Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „Integrace žen, matek a rodin přistěhovaleckého původu v členských státech EU a cílové úrovně znalosti jazyka pro integraci“

(průzkumné stanovisko)

(2021/C 10/01)

Zpravodajové:

Indré Vareikyté Ákos Topolánszky

Žádost německého předsednictví Rady	dopis z 18.2.2020
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	9.9.2020
Přijato na plenárním zasedání	29.10.2020
Plenární zasedání č.	555
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	234/4/14

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV konstatuje, že: — v EU existují velké rozdíly ve vnitrostátních akčních plánech a strategiích pro integraci migrantů, pokud jde o jejich hlavní zásady, opatření a jejich úroveň monitorování a hodnocení, — jen málo nasvědčuje tomu, že by ve všech členských státech existovaly akční plány a strategie se zvláštní pozorností zaměřenou na ženy nebo genderové problémy, ačkoli ženy přistěhovaleckého původu náležející k etnickým menšinám, stejně jako ženy různých věkových skupin, čelí v mnoha oblastech života vícenásobné diskriminaci nebo diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, — méně než polovina členských států EU má akční plány nebo strategie, které se výslovně zabývají potomky migrantů, i když statistické údaje Eurostatu a mezinárodních organizací zdůrazňují jejich znevýhodněné postavení, — účinná integrace má pro země, kde se migranti usazují, řadu potenciálních hospodářských, sociálních a fiskálních výhod, přesto je ale celkový počet vhodných opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni v porovnání se složitostí výzev nízký.

1.2.

Krize COVID-19 nepřiměřeně zasáhla zranitelné komunity, zejména migranty náležející k etnickým menšinám, a mezi nimi obzvláště ženy. EHSV proto důrazně vybízí Komisi, aby při přípravě své nové iniciativy pro integraci a začleňování zohlednila poznatky z této krize a představila nejlepší přístupy přijaté v členských státech.

1.3.

Pokud jde o řešení výzev v oblasti migrace, EHSV věří v celostní přístup. Tato iniciativa by proto měla zahrnovat politiky v oblasti základních práv, sociálního a pracovního začleňování, vzdělávání, kultury, spravedlnosti a zdraví.

1.4.

EHSV vyzývá Komisi, aby při utváření celostních integračních politik rozvíjela lepší a účinnější komunikaci a koordinaci s členskými státy, jejich vnitrostátními, regionálními a místními orgány a s organizacemi občanské společnosti.

1.5.

EHSV znovu odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby svůj postoj přehodnotily, a vyzývá všechny členské státy, aby zajistily, že oběti násilí z řad migrantek budou mít stejný přístup k odpovídajícím službám, podpoře a zařízením, jako ženy narozené v tuzemsku.

1.6.

EHSV znovu vybízí ke zřízení lepších systémů pro posuzování dosaženého vzdělání a poskytování podpůrných programů pro jednotlivá pohlaví, které budou schopny usnadnit vstup migrantek na trh práce.

1.7.

EHSV vyzývá k neodkladným krokům pro zajištění integrovaného přístupu, jehož cílem je harmonizovat víceúrovňovou správu sociálních politik a politik zaměstnanosti ovlivňujících domácí práci v celé EU.

1.8.

Je nezbytné vyvinout systematičtější informační a osvětové aktivity, aby se zajistilo, že migranti a uprchlíci si budou vědomi svých práv a povinností, vybudovat jejich důvěru v poskytnutí ochrany ze strany správy a veřejných orgánů a zvýšit schopnost těchto orgánů jim tuto ochranu zajišťovat.

1.9.

EHSV vyzývá k vytvoření společných pokynů EU pro jazykovou přípravu, aby byl zajištěn jednotný a celostní přístup, který by odrážel nejen různé potřeby a úrovně studentů, ale také požadavky na kvalifikaci učitelů.

1.10.

EHSV se domnívá, že jazyková příprava by měla zahrnovat vedení, informování a vysvětlování cílů jazykové přípravy a jejích přínosů pro život migrantů, a tím je povzbuzovat k větší aktivitě v průběhu tohoto procesu.

1.11.

EHSV se domnívá, že by bylo užitečné dále prozkoumat, zda by společný evropský referenční rámec pro jazyky mohl být použit k zefektivnění procesu jazykové přípravy migrantů a zajištění lépe uzpůsobeného přístupu.

1.12.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zlepšit shromažďování přiměřených, srovnatelných a podle pohlaví rozčleněných údajů o migraci a integraci na unijní, vnitrostátní, a zejména místní úrovni.

2.   Předmět průzkumného stanoviska

2.1.

Německé předsednictví Rady Evropské unie požádalo EHSV, aby vypracoval průzkumné stanovisko, v němž se bude zabývat konkrétními opatřeními, jež členské státy zavádějí k integraci žen, matek a rodin přistěhovaleckého původu, modely jazykových kurzů, které členské státy používají pro uprchlíky a ostatní migranty na začátku procesu integrace, a cílovými úrovněmi znalosti jazyka stanovenými v těchto kurzech.

3.   Analýza situace (1)

3.1.

V EU existují velké rozdíly ve vnitrostátních akčních plánech a strategiích pro integraci migrantů, pokud jde o jejich hlavní zásady, opatření, monitorování a hodnocení. Tyto rozdíly odrážejí vnitrostátní specifika, administrativní tradice a dějiny migrace. Těmito různými přístupy se zabývá Evropská integrační síť. Vnitrostátní rozdíly však přetrvávají, pokud jde o provádění společných základních zásad Rady Evropské unie pro politiku v oblasti integrace přistěhovalců v EU a dalších příslušných politických dokumentů. Je důležité poznamenat, že v některých členských státech jsou integrační politiky prováděny regionálními a/nebo místními orgány, čímž se rozdíly v provádění těchto pokynů ještě více zvětšují.

3.2.

Jen málo nasvědčuje tomu, že by ve všech členských státech existovaly akční plány a strategie se zvláštním zaměřením na ženy nebo genderové problémy, ačkoli existují náznaky, že ženy přistěhovaleckého původu, a to i příslušnice národnostních menšin, zejména pak černošky, čelí vícenásobné diskriminaci nebo diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a to v mnoha oblastech sociálního života včetně zaměstnání a vzdělávání, zejména pak čelí překážkám v přístupu ke zdravotním službám (2).

3.3.

Méně než polovina členských států EU má akční plány nebo strategie, které se výslovně zabývají potomky migrantů, i když statistické údaje zdůrazňují jejich znevýhodněné postavení. Nedostatek sociálního začleňování představuje riziko možného odcizení mladých lidí přistěhovaleckého původu, s důsledky pro sociální soudržnost, netoleranci, diskriminaci a vzestup zločinu, jakož i pro nárůst zranitelnosti mladých migrantů vůči dezinformacím a extremistickým hnutím.

3.4.

Kontakt a práce s rodiči z řad migrantů je zavedenou a systematickou politikou pouze v několika členských státech. Tyto politiky se pohybují od zapojení rodičů z řad migrantů a uprchlíků i celých rodin do života škol a informování a zvyšování povědomí o vzdělávání jejich dětí, až po podporu těchto lidí při učení se jazyku členského státu a poskytování možnosti, aby svým dětem mohli pomáhat a podporovat je v procesu vzdělávání.

3.5.

Důkazy získané výzkumy a studiemi na vnitrostátní úrovni v členských státech poukazují na segregaci migrujících dětí ve školách. Kromě toho i v oblastech, kde hustota osídlení není vysoká, bývají některé školy, a to zejména základní, segregovanější než oblasti, které obsluhují.

3.6.

Počet migrujících dětí mladších 18 let bez zákonného opatrovníka neustále roste – do Evropy přichází 74 % nezletilých bez doprovodu žádajících o azyl. Po traumatizujícím putování, které často provází násilí, jsou tyto děti a mladiství i nadále vystaveni celé řadě nebezpečí a jsou obzvláště zranitelní vůči zločineckým sítím: nábor nezletilých, obchodování s dětmi za účelem prostituce, sexuální vykořisťování a dětská práce (3).

3.7.

Shromažďování údajů orgány pro rovné zacházení v členských státech je obvykle omezeno na případy diskriminace na základě rasového/etnického původu. Ve většině členských států EU existuje jen málo údajů nebo vůbec žádné údaje o stížnostech souvisejících s diskriminací podaných státními příslušníky třetích zemí z jiných důvodů, než je etnický nebo rasový původ (4). Skutečný počet stížností, které státní příslušníci třetích zemí podávají orgánům pro rovné zacházení, je ve srovnání se zkušenostmi a případy vnímané diskriminace a viktimizace, jak jsou zaznamenány v průzkumech, velmi malý. Nedostatečné oznamování (5) je vážný problém a může být spojeno s nedostatečným povědomím o právech a s nedůvěrou vůči úřadům, zejména mezi ženami a dětmi z řad migrantů.

4.   Zlepšení integrace

4.1.

EHSV zdůrazňuje, že integrace je dynamický, dlouhodobý a nepřetržitý obousměrný proces, do kterého jsou zapojeni jak migranti, tak přijímající společnost. Je to výzva, kterou se Unie zavázala řešit. Účinná integrace má pro země, kde se migranti usazují, řadu potenciálních hospodářských, sociálních a fiskálních výhod, přesto je ale celkový počet vhodných opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni v porovnání se složitostí výzvy nízký.

4.2.

Krize COVID-19 nepřiměřeně zasáhla zranitelné komunity, zejména migranty, a mezi nimi obzvláště ženy (6). Tento dopad zahrnuje fyzické a duševní zdraví, jakož i ekonomické důsledky, možný nárůst diskriminace a rasismu a dopad uzavírání škol na migrující děti a jejich rodiče. EHSV proto důrazně vybízí Komisi, aby při přípravě své nové iniciativy pro integraci a začleňování zohlednila poznatky z této krize a představila nejlepší přístupy přijaté v členských státech. EHSV s ohledem na tuto krizi rovněž naléhavě vyzývá členské státy, aby poskytovaly bezplatnou odbornou přípravu v oblasti využívání digitálních zařízení, správy dokumentů, hledání práce a práce na dálku, a aby zajišťovaly přístup k podpoře v krizi a právnímu poradenství osobám s hospodářskými problémy a/nebo osobám, jimž hrozí sociální vyloučení (7).

4.3.

Pokud jde o řešení výzev v oblasti migrace, EHSV věří v celostní přístup. Chystaná iniciativa by proto měla zahrnovat politiky v oblasti základních práv, sociálního a pracovního začleňování, vzdělávání, kultury, spravedlnosti, zdraví a bydlení.

4.4.

EHSV znovu odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby svůj postoj přehodnotily (8), a vyzývá všechny členské státy, aby zajistily obětem násilí z řad migrantek stejný přístup k odpovídajícím službám, podpoře a zařízením, jaký mají ženy narozené v tuzemsku. Oběti domácího násilí z řad přistěhovalců by měly mít možnost důvěrně požádat o status legálního přistěhovalce nezávisle na pachateli (9).

4.5.

Migrantky jsou často nadměrně kvalifikovány na volná pracovní místa, jsou nezaměstnané a čelí ztrátě kvalifikace (10). Aby bylo možné začít tyto otázky řešit, EHSV znovu vybízí ke zřízení lepších systémů pro posuzování dosaženého vzdělání a poskytování podpůrných programů pro jednotlivá pohlaví, které budou schopny usnadnit vstup žen na trh práce (jako je předškolní vzdělávání a péče) (11).

4.6.

Výbor zdůrazňuje, že migrantky nejsou homogenní skupinou, zejména pokud jde o dovednosti a kvalifikace (12). Je u nich větší pravděpodobnost, že budou pro svou práci nedostatečně kvalifikované či překvalifikované, a menší pravděpodobnost, že budou zaměstnány (13). Integrační opatření, aktivní politiky a programy trhu práce a projekty sociální ekonomiky by proto měly zahrnovat jazykové kurzy, posuzování dovedností a odbornou přípravu (14).

4.7.

Pracovníci v cizí domácnosti z řad migrantů se stali důležitým pilířem systémů sociálního zabezpečení, zejména v oblasti dlouhodobé péče o seniory, a na migrantky v odvětví práce v domácnosti má stávající situace nejčastěji negativní dopad (15). V tomto sektoru stále existuje zcela či částečně nelegální zaměstnávání a nízké úrovně mezd. Pracovníci v cizí domácnosti mají nižší úroveň pracovní a/nebo právní ochrany před nezaměstnaností, pracovními úrazy nebo zdravotním postižením, jakož i v případě mateřství, a často trpí sociální izolací a vyloučením, zejména v případě, že v domácnosti, kde jsou zaměstnáni, také žijí (16). EHSV vyzývá k neodkladným krokům pro zajištění integrovaného přístupu, jehož cílem je harmonizovat víceúrovňovou správu sociálních politik a politik zaměstnanosti ovlivňujících domácí práci v celé EU, přičemž je třeba zohlednit průsečíky politik v oblasti péče, zaměstnanosti a migrace a jejich vliv na začlenění na trhu práce a životní podmínky pracovníků z řad migrantů v cizí domácnosti.

4.8.

EHSV upozorňuje na skutečnost, že migrantky jsou často nuceny žít izolovaně a stávají se zranitelnými oběťmi osamělosti a násilí. Pokud pracují, jsou zároveň často přepracované, a navíc musí nést veškeré úkoly spojené s péčí o domácnost a rodinu. Vzhledem k tomu, že se těmito otázkami zabývají politiky, opatření a nástroje rovnosti žen a mužů, je zásadní zaručit rovný přístup migrantek k těmto nástrojům a zajistit, aby neměly o nic menší pravomoci než ženy narozené v tuzemsku. Je také nezbytné vyvinout systematičtější informační a osvětové aktivity, aby se zajistilo, že migranti a uprchlíci si budou vědomi svých práv a povinností, vybudovat jejich důvěru v poskytnutí ochrany ze strany správy a veřejných orgánů a zvýšit schopnost těchto orgánů jim tuto ochranu zajišťovat.

4.9.

EHSV se domnívá, že v souvislosti s migrací a integrací hraje rovnost žen a mužů stejně důležitou úlohu jako pro zbytek evropské společnosti, protože zahrnuje soubor základních práv (tj. toleranci, rovnost, svobodu projevu, názoru, náboženství atd.), které mohou být uprchlíkům a jiným migrantům pocházejícím z úplně odlišných kultur a prostředí kulturně cizí. Měla by se proto stát jedním ze základních pilířů integrace prostřednictvím celostně uzpůsobených politik, integračních modelů a kroků.

4.10.

EHSV podotýká, že zapojování rodin a rodičů z řad migrantů do místních a školních komunit by mělo být zahájeno již v raných fázích přijímání, aby se zabránilo marginalizaci a následnému odcizení dětí a mladých lidí přistěhovaleckého původu. Tato podpora může napomoci brzkému osvojení místního jazyka.

4.11.

EHSV proto vyzývá Komisi, aby při utváření celostních integračních politik, jakož i při zveřejňování srovnávacích zpráv o jejich provádění a při aktivním prosazováním výměny osvědčených postupů, rozvíjela lepší a účinnější komunikaci a koordinaci s členskými státy, jejich celostátními, regionálními a místními orgány a s organizacemi občanské společnosti . Zároveň je na orgánech EU, aby podporovaly evropské hodnoty a prosazovaly příslušné právní předpisy v případech, kdy členské státy nedodržují právní předpisy v oblasti lidských práv, zacházejí s migranty nelidským způsobem nebo je diskriminují.

4.12.

EHSV vyzývá Komisi k vytvoření řady opatření a nástrojů na podporu členských států a jejich celostátních a místních orgánů, jakož i sociálních partnerů, nevládních organizací a jednotlivých iniciativ při řešení nepřátelství vůči migrantům a migraci obecně a dezinformačních kampaní proti migraci představením výhod a potenciálu, které migranti přinášejí našim společnostem.

4.13.

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zajistit sběr přiměřených a srovnatelných údajů o migraci na unijní, vnitrostátní, a zejména místní úrovni, mimo jiné včetně údajů rozčleněných podle pohlaví, věku, etnického a migračního statusu, délky zaměstnání, platové třídy a postupu v kariéře, aby byla zajištěna odpovídající tvorba politik založená na důkazech.

5.   Jazyková příprava

5.1.

Jazyková příprava by neměla být cílem sama o sobě – kombinace jazykové přípravy s objevováním kultury a zapojením se do komunity a společnosti zajistí úspěšnější proces integrace.

5.2.

Bohužel pouze několik členských států uplatňuje přístup k učení se jazyku založený na potřebách, a to tak, že otevírá kurzy všem obyvatelům s omezenými jazykovými znalostmi. Několik členských států poskytuje přístup k těmto kurzům pouze příjemcům humanitární ochrany. Programy výuky jazyka jsou málokdy propojeny s problematikou zaměstnanosti, a jazykové kurzy přizpůsobené pro určité povolání, kurzy poskytované na pracovišti a kurzy vyšší úrovně jsou vzácné. V jiných členských státech musí migranti zaplatit za kurzy předem a peníze jsou jim vráceny pouze v případě, že složí závěrečné zkoušky. Kromě toho existují velké rozdíly nejen v pojetí a kvalitě jazykové výuky, ale také v odhodlání samotných migrantů (17).

5.3.

EHSV se proto domnívá, že je důležité mít společné pokyny EU pro jazykovou přípravu, aby byl zajištěn jednotný a celostní přístup, který by odrážel nejen různé potřeby a úrovně studentů, ale také požadavky na kvalifikaci učitelů.

5.4.

Kromě toho je pro ženy s pečovatelskými povinnostmi obzvláště obtížné získat přístup k jazykovým kurzům z důvodu jejich harmonogramu a podmínek (náklady/místo) (18). Je velice důležité poznamenat, že zejména migrantkám by měla být věnována zvýšená pozornost kvůli obzvláště velkým mezerám v jazykovém vzdělání, které jsou způsobeny omezeními, jež v některých zemích původu brání ženám v přístupu k všeobecnému vzdělání. Migrantkám by měla být například nabízena péče o děti v době, kdy se účastní jazykových kurzů, a jejich malé děti by mohly navštěvovat jazykové a herní kurzy, které se ukázaly jako velmi účinné jak pro účely učení se jazyku, tak integrace.

5.5.

EHSV se domnívá, že je také na migrantech, aby se rozhodli sami za sebe a za své rodiny a děti, které strategie učení se jazyka se nejlépe hodí k jejich životním cílům. Skutečnost, že si migranti mohou vybírat z různých typů adaptace, znamená, že je třeba přijmout opatření umožňující naslouchat názorům migrantů a navrhovat a řídit kurzy uzpůsobené na míru. Je zásadní, aby jazyková příprava zahrnovala vedení, informování a vysvětlování cílů jazykové přípravy a jejích přínosů pro život migrantů, a tím je povzbuzovala k větší aktivitě a angažovanosti v průběhu tohoto procesu.

5.6.

EHSV se domnívá, že by bylo užitečné dále prozkoumat, zda by společný evropský referenční rámec pro jazyky mohl být použit k zefektivnění procesu jazykové přípravy migrantů a zajištění lépe uzpůsobeného přístupu, protože by to mohlo nejen usnadnit organizační proces, ale také jasně stanovit, co se od studentů očekává.

5.7.

EHSV zdůrazňuje, že velký vliv na migrační a integrační služby pro jednotlivce a na výsledky migrace a integrace jednotlivců mají tlumočníci. Kvalifikace tlumočníků však nutně neodpovídá potřebám migrantů, což často znevýhodňuje ženy. Odborná příprava tlumočníků by proto měla být zefektivněna a měla by vést k certifikaci na evropské úrovni. Měla by být navázána spolupráce s vysokými školami v celé EU, které nabízejí studijní programy v oblasti tlumočení ve veřejném zájmu.

5.8.

EHSV se domnívá, že jazykové dovednosti, zaměstnání a kvalita tohoto zaměstnání jsou vzájemně propojeny, a že čím lepší jsou jazykové dovednosti, tím je pravděpodobnější, že nově příchozí bude mít přístup k dobrým pracovním místům a vzdělávacím příležitostem a lépe se začlení do společnosti obecně. Přínosy plynoucí z osvojení si jazyka přijímající komunity jsou mnohé: od většího a lepšího přístupu na trh práce až po uznání příslušnosti migrantů ke komunitě ze strany zbytku komunity a pocit sounáležitosti samotných migrantů. Mezi nejdůležitější aspekty výuky jazyka tedy patří: poskytovat vysoce kvalitní výuku, učinit ji přístupnou, pohodlnou a přizpůsobenou na míru. Na základě zkušeností získaných během krize COVID-19 by se mělo více investovat do digitálních nástrojů, aby se mohli migranti účastnit on-line kurzů.

---

(1)  Další informace na adrese: https://ec.europa.eu/migrant-integration/feature/what-measures-are-in-place-to-ensure-the-long-term-integration-of-migrants-and-refugees-in-europe.

(2)  Together in the EU: Promoting the participation of migrants and their descendants (Společně v EU: Podpora účasti migrantů a jejich potomků), Agentura Evropské unie pro základní práva, 2017.

(3)  Stanovisko SOC/634 – Ochrana nezletilých migrantů bez doprovodu v Evropě, EHSV (naplánováno na plenární zasedání ve dnech 16., 17. a 18. září 2020).

(4)  Links between migration and discrimination – A legal analysis of the situation in EU Member States, European network of legal experts in gender equality and non-discrimination (Souvislost mezi migrací a diskriminací – právní analýza situace v členských státech EU, Evropská síť právních expertů v oblasti rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace), GŘ pro spravedlnost a spotřebitele Evropské komise, 2016.

(5)  Being black in the EU (Být černochem v EU) – druhé šetření o menšinách a diskriminaci v Evropské unii, Agentura Evropské unie pro základní práva, 2018.

(6)  Evropský internetový portál věnovaný integraci průběžně sleduje dopad pandemie COVID-19 na komunity migrantů v řadě klíčových oblastí integrace v celé EU.

(7)  Manifesto on Digital Inclusion (Manifest digitálního začleňování), Evropská síť migrantek, 16. června 2020.

(8)  Úř. věst. C 240, 16.7.2019, s. 3.

(9)  Handbook for Legislation on Violence against Women (Příručka pro právní předpisy týkající se násilí páchaného na ženách), DEW/DESA, OSN, 2009.

(10)  Harnessing Knowledge on the Migration of Highly Skilled Women (Využití znalostí o migraci vysoce kvalifikovaných žen), Mezinárodní organizace pro migraci, 2014.

(11)  Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 9.

(12)  The New EU Migration Pact in Progress: Recalling Legal Obligations (Příprava nového paktu EU o migraci – připomínka právních povinností), Evropská síť migrantek, 2020.

(13)  Evropský internetový portál věnovaný integraci, Integration of migrant women (Integrace migrantek), 12. listopadu 2018, https://ec.europa.eu/migrant-integration/feature/integration-of-migrant-women.

(14)  Odstavec 4.16 stanoviska Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 1.

(15)  Out of sight: migrant women exploited in domestic work (Mimo dohled: vykořisťování migrantek při práci v domácnosti), Agentura Evropské unie pro základní práva, 2018.

(16)  International migration paper No. 115 (Dokument o mezinárodní migraci č. 115), Mezinárodní organizace práce, 2013.

(17)  https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/homeaffairs/files/201915_early_language_support_wider_dissemination.pdf.

(18)  Stanovisko Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 9.