Back to EUR-Lex homepage

EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search
You are here

Document 52020AE4216

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění) [COM(2020) 323 final – 2020/0145 (COD)]

EESC 2020/04216

Úř. věst. C 56, 16.2.2021, p. 43–46 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Date of document:
03/12/2020; Den hlasování
Date of vote:
03/12/2020
Date lodged:
23/07/2020
Author:
Evropský hospodářský a sociální výbor
Responsible body:
Section for the Single Market, Production and Consumption, EESC_INT
Rapporteur:
Gonçalo LOBO XAVIER
Form:
Stanovisko
Term of office:
2015-2020
Internal reference:
INT/914, AVIS-SECTION 2020/4216 FIN
Session:
556
Treaty:
Smlouvy o fungování Evropské unie
Legal basis:
Link
Link
Link
Select all documents mentioning this document
Earlier related instruments:
Instruments cited:
Link

16.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 56/43

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění)

[COM(2020) 323 final – 2020/0145 (COD)]

(2021/C 56/05)

Zpravodaj:

Gonçalo LOBO XAVIER

Žádost o vypracování stanoviska

Evropský parlament, 23. 7. 2020

Rada Evropské unie, 15. 10. 2020

Právní základ

čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie

Odpovědná sekce

Jednotný trh, výroba a spotřeba

Přijato v sekci

10. 11. 2020

Přijato na plenárním zasedání

3. 12. 2020

Plenární zasedání č.

556

Výsledek hlasování

(pro/proti/zdrželi se hlasování)

242/2/5

1.   Závěry a doporučení

1.1.

 Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) vítá návrh Komise o přeshraničních platbách v Unii, jehož cílem je snížit náklady na přeshraniční platby v eurech a zvýšit transparentnost, pokud jde o poplatky za konverzi měny.

1.2.

 EHSV souhlasí s tím, že by Komise měla zanalyzovat další možnosti – a technickou proveditelnost těchto možností – rozšíření pravidla stejných poplatků na všechny unijní měny a dalšího zlepšení transparentnosti a srovnatelnosti poplatků za konverzi měny. Rozšíření pravidla stejných poplatků na všechny unijní měny by ještě více prohloubilo vnitřní trh a zabránilo by jakékoli diskriminaci občanů žijících mimo eurozónu, kteří by například chtěli provést přeshraniční transakci v jiné měně než euro.

1.3.

 Pokud jde o předložení a časový úsek pokrytý touto zprávou, jejímž cílem je vyhodnotit několik aspektů dopadu návrhu nařízení, EHSV souhlasí s tím, že by měla být předložena nejpozději dne 19. dubna 2022 a pokrývat alespoň období od 15. prosince 2019 do 19. října 2021.

1.4.

 V duchu kodifikovaného znění a vzhledem k tomu, že Evropský parlament, Rada a Komise si v interinstitucionální dohodě ze dne 20. prosince 1994 ujednaly, že pro urychlené přijetí kodifikovaných aktů lze použít zkrácený postup (jelikož v aktech dotčených kodifikací nelze provádět žádné podstatné změny), EHSV zcela souhlasí s tím, aby toto nařízení vstoupilo v platnost dne 20. dubna 2021.

2.   Návrh Komise

2.1.

 V kontextu Evropy občanů klade Komise důraz na zjednodušení a přehlednější uspořádání unijního práva tak, aby bylo pro občany jasnější a přístupnější. Tohoto cíle nelze dosáhnout, dokud jednotlivá ustanovení, která byla několikrát, a často i podstatně, změněna, musí být vyhledávána na různých místech jak v původním předpisu, tak v pozdějších pozměňujících aktech. Je proto nutno vynaložit značné úsilí při vyhledávání a porovnávání jednotlivých předpisů, aby bylo možno nalézt právě platná ustanovení. Jestliže má být právo srozumitelné a transparentní, je z tohoto důvodu zásadní rovněž kodifikace ustanovení, která byla často měněna (1).

2.2.

 Účelem stávajícího návrhu Komise (COM(2020) 323 final) je provedení kodifikace nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 (2). Nařízení (ES) č. 924/2009 bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 (3) a následně nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/518 (4).

2.3.

 Nové nařízení nahradí různé akty, které jsou v něm začleněny; současný návrh zcela zachovává jejich obsah, a omezuje se tak pouze na jejich spojení a zapracování pouze takových formálních změn, které vyžaduje samotná kodifikace (5).

3.   Obecné připomínky

3.1.

 Přeshraniční platby mají zásadní význam pro integraci hospodářství EU a hrají důležitou úlohu při zajišťování toho, aby občané a podniky ze všech členských států EU požívali stejných práv, která jednotný trh nabízí (6). Platby jsou totiž klíčovým prvkem jednotného trhu, který zahrnuje volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Jak je uvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise Posouzení dopadů – Průvodní dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009, pokud jde o některé poplatky za přeshraniční platby v Unii a poplatek za konverzi měny (7), „vysoké náklady na přeshraniční platby vytvářejí překážky pro jednotný trh – skutečné překážky pro přeshraniční aktivity domácností (nakupování zboží/služeb v jiné měnové zóně) a podniků (využívání dodavatelů se sídlem v zahraničí, získávání zákazníků v jiné měnové zóně) (…). Vysoké náklady na přeshraniční platby rovněž rozdělují uživatele platebních služeb na dvě kategorie: na ty v eurozóně, kteří mohou za velmi nízký poplatek posílat platby většině občanů a podniků v EU, a ty v zemích mimo eurozónu, kteří mohou při nízkých nákladech převádět peníze jen malému počtu lidí a podniků. Nejúčinnějším prostředkem k vyřešení těchto dvou problémů je legislativní opatření na úrovni EU, které je v souladu s cíli Smluv.“

3.2.

 Od zavedení eura provedla EU několik iniciativ zaměřených na snížení nákladů na přeshraniční transakce (8). Legislativa týkající se přeshraničních plateb postupem času pokročila prostřednictvím různých iniciativ, jejichž cílem bylo snížit náklady pro občany a podniky v eurozóně. Jak je však uvedeno ve výše zmíněném pracovním dokumentu útvarů Komise (9), „přeshraniční platby v eurech pocházející ze zemí mimo eurozónu, jakož i přeshraniční platby v jiných měnách, bez ohledu na výchozí zemi nebo zemi určení, nesledovaly stejný trend, pokud jde o výši poplatků hrazených uživateli platebních služeb“.

3.3.

 Stávající návrh Komise představuje další krok směrem ke snížení provozních nákladů. Mění se jím nařízení (ES) č. 924/2009 s cílem:

a)

snížit náklady na přeshraniční platby v eurech: jinými slovy, cena přeshraničních platebních transakcí v eurech v rámci EU by se neměla lišit od ceny vnitrostátních transakcí prováděných v národní měně členských států. Členské státy, které nemají euro jako svou národní měnu, se mohou rozhodnout rozšířit uplatňování stávajícího nařízení na svou národní měnu (opt-in), pokud o tom patřičně uvědomí Komisi;

b)

za účelem ochrany spotřebitelů před nepřiměřeně vysokými poplatky za služby konverze měny vnést větší transparentnost do poplatků za konverzi měny a zajistit, aby jim byly poskytnuty informace, jež ke zvolení nejlepší nabídky konverze měny potřebují (10).

3.4.

 Obě opatření navržená Komisí by představovala krok kupředu směrem k zajištění rovných příležitostí malým a středním podnikům kdekoli v Evropě a uvolnění potenciálu jednotného trhu (11). Malým a středním podnikům sídlícím v eurozóně by se mohla zvýšit poptávka ze strany spotřebitelů a podniků se sídlem v členských státech mimo eurozónu (kde vysoké poplatky za přeshraniční platby představují významnou překážku). Naopak malé a střední podniky se sídlem v členských státech mimo eurozónu by měly levnější přístup k 360 milionům občanů (potenciálních zákazníků) a 16 milionům podniků v eurozóně (zákazníkům a dodavatelům). Byly by tedy schopny lépe konkurovat na trhu EU (12). Dalším očekávaným dopadem je podpora větší rovnosti mezi evropskými občany, pokud jde o přístup k nízkonákladovým přeshraničním platbám.

4.   Konkrétní připomínky

4.1.

 Nařízení (ES) č. 924/2009 o přeshraničních platbách sjednotilo v celé EU poplatky za přeshraniční platby v eurech v rámci EU s poplatky za vnitrostátní platby v eurech (tj. za transakce v rámci téhož členského státu). Členské státy mimo eurozónu se mohou rozhodnout rozšířit uplatňování stávajícího nařízení na svou národní měnu, pokud o tom patřičně uvědomí Komisi.

4.2.

 Ačkoliv návrh nařízení představuje důležitý krok směrem k prohloubení vnitřního trhu, bylo by vhodné zvážit možnost rozšíření pravidla stejných poplatků na všechny měny Unie, jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění. Vyskytují se totiž případy, kdy si některé banky sídlící v členských státech mimo eurozónu účtují 15 až 30 EUR za přeshraniční transakci odpovídající částce 100 EUR.

4.3.

 Rozšíření pravidla o stejných poplatcích na všechny měny Unie by bylo přínosné pro spotřebitele využívající finančních služeb, se kterými by bylo zacházeno stejně, bez ohledu na členský stát nebo měnu, v níž přeshraniční transakci provádějí. Rozšíření pravidla o stejných poplatcích na všechny měny Unie by bylo ještě ambicióznějším krokem, neboť by to znamenalo, že poskytovatelé platebních služeb sladí své poplatky za všechny přeshraniční transakce mezi zeměmi EU v libovolné měně EU s vnitrostátními transakcemi, včetně transakcí v měnách, které nejsou měnami výchozí země nebo země určení. Uživatelé platebních služeb by jistě měli z této možnosti prospěch, ale pro poskytovatele platebních služeb by to znamenalo značné náklady, mimo jiné co se týče infrastruktury (13).

4.4.

 Evropská komise by měla tuto možnost rozhodně důkladněji prozkoumat a zanalyzovat přínosy a náklady pro všechny zúčastněné strany.

4.5.

 EHSV se domnívá, že při budoucí revizi nařízení by bylo vhodné vyjasnit situaci ohledně poplatků za příjmy z účtu, dále zvážit to, které informace mají být klientům poskytnuty před iniciací platebního příkazu, a výslovně uvést, kdy a s jakou četností by mělo být zasíláno elektronické oznámení.

V Bruselu dne 3. prosince 2020.

předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1)  COM(2020) 323 final.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001 (Úř. věst. L 266, 9.10.2009, s. 11).

(3)  Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22.

(4)  Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 36.

(5)  COM(2020) 323 final.

(6)  Viz informační zpráva EP Cross-border euro transfers and currency conversions – A step forward in favour of the single market (Přeshraniční platby v eurech a konverze měn – krok kupředu směrem k jednotnému trhu). https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/628291/EPRS_BRI(2018)628291_EN.pdf

(7)  Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CONSIL%3AST_7844_2018_ADD_1&from=FR.

(8)  Viz například nařízení SEPA (EU) č. 260/2012, které zavedlo soubor norem pro transakce v eurech (úhrady SEPA, inkasa SEPA), nebo směrnice o platebních službách, které zvýšily transparentnost poplatků a umožnily vstup nových subjektů na trh.

(9)  Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CONSIL%3AST_7844_2018_ADD_1&from=FR.

(10)  Viz https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/628291/EPRS_BRI(2018)628291_EN.pdf.

(11)  Viz https://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/BRIE/2018/628291/EPRS_BRI(2018)628291_EN.pdf.

(12)  Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CONSIL%3AST_7844_2018_ADD_1&from=FR.

(13)  Viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CONSIL%3AST_7844_2018_ADD_1&from=FR.

Top