    V rámci cíle č. 3 programu v oblasti zdraví (Přispívání k inovativním, efektivním a udržitelným zdravotním systémům) byla podepsáním dohody o tříletém financování prostřednictvím přímého grantu s příspěvkem EU v hodnotě 3 300 000 EUR podpořena spolupráce s Radou Evropy v oblasti farmaceutických výrobků.

    Souvislosti

    Směrnice 2001/83/ES o léčivých přípravcích 12 a 2001/82/ES o veterinárních léčivých přípravcích 13 ukládají ústřední roli při zajišťování kvality léčiv v Evropském hospodářském prostoru (EHP) Evropskému lékopisu 14 . Evropská unie je stranou Úmluvy o vypracování Evropského lékopisu Rady Evropy, a to v souladu s rozhodnutím Rady 94/358/ES 15 . Sekretariát Evropského lékopisu zajišťuje Rada Evropy / Evropské ředitelství pro kvalitu léčiv a zdravotní péče 16 .

    Cíl

    Cílem akce je:

    ·zajistit používání harmonizovaných standardů kvality a referenčních materiálů pro biologické přípravky v souladu s úsilím, jež EU vyvíjí na ochranu zvířat,

    ·zajistit odpovídající a účinný dohled nad kvalitou léčiv, která jsou uváděna na evropský trh a

    ·udržovat a dále zlepšovat harmonizovanou identifikaci léčivých přípravků v Evropě i ve světě.

    Prostředky

    Akce podporuje:

    ·Program biologické standardizace, a to tím, že zpřístupňuje nové metody kontroly kvality biologických přípravků a rovněž referenční normy, jež jsou zapotřebí k provádění posouzení kvality pomocí metod uvedených v Evropském lékopisu.

    Tento program na období 2018–2020 bude pracovat na zavedení takových referenčních norem. Ty jsou nezbytné kvůli tomu, že zásoby dřívějších norem jsou již rozebrány nebo byly vypracovány nové/revidované monografie Evropského lékopisu a tyto normy vyžadují 17 .

    ·Úřední laboratoře pro kontrolu léčivých přípravků v jejich roli při sledování kvality léčivých přípravků na evropském trhu prostřednictvím sítě oficiálních laboratoří pro kontrolu léčiv, vytvořené za tímto účelem.

    V období 2018–2020 bude síť úředních laboratoří pro kontrolu léčivých přípravků posuzovat nově schválené léčivé přípravky, léčivé přípravky s komplexním složením nebo výrobním procesem, přípravky vyráběné za použití inovativních technologií výroby či kontroly nebo přípravky, u nichž se v minulosti vyskytly problémy s metodikou zkoušek.

    ·Provádění systému řízení kvality ve všech úředních laboratořích pro kontrolu léčivých přípravků a propagaci sdílení činností, zkušeností, vybavení a nákladů spojených s výkonem dohledu nad léčivy.

    ·Úlohu úředních laboratoří pro kontrolu léčivých přípravků při odhalování padělaných léčivých přípravků, jak vyžadují právní předpisy EU (směrnice 2001/83/ES a 2001/82/ES).

    ·Projekt „Terminologie“, který má sloužit k harmonizované identifikaci léčivých přípravků po celém světě, zejména pro účely farmakovigilance. Udržováním databáze standardních pojmů pro harmonizované termíny a definice (farmaceutické lékové formy, cesty a způsoby podání, druhy balení a nabízená jednotková balení) akce posiluje činnosti související se zajišťováním bezpečnosti po uvedení na trh a s celosvětovým sledováním podezření na nežádoucí účinky způsobené léčivými přípravky.

    V rámci cíle č. 4 programu v oblasti zdraví (Zvyšování dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany Unie) byla ve spolupráci s GŘ GROW zahájena komunikační kampaň týkající se nového nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích. Tato tříletá kampaň zahrnuje fázi přizpůsobování se požadavkům za účelem prosazování uvedeného nařízení o zdravotnických prostředcích a v jejím rámci má být v období 2017–2019 investováno přibližně 1 600 000 EUR.

    Souvislosti

    Tato kampaň navazuje na přijetí dvou nových nařízení v dubnu 2017: nařízení (EU) 2017/745 o zdravotnických prostředcích a (EU) 2017/746 o zdravotnických prostředcích in vitro 18 . Účelem kampaně je zajistit, aby všichni aktéři, především pak výrobci, byli dobře obeznámeni se změnami, novými požadavky a lhůtami stanovenými v nových nařízeních. Nařízení o zdravotnických prostředcích je použitelné od května 2020 a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro od května 2022, obsahují však několik přechodných ustanovení určených k dřívějšímu provedení, u nichž je třeba, aby jim všechny zúčastněné strany plně porozuměly.

    Přijetí uvedených nařízení ukazuje, že EU podniká kroky s cílem zajistit, aby zdravotnické prostředky na trhu byly bezpečnější pro pacienty i zdravotnické pracovníky. Informační a komunikační kampaň je v souladu s prioritami předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera pro „Pracovní místa, růst a investice“ a „Vnitřní trh“.

    Cíl

    Tato komunikační iniciativa má za cíl předejít narušení trhu se zdravotnickými prostředky v návaznosti na nejnovější legislativní změny. O změnách, které nová nařízení přinášejí, je třeba informovat všechny dotčené aktéry. To se týká výrobců v EU i ve světě, ale také dovozců, distributorů, schválených zástupců, oznámených subjektů, opětovných zpracovatelů prostředků na jedno použití, zdravotnických institucí, zdravotnických pracovníků a příslušných orgánů.

    Prostředky

    Za účelem dosažení vytčených cílů kampaň zahrnuje mimo jiné:

    ·vypracování komunikační strategie kampaně,

    ·zřízení databáze aktérů pro účely kampaně, včetně příslušných orgánů, profesních a obchodních organizací a organizací pacientů,

    ·pomoc vybraným klíčovým zainteresovaným stranám s přípravou na konference o nových nařízeních o zdravotnických prostředcích (nařízení (EU) 2017/745 a (EU) 2017/746),

    ·vytvoření na míru uzpůsobených souborů informačních materiálů pro všechny typy cílových aktérů,

    ·sestavování pololetního zpravodaje o informační kampani,

    ·vytvoření mediálního balíčku, doplněného o zmapování médií a na míru uzpůsobené mediální balíčky,

    ·pořádání online webinářů a/nebo online školení.

    PLNĚNÍ ROZPOČTU

    Celkový rozpočet třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví na období 2014–2020 činí 449,4 milionu EUR. To zahrnuje 30 milionů EUR na provozní náklady Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA), přidělené Komisí na řízení programu v oblasti zdraví na období 2014–2020. Agentura CHAFEA poskytuje Komisi technickou, vědeckou a administrativní pomoc při provádění programu v oblasti zdraví od roku 2005 19 . Pořádá každoroční výzvy k podávání návrhů, koordinuje hodnocení předložených návrhů, sjednává, podepisuje a řídí grantové dohody a šíří výsledky akcí. Je také odpovědná za řadu postupů v oblasti zadávání zakázek.

    Rozpočet stanovený v pracovním plánu na rok 2017 20 činil 61 904 085,00 EUR, přičemž tato částka byla rozčleněna následovně:

    ·provozní výdaje: 60 404 085,00 EUR, což odpovídá rozpočtové položce třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) 17 03 01 (podpora inovací ve zdravotnictví, zvýšení udržitelnosti systémů zdravotní péče a ochrana občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami),

    ·správní výdaje: 1 500 000,00 EUR, což odpovídá výdajům na podporu rozpočtové položky třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) 17 01 04 02.

    Provozní rozpočet činil celkem 60 404 085,00 EUR, včetně 1 574 508,00 EUR ve formě prostředků ESVO/EHP.

    Z této částky bylo na závazky v rámci ročního pracovního programu pro rok 2017 přiděleno 60 386 800,00 EUR. Agentura CHAFEA z tohoto rozpočtu přidělila 46 764 719,17 EUR a GŘ SANTE 13 622 080,83 EUR, z čehož byla částečně pokryta zadávací řízení a další akce. Z celkové částky přidělené na závazky dosáhlo plnění rozpočtu výše 60 063 178,12 EUR, z toho 323 621,88 EUR ve formě nevyužitých prostředků (0,54 %).

    1.Priority

    V roce 2017 bylo celkové plnění provozního rozpočtu (60 063 178,12 EUR) rozděleno mezi čtyři konkrétní cíle programu následovně:

    1.opatření na podporu zdraví – 22 282 477,74 EUR (37 % provozního rozpočtu) na opatření na podporu zdraví a předcházení nemocem a na zajišťování podpůrného prostředí pro zdravý životní styl s ohledem na zásadu zohlednění otázky zdraví ve všech oblastech politiky;

    2.zdravotní hrozby – 7 198 549,97 EUR (12 % provozního rozpočtu) na ochranu občanů Unie před vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami;

    3.zdravotní systémy – 18 059 351,37 EUR (30 % provozního rozpočtu) na přispívání k inovativním, efektivním a udržitelným zdravotním systémům;

    4.lepší a bezpečnější zdravotní péče – 8 560 567,66 EUR (14 % provozního rozpočtu) na zvyšování dostupnosti lepší a bezpečnější zdravotní péče pro občany Unie.

    Vedle toho dosáhly horizontální činnosti (IT, komunikace) a průřezové akce výše 3 962 231,38 EUR (7 % provozního rozpočtu).

    Obrázek 1: Provozní rozpočet podle cílů třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví v roce 2017

     

    Obrázek níže poskytuje informace o prostředcích programu v oblasti zdraví investovaných coby příspěvek EU prostřednictvím různých tematických priorit v roce 2017.

    Obrázek 2: Provozní rozpočet podle tematických priorit v roce 2017

    Za účelem dosažení výše popsaných cílů je program prováděn prostřednictvím široké škály nástrojů financování. Jedná se o:

    ·projektové granty, včetně zvláštních grantových dohod uzavřených s jedním příjemcem pro evropské referenční sítě,

    ·granty na provozní náklady na podporu nevládních organizací,

    ·akce spolufinancované s orgány členských států (společné akce),

    ·přímé dohody s mezinárodními organizacemi,

    ·zadávání veřejných zakázek a

    ·další akce, jako jsou podpora vědeckých výborů, administrativní dohody se Společným výzkumným střediskem, delegovaný dílčí rozpočet pro Eurostat a průřezové akce, například granty pro konference v rámci předsednictví.

    Při výběru akcí určených k financování byla použita soutěžní kritéria spolu se zadávacími řízeními. Výjimku z tohoto pravidla představovaly některé společné akce, přímé grantové dohody a konference pořádané předsednictvími Rady, a to kvůli zvláštním pravidlům nebo například monopolním situacím. V případě společných akcí je kvalita spolufinancovaných akcí zajišťována procesem vzájemného přezkumu, při němž jsou návrhy hodnoceny za použití kritérií pro přidělení podle ročního pracovního programu externími hodnotiteli, úředníky GŘ SANTE a agenturou CHAFEA.

    Správní prostředky pokryly výdaje jako například studie (včetně externího hodnocení agentury CHAFEA a posouzení dopadů programu v oblasti zdraví), schůze odborníků, náklady na poskytování informací, zveřejňování a překlady a technickou a administrativní podporu pro IT systémy.

    2.Plnění provozního rozpočtu podle mechanismů financování

    Druh mechanismu financování

    Plnění (v EUR)

    Podíl mechanismu na celkovém plnění rozpočtu

    Výzvy k podávání návrhů:

    10 316 224,31

    17,18 %

    Projektové granty

    0,00

    0,00 %

    Akce evropské referenční sítě prostřednictvím zvláštních grantových dohod v rámci rámcových dohod o partnerství podle cílů

    4 504 311,91

    7,50 %

    Granty na provozní náklady

    5 811 912,40

    9,68 %

    Granty na společné akce

    20 229 410,14

    33,68 %

    Granty na konference pro členské státy předsedající Radě EU

    210 059,00

    0,35 %

    Přímé grantové dohody

    9 300 000,00

    15,48 %

    Zadávání zakázek (smlouvy na služby), ocenění a horizontální akce

    14 580 482,75

    24,28 %

    Řízeno agenturou CHAFEA

    5 863 073,68

    9,76 %

    Řízeno GŘ SANTE

    8 717 409,07

    14,51 %

    Další akce a průřezové akce s výjimkou konferencí v rámci předsednictví

           5 427 001,92

    9,04 %

    Řízeno agenturou CHAFEA

    663 836,33

    1,11 %

    Řízeno GŘ SANTE

    4 763 165,59

    7,93 %

    Plnění rozpočtu v rámci ročního pracovního programu pro rok 2017

    60 063 178,12

    99,46 %

    Celkový dostupný rozpočet pro roční pracovní program pro rok 2017

    60 386 800,00

    Nevyužité prostředky

    323 621,88

    0,54 %

    agenturou CHAFEA

       182 115,71

    56,27 %

    GŘ SANTE

    141 506,17

    43,73 %



    3.Příjemci

    V roce 2017 podepsaly agentura CHAFEA a GŘ SANTE více než 238 různých grantů a smluv s nejrůznějšími příjemci a poskytovateli služeb: vládními a akademickými institucemi, nevládními organizacemi, soukromými společnostmi a jednotlivými odborníky 21 . Mezi další příjemce patřily mezinárodní organizace a útvary EU (prostřednictvím přímých dohod). Celkový počet příjemců činí 450, přičemž dvě hlavní kategorie představují soukromé poradenské společnosti (zadávání zakázek) a vládní organizace (společné akce).

    Přehled různých skupin příjemců uvádí obrázek 3.

    Obrázek 3: Typy příjemců třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví v roce 2017



    DALŠÍ HLAVNÍ RYSY

    Pracovní program pro rok 2017 měl za cíl přispět v oblasti zdravotnictví k prioritám Komise nastíněným v politických směrech předsedy Junckera 22 a v pověřovacím dopise komisaře pro zdraví a bezpečnost potravin 23 .

    Na podporu klíčových politických kroků byly vybrány akce spolufinancované s příslušnými orgány členských států (šest společných akcí). Tyto společné akce 24 propojily 217 příjemců včetně jejich přidružených subjektů, což odráží zájem členských států aktivně se podílet na společných činnostech týkajících se prevence rakoviny, nerovnosti v oblasti zdraví, očkování a připravenosti, elektronického zdravotnictví a informací týkajících se zdraví.

    V návaznosti na přijetí strategie šíření pro třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (v červnu 2017) a ročního plánu šíření na tentýž rok se agentura CHAFEA a GŘ SANTE dohodly na vylepšené metodě plánování a přípravy činností v oblasti šíření. Na podporu tohoto cíle agentura CHAFEA vytvořila:

    ·vylepšenou databázi projektů, která zúčastněným stranám umožňuje přehledný přístup k výstupům projektů,

    ·soubor vizuálních znázornění ilustrujících různá témata, jež program v oblasti zdraví zahrnuje,

    ·online návody (videa umístěná na jejích webových stránkách s cílem pomoci žadatelům a příjemcům),

    ·pravidelné příspěvky do internetových či sociálních médií, aby tak zúčastněné strany informovala o činnostech a výsledcích projektů,

    ·agentura CHAFEA se rovněž zúčastnila Dne Evropy v Lucemburku, pořádaného ve spolupráci s GŘ SANTE.

    Se zaměřením na klíčové priority v oblasti komunikace stanovené GŘ SANTE a vedle několika jiných akcí agentura CHAFEA připravila:

    ·workshop a výstavu věnované registrům vzácných onemocnění ve španělském Madridu, která v březnu přilákala více než 160 účastníků,

    ·workshop a výstavu v rámci mezinárodní konference o integrované péči v irském Dublinu (květen, 211 účastníků),

    ·oborové setkání s názvem „Migrace a zdraví: cesty k integraci“ v belgickém Bruselu (září),

    ·oborové setkání věnované nepřenosným onemocněním v dánském Odense (říjen).

    Co se týče sledování provádění programu, agentura CHAFEA za pomoci externích odborníků přezkoumala granty na provozní náklady přidělené v rámci rámcových dohod o partnerství na období 2014–2017.

    Přezkum dospěl k závěru, že cíle stanovené v rámcových dohodách o partnerství byly relevantní pro cíle programu v oblasti zdraví i pro cíle politiky EU týkající se veřejného zdraví, že přijímající organizace prováděly víceleté pracovní programy stanovené v dohodách s drobnými odchylkami a že byly vypracovány velice kvalitní zprávy a nástroje. Určil také oblasti ke zlepšení: administrativní postupy, vazby mezi výběrem nevládních organizací a prioritami programu a rámec pro sledování.

    Více informací o výsledcích rámcových dohod o partnerství lze najít v databázi programu v oblasti zdraví 25 .

    (1)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 282/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zavádí třetí program činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1350/2007/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 1).

    (2)

      https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32014R0282&from=CS , kapitola V, článek 17.

    (3)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).

    (4)

     Národní kontaktní místa zajišťují vnitrostátní odborníci pro program v oblasti zdraví v členských státech a zúčastněných zemích. Zástupci národních kontaktních míst jsou jmenováni vnitrostátními ministerstvy zdravotnictví. Konkrétní úloha národních kontaktních míst spočívá v tom, že jsou Výkonné agentuře pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny (CHAFEA) nápomocna při: provádění programu v oblasti zdraví na vnitrostátní úrovni, šíření výsledků programu v oblasti zdraví a získávání informací o dopadech programu v oblasti zdraví v jejich zemích.

    (5)

    https://eu-jav.com/  

    (6)

    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, COM(2018) 245 final ze dne 26.4.2018.

    (7)

    Doporučení Rady ze dne 7. prosince 2018 o posílení spolupráce v boji proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním (Úř. věst. C 466, 28.12.2018, s. 1).

    (8)

      https://ec.europa.eu/health/preparedness_response/joint_procurement_cs  

    (9)

      https://jahee.iss.it/  

    (10)

    Nerovnost v oblasti zdraví v EU, Marmotova zpráva: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/social_determinants/docs/healthinequalitiesineu_2013_en.pdf  

    (11)

    Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) na období 2014–2020 označuje snížení nerovnosti v oblasti zdraví za jednu z řady priorit.

    (12)

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

    (13)

    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).

    (14)

    https://www.edqm.eu/en/european-pharmacopoeia-ph-eur-9th-edition

    (15)

    Rozhodnutí Rady 94/358/ES ze dne 16. června 1994, kterým se jménem Evropského společenství přijímá Úmluva o vypracování Evropského lékopisu (Úř. věst. L 158, 25.6.1994, s. 17).

    (16)

    Evropské ředitelství pro kvalitu léčiv a zdravotní péče je ředitelstvím Rady Evropy, https://www.edqm.eu/ . 

    (17)

    Zvláštní důraz je kladen na vývoj takových metod, které mohou nahradit, omezit či zpřesnit pokusy na zvířatech za účelem kontroly kvality biologických přípravků v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).

    (18)

    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).

    (19)

    Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES (Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69).

    (20)

    Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 26. ledna 2017 týkající se pracovního programu pro rok 2017 v rámci třetího programu činnosti Unie v oblasti zdraví (2014–2020) a finančního příspěvku EU k Rámcové úmluvě WHO o kontrole tabáku, které slouží jako rozhodnutí o financování, C(2017) 316 final: https://ec.europa.eu/health/sites/health/files/programme/docs/wp2017_en.pdf

    (21)

    Částečný počet 238 nezahrnuje smlouvy s jednotlivými odborníky, kteří se účastní vědeckých výborů, hodnotiteli výzev k podávání návrhů atd.

    (22)

      https://ec.europa.eu/commission/publications/president-junckers-political-guidelines_cs  

    (23)

      https://ec.europa.eu/info/departments/health-and-food-safety/what-we-do-health-and-food-safety_en  

    (24)

    V roce 2017 probíhalo šest společných akcí s celkem 160 jmenovanými příslušnými orgány, které – po započtení přidružených subjektů – dosáhly počtu 217 příjemců. Průměrný počet účastníků společných akcí v roce 2017 činil 36 partnerů.

    (25)

      https://webgate.ec.europa.eu/chafea_pdb/health/search?context=HOME&texttosearch=operating+grant  

    Top