Stanovisko Evropského výboru regionů Evropský klimatický pakt

(2020/C 440/17)

Zpravodaj: Rafał Kazimierz TRZASKOWSKI (PL/ELS), starosta hlavního města Varšava Odkaz: dopis místopředsedy Evropské komise Maroše Šefčoviče ze dne 11. března 2020

POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v období po skončení pandemie COVID-19

1.

vítá návrh Komise na vytvoření evropského klimatického paktu, jehož cílem je zapojit občany a jejich komunity do navrhování opatření v oblasti klimatu a životního prostředí prostřednictvím konkrétních praktických kroků, podpory otevřeného dialogu se všemi aktéry, vytváření synergií, posilování kapacit a zavádění opatření v oblasti klimatu. Domnívá se, že tento pakt by měl být navržen jako nástroj inovativní správy, který umožní vzájemnou komunikaci, spolupráci a výměnu informací napříč úrovněmi, odvětvími a územími s cílem zlepšit účinnost a legitimitu politiky EU v oblasti klimatu;

2.

připomíná, že výraz „pakt“ obvykle označuje ujednání mezi rovnocennými partnery ve společném nebo oboustranném zájmu a za účelem dosažení společných cílů. Opakuje tedy, že místní a regionální orgány jsou připraveny spolupracovat v partnerství s orgány EU, členskými státy a všemi příslušnými zúčastněnými stranami v rámci klimatického paktu, aby společně usilovaly o plnění cílů týkajících se klimatické neutrality a provádění cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. V rámci společného přístupu uplatňovaného v tomto paktu by však neměla být opomíjena stávající různorodost problémů, které změna klimatu v jednotlivých oblastech EU přináší. Společné cíle by tudíž měly zohledňovat specifické potřeby zeměpisných oblastí, a to mj. na základě systematického posuzování těchto potřeb a zvláštností;

3.

zdůrazňuje skutečnost, že pandemie COVID-19 a hospodářská krize, kterou způsobuje, nás nejspíš donutí doplnit původní vizi klimatického paktu. Trvá však na tom, že Evropská komise a členské státy musí zajistit, aby současná krize nezpomalila nezbytnou transformaci Evropské unie směřující ke klimatické neutralitě, ale aby byla využita jako příležitost ke zrychlení této transformace. V souvislosti s tím je rovněž třeba stanovit alespoň 55 % cíl snížení emisí CO2 do roku 2030;

4.

opětovně se zavazuje k tomu, že bude na 17 cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje pohlížet jako na nedílnou součást Zelené dohody, a ztotožňuje se tak s OSN v tom, že vedle opatření na ochranu klimatu a přírody je třeba do udržitelnosti neoddělitelně zahrnout sociální rozměr. Je nutné zaručit všem evropským občanům možnost zapojit se do společnosti. Vedle sociálního zabezpečení se to týká zejména rovnosti žen a mužů, přístupu ke kvalitnímu vzdělání a zajištění zdravého života pro všechny v jakémkoli věku. Zároveň je třeba zdůraznit, že v rámci úsilí o dosažení 17 cílů udržitelného rozvoje je rovněž nutné spolupracovat s našimi partnery mimo EU a řídit se při tom stejnými hodnotami;

5.

zdůrazňuje, že klimatický pakt by měl být především nástrojem pro spolupráci mezi místními a regionálními orgány a evropskými orgány a institucemi. Měl by sloužit jakožto inovativní nástroj správy určený k rozvíjení nápadů, k zohledňování informací z praxe v rámci rozhodovacího procesu EU, ke zlepšení provádění politik EU a ke koordinaci kroků v boji proti změně klimatu a zároveň k překonání hospodářské krize způsobené pandemií COVID-19. Opatření zaměřená na oživení hospodářství by měla posílit jak odolnost podniků, tak dekarbonizaci hospodářství, aby bylo možné dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality. Veškeré připravované politiky by měly být posuzovány z hlediska jejich dopadu na klima a životní prostředí;

6.

zdůrazňuje, že klimatický pakt by měl posílit závazky, které již byly přijaty na místní úrovni místními subjekty (malé a střední podniky, školy, místní orgány, univerzity atd.), a dát vzniknout novým závazkům, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem;

7.

zdůrazňuje proto, že klimatický pakt by měl rovněž sloužit jako zastřešující iniciativa s vlastní značkou pro stávající a budoucí místní klimatické pakty (1) nebo místní partnerství, která usilují o dosažení jasných cílů v oblasti klimatu spolu s občanskou společností, podniky a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami. Měl by pomoci zajistit podporu politik v oblasti klimatu ze strany občanů, usnadnit výměnu osvědčených postupů a replikaci a rozšiřování nejúspěšnějších evropských iniciativ a podněcovat vytváření místních klimatických paktů v celé EU;

8.

vítá jasný závazek Komise věnovat v rámci Zelené dohody pro Evropu zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům a zohlednit při tom jejich zranitelnost vůči změně klimatu a přírodním katastrofám a jejich jedinečné přednosti, jako je biologická rozmanitost a obnovitelné zdroje energie. Pevně doufá, že budou za tímto účelem přijata specifická opatření;

9.

znovu opakuje, že je odhodlán podporovat Komisi a místní a regionální orgány v úspěšném provádění Zelené dohody a zejména v tom, aby se z klimatického paktu stal silný nástroj, který pomůže místním a regionálním orgánům v tomto ambiciózním projektu a zajistí jejich proaktivní úlohu. Poukazuje na to, že tento inovativní průřezový přístup Zelené dohody a hospodářského oživení vyžaduje zcela nový přístup místních a regionálních orgánů k budování kapacit, který se zaměří na všechna odvětví a bude usilovat o integrovanější řízení. Klimatický pakt by měl být příležitostí k rozšíření povědomí o Zelené dohodě napříč místními a regionálními orgány a k rozvíjení informovanosti občanů a jejich zapojení do všech dotčených oblastí politik;

10.

zdůrazňuje, že stávající mimořádná situace v oblasti zdraví související s pandemií COVID-19 opět ukazuje, že místní a regionální orgány jsou v celé Evropě důležitými rozhodujícími činiteli a poskytovateli veřejných služeb, kteří v první linii řeší potřeby a problémy na místní úrovni, a to obzvláště v dobách globální krize. Poukazuje na to, že místní komunity a jejich občané by měli znovu začít hrát svou úlohu, která byla narušena rostoucí globalizací a také industrializací, jež je velmi často spojena s neudržitelným využíváním omezených zdrojů, a měli by se stát klíčovými partnery při navrhování opatření v oblasti klimatu a ochraně a obnově svého životního prostředí;

11.

navrhuje, aby byly využívány příklady osvědčených postupů v oblasti boje proti změně klimatu na místní a regionální úrovni, k nimž patří například Under2 Coalition. Jedná se o celosvětové uskupení orgánů na nižší než celostátní úrovni, které sdružuje více než 220 států, spolkových zemí, regionů a obcí. Účelem je využít doposud získaných poznatků při vypracovávání dlouhodobých strategií v oblasti klimatu a neoddělitelně do klimatického paktu zahrnout výměnu zkušeností ohledně úspěšných metod, inovativních řešení a cenných poznatků těchto iniciativ;

12.

vítá sdělení Komise Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení a Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci. Opětovně vyjadřuje podporu evropské politice pro dosažení klimatické neutrality, která je považována za nepostradatelnou a stěžejní politiku mající Evropě zajistit udržitelnou budoucnost. V kontextu stávající pandemie se politika klimatické neutrality a územní odolnosti musí stát pilířem strategie pro klimaticky neutrální oživení a měla by zajistit, aby všechny finanční prostředky investované do oživení evropských ekonomik rovněž výrazně přispěly k urychlení přechodu na klimatickou neutralitu, zajištění ochrany biologické rozmanitosti a posílení územní odolnosti podle stanoveného rámce;

13.

znovu zdůrazňuje, že dobře navržené politiky zaměřené na boj proti změně klimatu mohou přinést nové hospodářské příležitosti. Podle Komise by dosažení klimatické neutrality mohlo vést k 2 % nárůstu HDP EU do roku 2050, ročně by se mohlo ušetřit přibližně 200 miliard EUR na nákladech na zdravotní péči a v rámci zelené ekonomiky by mohl vzniknout milion pracovních míst. Tyto příležitosti budou pravděpodobně ještě důležitější s ohledem na možné propojení mezi současnou pandemií a hrozbou nových pandemií, zhoršováním životního prostředí, úbytkem biologické rozmanitosti a dopady změny klimatu. Vítá proto skutečnost, že k prioritním opatřením klimatického paktu bude patřit vysazování stromů, obnova přírody a ekologizace městských oblastí, a vyzývá k tomu, aby mezi ně byla zařazena také zelená infrastruktura a opatření zaměřená na úsporné nakládání s vodou a její opětovné využívání;

14.

zdůrazňuje, že v mimořádných situacích, v nichž se v důsledku pandemie ocitáme, nesmí být opomenut žádný občan. Jak opatření v oblasti klimatu, tak nástroje oživení musí nyní ještě více než dříve být zaměřeny na města a venkovské oblasti, jakož i na všechna odvětví hospodářství. Zvláštní pozornost je při tom třeba věnovat tradičním výrobním odvětvím, která byla opatřeními přijatými v rámci boje proti pandemii COVID-19 zasažena nejvíce. V této souvislosti vítá ohlášenou iniciativu „renovační vlna“, jejímž cílem je zvýšit energetickou účinnost veřejných a soukromých budov a zároveň vytvořit pracovní místa a podpořit stavebnictví;

15.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány by měly mít přímý přístup k evropským prostředkům (z evropského rozpočtu i od jiných evropských finančních institucí, jako je EIB), aby je mohly využít k oživení ekonomiky oslabené pandemií COVID-19 a k boji proti klimatické krizi. Konkrétně by měly být vytvořeny dodatečné nástroje zajišťující přímý přístup k fondům EU, jako je European City Facility v rámci programu Horizont 2020, Městská inovativní opatření v rámci EFRR (článek 8) nebo budoucí Evropská městská iniciativa po roce 2020 v rámci nařízení o EFFR a FS (článek 10), a to zejména pro projekty v rámci Zelené dohody;

16.

v této souvislosti se domnívá, že klimatický pakt by měl podporovat přímý přístup místních a regionálních orgánů k finančním prostředkům EU určeným na jejich opatření v oblasti udržitelnosti v rámci nového víceletého finančního rámce a v souladu se zásadou subsidiarity. Konkrétně žádá o přímý přístup ke zdrojům přiděleným v rámci Nástroje pro propojení Evropy. V tomto ohledu rovněž požaduje, aby bylo 10 % prostředků nového EFRR vyčleněno na udržitelný rozvoj měst. Navrhuje, aby byla vypracována politika klimatické neutrality s vlastním rozpočtem v rámci budoucího VFR, podobně jako je tomu v případě zemědělské nebo regionální politiky, a s přímým přístupem k finančním prostředkům pro města a regiony, které si zvolí ekologický způsob oživení;

17.

souhlasí se závěry výboru pro misi „klimaticky neutrální a inteligentní města“ v rámci programu Horizont Evropa, tj. že je třeba dále podporovat a propagovat 100 evropských měst při jejich systémové transformaci na klimatickou neutralitu do roku 2030, a to s využitím prostředků programu Horizont Evropa, evropských strukturálních a investičních fondů, Fondu pro spravedlivou transformaci, významných projektů společného evropského zájmu, programu InvestEU a dalších nástrojů EU;

18.

VR a EIB by měly být blízkými partnery členů klimatického paktu a měly by podporovat Komisi v jejím úsilí o to, aby byla platforma vhodná pro daný účel a dostupná všem místním a regionálním orgánům bez ohledu na jejich velikost, zeměpisnou polohu nebo socioekonomické podmínky;

19.

vyzývá Komisi, aby znovu zvážila hlavní oblasti pozornosti s cílem sladit klimatický pakt a strategii pro klimaticky neutrální oživení. Klimatický pakt by se měl zaměřit na širší škálu opatření v závislosti na připravenosti projektů k provádění a na zvláštních potřebách jednotlivých místních komunit;

20.

poukazuje na to, že signatáři Paktu starostů a primátorů ve svých akčních plánech v oblasti energie z udržitelných zdrojů a klimatu vypracovali obdivuhodný soubor opatření, která by mohla být financována a ihned prováděna, a že mnoho dalších forem spolupráce místních a regionálních orgánů a individuálních místních a regionálních orgánů v oblasti klimatu a životního prostředí zahrnuje podobné plány, které by mohly být využity ke stejnému účelu. VR je připraven i nadále podporovat rozvoj této iniciativy, přičemž bude ve spolupráci s Evropskou komisí a kanceláří Paktu starostů a primátorů usilovat o zajištění výraznější politické podpory a rozsáhlejší začlenění tohoto paktu do vnitrostátních rámců v oblasti energetiky a klimatu;

21.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány podporují ambiciózní přechod na čistou, cenově dostupnou a bezpečnou energii, a navrhuje, aby byl prosazován trvalý víceúrovňový dialog o Zelené dohodě s místními a regionálními orgány a dalšími zúčastněnými stranami v kontextu klimatického paktu a s využitím jeho nástrojů;

22.

domnívá se, že při zajišťování dostupnosti čisté energie je třeba splnit dva zásadní úkoly: musí být konkurenceschopná z hlediska ceny a snadno dostupná. Zatímco cenové rozdíly oproti jiným zdrojům energie odstraňuje technický pokrok, místní a regionální orgány mají klíčový význam pro usnadnění řádného přístupu k odpovídající infrastruktuře. Proto je zapotřebí, aby místní a regionální orgány, které usilují o provádění opatření v oblasti zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, měly urychlený přístup k finanční podpoře. Klimatický pakt by měl pomoci identifikovat nejdůležitější potřeby místních a regionálních orgánů v různých situacích a vyvinout na základě jejich zkušeností odpovídající nástroje pro poskytování podpory na úrovni EU. V této souvislosti je VR připraven spolupracovat s Evropskou komisí a místními a regionálními orgány na konkrétních opatřeních a iniciativách, aby bylo možné zlepšit v celé EU přístup k čisté energii;

23.

navrhuje, aby byl klimatický pakt zaměřen zejména na iniciativu „renovační vlna“, která má potenciál stát se jedním z klíčových prvků udržitelného oživení, jak uvádí Komise ve sdělení Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci. V této oblasti je důležité vytvářet zejména společné iniciativy veřejného a soukromého sektoru a místní a regionální orgány jsou v klíčovém postavení, aby informovaly občany o výhodách a existujících nástrojích podpory pro renovaci jejich bydlení, šly příkladem, propojovaly a podporovaly místní podniky potřebnými odbornými znalostmi na různých úrovních a rozvíjely nástroje pro přístup k finanční pomoci daného státu nebo EU. Místní a regionální orgány by navíc měly jít příkladem a renovovat veřejné budovy a podporovat obzvláště energetickou renovaci sociálního bydlení a dalšího bydlení ve veřejném vlastnictví;

24.

upozorňuje na skutečnost, že místní a regionální úroveň se podílí na počáteční (biohospodářské regiony) i na poslední fázi udržitelného a oběhového hospodářství (nakládání s odpady, recyklace), a proto by měla být zahrnuta do navrhování souvisejících politik a do jejich provádění. Zdůrazňuje, že z tohoto důvodu a vzhledem ke zvláštnímu významu těchto otázek pro občany a podniky lze klimatický pakt použít ke zdůraznění konkrétních oblastí, jež potřebují podporu;

25.

vyzývá rovněž k vytvoření mechanismu, pomocí něhož budou moci Evropská komise a Evropský výbor regionů vést stálý dialog o iniciativě „renovační vlna“;

26.

navrhuje, aby v zájmu dosažení cíle klimatické neutrality a rovněž jakožto nástroj pro překonání hospodářské krize pomohly evropské instituce místním a regionálním orgánům elektrifikovat do roku 2030 udržitelným způsobem veřejnou dopravu nebo ji převést na jiné udržitelné pohonné hmoty;

27.

s ohledem na rozsah pravomocí místních a regionálních orgánů navrhuje, aby vedle udržitelné mobility byly v kontextu opatření klimatického paktu EU řešeny jakožto klíčové oblasti politiky energetická účinnost budov, obnovitelné zdroje energie, oběhové hospodářství (včetně vody a odpadů), prosazování zodpovědné a udržitelné spotřeby, obnova přírody a biologické rozmanitosti a rozvoj zelené a modré infrastruktury, zejména v městských oblastech, a rovněž podpora udržitelného, pohostinného a inkluzivního cestovního ruchu. Kromě toho, že mohou snížit emise skleníkových plynů, přinesou příležitosti k vytváření nových, vysoce kvalitních pracovních míst, rozvoji výzkumu, vývoje a inovací a ke zlepšení zdraví a životních podmínek občanů, a tudíž i ke snížení nákladů na zdravotní péči v EU. Vedle výše uvedených oblastí by měly být zohledněny také otázky týkající se lepšího zadržování vody, omezování její spotřeby a vytváření oblastí pro ochranu biologické rozmanitosti;

28.

uznává, že zavedení ekologických kritérií pro zadávání veřejných zakázek a podmíněnost přístupu k financování snižováním emisí skleníkových plynů budou představovat významnou pobídku, která přispěje k nezbytné změně hospodářského modelu, jež umožní splnit cíle Zelené dohody. V tomto smyslu by klimatický pakt měl zahrnovat konkrétní činnosti pro rozvoj příslušných kritérií a měření a podporu místních a regionálních orgánů (i těch menších, kde složitost právních předpisů pro zadávání veřejných zakázek je výraznou překážkou pro investice) v jejich zavádění a zároveň by měl vyzývat unijní i vnitrostátní správní orgány k tomu, aby zjednodušily pravidla, v případě potřeby poskytovaly technickou podporu a vypracovaly příslušná kritéria a požadavky na ekodesign. Vyzývá EU, členské státy a místní a regionální orgány k tomu, aby zavedly a dále rozvinuly závazky v oblasti snížení emisí skleníkových plynů ve svých vlastních samosprávách, přičemž klimatický pakt by sloužil jako podpůrný rámec;

29.

zdůrazňuje, že stále větší počet studií ukazuje spojitost mezi ochranou zdraví a životního prostředí (2), včetně snižování znečištění ovzduší, a naléhavě vyzývá Komisi, aby do rámce Zelené dohody zahrnula i jeho zdravotní rozměr, a to počínaje vypracováním evropské strategie pro zdraví, životní prostředí a změnu klimatu podobné strategii Světové zdravotnické organizace (WHO) (3). Díky svým informačním opatřením zaměřeným na občany a občanskou společnost by klimatický pakt měl být důležitým nástrojem pro zvyšování povědomí o této spojitosti a pro vytvoření impulzu k začlenění tohoto rozměru do tvorby příslušných politik na všech úrovních;

30.

v této souvislosti s ohledem na vodíkovou strategii EU pro klimaticky neutrální Evropu (COM(2020) 301 final) navrhuje, aby byl v rámci klimatického paktu podporován také rozvoj vodíkového hospodářství založeného na využívání zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů energie v regionech a městech (viz CoR 2020/549);

31.

naléhavě vyzývá všechny orgány a instituce EU a členské státy, aby i nadále pracovaly na ambiciózním souboru nových vnitrostátně stanovených příspěvků. Rovněž opětovně vyzdvihuje význam zapojení místních a regionálních orgánů EU do tohoto procesu zřízením systému místně stanovených příspěvků, doplňujících vnitrostátně stanovené příspěvky, a význam užšího propojení místních, regionálních, vnitrostátních a evropských ambicí, přičemž je třeba vycházet z práce odvedené v rámci globálního Paktu starostů a primátorů. Klimatický pakt by se v tomto ohledu mohl stát účinným nástrojem;

32.

zdůrazňuje zásadní úlohu digitálních technologií, pokud jde o budování odolnější společnosti, a jejich potenciální celkový pozitivní dopad na snižování emisí a oživení ekonomiky. Domnívá se proto, že je třeba lépe propojit přechod na klimatickou neutralitu a udržitelnou digitální transformaci a že klimatický pakt by mohl být nástrojem k projednání a dalšímu prozkoumání možných synergií mezi nimi, a to i na základě nedávných zkušeností místních a regionálních orgánů s reakcí na mimořádnou situaci v oblasti zdraví;

Zvyšování informovanosti a budování kapacit

33.

opětovně zdůrazňuje, že pro budování odolných územních celků a snížení ročních ztrát způsobených nepříznivými dopady klimatu je zcela zásadní přizpůsobit se změně klimatu. V této souvislosti poukazuje na potřebu vytvořit soubor účinných opatření zaměřených na zlepšení schopnosti místních a regionálních orgánů provádět politiky přizpůsobování, počínaje strategiemi udržitelného financování a posílením činností v oblasti budování kapacit. Důležité je také to, aby bylo možné monitorovat pokrok u investic souvisejících se změnou klimatu na úrovni měst a regionů. V současné době je v tomto ohledu k dispozici jen málo údajů. Naléhavě vyzývá Komisi, aby tyto aspekty zohlednila při přípravě nové strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a provázala ji s klimatickým paktem;

34.

zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů při řešení otázky produkce potravin a hospodaření s půdou. Zdravější výživu lze podpořit prostřednictvím vzdělávání, stravovacích služeb a zadávání veřejných zakázek. Udržitelnější produkce potravin by měla rovněž zohledňovat tvorbu pracovních míst, přepravu zboží a balení. Zahrnutí zemědělství do systému obchodování s emisemi by mělo lépe odrážet jeho přínos jakožto úložiště uhlíku;

35.

poukazuje na to, že udržitelnost by jako koncept měla zohledňovat význam využívání a obhospodařování půdy, které obecně zajišťují zemědělci a rybáři v izolovaných, řídce osídlených a odlehlých oblastech. Místní a regionální orgány by měly usnadnit usídlování nových občanů ve venkovských komunitách, neboť jde o způsob, jak zamezit demografickému tlaku na města, racionalizovat veřejné služby a jejich ceny, podpořit udržitelné využívání půdy a snížit emise související s dopravou. V souvislosti s tím je rovněž nutné poskytnout pomoc a cílenou finanční podporu na vytvoření potřebné infrastruktury pro práci na dálku a také pro mobilitu, digitalizaci (přístup pro místní spotřebitele a uvádění jejich výrobků na trh) a sociální a zdravotní služby;

36.

domnívá se, že politiky snižování rizika katastrof způsobených změnou klimatu budou hrát stále důležitější úlohu. Místní a regionální orgány by měly být podpořeny v tom, aby lépe porozuměly těmto politikám a propojily je, čímž by posílily celkovou odolnost svých oblastí a svou schopnost čelit mimořádným událostem;

37.

poukazuje na to, že místní a regionální orgány nemají snadný přístup k financování, což oslabuje míru čerpání prostředků z fondů EU. Klimatický pakt by měl vyřešit tento nedostatek tím, že bude shromažďovat všechny stávající formy podpory pro místní a regionální orgány, aby se tyto orgány lépe vyznaly ve fondech EU, a poskytne jim chybějící informace. Veškeré informace by měly být poskytovány ve všech jazycích EU a měly by být uživatelsky vstřícné;

38.

zdůrazňuje, že vzdělávání by mělo hrát ústřední úlohu při vytváření nového pojetí ochrany životního prostředí a klimatu, které obnáší posun směrem k významným společenským změnám. Klimatický pakt by v této souvislosti mohl ve spolupráci s místními a regionálními orgány podpořit iniciativy zaměřené na státní, obecní a soukromé subjekty působící v oblasti výchovy, vzdělávání a poskytování informací, zejména školy a informační střediska Europe Direct, s cílem posílit jejich postavení při vytváření této nové kultury. Tyto iniciativy by měly být propojeny s intenzivním úsilím o digitalizaci, která se v současnosti ukazuje jako klíčový nástroj pro vzdělávání;

39.

uznává špičkovou kvalitu evropských vysokých škol a výzkumných středisek a vyzývá Komisi, aby je zapojila do klimatického paktu, neboť jsou důležitými zdroji znalostí a potenciálními silnými spojenci při vytváření účinné platformy pro budování kapacit, a aby podporovala jejich koordinaci s místními a regionálními orgány za účelem rozvoje pilotních projektů založených na spolupráci, které by usnadnily rozhodování a předávání úspěšných zkušeností;

Zavádění opatření a posílení mnohostranné spolupráce

40.

domnívá se, že je třeba vylepšit a dále posílit iniciativu Pakt starostů a primátorů a další formy spolupráce mezi místními a regionálními orgány v oblasti klimatu a energetiky, aby se staly klíčovými nástroji klimatického paktu, který podněcuje opatření na místní úrovni. V tomto směru by mělo být podpořeno větší zapojení občanů, příslušných nevládních organizací, podniků, výzkumných institucí a vysokých škol, směrem ke koncepci „čtverné šroubovice“;

41.

poukazuje na to, že je strategicky důležité propojit celostátní a regionální duální systémy odborného vzdělávání s realizací cílů Zelené dohody pro Evropu v úzké spolupráci se subjekty systémů základního vzdělávání, vysokoškolského vzdělávání a výzkumu, jelikož se jedná o nejlepší způsob, jak aktualizovat dovednosti pracovníků a začlenit je do prostředí podniků, které se v praxi zaměřují na boj proti změně klimatu;

42.

zdůrazňuje význam mnoha iniciativ EU zaměřených na města a regiony v rámci Zelené dohody, domnívá se však, že je místní a regionální orgány využívají nedostatečně, protože nemají jasný přehled o všech existujících příležitostech, jejich charakteristických znacích a hlavních cílech. Platforma klimatického paktu by měla takový přehled vytvořit, a pomoci tak místním a regionálním orgánům při výběru iniciativ, které jim nejlépe vyhovují, a navrhnout postupný přechod na klimatickou neutralitu. Zároveň by místní a regionální orgány měly mít k dispozici co nejdostupnější komunikaci a informace, aby bylo možné rychle provádět opatření na místní úrovni. Hlavními prvky tohoto systému by mohly být Pakt starostů a primátorů a další formy spolupráce v oblasti klimatu a energetiky, na níž se místní a regionální orgány podílejí;

43.

poukazuje na postoje, které vyjádřil v minulosti, zejména co se týče začlenění koncepce „soudržnosti v digitální oblasti“ jakožto faktoru podporujícího lepší integraci všech občanů EU, v kombinaci se specifickými a specializovanými programy ke zvýšení digitálních dovedností a k monitorování a přizpůsobování politik. Projekty inteligentních měst by měly být dobrým základem pro rozsáhlejší vytváření projektů v oblasti budování kapacit, které budou dostatečně flexibilní na to, aby se mohly přizpůsobit různým podmínkám;

44.

uznává, že pro efektivní a pragmatický přístup k provádění Zelené dohody má zásadní význam vzájemné učení. Propojování subjektů a úložiště osvědčených postupů, například prostřednictvím iniciativ, jako je Pakt starostů a primátorů, mohou být účinnými nástroji, které by místním a regionálním orgánům pomohly zavést klimaticky neutrální politiky, aniž by musely začínat od nuly;

45.

uznává, že na místní úrovni existují bohaté zkušenosti s tím, jak spoluvytvářet politická řešení, umožnit pořádání shromáždění občanů, posílit občanský dialog a podpořit participativní sestavování rozpočtu. Tyto zkušenosti jsou rozsáhlým zdrojem inspirace ohledně toho, jakým způsobem lze občany bezprostředně zapojit do formulování a plnění ambiciózních cílů v oblasti klimatu. Klimatický pakt by měl vycházet z místních poznatků a učinit z místních a regionálních orgánů zprostředkovatele pro širokou škálu místních subjektů a občanů;

46.

poukazuje na to, že většina místních projektů v oblasti transformace energetiky a ochrany klimatu je ve srovnání s optimální velikostí požadovanou velkými finančními subjekty malá. Klimatický pakt by mohl poskytnout nástroj pro místní a regionální orgány, prostřednictvím něhož by mohly navazovat partnerství a propojovat tyto projekty, aby měly přístup k veškerým možnostem financování;

47.

uznává, že partnerství veřejného a soukromého sektoru má významný potenciál pro financování přechodu ke klimatické neutralitě, a zdůrazňuje, že tento přístup je pro mnoho místních a regionálních orgánů stále problematický. V tomto ohledu by mělo být poskytnuto lepší poradenství a podpora, aby bylo zajištěno, že všechny místní a regionální orgány budou moci co nejvíce využít této příležitosti;

48.

poukazuje na to, že řešení krize v oblasti klimatu vyžaduje zásadní změnu našich zvyklostí coby občanů a spotřebitelů. V této souvislosti je třeba plně uznat úlohu všech občanů jakožto aktivních subjektů a je třeba zlepšit jejich postavení prostřednictvím participačních přístupů, jako je například živá laboratoř, nebo prostřednictvím mikrograntů na realizaci menších projektů, projektů v bezprostředním okolí občanů a projektů prováděných místními komunitami a nevládními organizacemi. Na všech úrovních by měla být podněcována a odpovídajícím způsobem finančně podporována přeměna spotřebitelů na prozumenty. Zapojení občanů by dále mělo být podpořeno používáním inovativních technologií, jako jsou inteligentní měřiče nebo speciální aplikace pro chytré telefony. Místní a regionální orgány budou v tomto ohledu hrát stěžejní roli;

Úloha VR

49.

je odhodlán prostřednictvím své pracovní skupiny pro provádění Zelené dohody na místní úrovni podporovat, sdílet a koordinovat úsilí místních a regionálních orgánů při provádění Zelené dohody a zajistit rychlou koordinaci činností v oblasti Zelené dohody a ekologického oživení s Evropskou komisí a dalšími partnery;

50.

vyzývá vnitrostátní sdružení místních a regionálních orgánů, aby se ujala aktivní role a spolupodílela se na činnostech VR a Komise v oblasti Zelené dohody. Za tímto účelem by mohla být v rámci klimatického paktu vytvořena informační střediska na příslušné úrovni, která by podávala informace, propagovala iniciativy Zelené dohody a zajistila, aby se tyto informace dostaly ke všem zainteresovaným místním a regionálním orgánům;

51.

má v úmyslu zahájit projekt „CoR4Climate Pact“, aby tuto důležitou iniciativu v ještě větší míře podpořil. V jeho rámci by byli určeni vyslanci Zelené dohody, kteří by měli představovat kontaktní osoby pro šíření informací a osvědčených postupů souvisejících se Zelenou dohodou (včetně informací o úloze Zelené dohody jakožto faktoru urychlujícího sociální a hospodářské oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19). Tento projekt by měl zahrnovat také rozsáhlejší komunikaci o Zelené dohodě, a to jak navenek na internetových stránkách VR, tak interně se členy VR. Místním a regionálním orgánům by při tom měly být poskytovány ty nejrelevantnější informace, včetně informací o možnostech financování, aby tak mohly zavést své místní Zelené dohody. V neposlední řadě bude projekt „CoR4Climate Pact“ příležitostí ke zhodnocení angažovanosti členů VR při realizaci Zelené dohody a k propagaci možností vzájemného učení;

52.

navrhuje vytvořit fórum ekologického oživení, v rámci něhož by Evropská komise, místní a regionální orgány a další zúčastněné strany spolupracovaly na opatřeních v oblasti klimatu. Toto fórum by mohlo být začleněno do digitální platformy klimatického paktu, kterou by společně spravovala Komise a VR;

53.

podporuje provádění a začleňování zásady „neškodit životnímu prostředí“ do agendy a pokynů Komise pro zlepšování právní úpravy. Soudržnost politik a zlepšování právní úpravy mají stěžejní význam pro včasné přijímání účinných právních předpisů, jež občanům přinášejí přidanou hodnotu. Je proto důležité, aby občané, zúčastněné strany a všechny úrovně správy mohli přispívat k vytváření vhodných právních předpisů za odpovídajícím účelem. Tento soubor nástrojů a pokyny pro zlepšování právní úpravy musí být použity v zájmu dosažení cíle klimatické neutrality;

54.

zdůrazňuje, že klimatický pakt je velkou příležitostí k uplatňování zásady aktivní subsidiarity, neboť samotné cíle paktu se do značné míry shodují s hlavní zásadou aktivní subsidiarity – rozvíjí inkluzivní a konstruktivní způsob práce, který plně využívá potenciál víceúrovňového demokratického a správního rámce Unie;

55.

zdůrazňuje, že EU musí stát v čele globálního boje proti změně klimatu a prosazovat ambiciózní normy a cíle ve vztahu k sousedním zemím a dalším velkým producentům emisí. V tomto ohledu poukazuje na iniciativy VR, jako je Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP), Evropsko-středomořské shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a decentralizovaná spolupráce včetně iniciativy z Nikósie pro spolupráci s libyjskými starosty, které by mohly využívat nástrojů a metodik, jež budou vytvořeny v rámci klimatického paktu s cílem podpořit místní a regionální orgány sousedních zemí při výměně, zavádění a využívání osvědčených postupů pro udržitelnější a zelenou ekonomiku;

56.

s ohledem na klíčovou úlohu fondů ESI při provádění Zelené dohody se domnívá, že v rámci klimatického paktu by měl být zahájen dialog s řídicími orgány s cílem zajistit, aby byly v tomto smyslu plně informovány o stávajících možnostech. Je připraven spolupracovat s Komisí na zvyšování povědomí a kapacit řídicích orgánů v oblasti plánování a vynakládání těchto finančních prostředků s cílem dosáhnout klimatické neutrality prostřednictvím ekologické a spravedlivé transformace.

---

(1)  Viz například místní klimatické pakty ve městech, jako je Stockholm, Rotterdam, Amsterodam a Nantes.

(2)  https://www.eea.europa.eu/themes/human.

(3)  https://www.who.int/phe/publications/global-strategy/en/.